Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast
pro tento pořad.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Hned v úvodu vám milí posluchači přejeme hodně štěstí a zdraví v Novém roce
2009. V dnešním O Roma vakeren se společně ohlédneme za uplynulým rokem. K
tématu se vyjádří například Karel Holomek z Brna, Milan Ferenc z Karviné
nebo hudebník Josef Fečo z Prahy.
Mangav tumenge bacht the sastipen – Akana - šaj šunen romani relacia „O Roma
vakeren“. Šunena romane giľa the nevimata - andalo romano dživipen.
To je jenom namátkový výběr z programové nabídky.
=[ Reportáž ]=
Ostravský podnikatel Milan Ferenc o situaci Romů v ČR
Milan Ferenc žije a už téměř 20 let podniká v Karviné. Je také předsedou
Sdružení Romů Severní Moravy. Právě on v listopadu napsal otevřený dopis
premiérovi Mirku Topolánkovi. Požadoval, aby vláda zrušila extremistické
organizace. A co podle něj ještě trápí Romy v Česku? Na to se Milana Ference
vyptávala redaktorka Silvie Mikulcová.
Pane Ferenci, když se podíváte na rok 2008 z vašeho pohledu, co přinesl,
ať už v dobrém nebo ve zlém?
„Můžu říci, že byly některé věci, které se mi nelíbily, např. velice se mi
nelíbily poplatky ve zdravotnictví, protože my jsme početná rodina a znám
spoustu Romů, kteří mají hodně dětí, takže vím, že tuto věc velmi těžce
snášejí. Rozumím tomu, že nic nemůže být zadarmo, ale z hlasů těch Romů,
kteří jsou nezaměstnaní nebo mají početnější rodiny, vím, že pro ně to je
obrovský problém.”
Myslíte si, že už lidé vnímají Romy lépe, že už Češi vnímají Romy jako
své partnery?
„Tak to si vůbec nemyslím, protože se běžně dělají ty výzkumy, jak pohlížejí
ne-Romové na Romy anebo celkově na národnostní menšiny a nikdo se netají tím
číslem, že opravdu ta majorita má Romy někde na spodku. Tzn. kdybychom to
chtěli vyjádřit v procentech, tak určitě 60 až 70 procent majority by tady
romské obyvatelstvo ani nemuselo mít. To bylo řekněme před jedním nebo dvěma
roky, ale ta hrůza, ke které jsme nějak dospěli, to není z mé hlavy, že to
procento je už v této době daleko větší. V dnešní době si myslím, že to už
není 60 procent, ale dovolím si tvrdit, že to je 80 procent.”
Čím si to vysvětlujete?
„Kdybych to věděl přesně, tak bych byl určitě první, kdo by s tím chtěl něco
udělat. Já z toho vůbec nemám radost, protože já jsem v podstatě v těchto
věcech velmi střízlivý, takže vím, že některé věci nám oprávněně vytýkají.
Jsou lidé, kteří jsou opravdu hluční, znepříjemňují život svému okolí. Proč
to tak je? Je to svým způsobem dáno demokracií, protože dnes člověk vnímá tu
demokracii spíše z toho pohledu, že může téměř všechno, ale nemusí nic. A
vidíme, že podle tohoto pravidla se chovají nejenom Romové a to co musí, tak
nějakým způsobem odkládají bokem. Pochopitelně, že na světlo vycházejí věci,
které majorita veřejně odsuzuje, nelíbí se jim to a samozřejmě oni už potom
nevidí, že to je jedna rodina, ale říkají, že to jsou Romové, že oni jsou
takoví a takoví. To je ta největší chyba, protože by bylo lepší, kdyby oni
uměli pojmenovat, že u nás ve městě jsou rodiny, jsou to ty a ty rodiny,
které jsou neposlušné, opravdu dělají ostudu těm Romům, kteří jsou
slušnější. A myslím, že to je škoda, protože opravdu by mělo být řečeno, že
jsou Romové, a na to by měl být kladen důraz, kteří žijí slušně a kdyby toto
nějak začalo převládat a začalo se to hodnotit tímto způsobem, tak rozhodně
by to procento té nenávisti nebo té nesympatie nebylo tak velké jako v
současné době.”
