Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast
pro tento pořad.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Dnes vám řekneme o novém stipendijním programu, který u nás nabízí jedna
americká universita. K mikrofonu jsme také pozvali choreografa Michala Šarae
a samozřejmě nebudou chybět zprávy ze života Romů a pěkná muzika.
Mangav tumenge bacht the sastipen – Akana - šaj šunen romani relacia „O Roma
vakeren“. Šunena romane giľa the nevimata - andalo romano dživipen.
To je jenom namátkový výběr z programové nabídky.
=[ Reportáž ]=
Podle Kocába je situace na litvínovském sídlišti Janov dramatická
Situace v problémovém litvínovském sídlišti Janov je podle ministra pro
lidská práva a menšiny Michaela Kocába dramatická, příjemně jej však tento
týden překvapila diskuse představitelů města, neziskových organizací a
romských sdružení. Komunikace je podle ministra Kocába důležitým nástrojem,
jak překlenout rozpory a sbližovat a respektovat stanoviska oponentů, řekl
po návštěvě Litvínova. Setkání se zúčastnil také Ivan Veselý – místopředseda
Rady vlády pro záležitosti romské komunity.
„To jednání bylo podle mě bylo hodně bouřlivé, protože tam bylo pozváno asi
20 až 30 lidí, ale podle mého názoru se nic významného nevydiskutovalo,
město si tam udělalo jakousi svou prezentaci a každý, kdo se přihlásil, měl
dvě minuty na to, aby něco řekl k tomu tématu, takže to bylo tak, že to bylo
spíš takové seznámení ministra s problematikou Litvínova.“
Tato část přistupuje k nulové toleranci, jak vnímáte tyto kroky?
„Většinou tu politiku nulové tolerance uplatňují starostové za Občanskou
demokratickou stranu. Myslím, že to dělají také kvůli tomu, aby nalákali
určitým způsobem mediální pozornost na sebe a vylepšovali image, aby získali
pozornost lidí před volbami, aby získali tu lacinou popularitu. Na jednu
stranu káží o právním státu, o dodržování zákonů, ale sami ten zákon při
výkonu svých funkcí porušují, a tak je tady vidět, jak jsme si všichni
rovni, ale někteří jsou si jaksi rovnější, když jde o jakýsi politický
zájem.“
Jak vy tedy vnímáte to, že se tu vynaložily obrovské peníze na soužití a
teď během jednoho roku jsme svědky toho, že se toto všechno bortí, co se
budovalo?
„Musíme si uvědomit, že česká společnost nikdy nebyla připravena přijmout
nejen Romy, ale i cizince. Když si vezmete výzkumy veřejného mínění za
posledních 15 let, tak ten sociální distanc, rasistický odsudek, ten se točí
vždy kolem 60ti procent. Tyto problémy si vlastně vytvořil sám stát, že
vytvořil takové sociální prostředí, kde se nevyplatilo pracovat, ale bylo
výhodnější být na podporách. Dalším problémem, který vlastně zavinil stát,
bylo, že neochránil pracovní trh pro své občany tak, jak to vidíme např. v
Rakousku nebo v Německu. Za třetí, je mylná představa, že stát tady jakýmsi
výraznějším způsobem podporoval multikulturalismus. V podstatě ta idea
multikulturalismu nebyla pěstována, nebyla podporována, například uveďme
vládní kampaň proti rasismu. Jak chcete dělat kampaň proti rasismu za
přibližně 2 a půl až 3 miliony? Vždyť to je výsměch. Pak se divíme, že tady
máme takové odsudky ve většinové společnosti, za posledních pět let tu byla
podporovaná menšinová kultura. Vždyť to je výsměch. Tady se zvedá tzv. český
nacionalismus vzhledem k Romům, vůči menšinám, to už nejsou jen skinheadi
nebo nacisté, ale to jsou i obyčejní nespokojení Češi, kteří se vlastně rádi
vybíjí na cizincích a na Romech.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Jak se cítí Romové při používání označení sociálně vyloučení a
nepřizpůsobiví
Ve společnosti se nemluví o Romech jinak, než jako o sociálně vyloučených a
nepřizpůsobivých. Kolegyně Marie Vrábelová se zeptala sociologa Fedora
Gála, jak se cítí sami Romové při používání tohoto označení.
