Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.

Jaká je situace v základním vzdělávání Romů v ČR?

„Co se týče vzdělávání Romů, tak situace je docela alarmující. Zabýváme se touto záležitostí od roku 1996 a tento rok jsme udělali nový výzkum, který jsme dnes oznámili na této konferenci a podle výsledků navzdory všem legislativním dodatkům co se týče vzdělávaní, tak situace vzdělávání Romů zůstává stejná.“

Podle Tary to znamená, že Romové jsou stále posíláni do zvláštních škole pro mentálně postižené děti. Dále jsme se jí zeptali co se změnilo tím, že Zvláštní školy byly přejmenovány na Praktické:

„Jediné co se změnilo, byl název a to je vše. Jsou zde přípravné třídy, dále také romští asistenti, učitelé, nicméně školní osnovy zůstávají stejné a romští žáci nadále spadají do kategorie dětí s mentální dysfunkcí, i když mnozí z nich žádnou takovou netrpí. Takže navzdory všem snahám se nic nezměnilo.“

Co se tedy vyučuje na takovýchto školách?

„Během diskuzí s řediteli praktických škol jsme se dozvěděli, že nějaké změny tu nastaly co se týče školní osnovy, například že se začala vyučovat angličtina, nicméně jsme nezaznamenali to, že osnovy praktických škol by se změnily natolik, aby se přiblížili standardům, které nabízí základní školy.“

Tara zdůrazňuje, že čas věnovaný například, matematice, jazykům nebo jiným vědním oborům je ve srovnání s časem věnovaným praktickým schopnostem velmi krátký. To je podle ní znepokojující a podle ní je nutné změnit mnoho věcí, aby se tato situace zlepšila…

„Naše první doporučení je, aby tyto školy jednoduše zanikly. Děti, které navštěvují tyto školy, a děti, které by mohly trpět lehkou mozkovou dysfunkcí, by měly chodit na normální základní školy. Tyto školy by jim pak měly poskytnout pomoc ve formě doučovaní apod. Já jsem z Kanady a u nás děti, které potřebují speciální učební potřeby, je dostávají na základních školách… Myslím, že speciální nebo praktické školy v ČR nemohou mít za výsledek integraci, to je velmi důležité.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
02.04.2016	Co přinese inkluze pedagogům?	O Roma Vakeren
13.02.2016	Sběr dat pomáhá lépe integrovat děti v britských školách	O Roma Vakeren
23.01.2016	Britské zkušenosti s pedagogickou prací s romskými žáky se přenáší i do Česka	O Roma Vakeren
16.01.2016	Proč základní školy odmítají romské žáky?	O Roma Vakeren
09.01.2016	Třetinu žáků Základní školy Trmice tvoří romské děti a jsou dobře začleněny	O Roma Vakeren
09.01.2016	Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letech	O Roma Vakeren
21.11.2015	Lucie Ščuková se za Česko zúčastnila konference Inclusiv education – Take action!	O Roma Vakeren
25.04.2015	Podle zprávy Amnesty International Česko stále diskriminuje romské děti ve školství	O Roma Vakeren
07.03.2015	Magdalena Karvayová v Ostravě motivuje romské rodiče, aby své děti zapsali do nesegregovaných základních škol	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„My připravujeme národní akční plán inklusivního vzdělávání, protože si myslíme, že je to natolik komplexní problém, že potřebuje systematický rámec, v němž se bude politika ministerstva školství, ale nejenom školství, ale i ostatních resortů, pohybovat. Tzn. my hledáme nadresortní spolupráci, hledáme způsob, jak zefektivnit tu současnou politiku a zároveň přicházíme s novými iniciativami, jako jsou legislativní změny v samotném školském zákoně, které by se měly orientovat od těch řekněme vydělujících, segregačních mechanismů spíše k těm inklusivním a definovat vzdělávání určené pro tyto děti na základě jejich zvláštních vzdělávacích potřeb, které nesvědčí o tom, že by tyto děti byly jakkoliv méně inteligentní, ony mohou dosahovat stejných, možná i lepších výsledků, pokud jim bude včas věnována patřičná péče.“

Česká republika je dlouhodobě kritizována za vzdělávání Romů.

