Tulakóna (1986)
Film Tulakóna představuje v historii československé kinematografie naprostý
unikát. Vznikl v roce 1986 jako televizní snímek natočený na 16mm kameru a
jeho předlohou byla pohádka romské spisovatelky Tery Fabiánové, kterou podle
autorčina vyprávění zapsala Milena Hübschmannová. Samotná romská pohádka
Čavargoš - Tulák vyšla v romsko-českém vydání až v roce 1991. Hlavní
postavou příběhu je neobvykle pes Tulák (jménem i charakterem), kterého
„hraje“ vlastní pes režisérky filmu Jany Ševčíkové. Na rozdíl od knihy, kde
Tulák vypráví svůj životní příběh malému chlapci, jenž jej našel u popelnic,
ve filmu tato zastřešující postava chybí. Tulák tedy vypráví své osudy, od
svého útěku z domova, přes setkání s Romy, únos k cirkusu až po zboření
romské osady a návštěvu Romů v jejich nových panelových domovech, nám
divákům.
Veškeré informace, které nám umožňují příběh pochopit, se dozvídáme od
vypravěče Tuláka s hlasem L. Rusenka, který v podstatě převypravuje text
pohádky. Ostatní zvuky jsou buď ruchy běžného života (zvířata na statku,
autentické výkřiky dětí i dospělých v romské osadě, bagry) nebo případně
vložená dramatizace dialogů. Ze zvukové složky se zde ovšem nedozvíme nic
víc, než co si přečteme ve stejnojmenné knížce. Zásadním přínosem tohoto
filmu je tedy naopak vizuální stránka. Natáčení probíhalo v několika
romských osadách na Slovensku - mezi jinými v Žehře, Spišském Podhradí,
Stráních pod Tatrami a Rakúsech. Přítomen zde byl také fotograf Josef
Koudelka.
Aktéry jsou vedle samotných obyvatel osady především Romové z Prahy, v roli
„gádže“ se zde objeví mimo jiné herec Jiří Hrubý („Žluťák“), který
představuje zlého cirkusáka. Vedle Romů (včetně dětí) a ostatních
představitelů tu však hlavní role zaujímají zvířata. Kromě Tuláka to je jeho
kamarádka koza Beži, kohout, který má romským dětem nahradit chybějící
budík, kvůli kterému nechodí včas do školy, a další. Zvířata evidentně
nejsou nijak vycvičena a jsou natáčena při svém volném pohybu nebo různě
aranžována, čemuž dává význam až přidaný komentář. Ale právě tento určitý
amatérismus, který podporují i některé neumělé herecké výkony, vyzdvihuje
realističnost a neuvěřitelnou poetiku záběrů z romských osad. Obrazy působí
jako natáčení ochotnického divadla v osadě, kde se mísí místní Romové s
pražskými, dospělí s dětmi a děti se zvířaty a výsledek vypadá nesmírně
opravdově. Toto divadlo se totiž odehrává v naprosto reálném prostředí bez
příkras a stylizací, takže přestože mohou některé scény působit trochu
toporně, obličeje i scenérie jsou autentické. Za řadou scén vidíme radost ze
hry i momentální inspirace, díky nimž se některé scény do filmu dostaly. V
tomto smyslu vyniká obzvlášť scéna ze svatební hostiny, která již naprosto
překračuje hranice hraného filmu a je spíš dokumentem. Režisérka zde vedle
samotného obřadu svázání rukou a pití kořalky z dlaní snímá jednotlivé
obyvatele osady vždy po jednom či po několika lidech. Jedná se o krátké
momentky, kdy se každá z postav ocitne v záběru. Vypadá to, jako by tato
scéna vznikla zcela náhodně při svatebním veselí. Někdo se představí s
pálenkou v ruce, jedna žena v záběru cudně tančí, děti se stydlivě culí do
objektivu. Tak jako tak před objektivem cítíme skutečný život.
Na rozdíl od knížky, která končí tím, že Tulák již své romské přátele, kteří
se ze zbořené osady odstěhovali do paneláků, nenajde, ve filmu se nakonec s
ostatními setká na sídlišti a v závěru se s nimi veselí v panelovém bytě.
Živou hudbu zde zajišťují soubory Perumos a Klempárovci, na zbylém hudebním
doprovodu filmu se podílel Jiří Stivín. Jelikož se jedná o pohádku, snímek
vznikl v produkci Hlavní redakce pořadů pro děti a mládež Československé
televize. O tom, jaký vztah mělo tehdejší vedení k tomuto dílku, které si
vzalo za předlohu knížku romské autorky a ukázalo v ní na pozadí příběhu pro
děti realitu romských osad, mluví sám za sebe fakt, že film byl v televizi
osmdesátých let uveden poprvé a snad i naposled v půl jedenácté večer.
Tulakóna (Jana Ševčíková, ČSSR, 1986). Scénář: Jana Ševčíková na
motivy romské pohádky Tery Fabiánové. Kamera: Vladimír Holomek. Hudba: Jiří
Stivín, soubory Perumos a Klempárovci. Výroba: Československá televize –
Hlavní redakce pořadů pro děti a mládež. Hrají: Ladislav Rusenko (hlas psa
Tuláka), Jiří Hrubý, ad. Délka: cca 60 min. Premiéra 1986 TV.
Zpět na Romové a film
|
|