Prestižní magazín píše o ekonomickém rozměru problému čtyřmilionové romské
menšiny ve střední a východní Evropě
Americký týdeník Business Week píše o zoufalství romské populace střední
Evropy, které až příliš často zůstává ukryto mimo dohled veřejnosti v
ghettech vzdálených od hlavních měst jako Praha nebo Bratislava. O situaci v
České republice a dalších zemích hovoří jako o "tichém apartheidu". Téměř
"úplnému sociálnímu vyloučení Romů" se nedávno dostalo značné pozornosti,
zejména v souvislosti s dekádou začlenění Romů do společnosti, kterou v roce
2005 vyhlásily vlády devíti zemí střední a jihovýchodní Evropy, uvádí
časopis. Přesto, jak prý může snadno vidět každý, kdo navštíví Balkán,
zůstávají Romové na zoufalém pokraji, dodává. Připomíná rovněž italskou
snahu snímat Romům otisky prstů, což podle magazínu odhaluje "hloubku
skrytého protiromského smýšlení v Evropě".
Proč se přes značnou pozornost a miliardám eur z pomoci Evropské unie ve
prospěch romské dekády dostavuje tak malý úspěch? ptá se Business Week.
"Není to nedostatkem idejí nebo financí, říkají odborníci na romskou
integraci. Není to ani proto, že se Romové bojí práce, což je teorie
zastávaná mezi skeptiky. Ne, experti říkají, že je to problém politické
vůle," tvrdí časopis. Ponechávání Romů na společenském dně by v moderní
Evropě mělo být nepřijatelné. Nejen proto, že je to nespravedlivé a
nemorální - je to špatné i z ekonomického hlediska, soudí časopis. "Chudoba
je drahá," cituje Gwendolyn Albertovou z hnutí Peacework. Vyčleňování Romů
si vyžaduje významné ekonomické náklady, na něž by měli příznivci romské
integrace poukazovat.
Náklady začínají u romské nezaměstnanosti, která dosahuje v některých zemích
až 70 procent. Pracovní trh bude v příštích desetiletích potřebovat desítky
tisíc lidí, píše časopis a zároveň se pozastavuje nad tím, že místo toho,
aby vlády dávaly práci Romům, "země jako Česká republika verbují zahraniční
dělníky". "Vozit lidi z Mongolska do severních Čech nebo na severní Moravu,
kde je mnoho nezaměstnaných Romů, je absurdní," tvrdí Američanka Albertová,
která se dlouhodobě věnuje romské problematice v České republice a Evropě.
Podle studie OSN z roku 2003 získává až 70 procent Romů ze střední a
východní Evropy své příjmy z podpory v nezaměstnanosti a příspěvků na děti,
připomíná časopis. Tato sociální závislost Romů je nákladná. Když se k tomu
připočítá, že mnoho Romů s nízkými příjmy neplatí daně, náklady na jejich
vyčlenění jsou zřejmé: země přicházejí o pracovníky, o veřejné finance a o
výnosy z daní, píše Business Week.
Magazín připomíná bulharskou studii, podle níž by z plné integrace Romů
mohlo během deseti let Bulharsko získat hodnoty rovnající se sedmi až 16
miliardám eur. Návrat vložených investic by mohl být až trojnásobný. Cesta k
realizaci ambiciózního cíle plné integrace Romů musí začít strukturovanou,
souvislou reformou postupů, která bude směřovat k lepšímu vzdělávání a
zdravotní péči v romských komunitách. Magazín v této souvislosti připomíná
český program na pomoc učitelům při práci s romskými žáky. Snahy Bruselu i
vlád jednotlivých zemí jsou prý nejasné; větší důraz kladou na návrhy
akčních plánů než na budování smysluplných programů vycházejících z podstaty
problému. K podobnému závěru údajně došla evropská romská koalice EU Roma
Policy Coalition sdružující organizace na podporu Romů. Břímě podle ní
spočívá na členských státech Evropské unie. Na jednotnou smysluplnou
evropskou strategii chybí energie i nápady, napsal Business Week.
|
|
Americký týdeník 
Náklady začínají u romské nezaměstnanosti, která dosahuje v některých zemích
až 70 procent. Pracovní trh bude v příštích desetiletích potřebovat desítky
tisíc lidí, píše časopis a zároveň se pozastavuje nad tím, že místo toho,
aby vlády dávaly práci Romům, "země jako Česká republika verbují zahraniční
dělníky". "Vozit lidi z Mongolska do severních Čech nebo na severní Moravu,
kde je mnoho nezaměstnaných Romů, je absurdní," tvrdí Američanka Albertová,
která se dlouhodobě věnuje romské problematice v České republice a Evropě.
Podle studie OSN z roku 2003 získává až 70 procent Romů ze střední a
východní Evropy své příjmy z podpory v nezaměstnanosti a příspěvků na děti,
připomíná časopis. Tato sociální závislost Romů je nákladná. Když se k tomu
připočítá, že mnoho Romů s nízkými příjmy neplatí daně, náklady na jejich
vyčlenění jsou zřejmé: země přicházejí o pracovníky, o veřejné finance a o
výnosy z daní, píše 
Magazín připomíná bulharskou studii, podle níž by z plné integrace Romů
mohlo během deseti let Bulharsko získat hodnoty rovnající se sedmi až 16
miliardám eur. Návrat vložených investic by mohl být až trojnásobný. Cesta k
realizaci ambiciózního cíle plné integrace Romů musí začít strukturovanou,
souvislou reformou postupů, která bude směřovat k lepšímu vzdělávání a
zdravotní péči v romských komunitách. Magazín v této souvislosti připomíná
český program na pomoc učitelům při práci s romskými žáky. Snahy Bruselu i
vlád jednotlivých zemí jsou prý nejasné; větší důraz kladou na návrhy
akčních plánů než na budování smysluplných programů vycházejících z podstaty
problému. K podobnému závěru údajně došla evropská romská koalice EU Roma
Policy Coalition sdružující organizace na podporu Romů. Břímě podle ní
spočívá na členských státech Evropské unie. Na jednotnou smysluplnou
evropskou strategii chybí energie i nápady, napsal 
Související články
Vybíráme z rubriky "Zprávy ze života Romů"
Nejčtenější články