Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast
pro tento pořad.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Dnes se společně vydáme do Muzea romské kultury, které navštívila generální
guvernérka a vrchní velitelka ozbrojených sil Kanady a dozvíte se také o
divadelním představení Romano ilo – Romské srdce. Nebudou chybět ani zprávy
ze života Romů.
Mangav tumenge bacht the sastipen – Akana - šaj šunen romani relacia „O Roma
vakeren“. Šunena romane giľa the nevimata - andalo romano dživipen.
To je jenom namátkový výběr z programové nabídky.
=[ Reportáž ]=
Michaëlle Jean: České žádosti o azyl v Kanadě „nejsou žádným problémem“
České žádosti o azyl v Kanadě „nejsou žádným problémem“ – tak znělo jedno z
poselství generální guvernérky Kanady paní Michaëlle Jean, která od soboty
do středy podnikla státní návštěvu České republiky. Během ní se setkala
nejen s našimi předními politiky, představiteli státní správy a samosprávy,
zástupci neziskového sektoru, akademiky či studenty, ale také s Romy. Více
informací má Jana Šustová.
Na společné tiskové konferenci s prezidentem Václavem Klausem byla paní
guvernérce položena otázka, jak se dívá na emigraci českých Romů do Kanady a
zda kvůli ní hrozí České republice znovuzavedení víz. Její odpověď zněla:
„Víte, Kanada je země, která je na přistěhovalce zvyklá. A integraci nově
příchozích do naší společnosti bereme velmi vážně. A vážně to bere nejen
vláda s jejími službami, zdroji a zákony o imigraci, ale také občanská
společnost, která se toho velice aktivně účastní a využívá všech prostředků
k tomu, aby byly vytvořeny co nejlepší podmínky pro integraci nově
příchozích.“
Paní guvernérka svá vstřícná slova podtrhla i vlastní zkušeností, protože
sama pochází z Haiti a v roce 1968 ve svých jedenácti letech našla útočiště
v Kanadě:
„Já hovořím z vlastní zkušenosti, protože jsem také přišla do Kanady se svou
rodinou jako uprchlík, což je složitá zkušenost. Ale vždy, když jsme měli
nějaké těžkosti, tak jsme pokaždé našli nejméně deset nebo dvacet organizací
z občanské společnosti, které nám pomohly. A zároveň jsme také viděli, že
máme k dispozici nejrůznější vládní orgány, které také udělají všechno
proto, abychom naše problémy překonaly, aby naše integrace proběhla co
nejlépe a abychom i my mohli kanadské společnosti nějak přispět. A podívejte
se na mne, kde jsem dnes. Taková je Kanada. Máme dlouhodobé zkušenosti s
imigranty, máme různorodost a my tuto různorodost považujeme za naše
bohatství. K nám přicházejí lidé z celého světa včetně Čechů, dnes máme 80
tisíc Kanaďanů českého původu. Tito lidé aktivně přispívají k budování
kanadské společnosti. A nepovažujeme to za problém. Díváme se na
přistěhovalectví jako na otázku, která nám přináší bohatství, ale neustále
vyžaduje naši pozornost. A právě k tomu potřebujeme naše skvělé vztahy,
které máme mezi oběma zeměmi. Není to žádný problém, žádný problém. Otázku
mobility považujeme za velice důležitou a chceme, aby to takto zůstalo.“
K odpovědi se připojil i prezident Václav Klaus:
„My samozřejmě víme, že ten problém vyvolal určité tenze, určité problémy
mezi našimi zeměmi. Ale považuji za velmi pozitivní to zásadní sdělení paní
guvernérky, že to není „big issue“, že to není velký problém ve vztazích
mezi našimi zeměmi. A zejména, myslím si, že bychom nikomu neměli dovolit,
aby z toho „big issue“ vyrobili. Vážím si velmi výroků paní guvernérky v
tomto směru.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Kanadskou guvernérku velice zaujalo Muzeum romské kultury v Brně
V sobotu vpodvečer paní guvernérka Michaëlle Jean navštívila Muzeum romské
kultury v Brně, kde si prohlédla expozici, která ji velmi zaujala. Poté se v
hodinové diskusi setkala s romskými umělci a jinými osobnostmi. Její
promluvu zaznamenala Jana Šustová.
