Vyhledávání
8.6.2023
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes se společně vydáme mezi věřící Romy a to nejdříve do Olomouce na Romskou pouť a poté mezi Romy do slovenských osad. Představíme vám novou publikaci, která představuje úspěšné integrační projekty a nebudou chybět zprávy ze života Romů.

Mangav tumenge bacht the sastipen – Akana - šaj šunen romani relacia „O Roma vakeren“. Šunena romane giľa the nevimata - andalo romano dživipen.

To je jenom namátkový výběr z programové nabídky.


=[ Reportáž ]=
Svatý Kopeček u Olomouce hostil desátou romskou pouť
Poslední zářijovou sobotu (27. 9.) se na Svatém Kopečku u Olomouce konala již desátá romská pouť. S mikrofonem se na ni vydala i kolegyně z Českého rozhlasu Olomouc Petra Ševců. Celou akci zahájila mše v Bazilice Navštívení Panny Marie.

Bazilika na Svatém Kopečku u Olomouce (Foto: Jana Šustová) V místní bazilice právě skončila mše svatá za uzdravení. My jsme tady vyšli do ambitu, spolu s námi je tady také jedna z pořadatelek Jana Březinová z Charity Olomouc, kterou zdravíme.

„Dobrý den.“

My celou dobu sledujeme program, vystoupila tady opravdu celá řada mladých nadějných talentovaných romských dětí a mládeže. Jak se na to třeba dívají, na takovou akci, mladí lidé, jak to vnímají, třeba tady lidé z Olomoucka?

„Je mi trošku líto, že tady není moc lidí z té lokality, kde pracujeme. Já myslím, že oni to mají rádi, je to pro ně zábavné, takováto akce, kde se mohou prezentovat. Zpívání a tančení, to je jejich, to mají v krvi, myslím si, že je to pro ně jeden z takových významnějších dnů, doufám v to.“

Kolik sem vůbec přijelo lidí, ať mají naši posluchači představu?

Varhany v bazilice na Svatém Kopečku u Olomouce (Foto: Jana Šustová) „Tak nevíme to přesně, ale podle stravenek, co jsme rozdávali u vchodu a teď jsem mluvila s paní učitelkou ze školky, tak ta říkala, že tak kolem 450.“

Moderace se ujali Roman Sutorý, sociální pracovník v Hranicích na Moravě a Magdaléna Mandátová z olomoucké Charity, mluvili ale převážně česky. Mají mladí Romové s romštinou problémy?

„Já nevím, ale já mám také děti ve světě, Marek Balog, houslista, byl v Koreji dva měsíce, umí romsky také, nejstarší syn je mezi Německem a Švýcarskem a také umí romsky, dcerka je vdaná v Itálii, já jsme je naučila, ale jak jsem tady pozorovala, když jsem mluvila, že mi někteří moc nerozuměli.“

„Tak je to tím, že rodiče chtějí zapojit děti do majoritní společnosti. Aby ve škole prospívaly, tak je neučí romsky, ony to slyší, mají to v sobě, ale lépe mluví česky, protože rodiče nechtějí, aby potom špatně zvládali český jazyk.“

Na Romskou pouť na Svatém Kopečku u Olomouce dorazil i Karel Holomek, předseda Společenství Romů na Moravě a také jeden ze zakladatelů Muzea romské kultury v Brně. Podle něj je i v současné době důležité zachovávat romské tradice.

