Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast
pro tento pořad.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Dnes se společně vydáme do Janova. V O Roma vakeren se dozvíte reakce na
sobotní demonstraci členů Národního odporu a Dělnické strany, které bylo
namířeno proti tamní romské menšině. K tématu se vyjádří například janovští
Romové, občanská sdružení i politici.
Mangav tumenge bacht the sastipen – Akana - šaj šunen romani relacia „O Roma
vakeren“. Šunena romane giľa the nevimata - andalo romano dživipen.
To je jenom namátkový výběr z programové nabídky.
=[ Reportáž ]=
Extremisté pronikli až na litvínovské sídliště Janov obývané především Romy
V následujících minutách se společně vydáme na nepovolené shromáždění
nacionalistů do Litvínova, které vyústilo v sobotu ve střety s policisty,
kterých na místě zasahovalo asi 400. Při konfliktech byli zraněni tři
policisté a jeden z radikálů. Několika skupinám extremistů se podařilo z
centra Litvínova proniknout až na sídliště Janov obývané především Romy,
střetu se ale nakonec podařilo zabránit. Na místě natáčela Marie Vrábelová,
která oslovila místní obyvatele.
"Je to hrozné, byty ničí. Bylo to tady nádherné, ale teď už se tady nikomu nelíbí."
Řekněte mi, jak je možné, že se to tady tak změnilo?
"Protože byty tady začali prodávat tak levně, tady dostanete 4 +1 za 80 tisíc, i starosta toto dovolil, hlavně prý to dělají Pražáci, zaplatí jim prý nájem tři měsíce dopředu a ještě jim dají peníze na to, aby se jich zbavili."
Myslíte si, že je to záležitost realitních kanceláří?
"Určitě ano, ty to dělají."
Romové se shromažďují a chystá se sem skupina neonacistů. Jak na to pohlížíte?
"Já vůbec nerozumím, proč to je, co se jim nelíbí, těm Romům. Nesmíte jim ani nic říct, hned se rozčilují, jsou sprostí. Nevím, proč tady takto stávkují."
Vy jste také místní, co by jste k tomu dodala?
"My spolu bydlíme v jednom domě a už jenom čekáme, kdy odsud půjdeme pryč. Tady se už nedá žít. Člověk radši zaleze domů, ani nechodí ven. Bojíte se jim něco říct, zůstanou tu jen přestárlí, mladí odsud utíkají."
Je tu třeba nějaká kultura pro mladé lidi?
"Herny a kasina, jinak vůbec nic."
Vy jste mladá rodina, bydlíte tady na sídlišti. Jak se vám tu bydlí?
"Zatím tu bydlíme jen krátce, dosud to ujde."
Vadí vám tady Romové?
"Trochu, dělají hluk a nepořádek."
Proč jste přijeli zrovna sem?
"Bydleli jsme v Plzni, tam jsou ale byty drahé, tak jsme šli sem."
Tady vám nabízeli laciný byt?
"Ano."
Z realitní kanceláře?
"Ano."
Když jste sem přišli, nebyli jste zklamaní?
"Zavedli nás do toho bytu tak rychle, že jsme okolo ani nic neviděli."
"Problém je asi takový, že si čeští občané najednou začali stěžovat, že nejsou spokojení, že jim narušujeme životy, atd. Že tady zkrátka s námi nechtějí žít, proto určití lidé z české komunity zavolali do Dělnické strany, požádali o výpomoc, a teď to došlo tak daleko, že sem dneska pochodují nějací skinheadi udělat pořádek a zatočit s námi."
"Když jsem tady bydlela před těmi 18ti lety, tak jsem nepociťovala, že by tu bylo nějaké ghetto, ale od března tohoto roku můžu potvrdit, že tu žijeme utlačovaně s tím, že ti, kteří nás nemají rádi, myslím tím Češi, využívají situace, toho, co se tady konkrétně děje, a dávají nám to najevo."
