Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast
pro tento pořad.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Hned v úvodu se dozvíte, jak si vede kapela Bengas. Řekneme vám, jaké
programy připravilo sdružení Slovo 21 pro studenty a nebudou chybět zprávy
ze života Romů nebo právní poradna.
Mangav tumenge bacht the sastipen – Akana - šaj šunen romani relacia „O Roma
vakeren“. Šunena romane giľa the nevimata - andalo romano dživipen.
To je jenom namátkový výběr z programové nabídky.
=[ Reportáž ]=
O změnách v kapele Bengas a jejich připravovaném albu
V nejbližší době vydá kapela Bengas své nové album, přestože v minulém roce
zažila mnoho personálních změn. O změnách i připravovaném albu hovoří
kytarista a zpěvák Milan Migel Horvát v příspěvku Jany Šustové.
Když se ohlédnete za rokem 2008, co přinesl pro skupinu Bengas? Co se vám
podařilo, kde jste koncertovali?
„Rok 2008 přinesl velké změny do kapely, změny v obsazení, a to je právě to
důležité. Vzali jsme nového bubeníka, protože náš bývalý bubeník si otevřel
firmu – autodopravu a kapelu už nestíhal. A samozřejmě bubeník je základ
kapely, takže jsme museli sehnat nového. Náš sólový kytarista František
Červeňák se odstěhoval do jižních Čech a do Prahy nemohl dojíždět, neměl ani
na benzín, zkoušky bychom mu nemohli platit, takže náš baskytarista Martin
začal hrát na sólovou kytaru, a já jsem mu řekl, že pokud chce hrát na
sólovou kytaru, tak za sebe musí najít náhradu, takže sehnal baskytaristu
Zdeňka Kureje, to je baskytarista, který hrál se známým muzikantem Milanem
Krokou, teď hraje s námi a bubeník je jeho bratr. Takže my jsme teď v kapele
všichni jakoby rodina, já tam mám bratra, Martin Syvák tam má syna, který
hraje na perkuse, jmenuje se Radek, pak jsou tam dva bratři – bubeník a
baskytarista a ještě je tam můj kamarád z dětství Milan Šenky z Karlína, to
je známý člověk, syn ještě známějšího člověka pana Korytára, ten s námi
hraje na perkuse. Teď to musíme všechno doladit, dát dohromady hlasy, ukázat
klukům, jak hrajeme písničky, naučit je ty nové, které jsme složili. Ale
myslím si, že ti noví kluci, kteří přišli, do toho dají něco nového a právě
o tom je naše muzika, že to bude něco nového.“
Podařilo se vám koncertovat někde v zahraničí?
„Jasně, hráli jsme v Maďarsku, na Slovensku, pak jsme hráli v Polsku a ještě
jsme byli v Paříži, to bylo úžasné. Každý rok někde jsme, jezdíme po
festivalech. Teď každou druhou neděli hrajeme v Popokafepetlu, Újezd 19, to
je tady na Újezdě u nás v Praze, lidé tam pořád chodí, je tam vždycky
narváno, to si myslím, že je docela úspěšná akce takovéto pravidelné hraní,
že si nás lidé mohou najít a přijít poslechnout.“
Připravujete novou desku, kdy asi vyjde a na co se mohou posluchači
těšit?
„Já doufám, že to bude co nejdříve, v lednu by to mělo vyjít, nebo maximálně
v únoru. Teď si musíme vzít dovolené a dojet to konečně do konce, máme
natočených asi 8 písniček, chybí natočit asi 4 až 5 písniček, které bychom
ještě okořenili něčím novějším. Právě jsme přemýšleli o tom stylu, aby to
byl náš styl, ale v moderním pojetí, chtěli jsme tam dát takové techno
základy, ale to mi potom přišlo zase až moc, takové úplně techno nebo
moderní hudbu, co se teď hraje na diskotékách, to už by bylo moc. Musíme to
nahrát tak, abychom to potom mohli zahrát živě. Nemůžeme chodit s počítačem
na pódium, pouštět tam nějaký základ a do toho hrát, to dělají jiné kapely,
ale my jsme přece živá kapela a musíme hrát na živo. Jsou tam pomalé
písničky, je tam bosa nova. Já většinou skládám texty o lásce, o životě, o
tom, co jsem zažil. Melodie skládá můj bratr Petr, který je se mnou v
kapele, úžasně zpívá. Měli jsem takovou nepříjemnost v rodině, tak jsme
složili písničku o tátovi, je moc smutná, ale krásná. Když jsem slyšel, jak
ji bratr zpívá, tak mi šly slzy do očí a to bylo úžasné. Myslím, že je to
album docela moderní, ale že jsme zůstali sví.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
 Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Projekt Dža dureder - Pokračuj pomáhá Romům s přípravou na vysokoškolské
studium
Občanské sdružení Slovo 21, které sídlí v Praze, realizuje pravidelně
programy pro studenty. Právě tento měsíc odstartuje další z nich. Více řekla
Marku Polákovi koordinátorka projektu Martina Horváthová.
„V rámci našeho projektu Dža dureder - Pokračuj, což je projekt přípravných
kurzů na vysoké školy určený romským středoškolákům, tento rok organizujeme
poprvé za celou tu dobu setkání všech přihlášených studentů s cílem pomoci
jim při výběru oboru studia. Máme pozvány psycholožky, které provedou testy
studijní orientace atd. Veškeré ty aktivity mají směřovat k tomu, abychom
pomohli těm daným zájemcům trošku usměrnit jejich další studijní dráhu, tzn.
říct třeba, jestli se více hodí na humanitní obory nebo na přírodovědné a
pak pomoci s výběrem konkrétního oboru studia.“
Odkud jsou studenti?
„Studenti jsou z celé České republiky, zastoupen je především
Moravskoslezský, Olomoucký, Ústecký a Středočeský kraj. Kromě toho programu
pomoci s výběrem oboru studia se účastní toho setkání naše supervizorka paní
doktorka Šiklová, která trošku pohovoří studentům o tom, co obnáší
vysokoškolské studium, jak se efektivně učit a trošku se je bude snažit
namotivovat.“
Na co všechno se budete zaměřovat v přípravných kurzech?