Pane Ferenci, vaše sdružení se v listopadu otevřeným dopisem obrátilo na
premiéra Mirka Topolánka. Vy jste žádali, aby se vláda postavila čelem a
tvrdě k narůstajícímu extremismu. Vy jste v tom dopise naznačoval, že by
mohlo dojít ke zvýšené vlně migrace lidí směrem pryč z České republiky právě
kvůli těm obavám z nárůstu extremismu u nás. Možná by stálo za to říci, jací
Romové podle vás odcházejí?
„Já nebudu nijak daleko od pravdy, ale zkusím ten příklad prezentovat sám na
sobě nebo na své rodině. My se opravdu nějak snažíme a žijeme kultivovaně,
nikdo nemá důvod na nás nějak poukazovat, že by nám někdo nadával, že
nepracujeme, že bychom dělali něco špatného nebo protizákonného. A teď si
představte, že by se některému z našich dětí něco stalo, že by bylo opravdu
nějak zraněné, tak já bych opravdu zvažoval, jestli mám žít v takové
republice, kde se maximálně snažím, abych žil jako ti ostatní nebo se snažím
být i lepší. Jestli má smysl žít v takovém společenství nebo v takovém
systému, kde se tyto věci dějí. Takováto nálada nebo takovéto reakce u Romů
teď jsou. A nebyli by to zrovna ti chudí Romové, ti by tady zůstali pořád.
Zůstali by tu ti, kteří vlastně Romům nejvíce škodí.”
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
Související články | Datum | Nadpis | Rubrika |
14.03.2003 | Milan Ferenc | O Roma Vakeren |
=[ Reportáž ]=
Jaký byl rok 2008 pro bojovníky proti rasismu?
Jaký byl rok 2008 pro ty, kteří se snaží potírat rasismus a bojují za
větší integraci romské menšiny do většinové společnosti? Na bilanci a
komentář událostí spojených s tímto tématem se zeptala bývalého poslance,
romského aktivisty a předsedy sdružení Romů na Moravě Karla Holomka Gabriela
Grmolcová.
Co považujete za hlavní body v této oblasti z hlediska bilance roku 2008?
„Pokud mluvím o programu, který bychom mohli nazvat jako soužití mezi
majoritou a mezi romskou minoritou, tak určitě nebyl příliš úspěšný. Nemám
na mysli ani tak sociální propad, který se týká asi 60ti procent romské
populace. Ale to, co pokládám za zásadní problém, je stále panující
primitivní a povrchní diskuze o příčinách neúspěchu programu integrace Romů
do společnosti a že Romové jsou všeobecně negativně vnímáni celou
společností a nedochází k nějakému rozlišování. Přitom se objevil úplně nový
prvek a to je podpora extrémních skupin neonacistů, které jako by přebíraly
odpovědnost a ochranu za pořádek na sebe a přitom získávají velkou podporu u
širší části obyvatelstva. To se mi zdá být velmi nebezpečné, protože přesně
takovýmto způsobem to začínalo v 30. letech v Německu. Jak to skončilo, to
všichni dobře víme.“
Čím to podle vás je? Těch projektů, které jsou zaměřeny na integraci Romů
nebo na podporu protirasistických aktivit, je čím dál tím více. Jak to, že
ten problém je čím dál hlubší a větší podle vás?
„Za hlavního viníka tohoto jevu považuji především samosprávy a to mám na
myslí lokální samosprávy, které do jisté míry tomuto tlaku podléhají.“
Vy si myslíte, že by se našlo něco pozitivního, co se v této věci
uskutečnilo?
„Ano, já si myslím, že by v podstatě všechno mohlo být považováno za téměř
normální průběh demokracie, která tady probíhá od roku 1989 se všemi těmi
potížemi a chybami, které jsou zcela přirozené, kdyby nebylo toho jevu,
který vidím v té politice a to jsou naprosto neuvěřitelné postoje, které
poškozují stát. Není v tom žádná racionální úvaha, jsou to jenom jakési
osobní zájmy, to mi vadí, ale jsem optimista, že se to snad zlepší v
budoucnu. Nejlepší zážitek, který jsem měl, se stal na závěr roku, 1.
prosince, kdy Českou republiku navštívila generální guvernérka Kanady. Mimo
jiné přijela i do Brna a navštívila nás v Muzeu romské kultury, dokonce nám
věnovala dvě hodiny svého času, což je naprosto nebývalé a tato dáma svým
zájmem vyslala do celé společnosti signál, že podporuje program, jehož
součástí je Muzeum romské kultury, to je podpora identity, v tomto případě
proskribované národnostní menšiny. A tím, že tak významná dáma toto učinila
a dala tak jasně najevo tuto věc do celé společnosti, že možná přesvědčila i
řadu lidí, kteří se na tyto věci dívají skrz prsty, že to je skutečně hodno
zvážení a podpory a to mě nesmírně potěšilo.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Rok 2008 očima Ivana Veselého
K mikrofonu pozval Marek Polák také ředitele sdružení Dženo Ivana Veselého,
který hodnotí uplynulý rok takto:
„V roce 2008 jsme dokončili kurz žurnalistického minima pro mladé Romy.
