Snímek Radikální řez od Dušana Kleina z roku 1983 spadá do kategorie detektivek, jimž tento režisér holdoval již od počátku své kariéry v sedmdesátých letech. Příběh filmu Radikální řez se točí okolo romské čtvrti na okraji okresního města, o jejíž asanaci se snaží místní architekt. Když je jeho syn v oné čtvrti nalezen zavražděn, nikdo nepochybuje, že za tím stojí někdo z romských obyvatel. Do případu je zaangažován policista romského původu, aby pomohl ostatním vyšetřovatelům překlenout kulturní rozdíly. Všechny stopy vedou k romské dívce Naze, která se snaží okouzlit jednoho z detektivů, aby jej odlákala od pronásledování svého vlastního bratra, jenž je do případu zdánlivě zapleten. Detektiv se však ošálit nenechá a Naha musí přiznat hrůznou zkušenost, kterou měla se zavražděným. Nejprve na ni padá část podezření, ale poté, co je náhle i ona nalezena mrtvá, případ se začíná vyjasňovat.

Zajímavostí filmu je spolupráce režiséra se skutečnými romskými herci. Dívku Nahu hraje mladičká Monika Žigová ze Slovenska. V roli Roma se ve filmu objeví Otto Lackovič, najdeme zde také Ladislava Gorala. Většinu ostatních Romů pak ztvárnili romští herci ze Sokolovského souboru Romen, mezi nimiž najdeme i zakladatele souboru Emila Ščuku a Martu Bandyovou.

Umístěni děje do romského prostředí byl na svou dobu poněkud netradiční počin, způsob jakým jsou zde Romové zobrazování však v podstatě přímo demonstruje jakýsi obecný přístup k zobrazování menšin, který není dán pouze dobovou ideologií. Autoři zobrazují Romy spíš jako určité postavy plnící nějakou funkci, mající předem odhadnutelné vlastnosti a vzorce chování. Charaktery romských hrdinů se sice mohou pohybovat od špatného k dobrému a naopak, ale nikdy nepřekročí rámec těchto daných vlastností.

Kleinův styl je narativní, výsostně zaměřený na příběh, jehož zasazení do romského prostředí si jistě nekladlo za cíl hlouběji vyprávět o situaci Romů v dané době. Přesto zde můžeme najít snahu o víceplánovou výpověď. Kritika, kterou autoři adresují neromské společnosti, je však natolik zploštěná a „nicneříkající“, že jen stěží můžeme mluvit o reflexi soudobé společenské situace. Tento zjednodušující přístup koneckonců demonstruje jedna ze závěrečných vět snímku: „A není problém v tom, že jsme toho po nich chtěli moc?“ Jinak řečeno „není špatné to, co jsme po nich chtěli, ale že toho bylo na ně moc.“

Radikální řez (Dušan Klein, ČSSR, 1983). Scénář: Dušan Klein, Drahoslav Makovička na motivy novely Josefa Klímy. Kamera: Josef Vaniš. Střih: Jiří Brožek. Hudba: Zdeněk Marat. Výprava: Jindřich Goetz. Odborný poradce: Stanislav Šimek, Jan Vyšín, Přemysl Strejc. Produkce: Jiří Zika. Výroba: Filmové studio Barrandov – 5. DVS Miloslava Vydry. Distribuce: Ústřední půjčovna filmů. Hrají: Ľubomír Paulovič (detektiv Weiner), Bronislav Poloczek (detektiv Smolina), Jozef Ropog (detektiv Takáč), Monika Žigová (Naha), Ilja Racek (architekt Ruml), Otto Lackovič, Marián Labuda, ad. Délka: 83 min. Premiéra: 1. 9. 1984.