Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.

Členské státy sice vynaložily značné prostředky z vlastních zdrojů i z fondů Evropské unie na pomoc dlouhodobě nezaměstnaným Romům při hledání práce, dosud ale neexistuje řešení na úrovni celé Unie. Poslanci tedy doporučili členským zemím, aby vytvořili skupinu odborníků složenou také z romských zástupců, která by koordinovala strategii jednotlivých států pro začleňování romských komunit. Evropská komise by podle europoslanců měla apelovat na vnitrostátní orgány členských států, aby zabránili diskriminačním postupům při soudním vystěhovávání obyvatel romských chudinkých čtvrtí, místo toho mají vytvořit konkrétní projekty na zajištění jejich bydlení. Europoslanci také vyzvali členské země k přípravě projektu pro boj s negativními stereotypy, které o Romech přetrvávají.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
16.05.2015	Romové jsou největší etnickou menšinou v Evropě	O Roma Vakeren
13.12.2014	Mezinárodní romská konference v Bruselu se zabývala zlepšením integraci Romů v celé Evropě	O Roma Vakeren
19.10.2013	Členské státy EU mají zintenzivnit úsilí zaměřené na integraci Romů	O Roma Vakeren
08.04.2013	Romové v Bruselu protestovali proti diskriminaci. Zapojili se i ti z Česka	Zprávy ze života Romů
20.05.2011	Rada Evropské unie přijala závěry o „Rámci EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020“	Zprávy ze života Romů
09.03.2011	Evropský parlament požaduje závazné normy EU pro lepší integraci nejpočetnější evropské menšiny	Zprávy ze života Romů
04.12.2010	Začleňování Romů nemůže probíhat jen na papíře, říká komisařka	Zprávy ze života Romů
25.08.2009	V4 bude jednat o romské problematice a boji proti extremismu	Zprávy ze života Romů
06.05.2009	Sociální vyloučení Romů způsobuje České republice mnohamiliardové ztráty	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Do června by měl vzniknout nový politický subjekt – Strana romské koalice. Podle předsedy přípravného výboru Gejzy Adama půjde o stranu s levicovou orientací. V současnosti začali sbírat deset tisíc podpisů, které jsou potřebné pro její registraci.

„Není to náhodou, že začíná vznikat tato politická strana, je to z nespokojenosti z toho, co se děje s romskou národnostní menšinou, protože když vidíme 19 let po revoluci život Romů, tak ten se nemění, takže všichni ti zplnomocněnci vlády využili různé zdroje a ani jeden zatím nebyl efektivní. Nevládní organizace i tento přípravný výbor chtějí pomoct této vládě řešit tyto problémy.“

„Dluh města Chomutova je zhruba ve výši 240 milionů korun, 200 milionů je nájemné, 40 milionů jsou poplatky a pokuty. Co se týká dlužného nájemného, tak to je opravdu obrovský problém. Dám příklad, pokud jsme dali žalobu na člověka, že nájemné neplatí, tak soudní rozhodnutí trvalo běžně 8 až 10 let. Poté, co jsme obdrželi soudní rozhodnutí, museli jsme podat další žalobu, protože ten člověk dobrovolně neodešel z bytu, dávali jsme další žalobu na vyklizení bytu. Tato žaloba také trvala 8 až 10 let. Takže když vezmeme 16 až 20 let, kdy město čekalo, než se byt uvolní, tak v podstatě v té době nájemník stále neplatil nájemné a byt devastoval.“

Slova primátorky potvrdil i předseda chomutovského okresního soudu Petr Schuster. Upozornil, že s dlužníky se dlouhá léta nedalo nic dělat a dluh města jen narůstal.

„Vyklizení bytů obývaných bez právního důvodu, to je situace velice tristní v tom směru, že oni jenom proto, že se to neprojednává tak, jak by se mělo, jsou tam 3 nebo 4 roky, policie to za trestný čin nepovažuje, takže ty obce a nejenom obce, ale i soukromí majitelé nemovitostí, kteří si někoho vzali do nájmu a ten nájem skončil, tak jsou naprosto vystaveni zoufalé otázce, kdo jim teď pomůže, protože ačkoliv ten člověk ví, že už tam nemá co dělat, tak se dobrovolně nevystěhuje a čeká na vystěhování soudem.“

V Chomutově se neplatiči nejvíce stěhují do Dukelské ulice, stojí tu i nechvalně známé buňky pro neplatiče, ve kterých v současné době nikdo nežije. Jací jsou v Dukelské nájemníci, prozradila jedna z obyvatelek místních holobytů.