"Já jsem tu vyrůstala, žiju tady od dětství. Život tady v dnešní době je o strach. Mám devítiletou dceru, a ta je dneska schovaná doma jenom proto, že jí nějací skinheadi mohou ublížit. Jsou tady i české děti, i jim se může ublížit, oni neubližují jen Romům, to se stalo už i českým dětem. Myslím si, že čeští občané, co s námi tady žijí těch 20 let, že by to také měli znát, že se může stát, že napadnou i jejich děti, nejenom naše děti."
"Já si nepřipadám, že jsem v demokratickém a právním státě, protože zákony platí jen pro někoho."
Bojíte se skupiny neonacistů? Jak se budete bránit?
"Holýma rukama, klidně."
Už jste se na někoho obrátili, aby vám pomohl?
"Ano, obrátili jsme se na Džamilu Stehlíkovou. Ti, kteří jsou vzdělaní jí psali emaily, volali jí, ale ona nemá čas."
Co má na starosti antikonfliktní tým?
"Poskytovat informace."
Informace jakého druhu a komu?
"Všem zúčastněným stranám poskytnout informace, aby se předešlo nedorozumění, které by například mohlo vyústit ve zvýšení emocí a vzniku nějakých výtržností a napadení ."
Jste teď mezi Romy, myslíte, že je potřeba jim nějak domlouvat?
"Já bych to nazval pouze poskytováním informací. A nejedná se samozřejmě jen o Romy, jedná se o všechny zúčastněné strany, jedná se i o řadové občany, kteří ani s jednou ani s druhou stranou nemají nic společného."
Je tu hodně emocí, myslíte si, že se tady dá něco domluvit, když se ty dvě strany střetnou?
"My podáváme informace. A jestli tu je hodně emocí? Radši si udělejte vlastní závěr, když se podíváte kolem sebe."
Brání se tomu, aby sem neonacisté vůbec nakráčeli?
"Čím se tomu má zabránit?"
Takže může dojít ke konfliktu?
"Zde?"
Divíte se Romům, že se tady shromáždili, že chtějí bránit svoje děti?
"Já nevím, jestli se divím nebo nedivím, ale ze zákona mají určité možnosti a ty mohou uplatnit jako kdokoliv jiný."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
 Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Romská občanská sdružení vyzvala vládu k řešení situace v Litvínově
Romská občanská sdružení vyzvala vládu, aby se neprodleně začala zabývat
situací, která nastala po sobotní akci pravicových extremistů v Litvínově.
Romové vyjádřili obavy, že extremisté se do města znovu vrátí. Krátce po
útoku přijeli do Prahy zástupci janovských Romů. Ve sdružení Dženo
navštívili Ivana Veselého, místopředsedu vládní rady pro záležitosti romské
komunity. Radek Grundza a Dušan Horváth odpovídali Anně Polákové.
Jak tu sobotu vnímají Romové v Janově?
"Romové se cítí v nebezpečí, dokonce přestali pouštět děti do škol."
Jak to cítili lidé, kteří bydlí v Janově, kteří vlastně celý týden věděli, že nastane ta akce, že extrémisté vpadnou do Janova?
"Hlavně nám vyhrožovali, po internetu, také jsme to četli v novinách, že na nás přijdou a vymetou nás, že nám to zkrátka nandají, všem Romům. Věděli jsme, že tam přijdou, čekali jsme, že jich tam přijde tak 400, že nás budou chtít zabíjet, ne mlátit. Je to šok."
Jaký máte názor na tu vzniklou situaci?
"Ženy, a vlastně všichni lidé, to vnímají tak, že očekáváme nějaký střet. Teď jsme ale v takové situaci, že se jedná o naše životy, jestliže tam vniknou, tak nás budou chtít zabíjet. Nešli proti nám jen skinheadi, ale i lidé z paneláků, zkrátka normální Češi, kteří se přidávali ke skinheadům. Veřejně nám nadávali, posílali nás do plynu, provokovali nás, chtěli, abychom my vyvolali střet, abychom je napadli, aby se oni mohli bránit, aby oni mohli zabíjet. Ale nedovolili jsme jim to, dělali jsme vše, co se dalo a nepovolili jsme. A na závěr, kdy jsme viděli, že je to hodně nebezpečné, tak jsme radši začali spolupracovat s policií, s níž jsme spolupracovali od samého začátku. Ale stejně jsme tam viděli takovou věc, která se nám nelíbila, byla tam i nedůvěra vůči těm policistům z Litvínovska. Nejvíce nám pomohla ústecká policie. Chci jí poděkovat za naše životy. Co se ale litvínovské policie týče, tak jí nemám za co děkovat."
