Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.

„To jednání bylo podle mě bylo hodně bouřlivé, protože tam bylo pozváno asi 20 až 30 lidí, ale podle mého názoru se nic významného nevydiskutovalo, město si tam udělalo jakousi svou prezentaci a každý, kdo se přihlásil, měl dvě minuty na to, aby něco řekl k tomu tématu, takže to bylo tak, že to bylo spíš takové seznámení ministra s problematikou Litvínova.“

Tato část přistupuje k nulové toleranci, jak vnímáte tyto kroky?

„Většinou tu politiku nulové tolerance uplatňují starostové za Občanskou demokratickou stranu. Myslím, že to dělají také kvůli tomu, aby nalákali určitým způsobem mediální pozornost na sebe a vylepšovali image, aby získali pozornost lidí před volbami, aby získali tu lacinou popularitu. Na jednu stranu káží o právním státu, o dodržování zákonů, ale sami ten zákon při výkonu svých funkcí porušují, a tak je tady vidět, jak jsme si všichni rovni, ale někteří jsou si jaksi rovnější, když jde o jakýsi politický zájem.“

Jak vy tedy vnímáte to, že se tu vynaložily obrovské peníze na soužití a teď během jednoho roku jsme svědky toho, že se toto všechno bortí, co se budovalo?

„Musíme si uvědomit, že česká společnost nikdy nebyla připravena přijmout nejen Romy, ale i cizince. Když si vezmete výzkumy veřejného mínění za posledních 15 let, tak ten sociální distanc, rasistický odsudek, ten se točí vždy kolem 60ti procent. Tyto problémy si vlastně vytvořil sám stát, že vytvořil takové sociální prostředí, kde se nevyplatilo pracovat, ale bylo výhodnější být na podporách. Dalším problémem, který vlastně zavinil stát, bylo, že neochránil pracovní trh pro své občany tak, jak to vidíme např. v Rakousku nebo v Německu. Za třetí, je mylná představa, že stát tady jakýmsi výraznějším způsobem podporoval multikulturalismus. V podstatě ta idea multikulturalismu nebyla pěstována, nebyla podporována, například uveďme vládní kampaň proti rasismu. Jak chcete dělat kampaň proti rasismu za přibližně 2 a půl až 3 miliony? Vždyť to je výsměch. Pak se divíme, že tady máme takové odsudky ve většinové společnosti, za posledních pět let tu byla podporovaná menšinová kultura. Vždyť to je výsměch. Tady se zvedá tzv. český nacionalismus vzhledem k Romům, vůči menšinám, to už nejsou jen skinheadi nebo nacisté, ale to jsou i obyčejní nespokojení Češi, kteří se vlastně rádi vybíjí na cizincích a na Romech.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
22.10.2011	Jaká je současná situace na litvínovském sídlišti Janov?	O Roma Vakeren
30.04.2010	Nese práce terénních sociálních pracovníků v Litvínově užitek?	O Roma Vakeren
12.02.2010	Agentura pro sociální začleňování bude působit i na litvínovském sídlišti Janov	O Roma Vakeren
05.02.2010	Město Litvínov a Agentura pro sociální začleňování podepsaly memorandum o spolupráci	Zprávy ze života Romů
04.02.2010	Problémové litvínovské sídliště Janov se mění k lepšímu	Zprávy ze života Romů
24.11.2009	Litvínovské sídliště Janov se změnilo k lepšímu	Zprávy ze života Romů
04.09.2009	Reportáž	O Roma Vakeren
21.08.2009	Nadávky členům Dělnické strany potrestal soud veřejnými pracemi	Zprávy ze života Romů
05.06.2009	Neonacisté chtějí v Litvínově odhalit pietní desku mrtvému skinheadovi	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„Nejdříve musím říct, že se mi hrozně nelíbí velice frekventované slovo nepřizpůsobiví. Já jsem také nepřizpůsobivý, celý život jsem byl někde vedle toho hlavního proudu a myslím si, že to ze mě dělá Fedora Gála a ne to, že jsem se přizpůsoboval institucím, státu, hlavnímu proudu. V uvozovkách nepřizpůsobiví lidé jsou kořením společnosti, dávají jí dynamiku, inovace, jsou důležití. A druhá věc, kterou chci říct, je, že tady když se zeptáte jakéhokoliv právníka, jestli existuje něco jako kolektivní vina, tak řekne, že to je holý nesmysl říkat jakékoliv komunitě Ukrajinců, Romů, Židů, o komkoliv, že to je komunita, která je nepřizpůsobivá, tak to je holý nesmysl. Ale když budeme na ty Romy ukazovat prstem 20, 30 nebo 40 let a budeme na ně řvát, že jsou nepřizpůsobiví, tak my z nich uděláme nepřizpůsobivé lidi, ale na začátku byl perverzní, bezprávní, deviantní názor o tom, že existuje něco jako kolektivní vina, vina za to, že jsem Žid nebo Rom, což je nesmysl.“

