O azyl v Kanadě si od loňského listopadu zažádalo 470 převážně romských občanů, přičemž limit pro zavedení víz je údajně 500. Podle našeho ministerstva vnitra se tak opakuje imigrační vlna z roku 1996. Tehdy na ní reagovala Kanada zavedením víz pro občany České republiky. Zdá se však, že nyní toto nebezpečí nehrozí. Takový názor zatím zastává Pavla Novotná z odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra:

"Rozhodnutí o žádosti o azyl v Kanadě může trvat až několik měsíců, v průmětu šest měsíců, ale může to být i několik let. Opravdu to trvá dlouho. A po celou dobu toho rozhodování žadatelé o azyl samozřejmě mají legální pobyt v Kanadě, mají zajištěno slušné sociální zázemí. Zatím nemáme potvrzenou žádnou informaci, že by bylo vyhověno některému z českých občanů v žádostí o azyl."

Některé kanadské prameny však říkají, že od začátku roku jich bylo uděleno sedmnáct. Přesto je kanadská ministryně pro občanství a imigraci Diana Finleyová zatím naladěna optimisticky. Během červencové návštěvy v Praze sice připustila, že Kanaďané příliv imigrantů z Česka monitorují, nicméně popřela význam médii zveřejňovaných počtů žadatelů o azyl:

"Počet žadatelů o azyl je jen jedním ze 14 kritérií, podle kterých se rozhodujeme o zrušení nebo zavedení váz pro určitou zemi. Žádná kouzelná čísla nebo limity nemáme. Sledujeme celkovou situaci v zemi a bereme v potaz všechny faktory."

Jedním z nich může být i případná rasová diskriminace osob v zemi jejich původu, a to se v případě Česka vylučuje. Hrozbu obnovení vízové povinnosti pro Čechy ze strany Kanady by tedy mohlo vyřešit prosazení antidiskriminačního zákona, který má zajistit ochranu práv a svobod podle evropských standardů. Jeho přijetí ale před časem vetoval prezident Václav Klaus a nelíbí se také poslankyni ODS Aleně Páralové. Normu připravila se svými spolupracovníky ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková, podle níž hlavní důvod přesidlování Romů není politický:

"Pravým důvodem je buď podnikání, nebo zlepšení sociální úrovně. Tady se nejedná o to, že by stát perzekuoval, to znamená pronásledoval jednotlivce z důvodu jeho rasy."

Romové se podle ministryně Stehlíkové chovají zcela pragmaticky z hlediska svého individuálního zájmu. Především proto, že azylové podmínky v Kanadě jsou obecně značně velkorysé. Je ale paradoxní, když azylanti pocházejí ze země Evropské unie, ze země, která ctí nejvyšší standart ochrany lidských práv, podotkla ministryně.

Opoziční, ale i koaliční politiky pobouřil jiný výrok ministryně Stehlíkové:

"Aktivita, kterou vyvíjíme ať už směrem ke kanadské straně nebo směrem k romské komunitě, bude důležitým argumentem pro to, aby nedocházelo k znovuzavedení vízové povinnosti a aby se kanadská strana přesvědčila, že bereme tuto situaci vážně, řešíme ji, a že ten integrační proces v České republice situaci výrazně změnil."

Místopředseda sociální demokracie Zdeněk Škromach byl těmito slovy zaskočen:

"Já teda musím žasnout nad tím, co říká paní ministryně Stehlíková, protože to jsou občané České republiky, a jestli jsou Romové, jestli jsou Vietnamci, nebo slovenského původu nebo Moravané, to je úplně jedno. Já nevím, kde paní Stehlíková, a to mi připadá velmi zvláštní, bere informace, že žadatelé o azyl jsou určité národností nebo že jsou to Romové. Pokud jsou to čeští občané, tak tomu nerozumím, a myslím si, že i z hlediska práv, která má chránit paní Stehlíková, je porušuje, jednoznačně. Byť samozřejmě problém Romů v Česku existuje."

Ministr vnitra Ivan Langer rovněž výrokům Džamily Stehlíkové nerozumí. Ví však, co je nutné udělat, aby k zavedení víz z kanadské strany nedošlo:

"Podat kanadské straně co největší objem informací - má to na starosti paní ministryně Stehlíková, která jede do Kanady. Současně musíme velmi zintenzívnit jednání o tom, aby Česká republika byla z pohledu Kanady vnímána jako bezpečná země, to znamená, že zde neexistují důvody pro to, aby někdo odcházel a žádal o azyl. A za třetí je to otázka i našeho, nejen kanadského, sociálního systému."

Také premiér Mirek Topolánek vidí řešení situace především v dialogu s kanadskou stranou. Jak řekl, Česko Kanadu upozorní, že ochrana lidských práv u nás není problémem:

"Pokusíme se, a k tomu jsme vyzvali jak ministra vnitra, tak paní ministryni Stehlíkovou, dále jednat s kanadskými orgány. Pokud by taková žádost o azyl byla akceptována, tak to pokládáme za velmi nepřípadné. Nemyslíme si, že ochrana lidských práv u nás je diametrálně odlišná od ochrany v Kanadě. Přičemž nevylučujeme excesy, a to ani v Kanadě, ani v České republice."

Znovuzavedení kanadských víz pro Čechy premiér Topolánek zatím nepředpokládá, ale situace je podle něj vážná. K pochopení některých nejasností by mohla přispět i listopadová návštěva generální guvernérky Kanady Michaelle Jeanové v Česku. Jak uvedl server Lidovky.cz., guvernérka, která je po britské královně druhým nejvýše postaveným politikem Kanady, navštíví romské ghetto v Brně. Kanaďané prý ale popírají souvislost mezi cestami Romů do Kanady a její návštěvou. Kanadský diplomat Michael Calcott serveru řekl, že přijede do Česka na státní návštěvu. Server rovněž uvedl, že guvernérka navštíví brněnské Muzeum romské kultury, které se nachází uvnitř čtvrti obývané hlavně Romy.

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
14.02.2015	Kanadský velvyslanec Otto Jelinek diskutoval s Romy o problémech ve vzdělávání Romů v Česku	O Roma Vakeren
07.12.2013	Kanada zrušila vízovou povinnost pro české občany především díky rozsáhlým legislativním změnám v azylovém systému	O Roma Vakeren
14.11.2013	Kanada zrušila vízovou povinnost pro občany České republiky	Zprávy ze života Romů
21.01.2013	Zůstaňte doma, radí kanadská kampaň Romům v Maďarsku	Zprávy ze života Romů
09.10.2012	Kanada připravuje program návratu Maďarských Romů	Zprávy ze života Romů
19.11.2011	Zkušenosti z emigrace v Kanadě	O Roma Vakeren
30.10.2011	V Kanadě žádá o azyl denně 50 Romů z Maďarska	Zprávy ze života Romů
07.10.2011	Kanada odkládá rušení víz pro Čechy, sleduje Šluknovsko	Zprávy ze života Romů
28.05.2011	Emigrace a návrat	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)