Slovenský režisér Dušan Hanák ve snímku Ružové sny vypráví příběh o pošťákovi Jakubovi, který se zamiluje do romské dívky Jolanky, jež žije v romské osadě. Přestože jim nepřeje část Jolančiny rodiny ani Jakubovo okolí, tito dva mladí lidé, pocházející každý z jiného prostředí, spolu začnou žít nový život ve městě. Sny o společném životě se však postupně rozpadají. Jejich představy o budoucnosti se míjejí paradoxním způsobem. Jolanka, která touží vymanit se z romského prostředí a nechce žít stejně jako její matka a sestra od dítěte k dítěti, nakonec opouští Jakuba právě proto, že si jí není ochoten okamžitě vzít. Přestože se jí líbí jeho neustálé snění a výmysly, nakonec ji právě jeho neschopnost žít v realitě donutí vrátit se domů. Jakub, kterého Romové přitahují mimo jiné kvůli tolik s nimi spojované symbolice volnosti, přestává být pro Romku atraktivní, protože sám chce být volný jako pták.

V Hanákově přístupu se objevuje něco, co se zatím v žádném československém hraném filmu v této míře neobjevilo. Autor věnuje maximální pozornost romskému prostředí a zjevně klade velký důraz na to, aby bylo věrně zobrazeno. K tomu jistě přispěla také spolupráce s romistkou Milenou Hübschmannovou, která mu dělala odborného poradce a pomáhala při komunikaci s romskými neherci. Hanák o Ružových snech říká:

„Když jsme vymýšleli tento film, zdálo se nám důležité říct, že dobrý člověk ještě žije. Hledali jsme takové lidi na slovenském Záhorí a v romských osadách. Velkou většinu motivů jsme čerpali ze života. Snad je to film o hledání lidskosti, o hledání barvy a chuti života. Chtěli jsme se podívat na svět Jakubovýma očima: Každý den se může stát zázrak. Přitom nám šlo o to, aby každý centimetr filmu byl upřímný a autentický. Myslím, že to byl první film, ve kterém všechny romské postavy hráli Romové a mluvili svým rodným jazykem. Bylo pro mne velice důležité pravdivě zobrazit sociální kulisu příběhu, psychologický a etnografický aspekt života v romské osadě. Chtěli jsme mluvit o radosti ze života, o loučení s dětstvím a vnitřní svobodě ´jednoduchých´ lidí. V kontextu normalizační doby jsme si ten film vyvzdorovali.“ [HANÁK, Dušan (2005): 322. Obrazy starého světa. Růžové sny. Praha: Lika klub.]

Ružové sny (Dušan Hanák, ČSSR, 1976). Scénář: Dušan Hanák. Kamera: Dodo Šimončič. Střih: Alfréd Benčič. Hudba: Petr Hapka. Výprava: Ivan Kot. Odborný poradce: Milena Hübschmannová. Produkce: Ján Tomaškovič. Výroba: Studio hraných filmů Bratislava – 2. tvůrčí skupina Moniky Gajdošové. Distribuce: Ústřední půjčovna filmů. Hrají: Juraj Nvota (Jakub), Iva Bittová (Jolanka), Josef Hlinomaz (strýc Anton), Marie Motlová, Hana Slivková, Sally Salingová, Arpád Rigo, Ján Žiga, Věra Bílá, ad. Délka: 82 min. Premiéra: 8. 4. 1977.