„Nejdříve musím říct, že se mi hrozně nelíbí velice frekventované slovo
nepřizpůsobiví. Já jsem také nepřizpůsobivý, celý život jsem byl někde vedle
toho hlavního proudu a myslím si, že to ze mě dělá Fedora Gála a ne to, že
jsem se přizpůsoboval institucím, státu, hlavnímu proudu. V uvozovkách
nepřizpůsobiví lidé jsou kořením společnosti, dávají jí dynamiku, inovace,
jsou důležití. A druhá věc, kterou chci říct, je, že tady když se zeptáte
jakéhokoliv právníka, jestli existuje něco jako kolektivní vina, tak řekne,
že to je holý nesmysl říkat jakékoliv komunitě Ukrajinců, Romů, Židů, o
komkoliv, že to je komunita, která je nepřizpůsobivá, tak to je holý
nesmysl. Ale když budeme na ty Romy ukazovat prstem 20, 30 nebo 40 let a
budeme na ně řvát, že jsou nepřizpůsobiví, tak my z nich uděláme
nepřizpůsobivé lidi, ale na začátku byl perverzní, bezprávní, deviantní
názor o tom, že existuje něco jako kolektivní vina, vina za to, že jsem Žid
nebo Rom, což je nesmysl.“
Jaká je tedy definice sociálně nepřizpůsobivého člověka?
„Ta definice, kterou asi chcete, zní takto: existují lidé, kteří se
nepřizpůsobují normám společnosti, civilizace, ve které žijí, nepřizpůsobují
se tomu, že pro peníze je zapotřebí podávat nějaký výkon, peníze je
zapotřebí si vydělat, není možné krást, není možné živit se kriminálním
způsobem. Ze sociologického nebo společenského hlediska mluvíme tedy o
lidech, kteří se vyhýbají civilizačním standardům společnosti, ve které
žijí, těm se říká nepřizpůsobiví a pro tyto lidi existují sankce a
instituce, které vynucují, aby se chovali způsobem, který neubližuje těm
ostatním. Ale říct, že nějaká komunita je nepřizpůsobivá, je holý nesmysl.
Já znám tolik tzv. bílých lidí, kteří jsou mimo normy, které měli možnost
žít v této společnosti normálně - obchodníci s bílým masem, dealeři drog,
tuneláři, zloději, spekulanti, já opravdu nedovedu říct, jestli jsou bílí,
žlutí, černí, já jenom vím, že to jsou lidé, kteří vybočují z norem, které
platí v této společnosti a na ty je potřeba uplatnit sankce ne principem
kolektivní viny, ale na základě individuální odpovědnosti.“
Jak je tedy možné, že v médiích se stále opakuje, že Romové jsou
nepřizpůsobiví, ale nejenom v médiích, používají to i bohužel naši politici,
jak je to možné, že to vůbec používají?
„Používají-li to představitelé Dělnické strany, tak se nedivím, protože je
to strana, která v tomto směru buduje svou politickou agendu. Používají-li
to představitelé demokratických parlamentních stran, tak bych chtěl vědět
kteří, protože pak jsou to lidé, kteří nesou kus odpovědnosti za to, v jaké
situaci dnes romská komunita je. Nezlobte se, ale na druhé straně, když
vyženete romské lidi do Chánova nebo do Janova nebo kamkoliv, vyženete je
tam velice rafinovanými způsoby – spekulace s byty, se zaměstnáním, s
kdečím, tak pak se nedivte, že tam jsou, pak se nedivte, že se cítí jako v
kleci, pak se nedivte, že se chovají jako v kleci.“
Ale i mezi lidmi v Chánově nebo Janově jsou lidé, kteří jsou vystudovaní,
pracují v normálním zaměstnání, proč mají snášet to, že jsou označováni za
sociálně vyloučené nebo že jsou nepřizpůsobiví?
„Snášejí to nespravedlivě, snášejí to neprávem a odpovědnost za to, že to
musí snášet, je na nás, na většině a na institucích tohoto státu.“
Jak se Romové mohou cítit v naší společnosti?
„Romové, kteří jsou diskriminováni a hnáni do kouta jen proto, že jsou
Romové, se v této společnosti nemohou cítit dobře, chovají-li se jako
loajální občané, pak je zapotřebí před nimi sklonit hlavu a vzdát jim hold,
protože to potřebuje obrovské sebezapření.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Plány a projekty časopisu Romano džaniben
Kdo se hlouběji zajímá o Romy, o jejich historii, kulturu a jazyk, nejspíš
už zná časopis romistických studií Romano džaniben, který vychází dvakrát
ročně. Tento sborník není určen jen pro odbornou veřejnost, ale i pro lidi z
praxe - například pro pedagogy, sociální pracovníky či duchovní, ale zejména
pro Romy samotné. Mezi členy jeho redakce patří romistka Helena Sadílková,
se kterou hovořila Jana Šustová.
Jak dlouho už vůbec vychází sborník Romano džaniben?
