Dělnickou stranu soud nerozpustil
Poprvé v novodobé historii České republiky soud rozhodoval o rozpuštění
politické strany kvůli obsahu její činnosti. V případě Dělnické strany ale
Nejvyšší správní soud rozhodl, že k tak výjimečnému kroku nepřistoupí.
Soudní rozhodnutí o zastavení činnosti v Česku postihlo možná už i desítky
politických stran. Ovšem vždy kvůli jasnému porušení administrativních
náležitostí, zejména chyběly výkazy o hospodaření. Často to ale vlastně byly
doprovodné příznaky faktické nečinnosti politických subjektů. Případ
Dělnické strany je výjimečný tím, že jde o obsah její činnosti a tudíž o
posuzování ústavou zaručených svobod projevu a sdružování.
"Návrh na rozpuštění Dělnické strany se zamítá," tak nakonec zněl výrok
senátu, jehož předseda Vojtěch Šimíček později vysvětlil: "Vláda nedokázala
tvrdit a zejména důkazně podložit žádný z těch důvodů, na základě kterých
ústavní, zákonná a také úprava obsažená v mezinárodních smlouvách umožňuje
zakázat politickou stranu."
Právnička Klára Kalibová z občanského sdružení Tolerance a občanská
společnost, které dlouhodobě sleduje aktivity pravicových extremistů, chápe
postoj soudu a problém rovněž vidí v nedostatečně zpracovaném vládním návrhu
na rozpuštění Dělnické strany: "Vláda tam tvrdila jisté propojení mezi
Dělnickou stranou a Národním odporem, nicméně to tvrzení nepodložila žádnými
relevantními důkazy, ačkoliv kromě veřejných zdrojů měla jistě k dispozici i
informace bezpečnostních složek a policie. Vláda dále tvrdila, že Dělnická
strana ohrožuje demokratické principy právního státu, ale nepředložila
například žádný rozbor jednotlivých projevů, ať předsedy nebo jednotlivých
členů a kandidátů Dělnické strany, kteří v minulosti vystupovali na
demonstracích."
Vysvětleme, že Národní odpor je neformální uskupení, považované za
nebezpečnou neonacistickou organizaci, spojení se kterou Dělnická strana
popírá. A vraťme se k hodnocení rozsudku, ve kterém se s Kalibovou shoduje i
opoziční ČSSD a kritizuje nedbalost vlády. Souhlasí s tím i odborník na
extremismus Jan Charvát, který ale dodává: "Celá řada politologů se shoduje
v tom, že ten zákaz by mohl té straně teoreticky vlastně více pomoct, než ta
současná situace, kdy zakázána nebyla."
Ani to však nebrání předsedovi Dělnické strany Tomáši Vandasovi, aby hovořil
o vládní snaze o politickou perzekuci. A navíc nyní může poukazovat na
soudem potvrzenou legalitu strany: "Nejvyšší správní soud prokázal svoji
nezávislost, objektivitu, nepodlehl politickým tlakům... Pro mě je důležité,
že v tomto směru soud konstatoval, že Dělnická strana je legální
demokratickou stranou a je součástí politického systému České republiky."
Ministr vnitra Ivan Langer podle svých slov nemá pocit, že by vláda nebo
jeho resort něco podcenili. Jde o první rozhodnutí svého druhu a podle
ministra se alespoň lze do budoucna z rozsudku poučit. Langer dodává: "Cítím
zklamání. Nicméně na mé vůli a na vůli vlády činit nezbytné razantní kroky
vůči všem institucím a politickým stranám a jedincům, kteří nerespektují
demokratický právní řád České republiky, to nic nemění."
A již zmíněný Jan Charvát z Univerzity Karlovy zdůrazňuje, že Dělnická
strana se zdánlivě levicovými atributy takové nebezpečí představuje: "To, co
je pro tu stranu typické, je právě to, že jaksi podchytila tu skupinu,
řekněme, násilníků, kteří se spojují s tou otevřeně neonacistickou větví. To
je to nebezpečí."
|