Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast
pro tento pořad.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Dnes se společně nejdříve vydáme na demonstraci Posviťme si neonacisty, pak
na romský večer Romano Ilo a pozveme vás na koncerty kapely Gitans a
Čilágos. Nebudou chybět ani zprávy ze života Romů.
Mangav tumenge bacht the sastipen – Akana - šaj šunen romani relacia „O
Roma vakeren“. Šunena romane giľa the nevimata - andalo romano dživipen.
=[ Reportáž ]=
Demonstrace "Stop neonacismu - Posviťme si na neonacisty"
Na Den lidských práv se v Praze konala akce s názvem "Stop neonacismu -
Posviťme si na neonacisty". Na pražském náměstí Jana Palacha se sešlo zhruba
300 lidí, aby vyjádřili svůj nesouhlas s rasismem a neonacismem. Demonstraci
svolalo občanské sdružení Tolerance a občanská společnost, které dlouhodobě
monitoruje aktivity příznivců ultrapravice, spolu s Českým helsinským
výborem a podpořilo ji několik desítek dalších sdružení.
Akce reagovala především na nedávné události z litvínovského sídliště Janov.
Většina účastníků shromáždění se pak vydala před Úřad vlády, pochod skončil
před Ministerstvem vnitra. Shromáždění se konalo při příležitosti 60. výročí
přijetí Všeobecné deklarace lidských práv OSN.
"Domníváme se, že den 60. výročí přijetí tohoto dokumentu je vhodnou
příležitostí, kdy můžeme upozornit na rostoucí neonacistické násilí, stejně
jako na rasismus, antisemitismus, nesnášenlivost, lhostejnost a nekoncepční
politiku vůči menšinám," uvedlo sdružení Tolerance a občanská společnost ve
svém prohlášení.
Marie Vrábelová na demonstraci oslovila několik účastníků.
„Podpořit to, protože se to týká hlavně i nás.“
Myslíte si, že se tím něco změní?
„Nezmění, vůbec nic se nezmění.“
Dáte alespoň najevo, že se vám to nelíbí?
„Ano, my to dáváme najevo už od 4. 10., ale pořád nás nikdo neslyší.“
Proč jste přišla demonstrovat?
„Přišla jsem hlavně podpořit myšlenku, pro kterou se tady dnes ten ohromný
počet lidí sešel. Proti zlu je nutno bojovat. Jestli to nepůjde po dobrém,
tak to bude muset jít po zlém.“
„Přišli jsme demonstrovat, protože situace s neonacismem se nás už téměř
osobně dotýká.“
„Protože se mi nelíbí, když někoho honěj ve jménu toho, že má například
jinou barvu pleti, jiné názory, jiné zvyky.“
„Přišla jsem, protože jsem se chtěla vyjádřit k tomu, že mi není jedno, co
se v ulicích poslední dobou děje.“
Myslíte si, že sílí násilí?
„Doufám, že nesílí. Spíš se nějakým způsobem efektizuje jejich nátlak.“
Měla by se toho společnost obávat?
„Myslím si, že určitě. Zlo, i když je v relativně malém množství, je vždycky
zlo.“
„Přišli jsme, abychom podpořili cíle, s jakými byla demonstrace pořádána.
Abychom se vyjádřili k tomu, že nesouhlasíme s řešením problémů tak, jak
navrhují neonacisté.
„Protože nás se to týká také.“
V čem konkrétně?
„Jednou je to proti Romům, jednou proti Židům. Vždycky proti někomu.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Řeč Karla Holomka ke kanadské guvernérce
Před dvěma týdny navštívila Českou republiku generální guvernérka Kanady
paní Michaëlle Jean. Její kroky vedly také do Muzea romské kultury v Brně,
kde se po prohlídce expozice setkala s romskými osobnostmi, především s
umělci. Přítomna byla i naše kolegyně Jana Šustová, která zaznamenala
následující projev inženýra Karla Holomka.