Situace by se mohla opakovat, jakým způsobem se bráníte, nebo na to připravujete, aby jste zabránili podobným střetům?
"Scházíme se, je jasné, že se o tom už určitou dobu bavíme. Od doby, co k tomu došlo, to probíráme soustavně. Nenecháme se zastrašit, nenecháme se odehnat, aby nás donutili jít na takovou úroveň, že budeme nuceni se odstěhovat do jiných zemí. Ne, to jim nedovolíme. Postavíme se k tomu jako bojovníci. Uděláme vše pro to, aby ke střetu nedošlo. Nechceme je vyprovokovat, jenom jim chceme ukázat, že se nebojíme, nenecháme se vyhnat. Pokud nás napadnou, budou nás chtít zabíjet, tak se budeme bránit."
U mikrofonu je se mnou také Radek Grundza.
"Jsem zastupitel obce Obrnice a zároveň předseda Romského křesťanského sdružení v Obrnicích."
Vy jste se v sobotu také vydal do Janova, pomáhal jste Romům s organizací.
"Byl jsem osloven janovskými a litvínovskými Romy a byl jsem požádán o pomoc. Dělal jsem tam to, co by asi dělal každý Rom, tzn. zkorigovat situaci ze strany Romů vůči majoritní společnosti zde v České republice. Aby se neříkalo, že Romové se tam prali, zabíjelo se to tam. Takže spíše po té psychologické stránce jsem se snažili tu naší komunitu uklidnit. Situaci jsme ustáli a já dnes můžu říci, že z naší strany byla tato akce na dost vysoké úrovni vzhledem k té celkové situaci. Zvládli jsme to na jedničku. Jak jsem řekl, už jsem jednou poděkoval místním Romům z Janova a Litvínova, že jsme to takhle zvládli. Samozřejmě obavy tam byly a byly velké, jelikož toto nebyla hra na kočku a myš. Tam šlo o život, protože to, co se tam dělo, bylo nehorázné. Já to ani nemůžu vyslovit, byl tam velký strach, jsou tam děti, jsou tam matky, jsou tam rodiny, které chtějí spořádaně žít. Báli se o svoje holé životy, které tam vystavovali tomu davu neonacistů."
Jaké názory na to mají lidé, kteří se na vás obraceli? Určitě jste s nimi poté diskutovali, jak se vyjadřovali k té situaci?
"Tak vyjadřovali se k té události, že by už nechtěli, aby se toto někdy v České republice opakovalo. Musím ale říct, že bohužel ještě nejsme z kola venku. Systém je tu nastaven tak, že Romové, neboli menšina v České republice, a to asi zklamu všechny Romy, se budou muset nadále obávat o své životy."
Co budete dělat? Lidé se na vás obracejí, nebezpečí stále hrozí. Jaké kroky budete podnikat? Obrátíte se na policii?
"Každopádně vyvoláme jednání s pražskými organizacemi, s kterými začínáme vytvářet nějaký koncept a postup, jak víceméně, tady používám to slovo víceméně, nadobro zarazit tyto akce, které se tu dějí vůči naší menšině. Nastolili jsme jednání, které bude pokračovat dále a doufám a pevně věřím, že Romové i další neziskové organizace v podobě proromských, ne romských organizací, se přidají, a tento problém se bude řešit. Protože si myslíme, že tento akt, který byl v Janově, a to si já osobně troufám říct, byl s politickým pozadím. Protože v pátek a v sobotu probíhaly volby. Já si myslím, že to s tím koresponduje, protože určitá část Romů, kteří žijí na Janovsku a Litvínovsku nebyla volit.Větší část proto, že se obávali o své životy, co se může stát na té ulici, než k těm urnám dojdou. Já si myslím, že toto mělo politické pozadí."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Politici k událostem v Litvínově mlčí
Události, ke kterým došlo na sídlišti v Janově se pro české politiky staly
druhořadou záležitostí. Politiky, víc než napjatá a nebezpečná akce Dělnické
strany, kterou v Litvínově podpořilo až 400 neonacistů, zajímaly spíše
volby. Ministr vnitra Ivan Langer prostřednictvím tiskového prohlášení zásah
policistů ocenil a podle něj byl profesionální. Některá občanská sdružení,
která hájí práva menšin, mlčení politiků kritizují.