„Já si myslím, že ty tradice jsou důležité u každého, zejména u Romů, kteří ty dobré tradice ve společnosti příliš neměli. A toto je příležitost, aby ukázali také pozitivní stránky svého života a k tomu právě Romská pouť v Olomouci přispívá, jestliže se tu vytváří ta tradice dokonce už desetiletá, tak je to jenom dobře. Ten neopakovatelný prvek romské muziky, romského tance, který je zcela odlišný od všeho, co je v evropských kulturách, ten tu zůstává a je stále patrný.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
22.09.2012Na romskou pouť na Svatém Kopečku u Olomouce se dnes chystá osm stovek RomůZprávy ze života Romů
20.09.2012Svatý kopeček u Olomouce v sobotu přivítá romskou pouťZprávy ze života Romů
17.09.2011Tradiční romská pouť na Svatém Kopečku u OlomouceZprávy ze života Romů
09.08.2011Valašský Meziříčím prošla romská pouť, připomíná prvního blahoslaveného RomaZprávy ze života Romů
18.09.2010Na Svatém Kopečku u Olomouce začíná tradiční Romská pouťZprávy ze života Romů
16.09.2010Na Svatém Kopečku se sešli Romové na tradiční poutiZprávy ze života Romů
06.09.2010Svatý Kopeček v Olomouci opět uvítá účastníky Romské poutěZprávy ze života Romů
11.09.2006Na Svatém Kopečku bude už poosmé romská pouťZprávy ze života Romů
23.06.2006V Hejnicích proběhla pouť k patronce Romů svaté SářeO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Romové z osad na Spiši jsou horlivými křesťany
Kdo navštíví romské osady v okolí Spišské Nové Vsi na východním Slovenku, bude překvapen tím, že mnozí jejich obyvatelé jsou aktivními křesťany. Zhruba před pěti lety mezi nimi začal působit romský pastor Emil Adam, který pochází z Ostravy, a víra v Krista oslovila hodně Romů. Jana Šustová pozvala k mikrofonu Kvetu Berkiovou, která bydlí v Rudňanech a při bohoslužbách zpívá ve sboru.

Kveta Berkiová (Foto: Jana Šustová) „My teď všichni věříme v Boha, chodíme na bohoslužby, máme tu každý pátek bohoslužbu, káží nám o Pánu Bohu a hodně nám to změnilo život, takže mnozí lidé přestali pít alkohol, nehádají se... Ta změna nastala tím, že vyslechli Slovo Boží a pro nás pro všechny to je velmi vzácné. Když začali věřit v Pána Boha, tak úplně nastala změna mezi nimi, neperou se, nehádají se, hezky mluví, jen ty děti jsou občas ještě zlobivé, ale dospělí se už změnili, už nedělají to, co předtím, kdy kleli, nadávali na sebe, záviděli si, byli lakomí, toto už neexistuje, nastala změna. Každý pátek je bohoslužba, všichni se sejdeme, chválíme Pána Boha, jsem velmi ráda, že to tak je.“

Kde se scházíte k bohoslužbám a kdo k vám jezdí za faráře?

Osada Pätoracké v Rudňanech (Foto: Jana Šustová) „Tak máme tu jednoho pastora, který je z Ostravy, už tu působí 4 roky. A teď tu máme také diakony, které ustanovil, že mohou může kázat, takže tu máme i jednoho kazatele odsud z Rudňan, který nám káže každý pátek. Každý měsíc přijede i pastor z Ostravy. A každou neděli se všichni scházíme ve Spišské Nové Vsi. Jezdí pro nás autobusy, a to nejen pro lidi z Rudňan. Setkáváme se tam lidé asi z pěti vesnic – Bystrany, Rychnava, Letanovce, Smižany, Rudňany, Markušovce, takže tam je nás pokaždé plný sál v kulturním domě ve Spišské, v centru obce. Je to takový velký sál, kam se vejde i 500 až 600 lidí.“

Kolik Vás tam asi chodí?

„Bylo nás až 1000, možná i víc.“

To jste se tam vešli?

„Ano, všichni, vešli jsme se tam, ale teď někteří odešli, většina odjela do Anglie za prací, takže hodně lidí nám odešlo. Ale když přijdou zpátky, tak se také hned vrátí do sboru.“

Vy jste říkala, že tam jezdíte autobusem, to je nějaký speciální autobus od té církve, který vás z těch vesniček sváží do Nové Spišské Vsi?

„Tak to je takhle, že když jdeme na shromáždění do sboru, tak každý hodí do košíčku peníze, kolik chce, a z nich potom pastor nám platí ty autobusy. Když má něco navíc, tak to k tomu přidá. Takže takto si všichni pomáháme, vybereme mezi sebou nějaké peníze, z toho se platí ten autobus, pronájem sál. Pastor se stará o to, abychom dojeli na shromáždění a potom zase zpátky domů.“

Scházíte se tam jenom vy Romové, nebo tam jsou i místní ze Spišské Nové Vsi?

„Ne, nejsme tam jen my, chodí tam i ne-Romové a je jich tam dost. Jsme spolu a je to velmi dobře, že i ne-Romové přijali Pána Boha a že i oni věří, že Pán Bůh existuje. Jsem nadšená z toho, že i oni tam chodí.“

Zpíváte při těch shromážděních i nějaké romské písně?

