Dnes budeme hovořit o návrhu koncepce ministra pro místní rozvoj Jiřího Čunka, kterým chce řešit problémy deprimovaných částí měst obývaných převážně občany romského etnika.

Návrh pracovní verze koncepce v přístupu státu k řešení problémů těchto deprimovaných částí měst vyvolala celou řadu protestů, pochopitelně nejvíce mezi Romy samotnými. Na jakých pilířích koncepce stojí? Kdo se podílel na jejím vzniku? Proč navrhuje dělit občany do tří kategorií? Je takové to dělení vůbec v souladu s Listinou práv a svobod a dalšími dokumenty? Může být zneužitelné? Je vůbec ministr Čunek osobou, která by měla podobné koncepce předkládat? A zajímá téma sociálního vyloučení a s ním související postavení romské menšiny ve společnosti dostatečně české politiky a vládu samotnou? To je téma, kterému se budeme věnovat následujících teď již necelých padesát minut. Přeji ještě jednou nerušený poslech Šestky.

Česká republika neměla s ghetty ani sociálním vyloučením do druhé poloviny devadesátých let minulého století mnoho zkušeností, snad jen mostecký Chánov, panelák narvaný jen Romy byl takovým nepříjemným mementem. Pak ale začala chudinská místa vznikat. Nejdřív na ně upozorňovali terénní pracovníci. Ale nikdo to nepovažoval za alarmující. Až do okamžiku, kdy se objevila analýza sociálně vyloučených lokalit, kterou zpracovala sociologická společnost Ivana Gabala. Ta poprvé otřásla odborníky i částí veřejnosti. Více než tři sta sociálně vyloučených lokalit a v nich žijících osmdesát tisíc lidí, převážně Romů, to byl dost závažný závěr. Ovšem jak pro koho. Vláda v čele s ministryní pro lidská práva Džamilou Stehlíkovou sice deklarovala, že se musí něco dělat, ale zásadní změna nenastala. Vláda konečně přijala návrh Agentury pro sociální začleňování, která by měla v postižených lokalitách pomáhat. Ale problém je s financemi, zázemím a také s lidmi. Mezitím Česká republika stále ještě nepřijala takzvaný antidiskriminační zákon, za což jí hrozí sankce.

Kromě každoroční koncepce romské integrace do společnosti, kterou připravuje a vládě předkládá ministryně Stehlíková, přišel ministr Jiří ČUNEK, který proslul ne zrovna lichotivými výrazy na adresu Romů a čelil obvinění z braní úplatků, s novou koncepcí. Pracovní verze této koncepce přístupu státu k řešení problémů deprimovaných částí měst obývaných převážně občany romského etnika přichází s novými návrhy řešení. Kromě jiného počítá s kategorizací lidí žijících v sociálním vyloučení na takzvané jedničky, dvojky a trojky dle toho, zda chodí do práce, pobírají sociální dávky, jsou aktivní při řešení svých problémů a tak dále. Koncepce například počítá s umístěním občanů z kategorie tři do ubytoven se zpřísněným dozorem, zejména proti kategorizaci občanů se zvedla největší vlna kritiky. My se samozřejmě ke koncepci dostaneme mnohem podrobněji, stejně tak jako k důvodům jejího vzniku, k tomu, co by chtěla řešit a tak dále. Pozvání dnes do studia přijali Jiří ČUNEK. Dobrý den.

Jiří ČUNEK, ministr pro místní rozvoj /KDU-ČSL/
Dobrý den.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Dále sociolog Ivan GABAL. Vy stojíte za tou zmíněnou analýzou sociálně vyloučených lokalit.

Ivan GABAL, sociolog
Dobrý den. Děkuji za pozvání.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
A děkuji také Vojtěchovi Lavičkovi, který tu je za členy vládní rady pro záležitosti romské komunity. Je to také člen známé skupiny Gipsy.cz, romský aktivista.

Vojtěch LAVIČKA, romský aktivista, člen vládní rady pro záležitosti romské komunity, člen skupiny Gipsy.cz
Dobrý den.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Bohužel se natáčení nezúčastní ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková, která má řešení takzvané národnostní otázky kromě jiných také v gesci, zodpovídá také za Agenturu pro sociální začleňování v romských lokalitách, kterou jsem avizovala v úvodu a která běží v pilotní fázi. Paní ministryně účast odmítla s tím, že vládní strategie je taková, že se tématika začleňování nebude řešit před médii a že není vhodné, aby se v médiích přeli dva členové vlády. To je to zdůvodnění. Nám je to samozřejmě líto, protože na některé otázky mohla paní ministryně odpovědět. V každém případě je to tak. A na telefonu s námi, co by poslední telefonický host, bude Jana KOSOVÁ, která je ze sdružení Český západ, je to organizace, která pracuje od roku 2001 v Dobré Vodě, a to je jedna ze sociálně vyloučených lokalit. I vám, paní Jano, dobrý večer.

Jana KOSOVÁ, občanské sdružení Český západ
Dobrý večer.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
První dotaz, pánové, na vás všechny, samozřejmě může odpovídat i paní Kosová. Já jsem avizovala už v úvodu, že Česká republika měla to štěstí, že neměla zkušenost, na rozdíl od sousedního Slovenska, také třeba Maďarska, Bulharska, Rumunska, zkrátka zemí s velkým počtem Romů, tu zkušenost s ghettoizací. Tady česká romská menšina byla rozptýlená rovnoměrně a kromě toho jednoho sídliště jsme toho moc neměli. Považujete za chybu, že jsme si nechali vzniknout více než tři sta chudinských lokalit a jaké byly důvody toho vzniku. Kdo začne? Ivane Gabale, všichni se dívají na vás. Tak začněte.

Ivan GABAL, sociolog
Ano, já myslím, že trošku jste zapomněla na to, že v rámci Československa jsme měli ještě Slovensko, kde byly osady...

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Ano, samozřejmě. Teď už...

Ivan GABAL, sociolog
...kde bylo sídliště Luník a kde byla taky velká migrace ze Slovenska do Čech, protože většina tradičních českých romských rodin skončila v koncentračních táborech a v holocaustu, a tím pádem většina Romů, kteří v Čechách dnes žijí, jaksi pochází asi ze tří vln migrace po válce.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Nezapomněla vůbec, naopak s tím počítám, hned vás to nechám doplnit, jenom jsem vycházela z toho, že na rozdíl od bývalého Československa na území České republiky jsme neměli kromě avizovaného Chánova mosteckého tu zkušenost.