„Chtěla bych říci, že jsme tady moc rádi, děkujeme vám za vaše pozvání a
za přivítání. Velice jsme se na návštěvu tohoto muzea těšili a to, co
jsme zde našli, předčilo veškerá naše původní očekávání a sny. Jsme tady
jako zástupci kanadských občanů, máme tady početnou delegaci, která
doprovází mě a mého manžela na této státní návštěvě. Státní návštěva
začala v Maďarsku, pokračovali jsme na Slovensko a teď jsme přijeli do
České republiky. A všude v těchto zemích jsme se ptali, jak tam vypadá
život romských občanů. A jsem si jistá, že všichni členové naší delegace,
se mnou budou souhlasit, když řeknu, že odpovědi na ty naše otázky, které
jsme kladli, jsme našli tady v tomto muzeu a jsou to skutečně velice
silné zážitky. Tady jsme našli paměť, historii i reálné tváře, které si
můžeme přiřadit k historii a k zážitkům romského národa.“
Ale pozornost paní guvernérky nebyla zaměřena pouze do minulosti...
„Nemůžeme hovořit jen o minulosti, musíme také hovořit o přítomnosti. A
tady v muzeu dokonce vidíme, jak budujete vaši budoucnost. Vidíme tu
kreativitu i váš boj o to, aby byla uchována vaše kultura, váš jazyk a
paměť. Snažíte se, aby svět o vás věděl, aby jiní o vás věděli. Vaše
muzeum vidím jako místo setkávání, jako místo, kde se spolu mohou sejít
Romové a ne-Romové, kde spolu mohou hovořit, vést dialog, začít se
navzájem poznávat a objevovat a zbavit se nejrůznějších předsudků. A
myslím si, že práce, kterou tady v muzeu děláte, je velmi důležitá pro
všechny děti, které zde jsou. A zároveň je vaše práce naprosto zásadní
pro budování otevřené společnosti. A je také úžasné vidět, že v srdci
těch vašich snah je umění a kultura jako prostředek, na němž chcete
budovat přetrvávání vaší identity a historie.“
V Muzeu romské kultury se Michaëlle Jean také v hodinové diskusi
setkala s romskými umělci a osobnostmi.
„Když vystupuji před lidmi, velice ráda se zahledím do očí nějaké osoby,
protože když se naše pohledy setkají, začínáme si rozumět. Pro mě je teď
velice těžké být tady před všemi těmi muzikanty, protože mám chuť, aby
tady všude zněla vaše hudba. A chtěla bych s vámi uspořádat slavnost.
Věřím totiž, že právě v hudbě, v poezii, ve slovech, v písních a v tanci
se nejlépe setkáme. Sama pocházím z kultury, která je takováto.“
Na závěr své návštěvy Muzea romské kultury paní guvernérka uvedla, že
to pro ni byl nejsilnější zážitek z celé uplynulé státní návštěvy Evropy.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Kanadská guvernérka se setkala s romskými osobnostmi
Setkání kanadské guvernérky s romskými osobnostmi v Muzeu romské kultury
bylo velice otevřené a chvílemi nechyběly ani slzy dojetí. Atmosféru
zachytila opět naše kolegyně Jana Šustová.
Romové při setkání s Michaëlle Jean líčili mimo jiné i obavy o svou
bezpečnost související s nárůstem neonacismu v České republice. Například
hudebník Rudolf Bagár uvedl:
„Chtěl bych vám říct, paní guvernérko, že Romové jsou v této republice nyní
velice vystrašeni a mají strach o své životy.“
Na besedě romských osobností s kanadskou guvernérkou několikrát zaznělo,
že Romové by raději v České republice zůstali a emigraci nevolili. Slovo má
hudebník a spisovatel Gejza Horváth:
„Já bych chtěl něco říct o své rodině. Mám děti, můj syn je kardiochirurg.
Pracuje tady v Brně na kardiochirurgii a těší se velmi dobré pověsti. Moje
dcera je psycholožka. Donedávna byla členkou Parlamentu České republiky. A
chci vám říct, že nechci nikam utíkat, nechci nikam odcházet. Chci mít svou
zemi tady. Tady jsem si to vytrpěl, tady jsem si prošel kus svého života. A
nechci nikam utíkat, mám tady svou zemi. Ale přemýšlím o tom.“
Na besedu s kanadskou guvernérkou přijel také talentovaný romský muzikant
Josef Fečo mladší. A otevřeně se svěřil se svým osobním příběhem.