„Přípravné kurzy mají různé zaměření podle toho, kam se ti daní studenti
budou chtít hlásit, na jakou školu, z čeho budou dělat přijímací zkoušku.
Kurzy začnou v lednu, od ledna běží první kurzy, budou končit v květnu nebo
v červnu, podle toho, kde se kdy dělají přijímací zkoušky. A nyní je ještě
nejlepší období využít poslední možnosti a do přípravných kurzů se
přihlásit.“
Přihlásit se tedy může kdokoliv?
„Přihlásit se můžou studenti od třetích ročníků středních škol, samozřejmě
to mohou být i lidé starší, kteří se chtějí hlásit na vysokou školu z praxe.
Přihlásit se můžou na telefonním čísle 222 511 434 nebo na emailu
pripravastudentu@centrum.cz a radila bych, aby tak učinili co nejdříve, aby
také co nejdříve mohli začít se svojí přípravou. V rámci toho našeho
projektu jsme teď koncem roku 2008 vydali příručku, která se jmenuje stejně
jako projekt, tedy Dža dureder – Pokračuj a je to příručka, která má
zlepšit orientaci uchazečů o vysokoškolské vzdělání. Jsou v ní jakoby
shrnuty důvody, proč si myslíme, že je dobré studovat, co to přinese
studentům a pak jsou tam takové všeobecné informace o tom, jak vypadá
vysokoškolský systém v České republice, co je třeba jakou dobu studovat,
abyste dostali titul bakalář, magistr, či dále doktor apod. a vůbec je tam
takový přehled toho, co všechno se dá studovat. Jsou tam odkazy na seznamy
vysokých škol na internetu a další zajímavé informace. Tuto příručku budeme
distribuovat všem účastníkům našeho kurzu a pokud někdo, kdo zrovna
poslouchá rádio, by měl zájem o tuto příručku, aniž by se do kurzu
přihlásil, jsme schopni mu ji zaslat, takže ať nás kontaktuje na e-mailu
nebo telefonicky a domluvíme se dál.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Na Slovensku lze studovat obor Sociální práce v romských komunitách
Na východním Slovensku ve Spišské Nové Vsi lze studovat obor Sociální práce
v romských komunitách. Katedra patří pod Fakultu sociálních věd a
zdravotnictví Univerzity Konstantina Filosofa v Nitře. Jana Šustová
poprosila o informace magistru Vlastu Fabianovou, která na katedře vyučuje.
„Na sociální práci se zaměřením na romské komunity máme dnes už první a
druhý ročník denního studia a pět ročníků magisterského studia externího.“
Kolik vyučujících působí na vaší katedře?
„Přímo tady na pracovišti jsme tři na plný úvazek, na částečný úvazek jsou
tu další tři pedagogové s tím, že jsme organickou součástí fakulty
sociálních věd, takže vlastně učitelé sem dojíždějí z Nitry.“
Jaké předměty přednášíte přímo vy?
„Já jsem v podstatě po konkurzu v roce 1998 byla přijímaná na pracovní
pozici etnolog s tím, že zaměření bude na etnické menšiny, včetně Romů,
takže vlastně od roku 1998, kdy jsem přišla na univerzitu, tak jsem se
věnovala především romologii, tzn. vědě, kde objektem bádání jsou Romové,
zabývá se způsobem života Romů, romských skupin, zvlášť tedy slovenských
Romů nebo Romů žijících na Slovensku, romskou kulturou. Druhým předmětem,
který mi tak nějak organicky z toho vyplynul, byl Romský folklor, romské
kulturní tradice, romské umění a protože jsem vzdělání etnolog, tak z těch
základních úvodních předmětů vyučuji Úvod do etnologie, případně Kulturní a
sociální antropologie. A protože jsem se tak, obrazně řečeno, zahrabala do
té romské problematiky, tak to tak postupně vykrystalizovalo, že tady na
tomto pracovišti a ze začátku u v Nitře od roku 1998 jsem začala přednášet i
Dějiny Romů. Ale musím říct, že to bylo pro mě těžké, protože to je několik
tisíc let dlouhá historie, kterou je třeba zvládnut, a kterou je třeba
zvládnout tak, aby to pochopili a bylo to zvládnutelné i pro studenty.“
Když koukám na rozvrh hodin, na předměty, které máte, tak je tu
samozřejmě určitý objem předmětů jako Úvod do sociální práce, Právo,
Všeobecná pedagogika, máte také Biologii a Somatologii, je tento předmět
také nějak specificky zaměřen na Romy?
„Tak nechci říct přímo, že by byl zaměřený na Romy, ale samozřejmě, že když
paní doktorka přednáší, tak upozorňuje na některé antropologické odlišnosti,
ale v tom pozitivním smyslu slova, na co může být ten sociální pracovník v
terénu připravený. Jsou to všeobecné informace o biologii člověka, o jeho
těle, o jeho zákonitostech a přednostech, student to prostě musí zvládnout,
protože bude pracovat s lidmi. Také tu máme psychologii, studenti studují
hodně psychologie, sociální pracovník musí být vynikajícím psychologem, musí
být empatický, musí se umět vcítit, musí každého člověka brát jako osobnost
s jedinečnými vlastnostmi a potřebami, takže to je základ. Samozřejmě, že
jsou tam i pedagogické disciplíny, nejvíc je sociální pedagogiky, protože ta
úzce souvisí se sociální prací, je takových výchozím základem pro sociální
práci. Velká pozornost je věnovaná romskému jazyku, protože pokud budou
pracovat v romských komunitách, tak musí zvládnout i romský jazyk, alespoň
na úrovni běžné komunikace.“
Kolik hodin týdně je věnováno romskému jazyku?
