Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Dnes vám nejdříve řekneme o práci občanského sdružení Romodrom, které se
zaměřuje na práci ve vyloučených lokalitách. Vydáme se také do Muzea romské
kultury v Brně na výstavu a připravili jsme pro vás také právní poradnu,
jejíž téma je zaměřeno na zdravotnictví.
Mangav tumenge bacht the sastipen – Akana - šaj šunen romani relacia „O Roma
vakeren“. Šunena romane giľa the nevimata - andalo romano dživipen.
To je jenom namátkový výběr z programové nabídky.
=[ Reportáž ]=
Sdružení Romodrom klade důraz na vzdělávání zaměstnanců
V následujících minutách se společně vydáme do občanského sdružení Romodrom,
které už šestým rokem působí v různých oblastech podpory a pomoci lidem,
především Romům. Jeden z projektů, který sdružení realizuje se nazývá
Romodrom pro regiony. Program terénní sociální práce je zaměřen na klienty z
romské minority a realizován romskými subjekty a romskými terénními
sociálními pracovníky. Je tak využito přirozených znalostí specifických
potřeb Romů, jejich kulturních a jazykových specifik. Jak řekl Marii
Vrábelové ředitel sdružení Nikola Taragoš, je pro ně důležité, aby se
romští sociální pracovníci v tomto oboru dále vzdělávali.
„Snažíme se společně s našimi zaměstnanci na tomto problému pracovat.
Samozřejmě, že my jako zaměstnavatel můžeme vytvořit nějaké lepší podmínky,
můžeme to i platově určitým způsobem ohodnotit, pokud se někdo vzdělává, ale
myslím si, že to nejdůležitější je, že Romodrom má představu o tom, aby ty
služby byly poskytovány profesionálně, takže je to i niterní rozhodnutí
Romodromu zvyšovat kvalifikovanost a zvyšovat vzdělání.“
Jak na to přistupují Romové, kteří byly přijati jako sociální pracovníci
a třeba to vzdělání neměli, studují?
„Musím to pozitivně identifikovat, protože my dneska máme v řadách našich
zaměstnanců, tzn. terénních sociálních pracovníků, zhruba kolem 25ti až 30ti
lidí, kteří se dnes snaží doplnit vzdělání, tzn. v horizontu dalších pěti
let by měli dosáhnout až na vysokoškolské vzdělání. Samozřejmě není to lehký
krok ani jednoduché rozhodnutí, ale jak jsem řekl, je to zhruba 30
zaměstnanců, kteří se takto rozhodli a plní to.“
Takže aby mohli pracovat, určitě mají zájem i studovat.
„Je to důležité pro jejich práci zvyšovat svojí kvalifikovanost a to se nám
úspěšně daří, tzn. máme sociální pracovníky a ne pracovníky v sociálních
službách. To si myslím, že je informace, která za všechno vypovídá o tom
stavu.“
To znamená, že nespolupracujete s pracovníky v sociálních službách?
„Snažíme se, aby si upravili svoji kvalifikaci, aby byli sociálními
pracovníky. Děje se to na různých polích, tzn. aktivně jim dáváme dohody,
umožňujeme jim. vzdělávat se, tzn. poskytujeme časovou dotaci a teď nově
jsme nechali vzniknout v pracovní smlouvě složku, která to podporuje i ve
finančním ohodnocení.“
Ten, kdo nastoupil a neměl žádné vzdělání, rozloučil jste se s někým
takovým?
„Samozřejmě, i to se nám přihodilo, protože to je úplně normální a
přirozené, ale jak říkám, to je daleko větší procento těch lidí, kteří se
chtějí vzdělávat, protože to profesně potřebují.“
Co byste vůbec řekl o vzdělání Romů?
„Myslím si, že to je jedna z nejpodstatnějších částí toho, co by pro sebe
romská komunita mohla udělat, a to je vzdělanost. Primárně tedy vidím
vzdělanost, následovně zaměstnanost a další věci návazné.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
 Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Jiřina Somsiová a terénní sociální práce
Řada Romů se terénní sociální práci věnuje mnoho let, tak jako Jiřina
Somsiová z Moravského Berouna. Jak řekla Anně Polákové, největší úspěchy
spatřuje v zájmu o vzdělání.