„To je pravda, já sám ještě když jsem působil v nevládních organizacích, a i dnes jako ministr jsem byl jedním z kritiků státní politiky v oblasti vzdělávání Romů a vůbec politiky vůči romským komunitám. A dnes mám jedinečnou příležitost ve své funkci s tím také něco udělat. To byl také důvod, proč jsem zřídil na ministerstvu školství samostatnou skupinu, která se inklusivnímu vzděláváni věnuje a je velmi aktivní, mimo jiné proto, že tato skupina je jednou z mých hlavních priorit. A myslím si, že se nám daří ten vztah mezi nevládními organizacemi a ministerstvem, který byl dříve spíše stavem války, proměnit na vztah partnerství. Dnes jsme na společné palubě jedné lodi, snažíme se každý svými vlastními prostředky přispět k té změně. Příležitostí, ale nikoliv jediným impulsem k tomu, abychom formulovali tuto společnou politiku, byl také rozsudek Štrasburského soudu pro lidská práva, kde my jsme formulovali všechny kroky, které chceme v tom nejbližším období učinit tak, abychom další segregaci romských dětí ve školství zabránili. A já jsem tuto odpověď Štrasburskému soudu připravil, předložím ji v nejbližší době vládě a poté ji samozřejmě zveřejníme.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
02.04.2016	Co přinese inkluze pedagogům?	O Roma Vakeren
13.02.2016	Sběr dat pomáhá lépe integrovat děti v britských školách	O Roma Vakeren
23.01.2016	Britské zkušenosti s pedagogickou prací s romskými žáky se přenáší i do Česka	O Roma Vakeren
16.01.2016	Proč základní školy odmítají romské žáky?	O Roma Vakeren
09.01.2016	Třetinu žáků Základní školy Trmice tvoří romské děti a jsou dobře začleněny	O Roma Vakeren
09.01.2016	Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letech	O Roma Vakeren
21.11.2015	Lucie Ščuková se za Česko zúčastnila konference Inclusiv education – Take action!	O Roma Vakeren
25.04.2015	Podle zprávy Amnesty International Česko stále diskriminuje romské děti ve školství	O Roma Vakeren
07.03.2015	Magdalena Karvayová v Ostravě motivuje romské rodiče, aby své děti zapsali do nesegregovaných základních škol	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Vaše organizace se tomuto tématu – vzdělávání Romů věnuje řadu let, jaké jsou výsledky, jak byste to mohla zhodnotit?

„Skutečně se tomu věnujeme od roku 1994 a myslím si, že to je velmi těžké hodnotit. Je tady celá řada zajímavých programů, které je možné replikovat, je tu řada metodologií, které jsou k dispozici. To co jsem zmiňovala, je třeba program Step by step, což je opravdu metodologie vzdělávání jak mateřských, tak základních škol, která právě počítá s různými opatřeními, které vyrovnávají ty handicapy, které si děti přináší, ať už z rodinného prostředí nebo z komunity, ve které žijí. Program je inspirovaný americkým programem Lets start, který je právě zaměřen na tento problém. Je tu samozřejmě řada programů. Řekla bych, že na jedné straně je tu značné množství programů, které je možné využít a které hodně škol využívá, ale není to bohužel součást nějakého systému, tak aby jejich použití bylo povinné.“

Tady zaznělo, že se ty zvláštní školy změnily na praktické školy a ty statistiky jsou velmi špatné, že padesát procent dětí, jak jsem slyšela, jsou stále v těch praktických, tedy dříve zvláštních školách. Tak je ten člověk odtržen od toho, aby se pak dostal na střední školu a potom na vysokou školu. Co udělat pro to, aby to tak nebylo, protože peníze na to byly vynaloženy a ty výsledky jsou špatné?