„I romské, i slovenské, i se tam vypláčeme.“

Jaký byl váš osobní příběh vašeho setkání s Bohem?

Kveta Berkiová vyrábí panenku (Foto: Jana Šustová) „Tak co se týká mě, tak já jsem věděla, že Pán Bůh existuje, chodila jsem i do kostela, potom tam byly takové změny, když jsme šli do kostela, tak lidé nechtěli, aby tam v lavicích seděli Romové, tak jsem tam přestala chodit. Pak jsem se seznámila se Svědky Jehovovými, to se mi velmi líbilo, protože já jsem chtěla hledat a zkoumat tu pravdu, ale ani tam to nakonec nevyšlo. Nakonec jsem zůstala u této víry. O tu víru ani tak nejde, ale poznat Boha a mít vztah s Bohem, poznat tu lásku lidí a to pravdivé kázání z Bible, tak tomu jsem uvěřila, jsem tomu věrná, navštěvuji bohoslužby, jsem i služebnicí, zpívám ve sboru, chci sloužit Pánu Bohu.“

Jak už dlouho tam chodíte?

„4 roky.“

Jak na vaše obrácení reagovala vaše rodina?

„Zpočátku nechtěli, mamka chodila do kostela, i otec, ale trošku i na mě nadávali, proč tam chodím. Ale když pak mamka viděla to páteční setkání, slyšela, jak zpívám a jak hovoří pastor, jak vypráví o Bohu, tak ona seděla a poslouchala to a kývala hlavou, že to je dobré, že pastor neříká nic špatného, že čte verše z Bible, tak potom přestali být proti tomu. Nakonec i bratři se obrátili, nakonec i otec a sestry, i moje děti tam chodí, všichni navštěvujeme bohoslužby.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
14.11.2015Nové domy v osadě Breznica postavili místní RomovéO Roma Vakeren
06.06.2015Organizace Teach for Slovakia pomáhá na základních školách, kde děti potřebují specifický přístup a pomocO Roma Vakeren
30.05.2015Česká učitelka působí na základní škole pro děti z romské osady Huncovce na SlovenskuO Roma Vakeren
04.10.2014Jak se žije ve staré romské osadě Slovenská LupčaO Roma Vakeren
08.09.2014„Hasíme to, co nejvíc hoří,“ říkají architekti, kteří pomáhají stavět domky v romské osaděZprávy ze života Romů
06.04.2014Na Slovensku přibývá obcí, které pomáhají Romům postavit si vlastní bydleníZprávy ze života Romů
10.11.2013Kvůli stěhování romské osady se na Slovensku rozhádaly tři sousední vesniceZprávy ze života Romů
14.07.2012Dva slovenští poslanci navštíví romské osadyO Roma Vakeren
09.06.2012Projevy anticiganismu na SlovenskuO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Doučování dětí ve vyloučených lokalitách
Děti ve vyloučených lokalitách chodí doučovat dobrovolníci, většinou z řad budoucích pedagogů. Celou akci organizuje společnost Člověk v tísni. O více informací požádala Marie Vrábelová Jakuba Michala, ředitele nízkoprahového klubu "Nový Svět" v Ústí nad Labem.

Foto: Jana Šustová „Tento program je zaměřený na cílovou skupinu dětí většinou ze základních škol, které žijí v sociálně vyloučených lokalitách, v chudinských čtvrtích větších i menších českých měst. V těchto lokalitách se snažíme formou individuální dobrovolnické práce o určitý způsob asistence při pedagogizaci rodinného prostředí, ve kterém ty děti vyrůstají. Tento program spočívá v tom, že ti dobrovolníci minimálně dvě hodiny týdně tráví v rodině a připravují se s dětmi na vyučování, pomáhají s domácími úkoly, s látkou, která je pro ty děti složitá a podobně.“

Jak to přijímají samotní Romové?

„Pro rodiny, do kterých doházejí dobrovolníci, je to pocta mít svého učitele, je to pocta mít někoho, kdo se ve svém volném čase věnuje dětem, tj. že si toho dobrovolníka svým způsobem i hýčkají a ten dobrovolník se postupem času, záleží na to, jak dlouho v té rodině je, stává takovou přirozenou součástí toho týdenního života rodiny.“

Mění tito dobrovolníci názor na život Romů ve vyloučených lokalitách? Jak je posuzují?