Většina studentů kurz úspěšně dokončila. Studenti měli možnost publikovat
nebo spolupracovat s médii. Přestěhovali jsme se do nových kanceláří a
připravujeme vysílání Radia Rota na satelit. Když to vezmu z druhé strany,
tak v roce 2008 není čím se chlubit, co bychom jako organizace dali
vysloveně jako do vitríny.“
Jaký je rozdíl mezi satelitním vysíláním a předchozím, které jste
vysílali?
„Rozdíl mezi internetovým vysíláním a satelitním je velikost oslovené
skupiny. V současné době oslovujeme denně kolem 2500 návštěvníků, v případě
nastartování toho satelitního vysílání počítám, že oslovíme v České
republice minimálně 100 tisíc lidí. To satelitní vysílání mohou poslouchat v
půlce Evropy, jako je Španělsko, Německo, Francie, část Anglie, signál končí
na hranici Ukrajiny.“
Co byste vzkázal Romům do příštího roku?
„Tak v první řadě bych jim chtěl vzkázat, že tato země je jejich domovem.
Pak také to, že se za svá práva a oprávněné zájmy musí více prát a měli by
být více aktivní i při formování svého života, svého osudu a nespát
spokojeně v těch romských ghettech a jenom čekat na ty sociální dávky, ale
aby také začali s těmi svými životy něco víc dělat. Já vím, že je těžké
sehnat práci, já vím, že je těžké bojovat s předsudky, s diskriminací, s
rasismem ve společnosti, ale útěk není řešení. Musíme být více aktivní a
více musíme bojovat za své oprávněné zájmy v této zemi. Česká republika je
také zemí Romů.“
Znamená to tedy, že by Romové měli být i více politicky aktivní?
„Samozřejmě, že ta aktivita při formování svého života předpokládá i určitou
politickou participaci a určitou politickou angažovanost, protože Romové
musí participovat na rozhodnutích v obcích, v regionech, ale i na úrovni
státu, pokud to opravdu český stát myslí vážně s integrací Romů do
společnosti. Ta politická participace začíná také tím, že půjdu za ředitelem
té základní školy a zeptám se, jak to, že on takhle učí naše děti, jak to,
že naše děti mají takovéto problémy, za co my ho platíme, protože bez toho,
aby začali měnit každodenní život ve svém bezprostředním okolí, žádné
prosazování nějakých zájmů ze strany aktivistů nemá tu váhu a nemá to ten
správný dopad. Správný dopad toho mého působení např. je to, že ti lidé na
místní úrovni začnou ovlivňovat život ve svém bezprostředním okolí. V tom já
vidím smysl té aktivizace a politické participace. Politická participace
začíná zdola a končí v parlamentu nebo na úrovni vlády.“
Přemýšlíte o tom, že byste zorganizovali seminář nebo kurz, který by
informoval lidi o tom, co vůbec je ta politická participace?
„My jako organizace chceme připravit lidi do komunálních voleb formou
školení nebo seminářů, kde jim tyto věci budeme vysvětlovat a zároveň je
chceme připravit na to, aby šli a kandidovali do místních zastupitelstev.
Protože jedině, když budou lidé v místních zastupitelstvech nebo v městských
zastupitelstvech, tak mohou něco ovlivňovat. Jedna věc je občanská
angažovanost, občanská aktivita, druhá věc je přímé ovlivňování života té
obce. Plánujeme, že bychom vyškolili kolem 200 lidí tak, aby se mohli příští
rok účastnit a být úspěšní ve volbách do místních zastupitelstev.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Zpěvačka Erika Fečová dosáhla v uplynulém roce řady úspěchů
Anna Poláková pozvala k mikrofonu také zpěvačku Eriku Fečovou, která dosáhla
v uplynulém roce řady úspěchů. Její hlas můžete slyšet například na
albu Connection Time.