„Od roku 1990 pracuji jako předseda Společenství Romů na Moravě a vždy jsem
trvale pracovala a měla jsem svojí práci ve fakultní nemocnici, toto všechno
jsem dělala ve svém volném čase. Věnovala jsem se rodinám, řešila jsem
jejich problémy a vlastně teď už osmnáctým rokem jezdím na tábory, kde se
vystřídá tak 90 dětí za léto. Mimo to jsou tam volnočasové aktivity, sport,
folklorní romský soubor, který je krásný a s ním se účastníme různých
festivalů. Ale co považuji za nejdůležitější, tak to je vzdělání, které v
našem centru poskytujeme. Ty děti, už když byly malé, teď už jsou dospělé,
tak jsme si vytipovali ty děti, které se dobře učily, máme už velkou spoustu
středoškoláků a vysokoškoláků. Tento rok u nás opět probíhala příprava Slova
21, kterého se zúčastnilo devět lidí. Jedna studentka byla již přijata na
VOŠ, to je sociální vysoká škola a magisterským programem, a čtyři jdou do
Ostravy na vysokou školu se sociálním zaměřením, přijímačky jsou v červenci,
a další jsou na speciální pedagogiku. Já si myslím, že po této stránce se
nám velice daří a věnuji se těm dětem už bezmála dvacet let.“
Mohla byste porovnat život Romů tenkrát, když jste začínala, s tím, jak
se žije Romům dnes?
„Tak to můžu říci na 100 procent. Já si myslím, že před rokem 1990 nebylo
tolik bídy, opuštěnosti dětí bez střechy nad hlavou, já si myslím, že od
roku 1990 se nezměnilo skoro nic. V čem spatřuji úspěch je, že vzdělání
stouplo, ale jinak si myslím, že ta propast se bude zvětšovat, že ta chudoba
se prohlubuje. Vůbec nevěřím, že se budou mít Romové lépe.“
Proč si myslíte, že tomu tak je? Kde spatřujete problém?
„Spatřuji problém v tom, že tady málokdo nabídne trvalé zaměstnání Romům a
Romové se tak dostávají do finančních potíží. Jsou drahé nájmy, živobytí, a
také svojí naivitou a hloupostí si berou půjčky, které si důkladně
neprostudují, pak platí vysoké úroky, jsou zadluženi a tím to vlastně
vzniká.“
Majoritní společnost je toho názoru, že Romové nechtějí pracovat, jaký je
váš názor?
„Ne, já tomu nevěřím. Já patřím mezi staré Romy, už jsem v důchodu, bude mi
za rok skoro 60 let. Ale chci říct, že jsem 42 let pracovala, neznala jsem
předtím ani jednoho Roma, který by nepracoval, každý vzal jakoukoli práci.
Já jsem z osmi dětí a naše máma také pracovala, takže já tomu nevěřím.
Majorita tvrdí, že je práce dost, to je možné, ale znám ze své zkušenosti,
že když mluvím s klienty, tak oni pravdu nedostanou trvalé zaměstnání, ale
je zajímavé, že každý podnikatel chce Romy zaměstnat načerno, tak to prostě
je, ale oficiálně je nezaměstnají. Romové opravdu chtějí pracovat a proto
pracují i načerno, aby si trošku přilepšili.“
Co by se mělo udělat pro to, aby se ta situace zlepšila?
„Na to by měl být určitě zákon, pevný zákon, který by ty podnikatele nějak
sankcionoval, protože když si dovolí vzít 15 chlapů na výkopové práce
načerno, tak co by mu to udělalo, kdyby polovinu vzal do trvalého
zaměstnání.“
Co si myslíte, že by se mělo změnit?
