Pouličních střetů extremistů s policí prý přibude
V pondělí 17. listopadu zažilo Česko asi nejtvrdší střety policie s
radikály od roku 2000, kdy pouliční násilnosti provázely zasedání
světových finančních institucí v Praze. Tentokrát byl místem dění
Litvínov, kde asi tisícovka policistů bránila několika stovkám
příznivců Dělnické strany ve snaze proniknout na převážně romské
sídliště Janov.
Podle všech přítomných situace v okolí litvínovského sídliště
Janov v pondělí odpoledne silně připomínala válečné bojiště.
Policejní těžkooděnci za pomoci vrtulníku, vodních děl a
transportérů zde přes dvě hodiny čelili stovkám agresivních
útočníků.
"Měli zápalné lahve, které házeli po policistech. Zapálili
zápalnými lahvemi také vozidlo městské policie, takže tady zasahovali
hasiči," uvedla policejní mluvčí Jarmila Hrubešová. Výsledkem
střetu bylo nejméně 14 zraněných: "Zhruba sedm zraněných na
straně policistů a sedm zraněných na straně civilistů. Ta zranění u
policistů byla způsobena házením různých předmětů, jako byly
dlažební kostky, kameny, klacky, ale žádné ze zranění policistů ani
civilistů není život ohrožující."
Organizátoři hovoří o shromáždění, které policie vyprovokovala ke
střetu, zatímco například podle deníku Mladá fronta Dnes radikálové
přišli lynčovat Romy. Zřejmě největší část útočníků tvořili
přívrženci Dělnické strany, která je zařazována ke krajní pravici
a ministr vnitra Ivan Langer ji již dříve jako extremistickou navrhl
rozpustit. Podle odborníka na extremismus Ondřeje Cakla se však útoku
účastnili i lidé z krajně pravicových uskupení Autonomní
nacionalisté a Národní odpor.
Kromě agresivity útočníků však politolog Zdeněk Zbořil vidí jiný
významný úkaz: "Že je to první významné spojení se těch
doposud jenom křičících na náměstích s těmi přihlížejícími.
Tam byla velká aktivní účast těch místních obyvatel
Litvínova."
A nebude to ojedinělá akce, tvrdí Zbořil: "Podle mého názoru je
to počátek nějakého sociálního neklidu a porušení zásad dobrého
sousedství. Takže si myslím, že se na to můžeme připravit, že v
budoucnu podobných věcí bude více."
S tím souhlasí i Ondřej Cakl, který deníku Právo řekl, že
extremistům se tento druh pouličního boje zalíbil a podobných akcí se
můžeme dočkat znovu. Zdeněk Zbořil vidí jasné sociální podhoubí:
"To souvisí ne snad přímo se sociální situací, ale se sociální
nejistotou. A to jak těch Romů, tak těch Neromů. Je to prostě obava z
nějaké nadcházejí krize. A vždycky ta obava a strach je ještě
horší stav, než ta skutečnost."
Rostoucí podporou extremistů ze strany místních obyvatel je proto
podle politologa Zdeňka Zbořila nutné se vážně zabývat, a to zdaleka
ne jen na úrovni policejní represe.
| 
Podle všech přítomných situace v okolí litvínovského sídliště
Janov v pondělí odpoledne silně připomínala válečné bojiště.
Policejní těžkooděnci za pomoci vrtulníku, vodních děl a
transportérů zde přes dvě hodiny čelili stovkám agresivních
útočníků.
"Měli zápalné lahve, které házeli po policistech. Zapálili
zápalnými lahvemi také vozidlo městské policie, takže tady zasahovali
hasiči," uvedla policejní mluvčí Jarmila Hrubešová. Výsledkem
střetu bylo nejméně 14 zraněných: "Zhruba sedm zraněných na
straně policistů a sedm zraněných na straně civilistů. Ta zranění u
policistů byla způsobena házením různých předmětů, jako byly
dlažební kostky, kameny, klacky, ale žádné ze zranění policistů ani
civilistů není život ohrožující."
Kromě agresivity útočníků však politolog Zdeněk Zbořil vidí jiný
významný úkaz: "Že je to první významné spojení se těch
doposud jenom křičících na náměstích s těmi přihlížejícími.
Tam byla velká aktivní účast těch místních obyvatel
Litvínova."
A nebude to ojedinělá akce, tvrdí Zbořil: "Podle mého názoru je
to počátek nějakého sociálního neklidu a porušení zásad dobrého
sousedství. Takže si myslím, že se na to můžeme připravit, že v
budoucnu podobných věcí bude více."
Související články
Vybíráme z rubriky "Zprávy ze života Romů"
Nejčtenější články