„Vychází od roku 1994, to byl ten úplný začátek, to byla taková tenounlinká
čísla. Pak jsme to začali vydávat ve spolupráci s G+G, to byl myslím prvně
rok 2004, kdy dostal časopis nový kabát, trošku ztloustnul. Ale první číslo
vyšlo opravdu roku 1994.“
Sborník vychází dvakrát do roka, co máte za plány na tento rok, protože
přeci jen každé to číslo je nějak tematicky zaměřeno, jaká témata chystáte
letos?
„Snažíme se, aby to jedno číslo mělo jeden nosný obsah, ale bráníme se tomu,
aby bylo úplně monotematické, přijde nám to škoda. Ale teď z těch témat, co
máme dopředu vybraná, tak to první číslo, které by mělo vyjít už někdy brzy,
je o duchovním světě Romů. Potom dalším ústředním tématem jsou olašští
Romové, a to následující je romská hudba. To jsou tak ty tři nejbližší, co
máme v plánu. Jinak je té práce strašně moc, uvidíme, jak se to vyvrbí a
potom jak se ty příspěvky sejdou. Vždy je tam něco o historii, vždy se
snažíme publikovat nějaké svědectví o 2. světové válce a vždy se snažíme,
aby tam byly pravidelné sekce literatura a výtvarné umění. Takže to se tak
vždy snažíme naplnit a pak se snažíme, aby tam byla nějaká porce romštiny v
rámci toho čísla.“
To číslo o duchovním životě Romů už je asi hodně připravené - můžete říct
nějak konkrétněji, co se z toho rýsuje?
„Věci, které se týkají praktikování víry, např. jak probíhá křest v různých
lokalitách. Potom jsme se nevyhnuli tomu chytlavému tématu – duchové
mrtvých, takže to bude také jedna část. A potom, a to už jsme nakousli v tom
předchozím čísle, jsou soudobé evangelické církve, které působí mezi Romy, i
na toto téma ta bude několik článků, myslím, že dva. A víc neprozradím.“
Potom je také Romano džaniben aktivní i ve vydávání knih, v těchto dnech
vyšla zrovna druhá kniha, o jaké se jedná tituly?
„My jsme se zapojili do takového projektu, který se jmenuje Romany Library.
Je to mezinárodní projekt, jehož cílem bylo propagovat romskou literaturu v
majoritních jazycích daných států. Podílí se na tom asi 5 nebo 6 zemí
střední a východní Evropy, ale teď ten projekt tak trošku skomírá, takže
nevím, jak se to bude vyvíjet dál. Původně bylo plánováno vydat 5 knížek,
ale nevím, jestli se k tomu dostaneme, protože je těžké získat peníze na
spoluúčast a dát to dohromady, aby to vyšlo. Co jsme doposud vydali, tak to
je kniha Sudba ursitorů od Matéo Maximoffa, která vyšla vloni, a letos
překlad prvního románu Ceiji Stojky Žijeme ve skrytu. Ještě máme vyhlédnuté
další dva autory z Balkánu, jeden je Srbska, druhý je z Albánie, ale zatím
nevíme, jestli na to vůbec seženeme finance, ale spíš to vypadá, že ne.
Takže tato edice asi už nebude pokračovat, i když jsme získali spolupráci
nakladatelství Argo. Myslím si, že ta knížka Ceiji Stojky se dost povedla,
uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál. Z knížek, které teď budeme ještě
vydávat, tak to je překlad katalogu ke stálé výstavě o romském holocaustu ve
státním muzeu v Osvětimi, to je velký katalog, který vyšel už v několika
jazycích, i ve slovenské variantě, a teď tedy bude vycházet česká varianta.
Ale je to vyloženě jen překlad a i grafická úprava je stejná. Je to pořád
ten katalog a měl by vyjít v letošním roce. K tomu připravujeme i takovou
doprovodnou akci ve formě workshopu pro učitele dějepisu a zeměpisu, protože
bychom byli rádi, kdyby se ta knížka nějak používala a neležela jen v
knihovnách. Takže teď dáváme dohromady program, jak do toho ty učitele
zapojit, nebo přímo že by se i oni podíleli na vytváření nějakých výukových
materiálů, nebo materiálů, které se dají využít ve výuce nějak jednoduše.