„Já si myslím, že toto je opravdu věc ministerstva školství. To, jestli to dítě bude zařazeno tam či onam, nemůže být na libovůli nebo na nějakém víceméně osobním stanovisku jedné osoby, ať už to jsou pracovníci pedagogických poraden nebo učitelé. Já si myslím, že tady by měla být stanovena jasná metodika, jasný systém ministerstva školství. Sama jste slyšela, že nakonec i ta definice, kdo je a kdo není sociálně vyloučený, nebo kdo je kdo není Rom, je velmi rozmlžená. Tam nejsou vůbec žádná kritéria, která by určovala, jestli ten žák patří do té či oné kategorie. Je samozřejmě důležité pracovat s rodiči, to je zrovna pole pro neziskové organizace, ale myslím si, že ten systém musí být nastaven shora, musí být jasně řečeno, jaké podmínky musí být splněny, aby to dítě vůbec mohlo být zařazeno do té praktické školy. Asi jsou případy, kdy se jedná o nějaké těžké mentální postižení, kdy možná to dítě nepatří do normální školy, ale to by mělo být opravdu těžké mentální postižení a vy víte sama, že v tomto je české školství velmi selektivní, že se dělají různé testy a i děti, které jsou třeba trochu živější nebo naopak spíše plaché, tak se hned uvažuje, že by měly být zařazeny do nějaké jiné školy než do té normální základní.“

Vytváří se nějaký tlak, který by zamezil tomu, co vidíme do dnes, že se vynaloží mnoho sil, financí a práce a ten výsledek je špatný? Navíc, když slyšíme, že padesát procent romských dětí je v těch praktických školách, padesát procent romských dětí bude mít zkažený život, nedosáhnou na práci, budou na sociálních dávkách atd. Ta situace je velmi alarmující, vytváří se tlak, aby se ten zákon změnil, aby se k tomu začalo přistupovat jinak než do této chvíle?

„Tak ten zákon asi není až takový problém, zvláštní školy by mohly být zrušeny, ale špatná je ta praxe. Já si myslím, že neziskové organizace se snaží ten tlak vytvářet, ale ta pozice neziskovém je asi velmi slabá v tomto případě. Já doufám, že tato konference, která se teď právě koná, ten tlak nějakým způsobem zintensivní. Přitom ta mezinárodní pozornost je a v tom si myslím, že je ten smysl, že ta pozornost je tomu takto věnovaná, ta pozornost se upírá na to, že to není v pořádku a to doufám, že povede k nějakým opatřením. Já říkám, že to je opravdu na straně státní správy, těch, kdo ten systém nastavují, protože neziskovky na to mohou jen upozorňovat, mohou vytvářet nějaký tlak, ale ten krok by měla učinit státní správa.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
02.04.2016	Co přinese inkluze pedagogům?	O Roma Vakeren
13.02.2016	Sběr dat pomáhá lépe integrovat děti v britských školách	O Roma Vakeren
23.01.2016	Britské zkušenosti s pedagogickou prací s romskými žáky se přenáší i do Česka	O Roma Vakeren
16.01.2016	Proč základní školy odmítají romské žáky?	O Roma Vakeren
09.01.2016	Třetinu žáků Základní školy Trmice tvoří romské děti a jsou dobře začleněny	O Roma Vakeren
09.01.2016	Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letech	O Roma Vakeren
21.11.2015	Lucie Ščuková se za Česko zúčastnila konference Inclusiv education – Take action!	O Roma Vakeren
25.04.2015	Podle zprávy Amnesty International Česko stále diskriminuje romské děti ve školství	O Roma Vakeren
07.03.2015	Magdalena Karvayová v Ostravě motivuje romské rodiče, aby své děti zapsali do nesegregovaných základních škol	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Ministryně pro lidská práva a menšiny Džamila Stehlíková čelila v Kanadě tvrdé kritice ze strany Romů uprchlých z České republiky. Čeští Romové kritizovali Stehlíkovou poté, co vznesla otázku, proč se Romové chovají jinak v Kanadě než v Česku, napsal internetový server The Star. Karolina Banomová, která odešla do Kanady před 11ti lety vysvětlila, že mezi českými Romy v Kanadě neexistuje žádná kriminalita. Účastníci také kritizovali českou vládu za nečinnost vztahující se k etnické perzekuci a právům menšin.