„V Dukelské ulici bydlí samí Romové, asi si myslí, že jsme všichni na jedno kopyto, tak nás dávají k sobě.“

Jak se vám tu žije?

„Mně dobře.“

Jsou tu problémy?

„Nejsou, třeba hádky mezi dospělými vůbec žádné.“

Co říkáte tomu postupu města, který zvolilo?

„Já třeba říkám, že dluhy by se měly platit, ale nemůže přijít exekutor a vzít jim všechny peníze. Z čeho potom to mají ti lidé platit a žít? Já tam mám třeba 900 korun na pokutách a paní na úřadu řekla, že mě to bude stát 10 tisíc.“

Exekuce místní obyvatele vyděsily, proto se rozhodli domluvit si splátkový kalendář, i když jejich dluhy jsou často v ohromných částkách.

„Já si jdu zrovna pro podporu na úřad práce, pak půjdu zaplatit dluh, nájem si zaplatím, udělám si splátkový kalendář, a přímo půjdu na úřad, aby o mě věděli, že mám zájem platit. Mám tam obrovský dluh, rok beru podporu, jsem bez práce, žiji jen ze sociálních dávek, za ty roky to dělá 90 tisíc.“

Řada romských rodin, které se po exekucích dostaly do neřešitelné situace, se obrací na terénní pracovníky organizace Člověk v tísni. Ján Šipoš, který se v terénu pohybuje, potvrdil, že jim dokáží sehnat pomoc.

„My nejsme humanitární organizace, my finančními prostředky nedisponujeme, ale spojili jsme se s Charitou a teď děláme akce, že se jim dávají třeba potravinové balíčky, bundy a různé věci. To je jedna část a druhá část je, že s těmi klienty píšeme žádosti o zastavení exekucí a třetí část je, že se dál bude monitorovat situace, jakým způsobem jejich život pokračuje. Byli jsme třeba u jedné rodiny, která byla zrovna exekuovaná a je to rodina, kde oba manželé jsou nezaměstnaní, mají čtyři děti, jedno z dětí má astma, maska dnes stojí 600 a ta maminka nevěděla, jestli má koupit tu masku nebo jídlo. Takže ta situace, do které se dostali, je velmi špatná.“

Exekuce také donutila mnohé dlužníky k jednání.

„Někteří za námi přišli, neříkám, že to je hromadná akce, že by dlužníci přišli, že teď budou všichni platit, ale někteří se na nás obrátili, že ani nevědí, že něco dluží nebo kolik. Přišli se nás zeptat, jakým způsobem by se to dalo zjistit a nechali si udělat splátkový kalendář.“

Většina Romů je bez práce, někteří dokonce poukazují na diskriminaci kvůli barvě pleti. Vedoucí odboru poradenství a zprostředkování zaměstnání na úřadu práce v sousedním Mostě Jiří Pánek ale jejich tvrzení vyvrací. Kdo chce práci najít, ten se podle něj uplatní.

„My nerozlišujeme národnosti, samozřejmě, že evidujeme každého podle našich zákonných podmínek, nemůžeme lidi ani rozlišovat, ale je pro nás důležité, že každá zprostředkovatelka, která zprostředkovává práci, má v dnešní době přes 400 uchazečů a vlastně i doporučování do práce se dělá tím způsobem, že o tom člověku neví detaily, nezná ho soukromě, jak by bylo asi dobré, ale zprostředkovává se na základě jména. Takže my doporučujeme každého, nemůžeme a ani nechceme dělat rozdíly v tom, zda jde o Roma nebo o Čecha, nerozlišujeme to. Myslím si, že ještě v dnešní krizové době platí, že kdo práci chce, tak si ji najde pořád, i když volná místa ubývají, ale pořád je to o tom, že práce tady je, ale je to trošku o chuti.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
05.08.2014	Romský festival Chomutov 2014	Zprávy ze života Romů
24.11.2009	Chomutovská radnice nesouhlasí s Kocábovou zprávou	Zprávy ze života Romů
23.11.2009	Kocáb předloží zprávu o situaci chomutovských dlužníků v exekuci	Zprávy ze života Romů
25.08.2009	Chomutovská radnice vyrazila za dlužníky	Zprávy ze života Romů
26.06.2009	Ústecký soud dal za pravdu kritikům exekucí v Chomutově	Zprávy ze života Romů
21.05.2009	Slyšení v Senátu ladí postup měst proti neplatičům	Zprávy ze života Romů
21.05.2009	Řápková v Senátu obhajovala postup chomutovské radnice, Kocáb za sebe poslal mluvčí	Zprávy ze života Romů
17.04.2009	Mezinárodní den Romů v Chomutově	O Roma Vakeren
03.04.2009	Rada Romů v Chomutově připravila bohatý program k oslavě Mezinárodního dne Romů	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„Děti na internetu může potkat velmi podobná sada nebezpečných událostí jako v reálném životě. Děti mohou být zneužity, protože ony jsou velmi sdílné a bezbranně a bezelstně sdělují na internetu svoje osobní údaje svým kamarádům nebo i neznámým lidem. Stává se velmi často, že se v internetových diskuzích seznámí s někým, koho neznají a může se stát, že o tom neřeknou rodičům a potom se s takovým člověkem sejdou a v patnácti procentech případů, kdy se taková schůzka uskuteční, je ten člověk, který je na druhé straně a se kterým se to dítě sejde, starší o deset let.“