Sídliště Janov, a především Romové, kteří tady žijí, měli dostat lekci, jak se mají správně chovat. Takový byl záměr Dělnické strany, podporovaný především neonacisty. Jejich další akce byla bez zájmu politiků. Zatímco pochody kolem synagog v Praze a v Plzni vzbuzovaly velké emoce a účast politiků, akci Dělnické strany v Janově pomíjeli. Proč? Vicepremiéři Jiří Čunek a Martin Bursík přiznávají, že tuto událost překryly volby. Po týdnu jí odsuzují.
"Já myslím, že tu byly jakoby jiné problémy a jak velký ten problém je, to v zásadě přenášejí média. Druhá věc je, jestli to přenášejí špatně. Každopádně, v tomto případě se nic nestalo, ale v každém případě je tyto věci potřeba potlačovat."
"Pokud jde o registraci Dělnické strany, já teď přesně neznám názor ministra vnitra, ale zaslechl jsem, že snad zvažují, že by dali návrh na vymazání této politické strany a její zrušení. Já si myslím, že by to mělo být zcela jednoznačné. Oni navíc měli na kandidátních listinách osoby, které reprezentují neonacistické skupiny, to si myslím, že by měl být dostatečný důvod, aby ministerstvo vnitra zasáhlo."
Ministerstvo vnitra má, podle mluvčí Jany Malíkové, na Dělnickou stranu zaostřeno, materiály o její činnosti shromažďuje neustále. Ministr Ivan Langer před nedávnem řekl, že k návrhu na zrušení extrémistické skupiny už chybí jen málo, doslova řekl, jen aby přetekl ten pověstný pohár.
"Pokud shromáždíme dostatek důkazů o tom, že Dělnická strana se nechová způsobem, kterým má, je samozřejmě řešením celé situace zákaz její činnosti."
Podle Ondřeje Cakla, který už léta neonacistickou scénu v České republice sleduje, pohár už dávno přetekl.
"Problém Dělnické strany, problém ochranných sborů Národní gardy, ten je tu přes rok a stále se na něco čeká. Čeká se na to, až někoho zabijí. Naše politiky donutí jen opravdu vražda, aby se k něčemu odhodlali. Nebo mezinárodní tlak, který bude poukazovat na to, že se tady v některých oblastech věci neřeší a že se jen odsouvají a neřeší. Je to zklamání, ale taková je česká politika."
S ostrou reakcí přišla hned po incidentu občanská sdružení hájící lidská práva. K výzvě občanského sdružení Romea "Politici přestaňte mlčet" se přidala např. Liga proti antisemitismu, Romodrom, Dženo nebo Gvendolín Albert. Jarmila Balážová akci neonacistů na sídlišti v Janově přirovnává k pogromu.
"My opravdu přirovnáváme tu akci na Romy v Litvínově k pogromu a k tomu, co se dělo v první polovině 90. let 20. století. Obáváme se toho, že tam dojde buď k rasovým nepokojům, nebo k vraždě na jedné nebo druhé straně. Proto jsme udělali výzvu směrem k politikům, zejména v době, kdy si stěžují, že Česká republika bude znovu čelit znovuzavedení vízové povinnosti. To je možná jeden z důvodů a není to dobrá vizitka pro Českou republiku, aby k něčemu takovému docházelo, aby politici, jako je ministryně pro lidská práva, jako je ministr vnitra a premiér této země, aby mlčeli a tuto situaci podceňovali."
Na akci Dělnické strany tento týden zareagovala i ministryně Džamila Stehlíková. Do Litvínova se vydala i s expertním týmem. Její postoj ale Jarmila Balážová ze sdružení Romea považuje za zmatečný.
