Nahota na prodej (1993)
Po převratu se k romské tematice jako první z filmových režisérů vyjádřil
Vít Olmer svým snímkem Nahota na prodej z roku 1993. Film je natočen podle
námětu Josefa Klímy, jenž rovněž spolupracoval na scénáři, a vypráví o
trojici - novinář, soukromý detektiv a mladá Čechoameričanka - kteří jsou na
stopě organizovanému obchodu s prostitucí. Zaměření snímku zřejmě vychází z
potřeby mluvit po pádu komunismu o všem, o čem se do té doby mluvit nesmělo,
bez ohledu na kvalitu a vkusnost snímku.
V samotném příběhu je debata ohledně romské menšiny reflektována následovně.
Dva hlavní hrdinové reprezentují rasistický postoj, Čechoameričanka
zastupuje vesměs názor opačný. V této rovině lze tedy říci, že je zde v
počátku filmu snaha přiznat, že s Čechy deformovanými desetiletími komunismu
není v tomto ohledu něco v pořádku. Druhý postoj je ovšem ve filmu významně
marginalizován a zesměšňován. Dívenka jej hájí dosti neumělým způsobem, aniž
by uváděla jakékoliv argumenty, což vzbuzuje úsměv jak u hlavních hrdinů
příběhu, tak jistě i u řady diváků. Naproti tomu někdy i velmi tvrdý
rasistický postoj (výraz „cigoši“ , komentáře typu „Proti tomuhle
je Bronx malinovej puding“, „New Yorku a Libni zdaleka se vyhni“ atp.)
je prezentovaný z úst dvou hlavních hrdinů (představovaných Lukášem
Vaculíkem a Jiřím Krampolem), tudíž těch, s kým především by se měl divák
ztotožnit.
Hlavní protagonisté se při řešení svého případu neváhají spojit s
neonacisty, jejichž úkolem je v romské čtvrti vzbudit chaos. Když mladý
novinář zjistí, že to skinheadi „trošku přehnali“ a snaží se jim říct, ať
toho okamžitě nechají, jejich vzájemná konfrontace je brzy přerušena Romy.
Ti na novináře hned tahají nože a chuligánství skinů je rázem zapomenuto.
Autorům také zřejmě nestačilo vypovídat o romském organizovaném zločinu,
který se z počátečního únosu dívek a nucení k prostituci stává i obchodem s
pornografií. Hrdinové jsou hned na začátku také oběťmi romských kapsářů,
kteří je vzápětí napadnou. O nevkusné postavě jednoho z pasáků, jenž se
sexuálně vyžívá na výfucích od aut, snad ani není třeba mluvit.
Tento snímek je poměrně dobrou ilustrací postoje české společnosti k romské
menšině v počátcích devadesátých let, kdy si část národa ještě
neuvědomovala, že rasismus je ilegální. Přestože vývoj v oblasti romské
tematiky nebyl v devadesátých letech ideální, je zjevné, že určitá změna v
přijímání Romů majoritou nastala. Zdá se, že v současnosti by si nikdo takto
otevřeně rasistický film natočit nedovolil.
Nahota na prodej (Vít Olmer, ČR, 1993). Scénář: Josef Klíma, Vít Olmer.
Kamera: Juraj Fándli. Střih: Ivana Kačírková. Hudba: Ondřej Soukup. Výprava:
David Saudek, Tomáš Mašín. Odborný poradce: Jaroslav Tomsa, Jiří Vacek.
Produkce: Daniela Stašková. Výroba: Heureka Film. Distribuce: Heureka
Production, Pragafilm. Hrají: Lukáš Vaculík, Jiří Krampol, Kája Třísková,
Marie Reiznerová, Jiří Šolc, Ivan Jonák, Jiří Pomeje, Pavel Bobrov, ad.
Délka: 102 min. Premiéra: 28. 1. 1993.
Zpět na Romové a film
|
|