„Je mi třicet roků. Pocházím ze spořádané rodiny. Odmalička jsem byl veden
ke třem věcem: úcta, víra a umění. To mě provází po celý můj život a snažím
se takhle vychovávat i své děti. Myslím si, že dnešní doba je už takový
kritický stav. A to z toho důvodu, že dnes mají bohužel neonacisté z
Dělnické strany, nebo jak to nazývají, protože to už je jedno, všechno to je
jen krycí jméno, že mají dnes tady větší upřednostnění než národnostní
menšiny.“
Josef Fečo mladší měl možnost odejít z České republiky, ale rozhodl se
zůstat.
„Před deseti lety mi můj otec řekl: ‚Pepo, začal jsi svou kariéru tady, v
České republice, začalo se ti dařit, využij toho a jeď ven, jeď do světa.
Jeď ven studovat. Poznáš tam nové lidi, nové přátele. Poznáš tam třeba i
ženu, se kterou se eventuelně oženíš a založíš rodinu někde jinde než v
České republice.‘ Já jsem byl vždycky v zásadě proti. Protože jsem si řekl,
že když jsem to tady nakousl, takže to chci někam dotáhnout. A když se mi
daří, tak bych tou cestou pomohl i rád ostatním Romům. A to se mi po deseti
letech absolutně nepodařilo.“
Právě narůstající neonacismus je důvodem, proč Josef Fečo dnes svého
rozhodnutí lituje.
„V dnešní době jsem nespokojen, a hlavně začínám mít velké obavy a velký
strach. I když jsem nemusel mít nikdy obavy, když jsem přišel do metra nebo
do tramvaje, že by se na mě někdo díval jako na Roma, protože jsem bílej.
Ale, bohužel, a to je možná ještě horší, když slyšíte okolo lidi, kteří se o
nich baví. A vy Rom jste a oni si myslí, že ne. Tak v tom pokračují dále. I
když já se vždycky ozvu.“
Strach z neonacistů pociťují už i jeho malé děti.
„Po této události, která se před pár dny děla… Moje pětiletá dcera, která
absolutně neví, co je to neonacista, když jsem jí řekl, že 17. listopadu,
když je státní svátek, půjdeme někam ven, že se půjdeme projít, tak mi má
pětiletá dcera spolu s devítiletým synem řekli, že nikam nepůjdou, protože
se bojí skinů a bojí se, aby nás nikdo nenapadl. V tom momentě jsem si
vyčetl, že jsem neudělal to, co mi můj táta před deseti lety radil. Chtěl
bych podotknout, že za celou dobu svého života, své hudební kariéry, jsem
neměl problém s lidmi, neměl jsem problém s prací, vždycky jsem se k tomu
stavěl zodpovědně a vždycky jsem se uměl o rodinu postarat. Mám spousty
přátel, jak Romů, tak i ne-Romů, ale musím podotknout, že momentálně velmi
zvažuji, že odcestuji z České republiky někam na druhý konec světa a budu
hledat štěstí někde jinde, protože už začínám mít obavy o svou rodinu.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Litvínovská radnice chystá kontroly nepřizpůsobivých rodin panelového
sídliště Janov, které svým chováním obtěžují sousedy. Cílem každodenní
terénní sociální práce ve vytypovaných ulicích a domech je přísný postup
proti jedincům narušujícím mezilidské vztahy a hrozí jim i případné
vystěhování. Podle starosty Milana Šťovíčka má město volné kapacity ve dvou
ubytovnách pro nepřizpůsobivé obyvatele.
Litvínov nechce problémy na sídlišti Janov řešit pomocí romských aktivistů,
jak řekl České tiskové kanceláři místostarosta Martin Klika. Pro zvýšení
bezpečnosti na sídlišti hodlá radnice přijmout pět strážníků a deset
terénních pracovníků, které vybere v konkurzu. Musejí splňovat všechny
předpoklady včetně vzdělání
Romští aktivisté jsou přesvědčeni, že za další případné snahy extremistů
zaútočit na Romy podobně jako v listopadu litvínovském Janově, by byla přímo
zodpovědná ministryně pro menšiny a lidská práva Džamila Stehlíková. Uvádějí
to v dopise, který místopředseda vládní rady pro záležitosti romské komunity
a místopředseda sdružení Dženo Ivan Veselý zaslal premiérovi Mirku
Topolánkovi. Stehlíková jejich obvinění odmítá.