„Jak tak koukám do rozvrhu, tak v prvním ročníku mají pět hodin týdně, a
druhý ročník denního studia má také pět hodin, u externistů je to trošku
složitější, tam mají takové přednáškové cykly, tam je to soustředěné do
několika dní, takže se věnují třeba nonstop romskému jazyku, na semestr je
tam myslím dotace 24 hodin.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Chomutov vyhlásil boj prostitutkám, drogově závislým a nepřizpůsobivým
občanům, kteří neplatí nájem a obtěžují svým chováním slušné lidi. Proti
jedincům i rodinám neplnícím si své povinnosti se město rozhodlo postupovat
nekompromisně a tvrdě. K přijatým opatřením patří vystěhování neplatičů do
ubytoven či uvalení exekuce na dlužníky. Na spolupráci při projektu Zelený
kruh se město Chomutov dohodlo se státní i městskou policií, sociálními
úřady a exekutory.
Města v Ústeckém kraji žádají nebo v blízké době požádají o stamiliony
korun, za které chtějí opravit problémová sídliště. Často jde o místa, která
patří mezi takzvané sociálně vyloučené lokality, jako jsou třeba Janov nebo
Chanov. Čtvrti trpí vysokou kriminalitou a střety starousedlíků se sociálně
slabými. Města mohou z Bruselu získat až 85 % potřebné částky a to i pro
vlastníky místních nemovitostí.
V pražské vile Portheimka je fotografická výstava představující doposud
nezveřejněné snímky ze života původních českých Romů a Sintů pod názvem
Zaniklý svět. Romové mají v českých zemích šestisetletou tradici. Výstava je
otevřena denně kromě pondělka od 12 do 17 hodin, potrvá do 30. ledna a vstup
na ní je zdarma.
Romské sdružení Hradec Králové pořádá v sobotu 21. února Druhý
reprezentační romský ples, na kterém vystoupí maďarská hudební hvězda Bódi
Guszti. Před plesem, který začíná ve 20 hodin, se uskuteční od 17 hodin
soutěž Miss Roma 2009. K poslechu zahraje v královéhradeckém Kulturním domě
Střelnice i skupina Budějovice Band.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Právní poradna ]=
Podnájem a výpověď z bytu
Bydlíte v podnájmu a bojíte se výpovědi z bytu? Marie Vrábelová
se zeptala Miroslava Dvořáka z Poradny pro občanská a lidská
práva, kdy může výpověď nastat.
„Tak důvodů je celá řada, obecně se ty výpovědní důvody dělí na výpovědní
důvody bez přivolení soudu a s přivolením soudu. My se dnes budeme zabývat
tím prvním typem výpovědních důvodů, tj. bez přivolení soudu.“
Tzn. že výpověď musím dostat do vlastních rukou jako převzetí, nebo o tom
ani nemusím vědět?
„Obecně je kogentní ustanovení v občanském zákoníku, že výpověď musí být
doručena. Když říkám doručena, tak musí být doručena tomu nájemci, nejenom
jeho rodinnému příslušníkovi, ale nájemci, osobě, která je smluvní stranou
smlouvy. Pokud se tak nestane, tak vlastně účinky výpovědi nemohou nikdy
nastat.“
Co když se budu zatajovat a budu dělat, jako že nejsem doma, abych
nemusela převzít ten dopis?
„I kdyby jste se zatajovala, a i kdyby ta druhá strana byla natolik
nešikovná, že vám to při nějaké příležitosti nepředá třeba za účasti svědka,
tak pořád tam bude chybět ta podmínka toho doručení, tzn. výpověď není
doručená nájemci, nikdy nemohou nastat účinky výpovědi, tzn. že bez doručení
je jakákoliv výpověď neplatná.“
Musím v té výpovědi mít i důvody, proč dochází k výpovědi z bytu?
„Určitě, musí být jednoznačně uveden důvod, proč dochází k té výpovědi, musí
tam být zároveň poučení o tom, co můžete v rámci určitých vašich procesních
možností činit, abyste tu výpověď zvrátil, tzn. že do šedesáti dnů od
doručení této výpovědi můžete podat na své vlastní náklady žalobu na
neplatnost výpovědi z nájmu.“
Tzn. že to jsou konkrétní důvody, které mě mohou vyhnat z toho nájmu,
které to jsou?
„Těch výpovědních důvodů je pět. První výpovědní důvod nastane tehdy,
jestliže nájemce nebo ti, kteří s ním bydlí, přes písemnou výstrahu hrubě
porušují dobré mravy v domě, mohou to být i návštěvy, protože z hlediska
judikatury vy máte povinnost v případě, že pokud činí návštěva, pokud to
řeknu jemně, neplechu v domě, učinit určitou nápravu buďto slovem, nebo
nápravu můžete učinit i tak, že na tu návštěvu, která s vámi přebývá v bytě,
zavoláte policii, která má ty její prohřešky řešit. A co konkrétně se myslí
tím hrubým porušováním mravů v domě, to je důležitá věc, protože mravy jsou
věc obecná a poměrně neurčitá, ale zase judikatura nám tu řekla, co
konkrétně je nejenom porušením mravů, ale i hrubým porušením mravů, protože
tak zní ten výpovědní důvod. Tak především by to byla každém případě
nadměrná, opakující se hlučnost, třeba v té domácnosti, která obtěžuje
ostatní nájemníky v tom daném domě.“
Co znamená ta hlučnost, třeba zesílená produkce hudby nebo televize, co
všechno pod to spadá?
„Za tu nadměrnou hlučnost by se považovala hlasitá a opakovaná reprodukce
hudby, zejména v nočních hodinách, kdy ostatní spolunájemníci chtějí spát a
odpočívat. Rozhodně by se za nadměrnou hlučnost považovali neutuchající
hádky mezi těmi osobami, které sdílejí tu společnou domácnost, specifickou
situací jsou děti, za ty děti přeci jen odpovídáme jen do určité míry a jen
do určité míry jsme schopni učinit opatření, takže u těch dětí by to asi
nebylo, ale nadměrný hluk by třeba mohl být způsoben třeba nějakými domácími
zvířaty, exotickými zvířaty, např. papoušky, to vše by spadalo do kategorie
hrubého porušování mravů v případě, že by se to dělo opakovaně a v čase, kdy
na to nikdo z těch zbylých nájemníků není zvědavý, protože tento výpovědní
důvod chrání především ostatní nájemníky.“
Musí být i stížnosti těch lidí? Nebo postačí, když ten majitel se k tomu
rozhodne, že tento důvod nastal?