„Vaše excelence, já jsem politik a pohybuji se jako politik zastupující
zájmy Romů už od sametové revoluce, tedy 20 let. To, co tu vidíte, je romská
elita, to je trochu jiný obraz, než je v celé společnosti. Ten obraz je
poměrně dost tristní. Nechci kazit toto ovzduší, ale Vy tu nejste samozřejmě
zbůhdarma. Dobře vím, že Vás navštívila naše ministryně Stehlíková. Také
vím, že majoritní česká společnost osočuje Romy, že mohou být příčinou toho,
že nám vezmete víza, protože tam jezdí. A uvádí, že jejich důvody jsou
ekonomické.
Karel Holomek ale jmenuje jiné důvody k emigraci.
„Chci říct, že ten nejpodstatnější důvod, který mnohé Romy vede k tomu, aby
utekli, je nedostatek perspektivy, kterou necítí dostatečně pro budoucnost a
pro své děti. Na druhé straně musím říct, že například okolnost, že vláda
toto muzeum posléze učinila státním muzeem, svědčí o tom, že přece jen chce
problémy řešit. Ale problémy, sociální problémy, které v této zemi jsou
minimálně u 70 % romské populace, to jsou problémy populace, která je na
absolutním dnu - sociálním, společenském i politickém. A z toho vyplývá
nedostatek perspektivy.“
Ing. Karel Holomek také hodnotí úlohu vlády a místních samospráv.
„Vláda nedokázala přimět své samosprávy, tedy radnice, k tomu, aby program,
který má na stole, tyto samosprávy respektovaly. Výsledkem jsou ghetta,
nezaměstnanost, a dokonce obnovení a posílení neonacistického ducha v této
společnosti.“
Neonacismus vidí Karel Holomek jako velké nebezpečí.
„Neonacisti jsou tady považování za záchrance lidstva. A obyvatelstvo ve
městech, v tom známém Janově, v Litvínově, jim tleská. Stejná situace tu
byla před válkou. Romové byli nežádoucí živel, dobře, že šli do koncentráku.
A dnes to uvidíte napsáno na zdech: Romov0 do koncentráků!“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Spisovatel Emil Cina vystoupil na festivalu Romano Ilo
O víkendu se v pražském Divadle U hasičů sešla řada romských umělců, kteří
tam vystoupili na už druhém festivalu Romano Ilo. Mezi nimi byl i spisovatel
Emil Cina.
„Jsem člověk, který píše proto, že romština je pro něj rodný jazyk. Myslím
si, že je krásný jako ostatní jazyky. A hlavně chci, aby se ho trochu mezi
námi dochovalo.“
Blíží se Vánoce. Jak je budete slavit? Budete je slavit jako tradiční
Rom?
„Pochopitelně v kruhu rodiny. Jako se to slaví. Protože vánoční svátky jsou
nejhezčí svátky ke konci roku. Je to pro všechny, nechci se opakovat, ale
pro všechny je to to nejhezčí, co může být.“
Napsal jste nějakou báseň na Vánoce?
„Napsal jsem jich víc, pochopitelně. Škoda, že je nemám u sebe, něco z toho
bych vám přečetl. Nejen básně o Vánocích, ale i povídky, které jsem napsal.
Hlavně si pamatuji, jak jsem vyrůstal na Praze 9 ve starém domě, kde žila i
naše babička. Vánoce s babičkou byly ty nejhezčí.“
Dnes jste zde vystupoval s básní. O čem byla?
„Báseň se jmenuje ‚Naše slovo‘. Naše slovo si držím i nyní. Uchování toho
slova je pro nás v dnešní době asi to nejdůležitější. Když vidíte, jak je
svět rychlý a vše se točí kolem toho... Mám vnuka a chtěl bych, aby uměl
alespoň pár slov romsky. A on mi odpovídá, co se naučili anglicky ve škole.
Já mu říkám: ‘Je to od tebe hezké, že to umíš. Ale romština je přeci náš
jazyk.‘ A v tom duchu přemýšlím. Je škoda ho zahodit.“
Myslíte si, že dnešní mladí Romové ztrácejí zájem o romštinu?
„Podívejte se, jsou písničky a bez těch písniček neexistuje nic. Rádi si
zazpívají, naučí se slova. Ale někteří ani pořádně nevědí, o čem zpívají.
Komu dát vinu? Rodičům? Protože oni už také mluví sporadicky. Žijí ve stejně
uspěchaném světě a nikdo je to už neučí. Slýchávám děti, když jdou do školy,
jak mezi sebou mluví. Mluví tak napůl romsky a napůl česky.“
Jak to že vy jste si ten jazyk dokázal zachovat?
„Po roce 1989, když vycházely první romské noviny, jsem viděl, jak se v nich
píše. Zamyslel jsem se nad tím. A řekl jsem si: Já to nesvedu? Tak jsem
napsal první báseň ‘Amaro lav‘ (‚Naše slovo‘) a ono to vyšlo na titulní
stránce. To víte, měl jsem nos nahoru. A dalo mi to podnět, abych něco začal
psát. Pak to šlo jedno za druhým. Povídky, překlady, vůbec všechno možné.
Chodili za mnou ze škol ze všech koutů. Pracujeme na tom spolu s manželkou.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Romové a další obyvatelé sociálně vyloučených lokalit v Česku mají největší
problém s bydlením. Radnice ho přitom neumějí řešit, protože neexistuje
zákon o sociálním bydlení. Vyplynulo to z výzkumu v romských lokalitách,
který na zakázku vlády vypracovali odborníci z Brněnské Masarykovy
univerzity. Zjistili také, že negativa sociálního vyloučení mohou mírnit
sousedské vztahy.
Litvínov připravil integrovaný plán rozvoje problémového sídliště Janov.
Cílem projektů je zvrátit dlouhodobý negativní vývoj v lokalitě, kam se
stěhují stále častěji sociálně slabé a nepřizpůsobivé rodiny, které svým
chováním obtěžují zbylé obyvatele. Janovští v diskusi upozornili zejména na
problém se zadlužeností obytných domů způsobeným neplacením nájemného a
služeb ze strany nepřizpůsobivých obyvatel.
Brněnská radnice chce opravit jednu z nejzanedbanějších částí města kolem
Bratislavské ulice, kde žije hodně neplatičů, sociálně vyloučených a Romů.
Zastupitelé tak učinili krok k tomu, aby Brno mohlo na obnovu území získat
evropské dotace. Měly by se z nich regenerovat vybydlené bytové domy. Na
opravy pak naváže sociální projekt, který zajistí, aby nájemníci s opraveným
majetkem šetrně nakládali.
Panika – tak se dá popsat atmosféra, která v posledních dnech zavládla v
ostravských romských lokalitách. Šířily se mezi nimi obavy z útoku
pravicových extrémistů. K žádnému konfliktu ale nedošlo. Situací se zabývají
i ostravští policisté, kteří prověřovali několik desítek planých oznámení.
Teď proto zjišťují, zda se někdo nedopustil úmyslného šíření poplašných
zpráv.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Poskytování bezplatné právní pomoci je ohroženo
Bezplatná právní pomoc lidem nemajetným a sociálně ohroženým je poskytována
neziskovými organizacemi. Jejich existence je však
ohrožena nejistotou grantů a tím by se mohl snížit přístup
těchto lidí k pomoci v nouzi. Na semináři se sešli zástupci
neziskových organizací, Ministerstva spravedlnosti, zástupci
České advokátní komory a státní zaměstnanci. Tématem byly
připomínky a diskuse k zajišťování právní pomoci. Více řekl Marii Vrábelové
Pavel Čižinský z pořádající organizace Poradna pro občanství a práva.
Můžete mi říci, jaký dopad má pro nemajetné lidi bezplatná poradenská
služba?
„Dopad by měl být pozitivní. Lidem by mělo být pomoženo. Nicméně v praxi je
těžké se k právní poradě dostat. Záleží na tom, jestli najdete hodného
advokáta nebo jestli je v nevládních organizacích někdo hodný. Ale není nic
zaručeno.“
Znamená to, že člověk, který nemá peníze a chce vyřešit svou situaci,
musí zjistit, na koho se má obrátit? Nebo existuje nějaké centrální
zařízení, které by určilo, kam se může obrátit?
„Právě informovanost, kam se obrátit, je špatná. V zásadě to jsou soudy nebo
Česká advokátní komora. Ovšem každý soud je jinde, nejsou jednotné
mechanismy, jednotné formuláře. Člověk si musí sám zajistit informace,
zjistit, jak žádat.“
Potom stát určuje nemajetnému, kdo ho bude zastupovat u soudu?
„Mělo by to být tak, že stát rozhoduje jen o tom, jestli bude platit. A že
to, kdo bude tyto služby poskytovat, si klient vybere sám. Tak by to být
mělo. Dnes bohužel soud i advokátní komora rozhoduje přímo i o tom, koho
ustanoví. Takže tu není svobodná volba příjemce. Což se, doufejme, do
budoucna změní.“
Co by těmto poradnám pomohlo? Měla by fungovat centra právní pomoci?
„Domníváme se, že problematika bezplatné právní pomoci by měla být řešena
systémově a centrálně. Že by zde měl být jeden subjekt s regionálními
pobočkami, který by všechno koordinoval. Rozhodoval by o těchto nárocích.
Rozhodoval o financích. A ustanovoval by poskytovatele, ať už advokáty, nebo
jiné subjekty, kteří budou pro ten konkrétní případ nejvhodnější. Zavést sem
nějaký systém. Pokud stát nebude do systému peníze dávat, systém nebude
fungovat. Pokud ovšem, jako dnes, nějaké peníze do systému sice dávat bude,
ale nesystémově, také budou problémy.“
Právní poradny, které jsou zdarma pro klienta, mají většinou problémy i s
financováním...
„Samozřejmě, všechny nevládní organizace žijí od jednoho grantu k
druhému.Určitě by pomohlo, kdyby financování subjektů, na kterých má stát
zájem, bylo organizováno lépe. A byla zde nějaká jistota.“
Co by to znamenalo pro klienta? Že by od prvopočátku o něj bylo postaráno
a mohl by se lépe domoci svých práv?
„Když by tyto organizace byly lépe zabezpečeny, tak by lépe fungovaly. Tím
pádem i ty služby, které by klientům poskytovaly, byly lepší. Dnes se může
stát, že klient jde do jedné nevládní organizace, ta mu nějak pomůže. Chce
tam jít za půl roku, ale organizace už nefunguje, protože nedostala grant.
Takže tam nikdo není.
Čím více jistoty, tím větší stabilita, a tím větší kvalita. Důležité je, aby
každý člověk, který má nějaký právní problém, měl nárok na to, aby se jím
někdo zabýval. A aby někdo podle určitých pravidel rozhodl: Dostaneš právní
pomoc. Nebo: Ne, nedostaneš. Aby i ten člověk, který je třeba kverulant,
který je nesympatický, který třeba neumí přesvědčit druhé lidi o tom, že
právo je na jeho straně, měl někoho, kdo podle nějakých pravidel rozhodne, a
to rozhodnutí bude třeba přezkoumatelné. Aby člověk nechodil od jednoho k
druhému, od jedné organizace k druhé, od jednoho úřadu k druhému. Pak k
ombudsmanovi, k ústavnímu soudu. A nikdo se s tím vlastně pořádně nezabýval.
Aby byl jeden orgán, který bude pro ty, co nemají prostředky, takovým tím
konečným.“
Jak je to v jiných zemích?
„Jsou různé modely. V zásadě jsou modely jakýchsi center právní pomoci. Tzn.
nějakých orgánů, které toto prvotní poradenství, základní orientaci v
právních problémech dávají. Poradna pro občanství se domnívá, že model
center, těch zvláštních subjektů, které jsou zodpovědné za poradenství, za
rozhodování, za celkový management systému, včetně informací, je model
nejlepší.“
K tomuto tématu se vrátíme v dalších O Roma vakeren.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Estetická výchova motivuje děti k učení
Tanec, hudba, divadlo nebo malování – to jsou činnosti, které romské děti
rády dělají. A právě tyto oblíbené činnosti využité ve školní výuce je mohou
lépe motivovat k učení. Takovouto filosofii má společnosti Envi A, která na
toto téma nedávno uspořádala v Praze konferenci. Envi A podporuje několik
základních škol, které tak mohou nabízet rozšířenou výuku estetické výchovy.
Předsedu správní rady Envi A, architekta Michala Šourka, pozvala k mikrofonu
Jana Šustová.
Můžete prosím představit obecně prospěšnou společnost Envi A? Čím se
zabývá? Kdy vznikla?
„Envi A vznikla zhruba před rokem. Od začátku se její činnost dělí do dvou
oblastí. Jedna oblast je ta, které se týkala i dnešní konference, a tou je
podpora vzdělávání a výchovy různě znevýhodněných dětí, především sociálně a
kulturně znevýhodněných dětí. Druhou oblastí je oblast podpory
environmentálně vyspělé výstavby. Myslím si, že tyto oblasti jsou z určitého
hlediska navzájem propojené. Ale to hledisko je takové hodně nadhledové, tak
bych tu druhou oblast, oblast environmentálně vyspělé výstavby asi nechal
stranou a vrátil bych se k těm znevýhodněným dětem.“
Proč jste se rozhodli podporovat právě děti ze sociálně znevýhodněného
prostředí?
„Myšlenka podporovat vzdělávání těchto dětí mi připadá úplně elementární,
když si člověk uvědomí, jak těžký vstup do života mají některé děti ve
srovnání s ostatními, ve srovnání s většinou. Náš záměr od počátku
nesměřoval specificky k romským dětem. Na romské děti se orientujeme z toho
důvodu, že jsme zjistili, že ony tvoří drtivou většinu dětí z této cílové
skupiny. Z té skupiny, která je charakterizována tím, že její vstup do
života je velmi komplikovaný.“
Jak konkrétně investujete své finanční prostředky?
„Z důvodu úspornosti jsme se od začátku snažili dělat vše pro to, aby
prostředky směřovaly nejpřímější cestou k cílové skupině, tedy k
znevýhodněným dětem. Proto také financujeme přímo jednotlivé školy.
Financujeme školy, které se na základě toho, že jsme je oslovily, přihlásily
k naší myšlence. Tyto školy jsou již profesionálně vybavené na to, aby tuto
myšlenku na odpovídající odborné úrovni také realizovaly.“
Kolik škol konkrétně podporujete?
„Podporujeme 5 škol. Jedna škola je v Praze, jedna v Mostě, jedna v Ústí nad
Labem a dvě jsou v Ostravě.“
Jak jste přišli na to, že právě estetická výchova pomůže dětem ze
sociálně znevýhodněného prostředí?
„Problém vzdělávání dětí, romských dětí, dětí, které vyrůstají v podmínkách
sociálního a kulturního znevýhodnění, je problém motivace. Děti z majority
mají různou motivaci ke vzdělávání, k vlastnímu vzdělávání. Romské děti
postrádají negativní složku motivace. Zjednodušeně řečeno, jejich rodiče
většinou moc nezajímá, zda do školy vůbec docházejí, a jakých výsledků ve
škole dosahují. To je ten základní rozdíl. Proto jsme si řekli, že musíme
přemýšlet o tom, jak nedostatek praktické negativní motivace nahradit
motivací pozitivní. Protože jen pozitivní motivací, která vyrůstá přímo v
těch dětech, můžeme dosáhnout nějakého zlepšení. A pak už byl krůček k tomu,
že jsme si uvědomili, že je tady jakási přirozená dispozice k tanci, ke
zpěvu a k dramatickým disciplínám. A na tom jsme vybudovali celý projekt.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Náchodská kapela Čilágos slaví jeden úspěch za druhým
Na festivalu Romano Ilo – Romské srdce vystoupila také náchodská kapela
Čilágos, která slaví jeden úspěch za druhým. Jak řekl Emil Baláž - do konce
roku kapela chystá ještě další vystoupení a to i na Vánoce. Více Marek
Polák.
