Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.

Kdo vás jmenoval do této funkce?

„Mě vyzvala ke spolupráci ministryně Džamila Stehlíková, nabídla mi pozici místopředsedy rady za občanskou část, já jsem ji přijal a ve své podstatě začínáme spolupracovat v řadě věcí, které se týkají řešení romských problémů v České republice.“

Do této části patří i další Romové, kdo je mezi nimi?

„Je tam 14 členů občanské části, uvedl bych Aničku Cínovou z Liberce, paní Elenu Gorolovou z Ostravy, Cyrila Kokyho ze středních Čech, pana Holeka z libereckého kraje a další.“

Jak je vidět, tak jsou to Romové, kteří se věnují jak oblasti sociální, je tam i Iveta Pape, ta se věnuje školství, jak spolupracujete?

„V současné době bylo hodně věcí k řešení, protože ta rada se vytvořila před měsícem. Teď jsme v tom procesu formování týmů, uvažujeme o tom, že uděláme výbor nebo výbory a v rámci těch výborů budou členové rady aktivní, budou pracovat podle zaměření a zároveň do těch výborů nebo pracovních skupin chceme pozvat další aktivisty, odborníky k tomu, aby s námi spolupracovali na přípravě koncepce vlády České republiky, která by měla být připravena k prvnímu čtení někdy koncem roku.“

Tento týden jste se neformálně sešli s ministrem Čunkem, který připravil romskou koncepci, předal ji ministryni Stehlíkové, jak přijímáte tuto koncepci?

„Tak já bych chtěl zdůraznit, že to není koncepce vlády České republiky, že to je materiál ministerstva pro místní rozvoj, s panem místopředsedou jsme se shodli na tom, že je potřeba začít romský problém řešit komplexně, my jsme mu za ten materiál, který nám předal, poděkovali a počítáme s tím, že se stane součástí vládní koncepce, kterou ministryně Džamila Stehlíková má připravit do vlády.“

Jak byste vy zhodnotil současnou situaci Romů?

„Je faktem, že tu došlo k obrovskému propadu nejenom v oblasti bydlení, ale i v oblasti sociálních věcí, v některých komunitách došlo opravdu k nárůstu sociální patologie a my si toto všechno uvědomujeme a chceme určitá opatření zapracovat do připravované komplexní koncepce řešení romské problematiky.“

Přesto, že vznikla první koncepce, k tomu propadu došlo, v čem vidíte to selhání té minulé koncepce?

„Musíme si uvědomit, že ta koncepce a to usnesení nebylo špatné, za druhé byla jiná postupem času, v té době se tady vystřídaly dvě vlády, jedna levicová, druhá pravicová a ta opatření, která byla dobrá, nebyla zapracována do státního rozpočtu a neměla plošný dopad. Plošný dopad v tom slova smyslu, že došlo k decentralizaci moci, vznikly tady samosprávy a státní správa nemá účinné nástroje, jak motivovat nebo vymáhat naplňování vládní politiky koncipované v tom vládním usnesení v praxi, prostě ta samospráva buď o té koncepci vůbec nevěděla a ona neměla za povinnost tu koncepci implementovat v praxi. Za v podstatě 10 nebo 11 roků došlo opravdu k tomu propadu, o kterém jsme se bavili. Opravdu už nic nepomůže, jen znovu začít komplexně řešit tento problém od bydlení, přes zaměstnanost, po vzdělání.“

Počítá tento materiál s tím, že by docházelo ke kontrole naplňování té koncepce a vůbec těch kroků, které by vedly ke zlepšení situace?