„Majitel se většinou rozhodne na základě nějakých stížností. Pokud to je
první výstraha, pak nemůže nastat výpovědní důvod, hrubé porušení musí tedy
nastat alespoň dvakrát, tzn. poprvé a pak následuje ta písemná výstraha, ta
písemná výstraha by ale měla být určitá, tzn. měl by tam být uvedeno, kdy
došlo k hrubému porušení mravů, kdo a hlavně čím porušoval hrubé mravy –
nadměrná hlučnost, hádky, urážky, osobní potyčky s ostatními nájemníky,
zápach z bytu, rozhodně nestačí dát výstrahu jenom ústně, vždy to musí mít
písemnou formu.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
 |
 Související články | | Datum | Nadpis | Rubrika |
| 02.01.2016 | Úhrady za bydlení a co by měla obsahovat nájemní nebo podnájemní smlouva | O Roma Vakeren |
| 28.03.2015 | Nová koncepce sociálního bydlení | O Roma Vakeren |
| 28.03.2015 | Ombudsmanka si posvítila na diskriminaci menšin při pronajímání nemovitostí | O Roma Vakeren |
| 04.04.2013 | Česká republika stále nemá ucelenou koncepci sociálního bydlení | Zprávy ze života Romů |
| 06.08.2012 | Lidé z ostravského ghetta Přednádraží stěhování odmítají | Zprávy ze života Romů |
| 30.06.2012 | Radnice v Novém Boru vystěhovala Romy z bytů | O Roma Vakeren |
| 27.08.2011 | Co dělat, když zkrachuje firma, která Vám rekonstruuje byt? | O Roma Vakeren |
| 23.04.2011 | Prodlení při placení nájmu | O Roma Vakeren |
| 12.02.2011 | Konference o zlepšování přístupu Romů k bydlení | O Roma Vakeren |
| 02.02.2011 | Open Society Fund Praha pořádá konferenci Jak zlepšit přístup Romů k bydlení | Zprávy ze života Romů |
| 17.09.2010 | Problémy s řemeslníky | O Roma Vakeren |
| 20.08.2010 | Vytopená domácnost | O Roma Vakeren |
| 09.07.2010 | Podnájem | O Roma Vakeren |
| 02.07.2010 | Deregulace nájemného | O Roma Vakeren |
| 25.05.2010 | EU přijímá nová opatření ke zlepšení podmínek bydlení romských komunit | Zprávy ze života Romů |
| 23.04.2010 | Nová koncepce dostupnosti bydlení pro lidi akutně ohrožené sociálním
vyloučením | O Roma Vakeren |
| 08.04.2010 | Romové po návratu z Kanady nemají ve Volarech bydlení | Zprávy ze života Romů |
| 03.03.2010 | Bytová družstva budou jednat o nepřizpůsobivých sousedech | Zprávy ze života Romů |
| 18.09.2009 | Problémy Romů v oblasti bydlení | O Roma Vakeren |
| 03.04.2009 | Neplacení nájemného | O Roma Vakeren |
| 06.03.2009 | Přihlašování osob ve společné domácnosti | O Roma Vakeren |
| 06.02.2009 | Důvody k výpovědi z pronajatého bytu bez přivolení soudu | O Roma Vakeren |
| 23.01.2009 | Kdy můžeme dostat výpověď z nájemního bytu bez přivolení soudu | O Roma Vakeren |
| 31.10.2008 | Převod nájemní smlouvy | O Roma Vakeren |
| 17.10.2008 | Na co je třeba dbát při podnájmu bytu | O Roma Vakeren |
| 10.10.2008 | Jak postupovat při podepisování nájemní smlouvy | O Roma Vakeren |
| 04.01.2008 | Romové a problémy s bydlením | O Roma Vakeren |
| 21.09.2007 | Problémy po nezaplacení nájmu | O Roma Vakeren |
| 22.02.2007 | Spor o formu pomoci Romům | Zprávy ze života Romů |
| 21.02.2007 | Čunek: Někteří vystěhovaní Romové na opravy peníze už dostali | Zprávy ze života Romů |
| 11.12.2006 | Na domy vsetínských Romů na Jesenicku je vyhlášena exekuce | Zprávy ze života Romů |
| 09.12.2006 | Podle senátního výboru byla stěhováním Romů na Jesenicko zřejmě porušena lidská práva | Zprávy ze života Romů |
| 08.12.2006 | Podle senátního výboru byla stěhováním Romů na Jesenicko zřejmě porušena lidská práva | Zprávy ze života Romů |
| 15.11.2006 | Romové podali na starostu Čunka a jeho kolegy trestní oznámení | Zprávy ze života Romů |
| 13.11.2006 | Vystěhovaní Romové z Jesenicka se do Vsetína zatím nevrátili | Zprávy ze života Romů |
| 05.11.2006 | Peníze na výstavbu buněk pro vystěhované Romy pocházely od státu | Zprávy ze života Romů |
| 02.11.2006 | Kasal kritizoval Čunkovo řešení problémů s romskými neplatiči | Zprávy ze života Romů |
| 20.10.2006 | Olomoucký kraj odsoudil stěhování vsetínských Romů na Jesenicko | Zprávy ze života Romů |
| 09.06.2006 | Novela občanského zákona zjednodušila výpověď z bytu | O Roma Vakeren |
| 09.06.2006 | O novele občanského zákona s právníkem | O Roma Vakeren |
| 02.06.2006 | Novela Občanského zákoníku mění podmínky výpovědi z bytu | O Roma Vakeren |
| 12.05.2006 | O vystěhování neplatičů z bytů už nemusejí rozhodovat soudy | O Roma Vakeren |
| 14.04.2006 | Novela občanského zákoníku přinese nájemníkům řadu problémů | O Roma Vakeren |