Jaká je tedy definice sociálně nepřizpůsobivého člověka?

„Ta definice, kterou asi chcete, zní takto: existují lidé, kteří se nepřizpůsobují normám společnosti, civilizace, ve které žijí, nepřizpůsobují se tomu, že pro peníze je zapotřebí podávat nějaký výkon, peníze je zapotřebí si vydělat, není možné krást, není možné živit se kriminálním způsobem. Ze sociologického nebo společenského hlediska mluvíme tedy o lidech, kteří se vyhýbají civilizačním standardům společnosti, ve které žijí, těm se říká nepřizpůsobiví a pro tyto lidi existují sankce a instituce, které vynucují, aby se chovali způsobem, který neubližuje těm ostatním. Ale říct, že nějaká komunita je nepřizpůsobivá, je holý nesmysl. Já znám tolik tzv. bílých lidí, kteří jsou mimo normy, které měli možnost žít v této společnosti normálně - obchodníci s bílým masem, dealeři drog, tuneláři, zloději, spekulanti, já opravdu nedovedu říct, jestli jsou bílí, žlutí, černí, já jenom vím, že to jsou lidé, kteří vybočují z norem, které platí v této společnosti a na ty je potřeba uplatnit sankce ne principem kolektivní viny, ale na základě individuální odpovědnosti.“

Jak je tedy možné, že v médiích se stále opakuje, že Romové jsou nepřizpůsobiví, ale nejenom v médiích, používají to i bohužel naši politici, jak je to možné, že to vůbec používají?

„Používají-li to představitelé Dělnické strany, tak se nedivím, protože je to strana, která v tomto směru buduje svou politickou agendu. Používají-li to představitelé demokratických parlamentních stran, tak bych chtěl vědět kteří, protože pak jsou to lidé, kteří nesou kus odpovědnosti za to, v jaké situaci dnes romská komunita je. Nezlobte se, ale na druhé straně, když vyženete romské lidi do Chánova nebo do Janova nebo kamkoliv, vyženete je tam velice rafinovanými způsoby – spekulace s byty, se zaměstnáním, s kdečím, tak pak se nedivte, že tam jsou, pak se nedivte, že se cítí jako v kleci, pak se nedivte, že se chovají jako v kleci.“

Ale i mezi lidmi v Chánově nebo Janově jsou lidé, kteří jsou vystudovaní, pracují v normálním zaměstnání, proč mají snášet to, že jsou označováni za sociálně vyloučené nebo že jsou nepřizpůsobiví?

„Snášejí to nespravedlivě, snášejí to neprávem a odpovědnost za to, že to musí snášet, je na nás, na většině a na institucích tohoto státu.“

Jak se Romové mohou cítit v naší společnosti?

„Romové, kteří jsou diskriminováni a hnáni do kouta jen proto, že jsou Romové, se v této společnosti nemohou cítit dobře, chovají-li se jako loajální občané, pak je zapotřebí před nimi sklonit hlavu a vzdát jim hold, protože to potřebuje obrovské sebezapření.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Jak dlouho už vůbec vychází sborník Romano džaniben?

„Vychází od roku 1994, to byl ten úplný začátek, to byla taková tenounlinká čísla. Pak jsme to začali vydávat ve spolupráci s G+G, to byl myslím prvně rok 2004, kdy dostal časopis nový kabát, trošku ztloustnul. Ale první číslo vyšlo opravdu roku 1994.“

Sborník vychází dvakrát do roka, co máte za plány na tento rok, protože přeci jen každé to číslo je nějak tematicky zaměřeno, jaká témata chystáte letos?