Ivan GABAL, sociolog
Velmi vzdáleně to souvisí s tou historií, protože ty migrační vlny šly v zásadě prvně do Sudet, ale pak už do průmyslových severních částí Čech a Moravy, a když přeskočím potom do období po roce 89 a transformace, tak v zásadě to byly regiony, kde šla nejbrutálnější restrukturalizace a kolaps průmyslu a v zásadě mizely pracovní příležitosti, podniky a i pracovní povinnost pro lidi bez kvalifikace, pro romské rodiny a samozřejmě to se týkalo i struktury bydlení, takže došlo k tomu, čemu se říká odborně sociální vyloučení, na které navázalo prostorové vyloučení. A vlastně koncentrace lidí, kteří vypadli ze sociální struktury, z pracovního trhu do určitých lokalit, to se odehrálo v posledních deseti letech. Souvisí to hodně s vývojem, kterým Česká republika prošla, se změnou sociální struktury, je faktem, že vlastně romské rodiny nestihly jakoby naskočit do toho ujíždějícího vlaku směrem k tržní ekonomice, která je velmi konkurenční a řekl bych, vyžaduje plný výkon, pracovní nasazení, kvalifikaci, zmizela ta hospodářská báze a zůstala jenom sociální politika, takže to je situace dneska, kdy v zásadě máme těch zhruba plus minus tři sta lokalit, kde je skoro monopolně romská populace, většina z nich nezaměstnaná a mimo pracovní trh a závislá na sociální politice.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Vojtěch LAVIČKA chce nějakým způsobem doplnit a říct důvody.

Vojtěch LAVIČKA, romský aktivista, člen vládní rady pro záležitosti romské komunity, člen skupiny Gipsy.cz
Jenom chci říct, nebo spíš poznamenat krátce, že bohužel do toho ujíždějícího vlaku směrem k tržnímu hospodářství Romové opravdu z objektivních důvodů často nemohli naskočit, protože téměř devadesát procent vlastně romské populace nemělo základní vzdělání, respektive vzdělání ze zvláštních škol, takže bylo opravdu těžké se na trhu prosadit, navíc se zde objevily nějaké jevy, které byly přece jen za vlastně komunistů skryté, tím myslím hlavně diskriminaci a rasismus skrytý, který se projevil otevřeně vlastně po roku 1990, takže to byly i některé objektivní důvody, čímž samozřejmě neříkám, že si Romové částečně za to nemůžou sami, ale tohle jsou objektivní důvody také k tomu, proč vlastně ten vlak ujel.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
My jsme narazili také na to, že samozřejmě historie vzniku míst sociálního vyloučení souvisí také s holocaustem, druhou světovou válkou, s řízenou migrací, která byla zpočátku skutečně řízená také českou a slovenskou stranou, koordinována postupně, za těmi prvními vlnami Romů přicházely ty migrační vlny už velmi spontánně, řekněme, co by za příbuznými. Pracuje s těmito důvody dneska někdo, objevuje se to v těch analýzách, jsou to vůbec podstatné informace, abychom věděli, proč se třeba někdo dostal do sociálního vyloučení, jestli v tom daném městě jeho rodina žije, existuje, eventuálně pracovala předtím x let a teď nepracuje. Jaké jsou ty důvody toho, že třeba byli odsunuti z lukrativního bytu v centru města na okraj?

Jiří ČUNEK, ministr pro místní rozvoj /KDU-ČSL/
Tak jestli můžu ...

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Ano, prosím.

Jiří ČUNEK, ministr pro místní rozvoj /KDU-ČSL/
Já bych ještě chtěl odpovědět na tu původní otázku. Vy jste řekla vlastně, jak to vniklo, jestli je to dobře, no, tak ta odpověď je nasnadě, samozřejmě že bychom tady neseděli, kdyby to bylo dobře, byť v jednom případě.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
A proč se toho vláda nevšimla dřív?

Jiří ČUNEK, ministr pro místní rozvoj /KDU-ČSL/
No, ten problém ...

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Od 97 ghetta začala vznikat.

Jiří ČUNEK, ministr pro místní rozvoj /KDU-ČSL/
To není pravda, ta ghetta vznikala, jak tady ta studie Ivana Gabala jasně prokazuje, ta ghetta vznikla už dříve, ale hlavně tady s Romy nikdo nepracoval a nikdy, a to je, v tom je ten problém, oni sice měli pracovní povinnost před rokem 89, tak jako my všichni ostatní, což bylo v tomto případě velmi, to bych označil velmi plusovým znaménkem, protože přeci jenom ty pracovní návyky potlačovaly některé jevy, ale když jste se podívali na ty kolonie, které tady byly dostěhovány v těch třetích vlnách, to byl ten rok sedmdesát, řekněme, čtyři až osmdesát, postupně ze Slovenska, tak vždycky se dopustili, tedy ti, kteří to zajišťovali, té zásadní chyby, že dostěhovali ty Romy z opravdu lokalit, které se příliš na Slovensku nezměnily, to znamená z těch kolonií, kde, kde si nikdo z nás ani nedovede představit, kdo tam nebyl, zřejmě my čtyři, nevím, ale já jsem tam byl, vy jste tam určitě byli taky, ten způsob života je tam o dvě stě let zpátky proti dnešním standardům, tak tito lidé byli dostěhováni do měst a byli dáni téměř výhradně vždycky do nějaké lokality, obsazen jeden dům ...

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Na druhé straně, pane ministře, já znám spoustu rodin, já pocházím z Brna, to je město, kde žije velmi integrovaným způsobem od sedmdesátých let řada Romů, která přišla z východního Slovenska, jsou to muzikanti, lidé, jejichž děti jsou dneska vysokoškoláci, tam vzniklo za posledních deset let v některých částech skutečně sociální vyloučení třeba Bronx, kde vy jste určitě, pane Gabale, byl a označil jste tuto lokalitu za sociálně vyloučenou, to byla dřív naprosto běžná ulice. Francouzská /nesrozumitelné/, kde ano, bydlely některé rodiny, ale nebyl tam problém, nebyly tam ubytovny. Jak je možné, že se některé rodiny, které také pracovaly, ne všechny ty rodiny přišly posledních deset let, je zkrátka mnoho rodin, které dříve pracovaly, platily nájem a z nejrůznějších důvodů se dostaly do platební neschopnosti a některé se třeba ani nedostaly do platební neschopnosti, ale jejich dům se opravoval nebo byt, a oni zkrátka jsou dnes v této situaci. Vy jste říkal, že nikdo s Romy nepracoval, možná ne s jednotlivými rodinami, ale já si pamatuji období 90 - 92, kdy měla romská menšina, což je mimochodem oficiálně uznaná menšina, tím jenom upozorňuji na drobnou chybku v pracovním názvu té vaší koncepce, kde se užívá termín romské etnikum, ale to teď není podstatné, tak romská menšina měla v letech 90 až 92 deset poslanců v České národní radě, Slovenské národní radě, Federálním shromáždění tenkrát na kandidátce Občanského fóra. Vzniklo mnoho materiálu, která já osobně bych považovala za koncepční a kde Romové samotní, stejně tak jako sociologové, kteří se tímto tématem dlouhodobě zabývali, upozorňovali na to, co může přijít, rozebrali čtyři oblasti, oblast vzdělávání, bydlení, zaměstnávání, několik resortů mělo také své poradce, lidi z řad Romů. Jak je možné, že pak vzniklo nějaké divné vakuum a Česká republika, která měla svého času velmi dobře našlápnuto, tak udělala několik kroků zpátky a dneska má tři sta chudinských lokalit.

