Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast
pro tento pořad.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Dnes se společně vydáme na Ministerstvo vnitra, kde se konala panelová diskuse na téma - bezpečnost Romů v České republice. Dozvíte se přípravných kurzech na střední a vysoké školy a vydáme se také do Chanova na kampaň Udělej něco!
Mangav tumenge bacht the sastipen - Akana - šaj šunen romani relacia "O Roma vakeren". Šunena romane giľa the nevimata - andalo romano dživipen.
To je jen namátkový výběr z programové nabídky.
=[ Reportáž ]=
Pocit bezpečí v prostředí romské menšiny
V následujících minutách se společně vydáme na Ministerstvo vnitra, kde se konala panelová diskuse na téma - Pocit bezpečí v prostředí romské menšiny. Akce se zúčastnili zástupci odborných útvarů Ministerstva vnitra a Policie České republiky, koordinátoři romských poradců krajských úřadů a jimi vybraní zástupci Romů nebo iniciativ zastupujících či pracujících s Romy, zástupci Agentury a Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity a jimi pozvaní účastníci. Anna Poláková oslovila ministryni Džamilu Stehlíkovou, která se diskuse zúčastnila také.
"Je velice důležité vést debatu, kterou vedeme nejen se zástupci státní správy, ministerstva vnitra, agentur, Rady vlády pro romské záležitosti, ale i se zástupci veřejnosti, občanských organizací, experty, ale i se samotnými obyvateli. Zkušenosti, které nám přivezli např. občané Litvínova, ať už starousedlíci nebo romští aktivisté jsou nezastupitelné proto, abychom pochopili, jakým způsobem může ten dialog v komunitách napomoci k vzájemnému respektování tak, aby podobné jevy jako extremismus neměli v naší společnosti vůbec místo."
Budete pokračovat v takovýchto jednáních?
"Bezesporu, toto jednání je v podstatě jedno z prvních na meziresortní a celostátní bázi. Většina jednání probíhala na Radě vlády pro romské záležitosti, nebo v lokalitě, kde sice přišlo mnoho lidí, ale všichni byli odtamtud a je zajímalo, co se bude dít v jejich městě, v jejich obci. Tato koordinace státních politik, centrálních politik a informování veřejnosti o tom, co dělá stát, co hodlá dělat stát, je velice důležitá. Stát by měl slyšet i zpětnou vazbu od občanů, co je trápí, čeho se bojí, v čem naopak státu věří. Meziresortní komise, která vznikla a skládá se ze zástupců romské rady, ministerstva vnitra, školství a dalších resortů, expertů nevládních bude vždy velice otevřená a ta jednání budou probíhat tak, že se přizvou opravdu všichni, kteří chtějí něco říci. Mimo jiné jsme se dohodli, že pozveme víc nevládních organizací. Ačkoliv máme velký adresář, nepřijeli všichni, koho jsme zvali, nebo koho jsme očekávali, takže příště s předstihem dáme prostor, aby každý mohl vyslat svého zástupce s dotazem nebo námětem a takto komunikaci zkvalitníme a budou přicházet náměty, které opravdu pomohou situaci vyřešit nebo zlepšit, protože teď padlo asi 11 návrhů a já si myslím, že polovina z nich jsou návrhy nové, s kterými ještě nikdo nepracoval, které se zrodili v rámci té debaty a takto bychom měli pokračovat."
Panelové diskuse se zúčastnil také Dušan Horváth z Janova, kterého pozval k mikrofonu Marek Polák.
Dnes jste se zúčastnil konference Bezpečnost Romů v romské komunitě, co vás zaujalo? Nějaké návrhy?
"Tak abych pravdu řekl, tak tomu nevěřím, protože co se týká naší bezpečnosti, tak já osobně se tady necítím bezpečně, vlastně neznám, co to je bezpečí, protože od roku 1990, co nastala demokracie, tak jsem nepocítil nic takového jako se cítit bezpečně na ulici, že by se na mě někdo z české společnost podíval a řekl si, to je také člověk, ale to ne. Vždy jsem to cítil tak, že se na mě dívali a říkali si, jó, to je černej."