„Tak třeba v Ústí nad Labem jsou tito dobrovolníci většinou studenti vysokých škol, převážně z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně z pedagogickým oborů nebo z fakulty sociálně ekonomické, z oboru sociální práce, sociální politika a pro ně tato individuální práce je jednou z těch nejdůležitějších praktických věcí, které zažijí během studia. Za prvé se neučí vnímat to prostředí v celém tom kontextu, naučí se nějakým praktickým dovednostem při té práci s dětmi a zároveň určitým způsobem mění pohled na situaci těch sociálně vyloučených lokalit, na situaci těch rodin, ve které žijí.“

Zaznamenali jste nějaké kladné výsledky, že ty děti opravdu mají větší úspěch ve škole?

„Cílem toho programu není primárně zlepšení školních výsledků, samozřejmě, že je to ta špička, ale především to udržení těch dětí v základním školství, tak aby nedocházelo k přestupům ze základních škol na speciální nebo praktické školy. My samozřejmě průběžně tento program hodnotíme, ale u každého dítěte je ten úspěch něco jiného, u jedné rodiny to může být to, že za rok a půl se podařilo vybavit prostor pro učení přímo v domácnosti, u dalšího dítěte to může být zlepšení známky z fyziky ze 4 na 2.“

Jaké předměty většinou dělají dětem potíže?

„Škála těch předmětů je široká, ve velké většině je to český jazyk, protože řada těch dětí, které jsou např. v Ústí nad Labem zapojeny do toho programu, tak jsou dyslektici nebo dysgrafici a i když ten dobrovolník tam nemůže stoprocentně suplovat nějakého odborníka, protože většinou jsou to studenti a prochází nějakou základní průpravou, tak ale pro tyto děti je hodně důležité to, že čtou s tím dobrovolníkem dvě hodiny týdně, že s ním píšou diktáty, takže čeština především a pak jsou to cizí jazyky. Nedá se to zobecnit, že by jeden z předmětů byl někde na výši, je to úplně stejné jako v ostatní populaci.“

Jsou to budoucí pedagogové, může praxe ovlivnit pohled na děti s jejich odlišnostmi?

„Tak z toho pedagogického pohledu nebo z toho odborného si myslím, že pokud se ti studenti rozhodnou pracovat jako pedagogové na základních nebo středních školách, tak tou svojí zkušeností jsou vybaveni pro to, aby vnímali a byli citlivější vůči těm potřebám těch jednotlivých dětí, které jsou mnohdy jakoby skryty v té mase toho vzdělávání v té třídě, kde je 29 dětí a v případě, že to dítě má nějaký handicap, tak učitel, který je méně vnímavý, může víc uškodit takovému dítěti, než pomoct.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
02.04.2016Co přinese inkluze pedagogům?O Roma Vakeren
13.02.2016Sběr dat pomáhá lépe integrovat děti v britských školáchO Roma Vakeren
23.01.2016Britské zkušenosti s pedagogickou prací s romskými žáky se přenáší i do ČeskaO Roma Vakeren
16.01.2016Proč základní školy odmítají romské žáky?O Roma Vakeren
09.01.2016Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letechO Roma Vakeren
09.01.2016Třetinu žáků Základní školy Trmice tvoří romské děti a jsou dobře začleněnyO Roma Vakeren
21.11.2015Lucie Ščuková se za Česko zúčastnila konference Inclusiv education – Take action!O Roma Vakeren
25.04.2015Podle zprávy Amnesty International Česko stále diskriminuje romské děti ve školstvíO Roma Vakeren
07.03.2015Magdalena Karvayová v Ostravě motivuje romské rodiče, aby své děti zapsali do nesegregovaných základních školO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Bývalý areál Ústavu sociální péče v Ostravici (Foto: ČTK) Horské obci Ostravice na Frýdecko-Místecku hrozí, že v ní vznikne romské ghetto. Ostravská společnost REALIS-INVEST, která je vlastníkem bývalého areálu Ústavu sociální péče, totiž zvažuje, že by v místě vzniklo bydlení pro 40 až 50 romských rodin z Ostravy. Obec ani obyvatelé s tímto záměrem nesouhlasí.