Jiří ČUNEK, ministr pro místní rozvoj /KDU-ČSL/
Vy říkáte, že udělala několik roků zpátky. To je, když někdo něco udělá, tak to je nějaké aktivní počínání, ale tady právě žádné počínání nebylo. My jsme se tím, že jsme zůstali stát, tak nás ten problém vlastně zavalil a vznikala ta ghetta. Já jenom dokončím jednu větu, na které se zřejmě shodneme všichni a možná se k tomu již tím pádem nemusíme vracet. Zkrátka já vidím ten základ těch problémů v tom, že lidé, kteří nebyli, jednoznačně nebyli, až na nějaké výjimky, o těch nemusíme mluvit, integrovaní, ani na to nebyli zvyklí, byli vlastně z těch lokalit slovenských převezeni sem...

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
A to mluvíme teď o kolika Romech asi tak z těch dvou set padesáti až tři sta tisíc, kteří tady žijí.

Jiří ČUNEK, ministr pro místní rozvoj /KDU-ČSL/
No, dobře, ale to musíte, mezitím už uběhlo třicet let.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Ano, ano.

Jiří ČUNEK, ministr pro místní rozvoj /KDU-ČSL/
Takže tehdy ty rodiny, které, do některého města takových rodin přijelo třicet, někde dvacet, někde možná o něco více, nicméně lokalizovaly je na jednom místě a oni se v drtivé většině nedokázaly vypořádat s tím způsobem života. Myslím v těchto bytech a tak dále. Proto tam vznikaly ty problémy nejenom s neplatičstvím, ale i s udržováním majetku a tak dále. A vlastně ta tehdejší společnost to řešila tak, že je případně přestěhovala do jiné lokality, ale nepracovala s nimi co do výuky dětí, co do výuky i těch lidí jako takových, vyjma toho velmi pozitivního, a to je ta práce, kde odešli do práce, tam byli osm hodin, což teď v zásadě chybí a o to více vlastně ten problém nabývá.

Ivan GABAL, sociolog
Můžu to ještě ...

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Ivan GABAL určitě a prosím, kdybyste opravdu jako mohl zkusit odhadnout, zkusit odhadnout, o jakém počtu Romů mluvíme, protože mám pocit, že v posledních x letech se o Romech mluví paušálně, jak o skupině lidí, která ve své převážné většině není integrovaná. Podle neoficiálních odhadů, leč velmi realistických, tady žije dvě stě až tři sta tisíc Romů, tak kolik z nich tedy je tak neintegrovaných a bylo ještě neintegrovaných.

Ivan GABAL, sociolog
Osmdesát tisíc. Tak já se k tomu počtu vrátím, ale já bych doplnil ještě to, co bylo řečeno a co zřejmě tady Vojtěch LAVIČKA by taky rád řekl. Já si myslím, pane místopředsedo, že to nebylo jenom o výsledcích tý migrace, jo, ten problém byl v tom, že od roku 90 vlastně byla česká a slovenská společnost na úprku za novými příležitostmi, povinnostmi, nutností při inflačních liberalizačních jaksi prudkých změnách, a to byly šoky, se každá domácnost svým způsobem vyrovnávala s tím novým nárokem, náklady a vším. Někde hospodyňky jaksi měly schopnost udělat rezervy, šedesát procent lidí změnilo pracovní a životní dráhy celý, když si vezmete počty rozvodů, rozpadlých rodin, to byly opravdu těžký šoky, který vlastně z té makroúrovně šly do úrovně domácnosti a rodin a tam se vlastně jakoby absorbovaly. A každá rodina se s nima musela vyrovnat a každá rodina se s nima vyrovnala jinak. V tomhle procesu a běhu jsme například ztratili Slovensko. Říkám, ztratili, protože si myslím, že to zaprvé se nemuselo stát a že to bylo právě proto mimo jiný, že jsme se koncentrovali na ekonomickou transformaci a změnu, nechali jsme tu sociální dynamiku běžet spontánně, a to, co se nám později ve velmi malém dělo s romskými lokalitami, vlastně celý Slovensko nebylo ochotný do určitý míry akceptovat jakoby a přizpůsobit se a vzešel tam jaksi nacionalistický, politický dostal legitimitu a skončilo to. To samé v malém vidíme u Romů, jenomže s tím rozdílem, že jaksi se objevil trh s byty, okamžitě se začalo spekulovat na ceny bytů v centru. Já vám, jestli dovolíte, paní redaktorko, uvedu velmi živý příklad. Pan místopředseda ať ho slyší. Teď jsme před procesem koncentrace lokalit a vzniku v Brně. V Brně nadále ještě podstatná část rodin žije v centrální historické části a dojde právě k tomu procesu, kterým jaksi budou buď jaksi mizet z brněnských centrálních a historických částí, nebo se budou ty rodiny koncentrovat, ať už v důsledku pohybu na trhu z bytů, nebo spekulacema nebo pohybem realitních agentur nebo tlakem zastupitelů a starostů. A když se na to podíváte, to máme teďko před sebou a budete se ptát pana místopředsedy, jako mají konkrétní strategii, co s tím v Brně budou dělat nebo se půjdete zeptat na brněnskou radnici, tak zjistíte, že to, o čem hovoříme deset let zpátky, v tomto partikulárním případě máme před sebou a nikdo nemá recept, jak to udělat. Brněnská radnice prostě jakoby neví si rady. A teď to říkám v jednom velkém městě, notabene univerzitním, notabene statutárním, to máme před sebou a neřekl bych, že existuje někdo na úrovni samosprávy brněnské nebo na úrovni vlády či resortu, ať už je to MPSV nebo ministerstvo pro místní rozvoj, kdo by řekl, budeme tomu takhle předcházet, tohle uděláme, aby se nám to nestalo.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Vojtěch LAVIČKA.

Vojtěch LAVIČKA, romský aktivista, člen vládní rady pro záležitosti romské komunity, člen skupiny Gipsy.cz
S velkou částí toho, co jste říkal, samozřejmě souhlasím. Na druhou stranu místní samosprávy během uplynulých let dokázaly, že vědí, co s tím chtějí udělat. Řeknu příklad z Prahy 5. V době, kdy jsem pracoval v Člověkovi v tísni jako šéf terénních sociálních asistentů, Praha 5 ve velkém spěchu, protože se rozšiřovalo, že jo, centrum, dneska vlastně dá se říct, že Smíchov patří mezi, mezi centrum, tak na Smíchově bydlelo spoustu olašských Romů i slovenských Romů a Praha 5 se velmi rychle a levně zbavovala Romů, prodávala vlastně domy s nájemníky, kteří řádně platili, a nijak nepořešila jejich nájemní smlouvy. Ty ve své samozřejmě neznalosti, nevědomosti podepisovali smlouvy na tři měsíce na dobu určitou. Během tří měsíců se ocitli na ulici, ačkoliv to byli řádní platiči a lidé, kteří tam byli vlastně plně integrovaní. No, a ty se samozřejmě stěhovali, aby neskončili na ulici, tak se stěhovali na ubytovny za Prahou. Tam vznikají sociálně vyloučené lokality. A tento model po České republice, si myslím, že je v x městech, ať je to Jirkov, Kadaň, Chomutov, můžeme si jmenovat další a další města, tak tenhle model byl. To znamená politika místních samospráv byla, myslím si, kvůli jakoby nějaké hospodářské politice nebo ekonomické politice byla taková, že z center se vystěhovávali vlastně ti, ti chudší ven a byla, byla snaha je prostě dostat jakoby z očí, z očí těch "řádných" občanů. A s tím se bohužel svezli i lidé, kteří, kteří se vystěhovávat neměli.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Říká Vojtěch LAVIČKA. Stále posloucháte Studio STOP. My máme na telefonu Janu Kosovou. Ta je z Dobré Vody. To je jedna ze sociálně vyloučených lokalit. Můžete říci, jak dlouho existuje sociálně vyloučená lokalita v Dobré Vodě a kolika Romů se vlastně týká, kolik Romů bydlí v tom domě?