Včera byla před Krajským úřadem v Ústí nad Labem vernisáž výstavy fotografií
dětí z ústecké sociálně vyloučené lokality Nový svět pod názvem Miripen.
Expozice představuje čtyřicet fotografií pořízených dětmi v rámci projektu
Fokus Nový svět, který realizoval Respekt institut ve spolupráci se
společností Člověk v tísni. Výstava potrvá do konce prosince.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Praze proběhne demonstrace proti rasismu a neonacismu
V den lidských práv, 10. prosince, bude na námětí Jana
Palacha v Praze demonstrace proti rasismu a neonacismu. Marie
Vrábelová požádala Ondřeja Cakla ze sdružení Tolerance a
občanská společnost, kteří shromáždění organizují, o více
informací.
„Je to shromáždění za účelem upozornit na nárůst neonacismu, rasismu a
xenofobie ve společnosti. Především je to upozornění na problémy a útoky
neonacistů, které byly v Litvínově v říjnu a v listopadu.“
Zaznamenáváte zvýšený extremismus několika stran. Které to jsou?
„Především v poslední době se zviditelňuje Dělnická strana a k ní připojené
organizace, jako jsou Autonomní nacionalisté a Národní odpor.“
Byl jste i na posledním shromáždění v Janově, kde zaútočili neonacisté.
Jak byste hodnotil ten útok? Byl skutečně rasový? Nebo byl nenávistný? Jak
byste ho hodnotil?
„Útok v rámci toho pochodu byl zaměřený vyloženě proti Romům. Ohlásili to
jako Pochod proti násilí. Naprostá většina účastníků byla násilných.
Hovořili neustále o nepřizpůsobivých občanech, ve skutečnosti tím mysleli
romskou menšinu žijící v Litvínově. Účel toho našeho shromáždění je
upozornit právě na ten nárůst, který tady existuje.“
Myslíte si, že na shromáždění přijde dostatek lidí? Neměli by přijít
právě Romové?
„To shromáždění je především reakcí na nebezpečí, které se týká Romů.
Předpokládáme, že se Romové dostaví v dostatečném počtu a budou mít na tom
shromáždění velké zastoupení. Za posledních několik let tu nebylo dost
demonstrací proti rasismu, které organizují nevládní organizace. Naposledy
před rokem měla problémy židovská komunita. Uspořádalo se velké shromáždění.
Letos jsou ty útoky zaměřeny na romskou populaci, romskou minoritu. Bylo by
proto dobré, kdyby přišla romská společnost ve větším počtu, než je tomu na
jiných akcích.“
Co všechno bude součástí toho shromáždění?
„Shromáždění začíná před Rudolfinem na náměstí Jana Palacha. Tam budou
přečtené projevy. Poté se budou promítat na dataprojektor záběry z
demonstrací neonacistů, především z Janova. Následovat bude pochod před Úřad
vlády, kde budou předány dopisy, stížnosti. A poté se půjde před
Ministerstvo vnitra, kde bude celá akce zakončena.“
Bude tam i někdo z politiků? Bude tam řečnit někdo z politiků?
„Politici jsou zváni jako řadoví občané, ale nikdo z nich vystupovat na
pódiu nebude, protože oni mluví pravidelně v parlamentu, v médiích. Ačkoli
mohli poukázat na ten problém, který je, tak naprostá většina z nich mlčela,
vůbec se k tomu nevyjadřovala. Nechceme poskytovat prostor politikům jen pro
jejich zviditelnění. Proto tam žádní politici vystupovat nebudou.“
Bude tam vystupovat někdo z osobností?
„Jsou připraveny oslovující dopisy. Máme již přislíbených několik lidí,
kteří by tam vystoupili, ale konečný rozvrh řečníků budeme znát až den
předem.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Výstava "Zaniklý svět" představuje předválečný život a kulturu Romů
Také čeští Romové byli obětí nacistické genocidy. Právě na tento fakt
upozorňuje výstava "Zaniklý svět", která se koná v ústeckém domě kultury.