Vedle schůzek s neznámými lidmi je dalším rizikem zneužití osobních údajů a informací.

„To je úplně stejné, jako když má dítě klíč od bytu a někomu by ho dalo, stejně tak může někdo vniknout do našeho soukromí, může využít ty informace, které dítě podává apod. A takto bychom mohli pokračovat dál, že nám někdo může vykrást byt, že nám někdo může ukrást nebo zneužít dítě.“

Internet a jiné technologie se dají zneužít také k šikaně.

„Dalším rizikem, které na internetu vzniká, je kombinované používání mobilních telefonů a počítače jako takového a děti se mezi sebou mohou např. vydírat, mohou se natáčet, mohou někoho zesměšňovat, mohou vystavovat nějaké natočené scénky o druhém spolužákovi na internet. Samozřejmě takto dotčený člověk, takto dotčená malá dětská bytost to mnohdy neunese, takže je potřeba, aby rodiče stanovovali pravidla pro používání internetu, aby učitelé stanovovali pravidla, a aby hlavně malé děti používaly internet pouze za asistence dospělé osoby. A to platí především o dětech od 6ti do 12ti let, ty by měly na internet chodit s dospělým člověkem a v podstatě by se mezi rodičem a dítětem, které se učí poznávat internet, měla vytvořit důvěrná atmosféra, která umožní to, že přístup na internet pro rodiče i pro ty děti je vlastně společná hra.“

Šikana na internetu může mít i rasové motivy.

„V médiích jsme mohli vidět některé dětmi natočené klipy, které měly rasový podtext, tzn. že točily třeba romského spolužáka v nějakých trapných situacích, potom ty klipy vystavovaly na internet, byly dostupné komukoliv a to je možná ten prvek rasismu a možná určitého kastování mezi dětmi, ke kterému ve školách dochází, se kterým my se můžeme setkat.“

Aby internet byl pro děti dobrým sluhou a ne zlým pánem, je potřeba s dětmi o užívání internetu hovořit.