„Každé rodině, kam přijdu, říkám, ať vezmou jakoukoliv práci, za každou
cenu, protože potom dochází k tomu, že ti lidé, kteří jdou do důchodu,
nemají odpracované roky, nevzniká jim nárok na důchod, nemají ve stáří
žádnou jistotu, nemají jistotu ani pro děti. Takže toto bych řekla, že
potřebuje zlepšení, aby se Romové vyučili, aby každé řemeslo, které jim bude
nabídnuto, aby vystudovali, aby se naučili, aby měli větší šanci pro
uplatnění na pracovním trhu.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Jaké vzdělávací aktivity nabízí Základní škola na pražském Havlíčkově
náměstí
Jak jsme slyšeli v předchozím příspěvku, zájem o vzdělání u Romů stoupá.
Přispívají k tomu různé vzdělávací a přípravné programy, které u nás
realizuje například nadace Nová škola a v neposlední řadě práce romských
asistentů pedagogů, kteří už několik let pracují také ve škole Havlíčkovo
náměstí na pražském Žižkově. Mezi žáky se s mikrofonem vydal Marek Polák.
Je konec školního roku a podávají se přihlášky na střední školu, podal
sis někam přihlášku?
„Ano, na kuchaře.“
Co tě zajímá na tomto oboru?
„Baví mě to.“
Už jsi vařil třeba doma?
„Někdy ano.“
Ty jako ne-Rom, jak se cítíte na této škole, kde jsou většinou Romové?
Vycházíte spolu? Jaké je tady multikulturní soužití?
„Dobré to je, vycházíme spolu.“
Máš mezi Romy přátele?
„Ano, mám, hodně.“
Je konec školního roku, podávala jste přihlášku někam na střední školu?
„Ano, na obchodní akademii, a také bych chtěla cestovat.“
Je pro vás vzdělání důležité?
„Ano, a i mě k němu nutí rodiče, takže já do toho určitě jdu, když tu
podporu mám.“
Proč si myslíte, že je v dnešní době vzdělání důležité?
„Abychom měli práci, abychom neseděli doma, abychom měli peníze.“
Kam vy jste si podala přihlášku?
„Tak já zatím chodím do osmé třídy, ale připravuji se na kadeřnici, protože
mě to baví.“
Proč myslíš, že by se Romové měli více vzdělávat?
„Aby na ně lidé lépe koukali, že pracují, že Romové nejsou hloupí a že nic
nedělají, že na to nemají.“
Proč si myslíte, že někteří Romové nechodí do školy? Myslíte si, že je to
třeba tím, že doma nemají pevné zázemí, že je v tom rodiče nepodporují?
„Ano, tím to určitě bude.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
 |
 Související články | | Datum | Nadpis | Rubrika |
| 02.04.2016 | Co přinese inkluze pedagogům? | O Roma Vakeren |
| 13.02.2016 | Sběr dat pomáhá lépe integrovat děti v britských školách | O Roma Vakeren |
| 23.01.2016 | Britské zkušenosti s pedagogickou prací s romskými žáky se přenáší i do
Česka | O Roma Vakeren |
| 16.01.2016 | Proč základní školy odmítají romské žáky? | O Roma Vakeren |
| 09.01.2016 | Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letech | O Roma Vakeren |
| 09.01.2016 | Třetinu žáků Základní školy Trmice tvoří romské děti a jsou dobře začleněny | O Roma Vakeren |
| 21.11.2015 | Lucie Ščuková se za Česko zúčastnila konference Inclusiv education – Take
action! | O Roma Vakeren |
| 25.04.2015 | Podle zprávy Amnesty International Česko stále diskriminuje romské děti ve
školství | O Roma Vakeren |
| 07.03.2015 | Magdalena Karvayová v Ostravě motivuje romské rodiče, aby své děti zapsali
do nesegregovaných základních škol | O Roma Vakeren |
| 14.02.2015 | Kanadský velvyslanec Otto Jelinek diskutoval s Romy o problémech ve
vzdělávání Romů v Česku | O Roma Vakeren |
| 07.02.2015 | Novinky v českém školství | O Roma Vakeren |