„Samozřejmě, že budeme navrhovat nejenom opatření, která se mají implementovat, ale budeme navrhovat i kontrolní mechanismy, protože problém všech minulých vládních koncepcí byl v tom, že všichni psali koncepce, ale nikdo je neevaluoval, nikdo neřekl dostatečně důrazně, co se povedlo, co se nepovedlo, jaký byl finanční tok peněz, s jakými dopady. My právě tyto věci chceme zohlednit v té budoucí koncepci, která by měla jít do vlády.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
19.10.2010	Jiří Čunek, senátor	Zprávy ze života Romů
13.10.2010	Vystěhovaní Romové ze Vsetína se budou znovu domáhat odškodného	Zprávy ze života Romů
26.02.2009	Jiří Čunek má vlastní řešení pro litvínovský Janov	Zprávy ze života Romů
08.10.2008	Romská koncepce vicepremiéra Čunka	Zprávy ze života Romů
17.09.2008	"Nová" studie o Romech, verze Čunek	Zprávy ze života Romů
16.09.2008	Čunkův materiál o Romech je prý pouhým předvolebním tahem	Zprávy ze života Romů
05.09.2008	Nová koncepce přístupu státu k řešení problémů v sociálně vyloučených romských lokalitách	O Roma Vakeren
05.09.2008	Čunkův záměr vypracovat romskou koncepci vyvolal vlnu nevole	O Roma Vakeren
19.01.2008	Návraty Jiřího Čunka	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„Určitě mají strach. Pokud tady padne hláška, že sem mají přijet skinheadi, tak naši lidé mají strach, protože nikdo nechce riskovat, že manželé se půjdou někam bavit, třeba do restaurace a tam je někdo napadne, mají dokonce strach o svoje děti, natož aby večer někam chodili.“

Říká rozčílený Petr Mika, který jako jeden ze zástupců rokycanským Romů jedná s místní policií a se zástupci města. Jiný názor na údajné rasistické prostředí ve městě mají někteří neromští občané Rokycan. Podle nich nic takového neexistuje.

„Rozhodně ne, protože to by bylo opačné, opravdu opačné.“

„Já si myslím také, že ne. Vždyť oni si tady dělají, co chtějí, večer se i bojíte vyjít ven, zejména když jdete ulicí K Okresu, tam to sedí na lavičkách a s odpuštěním to jenom chlastá.“

Myslíte, jako Romové?

„Jo, večer se tady podívejte po lavičkách, kdo tu sedí.“

Romové se ale odvolávají na události posledních týdnů, kdy skinheadi nejdříve zbili malého chlapce a pak skupina asi 15ti lidí napadla obsluhu a hosty – převážně Romy - v jenom nonstop baru.

„Podle nás to byla vysloveně rasově motivovaná akce, to napadení, které tam bylo, bylo určitě rasově motivované.“

Slova Petra Miky ale vyvracejí dosavadní závěry policejního vyšetřování, o kterých mluví ředitel rokycanských policistů Josef Svoboda.

„My jsme sdělili pěti pachatelům obvinění z trestného činu výtržnictví, zkoumáme pokusy trestného činu ublížení na zdraví a poškozování cizí věci, rasový podtext v současné době prokázán nebyl.“

Přitom policisté incident v nonstop baru z 23. srpna nejdříve vyšetřovali jako rasově motivovaný, původní informace totiž hovořila o tom, že při incidentu utrpěla poranění hlavy také 45tiletá Romka, ta se ale posléze přiznala, že si vše vymyslela. Romové přesto krátce po incidentu uspořádali demonstraci proti rasismu, na kterou přišlo asi 150 lidí.

„Pro nás to byla přirozená reakce na to, co se stalo, protože kdybychom nějak nereagovali, tak bychom tady dnes neseděli ani před těmi 14ti dny, protože by se na to zapomnělo, jenom bychom vlastně stáhli ocas a schovali bychom se. A tímto způsobem jsme si alespoň vydobyli, že se to alespoň nějak řeší, že alespoň někdo s námi komunikuje a snaží se s námi vyřešit tu situaci. Pro nás to bylo, dá se říci, plus, my jsme to udělali dobře.“

Říká Petr Mika, který tak reaguje na slova rokycanského starosty. Ten Romům nepovolenou demonstraci nemůže odpustit. Podle něj to je rozdmýchává stále silnější rasovou nenávist. I podle slov první místostarostky Rokycan Marie Hlávkové by se na základě takového jednání a atmosféry mohli do města stahovat sympatizanti neonacistického hnutí.