Hlavně prostřednictvím rodinných fotografií představuje život a kulturu
Romů, který už dnes kvůli holocaustu neexistuje. Už před druhou světovou
válkou v Československu měly úřady soupis Romů i Sintů. Sintové jsou vlastně
Romové z Německa, kteří se sem přiženili nebo přivdali. Prezident Výboru pro
odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička Gábině Hauptvogelové nejdříve
řekl, jak u nás Romové před válkou žili.
„Tady v Čechách byla většina Romů kočovných. Na Moravě byla většina Romů
usedlých, také tam samozřejmě kočovali, ale většina Romů byla usedlých,
živili se normálně nějakou prací, měli řemesla atd.“
Nacisté ale chtěli Romy vyhladit, a tak v srpnu 1942 prostřednictvím
protektorátní vlády a úřadů vznikl seznam Romů. Bylo jich tam kolem šesti a
půl tisíce. A jak doplňuje Čeněk Růžička, čekal je stejný osud jako Židy.
„Už byly zřízeny tábory Lety u Písku, na Moravě Hodonín u Kunštátu. Část
zaevidovaných Romů šla do těchto dvou koncentračních táborů. V těch táborech
zahynulo něco přes pět set padesát Romů. Po osmi až devíti měsících zbylé
odtransportovali do Osvětimi.“
Pojďme k výstavě samotné. Vidím tu panely, kde jsou základní fakta, o
kterých jsme se už zhruba zmínili. Je tu také spousta fotografií…
„Na těchto panelech jsou zobrazené fotografie předválečných Romů. Podívejte
se, jakou už v té době měli kulturu. Jak vidíte, tak byli i u četnictva…“
… dáma v klobouku, holky s mašlemi ve vlasech. Musím říci, že tyto
fotografie jsou k nerozeznání od jiných předválečných fotografií, jaké znám
například ze své rodiny. Tady vidíme i svatební fotografie…
„To je zrovna náš rod. Můj dědeček, moje matka. Dědeček zůstal v
koncentračním táboře v Letech. Moje matka měla v té době šestiměsíčního
chlapečka, ten tam zahynul taky. V Letech byla s celou svou rodinou,
nějakých sedmadvacet lidí. Odtamtud je transportovali do Osvětimi, z celého
rodu se vrátila jediná.“
Chtěl jste něco říci k tomu chlapci s harmonikou…
„Tenhle chlapeček se dostal do Osvětimi. Protože hrál na harmoniku, esesáci
a takoví lidé tam si ho nějakým způsobem trochu oblíbili, tak nějakou dobu
žil. Na druhé straně je fotka, kterou nějakým způsobem, ale nevíme jakým,
poslal svým příbuzným. Na zadní straně fotografie nakreslil to, co tam
viděl. Aby upozornil svůj rod, ty, kteří se tu nějakým způsobem schovávali,
na to, co se tam ve skutečnosti odehrává. Tohle je jakoby maringotka. Tomuto
vzkazu nemůže rozumět nikdo jiný, než původní český Rom nebo Sinto. Protože
každý Rom z našich lidí ví, že komín byl vždycky na kraji, tady je téměř
uprostřed. To už mi dává nějaký signál, že se něco děje. Zpozorním. Tohle
jsou vrata tak, jak vypadají v osvětimských barácích. Tohle jsou dušičky. Já
vím, že to jsou dušičky, protože u nás to tak je. A tohle je popel.“
U fotografií nejsou na přání rodin žádné popisky ani jména. Romové se
totiž obávají toho, aby se historie neopakovala, aby je neonacisté právě
podle jmen nenašli. Ze šesti a půl tisíce českých Romů se jich po skončení
druhé světové války z koncentračních táborů vrátilo jen 583.
Výstavu "Zaniklý svět" můžete v ústeckém domě kultury navštívit až do 19.
prosince.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Představení Romano Ilo – Romské srdce bude velkolepé
Na závěr tu pro vás máme pozvánku do pražského divadla U Hasičů, kde se v
neděli 7. prosince uskuteční představení Romano Ilo – Romské srdce. Večer
plný hudby, zpěvu, tance a divadla je už druhým pokračování jedinečné ukázky
romské kultury, které si klade za cíl tuto kulturu zviditelnit a zvýšit její
celospolečenské uznání v České republice i zahraničí. Více podrobností řekl
nám řekl jeden z organizátorů Richard Samko.