| 13.12.2014 | Online příručka Chci to řešit nabízí učitelům řešení projevů šikany,
nesnášenlivosti nebo xenofobie ve školách | O Roma Vakeren |
| 06.12.2014 | Ministr školství navrhuje povinnou docházku do školky v posledním roce před
nástupem do školy | O Roma Vakeren |
| 29.11.2014 | Česko se ohradilo proti obvinění Evropské komise, že ve školách diskriminuje
Romy | O Roma Vakeren |
| 29.11.2014 | Výstava Jak ztratit další generaci představuje fotografie Romů, kteří se
postavili proti diskriminaci ve vzdělávacím systému | O Roma Vakeren |
| 13.11.2014 | Smutné výročí rozsudku D. H. připomíná, že se situace Romů v Česku ani po
sedmi letech nezměnila | Zprávy ze života Romů |
| 10.09.2014 | Novela školského zákona může být krok správným směrem, řekli rodiče a
neziskové organizace předsedům parlamentních školských výborů | Zprávy ze života Romů |
| 06.09.2014 | Budoucí školský ombudsman nepovažuje fungování praktických škol za problém | O Roma Vakeren |
| 17.07.2014 | Mami, tati, já chci do školy! | Zprávy ze života Romů |
| 28.06.2014 | Díky projektu Učí (se) celá rodina už se děti těší do školy | O Roma Vakeren |
| 19.05.2014 | Vyjádření ředitelky Muzea romské kultury Jany Horváthové
k návrhu novelizovat školský zákon | Zprávy ze života Romů |
| 08.04.2014 | Nápad poslanců TOP 09 na výuku v romštině považují ve škole v Obrnicích za
nesmysl | O Roma Vakeren |
| 08.04.2014 | Speciální romské třídy na školách a romština jako pomocný vyučovací jazyk -
zbytečnost nebo šance? | O Roma Vakeren |
| 22.02.2014 | Skupina Aufori v Hradci Králové rozjíždí program Učí (se) celá rodina | O Roma Vakeren |
| 15.02.2014 | Proč se v Česku v praxi nedaří inkluzivně vzdělávat? | O Roma Vakeren |
| 25.01.2014 | Pracovníci sdružení Vzájemné soužití doprovázeli romské děti k zápisu do
základních škol | O Roma Vakeren |
| 17.01.2014 | Romské děti: Nechte nás s Vašimi dětmi sedět v jedné lavici! | Zprávy ze života Romů |
| 24.08.2013 | Přípravy do školy | O Roma Vakeren |
| 14.05.2013 | Vzdělávání v Karlovarském kraji bude více inkluzívní, slíbil kraj | Zprávy ze života Romů |
| 21.02.2013 | Rada Evropy tvrdě kritizuje Česko za údajnou diskriminaci Romů | Zprávy ze života Romů |
| 18.02.2013 | United Gipsy Crew: Rapem proti segregaci | Zprávy ze života Romů |
| 16.02.2013 | „Pošlete ho do základky, aby z něj něco bylo“ – rapují mladí Romové | O Roma Vakeren |
| 12.02.2013 | Nedávejte děti do praktických škol, vzkazují mladí rapeři romským rodičům | Zprávy ze života Romů |
| 01.12.2012 | V českém školství se pět let po rozsudku Evropského soudu pro lidská práva
nic nezměnilo | O Roma Vakeren |
| 27.11.2012 | Ministerstvo školství chce omezit praktické školy kvůli diskriminaci Romů | Zprávy ze života Romů |
| 26.11.2012 | Ministerstvo chystá plán, jak nerušit praktické školy. Alespoň prozatím | Zprávy ze života Romů |
| 17.11.2012 | Uplynulo pět let od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva o
diskriminaci romských dětí v českém školství | O Roma Vakeren |
| 10.11.2012 | S bojem proti rasismu začíná Diecézní charita ostravsko-opavská již na
základních školách | Zprávy ze života Romů |
| 08.11.2012 | Zamčenou pyramidou knih upozornili aktivisté na diskriminaci romských dětí | Zprávy ze života Romů |
| 08.11.2012 | Navzdory zákonům a kritice zvenčí jsou tisíce zdravých dětí v praktických
školách | Zprávy ze života Romů |