"My jste poměrně dezorientováni. Ona nám před třemi dny k té situaci v Janově řekla, že ten zásah byl neprofesionální, ale že by se k němu neměli politici vyjadřovat a teď, asi i částečně na náš nátlak, zase vydala tiskovou zprávu, v níž oceňuje ten policejní zásah a snaží se, nebo se bude snažit o vytvoření meziresortní komise pro bezpečnost, v níž budou i zástupci Romů. My to považujeme za naprosto neadekvátní, protože kdyby se kvůli všemu měli vytvářet meziresortní komise, které se potom sejdou jednou až třikrát do roka, tak to naprosto nemá smysl. Tady má smysl jen to, žádat prošetření toho policejního zákroku. Možná se ukáže, že byl správný, ale je potřeba směrem k lidem, kteří v Janově žijí, kteří tam vychovávají své děti a kterým pochodují pod okny neonacisté, ukázat nějakým způsobem to, že se tou situací někdo zabývá."
Zástupci Dělnické strany teď svolávají shromáždění na 28. října do Prahy. Na jejich internetových stránkách se už ale objevují i informace, že se do Litvínova ještě vrátí.
A jak tuto situaci vnímá veřejnost? S mikrofonem se vydal do pražských ulic kolega Jan Mišurec.
Myslíte si, že by měla policie zasahovat proti neonacistům, kteří vystupují veřejně proti Romům?
"Já myslím, že ano, aby tu byl všeobecný pořádek."
"Vím, že někde v severních Čechách, četl jsem v novinách, že chtějí udělat nějakou ochrannou policii, která bude chránit bílé děti po cestě do školy. Já jsem proti rasismu, i když někdy s nimi mám špatné zkušenosti."
A měla by policie razantněji postupovat vůči neonacistům?
"Určitě."
"Rozhodně ano."
"Já nevím, snad postupuje správně."
"Tomu já nerozumím, já si toho nevšímám."
"Ano, Janov znám, tam bydlí kamarád. Prý to tam je šílené."
"Já si myslím, že nejdříve by měli začít něco dělat oni, začít se jinak chovat a pak proti nim nebudou ty útoky."
"Za to nemůžou, že jsou cikáni."
Měla by tedy policie razantněji postupovat vůči neonacismu?
"Určitě, protože proti nikomu jinému to nemá cenu, protože já vám řeknu, že se jich bojím, když je vidím, takové ty kluky, to je hrozné."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Některá ze shromáždění, která se mají uskutečnit v Pražských ulicích 28.
října, budou provázet bezpečnostní opatření. Policisté se zaměří především
na shromáždění příznivců Dělnické strany, kterou infiltrovali neonacisté z
Národního odporu, na náměstí Jiřího z Poděbrad a také na setkání stoupenců
Národní strany na Václavském náměstí.
Proti plánovanému záměru soukromé ostravské firmy vybudovat romské ghetto v
Ostravici na Frýdecko-Místecku se postavila drtivá většina obyvatel této
podhorské vesnice. Svůj nesouhlas vyjádřili podpisem na petiční archy. S
ghettem nesouhlasí ani místní romská komunita .
Italská vláda je rozhodnuta zrušit do roka všechny nouzové romské tábory,
kterých v zemi existuje 167. Ministr vnitra Roberto Maroni zdůraznil, že
obyvatelé těchto táborů budou ubytováni v takzvaných vybavených vesnicích,
pokud jim ovšem úřady udělí povolení k pobytu. Naopak lidé, kterým Itálie
povolení k pobytu neposkytne, budou ze země vypovězeni.
Po filmu Bathory režiséra Juraje Jakubiska přichází do slovenských kin další
příběh o skutečné historické postavě, která žila na území dnešního
Slovenska, romské houslistce zvané Cinka Panna. Sami Romové jsou podle
autorů na film zvědavi, jeden z nich mu už ale vyčítal, že není reálný.
Cinka Panna je známá jako romská primáška, její život ale velmi zmapovaný
není.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Podle Romani Aliance policie situaci v Litvínově nezvládla
Romani Aliance vyčítá policii, že sobotní nepovolené shromáždění
nerozpustila a nebezpečné extremisty neeliminovala. Již ve středu navíc
vyzvala Romy, aby se nespoléhali na selhávající státní aparát a k obraně
proti útokům extremistů se připravovali sami.