| 09.01.2006 | Vláda startuje monitoring romských komunit | Zprávy ze života Romů |
| 10.06.2005 | Smíchovští Romové mají problémy především s placením nájemného | O Roma Vakeren |
| 04.02.2005 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
| 04.02.2005 | Musíme platit nájemné za dva byty, ačkoliv jeden přechodně neužíváme? | O Roma Vakeren |
| 02.02.2005 | Le Monde poukazuje na diskriminaci Romů v České republice | Zprávy ze života Romů |
| 01.02.2005 | Hradecký kraj navrhl Kostelci pomoc při oddlužení Romů | Zprávy ze života Romů |
| 23.07.2004 | Pětice Romů z Jeseníku přišla o střechu nad hlavou | O Roma Vakeren |
| 25.06.2004 | Pardubický magistrát nepřiděluje byty všem oprávněným žadatelům | O Roma Vakeren |
| 11.06.2004 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
| 10.06.2004 | Romové ve Španělsku míří z ghett do paneláků, v ČR spíše naopak | Zprávy ze života Romů |
| 04.05.2004 | MfD: Romové z Ústí mají strach z moravských vyděračů nájemného | Zprávy ze života Romů |
| 13.02.2004 | Na co se zaměřit při koupi bytu či nemovitosti | O Roma Vakeren |
| 06.02.2004 | Jak financovat život ve vlastním domě | O Roma Vakeren |
| 24.01.2004 | Jak získat nemovitost nebo byt | O Roma Vakeren |
| 16.01.2004 | Jak získat byt | O Roma Vakeren |
| 09.01.2004 | Jak nepřijít o střechu nad hlavou | O Roma Vakeren |
| 09.01.2004 | Co se děje v brněnském romském středisku Drom? | O Roma Vakeren |
| 05.12.2003 | Jaké jsou možnosti řešení problémů Romů s bydlením | O Roma Vakeren |
| 31.10.2003 | Jak vidí situaci Romů v ČR tajemník rady vlády Czeslaw Walek? | O Roma Vakeren |
| 31.10.2003 | Převod nájemní smlouvy na nového nájemníka bývá často problémem | O Roma Vakeren |
| 24.10.2003 | Práva nájemníků při přidělení náhradního bytu | O Roma Vakeren |
| 10.10.2003 | K velkým problémům Romů patří dluhy na nájemném | O Roma Vakeren |
| 10.10.2003 | Co mají Romové dělat, aby nepřišli o byt, ve kterém celá léta bydlí? | O Roma Vakeren |
| 05.09.2003 | Občanské sdružení za lidská práva romských občanů se snaží zlepšit životní podmínky Romů na Jesenick | O Roma Vakeren |
| 20.06.2003 | Zprávy | O Roma Vakeren |
| 16.05.2003 | Romská rodina z Terezína se po povodních nemá kam vrátit | O Roma Vakeren |
| 28.02.2003 | V ústecké Matiční ulici budou místní a dobrovolníci opět uklízet odpad | Fotoaktuality |
| 20.12.2002 | Zprávy | O Roma Vakeren |
| 20.12.2002 | Jak se žije na pražském sídlišti | O Roma Vakeren |
| 13.12.2002 | Možnosti přidělení obecních bytů | O Roma Vakeren |
| 06.12.2002 | V jakém případě máte právo na úhradu finančních prostředků po rekonstrukci obecního bytu | O Roma Vakeren |
| 29.11.2002 | Nájemní právo na byt | O Roma Vakeren |
| 29.11.2002 | Bourá se prostějovská lokalita U Svaté Anny | O Roma Vakeren |
| 22.11.2002 | Zprávy | O Roma Vakeren |
| 15.11.2002 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
| 08.11.2002 | Po jaké době neplacení nájemného může být tento fakt důvodem k vystěhování dlužníka nájemcem z bytu? | O Roma Vakeren |
| 25.10.2002 | Zprávy | O Roma Vakeren |
| 25.10.2002 | Jak žije jedna karlínská rodina postižená povodněmi | O Roma Vakeren |
| 25.10.2002 | Jak zákon pamatuje na lidi v případě nekvalitního bydlení | O Roma Vakeren |
| 04.10.2002 | Kdo má právo dědit byt v osobním vlastnictví | O Roma Vakeren |
| 30.08.2002 | Náhrada bytu u majitelů po povodních | O Roma Vakeren |
| 30.08.2002 | Kde budou bydlet obyvatelé Karlína, kteří přišli o byt? | O Roma Vakeren |
| 30.08.2002 | Popovodňová Matiční ulice | O Roma Vakeren |
| 23.08.2002 | Jak postupovat při ztrátě nájemní smlouvy během povodně | O Roma Vakeren |
| 23.08.2002 | Romové v Ústí nad Labem ještě nemohou po povodních domů | O Roma Vakeren |
| 23.08.2002 | Obyvatelé pražského Karlína nalezli útočiště na strahovských kolejích | O Roma Vakeren |
| 23.08.2002 | Obyvatelé Karlína se již mohli podívat do místa svého bydliště | O Roma Vakeren |
| 09.08.2002 | Zprávy | O Roma Vakeren |
| 14.06.2002 | Pronajímání části bytu | O Roma Vakeren |
| 04.05.2002 | V ČR vznikají podle Mladé fronty Dnes etnická ghetta, naplněná sociálně slabými Romy | Zprávy ze života Romů |
| 26.04.2002 | Zprávy | O Roma Vakeren |
| 19.04.2002 | Máme vyměnit malý ale státní byt za větší v domě se soukromým majitelem? | O Roma Vakeren |
| 12.04.2002 | Zprávy | O Roma Vakeren |