„Ano, mám obavy, musím potvrdit, že ano.“

Zástupci města, policie a rokycanských Romů se proto dohodli, že je potřeba řešit takové věci jinak, např. v rámci projektu prevence kriminality.

„Projekt prevence kriminality v Rokycanech funguje už skoro deset let a zástupci Romů pravidelně do té komise docházeli, ale bohužel už tak dva až tři roky se nezúčastňují těch jednání, což vždy kritizujeme. A třeba to dospěje k tomu, že se opět začnou té komise účastnit a budou ty problémy řešit společně s námi, protože můžou mít opravdu jiný náhled na tyto věci.“

Vedení města navíc nechá do rokycanských ulic instalovat další kamery, které se podle radních osvědčily. Ředitel policie v Rokycanech přislíbil, že problémům bezpečnosti obyvatel budou jeho lidé věnovat maximální pozornost.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
20.06.2003	Opravený pravoslavný kostel v Rokycanech byl vysvěcen	O Roma Vakeren
17.06.2003	Pravoslavný kostel v Rokycanech zrekonstruovaný Romy byl vysvěcen	Fotoaktuality
13.11.1998	Rokycany	Zprávy ze života Romů
25.09.1998	Rokycany	Zprávy ze života Romů

„Já jsem se narodil na Ukrajině.“

A kdy jste přišel sem?

„V roce 1966, s rodiči jsme se sem přestěhovali.“

Jak se vám tu žije?

„Dobře.“

Mají tady problémy lidé z Ukrajiny?

„Tak problémy jsou především s vízy, s cizineckou policií atd. ale s tím se asi něco těžko dá dělat.“

Mnoho lidí z Ukrajiny sem přichází za prací, jste s nimi třeba v kontaktu? Obracejí se na vás?

„Určitě, my máme asi 900 členů a děláme různé kulturní akce v podstatě pro ně, takže máme dny ukrajinské kultury, to trvá celý týden. Máme různé akce, a oni na ně chodí.“

Co je to za lidi? Jsou to vzdělaní lidé?

„To je různé, jde o to, že i když je člověk vzdělaný a má nějaký diplom, tak když neumí ten jazyk, musí tady nejméně 5 až 6 let pobýt, obhájit si ten diplom.“

Takže většinou dělají i dělnickou práci?

„Ano, dělají i dělnickou práci. Tam je ale problém jiný, že to prostě nějakou dobu trvá, než člověk zvládne tu řeč a začne pracovat ve svém oboru, ale to je asi stejné všude na světě. Vždyť to všichni víme, že třeba lékař skutečně v dané zemi nemůže pracovat bez zvládnutí té řeči.“

Znáte někoho, kdo je úspěšný?

„Znám. Znám třeba jednoho lékaře, který už je tu také delší dobu, myslím, že sem přijel někdy v 70tých letech, a je úspěšný chirurg, ale takových je víc, nejenom jeden. Je tu hodně lékařů a jiných, kteří tady žijí již několik let a jsou úspěšní, mají dobrou práci, svoje podnikání, jsou to lékaři, inženýři, stavitelé a různí jiní.“

Udržují si stále svůj jazyk?

„Určitě, a nejenom ti, co se narodili na Ukrajině a trošku je tam možná problém s tím, když jsou smíšená manželství, ale to vždy záleží na těch konkrétních lidech, jestli ty svoje děti ten jazyk naučí, i takových je tady hodně.“

Od Ukajinského stánku se Marie Vrábelová přesunula k africkému informačnímu centru - Humanitas Afrika, kde vyzpovídala Zdislavu Kratinovou.

„Sdružení Humanitas Africa existuje už 8 let. Před třemi roky jsme založili Africké informační centrum, to je asi náš nejvýznamnější počin, kde se snažíme shromažďovat knihy a publikace o Africe ze všech oblastí společenského zájmu, takže je to veřejná knihovna, kdokoliv může k nám přijít a půjčit si knížky o Africe. A zároveň také máme projekty v Africe zaměřené především na vzdělávání.“

Chodí k vám lidé pro knihy nebo pro nějaké informace?

