Radikální řez (1983)
Snímek Radikální řez od Dušana Kleina z roku 1983 spadá do kategorie
detektivek, jimž tento režisér holdoval již od počátku své kariéry v
sedmdesátých letech. Příběh filmu Radikální řez se točí okolo romské čtvrti
na okraji okresního města, o jejíž asanaci se snaží místní architekt. Když
je jeho syn v oné čtvrti nalezen zavražděn, nikdo nepochybuje, že za tím
stojí někdo z romských obyvatel. Do případu je zaangažován policista
romského původu, aby pomohl ostatním vyšetřovatelům překlenout kulturní
rozdíly. Všechny stopy vedou k romské dívce Naze, která se snaží okouzlit
jednoho z detektivů, aby jej odlákala od pronásledování svého vlastního
bratra, jenž je do případu zdánlivě zapleten. Detektiv se však ošálit
nenechá a Naha musí přiznat hrůznou zkušenost, kterou měla se zavražděným.
Nejprve na ni padá část podezření, ale poté, co je náhle i ona nalezena
mrtvá, případ se začíná vyjasňovat.
Zajímavostí filmu je spolupráce režiséra se skutečnými romskými herci. Dívku
Nahu hraje mladičká Monika Žigová ze Slovenska. V roli Roma se ve filmu
objeví Otto Lackovič, najdeme zde také Ladislava Gorala. Většinu ostatních
Romů pak ztvárnili romští herci ze Sokolovského souboru Romen, mezi nimiž
najdeme i zakladatele souboru Emila Ščuku a Martu Bandyovou.
Umístěni děje do romského prostředí byl na svou dobu poněkud netradiční
počin, způsob jakým jsou zde Romové zobrazování však v podstatě přímo
demonstruje jakýsi obecný přístup k zobrazování menšin, který není dán pouze
dobovou ideologií. Autoři zobrazují Romy spíš jako určité postavy plnící
nějakou funkci, mající předem odhadnutelné vlastnosti a vzorce chování.
Charaktery romských hrdinů se sice mohou pohybovat od špatného k dobrému a
naopak, ale nikdy nepřekročí rámec těchto daných vlastností.
Kleinův styl je narativní, výsostně zaměřený na příběh, jehož zasazení do
romského prostředí si jistě nekladlo za cíl hlouběji vyprávět o situaci Romů
v dané době. Přesto zde můžeme najít snahu o víceplánovou výpověď. Kritika,
kterou autoři adresují neromské společnosti, je však natolik zploštěná a
„nicneříkající“, že jen stěží můžeme mluvit o reflexi soudobé společenské
situace. Tento zjednodušující přístup koneckonců demonstruje jedna ze
závěrečných vět snímku: „A není problém v tom, že jsme toho po nich
chtěli moc?“ Jinak řečeno „není špatné to, co jsme po nich chtěli,
ale že toho bylo na ně moc.“
Radikální řez (Dušan Klein, ČSSR, 1983). Scénář: Dušan Klein,
Drahoslav Makovička na motivy novely Josefa Klímy. Kamera: Josef Vaniš.
Střih: Jiří Brožek. Hudba: Zdeněk Marat. Výprava: Jindřich Goetz. Odborný
poradce: Stanislav Šimek, Jan Vyšín, Přemysl Strejc. Produkce: Jiří Zika.
Výroba: Filmové studio Barrandov – 5. DVS Miloslava Vydry. Distribuce:
Ústřední půjčovna filmů. Hrají: Ľubomír Paulovič (detektiv Weiner),
Bronislav Poloczek (detektiv Smolina), Jozef Ropog (detektiv Takáč), Monika
Žigová (Naha), Ilja Racek (architekt Ruml), Otto Lackovič, Marián Labuda,
ad. Délka: 83 min. Premiéra: 1. 9. 1984.
Zpět na Romové a film
|
|