Důvěřujete policii?
"Jak se to vezme. Potom, co se stalo v Janově, co tam nastal ten problém, tak důvěru?"
Nebo je to tak, jak tady řekl pan Veselý: "Důvěřuji policii tak, jak ona důvěřuje mě." Zastáváte tento názor?
"Asi nějak tak, zastávám tento názor, a myslím si, že pan Veselý má pravdu."
Tolik Dušan Horváth. A jaký názor má na bezpečnost Romů v České republice koordinátor pro romské záležitosti Středočeského kraje Cyril Koky?
"Ta situace není dobrá. Je důležité, aby ministerstvo vnitra, potažmo ministr vnitra v této věci konal. Není možné, aby politické strany, které jsou registrované státem, vytvářely polovojenské oddíly a řešili situaci ve městě. Od toho je město, od toho jsou příslušné orgány státní správy a samosprávy, aby toto řešili. Já si myslím, že to došlo hodně daleko. Pokud tady nebude nějaký zásah ze strany ministerstva, tak se můžeme obávat toho nejhoršího. Tuto situaci nevnímám dobře."
V Česku je více jak 300 vyloučených lokalit, myslíte si, že něco podobného hrozí i těmto lokalitám, že se ty extrémistické skupiny budou soustřeďovat právě na lidi, kteří tam žijí?
"Tak oni z toho čerpají, chtějí získat voliče, chtějí získat důvěru a poukazují právě na toto, ale vyvolávat etnické napětí a různé nevraživosti, to je to nejhorší, co by nás mohlo potkat. Očekávám, že ministerstvo vnitra v této věci, nebo paní ministryně nějakým způsobem zasáhnou a začnou tu situaci řešit."
Obrací se na vám Romové s tím, že je ta situace taková, co s tím dál?
"Každopádně je důležité, aby to řešili orgány místní samosprávy, vedení města, policie krajská a okresní, paní ministryně se tam osobně vypravila, jednala se zástupci Romů, ale myslím si, že dlouhodobě tam není dobrá situace. Obávám se toho, aby to nedošlo tak daleko, abychom tu neměli nějakou tragickou záležitost, což by nebylo dobré. Ale ta situace je vyhrocená a není možné, aby si tady brali zákon do rukou nějaké polovojenské oddíly, to nikdy není dobře. Já si myslím, že ta situace se má uklidnit a vyřešit v rámci celého města."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
 Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Bezpečnost v prostředí romské menšiny z pohledu Martina Linharta
Jak už jsme řekli Ministerstvo vnitra bylo dějištěm panelové diskuse Pocit bezpečí v prostředí romské menšiny. K mikrofonu jsem si také pozvala ředitele odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra Martina Linharta.
"Pokud mám rozčlenit práci policie na tu represivní a preventivní v oblasti boje s extremismem a práce s menšinami, tak právě tu práci s menšinami považujeme za hodně preventivní. To je to, že se policie snaží navázat dialog s menšinami a to nejenom s romskou menšinou, ale jsou tu i další menšiny, jako např. vietnamská. V této oblasti existují programy jako asistent policie, jsou to specializované pilotní projekty, např. v Ostravě, kde pořádají tábory s romskými dětmi ze sociálně vyloučených lokalit, nebo projekt ve Strakonicích, kde např. vznikaly problémy na jedné základní škole, a proto tam policie uspřádala speciální poradnu pro děti, kde mohou děti konzultovat a organizují pro ně specializované přednášky, je to projekt v Plzni, který je celokomunitním projektem, kde opravdu všechny jednotlivé tamní části spolupracují. Takže jakoby ta práce komunitní, kde my se snažíme nejvíce cílit na ty mladé lidi, které dokážeme nějak ovlivnit v jejich názoru, aby byli příznivěji nakloněni práci policie."
Věnujete se také boji proti extremismu? Protože na ulicích je to teď více znát, viz ta situace v Janově. Romové se obávají toho, že extremismus v České republice roste. Jak to sledujete vy?
"Vnímáme tu situaci. Skutečně se daleko častěji objevují výroky v médiích, daleko častěji jsou prezentovány ideje, které zrovna nesměřují k tomu, že by se navázal nějaký dialog s menšinami, který by byl konstruktivní. Policie má v těchto věcech specialisty, jsou rozmístěni po celé republice. Je to vlastně síť specialistů na oblast extremismu, v tuto chvíli je jich přibližně 140, dále tady existuje specializovaný útvar v rámci Útvaru pro boj s organizovaným zločinem. Je to specializované oddělení, které potom řeší ty nejzávažnější trestné činy. Kdyby, nedej bože, došlo k nějaké vraždě, k nějaké organizované činnosti, která by směřovala k potlačování menšin, k potlačování náboženské snášenlivosti, na to jsou vyloženě specialisté. A pak je tady metodické vedení policejního prezidia, které se snaží ve chvíli, kdy se nějaký postup někde osvědčí, rozšířit ho dalších částí republiky, pak se pořádají specializované srazy těchto policistů, dává se jim další školení atd."
Roste extremismus v České republice, nebo to tak vnímají jen Romové? Jak to vidíte vy?
"Já bych odlišil dvě věci. Ve chvíli, kdy se podívám do těch konkrétních statistik, řekl bych, že neroste. Statistiky nám naopak klesají a počet trestné činnosti, zvláště potom nějaké trestné činnosti s násilným charakterem, je stabilizovaný, nebo mírně klesá v průběhu posledních pěti až šesti let. Co se týče vnímání situace, to je hodně ovlivněno médii, je hodně ovlivněno těmi prohlášeními a medializací veškerých výroků těch stran, o vzniku domobran, o vzniku různých hlídek, které jsou často pouze virtuálními subjekty a neměly by, z hlediska expertů na tuto oblast, zavdávat potřebu, aby se lidé nějak více obávali."
Přesto toto nemůžeme říci janovským Romům, kteří si prožili to peklo, co si prožili. Situace prostě je taková, jaká je.
"Určitě, já si myslím, že úplně stejně to vnímala Židovská obec v Praze před výročím Křišťálové noci. Ale také policie udělala opatření, která v tu chvíli byla hodnocena pozitivněji než ta janovská. Přesto se domnívám, že tam policie zasáhla dobře, nikomu nebylo ublíženo na zdraví, krom některých těch samotných policistů."
Zúčastnil jste se dnešního setkání. Byla tu i debata, sdělovali jste si, co by se pro to mohlo dělat, jak vnímáte vy to, co jste tu dnes slyšel?
"Já jsem za to velmi rád, protože, dlužno říci, ministerstvo vnitra ještě pořád není úplně otevřenou institucí. Snažíme se to trošku změnit. Dlouhodobě se snažíme zvát nevládní sektor i romská sdružení k té diskusi, chceme k tomu ale využívat zejména ty lidi v místě, v těch komunitách. Chceme, aby se chvíli, kdy jsme stanovili styčného důstojníka pro menšiny v nějakém kraji, tak aby to byl on, kdo se bude s menšinami scházet, aby se dovídal konkrétní věci v konkrétní lokalitě, aby na ně policie mohla reagovat na místě. To se ani netýká té centrální úrovně, to je jakási nadstavba, která má zlepšit celý ten systém. Doufáme, že se nám podaří přispět a chystáme se právě příští rok v březnu předložit nějaký materiál vládě, který i ty náměty, které tady zazněli bude reflektovat a bude na ně reagovat."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Odstartovala kampaň Udělej něco!
V chanovském sídlišti v Mostě odstartovala kampaň proti rasismu, nazvaná Udělej něco. Podporuje jí Úřad vlády s řadou romských neziskových organizací. Kampaň se zaměří výhradně na Romy z vyloučených lokalit a má jim ukázat, že mají také možnost volby a že jejich osud závisí na tom, jak se k němu sami postaví. Čím se kampaň inspirovala vysvětlila redaktorce Evě Holé Radka Steklá z realizačního týmu občanské sdružení Romea, které má celou kampaň na svědomí.