„Ano, naši knihovnu využívají především studenti, kteří se nějakým způsobem blíže zabývají rozvojem v Africe, ti jsou naší asi takovou primární skupinou, kdo náš navštěvuje, a pak také samozřejmě široká veřejnost, která se na nás obrací s různými dotazy, nebo když cestují do té země, tak chtějí více informací o konkrétní zemi.“

Zajímá je, jestli je bezpečná nebo co je zajímá?

„Všechno, nabízíme samozřejmě také turistické informace.“

Lidé z Afriky, kteří u nás žijí, obracejí se na vás?

„Ano, naši knihovnu využívají jednak naši členové, české sdružení má asi 30 členů, kteří tady žijí už delší dobu, pracují tady nebo tady studují. Takže ti rádi přijdou a půjčí si knížku, protože tyto zdroje nejsou až tak přístupné přímo v Africe, pokud není člověk student a není zapsaný na nějaké univerzitě, tak k těm informačním zdrojům takřka nemá žádný přístup. Takže naši knihovnu využívají třeba i afričtí studenti nebo Afričané, kteří tu žijí.“

Jak se žije Afričanům u nás, mají nějaké problémy neb stěžují si na něco?

„Ze své zkušenosti vím, že se tady setkávají s rasistickými nebo xenofobními náladami, spousta z nich už třeba žila v nějaké jiné evropské zemi, takže pokud Česká republika není jejich první vstupní zemí, mají určité zkušenosti, tak jsou vůči tomu v určitém smyslu imunní, ale jeto velice nepříjemné. A i v současné době cizinecké zákony, problémy s prodlužováním pobytu, i když tady mají práci, jsou to třeba učitelé na školách, tak mají velké problémy s těmito úředními záležitostmi, s byrokracií.“

Kde učí, na jakých školách, to jsou nějaké specializované školy?

„Tak znám členy našeho sdružení, kteří vyučují třeba na gymnáziích, třeba jazyky.“

Jak je přijímají studenti?

„Tak já si myslím, že pokud to jsou dobří učitelé, tak je studenti vnímají dobře. Já si myslím, že nezáleží na tom, jakou mají barvu pleti, mladá generace je v tomto smyslu tolerantnější. Takže na tom až tak nezáleží, záleží na tm, jak dobří učitelé jsou.“

Situace v Praze je asi trošku jiná než třeba v jiných městech u nás. Žijí i v jiných městech?

„Ano, lékaři třeba pracují v okresních nemocnicích, samozřejmě ty zkušenosti jsou rozdílné, jsou případy, že studentka tady vystudovala a pak měla velké problémy se zařazením se na pracovním místě v nemocnici, takže to jsou individuální zkušenosti. Myslím si, že více to má souvislost s integrací na daném pracovním místě.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
28.08.2011	Barevná devítka - Pestrý program překonal nepřízeň počasí	Zprávy ze života Romů
05.09.2008	Pražský park Podviní roztančil festival etnických menšin Etnofest	O Roma Vakeren
05.09.2008	Etnofest nabídl také hru pro děti i rodiče	O Roma Vakeren
05.09.2008	Muzikálová zpěvačka Wanda Karola Konečná vystoupila na Etnofestu	O Roma Vakeren
05.09.2008	Vladislav Suchánek se věnuje romské historii a společenskému dění u nás	O Roma Vakeren
05.09.2008	Etnofest nabídne kulturu cizinců i netradiční „etnotržiště“	Zprávy ze života Romů
27.08.2008	Svět kolem mě — prezentace romské kultury na 4. ročníku Etnofestu	Zprávy ze života Romů
26.08.2008	Etnofest nabídne kulturu menšin i netradiční „etnotržiště“	Zprávy ze života Romů

Novou ředitelkou kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské komunity a tajemnicí Rady byla jmenována Gabriela Hrabalová. Vystřídala ve funkci Radku Soukupovou.