„Není to přímo moje cd, je to kapely Connection, kterou založil můj bratr
Josef Fečo. Je to taková směsice soulu, jazzu, funku.“
Jste mladá, velmi úspěšná, vaše muzika hraje i na hudební stanici MTV,
Romové jsou na vás velmi hrdí, jak jste se vůbec dostala k těmto úspěchům,
co předcházelo tomu všemu?
„Já zpívám ještě v jedné kapele, která se jmenuje Navigators, a tam to bylo
takové štěstí, že jsme byli ve správný čas na správném místě. To bylo tak,
že jsme dělali předkapelu skupině Earth and fire a tam si nás vyhlédl
režisér různých videoklipů a řekl, že nás chce prosadit na MTV, takže to teď
v létě jelo celou dobu. My jsme první kapela, která jela na MTV takto v této
rotaci.“
Vy se hudbě věnujete odmalička, vystudovala jste hudbu?
„Mám pražskou konzervatoř, kde jsem studovala u pní profesorky Evy
Svobodové.“
Kdo vás vedl k hudbě?
„Tak celá rodina. Začalo to babičkou Olinou, která řekla, že založíme
kroužek, takže já jsem tam byla taková paní učitelka a díky bratrovi jsem se
pak dostala ke zpívání.“
Vaše maminka také zpívá a otec?
„Taťka hraje také, na kytaru, na kontrabas, co se dá.“
Jak u vás vypadají svátky?
„Svátky? Je rušno, hraje se, zpívá se, slaví se.“
Patříte mezi mladé Romy, určitě sledujete situaci, která u nás v České
republice je.
„Je fakt, že já to ani tolik nevnímám, vím, co se děje, ale nějak zvlášť to
nevnímám.“
Věříte tomu, že se ta situace změní?
„Já si myslím, že je nejlepší o tom vůbec nepřemýšlet a bojovat tím
způsobem, jak kdo umí. Je málo Romů, kteří mají nějaké cíle, kteří chtějí
něčeho dosáhnout a to patří vlastně i k tomu, že by chtěli nějakým způsobem
bojovat za svou rasu, když to tak řeknu.“
Proč si myslíte, že to tak je? Já si vážím vaší rodiny, vás je moc a
všichni se snažíte.
„To byla ta starší generace, která zvládala ustát strašně moc a dnešní
mládež je úplně něco jiného. Myslím si, že mladé lidi teď vůbec nezajímá, co
se děje ve světě, nebo tady u nás, asi to zřejmě nevnímají. To, že u nás to
je tak, jak to je, že máme doma zázemí, všichni, prarodiče, rodiče nás vedli
k tomu, abychom byli sami sebou a abychom se nenechali nikým ovlivnit. Je to
na rodičích, jak se dokážou postarat o svoje děti, pokud je naučí všechny
věci, které jsou potřeba, tak si myslím, že by to všechno mělo vyjít.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Bilance hudebníka Josefa Feča mladšího
Na konci uplynulého roku navštívila Muzeum romské kultury guvernérka Kanady
Michaëlle Jean. Setkání s ní se zúčastnila řada romských osobností mezi nimi
i umělci. Debata s ní se změnila na politickou kritiku – Romové řekli, že
jsou znepokojeni a cítí se v ČR ohroženi. Pozvání do Muzea romské kultury
přijal také hudebník Josef Fečo, absolvent Ježkovy konzervatoře, který se
svou rodinou žije v Praze. A jak hodnotí uplynulý rok 2008?
„Z tohoto roku jsem velice nešťastný a hodně uvažuji a přemýšlím o tom, jak
tomu pomoci, aby se to u nás trošku změnilo. Za poslední rok, co se tu
odehrává u nás, začínám mít velké obavy a strach o svojí rodinu a to u toho
důvodu, že dnes venku se odehrávají takové věci, jako např. Dělnická strana
a podobně. Já jsem z toho velice zklamaný a začínám mít velké obavy o sebe a
o ostatní Romy, kteří žijí v České republice.“
Proč si myslíte, že to tak je?