| 12.04.2002 | Mámě měnit státní byt za byt u soukromého majitele? | O Roma Vakeren |
| 05.04.2002 | Zprávy | O Roma Vakeren |
| 05.04.2002 | Trvalý pobyt | O Roma Vakeren |
| 29.03.2002 | Trvalý pobyt | O Roma Vakeren |
| 22.03.2002 | Byty pro děti z dětských domovů | O Roma Vakeren |
| 22.03.2002 | Camp Kristina se stal útočištěm Romů bez přístřeší | O Roma Vakeren |
| 18.01.2002 | Romové se stěhují z Prostějova | O Roma Vakeren |
| 13.07.2001 | Slovensko | O Roma Vakeren |
| 29.06.2001 | Plzeň | O Roma Vakeren |
| 04.05.2001 | Praha | O Roma Vakeren |
| 27.04.2001 | Švédsko | O Roma Vakeren |
| 27.04.2001 | Zoufalé bytové podmínky romských rodin v Nymburce | O Roma Vakeren |
| 13.04.2001 | Mladá Boleslav | O Roma Vakeren |
| 13.04.2001 | Romové se stěhují z Mladé Boleslavi do okolních vesnic | O Roma Vakeren |
| 06.04.2001 | Ústí nad labem | O Roma Vakeren |
| 09.07.2000 | Prostějované vyzvali v petici radnici, aby zasáhla proti Romům | Zprávy ze života Romů |
| 09.07.2000 | V Bratislavě jednala OBSE o situaci Romů v Evropě | Zprávy ze života Romů |
| 09.07.2000 | Vystěhování novopackých Romů je podle ústecké starostky etnickou čistkou | Zprávy ze života Romů |
| 09.07.2000 | Ústecká starostka nedostala možnost jednat v Nové Pace o Romech | Zprávy ze života Romů |
| 04.07.2000 | Novopačtí Romové se odmítají vystěhovat ze zdemolovaného domu | Zprávy ze života Romů |
| 05.05.2000 | Novopačtí Romové se zatím do Ústí nad Labem nepřistěhovali | Zprávy ze života Romů |
| 05.05.2000 | Romové absolvovali v rámci projektu komunitního bydlení školení | Zprávy ze života Romů |
| 05.05.2000 | Vláda finančně pomůže vzniku romského komunitního bydlení v Brně | Zprávy ze života Romů |
| 24.03.2000 | První domkáři opustili Matiční ulici | Zprávy ze života Romů |
| 22.03.2000 | Romové požadují vlastní úřad | Zprávy ze života Romů |
| 14.03.2000 | Tragédie v romské osadě Jarovnice v roce 1998 | Historie |
| 26.02.2000 | Červenec | Historie |
| 26.02.2000 | Srpen | Historie |
| 26.02.2000 | Romové z Písku se za asistence radnice přestěhovali na Třebíčsko | Zprávy ze života Romů |
| 22.02.2000 | Straškovští Romové se dnes nastěhovali do nových bytů | Zprávy ze života Romů |
| 01.12.1999 | Další ústečtí občané v okolí Matiční žádají vykoupení svých domků | Zprávy ze života Romů |
| 23.04.1999 | Uhl: Starosta neměl k dohodě o plotu v ústecké Matiční ulici svolení | Zprávy ze života Romů |
| 21.04.1999 | Domkáři z Matiční ulice píší vládě, aby odvolala Petra Uhla | Zprávy ze života Romů |
| 13.04.1999 | Beseda s Petrem Uhlem v Prostějově skončila pro nezájem Romů fiaskem | Zprávy ze života Romů |
| 15.01.1999 | Ústí nad Labem | Zprávy ze života Romů |
| 18.12.1998 | Kolín | Zprávy ze života Romů |
| 14.08.1998 | Valašské Meziříčí | Zprávy ze života Romů |
| 07.08.1998 | Ostrava | Zprávy ze života Romů |
| 15.05.1998 | Ústí nad Labem | Zprávy ze života Romů |
| 25.09.1997 | Ceska Trebova | Zprávy ze života Romů |
| 28.08.1997 | Ostrava | Zprávy ze života Romů |
| 14.08.1997 | V Liscine nechtějí nepřizpůsobivé rodiny | Aktuality |
| 07.08.1997 | Ostrava | Zprávy ze života Romů |
| Chanov | Fakta o Romech |
=[ Reportáž ]=
Před deseti lety zemřel romský spisovatel Matéo Maximoff
Letos uplyne 10 let od úmrtí prvního romského spisovatele Matéo Maximoffa.
Tento pozoruhodný muž se narodil v roce 1917 v Barceloně do rodiny
kalderašských Romů a velkou část svého života prožil ve Francii. Jana
Šustová pozvala k mikrofonu jeho velmi blízkého přítele, romského sochaře a
spisovatele Gérarda Gartnera, který o Matéo Maximoffovi napsal obsáhlou
knihu.
„Matéo je první romský spisovatel, byl první osobností, která si zvolila
povolání spisovatele. Jeho první kniha vyšla v roce 1946 a pak napsal ještě
desítku dalších. Je známý po celém světě, patří k nejznámějším Romům, kteří
kdy žili.“
Maximoffův první román se jmenuje „Sudba ursitorů“ a vloni vyšel i v českém
překladu. V posledním čísle časopisu Romano džaniben se čeští čtenáři mohou
seznámit také s ukázkami z jeho knihy „Cesty bez maringotek“. Z dalších děl
jmenujme například knihy „Cena svobody“, „Odsouzen k přežití – Rom nebo
křesťan?“, „To není můj svět“ nebo „Sedmá dcera“. Matéo Maximoff také
přeložil celou Bibli do kalderašského dialektu romštiny, ale z jeho překladu
byl dosud publikován jen Nový zákon a Žalmy. Navíc Matéo působil jako
evangelický pastor letniční církve.