Takže to je teď takový náš nejbližší plán.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Ke zlepšení situace na litvínovském sídlišti Janov je třeba posílit počet
sociálních pracovníků v místě, poradenských kapacit a také připravit
protilichvářský program. Důležitá je také prevence násilí a nekompromisní
postup vůči dealerům drog. Uvádí to situační analýza vyloučené lokality s
názvem „Sociální past“, kterou představil Jozef Murín z vládní agentury pro
sociální začleňování v romských lokalitách
Evropská komise vyjádřila obavy nad nedávnými útoky proti Romům v Maďarsku a
vyzvala členské státy k zajištění ochrany osob romského etnika. V noci na
pondělí neznámí pachatelé zastřelili nedaleko Budapešti dva Romy, 27tiletého
muže a jeho pětiletého syna. Maďarská vláda připustila, že policii se
případy vražd Romů zatím nedaří řešit.
Spojené státy kritizují stav lidských práv v Číně a v Rusku, ale také v řadě
dalších zemí světa, včetně Česka a Slovenska. Vyplývá to z každoroční zprávy
o lidských právech, kterou zveřejnilo ministerstvo zahraničí USA. České
republice Washington vytýká kromě jiného útoky pravicových extrémistů na
příslušníky menšin, zejména Romy.
Život Romů na Slovensku, v Rumunsku, Bulharsku a Maďarsku zachytil slovem i
obrazem rakouský novinář Andrea Tröscher v knize nazvané „Život cikánů –
Reportáže o Romech z východní Evropy“. Publikace, která vyjde v březnu,
ukazuje, v jakých podmínkách toto diskriminované etnikum žije, ale především
jak by si Romové sami přáli žít.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V Chomutově exekutoři vybírali dluhy při vyplácení sociálních dávek
V Chomutově odebrali exekutoři při vyplácení sociálních dávek peníze v
hotovosti za dluh nájemného za bydlení. Dlužníkům tak zůstalo například
tisíc korun pro celou rodinu na měsíc. Mohou exekutoři odebírat takto peníze
ze sociálních dávek? Na to hledala odpověď Marie Vrábelová u právničky Evy
Strnadové ze Sdružení obrany spotřebitelů.
Jak je to s dávkami pro sociálně slabé rodiny?
„Občanský soudní řád hovoří jasně, že exekuce se nesmí vztahovat na sociální
dávky, avšak v momentu vyplacení se ze sociální dávky stává hotovost, která
už exekuci podléhá. Otázka humánnosti je zde na místě a o zákonnosti se dá
také hovořit, ale uvidíme, co nám řekne vyšetřování ministerstva
spravedlnosti a ombudsmana.“
Myslíte si, že tisíc korun, které jim zůstaly, jsou postačující?
„Podle zákona ano, ale jak ve skutečnosti, to si každý udělá obrázek sám.“
Co tedy můžou nechat lidem, když jim takhle zabaví peníze? Tisíc korun je
minimální suma?
„Tisíc korun je minimální suma, dále jim mají zůstat věci osobní potřeby a
dále věci, které potřebují pro své podnikání, např. šicí stroj, počítač,
apod.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Americká univerzita nabízí stipendium pro romské studenty
The University of Northern Virginia - Prague (UNVA) založila stipendijní
program speciálně určený pro romské studenty. Jedná se o plné stipendium,
které bude pokrývat všechny náklady na školné spojené s dosažením
bakalářského titulu na americké univerzitě.
Veškerá výuka probíhá v anglickém jazyce, a proto univerzita hledá žadatele
z řad studentů s romskou národností, kteří mají minimálně pokročilou znalost
angličtiny a kteří se dokáží rozvíjet v mezinárodním prostředí. Marek Polák
pozval koordinátora Josefa Beneše.
„Nabízíme nově od června romské stipendium pro romskou menšinu. Hlavním
důvodem byla snaha o začlenění Romů do české společnosti.“
Z čeho si potenciální studenti mohou vybrat, jaký je program, co mohou
studovat?
„Stipendijní program se vztahuje na bakalářské studium, je to zaměření
business administration, je tam kolem 25ti povinných kurzů, kterými každý
student musí projít a pak si vybírá ze zbylých dvaceti speciální zaměření na
finance, na marketing, na management atd. Už podle svého uvážení si vybere
zaměření svého vzdělání.“
Co musí splnit student, aby se k vám dostal?
„Je tam motivační esej, jsou tam nějaké zkoušky z angličtiny, která musí mít
minimálně určitou úroveň, aby student byl schopen v hodinách rozumět, psát
eseje atd. Proběhne výběrové řízení a jeden z těch studentů, ten nejlepší z
nich, dostane ten stipendijní program. Stipendium se vztahuje na veškeré
náklady na studium, to znamená, že to je hrazení všech těch kurzů od prvního
až do posledního.“
Každý rok se může přihlásit jen jeden student?