Po více než půlroční pauze způsobené finančními obtížemi začal v Brně znovu vycházet časopis Romano Hangos, který patří k hlavním romským médiím v Česku. Díky srpnové dotaci téměř čtyř set tisíc korun z ministerstva kultury je financování zajištěno do konce letošního roku. Romano Hangos – neboli romský hlas – vychází více než deset let a dříve býval týdeníkem. Nyní má z finančních důvodů měsíční periodicitu a náklad přibližně 3100 kusů.

Zítra pořádá Oblastní charita Ústí nad Labem a tamní Kulturní středisko už potřetí hudebně taneční festival Rotahufest 2008. Tato akce má představit kulturně – zájmové aktivity převážně romských dětí z neziskových organizací a občanských iniciativ. Čtyři hodiny programu nabídnou 30ti minutová vystoupení kapel, která budou proložena pěveckými a tanečními vystoupeními dětí.

18. října uvede pražské Strašnické divadlo sociální performanci Cikánská suita. Představení bude věnováno in memoriam spolutvůrci inscenace, romskému kytaristovi a zpěvákovi Jánu Slepčíkovi. Autoři inscenace se nechali inspirovat historickým putováním Romů z Indie, novověkou evropskou anabází i naší nejčerstvější současností.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Jsou u nás Romové opravdu diskriminováni?
Jsou u nás Romové opravdu diskriminováni? To byla otázka Marie Vrábelové pro Miroslava Dvořáka z Poradny pro občanství, občanská a lidská práva.

Foto: Jana Šustová „Bylo by naprosto falešné mluvit o tom, že Romové nejsou v České republice diskriminováni. Já bych jenom připomenul např. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku ohledně romských stěžovatelů, bývalých žáků zvláštních škol, kdy Česká republika byla uznána odpovědnou za naprosto nevyhovující systém zařazování romských žáků do tehdejších zvláštních škol. A přiznejme si, že je naší povinností kontrolovat, zda-li nově založené speciální školy nejsou jen zvláštní školy, které mají přetřenou fasádu, je potřeba kontrolovat, kdo tam chodí a hlavně kontrolovat, jaká je další možnost uplatnění žáků z těchto speciálních škol. Tak to je jedna věc, kterou bych rád připomenul a ta není stará ani jeden rok. A zároveň my jakožto organizace, která se zajímá o diskriminaci a jsme největší firmou na řešení diskriminačních sporů v této naší zemi soudní cestou, tak máme řadu zkušeností, poznatků, které se periodicky opakují, čili ta situace není lepší o to, že Romové jsou diskriminování zejména v přístupu k bydlení. Být Romem a sehnat si podnájem v nějaké lepší lokalitě, i když máte zaměstnání, je věc téměř nemožná, svízelná, stokrát narazíte, než se vám podaří přesvědčit někoho, že nepatříte k těm Romům, v uvozovkách, které my jako většina nosíme v hlavě, musíte překonat to předsudečné chování a ukázat, že jste tedy ta výjimka. Musíte to dokazovat zatímco kdokoliv z nás, kteří nemáme tento rys, tuto barvu kůže, tak nemusíme dokazovat nic, složíme zálohu, složíme kauci a bydlíme. To je taková jedna z nejčastějších diskriminačních praktik, s kterou my se setkáváme. Samozřejmě další diskriminací je přístup k některým zaměstnáním. My povařujeme za diskriminaci třeba vyžadování čistého trestního rejstříku v profesích, kde je to naprosto nelegitimní, nepotřebné, např. při čištění ulic apod. Bohužel taková je praxe v České republice. Těch diskriminačních oblastí by se samozřejmě asi našlo víc, např. v poslední době máme příklad, který je velmi smutný, jedná se přímo o takové zvláštní zacházení, tedy ne přímo diskriminaci, ale také to samo o sobě vypovídá o dnešní situaci. Jedné soudkyni ze středních Čech v rámci sporu o výživné, kdy matkou a žalobkyní byla příslušnice romské národnosti, tak tam při tom soudním jednání, kde kolega právě zastupovat tuto žalobkyni, tak tam padala naprosto nevhodná poučení.“

Když se mluví o Romech, tak se mluví o sociálně vyloučených, není to diskriminující?

„Tak to je terminologická záležitost. Samozřejmě my dnes máme notoricky známá fakta a údaje, že v České republice je více než 300 sociálně vyloučených lokalit, také je naprostá pravda, že drtivou většinou obyvatel těchto lokalit, módně řečeno sociálně vyloučených, tvoří Romové. Když říkám drtivou většinou obyvatel, mám na mysli kvantum 80 tisíc obyvatel, což je hodně velké okresní město a zároveň mám také na mysli, že z těchto 80 tisíc obyvatel zhruba 90 procent nemá zaměstnání a de facto vede takový bezmotivační život.“

Myslíte si, že i přístup společnosti, že už jenom způsob mluvy, je špatný a diskriminující?