Jana KOSOVÁ, občanské sdružení Český západ
Takže v Dobré Vodě bydlí osmdesát osm obyvatel a z toho je osmdesát obyvatel, kteří přísluší teda k romské menšině. A teď všichni bydlí v jednom panelovém domě, který má čtrnáct malometrážních bytů.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Ten dům, pokud si dobře vzpomínám, vznikl někdy v letech 1961, tedy tehdy to byl dům, ve kterém bydleli lidé pracující v lesích, v zemědělství. Jak je možné, že se z něj potom stalo místo, kde žijí jenom sociálně vyloučení lidé?

Jana KOSOVÁ, občanské sdružení Český západ
Myslím si, že to mělo několik důvodů. Určitě to bylo, že vlastně tady ta práce byla blízko, byly tu statky a ty zemědělský usedlosti, kde se pracovalo. A postupně, protože Dobrá Voda je hodně daleko od měst, je to deset kilometrů od Toužimi, deset od Teplé, takže první obchod je opravdu v Toužimi, tak lidé, kteří si mohli najít lepší práci, případně po ztracení práce prostě práci ve městě, tak se odstěhovali a postupně se sem k nám nastěhovávali lidé, kteří buď neplatili v obcích, které byly blíž Toužimi nebo blíž kulturního centra, nebo lidé, kteří se sem stěhovali za svou rodinou, to znamená, že bydleli někdo, kde třeba měli problémy s bydlením a tady bylo velmi levné bydlení a město Toužim vlastně přesunovalo ty lidi, kteří měli problémy sem do Dobré Vody, anebo do dalších vesnic, které jsou tady okolo.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Vaše občanské sdružení Český západ pracuje v dané lokalitě od roku 2001. Když jste přišli, tak tam byla stoprocentní nezaměstnanost dle vašich slov. Jak to vypadá v současné době?

Jana KOSOVÁ, občanské sdružení Český západ
Tak v současné době teda po usilovné práci těch sedm roků pracuje šedesát dva procent práceschopných lidí, to znamená z dospělých lidí šedesát dva procent pracuje a myslím, že v týhle chvíli můžu dost odpovědně říct, že se u nás úplně změnilo klima, co se týče zaměstnání a jeho získání, takže když někdo ztratí práci, tak už ji začíná usilovně hledat a není to, že by zase zůstal několik let na úřadu práce, je tu prostě klima, že je lepší chodit do práce, než zůstat na sociálních dávkách. Tím chci trošku oponovat tomu, že předsudek o Romech je, že všichni chtějí zneužívat sociální dávky a když se zeptáte našich lidí, tak to tak určitě není.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Pro přiblížení situace toho prostředí, jak se ještě žije v takové sociálně vyloučené lokalitě, tedy u vás minimálně, jak chodí děti do školy například.

Jana KOSOVÁ, občanské sdružení Český západ
Tak Dobrá Voda je opravdu vesnička, ve které je pouze poštovní schránka, není tady ani obchod, ani restaurace, ani žádný další místo ke kulturnímu nebo sociálnímu vyžití a jezdí k nám jednou denně autobus, a to ráno pro děti do školy o půl osmé a vrací se ve čtyři odpoledne. A to je jediný spoj vlastně i pro možnost zaměstnání, což je velmi nevýhodný pro lidi, který nemají vysokou kvalifikaci. A jestli jste se ptala přímo jako na vzdělání našich dětí, tak v tom je vidět taky, i když ne tak výrazný pokrok jako v zaměstnávání, že děti, který vlastně když Český západ vznikal a začal pracovat, tak během prvního až druhého ročníku všechny děti, nebo předtím, než vznikl, všechny děti chodily do zvláštní školy. To opravdu jako bez výjimky.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Já vám pro tuhle chvíli děkuji. To byla Jana KOSOVÁ. Pánové, pojďme se dostat dále a pojďme konkrétněji už k té vaší navrhované koncepci. Proč vlastně vznikla? A je to koncepce, která by měla být nadresortní? Teď mě zajímá především, jak bude spolupracovat třeba s tou avizovanou Agenturou pro sociální začleňování v romských lokalitách.

Jiří ČUNEK, ministr pro místní rozvoj /KDU-ČSL/
Tato komise, teda pardon ...

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Koncepce.

Jiří ČUNEK, ministr pro místní rozvoj /KDU-ČSL/
... tato koncepce vznikla proto, protože já to neřešení, anebo ty jednotlivé koncepce, které v zásadě něco řešily, ale vždycky to zaniklo, tak považuji za nejdůležitější součást zahájení jaksi nějaké, nějaké změny, nějakého řešení. A to proto, že a tedy odpovídám na to, tato koncepce je základem, na kterou musí jednotlivé resorty dopracovat své jednotlivé koncepce, my jsme se tak rozhodli proto, ne že bychom to snad s našimi spolupracovníky možná nedokázali, ale ono tady existuje spousta materiálu, který je celkem dobrý, je využitelný, druhá věc je, že člověk musí znát také státní správu, aby něco prosadil. To znamená, že jednotlivé resorty musí samy spolupracovat na takové to koncepci, aby potom ona mohla vůbec v životě žít. A já ještě bych rád odpověděl tady na paní Kosovou, která tady mluvila, to byl sice nádherný příklad, já jsem tam byl osobně se podívat, ale myslím si, že to nemůže nikde fungovat a řeknu vám proč. Tam ti lidé, kteří tam dělají tu službu, a teď nemluvím o práci, ale o službě, tak jsou přímo napojeni na trapistický klášter, jinými slovy tam je úplně jiné klima a úplně jiné ovzduší, tady tato paní plus ti ostatní, kteří pracují s tou komunitou, jsou v zásadě misionáři, kteří se tam nastěhovali, žijí tam, nemají tam rodiny, věnují se v drtivé většině jenom této práci, a to samozřejmě je velmi obtížné v těch ostatních dvě stě devadesáti devíti komunitách najít v zásadě takovou to řeholi nebo lidi, kteří jsou schopni této řehole, takže my musíme v tom našem prostředí, které je samozřejmě drtivě ateistické, najít spolupracovníky, kteří budou pracovat i na trošku jiném základě.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Na druhé straně existuje mnoho neziskových organizací, které celá léta připravují nejrůznější projekty, podpůrné, vzdělávací, další, zaměstnavatelské, které by byly využitelné v těch regionech. Mě spíš zajímá, jak chcete udělat to, aby vaše koncepce byla více akceptovatelná vládou a také jinými resorty, než byly ty předchozí, aby se vám skutečně podařilo, že se najdou finanční prostředky a že se tedy začne něco dít v praxi.