„Zase je potřebné, abychom děti poučili o tom, jaká jsou základní pravidla používání takovýchto technologií, že to je úplně stejné, jako když učíme pravidla silničního provozu, tak ty děti musíme naučit zacházet s mobilním telefonem, zacházet s internetem. Děti samozřejmě přirozeně ty technologie používají, znají je mnohdy více, ale neznají žádná pravidla, takže to je dnes velký problém a já bych řekl, že by rodiče i učitelé, kteří mají ostych, že zaostávají v těch informacích a sociálních dovednostech k používání mobilů a internetu, měli tento strach překonat a měli by se snažit najít recept na to, jak začít s dětmi komunikovat o tom, jak oni poznávají internet, jak oni používají mobilní telefon a ten recept se jmenuje důvěra. Je třeba získat si důvěru a pokusit se formou hry navodit stav, kdy to dítě má v rodiče důvěru, když se seznámí s nějakým internetovým kamarádem, tak je schopno to tomu rodiči sdělit. Když zažije nějakou trapnou situaci se spolužáky, na internetu apod., tak aby bylo ochotno a schopno si o tom popovídat s rodičem nebo i s učitelem, s vychovatelem, nebo s někým, kdo na to dítě působí.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
11.02.2015	Nenávistné projevy na internetu mladí neřeší. Romům však neměří stejným metrem	Zprávy ze života Romů
28.06.2014	Projekt Nehejtuj na Slovensku realizuje občanské sdružení eSlovensko	O Roma Vakeren
22.05.2014	Začíná kampaň „I don't masturhate - Neukájím se nenávistí“	Zprávy ze života Romů
17.03.2010	Internet je přínosný i zneužitelný	Zprávy ze života Romů
12.09.2009	Kladenská Linka důvěry nabídne klientům služby po internetu	Zprávy ze života Romů
14.03.2008	Internet – výhoda pro znevýhodněné	O Roma Vakeren
06.03.2008	Březen zdůrazní výhody internetu pro znevýhodněné osoby	Zprávy ze života Romů
02.02.2007	Internetové kluby Čhave pomáhají k rozvoji počítačové gramotnosti žáků	O Roma Vakeren
02.02.2007	Radek Telvák zřídil internetové rádio pro Romy	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Představitelé krajně pravicové Dělnické strany svolali na neděli 15. března do Litvínova shromáždění za vyřešení problémů s nepřizpůsobivými osobami. Se svými příznivci se setkají v místním Zámeckém parku. Občanům chtějí představit i stínového starostu, jehož jmenováním strana vyjadřuje nesouhlas s postupem vedení města při řešení situace v problémovém sídlišti Janov.

Tento týden začali odborníci vzdělávat prvních 15 strážníků Městské policie Ostrava, kteří se pohybují v lokalitách s romským etnikem. Po absolvování série školení by měli lépe zvládnout komunikaci s romskou minoritou. Strážníky vyučují především psychologové, ale i sociologové a do své kultury a způsobu života je zasvětí i samotní Romové.

Názory romských aktivistů na rušení vepřína stojícího v Letech u Písku na místě bývalého sběrného tábora pro Romy z dob druhé světové války se liší. Zatímco některým jihočeským Romům by stačilo důstojně upravit místo bývalého tábora, sdružení Roma Realia trvá na úplném zrušení vepřína. Jihočeští Romové s bouráním nesouhlasí zejména kvůli současné ekonomické krizi. Stamiliony korun, které by případné zbourání stálo, by se podle nich daly využít účelněji.

Východoslovenské Košice budou 25. a 26. března dějištěm mezinárodní konference Romové – Romale – Romanies, kultura a vzdělávání. Konference se uskuteční v prostorách košické Státní vědecké knihovny a je určena pro veřejnost a odborníky, zabývající se romským etnikem.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

„Poradny jsou otevřeny ve všech krajích České republiky, slouží samozřejmě spotřebitelům, kde se nabízí veškeré poradenství zdarma, nabízíme také náš SOS magazín, brožury a letáky na odborná témata a jiné prospekty. V těchto poradnách se samozřejmě poskytuje poradenství v oblasti, ať už jde o různé reklamace, jejich uplatnění, ať už to jsou různé smlouvy, obchodní praktiky apod. Je to vždy o tom, s čím se na nás spotřebitelé obracejí.“

Co to znamená?

„Záleží vždy, čeho se případný problém týká. Jsme zaměřeni na obranu spotřebitelů, na zákon na ochranu spotřebitele a všeho, cos ním souvisí. Pokud se jedná třeba o nesplacené dluhy u bank a podobně, tak i v této problematice jsme schopni spotřebitelům pomoci, ale jsou tu i jiné občanské poradny, které jsou speciálně zaměřeny právě na finanční oblast. Ale říkám, že i s tímto problémem se na nás mohou spotřebitelé obrátit.“

Lidé mají často problémy s mobilními telefony, právě s těmi dluhy, s nesplacením, i s tímto se na vás mohou spotřebitelé obrátit?

„Vždy se snažíme spotřebitelům preventivně říkat, aby než se rozhodnou podepsat jakoukoliv smlouvu, tak aby si jí dobře přečetli, protože podepsat nic nemusí, ale musí si vše předem řádně přečíst, mít na to i čas, případně se poradit s někým, kdo této problematice rozumí, zda se ten daný produkt člověku vyplatí a zda-li nedojde třeba k zatížení rodinného rozpočtu. Když už dojde k nějakým dluhům, může to být problém na straně spotřebitele, protože pokud už podepsal nějakou smlouvu a zavázal se k nějakému plnění, tak by to plnění měl dodržovat. Potom jsou tu sankce ze strany poskytovatelů služeb, které jsou mnohdy oprávněné, takže pokud se spotřebitelé rozhodnou využívat třeba služeb právě mobilních operátorů, měli by si smlouvu řádně přečíst.“

Lákavé nabídky a reklamy, mobil za korunu, laciné volání, co na to říkáte?