„Samozřejmě, on je hlavně předsudečný, on zobecňuje nějakou předávanou zkušenost. Zajímavé je, že když my děláme nějaké vzdělávací aktivity, tak se s tímto přístupem setkáváme u lidí, kteří třeba v životě žádného Roma neviděli, nebo žádného Roma nezaměstnávali, ale jenom proto, že se to říká, tak to samozřejmě přijali jako za fakt. A samozřejmě součástí toho pojmu diskriminace je předsudečné uvažování ve smyslu, že rozdělíme svět na skupiny, rozdělíme ho na staré, na zdravotně postižené, na Romy, rozdělíme ho třeba na Čechy, každému z nich dáme charakterové vlastnosti, charakterové vlastnosti budou bez výjimky platit na každého příslušníka této skupiny a ten svět pro nás bude jednodušší, bude pro nás čitelnější. Na druhou stranu bude naprosto nespravedlivý, protože tak jako není Čech jako Čech, tak není Rom jako Rom, tak není starý, který je nevýkonný, stejný jako starý, který je jen výkonný, prostě ten svět a to, s čím my se v našich denních životech setkáváme, je nesmírně komplikovaný a ta právní ochrana před diskriminací je proti tomu zjednodušenému uvažování, které dopadá na ty lidi, kteří jsou nacpáni právě do té charakteristiky, byť by někdy mohla být pravdivá, tak vlastně jsou znevýhodňováni, protože je s nimi zacházeno jen na základě toho, že jsou hozeni do nějakého pytle.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
06.06.2015Jak se bránit diskriminaciO Roma Vakeren
21.02.2013Rada Evropy tvrdě kritizuje Česko za údajnou diskriminaci RomůZprávy ze života Romů
14.11.2012Situací Romů se bude zabývat vláda, soužití v problémových lokalitách se nezlepšiloZprávy ze života Romů
12.05.2012Řada evropských zemí se k Romům chová macešskyO Roma Vakeren
13.09.2011Ombudsman kritizuje růst případů cenové diskriminaceZprávy ze života Romů
20.06.2011V dodržování základních práv má Evropa rezervyZprávy ze života Romů
06.08.2010Prohlížení tašek v obchoděO Roma Vakeren
21.05.2010V dodržování lidských práv máme rezervyZprávy ze života Romů
12.03.2010Nejen diskriminaci Romů, ale i korupci či obchod s lidmi vytkly Česku Spojené státyZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Publikace Příběhy představuje úspěšné projekty ESF v ČR
Evropský sociální fond vydal publikaci „Příběhy“, která představuje úspěšné projekty podpořené ESF v České republice, zaměřené na podporu a integraci Romů. Anna Poláková pozvala k mikrofonu koordinátorku skupiny pro záležitosti romských komunit ESF a zároveň autorku publikace příběhy Zdeňku Vaňurovou.

Jaké projekty podporuje Evropský sociální fond?

„Projekty se pohybují ve škále od vzdělání přes rekvalifikace, je tam podpora sociálních služeb a jejich zkvalitňování, vymýšlení nějakých inovativních nástrojů třeba na sociální integraci, je tam posilování kapacity neziskových organizací, je tam podpora zaměstnanců, to znamená vzdělání pro zaměstnance, zvyšování konkurenceschopnosti, je toho mnoho“

Evropský sociální fond podpořil analýzu GAC, která prokázala, že ve vyloučených lokalitách žije 80 tisíc Romů. Projekty, o kterých dnes hovoříme, jsou zaměřeny na lidi, kteří žijí v sociálně vyloučených lokalitách?

„Já si myslím, že ne všechny. Jedná se o romskou komunitu v tom širším kontextu, je tam mnoho projektů, které jsou zaměřeny na lidi ze sociálně vyloučených lokalit, ale je tam i třeba projekt Check it Fakulty humanitních studií, který se zaměřuje jak na děti z romských komunit, které nemusí být nutně sociálně vyloučené, tak i na děti cizinců, takže tam je přesah na nějakou širší cílovou skupinu. Ale pro to nové programové období se projekty zaměřilz na tu cílovou skupinu z těch identifikovaných nebo nově vznikajících sociálně vyloučených oblastí, kde ten problém je nejpalčivější.“

Vy jste iniciátorkou publikace, kterou dnes představujeme, co vás k tomu vedlo?