Člověka nelze diskriminovat nebo zvýhodňovat na základě rasy. Podobné věty obsahují desítky ústav a příslušných zákonů v zemích celého světa. Německý Institut pro lidská práva teď vytáhl do boje proti takovým formulacím v německých zákonech a ústavě. Už samotná zmínka o rase totiž podle expertů předjímá, že mezi lidmi jsou rasové rozdíly.

Roma Rising neboli Romské obrození je název zajímavé výstavy, kterou můžete navštívit v pobočce Knihovny města Ostravy ve Vítkovicích. Jedná se o výstavu děl amerického fotografa Chada Evanse Wyatta, která byla už k vidění třeba v Českém centru v New Yorku, či na Pražském hradě. Ve Vítkovicích výstava potrvá do 14. listopadu.

V Muzeu Romské kultury v Brně očekávají s příchodem nového školního roku i zvýšený počet návštěvníků, převážně z řad studentů základních a středních škol. Kromě jednotlivých výstav je ve stálé expozici „Příběh Romů“ – etapa 1939 až 2005 prezentována hmotná i duchovní kultura Romů.

A ještě jednou z brněnského Muzea Romské kultury – otevírají tam kurzy romštiny pro začátečníky a mírně pokročilé. Jsou určeny pro zájemce z řad vysokoškolských studentů, sociálních pracovníků i široké veřejnosti. Kurzy začínají už 29. září a vedou je zkušení lektoři, kteří se dobře orientují v romské historii a kultuře.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

„Je to organizace, která má jen několik stálých členů, je tam hodně dobrovolníků a začali jsme pomáhat nejdříve v Čečensku. Berkat je čečensky štěstí a pomáháme tak, že hlavně sbíráme sponzorské dary. Tady nabízíme třeba pomoc Afghánistánu, což spočívá v tom, že se prodávají výrobky vyrobené ženami v Afghánistánu a ten výtěžek jde zpátky těm ženám, které to vyrobily. Pak v Čečensku máme šicí dílnu, ale hlavně jsme tam založili rodinné centrum, které tam už funguje mnohem samostatněji než na začátku. Pak ještě v Afghánistánu je hodně dobrovolnických projektů, vše o nich se dá zjistit na webových stránkách www.berkat.cz. A pak tady třeba můžete vidět panenky, které se tu prodávají, a výtěžek z nich slouží na transplantace očních rohovek v Afghánistánu.“

Žijí tady lidé z Čečenska nebo z Afghánistánu a máte s nimi nějaký kontakt?

„Ano, tito lidé tu samozřejmě žijí, ta čečenská komunita není až tak soudržná, ale Čečenci tu jsou a právě tito migranti se tady mohou shromažďovat v Imbázi, což je také jeden z projektů Berkatu. Imbáze je takové komunitní centrum, které poskytuje různá školení, právní rady, provozuje i takovou aktivitu, která se jmenuje etnocatering, kde ty ženy vaří a to centrum funguje z grantů, by se dalo říci. To je tedy aktivita, která probíhá tady v České republice, jinak spousta těch projektů je směřována ven., do zahraničí.“

Vy určitě přijdete do kontaktu s těmito lidmi, s jejich osudy, proč většinou ti lidé utíkají?

„Tak v Čečensku je to poměrně jasné, to je kvůli válce. A v Afghánistánu, tam bych neřekla, že na to, jak je ten Afghánistán velký, tak že těch lidí by bylo tolik. Já jsem tu konkrétně potkala jednoho studenta, takže lidé odtamtud utíkají zejména z těch bývalých sovětských republik, kde jsou konfliktní situace, teď to můžeme vidět v Gruzii, mimochodem gruzínská komunita je tu hodně početná.“

Mají lidé z Čečenska možnost tady pracovat? Víte o nějakém případu, že se tady někdo integroval do společnosti, žije tady s rodinou a pracuje?

„Ano, třeba konkrétně v té Imbázi je několik takových případů, ale samozřejmě je to velmi těžké, protože je pro ně velmi těžké získat trvalý pobyt, často je Česká republika spíše přestupní stanicí pro emigranty, ale to platí obecně, samozřejmě to není lehké, ale pár případů tu je.“

Do Čečenska se nemohou vrátit, protože by jim hrozila smrt?

„Možná, že ne úplně ve všech případech, ale hlavně tam ta perspektiva je neveselá. To můžete třeba srovnat s rokem 1968, kdy tady u nás nehrozila smrt a přesto lidé utíkali, protože se v podstatě nemohli realizovat.“

Jak konkrétně pomáháte v Čečensku, plynou tam nějaké peníze, pomoc, nebo konkrétní dary?

„Tam pomáháme dvojím způsobem. Je tam založeno centrum pro rodinu, které funguje na základě grantu Ministerstva vnitra. A potom sbíráme peníze na konkrétní rodiny, kde se jedná o konkrétní pomoc konkrétním rodinám. Ty peníze, které sebereme, tam jdou cíleně, nenecháváme si z toho nic na provoz organizace, snažíme se, aby všechny peníze, které lidé dali, šly na to, na co je lidé daly. Lidé si vyberou konkrétní rodinu, konkrétní osobu, které chtějí nějakým způsobem pomáhat, je to třeba pořízení střechy rozbombardovaného domu, nebo kráva, která pak živí celou rodinu nebo pomoc nemocným, když si potřebují zaplatit nějaké náročné ošetření nebo zákrok.“

Je tam hodně sirotků, pomáháte i jim?

„Tak původně tam Petra Procházková založila takový sirotčinec a bylo to vlastně centrum pro tyto sirotky. V Čečensku je to trošku jiné než u nás, tam sirotky neznají, jsou tam silné rodinné vazby a pokaždé, když někdo přijde o rodiče, tak se ho ujme ta širší rodina, ale pokud rodina přišla o tatínka nebo o maminku a bylo potřeba ty děti nějakým způsobem hlídat, tak tam to centrum takto fungovalo nějakou dobu. Ale teď už to vlastně není potřeba, ti lidé všichni někde někoho mají, kdo se o ně stará, takže tam nejsou sirotčince ani domovy důchodců, jako to je u nás, tam jsou ty rodinné vazby jinak nastavené a doufejme, že to tam tak zůstane a nebude to nějakým způsobem upadat, protože to je to, co ty Čečence hodně drží.“

O co mají lidé konkrétně zájem, o jaké výrobky?

„Já bych řekla, že to lidé spíše pozorují, že to je nějaká exotika, ale naším hlavním cílem není prodat ty výrobky, ale seznámit ty lidi s aktivitami Berkatu a seznámit je s tím, proč a komu pomáháme a získat podporovatele. Co tedy můžu říci, že ty vyšívané afghánské výrobky jsou docela populární. A co se lidem, tedy ženám nejvíce líbí, to jsou šály, pro muže toho tady zatím moc nemáme. A pak fotografie, ty pohlednice, co dělala Iva Klímová, jedna naše spolupracovnice, ty jsou z Afghánistánu a z Čečenska a to také lidi zajímá.“

Foto: Jana Šustová

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
28.08.2011	Barevná devítka - Pestrý program překonal nepřízeň počasí	Zprávy ze života Romů
02.05.2010	Benefiční párty „RefuBenefit“	Zprávy ze života Romů
05.09.2008	Pražský park Podviní roztančil festival etnických menšin Etnofest	O Roma Vakeren
05.09.2008	Etnofest nabídl také hru pro děti i rodiče	O Roma Vakeren
05.09.2008	Muzikálová zpěvačka Wanda Karola Konečná vystoupila na Etnofestu	O Roma Vakeren
05.09.2008	Vladislav Suchánek se věnuje romské historii a společenskému dění u nás	O Roma Vakeren
05.09.2008	Etnofest nabídne kulturu cizinců i netradiční „etnotržiště“	Zprávy ze života Romů
27.08.2008	Svět kolem mě — prezentace romské kultury na 4. ročníku Etnofestu	Zprávy ze života Romů
26.08.2008	Etnofest nabídne kulturu menšin i netradiční „etnotržiště“	Zprávy ze života Romů

„Smyslem kampaně Spotřebitelský úděl organizované Člověkem v tísni je upozornit na problematiku novodobé lichvy, řekněme anglickým termínem loansharkingu, a na to, že to není problém, který by se týkal několika málo lidí, ale skutečně je to problém, který vzniknul v České republice v masovém měřítku.“

O co vlastně konkrétně jde?

„Celá kampaň probíhala v několika městech České republiky, začínala v Plzni, pokračovala v Ústí nad Labem, v Chomutově, Prostějově, Přerově, v Olomouci, Bílině, Sokolově, v Liberci a v Kladně. A na měsíc říjen je chystána přednáška v Roudnici nad Labem. Kampaň má vždy shodný vzor, dopoledně je organizován odborný seminář, určený hlavně pro odbornou veřejnost, kde se sejdou lidé z úřadů, z neziskových institucí, případně i z bank, pokud by měli zájem seznámit se s tím, jak se daná problematika vyvíjí, co mají dělat při setkání s takto postiženým člověkem a jak mu mohou pomoci.“

Jak se dá vůbec pomoci člověku, který se neúměrně zadlužil a nemůže splácet své dluhy?

„To je velmi problematické, což ukazuje pak i odpolední část, která je věnována besedě. V dopoledních částech, pokud máme odbornou veřejnost, tak tam se spíše věnujeme té prevenci, jak lidi naučit, aby se nezadlužovali. Na těch besedách samotných už se více točí téma, proč se lidé do těchto problémů dostali a jak mohou dané problémy řešit. Určité východisko nabízí insolvenční zákon, který vstoupil v platnost začátkem tohoto roku, ovšem tento zákon je určen spíše pro střední vrstvy, řekněme si otevřeně, že lidé, kterých se skutečná lichva týká, nemají přístup k řešení svých problémů.“

Jak tedy tito lidé do toho problému sklouzli, jak se do toho dostali, jak je možné, že lidé na sociálních dávkách jsou neúměrně zadlužení?

„Je to téma, které se proplétá všemi těmi odpoledními debatami, kam dochází veřejnost. Většina lidí nedokáže pochopit, proč nějaký podnikatel je schopen půjčit někomu, kdo to evidentně nebude schopen splácet. V České republice je ovšem několik úvěrových společností, které velmi ochotně půjčí každému, protože vědí, že se svých prostředků domohou, ba co lépe, pokud ten člověk nebude mít na splácení, domohou se také sankčního úroku a různých pokut, které se své podstatě mohou tvořit větší sumu, než byl úvěr původní samotný. Pokud by spotřebitel dále neměl na splácení úvěru, zpravidla proto, že je v sociální síti, žije na sociálních dávkách, české zákony, české právo umožňuje exekuovat i část sociálních dávek. Je to tedy optimální situace pro úvěrovou společnost, protože klient nikdy nebude ze sociálních dávek splácet úvěr samotný, bude platit pouze sankční úroky a různá penále, případně úroky samotné a nezbude mu na splácení úvěru jako takového. Bohužel už vznikl oficiální termín, jak se tento člověk označuje, jakožto trvale udržitelný klient. Můžeme si říci, že vy mu půjčíte deset tisíc, budete mu sice exekuovat jen 1000 nebo 1500 měsíčně, což vám nepřijde jako velká suma, ale vy mu tuto částku budete exekuovat do konce života.“

Existují nějaké poradny pro tyto zadlužené lidi, kam by se přišli poradit, jak tedy situaci řešit?