| 02.10.2012 | Nová kniha vnáší světlo do desegregace Romů ve školství | Zprávy ze života Romů |
| 09.08.2012 | V Česku roste počet tříd pro sociálně znevýhodněné předškoláky | Zprávy ze života Romů |
| 02.08.2012 | O situaci na praktických školách bude jednat ministr školství s ombudsmanem | O Roma Vakeren |
| 18.02.2012 | Jak si vedou romské děti z Česka v britských školách | O Roma Vakeren |
| 01.09.2011 | Děti ve Varnsdorfu raději nenosí s sebou peníze ani mobily | Zprávy ze života Romů |
| 16.07.2011 | Koalice Společně do školy usiluje o rovný přístup romských dětí ke vzdělání | O Roma Vakeren |
| 16.07.2011 | O osudech Národního akčního plánu inkluzivního vzdělávání | O Roma Vakeren |
| 02.07.2011 | Začaly prázdniny! | O Roma Vakeren |
| 30.05.2011 | Odborníci pracující na přípravě Národního akčního plánu inkluzivního
vzdělávání končí | Zprávy ze života Romů |
| 28.05.2011 | Projekt Nová šance usiluje o umístění romských dětí do základních škol | O Roma Vakeren |
| 05.03.2011 | V jaké zemi by děti chtěly žít... | O Roma Vakeren |
| 26.02.2011 | Plesová sezóna pohledem dětí | O Roma Vakeren |
| 05.02.2011 | První dětské lásky | O Roma Vakeren |
| 29.01.2011 | Považují děti za důležité mluvit romsky? | O Roma Vakeren |
| 22.01.2011 | Kdo je hrdinou a co to je odvážný čin? | O Roma Vakeren |
| 15.01.2011 | Představy čtvrťáků o jejich budoucí práci | O Roma Vakeren |
| 15.01.2011 | Romské děti z vyloučených lokalit končí svou školní kariéru dříve než jejich
vrstevníci | O Roma Vakeren |
| 29.12.2010 | Podle průzkumu mají romské děti menší šanci na středoškolské vzdělání | Zprávy ze života Romů |
| 29.12.2010 | Kam odcházejí romské děti po základní škole | Zprávy ze života Romů |
| 26.11.2010 | Multikulturní výchova na Základní škole na Havlíčkově náměstí v Praze | O Roma Vakeren |
| 26.11.2010 | O školství s Milanem Kováčem | O Roma Vakeren |
| 30.04.2010 | Podtatranská základní škola Šumiac má úspěchy v integraci romských dětí | O Roma Vakeren |
| 05.03.2010 | Z§vůle práva žádá vyšetření motivu pobodání romského žáka | Zprávy ze života Romů |
| 22.01.2010 | Taková žižkovská škola | O Roma Vakeren |
| 15.01.2010 | Základní škola na pražském Havlíčkově náměstí uplatňuje osobní přístup k
potřebám jednotlivých žáků | O Roma Vakeren |
| 09.10.2009 | Ve výuce dějepisu asi nastanou změny | O Roma Vakeren |
| 25.09.2009 | Konference na téma překonávání sociálního znevýhodnění ve vzdělávání | O Roma Vakeren |
| 25.09.2009 | Projekt Motivace romských rodičů na poli vzdělávání | O Roma Vakeren |
| 11.09.2009 | Základní školu Masarykova opouštějí děti | O Roma Vakeren |
| 28.08.2009 | I v roce 2009 trvá segregace romských dětí v ČR | O Roma Vakeren |
| 15.05.2009 | Mají být ve třídě pouze romské děti? | O Roma Vakeren |
| 28.11.2008 | Koalice neziskových organizací Společně do škol | O Roma Vakeren |
| 28.11.2008 | Andrej Mirga, poradce pro Sinti a Romské záležitosti ve Varšavě | O Roma Vakeren |
| 28.11.2008 | Mnohé romské děti zažívají na škole šikanu | O Roma Vakeren |
| 21.11.2008 | Mezinárodní konference Vzdělání bez bariér – Romské děti v České republice | O Roma Vakeren |
| 21.11.2008 | Podle ministra školství budou moci romské děti chodit do běžných základních
škol až za několik let | O Roma Vakeren |
| 21.11.2008 | Nadace OSF Praha | O Roma Vakeren |
| 21.11.2008 | Romské děti jsou mnohdy automaticky zařazovány do praktických škol | O Roma Vakeren |
| 03.10.2008 | Doučování dětí ve vyloučených lokalitách | O Roma Vakeren |
| 08.08.2008 | I o prázdninách se některé děti připravují do školy | O Roma Vakeren |
| 18.07.2008 | Chorvatsko nediskriminovalo romské žáky, řekl soud ve Štrasburku | Zprávy ze života Romů |
| 20.06.2008 | Základní škola na Havlíčkově náměstí v Praze 3 umožňila zájemcům doplnit si
základní vzdělání | O Roma Vakeren |
| 17.08.2007 | Nová příručka "Jak pracovat s romskými žáky" | O Roma Vakeren |
| 03.08.2007 | Ivan Veselý byl jmenován do pracovní skupiny při MŠMT pro vzdělávání romských dětí | O Roma Vakeren |
| 04.10.2006 | Kvalitní a systematické vzdělávání je klíčem k integraci Romů | Zprávy ze života Romů |
| 19.09.2006 | Nová škola představuje projekt Rozlety a zve k zapojení žáků základních škol | Zprávy ze života Romů |
| 01.09.2006 | Nový školní rok začíná... | O Roma Vakeren |
| 29.08.2006 | V bezplatném kurzu pro zájemce o ukončení základního vzdělání je ještě několik volných míst | Zprávy ze života Romů |
| 12.05.2006 | Základní škola v Cítolibech u Loun | O Roma Vakeren |
| 24.02.2006 | V Evropském parlamentu zněly stížnosti na diskriminaci romských dětí | O Roma Vakeren |
| 24.02.2006 | Romské děti nemusí končit ve zvláštních školách | O Roma Vakeren |
| 24.02.2006 | V Českých Budějovicích vznikla segregovaná třída pro Romy | O Roma Vakeren |
| 10.02.2006 | Romové prohráli spor u Evropského soudu pro lidská práva | O Roma Vakeren |
| 25.10.2005 | Romské organizace nabízejí školám spolupráci | Zprávy ze života Romů |
| 21.10.2005 | Absolventka Technické univerzity v Liberci napsala diplomovou práci na téma
Vzdělanost Romů | O Roma Vakeren |
| 09.09.2005 | V Cítolibech u Loun je ukázková základní škola | O Roma Vakeren |
| 01.07.2005 | Školství a romská média | O Roma Vakeren |
| 04.03.2005 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
| 04.03.2005 | Verdikt zněl: "Základní školu by nezvládla." | O Roma Vakeren |
| 29.10.2004 | Mladí Romové nemají informace o vlastní kultuře | O Roma Vakeren |
| 22.10.2004 | Romský asistent na školách musí mít pedagogické minimum | O Roma Vakeren |
| 22.10.2004 | Připravuje se program pro školy přihlížející k etnickým skupinám | O Roma Vakeren |
| 03.09.2004 | Nový školní rok | O Roma Vakeren |
| 27.08.2004 | Školní rok už je za dveřmi | O Roma Vakeren |
| 02.07.2004 | V Praze je škola pro děti s neznalostí českého jazyka | O Roma Vakeren |
| 11.06.2004 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
| 09.06.2004 | Do základní školy ve Vsetíně nastoupí více romských dětí | Zprávy ze života Romů |
| 09.01.2004 | Na základních školách by se měla vyučovat i romština | O Roma Vakeren |
| 03.10.2003 | Předškolní příprava romských dětí se v Broumově osvědčila | O Roma Vakeren |
| 19.09.2003 | Pomoc pro žáky devátých ročníků při výběru povolání | O Roma Vakeren |
=[ Reportáž ]=
V září se uskuteční 2. ročník Krajanského folklórního festivalu
V září se v Praze uskuteční 2. ročník Krajanského folklórního festivalu. Na
přehlídku se sjedou Češi žijící v zahraničí, kteří si stále udržují svou
kulturu, především mateřský jazyk, zvyky, kroje. O festival je mezi krajany
velký zájem. Více Janu Mišurcovi řekla produkční Krajanského festivalu
Marcela Pražáková ze sdružení Sedm paprsků.
„Festival se koná od 18. do 21. září letošního roku a uskuteční se v Praze.