„Vedla mě nějaká touha ukázat, že to jde, že můžeme najít pozitivní příklady, inspirovat další možné aktéry k tomu, aby se nebáli jednak Evropského sociálního fondu, protože toho se všichni děsí, protože to je administrativně náročné ty projekty zvládnout. Ale chtěla jsem ukázat, že ten konkrétní přínos může být opravdu hodně veliký pro konkrétní životy lidí a zlepšení jejich životní situace. Takže to bylo takové hlavní a samozřejmě ukázat nějaký pozitivní obraz a příklad pro tu komunitu.“

A když Evropský sociální fond podpoří nějaký projekt, v jaké časovém rozmezí, kolik let třeba trvá takový projekt, aby nebyl třeba jen dva roky a pak skončil a nebyla žádná další návaznost?

„Tak v tom minulém období byly projekty dvouleté, protože my jsme se zapojili jako Česká republika do toho procesu o něco později, takže nebylo možné dělat projekty delší. V současném období si myslím, že ve většině oblastí podpory jsou projekty tříleté, s tím, že pokud takový projekt skončí, je možné, aby ta organizace předložila další projekt, který na ten dosavadní naváže, takže je možnost nějaké kontinuální podpory třeba na šest let.“

Jakou máte zpětnou vazbu při realizaci projektů, co se týče zaměstnanosti?

„Ta vazba má dvě strany, jednak je to ta administrativní náročnost, tzn. realizátoři si často stěžují, že je to velice obtížné ty projekty realizovat a samozřejmě v té oblasti zaměstnanosti je ta situace velmi obtížná, protože je potřeba spolupráce řady aktérů, zahrnuje to úřady práce, zahrnuje to zaměstnavatele, zahrnuje to neziskové organizace, které se ty programy snaží nějak vyvíjet, nicméně si myslím, že byla velká řada projektů, které mají konkrétní dopad. Mluví za ně to, že ti lidé se opravdu vrací na trh práce a probíhá spolupráce přímo i se zaměstnavateli, což si myslím, že je velmi důležité u těch projektů, vtáhnout do projektu všechny aktéry, nejen vzdělávat, ale zajistit třeba tréninková pracoviště nebo stáže u zaměstnavatelů, aby si těch potenciálních budoucích zaměstnanců všimli a nebáli se třeba nějaké cílové skupiny, kterou nechtějí zaměstnávat.“

Co se týká projektů vzdělávání, jaké máte výsledky, jak se vám daří realizace těchto projektů?

„Tak co se týká vzdělávání, tak my máme vzdělávání v mnoha oblastech, třeba vzdělávání pracovníků v sociálních službách, je to vzdělávání zaměstnanců a zároveň máme třeba vzdělávání mládeže, která se chystá vstoupit na trh práce. Takže tam ta oblast je velice široká a asi ta nejširší oblast potom spadá pod Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a jak jsme měli možnost vidět třeba dnes tady, tak zajímavé projekty se najdou i tam, zapojily se základní školy, které se snaží nějakým alternativním způsobem pracovat s těmi dětmi, které mají nějaké specifické potřeby a motivovat je k tomu vzdělávání, protože to vzdělávání je klíčem k budoucnosti, k dalšímu uplatnění.“

Knihu ve formátu PDF najdete zde.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
29.09.2006Projekt EQUAL bude přispívat ke zvyšování kvalifikace nezaměstnaných RomůO Roma Vakeren

„O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 3. října je u konce. Ale naladit si nás můžete v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Adi giľi bičavas predalo Tomáš Dubjel pre Ruzyň, Pavel Slivka andro Nevo Sedlos the Jan Mata Vinařicende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Durdoňová a Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  Svatý Kopeček u Olomouce hostil desátou romskou pouť
Reportáž:  Romové z osad na Spiši jsou horlivými křesťany
Reportáž:  Doučování dětí ve vyloučených lokalitách
Zprávy: 
Reportáž:  Jsou u nás Romové opravdu diskriminováni?
Reportáž:  Publikace Příběhy představuje úspěšné projekty ESF v ČR

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2023
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz