Romské děti v náhradní rodinné péči
Důvody k rozhodnutí vzít si k adopci či do pěstounské péče děti z ústavů
bývají různé, někdy v nich figuruje náboženství, někdy fakt, že rodičovský
pár nemůže mít děti nebo že chce poskytnout místo u stolu dětem, které na
začátku života prostě neměly štěstí. Adopce je prakticky vždy chápaná jako
akt dobré vůle. Mnoho rodičů si ale neuvědomuje, že dobrou vůli je hlavně
potřeba uplatňovat při následné výchově. Často totiž při ní dochází k
nepochopení a poruchám v komunikaci. Ještě více jsou takto ohroženy rodiny,
kde si rodiče osvojili dítě z jiného etnika, v českých podmínkách nejčastěji
romské. Ostatně nedávno toto téma otevřela kniha Terezy Boučkové Rok
kohouta. Právě proto, aby se taková rizika maximálně eliminovala, vznikl
před třemi lety ve Středisku náhradní rodinné péče projekt Naše romské dítě.
Jeho zakladatelka a vedoucí, Martina Vančáková, je hostem tohoto pořadu.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v MP3
|
|