"Je to inspirované jedním songem kapely Gipsy.cz, ta nám dělá patrona celé akce, a navíc Radek Banga z Gipsy.cz je jeden z frontmanů té kampaně. Gipsy.cz připravila přímo takový workshop pro děti, takový motivační, co se týká vzdělávání a zaměstnávání, nebo jakéhosi vytrhnutí z letargie, pokud bych měla použít toto často používaní klišé. Cílem je vybudit romskou menšinu k nějaké celospolečenské zodpovědnosti, nejenom zodpovědnost vůči svým vlastním životům a rodinám, ale vůči celé společnosti."
V Chanově se objevila i zástupkyně Národního registru kostní dřeně z Plzně, která má zájem o romské dárce.
"Protože těch dárců Romů je poměrně málo a zároveň osob, které jsou příjemci, je hodně."
Proč jste si pro tento projekt vybrali právě Chanov?
"Chanov jsme si vybrali z několika důvodů. Jednak jsme se zaměřili v té kampani na šest sociálně vyloučených lokalit v České republice, jelikož Agentura pro sociální začleňování v romských komunitách zatím pracuje s dvanácti lokalitami, my jsme to redukovali a vybrali jsme si 6 z nich, Chanov je jednou z nich. Navíc jsme chtěli happening udělat přímo pro romskou menšinu, je tu zde dobré technické zázemí, máme zde dobrou spolupráci s místními neziskovými organizacemi, včetně Základní školy Most. To byly hlavní důvody. Především je tu nakoncentrovaná celá ta komunita, protože tady je jedna obrovská sociálně vyloučená lokalita. Můžeme jet třeba do Břeclavi, ale tam se jedná o jednu ulici. My jsme chtěli zapůsobit na co největší skupinu lidí, navíc jsme měli záměr ukázat Chanov z trošku jiného úhlu pohledu než jsme zvyklí ho vidět."
Hlavními aktéry akce byli členové skupiny Gipsy.cz, především pak Vojtěch Lavička.
"Tak my jsme tady kvůli kampani Ker vareso - Udělej něco, což je taková iniciační kampaň, abychom Romy vytrhli z letargie a z deprese z toho dnešního života a chceme jim říct, že bez nich to nepůjde. A i když jim bude chtít 98 procent lidí pomoct a oni nebudou chtít, tak budou mít smůlu. To je ta hlavní myšlenka té kampaně."
Radka Steklá upozornila, že právě děti mají ještě celý život před sebou a mohou se rozhodnout, co s ním udělají.
"Snažíme se je nějak namotivovat k tomu, že je vzdělání potřeba. Že tím, že vyjdou z osmé třídy a půjdou rovnou na pracovní úřad, zkusí jít na nějaký učňák, ale velice rychle vypadnou z důvodu velice malé podpory v rodině, tak to je velký sociální problém. Že to není úplně ta pravá cesta a že oni sami vyšli ze stejného prostředí jako těch 150 nebo 200 dětí, které tady máme a jde o tom, kolik síly v sobě člověk objeví a zkusí se prosadit, i navzdory překážkám, které my si uvědomujeme, že Romové mají. Je to těžké."
Chanovští byli z nevšední akce nadšení a dokonce byli i ochotní spolupracovat.
Co říkáte tomu, že sem přijeli Gipsy.cz?
"Je to pro nás dobré, líbí se nám to."
Lékařka z plzeňské nemocnice tu bude hledat dárce kostní dřeně. Uvažoval byste o tom, že byste mohl být dárcem?
"Mohl, klidně."
Co říkáte té akci?
"Je to pro nás dobrý."
Co kapela? Líbí se vám?
"Jó. Ten náš cigán... To je dobrý."
Jste pyšní na to, že se vybral Chanov?
"Jsme na to pyšní."
Jak se vám tu žije?
"Jde to. Jednou jsme nahoře a jednou dole."