„Romano Ilo 2 se koná v neděli v pět hodin v divadle U Hasičů, je to Římská
ulice. Program jsme připravili s Martinem Zoubkem. Společně jsme pracovali i
na prvním ročníku. Po prvním ročníku jsme nechtěli usnout a sešli jsme už
letos v březnu a řekli jsme si, že uděláme druhý ročník. Bohužel se nám to
posunulo až na konec roku, protože jsme měli problémy sehnat divadlo, poté i
sponzora. Nejmenší problém byl s účinkujícími. Myslím si, že se nám podařilo
dát dohromady partu velice významných lidí, kvalitních pro dnešní
společnost. Lidí, kteří mají velký kredit a jsou velkými osobnostmi.“
Kdo tam například vystoupí?
„Pro mě jsou úžasní všichni, protože šli do toho s tím, že to dělají svým
způsobem z kamarádství. Marek Balog, vynikající houslista, přiveze si
orchestr, bude tu mít cimbálovou hudbu a bude experimentovat s muzikou. Mělo
by se mu podařit to, že bude přecházet z cimbálového jazzu do vážné muziky,
potom z vážné muziky zpět do romské muziky. To je experiment, který jsem mu
já naordinoval. On byl nadšený. Říkal, že ano, že něco udělá, že to zkusí.
Dodneška nevím, co bude hrát, ale říkal, že to dá dohromady. Úžasné bude
vystoupení kapely Roma Star Jožky Feča staršího, protože to je kapela, která
byla velmi úspěšná v 70. letech. Mám tam nějaké archivy, takže budeme
prolínat archivy se současnou muzikou. Uvidíme, jak se to proměnilo. Jestli
se v tom stylu něco změnilo. Bude tam i Tonda Gondolám, který také v 70.
letech zažil velké úspěchy a sklízí úspěchy i v dnešní době. On se také
pokusí o prolínání staré a nové muziky, ale z jeho vlastní tvorby. Úžasný
bude taneční marathón. Tam jsme skloubili všechny styly, budou tam Cikne
Čhave z Prahy, kteří nám zatancují Bollywood, ten se hned promění v romský
tanec. A ten romský tanec v podání Merci se potom promění v moderní tanec
velice populární taneční skupiny M Dance z Brna Michala Šaraje. Takže to
jsou takové velké střípky. Bude tam také muzikál, střípky z muzikálu, které
dělá rodina Fečových. Jmenuje se Šestnáct krutých pravd. Budou tam jen tři
úryvky z toho celého muzikálu. Je to vtipné, je to moderní, je to i
provokativní. Také tam bude určitě folklór, klasika, Čilágos, Gitanes. Za
moderní sekci tam bude Filip Gondolám a Connection. To jsou takové věci,
které chceme dělat. Hlavně se tam pokoušíme o trošičku satiry s romisty.
Protože chceme vyzdvihnout romský jazyk. A chceme ukázat i to, že jsou tu
lidé, kteří studují romistiku na katedře romistikz Univerzity Karlovy. Tu
romistiku založila Milena Hübschmannová. Chceme vyzdvihnout i tuhle stránku.
A chceme se tak trošku pokusit o divadelní scénky.“
Představení bude tuto neděli. Kam má přijít ten, kdo to bude chtít vidět?
„Ať všichni přijdou už o půl páté. Protože tam asi bude hodně lidí. A od půl
páté bude program začínat tím, že budeme lákat lidi do divadla tak, že
tanečníci budou už venku na ulici tak trošku tančit. A jinak celý program
začne od pěti hodin, bude trvat asi do půl deváté, takže asi tři a půl
hodiny proud. Důležitá informace pro všechny: Je to úplně zadarmo! Nic se
neplatí. Pouze ten, kdo nebude mít dobrou náladu a nebude se bavit, to
vstupné zaplatí.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
„O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 7. prosince je u konce. Ale
naladit si nás můžete v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 -
Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše
vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.
Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen
andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge
bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a
Jaroslav Sezemský.
|