„Snažíme se, aby to jedno číslo mělo jeden nosný obsah, ale bráníme se tomu, aby bylo úplně monotematické, přijde nám to škoda. Ale teď z těch témat, co máme dopředu vybraná, tak to první číslo, které by mělo vyjít už někdy brzy, je o duchovním světě Romů. Potom dalším ústředním tématem jsou olašští Romové, a to následující je romská hudba. To jsou tak ty tři nejbližší, co máme v plánu. Jinak je té práce strašně moc, uvidíme, jak se to vyvrbí a potom jak se ty příspěvky sejdou. Vždy je tam něco o historii, vždy se snažíme publikovat nějaké svědectví o 2. světové válce a vždy se snažíme, aby tam byly pravidelné sekce literatura a výtvarné umění. Takže to se tak vždy snažíme naplnit a pak se snažíme, aby tam byla nějaká porce romštiny v rámci toho čísla.“

To číslo o duchovním životě Romů už je asi hodně připravené - můžete říct nějak konkrétněji, co se z toho rýsuje?

„Věci, které se týkají praktikování víry, např. jak probíhá křest v různých lokalitách. Potom jsme se nevyhnuli tomu chytlavému tématu – duchové mrtvých, takže to bude také jedna část. A potom, a to už jsme nakousli v tom předchozím čísle, jsou soudobé evangelické církve, které působí mezi Romy, i na toto téma ta bude několik článků, myslím, že dva. A víc neprozradím.“

Potom je také Romano džaniben aktivní i ve vydávání knih, v těchto dnech vyšla zrovna druhá kniha, o jaké se jedná tituly?

„My jsme se zapojili do takového projektu, který se jmenuje Romany Library. Je to mezinárodní projekt, jehož cílem bylo propagovat romskou literaturu v majoritních jazycích daných států. Podílí se na tom asi 5 nebo 6 zemí střední a východní Evropy, ale teď ten projekt tak trošku skomírá, takže nevím, jak se to bude vyvíjet dál. Původně bylo plánováno vydat 5 knížek, ale nevím, jestli se k tomu dostaneme, protože je těžké získat peníze na spoluúčast a dát to dohromady, aby to vyšlo. Co jsme doposud vydali, tak to je kniha Sudba ursitorů od Matéo Maximoffa, která vyšla vloni, a letos překlad prvního románu Ceiji Stojky Žijeme ve skrytu. Ještě máme vyhlédnuté další dva autory z Balkánu, jeden je Srbska, druhý je z Albánie, ale zatím nevíme, jestli na to vůbec seženeme finance, ale spíš to vypadá, že ne. Takže tato edice asi už nebude pokračovat, i když jsme získali spolupráci nakladatelství Argo. Myslím si, že ta knížka Ceiji Stojky se dost povedla, uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál. Z knížek, které teď budeme ještě vydávat, tak to je překlad katalogu ke stálé výstavě o romském holocaustu ve státním muzeu v Osvětimi, to je velký katalog, který vyšel už v několika jazycích, i ve slovenské variantě, a teď tedy bude vycházet česká varianta. Ale je to vyloženě jen překlad a i grafická úprava je stejná. Je to pořád ten katalog a měl by vyjít v letošním roce. K tomu připravujeme i takovou doprovodnou akci ve formě workshopu pro učitele dějepisu a zeměpisu, protože bychom byli rádi, kdyby se ta knížka nějak používala a neležela jen v knihovnách. Takže teď dáváme dohromady program, jak do toho ty učitele zapojit, nebo přímo že by se i oni podíleli na vytváření nějakých výukových materiálů, nebo materiálů, které se dají využít ve výuce nějak jednoduše. Takže to je teď takový náš nejbližší plán.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
28.02.2015	Reportáž	O Roma Vakeren
14.02.2015	Romano džaniben je jediným odborným romistickým periodikem v Česku	O Roma Vakeren
06.04.2013	Náš jediný romistický časopis Romano džaniben nedostal dotace, jeho existence je ohrožena	O Roma Vakeren
16.10.2009	O poslání časopisu romistických studií Romano džaniben	O Roma Vakeren
23.05.2003	Sborník Romano džaniben má novou grafickou úpravu	O Roma Vakeren
19.05.2003	Prezentace nové grafické podoby sborníku Romano džaniben	Fotoaktuality
16.05.2003	Zprávy	O Roma Vakeren
15.05.1998	Praha	Zprávy ze života Romů
24.04.1998	Londýn	Zprávy ze života Romů