Podle člena vládní rady pro záležitosti romské komunity Cyrila Kokiho Česku hrozí největší občanské nepokoje. Uvedl to pro server Romea.cz a vyzval ministryni Džamilu Stehlíkovou, aby zvážila své další setrvání ve funkci. Stehlíková v sms zprávě ČTK napsala, že řešení nevidí ve svém odstoupení, ale naopak v další práci přímo na místě. Vyzvala Kokiho, aby převzal svůj díl odpovědnosti a zapojil se do práce jejího týmu v oblasti romské integrace v Janově.

Zákaz nebo rozpuštění pondělního shromáždění na litvínovském Náměstí Míru a následného pochodu do sídliště Janov, obývaného převážně Romy, bylo podle starosty Milana Šťovíčka v kompetenci policie. Město nepochybilo, znění zákona o shromažďování konzultovalo i s právní kanceláří a policie navíc celou akci řídila. Velitel policejního zásahu Jaroslav Zeman naopak tvrdí, že pochod měla rozpustit právě litvínovská radnice.

Problémy s bydlením, vzděláním a zaměstnaností Romů jsou řešitelné, ale vyžadují jednotný postup v celé zemi. Měla by se jimi zabývat především města, která ale na řešení musí dostat peníze od státu. Na konferenci o regionální politice v Brně to řekl místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek. Podle něj je řešení problémů dlouhodobým úkolem a bude vyžadovat změnu některých zákonů.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Jaký je současný stav po přijetí nového školského zákona? Jak byl tento zákon definován tak, aby se ta situace změnila?

„Nový školský zákon, který nabyl účinnosti 1. 1. 2005, se zaměřuje na to, že české školství by nemělo segregovat na základě určitých rysů, mezi něž lze třeba zařadit sociokulturní znevýhodnění, mezi tuto kategorii lze často řadit romské děti. Ta situace je taková, že nedošlo k žádným změnám a to, co je obecně vnímáno veřejností jako školy romské, tak to jsou právě školy základní se speciálními osnovami. Stále přetrvává význačný rys na těchto školách, výraznou většinou těchto dětí jsou právě romské děti, přičemž speciální školy jsou určené dětem, to zákon také říká, které jsou lehce až středně těžce mentálně postižené, které nejsou proto vzdělavatelné v běžných základních školách. To, co my jsme zaznamenali při tom výzkumu, bylo, že se dají vést diskuze nebo navodit jisté pochybnosti o tom, že osmdesát procent romských dětí, které jsou v těchto školách, jsou mentálně retardované. Pochybnosti vyslovovali při těch rozhovorech jednak učitelé, kteří přicházejí každodenně do styku s romskými dětmi na speciálních školách, stejně tak pochybnosti vyslovovali i pedagogicko-psychologické poradny, jejich zaměstnanci říkali, že spíše než o diagnózu mentální retardace by se většina romských dětí diagnostikovala jako tzv. hraniční případy, tzn. ty jejich rozumové schopnosti jsou na takové úrovni, že by byly vzdělavatelné v běžných základních školách, pokud by byla nastavena jistá opatření.“

O jaká opatření jde, když už o tom mluvíte?

„Např. to, že dítě, které je v hraničním pásmu, by nenastoupilo do první třídy, ale nastoupilo by např. o rok později. Pokud se u těchto dětí objevují různé logopedické vady, tak by maminka s dítětem chodila do poradny apod. Vlastně handicapy, které mu brání zvládat ten první ročník bez výrazných prospěchových obtíží, by se v tom prvním roce odstranily. Dalším způsobem je, že romské děti budou více navštěvovat mateřské školy.“

Vy jste se zmínila v tomto semináři o tom, že romští rodiče nedůvěřují základním školám.

