Vláda požádá Nejvyšší správní soud o zrušení Dělnické strany
Vláda dnes přiblížila konec Dělnické strany v Česku. Ministři totiž vyhověli
návrhu ministra vnitra Ivana Langera z ODS toto krajně pravicové uskupení
zakázat. Bitka příznivců Dělnické strany s policií si nedávno vyžádala na
litvínovském sídlišti Janov 16 zraněných. O žádosti kabinetu nyní rozhodne
Nejvyšší správní soud.
Langer tvrdí, že Dělnická strana porušuje zákon a její činnost se neslučuje
s fungováním demokratického právního státu. Odborníci podle ministra
sledovali stranu delší dobu a pohár jeho trpělivosti nyní přetekl.
"Jedním z mnoha argumentů je prohlášení tiskového odboru Dělnické strany, že
17. října 2008 Dělnická strana vyhlašuje nulovou toleranci polistopadovému
politickému systému, po jehož odstranění již delší dobu volá. Tohle je jeden
z řady velmi pádných důvodů, proč tento návrh dávám," uvedl Langer.
Poslechněte si rozhovor s ministrem vnitra Ivanem Langerem v Ranním
interview Radiožurnálu:
Rozhovor v MP3
Přestože vláda dnes zákaz podpořila, definitivně rozhodnout může až Nejvyšší
správní soud. Členové vedení Dělnické strany se tomuto kroku brání. Hájí se
tím, že nikdy žádným způsobem neporušili zákony České republiky. Podle nich
jde o zastrašování.
Odborníci navíc říkají, že zákaz nic nevyřeší. Dokonce by prý mohl radikálům
prospět. Třeba politolog Miroslav Mareš z brněnské Masarykovy univerzity
tvrdí, že by se z nich mohli stát mučedníci. Zbavilo by je to také názvu
strany, který teď nemusí být pro voliče příliš přitažlivý. Dělnická strana
už dala najevo, že kdyby ji politici skutečně zakázali, nic by to pro ní
neznamenalo.
Podle politologa Jana Charváta se dělnická strana v loni otevřela
neonacistům a tím získala nové příznivce: "Tím získala poměrně slušnou
základnu relativně akceschopných a mobilizovaných lidí. I když ani tady to
samozřejmě nelze jakýmsi způsobem přehánět - i tady se jedná spíš o stovky
členů než o nějakou rozsáhlou síť. A v jejím případě, pokud by došlo k tomu
zákazu, tam se dá předpokládat, že tyto skupiny samozřejmě nezmizí, pokusí
se nějakým způsobem přeskupit a pokračovat dál."
Dělnická strana je spojována s dalšími ultrapravicovými uskupeními,
organizuje akce, kterých se účastní i příznivci neonacistického Národního
odporu či Autonomních nacionalistů. Naposledy uspořádala pochody na
litvínovskou čtvrt Janov, obývanou převážně Romy. Ten poslední 17. listopadu
vyústil v ostrý střet radikálů s policií.
Potyčky byly zřejmě nejtvrdší od roku 2000, kdy rozsáhlé pouliční násilnosti
provázely zasedání světových finančních institucí v Praze. Policisté
obvinili 12 lidí, většinu z nich z výtržnictví. Lékaři mostecké nemocnice
ošetřili 16 zraněných, deset policistů a šest civilistů. Dělnická strana ve
středu oznámila, že v Litvínově připravuje další protestní akci. Údajně by
se měla odehrát začátkem prosince.
|