Jiří ČUNEK, ministr pro místní rozvoj /KDU-ČSL/
Já mám usnadněnou pozici v tom, že vláda téměř bez výjimky si uvědomuje, že není možné ten stav takto nechat, že to neřešení, to znamená, jak vy jste řekla, že to bude tři kroky zpět a vysvětlili jsme si to, to znamená, to neřešení nás uvrhává do stále větších problémů. To je první věc.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
O co se opírá to vaše ujištění, že vláda skutečně je si toho vědoma a chce s tím něco dělat.

Jiří ČUNEK, ministr pro místní rozvoj /KDU-ČSL/
Je si toho vědoma. My jsme, my o tomto problému jsme samozřejmě mluvili, sem tam tento problém vnikne jen tak na jednání vlády při řešení úplně jiného problému.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Ale to říká i paní Stehlíková, víte, a teď má na tu Agenturu pro sociální začleňování velmi málo finančních prostředků, velmi málo lidí. Nemá ani auta, aby ti lidé mohli do těch odlehlých částí jezdit a podobně.

Jiří ČUNEK, ministr pro místní rozvoj /KDU-ČSL/
Víte co, ten základ, to jsou už jaksi problémy, které i s auty a se vším se dají vyřešit. Ten základ je v tom, tady byly a jsou koncepce, které jednotlivě byly možná i dobré, ale není možné, a to já uvádím rád na tom příkladu a tím vás zdržím pár vteřin, jestliže tady se začnete věnovat dětem předškolního věku a začnete je učit česky, ty děti potom krásně mohou jít do školy, ale pak se jim přestanete věnovat na základní škole, tak po dvou, třech letech nejvíce oni vlastně spadnou do stejné situace, v jaké byly, v jaké jsou ti ostatní, kteří ani to vzdělání předtím nedostali. A proto je potřeba udělat ucelenou koncepci, kdy vlastně od počátku se s tím dítětem už vlastně, už s maminkou, to znamená v prenatálním věku toho dítěte, se začne pracovat, až po, až po jeho zaměstnání a pokud...

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Včetně toho, že na to bude přizpůsobeno české školství a nebude posílat děti do zvláštní škol, teď prakticky...

Jiří ČUNEK, ministr pro místní rozvoj /KDU-ČSL/
Nejenom včetně toho, že, no, ne, počkejte, teďka už zvláštní školy nejsou.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Jsou to základní školy praktické a na počet těch dětí a jejich charakter se nezměnil.

Jiří ČUNEK, ministr pro místní rozvoj /KDU-ČSL/
Ale musí to být ... a toto koncepce to předpokládá, to znamená to v zásadě vzdělávání všech těchto skupin, já to nechci nazvat celoživotním vzděláváním, protože tento pojem používáme jinde, ale toto je základ vlastně té koncepce, že chceme pracovat s tímto člověkem, s touto komunitou v naprosté symbióze a synchronizaci s těmi ostatními projekty, které jsou, které budou vlastně zařazeni pod tento jeden projekt. Jestli z této koncepce jsou některé věci, které se pranýřují již dopředu, my přeci říkáme, že to je koncepce, to není hotový harmonogram prací a postupu a tak dále, který by schválila vláda. To znamená, o něm musí jednat úřad Džamily Stehlíkové, nedávno jsem se dozvěděl, že spolupracuje tady s Ivanem Gabalem a s jinými organizacemi. Ti všichni se musí zapojit do toho procesu, ale my chceme, aby se tam zapojili jenom ti, kteří ho skutečně chtějí řešit. Ne ti, kteří vidí svoje poslání v tom, že žijí díky tomu, že tento problém žije.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Já jsem ráda, že jste to řekl jako první, pane ministře, protože upřímně, když čtu některé vaše výroky, tak vy tak velmi jednoduše dehonestujete svoje protivníky, víte, vy rovnou řeknete, že to jsou etnobyznysmeni a nikdy nekonkretizujete, nikdy neřeknete konkrétní jméno. Teď jste to opět použil a já to využiji samotná. Řekněte mi, prosím, kdo z těch lidí, kteří se dlouhodobě v té tématice pohybují, třeba Karel Holomek, který kromě jiného získal prezidentské ocenění a který má některé výhrady a myslím si, že vaši koncepci jen tak šmahem neodsuzuje. Vy zařazujete i takovéhohle člověka do té etnobyznys skupiny, jsou to jako lidé, kteří nestojí za to, aby se s nimi diskutovalo? Víte, vy jste to několikrát použil a stejně jste a nikdy jste na druhé straně nezveřejnil jména těch, kromě Josefa Baláže, což je váš asistent, tak nikdy jste nezveřejnil na druhé straně jména těch, kteří jsou v té skupině, pak se ohánět tím, že samotní Romové - odborníci připravovali tuto koncepci a dehonestovat ti, kteří ji kritizují, mi nepřijde úplně fér. Vám ano?

Jiří ČUNEK, ministr pro místní rozvoj /KDU-ČSL/
Mně se to strašně líbí, že jste to takto celé uvedla, protože to je jasný příklad na průvodního jevu, proč ty koncepce vlastně tady nejsou, proč se nic nedělá, protože ten, kdo nemá ten žaludek nebo vůli nebo jakkoliv to najděme, anebo ten drive, jakkoliv to nazveme, tak ten už tím, že je tázán na to, s kým spolupracuje, my se máme zabývat tím, co ta koncepce obsahuje a ne tím, že já si tady tvořím imaginární skupinu, tedy já jsem si to sám napsal, vzal jsem si Roma Josefa Baláže, magistra, vysokoškoláka a prohlašuji, že tam mám ještě spoustu takových to lidí a všichni se ptají a kdo to je, a proč se ptají, kdo to je, tady existuje koncepce, tu oponujme, o té diskutujme, a ti lidé, které jsem já si vzal, tak ti lidé nemají ani čas, ale možná ani chuť, ať neřeknu žaludek, aby, aby byli dehonestováni v těch lokalitách, kde pracují, aby se na ně poukazovalo, to si udělal špatně, nebo dobře. Toto je základ, toto je koncepce, kterou musíme rozpracovat. Některé věci, na nich se určitě dohodneme, ty změníme, ale ptát se na tom, proč zrovna bychom potřebovali vědět, kdo za tím pracuje, to je na nic.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Aby bylo jasné, jestli někdo z nich jsou skutečně Romové, jestli Romové mají co do toho mluvit, co se nimi bude dít.