„My jsme vedli rozhovory celkem se 120 rodiči a většina rodičů odpovídala nejčastěji, že usilují o to, aby dítě bylo rovnou zapsáno do zvláštní školy nebo aby přestoupilo ze standardní školy na tu speciální školu z toho důvodu, že standardní škola, respektive jak kolektiv dětí, tak i učitelé jsou vůči nim velmi silně xenofobní a rasističtí. Velmi detailně popisovali situace a zážitky dětí, které byly školním kolektivem i učitelem šikanováni pro svůj etnický původ. Další věc, kterou zmiňovali, jsou finanční problémy, které studium na základní škole znamená. Rodinu ohrožovaly zejména náklady, se kterými se nedá počítat. Školní pomůcky jsou rodiče dětí schopní zajistit v základní míře, musíme si uvědomit, že romské rodiny mají často více dětí školou povinných, takže ty náklady představují pro ně obrovskou částku. Ale standardní školy se vyznačují např. vysokým počtem mimoškolních aktivit a rodiče si nemohou dovolit dětem poskytnout tyto záležitosti. Říkají, že díky tomu, že se děti nemohou účastnit např. plaveckého výcviku nebo výletu, tak tento samotný fakt ještě umocňuje vyřazení toho dítěte z kolektivu, následně je pak stigmatizováno. Takže se ukazuje, že romské dítě je stigmatizováno nebo je diskriminováno na základě svého etnického původu tím systémem nebo jeho nastavením. Za druhé se ukazuje, že je dítě stigmatizováno na základě svého sociálního původu, tzn. že je prostě chudé.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
02.04.2016	Co přinese inkluze pedagogům?	O Roma Vakeren
13.02.2016	Sběr dat pomáhá lépe integrovat děti v britských školách	O Roma Vakeren
23.01.2016	Britské zkušenosti s pedagogickou prací s romskými žáky se přenáší i do Česka	O Roma Vakeren
16.01.2016	Proč základní školy odmítají romské žáky?	O Roma Vakeren
09.01.2016	Třetinu žáků Základní školy Trmice tvoří romské děti a jsou dobře začleněny	O Roma Vakeren
09.01.2016	Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letech	O Roma Vakeren
21.11.2015	Lucie Ščuková se za Česko zúčastnila konference Inclusiv education – Take action!	O Roma Vakeren
25.04.2015	Podle zprávy Amnesty International Česko stále diskriminuje romské děti ve školství	O Roma Vakeren
07.03.2015	Magdalena Karvayová v Ostravě motivuje romské rodiče, aby své děti zapsali do nesegregovaných základních škol	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„Policie měla dva a půl až třikrát více policistů. Teď šlo z náměstí Míru v Litvínově shromáždění čítající zhruba 600 lidí kolem Národního odporu, Autonomních nacionalistů a Dělnické strany, potom tam byl zhruba 200 občanů a pak tam byli novináři, pak nějací policisté z antikonfliktního týmu a několik dodávek policistů, které jely vedle toho průvodu. Vypadalo to ohromě co se týká počtů, ale zhruba s těmi místními občany, kteří se tam přišli podívat, tak si myslím, že tam mohlo být tak 850 lidí, možná míň.“

Jak se chovali místní lidé k neonacistům?

„Teď to bylo tak, že když už tam lidé stáli, přicházely jednotlivé skupinky na náměstí Míru, začaly tam projevy, potom jakoby skončila demonstrace Dělnické strany a hned nato navazovala demonstrace dalšího uskupení. Ta demonstrace byla nahlášená dvěma lidmi, kteří jsou aktivní u Autonomních neonacistů a odtamtud začal pochod, který přišel na takový kruhový objezd do Janova. Tam to měla policie zatarasené a tam se chvilku vyčkávalo, načež tam už v průběhu toho pochodu létaly různé dělobuchy, létala tam pyrotechnika, která dělá zvukové efekty, a sem tam i dým a kouř. Neonacisté byli zakuklení, někteří už byli vyzbrojení, protože v průběhu toho pohodu neonacisté odbíhali pro zbraně, které tam měly připravené.“

Byli tam i Romové z Janova?