"Přesvědčovala jsem dnes obyvatele sídliště, že nemají mít obavy o život ani o majetek", konstatovala Stehlíková. Vůdčí osobnosti z řad janovských Romů ji prý ujistili, že se žádnou domobranu vytvořit nechystají. Některá občanská sdružení obvinila v úterý policii, že sobotní zásah proti pravicovým radikálům nezvládla. Žádají, aby vedení policie a ministerstvo vnitra, údajně nedostatečný, postup policie přezkoumalo. Severočeská policie se ale hájí, že, podle své mluvčí, zasáhla adekvátně. Stejné mínění má také Stehlíková: "Zákrok se, dle mého názoru, zvládl. A město nic nezanedbalo a nepodcenilo," dodala. Anna Poláková dala slovo zástupci ředitele Policie České republiky, Obvodní oddělení Most, pplk. Jiřímu Homonaiovi.
"Mostecká policie se na setkání příznivců Dělnické strany a Národního odporu připravovala. O setkání jsme věděli, ty informace byly samozřejmě veřejnosti dostupné na internetových stránkách a další informace policie získala operativní cestou. Pro vlastní zajištění veřejného pořádku, na ochrany osob a majetku, připravila severočeská policie mimořádné bezpečnostní opatření. Do služby bylo na sobotu nasazeno téměř 500 policistů Policie správy severočeského kraje. K posílení počtu byla samozřejmě povolána i pořádková jednotka hlavního města Prahy. Po rozchodu účastníků setkání pravicových radikálů policie na veřejný pořádek dohlížela až do nočních hodin."
Počítali jste s tím, že tam těch radikálů přijde tolik? Lidé z Janova říkali, že nejdříve přišli do Litvínova a poté se rozprchli do Janova.
"Samozřejmě, že bezpečnostní rizika policie rozhodně nepodcenila. Odhadované počty účastníků se nám zhruba shodovaly s realitou a mostecká policie zasáhla v souladu se zákonem a jednala profesionálně. Svědčí o tom jednak počet nasazených policistů, které jsme měli, jak jsem říkal předtím. Závěr je takový, že jsme bohužel měli tři zraněné policisty, a co bylo velmi dobré, a to bych chtěl i podtrhnout je, že byly nulové škody na majetku města i na majetku osob."
Jsou nějaké hlídky na sídlišti Janov, kde se v současné době obyvatelé obávají o své životy a situace je tam napjatá?
"Samozřejmě, že mostecká policie v současné době dohlíží na dodržování veřejného pořádku. Výkon služby byl okresním ředitelstvím dodatečně posílen, město kontrolují i policisté oddělení hlídkové služby. Situaci na Janovsku průběžně monitorují motohlídky i pěší hlídky. Je tu spolupráce s městskou policií Litvínov a samozřejmě, kdyby byly určité signály o hrozbě narušení veřejného pořádku, vedení Mostecké policie ve spolupráci se Správou severočeského kraje okamžitě přijme opatření, které by směřovalo k tomu, aby byl zajištěn veřejný pořádek a klid. Situací v Janově se dnes, pokud mohu podotknout, zabývala i Bezpečnostní rada města Litvínova, byl nařízen nepřetržitý monitoring Janova. Mimo to proběhlo dnešního dne i jednání v Litvínově s ministryní Džamilou Stehlíkovou se zástupci obce i Romů z Janova a samozřejmě, že i státní policie měla zde své zastoupení."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
S Ondřejem Caklem o extremistech v Janově
Richard Samko se dále ptal Ondřeje Cakla, který už léta neonacistickou scénu
v Česku sleduje, jak vnímá události, ke kterým došlo na sídlišti v Janově.
"Já ho vnímám jako velice zlomový, a pokud se situace bude vyvíjet způsobem, jaký jsme viděli v Litvínově a na sídlišti Janov, tak by mohlo dojít k něčemu velmi závažnému. A doufám, že už se toto nikdy nebude opakovat. Jen mě překvapují reakce ministerstva vnitra, policejních velitelů nebo tiskových mluvčí policie, kteří tuto akci označují za úspěšnou nebo profesionální."