Jiří ČUNEK, ministr pro místní rozvoj /KDU-ČSL/
Ale pořád je důležitá ta koncepce a co je v ní napsáno, jestli je životaschopná a ne kdo ji napsal. A když říkám, že tam ti Romové jsou, no, tak zkrátka tam jsou a je mi celkem úsměvné to dál, dál zdůvodňovat, protože důležité je ta práce, kterou udělali. To je první věc. Ale mi podsunovat, abych tady vyprávěl něco o panu Holomkovi či někom jiném, no, to já nebudu, protože já nemíním strávit další část svého života, místo toho, abych tady diskutoval s odborníky, protože základ mnoho věcí v této koncepci vlastně vychází z té studie, kterou udělal ten tým kolem Ivana Gabala, tak chci diskutovat s takovými lidmi, kteří chtějí něco posunout dopředu, a ne se hádat s těmi, kteří skutečně žijí i na tomto problému. Takže mně to nestojí za to. Ale to, že tady ta skutečnost existuje, no, tak o tom všichni, kdo se v tomto problému pohybují, ví.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Čili většina vašich kritiků, stále si za tím stojíte, se na tomto problému přiživuje.

Jiří ČUNEK, ministr pro místní rozvoj /KDU-ČSL/
Ne, já jsem, já jsem neřekl ...

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
To jste řekl v Otázkách Václava Moravce.

Jiří ČUNEK, ministr pro místní rozvoj /KDU-ČSL/
Ale vy jste řekla většina, to já jsem neřekl.

Vojtěch LAVIČKA, romský aktivista, člen vládní rady pro záležitosti romské komunity, člen skupiny Gipsy.cz
Já bych chtěl na to zareagovat.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Vojta Lavička chce reagovat.

Vojtěch LAVIČKA, romský aktivista, člen vládní rady pro záležitosti romské komunity, člen skupiny Gipsy.cz
Mně to přijde taky úsměvné, že vlastně my, já si počítám taky mezi kritiky té koncepce, aspoň některých částí, s některými souhlasím, ale ...

Jiří ČUNEK, ministr pro místní rozvoj /KDU-ČSL/
No, vidíte.

Vojtěch LAVIČKA, romský aktivista, člen vládní rady pro záležitosti romské komunity, člen skupiny Gipsy.cz
... některé ano, a já se teda nepokládám za etnobyznysmena, protože tu praxi z toho terénu mám. A myslím si to s dlouholetou, dokonce jsem to tady tu terénní práci zakládal v Člověkovi v tísni, protože mně přijde mírně urážející, ale co mně přijde podstatné, je, že vlastně jakoby se chrání jakoby identita těch lidí v té pracovní skupině, říká se o ní, že jsou to teda odborníci, my, kteří jsme otevřeně prostě dali všanc svoje jméno a byli jsme nazváni etnobyznysmeny, tak nemáme stejnou možnost při diskusi s touto jakousi pracovní skupinou, tak nemáme stejnou možnost. My známe jejich know-how, jejich background jakoby těch lidí, jako jestli to, že někdo pracuje pět let v terénu, neznamená, že je odborník na tu problematiku. Máte dobrý teréňáky, špatný teréňáky. Mě by zajímalo, kdo tu koncepci dělal. To jsem říkal i Jožkovi Balážovi při neformálních nějakých sezeních. Prostě tady dochází k nepochopení. Jak je možné, že vy můžete napadat své kritiky, kteří dají všanc svoje jméno, a řeknete o nich, že jsou to etnobyznysmeni a my nemáme právo vědět vlastně, kdo v tý pracovní skupině je, to nemá logiku.

Jiří ČUNEK, ministr pro místní rozvoj /KDU-ČSL/
Víte co, my tady nesedíme proto, abych já se hájil, já jsem vás nenapadl, ani jsem to neřekl, myslím konkrétně vás, pane Lavička. A ani bych to neudělal, protože se to nemyslím. Ale já znám ty, kteří to dělají, dělají to zezadu, dělají to takovým tím velmi podlým způsobem, ale ti mně nestojí za to, abych já tady veřejně řekl jejich jméno a pak tady diskutoval se soudy, já nevím s kým, další měsíce. Jestli se vám zdá, že když řeknu jména těch lidí, a vy řeknete, aha, tak ta koncepce je dobrá, protože ti lidi jsou dobří, anebo aha, ta koncepce je špatná, protože já si o nich myslím, že jsou špatní, tak podle mě je to špatná cesta.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Určitě ne. Je to jenom o průhlednosti, ta diskuse o nějaké důvěře. Chtěl reagovat Ivan GABAL a poprosím potom, posuňme se k obsahu té koncepce, k tomu, jaký na ni vy máte názor, Ivan GABAL co by sociolog, který s tou tématikou má co do činění, má zkušenost Vojtěch LAVIČKA, který kromě jiného sedí ve vládní radě pro záležitosti romské komunity. Prosím.

Ivan GABAL, sociolog
Já, abych tak řekl, to autorství neřeším, vůbec ani tý koncepce pana místopředsedy. To, co já řeším, je následující věc. Vláda má důvod se tou situací zabývat, protože máme, a abych tak řekl, kritickou situaci ve vztahu ke Kanadě z hlediska migrace, máme zprávu UOOZ, která ukazuje na růst organizovaného zločinu v těch lokalitách, to, co se čekalo, protože to se dělo ve Spojených státech v šedesátých letech, drogy, kriminalita, organizovaný zločin a všechno. Máme, abych tak řekl, na stole obrovskou a objemnou strukturální pomoc, jejíž vyjednání bylo velmi pracné a trvalo dlouho, spoustu peněz jsme, ale teď můžeme začít čerpat, a pro mě je otázka, do jaké míry tato koncepce nebo výkonnost týmu paní ministryně Stehlíkové, takzvané agentury, zakládá předpoklady k tomu, abychom tyhle předpoklady nebo toto, co víme, dali už do chodu. Já se obávám, že prostě stále v té kondici nejsme. Pro mě je otázka, v čem to spočívá nebo proč. Když se podíváme na tu koncepci, tak já si osobně myslím, že není možné nevidět za tím zřetelný úmysl pomoci městům k rekonstrukci těch částí, které jsou sociálně vyloučené, které jsou z hlediska stavu infrastruktury, obydlí, podmínek životních a podobně, v dezolátním stavu. Zároveň vnímám to, že je řečeno, rekonstrukce bude probíhat tam, jde-li o vyloučené romské lokality, kde existuje jakási idea, jak řešit nejenom tu materiální stránku věci, ale jak řešit také tu sociální a ekonomickou stránku věci. Toto jsou dobrá východiska. A teď jde o to, jak v čem spočívá ta strategie řešení. A tam podle mýho názoru začíná problém v tom, že ten papír nebo ta koncepce, pan místopředseda promine, je prostě hrubý nedodělek, způsob například, jakým je formulovaná ta základní myšlenka, kterou já považuju za rozumnou, to znamená, že je potřeba konečně individualizovat přístup k jednotlivým rodinám z hlediska toho, jak na tom sociálně jsou, jak moc jsou zaměstnaný, nezaměstnaný, jak mají děti ve školách, jaké mají předpoklady ...

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Včetně té kategorizace tedy.

