28. říjen "drží" tradičně i extremisté
Možná je to jen optický klam, ale přesto se zdá, že aktivita českých
pravicových extremistů v poslední době vzrůstá a nebo je o ní o něco lépe
vědět, což je ale de facto totéž. Různé skupinky vypjatých nacionalistů,
xenofobů a samozřejmě nepříliš bedlivě maskovaných neonacistů delší čas co
do nabírání nových sympatizantů spíš stagnovaly.
Jak aspoň říkají na ně zaměřeni specialisté. Vyšší viditelnost a tudíž jistá
publicita ale jsou cestou k získávání dalších spřízněných duší. A tak se
není co divit, že se extremisté, jak už se stává tradicí, připomněli také na
několika místech dvacátého osmého října. Což je datum, které jim dozajista
konvenuje. Vznik samostatného státu, správný národovec přece slaví. A tak se
konala ne snad přímo shromáždění, ale většinou spíš jakési srazy v centru
Ostravy nebo na Kladně, o něco početnější pak byla jedna pražská akce. A to
vše za rovněž tradiční pozornosti policie, která, tak to aspoň musí
chtěj-nechtěj vypadat v očích náhodných diváků, vlastně jakoby ochraňuje
ultrapravičáky před hybnými bojůvkami anarchistů.
Na to lze namítnout, že demonstrace například Vlastenecké fronty, coby řádně
registrovanou, nemají ale anarchističtí rváči co napadat. A tak policejní
snaha držet obě skupiny od sebe je tudíž vlastně na místě. Podobný obrázek
jako v Ostravě mohli vidět také Pražané. Na Palackého náměstí se nejprve
houfovali anarchisté a Vlastenecká fronta, skinheadi, pak po konzultaci s
policisty odešli ctít dvacátý osmý říjen na Vyšehrad. Pikantní na věci
přitom bylo, že demonstraci na náměstí měli úřadem Prahy 2 povoleny obě
vyhroceně znepřátelené skupiny, i když každá v jiném čase. Anarchisté měli
končit za deset minut dvě a skinheadi přesně ve dvě začít. To téměř volalo
po rozpoutání krvavé šarvátky. Zástupci obvodního úřadu tvrdí, že podle
zákona musí demonstraci povolit. Stačí jen v požadovaném čase, že je prostor
náměstí volný. Ale policisté namítají, že úřad přece mohl anarchistům, kteří
přišli se žádostí jako druzí, když zjistili, kde plánují sraz jejich
nepřátelé, nabídnout k demonstraci jiné místo. Nu, ale jako kdyby si úřad
řekl, oč anarchistům jde. Nechtějí si přece připomínat datum dvacátého
osmého října, ale jen překazit sraz neonacistům, a tak svedl obě skupinky
vlastně dohromady. K zákazu by se ale jistě nějaký důvod nalézt mohl,
například právě hrozící bitka.
K té nicméně nedošlo, nejspíš pro to, že šlo o početně nepříliš silné
skupiny, které od sebe udržela rovněž nevelká hrstka policistů. Dělnická
strana se tváří umírněněji a pokouší se politicky legitimizovat. Ta pořádala
sraz na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad, a to ve zřetelně větším počtu
osob. Některé zdroje uvádí až pět set. A za velmi silné policejní asistence,
včetně koní, psů a vodních děl. Taková opatření jistě vyvolala nedávno tvrdá
potyčka v Litvínově, kam se extremisté vydali s úmyslem provokovat v tamní
čtvrti, kde žijí převážně Romové, ale tentokrát se nic divokého nestalo.
Předseda Dělnické strany Tomáš Vandas nicméně pozval zúčastněné znovu do
Litvínova, a to na sedmnáctého listopadu. "Do Litvínova se vrátíme a
zkorumpovaná policie nás nezastaví," řekl mimo jiné Vandas, podle něhož prý
policie na něho osobně vede složku, podle které má být údajně, cituji,
pošpiněn. připomeňme, že Vandas měl letos projev na neonacistickém srazu
Fest der Völker 2008 v durynském městečku Alternburg. A českými úřady je
bezesporu sledovaný.
Ministr vnitra Ivan Langer po jeho vystoupení dokonce řekl, že jde o další
kapku k rozpuštění strany. Je ovšem otázkou, zda ministerstvo shromáždí dost
důkazů k tomu, aby Dělnická strana mohla být skutečně zrušena. Dokud se tak
nestane, těžko zřejmě veřejným shromážděním dopředu zabránit. Hlasy tvrdící,
že postavit minimálně s neonacismem propojené národovce mimo zákon, k ničemu
nevede. A že pokud se policii daří aktivity dostatečně monitorovat, vlastně
o nic výrazněji nebezpečného nejde. Jenomže na druhé straně je možné říci,
že v ilegalitě se neonacistům dýchá rozhodně mnohem hůř.
|
|