Znamená to tedy, že to nezvládli?
"Celkově to nezvládli. Bylo to tak, že hned na místě, kde se sešli, je vůbec neodzbrojili, ačkoliv věděli, že se sjedou nejmilitantnější neonacisté z celé České republiky, tzn. neonacisté byli vyzbrojení. Hned od nádraží šli na náměstí, tam jim to starosta rozpustil, načež ho chtěli napadnout. Ten logicky ze strachu utekl. V té chvíli se těžkooděnci z jedné části začali formovat, ale neonacisté byli de facto rychlejší a snažili se při skandování Na Janov! Na Janov! Nakonec přiběhli ze strany, z níž policie vůbec neočekávala, že přijdou. Na poslední chvíli tam doběhla policejní jednotka na koních, která těsně, 80 metrů před těmi Romy zastavila. Kdyby tam nebyli na těch koních, tak by to možná skončilo i s obětmi na životech."
O jak nebezpečnou skupinu lidí šlo? Kdo se tam opravdu sešel?
"Sešli se tam lidé především z Národního odporu, lidé, kteří kandidují pod hlavičkou Dělnické strany, lidé kolem autonomních nacionalistů a část lidí bylo kolem národních korporativismů z bývalého spolku, který se jmenoval Národní korporativismus. To jsou ti, o kterých mluví zpráva o extrémismu, kterou vydává pravidelně ministerstvo vnitra, tak tito jedinci tam přijeli. Vědělo se dopředu, že tam přijdou, nejdřív na nádraží, ne na náměstí. A přesto to dopadlo takovým způsobem. Složka v rámci Dělnické strany, která vůbec nemá být v žádné polické straně na území České republiky vytvořená, a přesto se toleruje, a přesto ministr vnitra říkal, že až nastane chvíle, tak to zakáže. Ta možnost už tu dávno je, dávno předtím byla, a přesto Dělnická strana dále funguje. Je třeba sdělit také jednu věc, část lidí na náměstí v Litvínově těm přicházejícím neonacistům tleskala. Oni najednou pociťují, že určitá část veřejnosti s nimi sympatizuje a je velmi pravděpodobné, že v budoucnu budou jezdit do lokalit, kde jsou ty konflikty a problémy na vzrůstající tendenci a budou využívat místní společnosti, která se zkrátka cítí svým způsobem ohrožená tím, že tam policie neřeší ty problémy. A to se může stát teď jako v Janově, nebo se to klidně může stát na Moravě nebo v jiných částech problematických míst, kterých je v České republice dost. Záleží na tom, jak toho tu neonacisté využijí."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Jak se bude řešit situace na litvínovském sídlišti Janov
V Janově je velmi napjatá situace mezi občany, kteří zde žijí. Jak řešit
situaci do budoucna, na to se ptala Marie Vrábelová starosty Milana
Šťovíčka.
"Tato situace nemá okamžité řešení, to víme všichni moc dobře. Jako město připravujeme řadu záměrů, projektů, některé máme připravené jako velké projekty, tzn. bude je odsouhlasovat zastupitelstvo ještě do konce roku, ale pak máme některé měkké projekty, které směřují, řekl bych, k lidem a k terénní práci. Jednali jsme také s paní ministryní Džamilou Stehlíkovou, která přivezla dva náměty, jeden směřuje k zaměstnanosti Romů na sídlišti v Janově, druhý právě k terénní práci přímo na tomto sídlišti."
Vy jste jednal v létě s příslušníky Dělnické strany, na které se obrátili janovští obyvatelé a stěžovali si právě na Romy. Jaké bylo řešení, co jste s nimi domluvil?