„Některé tyto nabídky opravdu nemusejí být tak lákavé a výhodné, jak se může na první pohled zdát. V tomto případě by měli být spotřebitelé opravdu obezřetní a měli by si vždy pamatovat, že ne všechno, co je jim nabízeno rádoby zdarma, opravdu zdarma být nemusí. Takže je vždy na spotřebiteli, aby se zajímal, jaké plnění se k produktu váže, za jakých podmínek je uzavírána smlouva a jaké povinnost v rámci této smlouvy vyplývají.“

Jsou poradny hodně navštěvované?

„V poslední době jsme zaznamenali velký zájem o naše poradny, ať už jsou to fyzické poradny, které jsou dnes ve všech krajích České republiky, ale i o poradenství na webu SOS, jehož adresa je www.spotrebitele.info. A samozřejmě máme i poradenskou linku na čísle 900 08 08, která je zpoplatněna osmi korunami za minutu, ale i na tuto linku se na nás spotřebitelé se svými dotazy obracejí a myslím si, že ta pomoc je velmi efektivní. V poslední době jsme otevřeli poradnu v Opavě a v České Lípě, chystáme novou výjezdní poradnu také ve Frýdku-Místku.“

Proč jste se rozhodli právě pro tato místa? Měli jste třeba zmapované, kolik spotřebitelů a kde by potřebovalo radu?

„Vždy jednáme na základě určitých informací, které nám poskytují třeba městské úřady nebo živnostenské odbory, pokud se na ně spotřebitelé obracejí se svými dotazy, ale snažíme se naše výjezdní poradny otevírat tam, kde už nějaká spolupráce s jinými organizacemi nebo s městským úřade funguje a samozřejmě snažíme se vyplnit vždy nějaké to prázdné místo, kde poradenství zdarma právě pro spotřebitele ještě nefunguje.“

Už jste se setkali i s diskriminací spotřebitelů?

„SOS se dlouhodobě zaobírá a zajímá o možnou diskriminaci spotřebitelů, bohužel z těch podnětů, které dostáváme k dispozici, k diskriminaci dochází u nás, bývá to často kvůli jiné etnické příslušnosti, kvůli věku, kvůli pohlaví apod.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
27.04.2013	Když nás navštíví vymahač dluhů...	O Roma Vakeren
06.04.2013	Vyhlášení osobního bankrotu	O Roma Vakeren
23.02.2013	Pozor na půjčky!	O Roma Vakeren
07.08.2012	Nový web Dluhový labyrint nabízí informace z oblasti dluhů	Zprávy ze života Romů
31.08.2011	Obyvatelé osady Liščina vybudovali svépomocí sportovní hřiště	Zprávy ze života Romů
22.10.2010	Jak jednat s exekutory	O Roma Vakeren
03.09.2010	Právní poradna: Dluhy	O Roma Vakeren
13.08.2010	Prohraný soudní spor	O Roma Vakeren
30.07.2010	Jak nepodlehnout klamavé reklamě	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"Malovat jsem začala poté, co jsem byla v Japonsku se svou první knihou Žijeme ve skrytu. Tam byli děti a mládež, staří umírající lidé i právě narozené děti. A také tam byla mateřská školka se zhruba třemi nebo čtyřmi sty dětmi. A tyto děti křičely: ‘Milá teto Ceijo, nech nám tady nějakou památku na Tebe, kterou bychom si později mohly pohladit! My jsme pro Tebe vyrobily kalendář.‘ A od té doby od nich každý rok dostávám kalendář. A tehdy jsem se rozhodla, že jim něco namaluji. Moje vnučka Wilma ráda maluje a občas mě prosila, abych jí něco namalovala. A jiná moje vnučka Simona chodí do Steinerovy školy a tam se učí o barvách. Takže jsem se svými vnučkami malovala, kreslila a psala, a přitom jsem dostala nápad, že těm dětem v Japonsku namaluji jeden nebo dva obrazy. To jsem také udělala. Ty moje vnučky jednoho dne namalovaly jen nějakou maličkost a uháněly domů s tím, že ráno musí do školy. A já jsem tam zůstala sama s těmi barvami a v Japonsku čekali na obrazy. Tak jsem namalovala dva obrazy, Japonci si je vyzvedli a prezentovali je. Pak je pověsili ve školách. Pestré barvy jsem vždy velmi milovala, protože můj bratr Karl Stojka po návratu z koncentračního tábora maloval. Byla jsem nadšená, co všechno můj bratr dokáže, tak jsem to zkusila také a zpracovala jsem příběh svého života tuší a barvou."

