Ružové sny (1976)
Slovenský režisér Dušan Hanák ve snímku Ružové sny vypráví příběh o
pošťákovi Jakubovi, který se zamiluje do romské dívky Jolanky, jež žije v
romské osadě. Přestože jim nepřeje část Jolančiny rodiny ani Jakubovo okolí,
tito dva mladí lidé, pocházející každý z jiného prostředí, spolu začnou žít
nový život ve městě. Sny o společném životě se však postupně rozpadají.
Jejich představy o budoucnosti se míjejí paradoxním způsobem. Jolanka, která
touží vymanit se z romského prostředí a nechce žít stejně jako její matka a
sestra od dítěte k dítěti, nakonec opouští Jakuba právě proto, že si jí není
ochoten okamžitě vzít. Přestože se jí líbí jeho neustálé snění a výmysly,
nakonec ji právě jeho neschopnost žít v realitě donutí vrátit se domů.
Jakub, kterého Romové přitahují mimo jiné kvůli tolik s nimi spojované
symbolice volnosti, přestává být pro Romku atraktivní, protože sám chce být
volný jako pták.
V Hanákově přístupu se objevuje něco, co se zatím v žádném československém
hraném filmu v této míře neobjevilo. Autor věnuje maximální pozornost
romskému prostředí a zjevně klade velký důraz na to, aby bylo věrně
zobrazeno. K tomu jistě přispěla také spolupráce s romistkou Milenou
Hübschmannovou, která mu dělala odborného poradce a pomáhala při komunikaci
s romskými neherci. Hanák o Ružových snech říká:
„Když jsme vymýšleli tento film, zdálo se nám důležité říct, že dobrý
člověk ještě žije. Hledali jsme takové lidi na slovenském Záhorí a v
romských osadách. Velkou většinu motivů jsme čerpali ze života. Snad je to
film o hledání lidskosti, o hledání barvy a chuti života. Chtěli jsme se
podívat na svět Jakubovýma očima: Každý den se může stát zázrak. Přitom nám
šlo o to, aby každý centimetr filmu byl upřímný a autentický. Myslím, že to
byl první film, ve kterém všechny romské postavy hráli Romové a mluvili svým
rodným jazykem. Bylo pro mne velice důležité pravdivě zobrazit sociální
kulisu příběhu, psychologický a etnografický aspekt života v romské osadě.
Chtěli jsme mluvit o radosti ze života, o loučení s dětstvím a vnitřní
svobodě ´jednoduchých´ lidí. V kontextu normalizační doby jsme si ten film
vyvzdorovali.“ [HANÁK, Dušan (2005): 322. Obrazy starého světa. Růžové
sny. Praha: Lika klub.]
Ružové sny (Dušan Hanák, ČSSR, 1976). Scénář: Dušan Hanák. Kamera:
Dodo Šimončič. Střih: Alfréd Benčič. Hudba: Petr Hapka. Výprava: Ivan Kot.
Odborný poradce: Milena Hübschmannová. Produkce: Ján Tomaškovič. Výroba:
Studio hraných filmů Bratislava – 2. tvůrčí skupina Moniky Gajdošové.
Distribuce: Ústřední půjčovna filmů. Hrají: Juraj Nvota (Jakub), Iva Bittová
(Jolanka), Josef Hlinomaz (strýc Anton), Marie Motlová, Hana Slivková, Sally
Salingová, Arpád Rigo, Ján Žiga, Věra Bílá, ad. Délka: 82 min. Premiéra: 8.
4. 1977.
Zpět na Romové a film
|
|