„V první řadě by tu měl být odbor sociální péče, na každém městském úřadu funguje tento odbor, a tam by pracovnice měly poradit, co dělat v takovéto situaci. Na druhou stranu, máme tu i neziskové organizace, jako jsme my, dále Poradna při finanční tísni, nebo občanské sdružení SPES.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
27.04.2013	Když nás navštíví vymahač dluhů...	O Roma Vakeren
06.04.2013	Vyhlášení osobního bankrotu	O Roma Vakeren
23.02.2013	Pozor na půjčky!	O Roma Vakeren
07.08.2012	Nový web Dluhový labyrint nabízí informace z oblasti dluhů	Zprávy ze života Romů
31.08.2011	Obyvatelé osady Liščina vybudovali svépomocí sportovní hřiště	Zprávy ze života Romů
22.10.2010	Jak jednat s exekutory	O Roma Vakeren
03.09.2010	Právní poradna: Dluhy	O Roma Vakeren
13.08.2010	Prohraný soudní spor	O Roma Vakeren
30.07.2010	Jak nepodlehnout klamavé reklamě	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Jaký bude program?

„Změnili jsme to trošku v tom, že disciplínu tanec-jednotlivec jsme zrušili, nechali jsme jen soubory nebo taneční kreace.“

Co z toho potom ti soutěžící mají?

„Hlavně z toho mají dobrý požitek, že se tam setkají s ostatními z celé republiky, že předvedou jeden před druhým, co umí. Pak je tam cena absolutního vítěze, ale bohužel se nám nepodařilo dosáhnout našeho cíle, aby děti získaly možnost studia alespoň pár hodin na nějaké umělecké škole.“

Proč se to nepodařilo?

„Zatím jsem na to nezískali finanční prostředky, nemáme takové páky se někam dostat, aby ty děti toho mohly využít.“

Vy jste říkala, že tam děti zpívají, o jaký zpěv jde, je převážně romský?

„Převážně se jedná o romský tanec i o romský zpěv, ale dnešní mládež už i preferuje anglický zpěv a i český a můžu říct, že vloni měla porota opravdu co hodnotit, ta škála dětí a úroveň přednesení byly opravdu vynikající, na úrovni.“

Co musí splnit soutěžící, aby se dostal do této soutěže?

„Musí mu být do 18ti let, musí mít nějaké cd k tanci, doprovod ke zpěvu je zajištěn skupinou Bengas, musí přijet v doprovodu rodičů a musí se včas dostavit registraci.“

Je známo, že po ukončení Romského talentu je zábava, bude i letos?

„Letos zábava nebude, bude discoshow, na kterou se strašně těšíme, bude to romská discoshow od 80tých let, kde se bude střídat DJ se živou muzikou.“

Proč jste právě natento rok připravili disco, jsou snad lidé nespokojení s romskou zábavou?

„Ne, naopak, minulý rok přišli v plesových róbách, což bylo nádherné, ale chtěli jsme to mít ojedinělé, tak jsme prostě řekli, že bude discoshow.“

Nemyslíte, že to bude mít negativní vliv na starší Romy, kteří jsou zvyklí na tradiční romskou hudbu?

„Nebude, protože si mohou přijít zatancovat, bude tam i živá romská hudba. Mají se na co těšit a já to vlastně už můžu říct, že tam budou hrát Amor duo, zlaté klasy, kteří to umí pořádně rozpálit.“

Kdy se to tedy bude konat?

„Bude to 20. září v kulturním domě Vltavská, soutěž začíná v 10 hodin, předpokládaný konec s vyhlášením vítězů je 18 hodin a ta discoshow bude od 20 hodin tak do 2 do rána.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
22.10.2010	Pavlína Matiová, nadějná studentka zpěvu a herectví	O Roma Vakeren
16.10.2009	Kdo vyhrál soutěž Romský talent...	O Roma Vakeren
02.10.2009	Blíží se 5. ročník soutěže Romský talent	O Roma Vakeren
26.09.2008	Na Romském talentu vystoupil také Arnošt Oláh	O Roma Vakeren
22.08.2008	Změřte své schopnosti v soutěži Romský talent!	O Roma Vakeren
21.09.2007	Třetí ročník soutěže Romský talent	O Roma Vakeren
06.10.2006	O soutěž Romský talent byl velký zájem	O Roma Vakeren