Co říkáte té akci?
"Je to parádní."
Máte rád Gipsy.cz?
"Jó, je to od nás, tak jo. Zazpívám si s nimi."
Jak se vám tady žije v Chanově?
"Dobře, zatím dobře."
Je to tady lepší než v Mostě?
"Odteď to je, teď to má v ruce Tonka. Je tady čisto. A úplně všechno."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Dvaatřicetiletá Romka Iveta Červeňáková nezíská odškodnění za nechtěnou sterilizaci, kterou jí před 11ti lety provedli lékaři Městské nemocnice v Ostravě. Ostravský krajský soud jí původně přiznal půl miliónu korun. Podle středečního verdiktu Vrchního soudu v Olomouci je ale tento nárok na finanční odškodnění už promlčen. S rozhodnutím odvolacího soudu Červeňáková nesouhlasí a hodlá se obrátit k Nejvyššímu soudu.
Všichni chudí, kteří dostávají sociální dávky v hmotné nouzi, budou mít od ledna v peněženkách alespoň o třetinu skutečných peněz méně. Místo nich dostanou jen poukázky na nákup základních potravin a hygienických potřeb.Stanoví to novela zákona o pomoci ve hmotné nouzi, která má znemožnit zneužívání dávek alkoholiky, kuřáky nebo gamblery. Novela určila povinnou minimální hranici výplaty dávek v poukázkách na 35 procent.
Při útoku na domy obývané Romy ve vesnici Nagycsécs na severovýchodě Maďarska zemřeli dva lidé. Neznámí pachatelé házeli na romské domy láhve s hořlavinou a stříleli po nich z brokovnic. Zemřel 43ti letý muž a o tři roky mladší žena, manželka zastřeleného byla zraněna. Co bylo motivem nočního útoku není jasné. Zástupci romských organizací se ale domnívají, že šlo o akci extrémistických skupin.
V pátek 14tého listopadu bude mít v 19 hodin v Severočeském divadle opery a baletu v Ústí nad Labem premiéru taneční inscenace Cikánské kořeny. Jde o milenecký příběh chlapce Rohana a dívky Dary. Rozměry Shakespearovské tragédie nabývá tím, že on je Rom, ona bílá a stojí za ní sídlištní skinheadský gang. To vše v rytmu temperamentní hudby světoznámého balkánského skladatele Gorana Bregoviče a v podání vynikajících tanečníků ústeckého baletu.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Příprava romských studentů na vysoké školy
Občanské sdružení Slovo 21 už po šesté pořádá projekt, který má za cíl připravit romské studenty na přijímací řízení ke studiu na vysoké školy. Více řekla Marku Polákovi koordinátorka projektu Martina Horváthová ze zmíněné organizace.
"Kurzy jsou určeny romským středoškolákům. Jednak lidem, kteří již střední školu absolvovali a chtějí se teď ze zaměstnání hlásit na vysokou školu, ale jsou také určeny pro studenty středních škol, a to ze třetích a čtvrtých ročníků před maturitou."
Kdy kurz začíná?
"Kurzy začnou v lednu a budou probíhat do doby přijímacích zkoušek, což bývá do konce května, začátku června."
Váš kurz bude už pošesté, máte již nějaké výsledky?
"Podařilo se nám za dobu realizace těchto bezplatných přípravných kurzů to, že jsme pomohli 86 romským studentům ve vstupu na vysokou školu, tzn. že zdárně složili přijímací zkoušky, byli přijati ke studiu, dlouhodobě se úspěšnost našich kursistů pohybuje přes padesát procent, tzn. zhruba každý druhý se dostane na vysokou školu."
Když se studenti dostanou na vysokou školu, pomáháte jim ještě potom?
"To zatím není obsahem našeho projektu, trošku cítíme potřebu asistovat v jejich prvních krocích na vysoké škole. Teď žádáme o podporu projektu v rámci kterého by mělo vzniknout nějaké interaktivní dvd, které by trošku nastínilo studentům jak to chodí poté, co se dostanou na vysokou školu co se týká třeba zápisů, atd. Ale to je zatím ve fázi čekání na výsledky, zdali ten projekt bude podpořen nebo ne. Týkalo by se to potom až roku 2010, takže to je ještě dlouhá doba."