"Kontakt přišel někdy v červenci směrem k našemu místostarostovi, kterého požádali o schůzku. My jsme to opravdu na radnici přijali s tím, že oni tehdy měli představu takovou, že budou monitorovat situaci v Janově. My jsme tu jejich pomoc odmítli a nepřáli jsme si další jejich součinnost, řekli jsme jim vše, co děláme pro Janov, a oni odcházeli s tím, že tedy měli pocit, že děláme maximum a tehdy jsme se s jejich předsedou domluvili, že opouští od svých aktivit v Janově. To samozřejmě nedodrželi. Od té doby ke kontaktu nedošlo. Nepřeji si podobné incidenty, ke kterým tady došlo, protože situace tam je potom velice vyhrocená. Akce, která tady byla ze strany Dělnické strany, nebo možná i některých jiných uskupení, vyprovokována, nebyla ani řádně ohlášena ani povolena, budu se tudíž samozřejmě snažit, aby se tu podobné věci neopakovaly."
Jaké konkrétní opatření chystáte?
"Jsme v kontaktu s Policií České republiky a myslím si, že potom, co se tady odehrálo, připravíme taková opatření, abychom postupovali razantněji vůči narušitelům veřejného pořádku."
V Janově se Romové bojí o životy svých dětí. Je to nějakým způsobem zabezpečeno?
"Naší snahou je, společně s Policií České republiky, zajistit jednak ochranu zdraví a životů a samozřejmě i majetku všech lidí ve městě, tzn. nejenom Romů, ale všech, kteří se tady pohybují, a to se samozřejmě budeme snažit dodržet."
Jednal jste i s místními Romy z Janova?
"Zrovna dnes a v pondělí také. Chápu jejich nervozitu, ta situace v sobotu 18. nebyla příjemná pro nikoho z nás. Chápu, že jsou ve velkém napětí. Snažili jsme se celou situaci uklidnit a paní ministryně byla přítomna dnešnímu jednání. Myslím si, že společně se nám podařilo alespoň tu část obyvatel, s kterými jsme byli v kontaktu uklidnit a ujistit, že uděláme maximum pro to, aby tady byl klid a pořádek."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
„O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 24. října je u konce. Ale
naladit si nás můžete v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 -
Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše
vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.
Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen
andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge
bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a
Jaroslav Sezemský.
| 
"Je to hrozné, byty ničí. Bylo to tady nádherné, ale teď už se tady nikomu nelíbí."
Poslech:
Související články
Jak tu sobotu vnímají Romové v Janově?
"Přesvědčovala jsem dnes obyvatele sídliště, že nemají mít obavy o život ani o majetek", konstatovala Stehlíková. Vůdčí osobnosti z řad janovských Romů ji prý ujistili, že se žádnou domobranu vytvořit nechystají. Některá občanská sdružení obvinila v úterý policii, že sobotní zásah proti pravicovým radikálům nezvládla. Žádají, aby vedení policie a ministerstvo vnitra, údajně nedostatečný, postup policie přezkoumalo. Severočeská policie se ale hájí, že, podle své mluvčí, zasáhla adekvátně. Stejné mínění má také Stehlíková: "Zákrok se, dle mého názoru, zvládl. A město nic nezanedbalo a nepodcenilo," dodala. Anna Poláková dala slovo zástupci ředitele Policie České republiky, Obvodní oddělení Most, pplk. Jiřímu Homonaiovi.
"Já ho vnímám jako velice zlomový, a pokud se situace bude vyvíjet způsobem, jaký jsme viděli v Litvínově a na sídlišti Janov, tak by mohlo dojít k něčemu velmi závažnému. A doufám, že už se toto nikdy nebude opakovat. Jen mě překvapují reakce ministerstva vnitra, policejních velitelů nebo tiskových mluvčí policie, kteří tuto akci označují za úspěšnou nebo profesionální."
"Tato situace nemá okamžité řešení, to víme všichni moc dobře. Jako město připravujeme řadu záměrů, projektů, některé máme připravené jako velké projekty, tzn. bude je odsouhlasovat zastupitelstvo ještě do konce roku, ale pak máme některé měkké projekty, které směřují, řekl bych, k lidem a k terénní práci. Jednali jsme také s paní ministryní Džamilou Stehlíkovou, která přivezla dva náměty, jeden směřuje k zaměstnanosti Romů na sídlišti v Janově, druhý právě k terénní práci přímo na tomto sídlišti."
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články