„Ano, každý rok jen jeden student, tento stipendijní program je nový, jinak
škola nenabízí žádné jiné stipendijní programy, jen tento pro Romy.“
Kde se mohou studenti dozvědět víc?
„Jsou webové stránky www.scholarship.cz, kde jsou veškeré informace o tom
stipendijním programu a veškeré ty požadavky, které musí student splnit na
to, aby prošel výběrovým řízením a ve finále třeba dostal i to stipendium.
Jsou tam zodpovězené veškeré otázky, které se týkají školy, studia, jak
probíhá výuka, veškeré informace najdete tam a jsou tam i přihlášky a dá se
tam kontaktovat přes web naše škola, kde jsou lidé, kteří se přímo věnují
tomuto stipendijnímu programu. Nebo je možné navštívit univerzitu osobně,
kde jsou k dispozici veškeré materiály.“
Kde je sídlo univerzity?
„Naše univerzita sídlí Na Poříčí 12, na Praze 1, je to přímo naproti
Palladiu v paláci YMCA. Stránky naší školy jsou
www.unva.cz, kde jsou
informace o tom bakalářském programu, z čeho se skládá atd. Stránky o
stipendijním programu jsou www.scholarship.cz.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Taneční skupina moderního tance M dance club vznikne i v Praze
Nejen pro Romy je velkou hvězdou mladý talentovaný tanečník a choreograf
Michal Šaray. V Brně vybudoval dnes již světově známou taneční skupinu
moderního tance M dance klub, ve které se uplatnili mladí talentovaní lidé.
Zbystřit by nyní měli všichni ti, které tanec opravdu baví a chtějí se mu
věnovat profesionálně. Další taneční skupina skupina M dance club by měla
vzniknout v Praze. Už tuto neděli mohou přijít všichni zájemci na konkurz.
„Začátky mého tancování byly jednoduché, protože moje matka mě asi v 6ti
letech zavedla do taneční školy, tam mě vzali a tak jsem vlastně začal
tancovat. Jednoho kamaráda napadlo založit taneční skupinu, akorát když jsem
se pohyboval mezi těmi lidmi, tak jsem zjistil, že všechny taneční skupiny
jsou stejné, že nikde netancuje žádný Rom a tak nás oba napadlo založit
novou taneční skupinu, která se bude skládat z této mládeže.“
Založil jsi skupinu M dance club.
„Taneční skupina M dance club vznikla v roce 1999, úspěchy nebyly hned
napoprvé, protože úplně první složka té skupiny začala tak, že tam
nenastoupili tanečníci, ale nastoupili (tak jak já říkám) lidi z ulice,
kteří se učili základy tancování a první úspěchy začaly až v roce 2005, kdy
nastal zlom, protože jsme vyhráli mistrovství České republiky a mistrovství
Evropy. Pak tu naší taneční skupinu oslovila Ida Kelarová s Katkou
Kelarovou, které tomu vlastně daly hlavu a patu. A od toho roku dodnes a
doufám, že ještě nějaký ten rok to bude pokračovat, tak se daří.“
Ty se věnuješ také chorvatské Superstar, jak ta spolupráce vznikla, co už
máte za sebou?
„S Patrikem Jurdičem nás dala dohromady jedna reklamní agentura v Brně k
jeho turné a já jsem vlastně ten konkurz vyhrál. Spolupracujeme spolu tři
roky, po tu dobu jsme navštívili Českou republiku, Slovensko, Slovinsko,
Chorvatsko, Rusko a Tunisko.“
Kdo je třeba tvým tanečním vzorem?
„Co se týká mého tanečního vzoru, tak ten asi nemám, protože si myslím, že
každý tanečník by měl být svým způsobem originál. Co se týká těch tanečních
stylů, tak je to spektrum toho tancování, já sám vlastně protože jsem začal
tancovat od šesti let, tak jsem si všemi těmi tanečními styly prošel - od
baletu, jazzu až po současný moderní tanec.“
Jaké jsou tvé plány do budoucna?
„Těch je hodně. Teď v neděli 1. března pořádáme konkurz na nové členy
taneční skupiny M dance club, postavím novou taneční skupinu, která bude
výhradně pracovat v Praze. Tento konkurz proběhne v kulturním domě Spektrum
v Karlíně, je to Karlínské náměstí 7, začátek je ve 13 hodin, měl by končit
v 18 hodin. Přijímáme i úplné začátečníky, ale i profesionály samozřejmě,
věkově to je od 5ti do 30ti let.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
„O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 27. února je u konce. Ale
naladit si nás můžete v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 -
Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše
vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.
Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen
andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge
bachtalo dživipen . Ačhen Devleha.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Jan Mišurec a
Jaroslav Sezemský.
|
|