Ke zlepšení situace na litvínovském sídlišti Janov je třeba posílit počet sociálních pracovníků v místě, poradenských kapacit a také připravit protilichvářský program. Důležitá je také prevence násilí a nekompromisní postup vůči dealerům drog. Uvádí to situační analýza vyloučené lokality s názvem „Sociální past“, kterou představil Jozef Murín z vládní agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách

Evropská komise vyjádřila obavy nad nedávnými útoky proti Romům v Maďarsku a vyzvala členské státy k zajištění ochrany osob romského etnika. V noci na pondělí neznámí pachatelé zastřelili nedaleko Budapešti dva Romy, 27tiletého muže a jeho pětiletého syna. Maďarská vláda připustila, že policii se případy vražd Romů zatím nedaří řešit.

Spojené státy kritizují stav lidských práv v Číně a v Rusku, ale také v řadě dalších zemí světa, včetně Česka a Slovenska. Vyplývá to z každoroční zprávy o lidských právech, kterou zveřejnilo ministerstvo zahraničí USA. České republice Washington vytýká kromě jiného útoky pravicových extrémistů na příslušníky menšin, zejména Romy.

Život Romů na Slovensku, v Rumunsku, Bulharsku a Maďarsku zachytil slovem i obrazem rakouský novinář Andrea Tröscher v knize nazvané „Život cikánů – Reportáže o Romech z východní Evropy“. Publikace, která vyjde v březnu, ukazuje, v jakých podmínkách toto diskriminované etnikum žije, ale především jak by si Romové sami přáli žít.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Jak je to s dávkami pro sociálně slabé rodiny?

„Občanský soudní řád hovoří jasně, že exekuce se nesmí vztahovat na sociální dávky, avšak v momentu vyplacení se ze sociální dávky stává hotovost, která už exekuci podléhá. Otázka humánnosti je zde na místě a o zákonnosti se dá také hovořit, ale uvidíme, co nám řekne vyšetřování ministerstva spravedlnosti a ombudsmana.“

Myslíte si, že tisíc korun, které jim zůstaly, jsou postačující?

„Podle zákona ano, ale jak ve skutečnosti, to si každý udělá obrázek sám.“

Co tedy můžou nechat lidem, když jim takhle zabaví peníze? Tisíc korun je minimální suma?

„Tisíc korun je minimální suma, dále jim mají zůstat věci osobní potřeby a dále věci, které potřebují pro své podnikání, např. šicí stroj, počítač, apod.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
05.08.2014	Romský festival Chomutov 2014	Zprávy ze života Romů
24.11.2009	Chomutovská radnice nesouhlasí s Kocábovou zprávou	Zprávy ze života Romů
23.11.2009	Kocáb předloží zprávu o situaci chomutovských dlužníků v exekuci	Zprávy ze života Romů
25.08.2009	Chomutovská radnice vyrazila za dlužníky	Zprávy ze života Romů
26.06.2009	Ústecký soud dal za pravdu kritikům exekucí v Chomutově	Zprávy ze života Romů
21.05.2009	Slyšení v Senátu ladí postup měst proti neplatičům	Zprávy ze života Romů
21.05.2009	Řápková v Senátu obhajovala postup chomutovské radnice, Kocáb za sebe poslal mluvčí	Zprávy ze života Romů
17.04.2009	Mezinárodní den Romů v Chomutově	O Roma Vakeren
03.04.2009	Rada Romů v Chomutově připravila bohatý program k oslavě Mezinárodního dne Romů	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„Nabízíme nově od června romské stipendium pro romskou menšinu. Hlavním důvodem byla snaha o začlenění Romů do české společnosti.“

Z čeho si potenciální studenti mohou vybrat, jaký je program, co mohou studovat?

„Stipendijní program se vztahuje na bakalářské studium, je to zaměření business administration, je tam kolem 25ti povinných kurzů, kterými každý student musí projít a pak si vybírá ze zbylých dvaceti speciální zaměření na finance, na marketing, na management atd. Už podle svého uvážení si vybere zaměření svého vzdělání.“

Co musí splnit student, aby se k vám dostal?