„To byli lidé, kteří jsou z Janova nebo z Litvínova, přišli se podívat, nebo tam přímo bydlí a vyjadřovali otevřené sympatie k neonacistům a někteří byli dokonce tak aktivní, že řvali na zasahující policisty vulgární urážky, nadávky a i samotní policisté museli být překvapení, jaká tam je vůči nim nenávist. Teď jsem zažil, že na jedné straně té barikády byli lidé, kteří sympatizovali s neonacisty a neonacisté a na druhé straně byli Janovští, kteří také z velké většiny sympatizovali s těmi lidmi, kteří byli proti Romům nebo vlastně proti těm problémům, které tam jsou.“

Tato nálada ještě zvyšuje tu celkovou nenávist?

„Pociťují velké problémy a to, že když si zatelefonují na policejní linku, tam jim ta policie nepomáhá, to je tam taková ohromná nenávist, přestávají věřit v systém, ta policejní ochrana tam nefunguje a úřady s tím pořádně nic nedělají.“

Myslíte si, že tam budou dělat pořádek neonacisté?

„Myslím si, že tam neonacisté nesmějí dělat pořádek, to musí dělat policie, a pokud policie selhává, tak holt tam budou takovéto skupiny osob, které se sjíždí z celé republiky a budou tam neustále nepokoje.“

Jak je možné, že přišlo tolik lidí k úrazu, vy sám jste byl také napaden před očima policistů, proč nezasáhli?

„To nevím, proč u mě nezasáhli. Několikrát se stalo, že policie musela utéct, protože ty útoky byly natolik velké, že samotní policisté byli zranění. Místní oddělení policie není schopno ty konflikty, které tam jsou na tom sídlišti, řešit. Musí s těmi lidmi, co tam dělají ty problémy, normálně zatočit, jinak bude rasová nenávist až válka, je to začarovaný kruh, který musí někdo řešit, jinak to dopadne hůř.“

Myslíte si, že toto byl poslední útok neonacistů?

„Myslím si, že ve chvíli, kdy mají podporu místních obyvatel, tak tam přijdou znovu, určitě, na to je třeba se připravit. Jakmile se tam sjede víc neonacistů, než bylo teď, tzn. třeba dvakrát tolik, což se třeba jednu může podařit, tak zaútočí ze dvou stran a v té chvíli už to policie neubrání.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
20.10.2013	Ostravská policie obvinila čtyři účastníky nepovoleného protiromského protestu	Zprávy ze života Romů
19.10.2013	Ostravou prošlo bez povolení na 250 radikálů. Policisté zadrželi 15 lidí	Zprávy ze života Romů
02.09.2013	Stop předsudkům! Stop Čechům!	Zprávy ze života Romů
26.08.2013	V ČR sílí 'anticikanismus' a přibývá aktivit radikálů, říká ředitel Agentury pro sociální začleňování	Zprávy ze života Romů
26.08.2013	Martin Šimáček: Hlavním cílem radikálů je posouvat hranice o kousek dál	Zprávy ze života Romů
26.08.2013	V Ostravě padla obvinění kvůli sobotním výtržnostem a útokům na policisty	Zprávy ze života Romů
25.08.2013	Protiromské pochody prošly i Duchcovem. Policie zasahovat nemusela	Zprávy ze života Romů
05.08.2013	Lída Rakušanová: Tolerance rasismu je živnou půdou extremismu	Zprávy ze života Romů
10.05.2012	Extremisté jsou v Česku aktivní, jejich pozice ale slábne	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)