„Nejprve když jeho rodina přišla z Ruska, byl Matéo pravoslavného vyznání,
ale pak se stal katolíkem, protože Romové přijímají náboženství zemí, ve
kterých žijí. A někdy v padesátých letech, asi v roce 1952, se stal
evangelíkem. Ale já jsem stále zůstával katolíkem a i přesto jsme byli
přátelé. On se mě nikdy nepokoušel o něčem přesvědčovat. Já jsem ho často
doprovázel na shromáždění evangelíků, to bylo pod velkým stanem, byly tam
křty a tak. Vždy jsem ho tam doprovodil a pak pro něj zase přišel, ale
nezúčastňoval jsem se toho, protože to není moje parketa. Ale on mi to nikdy
nevyčítal, neměl k tomu žádné poznámky, byli jsme prostě přátelé.“
Matéo zemřel 24. listopadu 1999 po dlouhé nemoci. Jelikož pocházel z
prostředí kalderašských Romů, kteří po několik století žili na území
dnešního Rumunska, dodržoval se po jeho smrti zvyk zvaný pomana. Gérard
Gartner nám vysvětluje, co to pomana vůbec je.
„To je rumunský zvyk. Když byli rumunští Romové v roce 1856 osvobozeni z
otroctví, rozešli se do světa i se svými rumunskými zvyklostmi. A pomana
probíhá během jednoho roku po úmrtí člověka, teprve po roce končí smutek.
Během smutku za zemřelého bylo ve zvyku, že jeho rodina vybrala někoho, kdo
po dobu jednoho roku zaujal místo po zesnulém nebo po zesnulé. Je více
variant, jak to probíhá. Ale vždy je někdo, kdo nahradí zesnulého tím, že ho
imituje. Má mluvit jako mluvil on, vyprávět příběhy, které vyprávěl on,
oblékat si jeho oblečení a tak. Romové v Paříži už pomanu nepraktikují. Ale
pro mě to byla záminka k napsání knihy o Matéovi. Když mě jeho rodina
vyzvala, abych Matéa nahradil, vtělil jsem se do něj. A v knize jsem to sice
já, kdo mluví o něm, ale kniha je napsána v první osobě jednotného čísla,
jako by to byl Matéo, kdo mluví a kdo vypráví o svém životě.“
Kniha, kterou Gérard Gartner napsal, se jmenuje Matéo Maximoff – Zápisky z
cest.
„Když zemřel, jeho dcera a syn nechtěli vyklízet dům, kde zemřel, a byl jsem
to já, kdo se této práce ujal. Dům se měl prodat, takže bylo třeba z něj
odvézt všechny Matéovy věci. Tak jsem je odvážel svou dodávkou. A když jsem
před svýma očima měl všechny ty fotografie, všechny dokumenty, dostal jsem
chuť napsat jeho životopis. Ale nikdy předtím jsem na to nepomýšlel. Nikdy
jsem si nepsal poznámky, když jsem se s ním někde toulal a to jsme spolu
procestovali hodně zemí. Ale po jeho smrti jsem dostal chuť napsat o něm
knihu, a se svolením jeho dětí jsem si ponechal vše, co by při této práci
mohlo být užitečné, třeba různé rodinné dokumenty.“
Práce na knize nakonec zabrala Gérardovi několik let.
„Trvalo to čtyři roky. První rok jsem respektoval dobu smutku a nic jsem
nedělal. Ale když smutek pominul, hned jsem se dal do práce a během tří let
jsem napsal toto dílo.“
Za knihu Zápisky z cest obdržel Gérard Gartner cenu Romanès.
„To je cena, kterou založil Matéo spolu se mnou a on nad ní měl záštitu.
Cena vznikla v roce 1983. Dostal ji například Josef Koudelka, Tony Gatlif a
hodně dalších lidí. Je to cena, která je udělována lidem, kteří udělali něco
významného pro Romy, například něco napsali. První člověk, který tuto cenu
dostal, byl François de Vaux de Foletier, to je
historik. Dostávají ji Romové i ne-Romové. Po Matéově smrti se teď o tuto
cenu stará jeho dcera, a tak mi ji udělila, protože jsem psal o jejím otci,
to je logické (smích).“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
„O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 9. ledna je u konce. Ale
naladit si nás můžete v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 -
Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše
vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.
Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen
andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge
bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a
Jaroslav Sezemský.
|
|
Když se ohlédnete za rokem 2008, co přinesl pro skupinu Bengas? Co se vám
podařilo, kde jste koncertovali?
„Jasně, hráli jsme v Maďarsku, na Slovensku, pak jsme hráli v Polsku a ještě
jsme byli v Paříži, to bylo úžasné. Každý rok někde jsme, jezdíme po
festivalech. Teď každou druhou neděli hrajeme v Popokafepetlu, Újezd 19, to
je tady na Újezdě u nás v Praze, lidé tam pořád chodí, je tam vždycky
narváno, to si myslím, že je docela úspěšná akce takovéto pravidelné hraní,
že si nás lidé mohou najít a přijít poslechnout.“
Poslech:
„V rámci našeho projektu Dža dureder - Pokračuj, což je projekt přípravných
kurzů na vysoké školy určený romským středoškolákům, tento rok organizujeme
poprvé za celou tu dobu setkání všech přihlášených studentů s cílem pomoci
jim při výběru oboru studia. Máme pozvány psycholožky, které provedou testy
studijní orientace atd. Veškeré ty aktivity mají směřovat k tomu, abychom
pomohli těm daným zájemcům trošku usměrnit jejich další studijní dráhu, tzn.