„Je tam motivační esej, jsou tam nějaké zkoušky z angličtiny, která musí mít minimálně určitou úroveň, aby student byl schopen v hodinách rozumět, psát eseje atd. Proběhne výběrové řízení a jeden z těch studentů, ten nejlepší z nich, dostane ten stipendijní program. Stipendium se vztahuje na veškeré náklady na studium, to znamená, že to je hrazení všech těch kurzů od prvního až do posledního.“

Každý rok se může přihlásit jen jeden student?

„Ano, každý rok jen jeden student, tento stipendijní program je nový, jinak škola nenabízí žádné jiné stipendijní programy, jen tento pro Romy.“

Kde se mohou studenti dozvědět víc?

„Jsou webové stránky www.scholarship.cz, kde jsou veškeré informace o tom stipendijním programu a veškeré ty požadavky, které musí student splnit na to, aby prošel výběrovým řízením a ve finále třeba dostal i to stipendium. Jsou tam zodpovězené veškeré otázky, které se týkají školy, studia, jak probíhá výuka, veškeré informace najdete tam a jsou tam i přihlášky a dá se tam kontaktovat přes web naše škola, kde jsou lidé, kteří se přímo věnují tomuto stipendijnímu programu. Nebo je možné navštívit univerzitu osobně, kde jsou k dispozici veškeré materiály.“

Kde je sídlo univerzity?

„Naše univerzita sídlí Na Poříčí 12, na Praze 1, je to přímo naproti Palladiu v paláci YMCA. Stránky naší školy jsou www.unva.cz, kde jsou informace o tom bakalářském programu, z čeho se skládá atd. Stránky o stipendijním programu jsou www.scholarship.cz.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
06.05.2009	Hledá se: Romský student na universitu	Zprávy ze života Romů

„Začátky mého tancování byly jednoduché, protože moje matka mě asi v 6ti letech zavedla do taneční školy, tam mě vzali a tak jsem vlastně začal tancovat. Jednoho kamaráda napadlo založit taneční skupinu, akorát když jsem se pohyboval mezi těmi lidmi, tak jsem zjistil, že všechny taneční skupiny jsou stejné, že nikde netancuje žádný Rom a tak nás oba napadlo založit novou taneční skupinu, která se bude skládat z této mládeže.“

Založil jsi skupinu M dance club.

„Taneční skupina M dance club vznikla v roce 1999, úspěchy nebyly hned napoprvé, protože úplně první složka té skupiny začala tak, že tam nenastoupili tanečníci, ale nastoupili (tak jak já říkám) lidi z ulice, kteří se učili základy tancování a první úspěchy začaly až v roce 2005, kdy nastal zlom, protože jsme vyhráli mistrovství České republiky a mistrovství Evropy. Pak tu naší taneční skupinu oslovila Ida Kelarová s Katkou Kelarovou, které tomu vlastně daly hlavu a patu. A od toho roku dodnes a doufám, že ještě nějaký ten rok to bude pokračovat, tak se daří.“

Ty se věnuješ také chorvatské Superstar, jak ta spolupráce vznikla, co už máte za sebou?

„S Patrikem Jurdičem nás dala dohromady jedna reklamní agentura v Brně k jeho turné a já jsem vlastně ten konkurz vyhrál. Spolupracujeme spolu tři roky, po tu dobu jsme navštívili Českou republiku, Slovensko, Slovinsko, Chorvatsko, Rusko a Tunisko.“

Kdo je třeba tvým tanečním vzorem?

„Co se týká mého tanečního vzoru, tak ten asi nemám, protože si myslím, že každý tanečník by měl být svým způsobem originál. Co se týká těch tanečních stylů, tak je to spektrum toho tancování, já sám vlastně protože jsem začal tancovat od šesti let, tak jsem si všemi těmi tanečními styly prošel - od baletu, jazzu až po současný moderní tanec.“

Jaké jsou tvé plány do budoucna?

„Těch je hodně. Teď v neděli 1. března pořádáme konkurz na nové členy taneční skupiny M dance club, postavím novou taneční skupinu, která bude výhradně pracovat v Praze. Tento konkurz proběhne v kulturním domě Spektrum v Karlíně, je to Karlínské náměstí 7, začátek je ve 13 hodin, měl by končit v 18 hodin. Přijímáme i úplné začátečníky, ale i profesionály samozřejmě, věkově to je od 5ti do 30ti let.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
07.08.2009	M dance club se připravuje na novou sezónu	O Roma Vakeren