„Jeden zásadní problém je, že tady nefunguje zákon. Zákon je tak nastavený,
že jakmile vás bude soused ohrožovat, ať je to Čech, Rom, Vietnamec nebo
Arab, to je jedno, tak pokud vás nezabije nebo vás nepodřízne, tak policie s
tím nemůže nic dělat. V tomto momentu už je výzva to, že ty zákony nemůžou
fungovat, pokud oni mohou řešit problémy, až pokud někdo přijde o život, až
když ta rodina trpí a přijde o život člověk, tak to si myslím, že není
správně nastavené. Ty věci by se měly odehrávat tak, že bude jasně stanovený
zákon, aby lidé přesně věděli, co si mohou dovolit a co ne. Když si vzpomenu
na 17. listopad, kde já jsem chtěl jít ven, oslavovali jsme, že je výročí
revoluce a že jsem se zbavili komunistů, tak my jsme do těch ulic nemohli,
nebo se jít projít ven, protože jsme měli strach, že Dělnická strana někde
manifestuje, ať je to Janov nebo jakékoliv jiné město, tak toto mě trápí.“
Patříte do slavné hudebnické rodiny Fečovců, jak vnímají tuto situaci
starší Romové ve vaší rodině.
„Oni mají ještě větší strach než my mladší, lidem v mojí rodině jako babička
a děda, kteří jsou starší než 50 let a víc, tak si říkají, jak to asi
všechno bude. My mladí si řekneme, že prostě počkáme, třeba i 5 nebo 10 let,
třeba se to změní a bude to dobré, ale teď je otázka, kdy to bude dobré. Já
si myslím, že když někdo půjde naproti mně, já budu sám s rodinou, s
manželkou a s dětmi, a naproti mně bude 5 neonacistů, kteří budou hajlovat a
křičet, tak já si myslím, že už jen toto je důvod ty lidi zatknout. Když si
vzpomenu na 40. léta, kdy lidé byli v Osvětimi, byli tam Židé a Romové a
menšiny, ti lidé protrpěli oheň a plyn a já nevím co všechno a dnes, když se
ti lidé podívají, tak se jim zvedá žaludek a pak je tu další procento lidí,
kteří to podporují a myslí si, že tím něco dosáhnou, což já si nemyslím.“
Přemýšlíte o odchodu z České republiky?
„Momentálně jsem v takové situaci, že o tom silně uvažuji. I když je to pro
mě strašně těžké, protože tady mám hodně přátel, kamarádů a lidí, s kterými
funguji a účinkuji a to vůbec nejsou Romové, jsou to třeba Češi a já jsem se
tady narodil, tady žiji a je my tady ve své podstatě dobře. Ale zároveň mám
pořád obavy o rodinu a mám obavy o sebe, o své rodiče a strašně těžce se mi
řeší, že bych jel někam jinam a začal tam nový život, tak to je hodně
složité, ale silně o tom uvažuji.“
Jak tu situaci vnímají ostatní Romové?
„Hodně kamarádů a přátel je tomu nakloněných, že by tu cestu podnikli, že by
jeli někam ven. Ti lidé v mém kruhu, to nejsou lidé, kteří jsou rádi, že
jsou na nějakých sociálních dávkách anebo že dostanou něco zadarmo, oni
vědí, že to bude velká dřina začít někde od začátku, ale oni mají víru, že
když půjdou večer nebo i přes den třeba po obědě na procházku a zastaví se v
kavárně na kávu, tak jim nikdo nebude nadávat, nikdo se na ně nebude dívat
křivě. Česká republika chce mít momentálně otevřené hranice s celým světem,
já nevím, jestli si chtějí hrát na Francii nebo Anglii, kde žije množství
různých národností a vše tam určitým způsobem funguje, tady ne a zaměřili se
na Romy, kteří se tady narodili, kteří nemají svůj stát, nemají své zázemí.
Tak já nevím, jakým způsobem to chtějí vyřešit, ale pro mě je třeba Dělnická
strana a projevování nacismu absurdní a myslím si, že to těm slušným lidem,
i Čechům, nedělá dobře. Samozřejmě já vím, že ti lidé nejsou pro, já jsem se
o tom bavil s mnoho lidmi, velké procento lidí tomu není nakloněno, ale jak
je vidět, tak vláda se tomu musí postavit úplně jasně, že nic takového tady
nemůže být. My jsme momentálně v Evropské unii, my jsme v NATO, máme
otevřené hranice s Amerikou, s Kanadou a my si přeci nemůžeme dovolit nic
takového, aby nám tu někdo hajloval a ohrožoval životy ostatních lidí a to
nejsou jen Romové, ale i Češi, všichni kolem nás, stojí to miliony, stojí to
obrovské peníze a ještě ubližují na zdraví. Já s tím opravdu momentálně
nejsem spokojený a opravdu vážně se začínám bát.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Bilance roku 2008 z hlediska sociologa Fedora Gála
Marie Vrábelová pozvala k mikrofonu sociologa Fedora Gála, aby také
zbilancoval uplynulý rok.