Máte informace, na jaké školy se studenti nejvíce hlásí?
"Máme statistiky, které děláme a které vypovídají o tom, že největší zájem je o obory, které jsou zaměřeny sociálně. Jsou to různé sociální pedagogiky, sociální poradenství apod. Potom je každoročně zájem o studium práv, bohužel to je obor, ve kterém máme nejmíň úspěchů, protože u toho oboru je vždy důležité, co to je přesně za obor, jak je ten obor žádaný, jaký je tam převis poptávky vůči tomu, kolik studentů je potom přijímáno, a práva jsou jedním z nejvíce exponovaných oborů. Kromě práv a sociálních oborů jsou to také pedagogické obory. K tomu chci jen říci, že to je možná škoda, že každý Rom, který chce studovat vysokou školu a je vzdělaný, se pak zaměřuje na tu sociální oblast, tzn. zřejmě pak chce pracovat zejména s Romy, což je velmi záslužné, ale myslíme si, že romské komunitě by velmi prospělo, kdyby bylo mezi romskými vysokoškoláky třeba více lékařů, nebo třeba úředníků na úřadech, tam, kde by majorita viděla pozitivní vzory a také aby samotní Romové měli nějaké pozitivní vzory."
Existuje nějaký způsob, jak přesvědčit ty studenty, aby se jen nezabývali sociálními obory, ale studovali i další obory, které jste teď zmínila?
"Myslím si, že to, že jsou takto ti studenti zaměřeni je hodně kvůli tomu, že ti středoškoláci se hodně soustřeďují kolem různých neziskových organizací apod. A jakoby k tomu inklinují. Nemají moc představu, co všechno se dá studovat, jaké obory, a jaké je pak uplatnění. My se snažíme jim trošku radit, trošku je směrovat. Máme svoje regionální koordinátory, to jsou mladí Romové, kteří jsou absolventy vysokých škol a mají osobní zkušenosti. Snažíme se trošku rozšířit obzory romských středoškoláků, jaká je nabídka oborů, že existují i jiná odvětví, než jsou sociální oblasti."
Pokud se studenti hlásí na školy, hlasí se především na soukromé nebo na státní?
"Především státní školy, protože tam je jednoznačně výhoda ta, že se zatím neplatí školné, tzn. náklady na celé studium jsou daleko nižší než na soukromých školách."
Nabízíte stipendia?
"Nejsme schopni poskytnout stipendia. Můžeme maximálně poskytnout poradenství ohledně toho, kde je možno o stipendium žádat. Bohužel těchto možností je velmi málo, v podstatě existuje jedna jediná možnost, a to je žádat v Budapešti v programu OSI."
Kolik účastníků očekáváte tento rok?
"Chtěli bychom zapojit zhruba 50 romských studentů z celé České republiky. Doufáme, že se to podaří. Každým rokem je těžší a těžší ty studenty vyhledat. Když jsme začínali s přípravnými kurzy, byl zájem opravdu veliký, měli jsme 100 studentů v kurzech v jenom roce, což je nepředstavitelné číslo, teď se pohybujeme kolem 30ti ročně. Může to být tím, že dálkaři odstudovali a ti byli hodně motivovaní. Šlo o lidi, kteří se hlásili ze zaměstnání, takže oni si doplnili střední vzdělání a hned pokračovali na vysokou školu."
Co musí tedy udělat uchazeč o kurz?
"Nemusí mít ještě úplně vybraný obor, na který se chce hlásit, protože jak jsem již říkala, poskytujeme i poradenství. Pokud je člověk, který studuje střední školu nebo má vystudovanou střední školu, a uvažuje o studiu na vysoké škole, tak první, co bych doporučovala, je obrátit se na nás na telefonní číslo 222 511 434, případně na email pripravastudentu@centrum.cz a projevit zájem. My se s ním zkontaktujeme, máme síť regionálních koordinátorů. Zprostředkujeme osobní setkání s jedním z nich a další konzultace o výběru oboru."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Romská spisovatelka Irena Eliášová dopsala další román
Romskou literaturu obohacuje Irena Eliášová. Její prvotinou byla kniha Naše osada, bohužel vydaná v omezeném množství. Autorka vydává hlavně povídky, v současné době připravuje nový román Prostitutka Lili a také píše pokračování knihy Naše osada. Více řekla Marii Vrábelové sama autorka.
"Teď jsem dopsala román Prostitutka Lili a snažím se sehnat nějakého vydavatele. Pokouším se, tak snad mi to vyjde."
Proč jste začala psát?
"Já už jako malá holka jsem psala říkanky a básničky doma, a pak ještě za svobodna jsem psala povídky, různé básničky. V patnácti letech jsem dokonce napsala na základní škole hru, která se hrála, když jsme vycházeli devátou třídu. Pořád jsem se snažila o psaní, a pak jsem se vdala, přišla rodina, přišly děti. Pak se to ustálilo a teď konečně, když jsem sama s mužem a děti jsou samostatné, tak je více času, a tak jsem se do toho pustila."
Četla jste?
"Strašně moc."
Měla jste nějaký svůj vzor?
"Ani bych neřekla, že vzory. Ale hodně jsem četla, třeba takové ty dobrodružné romány nebo historické od Huga, od Dumase. Nebo Charlese Dickense. A samozřejmě i ty naše. A posledních dvacet roků byla mým vzorem paní Eva Kantůrková, kterou mám ráda a vlastně se musím pochlubit, že mi křtila knihu Naše osada."
Vy píšete tak, jak to cítíte?
"Určitě, jinak to ani nejde."
Vedete i svoje potomky k literatuře, nebo jim předáváte příběhy spíš verbálně?
"Ústně, samozřejmě ústně. Mám tři děti, a jestli můžu říci, že k tomu má někdo vztah, tak jedině syn. Je muzikant, a když nějakým písničkám nerozumí, chce překlad, protože jsem děti učila od malička jen českému jazyku, kvůli škole. A dnes jim romština moc nejde. Takže syn je možná tak trochu po mně a dcera trošku kreslí."
Píšete i povídky, píšete o tom, co se vám v životě stalo. Jak se vám žije v naší společnosti?
"Já beru život optimisticky. A jsem zvláštní povaha, že já si nic nepřipouštím. Dnešní život je takový hektický a vůči nám Romům dost špatný, snažím se ho brát normálně."
Nepřipouštíte, ale setkáváte se s tím každý den. Vadí vám to?
"Setkávám se s tím, vadí mi to. Ale co můžu dělat. Bojuji hlavně tím psaním, protože si myslím, že jinak to ani nejde. Dám ty myšlenky na papír a snad se v tom lidé najdou."
Máte pocit, že musíte dokazovat většinové společnosti, že patříte mezi ně, že jste stejná jako oni?
"Tak tento pocit máme vlastně pořád, my Romové, všichni, bez rozdílu. Jestli to bylo za komunismu nebo teď, je to nastejno. Protože když Romka šla do nového zaměstnání, tak musela dvakrát nebo třikrát ukázat víc, než ta bílá, že tu práci chce a že ji ovládá. Takže to je pořád stejné, si myslím, s tímto dokazováním. Musíme, my vlastně musíme dokázat, že se můžeme vyrovnat vám."
Jak pohlížíte na to, že se stále hovoří o tom, že Romové patří mezi sociálně slabé, že žijí ve vyloučených lokalitách?
"Co bych na to řekla? Já si myslím, že to je individuální, že to záleží na každém jednotlivci, jak žije. Ten život si řídíme my sami a jestliže chci normálně žít, tak ten život vedu normálně. A žijou lidi ve vyloučené lokalitě a jsou na sociálce? Ale ono to není tak jednoznačné. Já ty lidi kolikrát znám osobně z těch vyloučených oblastí, ale oni se snaží do té práce dostat, ale nezaměstnají se. Nikdo je nezaměstná, protože nemají zápočtový list, ten měli tak před deseti lety, který už dnes neplatí. Takový zaměstnavatel se hned zeptá: Kkde jste pracoval naposledy? - Byl jsem na úřadu tolik a tolik roků... - A je konec."