Ivan GABAL, sociolog
... se tam zvrhne v jakousi kategorizaci, která je hloupě formulovaná a formulovaná netaktně. Pan místopředseda promine, napsal jsem spoustu textů, ale myslím si, že kdyby si bývalo jeho ministerstvo, a já to nespojuji s ním osobně, protože on stojí v čele resortu a nebude rozhodovat každý hloupý papír, rozmyslelo, jestli toto už je zralé na to jít s tím ven a dát to do vlády, nebo jestli ještě prostě na tom popracuju a tu věc dopiluju, tak prostě by jistě přišel na to, že jsou tam problémy, které by vyžadovaly ještě lepší dopracování, synergii, oponentní posudek, cokoliv. Když ten papír posoudím podle toho, zda by dokázal, nebo nedokázal projít sněmovnou jako jakási legislativní norma nebo prostě něco takovýho, tak samozřejmě nedokázal. A teď pro mě je trošičku pochopitelné, že máme peníze, máme politický předpoklady, máme veliký problém a chceme se hnout dopředu a nevíme jak a teď zformulujeme papír, který říká, jak by to mělo být a on je zformulovaný tak neobratně, a tak nedodělaný, že prostě vyvolá zpětnou jakoby vlnu a spíš ten proces zastaví, než by se posunul dopředu. Já ještě podobně můžu říct, protože pan místopředseda zmínil to, že my spolupracujeme s úřadem paní ministryně. My bychom spolupracovali, kdyby tam nějaká práce probíhala, my prostě jsme tři měsíce drželi kapacitu k této spolupráci a prostě nedostali jsme se ke konkrétní akci, protože se papíruje, protože se prostě jedná, protože jsou porady, protože já nevím, co všechno se řeší. Pan místopředseda tady zmiňoval, že prostě není snadný ty věci protlačit do praxe, ale my jsme se dostali do situace, kdy v zásadě máme peníze, víme, co se má dělat, máme kapacity v terénu a nejsme schopný pohnout něco vládou skrz, abysme se dostali do chodu. Do tohohlens toho já rozumím tomu, že někdo se snaží protlačit nějakej papír rychle, ale když ten papír je nedodělaný a je to, pan místopředseda promine, odborně paskvil, protože to vyprovokovává zpětnou reakci, kterou vy teďka musíte zažívat a čelit jí, tak prostě se nepohneme dopředu a pohneme se zpátky, a to si myslím, že je kontraproduktivní, a teď nechci ten papír hodnotit jako v tom smyslu a chápu, že jak kolega Lavička, tak kolegyně Balážová se tím a řada dalších cejtí osobně dotčeni, uraženi a rozumím tomu.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Vojtěch LAVIČKA velmi stručně. Co na té koncepci oceňujete, na té pracovní verzi, je to zatím pracovní verze, vy máte ještě, myslím, že jste nastiňoval, že někdy v létě by mohla být k dispozici, takže samozřejmě je ještě čas. Co se vám na ni líbí, co oceňujete, co vám naopak vadí.

Vojtěch LAVIČKA, romský aktivista, člen vládní rady pro záležitosti romské komunity, člen skupiny Gipsy.cz
Já ještě, když jsme se bavili, bavili několikrát s Jožkou Balážem, tak jsme se shodli, že ten materiál je jakoby velmi hrubý a že někdy příští rok teprve půjde do vlády a vlastně není žádnej spěch. My se k tomu vyjádříme nějakým způsobem o připomínky, bla bla bla, tak se objevil prostě na stránkách MMR zrovna čirou náhodou v čase předvolebním, a myslím si, že to je, že to bylo zbytečný.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
A co vám na koncepci vadí, co oceňujete?

Vojtěch LAVIČKA, romský aktivista, člen vládní rady pro záležitosti romské komunity, člen skupiny Gipsy.cz
Co mi na koncepci vadí? Na koncepci mi samozřejmě vadí ta kategorizace, myslím si, že je, že je udělaná opravdu hloupě, že parametry, které mají splňovat rodiny, které budou zařazeny do té první skupiny, které se bude vystěhovávat, tak nesplňuje dneska vlastně velké množství neromských rodin z různých důvodů, ať například děti musí chodit do předškolních zařízení, to dneska díky třeba prostorovému vyloučení v x místech není možné, stejně tak docházení mládeže do dalšího stupně vzdělávání, ať jsou to učňáky nebo střední školy, to si myslím taky spoustu vlastně neromských rodin jakoby nesplňuje a kdybych chtěl jít do ad absurdna, tak bych teda potom musel požádat po těch neromských rodinách, abysme se taky na to podívali, jestli spadají do první skupiny a popřípadě překvalifikovali na druhou skupinu a odstěhovali je třeba do těch sociálně vyloučených lokalit, říkáme to absurdní samozřejmě. Ale tohle mi vadí.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Pane místopředsedo, je to námitka, se kterou vy budete ochotni pracovat v budoucnu?

Jiří ČUNEK, ministr pro místní rozvoj /KDU-ČSL/
Určitě. Já jenom ke slovům Ivana Gabala bych chtěl říct, já jsem se jednou právě zmínil, že skupina kolem vás, já to taky stejně tak vnímám, proto vám rozumím, tak ten náš materiál na straně dvacet devět končí posledním odstavcem, který říká: "Předložený dokument předpokládá, že jeho konečná podoba vznikne na základě ..." a tak dále. Jinými slovy my od začátku říkáme, že to je materiál, protože tady žádný takový nevznikl, je to papír, kde jsou věty, ty věty mohou být měněny, nicméně už je tady něco, není možné nad ničím sedět a jenom klábosit, když to řeknu velmi lidově. Druhá věc. I ty skupiny, které samozřejmě se nazývají, protože jsou to rodiny, které nepotřebují asistenci, které potřebují nějakou asistenci a velkou, samozřejmě tyto skupiny můžeme to nazvat jinak, ten náš problém ale trochu je stejně, jak jsem se ohradil předtím, kdo to dělal a to a nemluvíme o tom, jak to vypadá, což je nejdůležitější, tak zase se tady mnohokrát bráníme tomu, abychom se úplně nikoho nedotkli při pojmenování, že někdo se nechová tak, jak by měl. A opisujeme to větami, které už jsou skoro podobné těm bruselským žargonům, kterým nikdo nerozumí, a já jsem jeden z těch, co říká, my si nesmíme lhát do kapsy o tom stavu, který je, protože jakmile začneme, tak rychle to skončí. A když nepopíšeme a neshodneme se na tom, jak něco vzniká, jaký je vlastně ten popis toho problému, pak neumíme ho vůbec řešit. Ty jednotlivé skupiny, to rozdělení jako někoho irituje, ale propánakrále bez nějakého rozvrstvení.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Jde spíše o to, že ty námitky směřují k tomu, že do těch kategorií třech se těžko někteří lidé vlezou, že je mezi nimi možný pohyb a tak dále. Já myslím, že tady nejde o to, jestli nějakým ...