„Především chci říct, že to, jak se člověk kouká na svět, vypovídá spíše o
něm, než o světě. Jestli je člověk vyrovnaný, laskavý a soucitný, tak nemůže
vidět svět jako bláto, hnůj a hnus, prostě nemůže.“
Jak byste hodnotil naši společnost?
„Řekl bych, že v české společnosti je málo lidí, kteří jsou soucitní,
vyrovnaní a laskaví a proto i společnost je na první pohled rozervaná,
rozhádaná, polarizovaná, plná negativních emocí. Čili kdybych měl říct, co
se mi nelíbí, tak se mi nelíbí právě toto, taková ta závistivá, hašteřivá,
nervní atmosféra. Že je taková, to není tím, jaký tady máme režim a jakou
tady máme vládu a jaký máme parlament a jaká tu je politika, ale to je tím,
jací jsme my sami. Pokud si přeji, aby se něco změnilo v budoucnu, tak je to
toto.“
Myslíte si, že je ta společnost stále více tolerantní?
„Mluvit o tolerantní společnosti, to je až za druhé. Málo tolerantních lidí
dělá netolerantní společnost, já tu nevidím moc tolerantních lidí. Kdykoliv
se podívám na internetová diskusní fóra, vidím tam agresivitu, vidím tam
nenávist, netoleranci. Kdykoliv se kouknu v neděli na publicistické pořady
České televize, vidím agresivitu, zarputilé tváře. Kdykoliv se nadechnu
společenské atmosféry, vdechuji negativní emoce, to nemůže vést k pohodové
společnosti, k pohodě jednotlivých lidí.“
Řekněte mi, čím to může být?
„To je hned vidět. To, co nám nejvíce jde, jsou materialistické věci,
kariéra, peníze, závidíme kousek plácku na tomto světě, závidíme si
vzájemně, nevím, čím to je. Je to snad tím, že takové ty standardní hodnoty,
na kterých stála a měla by stát evropská civilizace, erodují, ztrácejí se
někde. Říkáme si, že jsme judeokřesťanská civilizace, ale já nevím, kdo kdy
se naposledy zamýšlel nad tím, jak se chová ve vztahu k desateru nebo k
Ježíši a Bohu. Málo zpytujeme svědomí, málo myslíme na ty druhé a
přeceňujeme věci, které v životě nemají moc velký smysl.“
Myslíte si, že je to trend moderní doby, nebo už to tady bylo?
„Já žiji v moderní době, já to vnímám jako problém, na druhé straně musím
říct, že žijeme v oáze blahobytu, střední Evropa, Evropa a naše civilizace
jsou nejbohatší v současném světě a velice bych si přál, aby to bylo cítit i
ve všedním životě. To zatím není a je to škoda.“
Myslíte si, že rok 2009 bude poznamenán finanční krizí a že lidé se budou
mít ještě hůř než se měli tento rok?
„Finanční krize je do značné míry mediální záležitostí, je také do značné
míry politickou kartou ve hře, je do značné míry také manipulací s lidmi a
jestli bude pokračovat tato hra, tak se budeme mít hůř, hůře na duši, hůř v
peněžence i na talíři. Na druhé straně, opakuji, nikdy nebyla Evropa tak
bohatá jako teď, nikdy neměli lidé tak vysoký standard, jako mají teď v
Evropě a kdyby se koukli kousíček za roh, tak by viděli, co je to opravdická
bída. Já vím, že toto není argument pro nikoho a v ničem, možná že příští
rok bude víc nezaměstnaných, je možné, že příští rok bude stagnovat životní
standard lidí, ale je jisté, že by to nemělo dopadnout na naše vztahy, na
naše rodiny, na naše postoje k životu, pokud tomu nebudeme chtít.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
„O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 2. ledna je u konce. Ale
naladit si nás můžete v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 -
Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše
vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.
Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen
andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge
bachtalo dživipen . Ačhen Devleha.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a
Jaroslav Sezemský.
|
|