Ceija Stojka je praktická žena a pokud nemá k dispozici žádné profesionální výtvarné pomůcky, dokáže si poradit i jinak.

"Maluji vším. Někdy, když nemám žádné barvy, používám třeba listy ořechu, květy ovocných stromů, pomerančovou kůru, brambory nebo černý bez, prostě jakékoliv rostliny nebo i potraviny, které dávají barvy."

Autorka má hodně výstav svých obrazů. Kromě Rakouska a Japonska vystavovala i v jiných zemích.

"Měla jsem výstavy v Německu, na Slovensku, hodně obrazů teď jelo do Ameriky. Bylo hodně výstav, lidé to chtějí vidět a to je důležité."

A na otázku, zda své obrazy také prodává, odpovídá:

"Je těžké vzdávat se svých dětí. Ale bez toho, aby člověk své obrazy obětoval a prodal je, tak by nemohl nic vypovědět. Takže já si ty obrazy nesmím nechávat, lidé je také musí vidět. A když jeden nebo dva obrazy prodám, tak to nevadí. Zase přijdou na svět nové."

Romové, kteří přežili hrůzy koncentračních táborů, neměli ani po válce lehký život.

"Před válkou jsme byli kočovní Romové a po válce také ještě. Moje poslední vzpomínka je, že moje teta Gejša se svým manželem kočovali v Rakousku s obytným vozem až do roku 1960. Pro rakouskou vládu i obyvatele nebylo lehké, že z Osvětimi, Ravensbrücku, z Bergen-Belsenu a jiných koncentračních táborů se vrátili lidé jako my, tedy Romové. Evropané si říkali: ‘Teď jsou zase tady.‘ Skoro 50 let se mluvilo jen o židovském holocaustu, o tom, že Židé trpěli, že Židé byli zplynováni a spalováni. To je všechno OK, tak to opravdu bylo. Někteří lidé ani do osvětimského tábora nevstoupili, protože vlak jel přímo ke krematoriu, tam vystoupili a šli jako ovce rovnou do krematoria. Ale o Romech se nemluvilo. A představte si, že o tři roky později přijdou tito lidé osvobozeni spojenci – Rusy, Francouzy a Angličany. Osvětim neotevřel žádný Němec, Čech nebo Polák. Po osvobození Osvětimi nacisté v Ravensbrücku a v Bergen-Belsen ještě další čtyři měsíce mordovali lidi. Ale přesto jsme se vrátili a co měla rakouská vláda dělat?"

Ceija Stojka dnes žije ve Vídni, ale v poválečných letech ještě nějaký čas kočovala. Dokonce ji jedno rakouské muzeum požádalo o výbavu pro kočovný vůz.

"Nedaleko odsud, v muzeu v Kittsee ve spolkové zemi Burgenland je obytný vůz. Po vyjití mé knihy si muzeum přálo, abych ho vybavila. Jinak já jsem byla na cestách s koněm a vozem až do roku 1960."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
25.01.2014	Před rokem zemřela Ceija Stojka	O Roma Vakeren
09.02.2013	Zemřela romská spisovatelka, výtvarnice a pamětnice holocaustu Ceija Stojka	O Roma Vakeren
09.07.2010	Dokumentární film o Ceije Stojce oceněn v Telči	O Roma Vakeren
27.11.2009	Romská malířka a spisovatelka Ceija Stojka získala profesorský titul	O Roma Vakeren
10.11.2009	Spisovatelce a malířce Ceije Stojce byl udělen profesorský titul	Zprávy ze života Romů
01.04.2009	V Brně bude zahájena výstava obrazů rakouské romské malířky Ceiji Stojky	Zprávy ze života Romů
06.03.2009	Ceija Stojka popsala svůj nelehký osud v knize Žijeme ve skrytu	O Roma Vakeren
06.03.2009	Strom zachránil Ceije Stojce život	O Roma Vakeren
13.02.2009	Do češtiny byla přeložena první kniha rakouské Romky Ceiji Stojky	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)