Nemyslíte si, že ztrácejí už takzvaně motivaci do života?
"Někdy mám trošku takový pocit."
Co byste jim vzkázala, všem Romům?
"Aby se nedali. A ať nikdy nedovolí, aby jejich děti žili v těch [vyloučených] lokalitách."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
O Roma vakeren čili Romové
hovoří s datem 7. listopadu je u konce. Ale naladit si nás
můžete v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého
rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV
regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové
adrese www.romove.cz.
Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren -
Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.
|
|
"Je velice důležité vést debatu, kterou vedeme nejen se zástupci státní správy, ministerstva vnitra, agentur, Rady vlády pro romské záležitosti, ale i se zástupci veřejnosti, občanských organizací, experty, ale i se samotnými obyvateli. Zkušenosti, které nám přivezli např. občané Litvínova, ať už starousedlíci nebo romští aktivisté jsou nezastupitelné proto, abychom pochopili, jakým způsobem může ten dialog v komunitách napomoci k vzájemnému respektování tak, aby podobné jevy jako extremismus neměli v naší společnosti vůbec místo."
Poslech:
Související články
"Pokud mám rozčlenit práci policie na tu represivní a preventivní v oblasti boje s extremismem a práce s menšinami, tak právě tu práci s menšinami považujeme za hodně preventivní. To je to, že se policie snaží navázat dialog s menšinami a to nejenom s romskou menšinou, ale jsou tu i další menšiny, jako např. vietnamská. V této oblasti existují programy jako asistent policie, jsou to specializované pilotní projekty, např. v Ostravě, kde pořádají tábory s romskými dětmi ze sociálně vyloučených lokalit, nebo projekt ve Strakonicích, kde např. vznikaly problémy na jedné základní škole, a proto tam policie uspřádala speciální poradnu pro děti, kde mohou děti konzultovat a organizují pro ně specializované přednášky, je to projekt v Plzni, který je celokomunitním projektem, kde opravdu všechny jednotlivé tamní části spolupracují. Takže jakoby ta práce komunitní, kde my se snažíme nejvíce cílit na ty mladé lidi, které dokážeme nějak ovlivnit v jejich názoru, aby byli příznivěji nakloněni práci policie."
"Je to inspirované jedním songem kapely Gipsy.cz, ta nám dělá patrona celé akce, a navíc Radek Banga z Gipsy.cz je jeden z frontmanů té kampaně. Gipsy.cz připravila přímo takový workshop pro děti, takový motivační, co se týká vzdělávání a zaměstnávání, nebo jakéhosi vytrhnutí z letargie, pokud bych měla použít toto často používaní klišé. Cílem je vybudit romskou menšinu k nějaké celospolečenské zodpovědnosti, nejenom zodpovědnost vůči svým vlastním životům a rodinám, ale vůči celé společnosti."
"Kurzy jsou určeny romským středoškolákům. Jednak lidem, kteří již střední školu absolvovali a chtějí se teď ze zaměstnání hlásit na vysokou školu, ale jsou také určeny pro studenty středních škol, a to ze třetích a čtvrtých ročníků před maturitou."
"Teď jsem dopsala román Prostitutka Lili a snažím se sehnat nějakého vydavatele. Pokouším se, tak snad mi to vyjde."
"Ani bych neřekla, že vzory. Ale hodně jsem četla, třeba takové ty dobrodružné romány nebo historické od Huga, od Dumase. Nebo Charlese Dickense. A samozřejmě i ty naše. A posledních dvacet roků byla mým vzorem paní Eva Kantůrková, kterou mám ráda a vlastně se musím pochlubit, že mi křtila knihu Naše osada."
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články