Jiří ČUNEK, ministr pro místní rozvoj /KDU-ČSL/
Základ je ale v tom vytvořit takzvaně motivační kategorie, ten celý materiál není o tom někoho mlátit karabáčem, ale ten materiál je hlavně někoho motivovat. To, jestli kolegové teď tady ve studiu, Lavička i Gabal, říkají, že to jinak nebo to jinak, určitě mají v mnohém pravdu, a my to tam vtělíme do toho materiálu. Ta motivace samozřejmě je různá. Jedna z motivací je, že ti lidé, kteří žijí v ghettech, tak musí vidět, že ten život změny má cenu, že půjdou pracovat pro to a budou se mít lépe, budou, nechají vzdělávat děti, tedy dovolí nám, kteří se, myslím státu a těm a které si on zaplatí za peníze nás všech, abychom vyřešili ten problém. A já to považuji za správné, tak dovolí ti rodiče nám, abychom mohli pracovat s jejich dětmi a posunuli je dál. Ti, kteří to udělají, tak musí dostat nějaký bonus, protože já na ten karabáč věřím, ale až v nějakém konečné fázi, když už všechny prostředky selhaly, to je například exekuce na Jiřího Čunka, když nezaplatí kilowatthodiny, je to nabídka a my musíme ty lidi motivovat rozvrstvením, tedy ti, co to děláte, jste nejlepší, dostanete tento byt, ti, co to neděláte nebo nemůžete, vám pomůžeme a co to nechcete dělat vůbec a nechcete spolupracovat, no, holt tak budete zařazeni do kategorie, kde vás ta situace bude motivovat ke změně.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Pak je samozřejmě otázka zneužitelnosti, otázka toho, kdo bude rozhodovat, otázka, jestli ti, kteří budou rozhodovat a nálepkovat, žiji skutečně lépe než ti, kteří budou hodnoceni, ale to jsou ...

Jiří ČUNEK, ministr pro místní rozvoj /KDU-ČSL/
ČEZ nás zhodnotí velmi jednoduše a tady nebude rozhodovat nikdy jeden, bude to tým lidí a odborníků a protože málokde, vy jste řekla, že oba dva pánové na tom poli pracovali, tak já jsem jako starosta dal vzniknout mnoha organizacím, které se první o Romy začaly starat, až když nám padal barák, tak jsme museli udělat nějaké rychlé kroky, nicméně málokde proti Vsetínu se věnuje tolik pracovníků vzdělávání Romů od maličkých až po velké, jako na Vsetíně, myslím počet pracovníků, kteří se věnují těm lidem. Já nejsem jenom člověk, který si myslel, že nějakým vystěhováním se něco řeší. To je první věc. A ta druhá věc je, že tito lidé ale musí vidět, kteří s nimi pracují dlouhodobě, to taky není tak, že ty kategorie vzniknou za den, týden, za měsíc, to po dlouhodobé práci, pak ty kategorie, ti, kteří s nimi pracují, celý ten tým může udělat, protože tu rodinu dokonale zná, ví, kam otec chodí do práce, co dělá maminka, kde jsou děti, jak se s nimi pracuje, to je dlouhodobá práce, dopředu něco označit za nefunkční, když ty kategorie v životě každého z nás existuje a my je nemůžeme pominout, bez nich se nepohneme dopředu a nazývat je nějakým jiným jménem, nám v zásadě nic nepomůže.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Poslední slovo Vojta Lavička a musíme končit, pánové.

Vojtěch LAVIČKA, romský aktivista, člen vládní rady pro záležitosti romské komunity, člen skupiny Gipsy.cz
Bohužel tohle to ta koncepce, takhle jak vy říkáte, neobsahuje, a proto tady teďka sedíme. A proto trvám na tom, že neměla být zveřejněna, protože by nevyvolala tyhle ty reakce.

Jiří ČUNEK, ministr pro místní rozvoj /KDU-ČSL/
Jé, já se omlouvám. To jsem zapomněl. My jsme tu koncepci vám předložili, ano komisi ...

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Vládní radě pro záležitosti romské komunity, pro ty, kteří se neorientují v tématice.

Jiří ČUNEK, ministr pro místní rozvoj /KDU-ČSL/
...ano, radě vlády, a tím pádem nám bylo jasné, že ta koncepce je venku, už ji měli novináři, nám nezbylo, než ji dát na web ministerstva, my kdyby to šlo udělat jaksi nějakou méně veřejnou cestou, tak já bych byl první, kdo by s tím souhlasil, ale to nejde. Pak z ní vytrhávají někteří stránky a mlátí nás tím, že koncepce by měla nějaké rozdělování skupin.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Pánové, moc vás prosím, přestaňte si vysvětlovat, kdo kolik měl času. Na co Ivan GABAL, skutečně závěrečné slovo.

Ivan GABAL, sociolog
Já jenom teďko jako reprezentant soukromé firmy, která se dostává do jaksi komerčního vztahu se státními orgány, musím říct, že tady v tomhle případě právě možná je lepší to jméno, protože když se za to podepíše Ivan GABAL nebo firma GAC navrhuje takový to způsob diferencované klasifikované politiky podpory romských rodin v lokalitách, tak je to něco jiného, než když takovou to věc předloží místopředseda vlády, respektive resort, jo, protože pak samozřejmě to má jinou váhu, jiný smysl z hlediska diferencovaného přístupu k občanům o to, myslím, že tady jakoby jde, řekl bych, že z toho důvodu buď měly být pracovní papíry, které jsou podepsané od těch, kteří vám je dodávají, a to je naprosto legitimní, anebo už oficiální dokument, třeba pracovní, který jde s hlavičkou ministerstva nebo místopředsedy vlády nebo čehokoliv. A myslím si, že pak bychom se nedostávali do takovýhle brzdících debat, jo.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Třeba ta debata a všechny předchozí k něčemu pomohli. Určitě budeme mít ještě čas to diskutovat, ať už v našem médiu či jiném. Já děkuji za účast ve studiu ministrovi Jiřímu Čunkovi, Vojtěchu Lavičkovi, Ivanu Gabalovi, samozřejmě také Janě Kosové, která byla na telefonu, a vám, milí posluchači, že jste nás poslouchal. Za všechny se loučí Jarmila BALÁŽOVÁ.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je Mediasearch. Texty neprocházejí korekturou.

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
19.10.2010	Jiří Čunek, senátor	Zprávy ze života Romů
13.10.2010	Vystěhovaní Romové ze Vsetína se budou znovu domáhat odškodného	Zprávy ze života Romů
26.02.2009	Jiří Čunek má vlastní řešení pro litvínovský Janov	Zprávy ze života Romů
17.09.2008	"Nová" studie o Romech, verze Čunek	Zprávy ze života Romů
16.09.2008	Čunkův materiál o Romech je prý pouhým předvolebním tahem	Zprávy ze života Romů
12.09.2008	Jiří Čunek představil svou koncepci řešení problémů Romů v Česku	O Roma Vakeren
05.09.2008	Nová koncepce přístupu státu k řešení problémů v sociálně vyloučených romských lokalitách	O Roma Vakeren
05.09.2008	Čunkův záměr vypracovat romskou koncepci vyvolal vlnu nevole	O Roma Vakeren
19.01.2008	Návraty Jiřího Čunka	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)