říct třeba, jestli se více hodí na humanitní obory nebo na přírodovědné a
pak pomoci s výběrem konkrétního oboru studia.“
„Na sociální práci se zaměřením na romské komunity máme dnes už první a
druhý ročník denního studia a pět ročníků magisterského studia externího.“
„Já jsem v podstatě po konkurzu v roce 1998 byla přijímaná na pracovní
pozici etnolog s tím, že zaměření bude na etnické menšiny, včetně Romů,
takže vlastně od roku 1998, kdy jsem přišla na univerzitu, tak jsem se
věnovala především romologii, tzn. vědě, kde objektem bádání jsou Romové,
zabývá se způsobem života Romů, romských skupin, zvlášť tedy slovenských
Romů nebo Romů žijících na Slovensku, romskou kulturou. Druhým předmětem,
který mi tak nějak organicky z toho vyplynul, byl Romský folklor, romské
kulturní tradice, romské umění a protože jsem vzdělání etnolog, tak z těch
základních úvodních předmětů vyučuji Úvod do etnologie, případně Kulturní a
sociální antropologie. A protože jsem se tak, obrazně řečeno, zahrabala do
té romské problematiky, tak to tak postupně vykrystalizovalo, že tady na
tomto pracovišti a ze začátku u v Nitře od roku 1998 jsem začala přednášet i
Dějiny Romů. Ale musím říct, že to bylo pro mě těžké, protože to je několik
tisíc let dlouhá historie, kterou je třeba zvládnut, a kterou je třeba
zvládnout tak, aby to pochopili a bylo to zvládnutelné i pro studenty.“
„Tak nechci říct přímo, že by byl zaměřený na Romy, ale samozřejmě, že když
paní doktorka přednáší, tak upozorňuje na některé antropologické odlišnosti,
ale v tom pozitivním smyslu slova, na co může být ten sociální pracovník v
terénu připravený. Jsou to všeobecné informace o biologii člověka, o jeho
těle, o jeho zákonitostech a přednostech, student to prostě musí zvládnout,
protože bude pracovat s lidmi. Také tu máme psychologii, studenti studují
hodně psychologie, sociální pracovník musí být vynikajícím psychologem, musí
být empatický, musí se umět vcítit, musí každého člověka brát jako osobnost
s jedinečnými vlastnostmi a potřebami, takže to je základ. Samozřejmě, že
jsou tam i pedagogické disciplíny, nejvíc je sociální pedagogiky, protože ta
úzce souvisí se sociální prací, je takových výchozím základem pro sociální
práci. Velká pozornost je věnovaná romskému jazyku, protože pokud budou
pracovat v romských komunitách, tak musí zvládnout i romský jazyk, alespoň
na úrovni běžné komunikace.“
„Tak důvodů je celá řada, obecně se ty výpovědní důvody dělí na výpovědní
důvody bez přivolení soudu a s přivolením soudu. My se dnes budeme zabývat
tím prvním typem výpovědních důvodů, tj. bez přivolení soudu.“
„Matéo je první romský spisovatel, byl první osobností, která si zvolila
povolání spisovatele. Jeho první kniha vyšla v roce 1946 a pak napsal ještě
desítku dalších. Je známý po celém světě, patří k nejznámějším Romům, kteří
kdy žili.“
„Nejprve když jeho rodina přišla z Ruska, byl Matéo pravoslavného vyznání,
ale pak se stal katolíkem, protože Romové přijímají náboženství zemí, ve
kterých žijí. A někdy v padesátých letech, asi v roce 1952, se stal
evangelíkem. Ale já jsem stále zůstával katolíkem a i přesto jsme byli
přátelé. On se mě nikdy nepokoušel o něčem přesvědčovat. Já jsem ho často
doprovázel na shromáždění evangelíků, to bylo pod velkým stanem, byly tam
křty a tak. Vždy jsem ho tam doprovodil a pak pro něj zase přišel, ale
nezúčastňoval jsem se toho, protože to není moje parketa. Ale on mi to nikdy
nevyčítal, neměl k tomu žádné poznámky, byli jsme prostě přátelé.“
„To je rumunský zvyk. Když byli rumunští Romové v roce 1856 osvobozeni z
otroctví, rozešli se do světa i se svými rumunskými zvyklostmi. A pomana
probíhá během jednoho roku po úmrtí člověka, teprve po roce končí smutek.
Během smutku za zemřelého bylo ve zvyku, že jeho rodina vybrala někoho, kdo
po dobu jednoho roku zaujal místo po zesnulém nebo po zesnulé. Je více
variant, jak to probíhá. Ale vždy je někdo, kdo nahradí zesnulého tím, že ho
imituje. Má mluvit jako mluvil on, vyprávět příběhy, které vyprávěl on,
oblékat si jeho oblečení a tak. Romové v Paříži už pomanu nepraktikují. Ale
pro mě to byla záminka k napsání knihy o Matéovi. Když mě jeho rodina
vyzvala, abych Matéa nahradil, vtělil jsem se do něj. A v knize jsem to sice
já, kdo mluví o něm, ale kniha je napsána v první osobě jednotného čísla,
jako by to byl Matéo, kdo mluví a kdo vypráví o svém životě.“
„Když zemřel, jeho dcera a syn nechtěli vyklízet dům, kde zemřel, a byl jsem
to já, kdo se této práce ujal. Dům se měl prodat, takže bylo třeba z něj
odvézt všechny Matéovy věci. Tak jsem je odvážel svou dodávkou. A když jsem
před svýma očima měl všechny ty fotografie, všechny dokumenty, dostal jsem
chuť napsat jeho životopis. Ale nikdy předtím jsem na to nepomýšlel. Nikdy
jsem si nepsal poznámky, když jsem se s ním někde toulal a to jsme spolu
procestovali hodně zemí. Ale po jeho smrti jsem dostal chuť napsat o něm
knihu, a se svolením jeho dětí jsem si ponechal vše, co by při této práci
mohlo být užitečné, třeba různé rodinné dokumenty.“
„To je cena, kterou založil Matéo spolu se mnou a on nad ní měl záštitu.
Cena vznikla v roce 1983. Dostal ji například Josef Koudelka, Tony Gatlif a
hodně dalších lidí. Je to cena, která je udělována lidem, kteří udělali něco
významného pro Romy, například něco napsali. První člověk, který tuto cenu
dostal, byl François de Vaux de Foletier, to je
historik. Dostávají ji Romové i ne-Romové. Po Matéově smrti se teď o tuto
cenu stará jeho dcera, a tak mi ji udělila, protože jsem psal o jejím otci,
to je logické (smích).“
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články