Jak se vám daří jako skupině?
„Zaplať Pánbůh, daří se nám velmi dobře. Protože vyjíždíme, hrajeme v
zahraničí, hrajeme i na dobrých festivalech.“
Na jakých festivalech konkrétně?
„Na těch opravdu špičkových, které jsou v Česku i v zahraničí.“
Můžete říct nějaká konkrétní místa, kde už jste hráli? A jak jste tam
byli úspěšní?
„Německo, Polsko, Bělorusko, Maďarsko, Belgie, Spojené státy americké.“
Spojené státy americké, to zní docela zajímavě. Co jste tam hráli? Hráli
jste tradiční romskou hudbu?
„Hráli jsme tradiční muziku. Hrajeme pouze tradici, protože naši předkové
nám ji zanechali. Pocházíme od Košic, takže hrajeme ty tradiční čardáše. Nic
nepřekrucujeme, je to založené na ženských zpěvech a doprovodné kapele.“
Jak to vzalo americké publikum? Viděli jste, že by tancovali?
„Byli jsme hodně překvapení, protože jsme se trochu báli. Přeci jen to je
úplně jiný trend. Samozřejmě, Amerika je nabitá dobrou muzikou, tak jsme se
trochu báli. Hráli jsme ve vysokoškolských klubech, tam žádný problém nebyl.
Což nás hodně překvapilo.“
To znamená, že vaše hudba byla...
„... byla velmi dobře přijata. Úplně bezproblémově. Hrajeme trochu jiné
rytmy... Oni jsou zvyklí na takové čtyřtakty, ale u nás to jede, rozezpíváme
publikum. A je tam kouzlo těch ženských hlasů. Takže bez problémů.“
Připravujete na letošní Vánoce nějaký koncert?
„Připravujeme. 22. prosince hrajeme v Náchodě v Restaurantu, kde Čilágos
pořádá veliký mejdan, takový závěrečný pro tento rok. Ale není to úplně
závěrečný, protože 24. prosince, na Štědrý den, hraje v deset hodin večer v
evangelickém kostele v Šonově u Náchoda.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Pozvánka na benefiční koncert kapely Gitans
A máme tu ještě jednu pozvánku a to na zítřejší benefiční koncert, který
pořádá kapela Gitans. Více nám řekl Michal Miko.
13. prosince se bude konat už podruhé benefiční koncert.
„Pořádá to kapela Gitans ve spolupráci s dalšími romskými hudebními tělesy,
jako je Connection, Bengas. Hostem večera bude i Pavlína Matiová, což je
loňská vítězka pražského Romského talentu. Koncert se uskuteční v pražském
klubu Rock Café od šesti hodin do deseti. Celý výtěžek této akce půjde na
dětský domov v Dlažkovicích u Litoměřic.“
Jaký smysl má tato akce?
„Dětský domov v Dlažkovicích je v této době, i předtím byl, hodně obývaný
romskými dětmi, které se do tohoto ústavu dostaly. Chceme tímto benefičním
koncertem splnit dětem jejich přání a za získané peníze koupit dárky a
předat jim je.
Kapely vystoupí bez nároku na honorář. Všichni se vzdávají honoráře. Celý
výtěžek půjde dál. My jsme to trochu připravili tak, aby to bylo benefičního
rázu, tak všechny lidi u vstupu čeká jedno menší překvapení. Nebudu zmiňovat
jaké. Kdo chce zažít celý koncert i s tímto překvapením, ať se určitě přijde
podívat. Vstupné je 130,- Kč. Před Vánocemi to není moc peněz. Myslím si, že
byste to mohli investovat. A pokud chcete udělat dětem v tomto dětském
domově radost, určitě přijďte.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
„O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 12. prosince je u konce. Ale
naladit si nás můžete v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 -
Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše
vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.
Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen
andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge
bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Durdoňová a
Jaroslav Sezemský.
|