Je to krajanský festival, na který přijedou krajané ze všech koutů naší
zeměkoule. Letos přivítáme naše krajany ze Spojených států Amerických, ze
Švýcarska, ale i z Ukrajiny. Dnešním dnem registrujeme už necelých 300
účastníků a další už tedy musíme odmítat, protože kapacita festivalu je
omezená, jak kdy, tak samozřejmě i finančními prostředky. Tento festival se
koná pod záštitou prvního místopředsedy Senátu pana doktora Petra Pitharta.
Bude slavnostní přivítání v Senátu hned první den, čehož se zúčastní všichni
krajané, kteří přijedou, a slavnostní hosté. Festival bude probíhat na Praze
8, v Salesiánském divadle první den, další dny bude probíhat v Martinském
paláci, kde bude určitě krásná atmosféra, na to se všichni moc těšíme.“
Jak se vám daří tento festival zabezpečit finančně a zorganizovat všechny
věci kolem např. ubytování?
„Loňský rok byl opravdu šílený, kdy jsme museli mít umístěny návštěvníky v
různých církevním diecézích, v ubytovnách atd. Ale hlavně v minulém roce
přijeli převážně krajané z východní Evropy, takže takovéto ubytování pro ně
není takovým problémem. Ale letos přijedou krajané ze západní Evropy, a v
daný okamžik máme velké finanční problémy, jak tyto krajany ubytovat,
protože na to nejsou prostředky, což je tedy velmi špatné, protože tito lidé
často opustili republiku za velice krušných chvil, a když odcházeli, tak
třeba museli odejít jen s kufrem, museli někde spát na zemi. A proto my,
jako Česká republika, je chceme přivítat pěkně, ale bohužel nikde na to
žádné úřady nereagují, ačkoliv je to už druhý ročník a my opravdu nechceme,
aby naši krajané tady u nás spali tak, jak odsud kdysi odcházeli, někde na
zemi v tělocvičně, protože to není žádná uzavřená akce, je to prestižní akce
naší země, je to mezinárodní akce a každý, kdo nám pomůže, ať už finančně
nebo materiálně, je vítán.“
Jaký bude samotný program krajanských vystoupení?
„Program krajanských vystoupení bude obsahovat samozřejmě přehlídku krojů z
jiných zemí, jak je ten český odkaz udržovaný v jiných zemích. Já jsem se
sama osobně přesvědčila, že není větším vlastencem Čech než ten, který žije
mimo Českou republiku. To vlastenectví za hranicemi naší republiky je
opravdu veliké, ti lidé udržují kroje, udržují národní písně a předvedou nám
tady, všichni ti cizinci, kteří se většinou ani nenarodili v Čechách, jsou
to vnuci, dokonce pravnuci našich předků, tak ti předvedou svojí češtinu a
naše lidové písně a kroje. Takto se mnoha lidem splnilo, že viděli poprvé
Prahu. Ti předkové jim o Praze jen vyprávěli, neměli nikdy příležitost Čechy
vidět. Jinak festival se hlásí k dokumentům UNESCO a doporučení UNESCO k
ochraně tradiční a lidové kultury a k úmluvě UNESCO o zachování nehmotného
kulturního dědictví, čímž se řadí do světového hnutí na záchranu a udržování
lidových tradic a jejich předávání dětem a mládeži, což je určitě důležité.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Při festivalu United Islands of Prague se v Praze hudba odstěhuje na ostrovy
Příští týden se v Praze hudba odstěhuje na ostrovy – začne totiž pátý ročník
festivalu United Islands of Prague. Třídenní festival kromě hudby různých
žánrů nabídne i bohatý doprovodný program. V jeho rámci se například příští
sobotu představí kamion „Pro rozmanitost, proti diskriminaci“. U Davida
Gaydečky zjišťovala další informace o festivalu Jana Šustová.
V jaké termínu letos proběhne už pátý ročník United Islands of Prague?
„Festival letos bude jako už tradičně podobný tomu loňskému, to znamená, že
probíhá ve stejný termín, je to 19. až 21. června. Pro nás je ten termín
významný ze dvou důvodů. Je spojen s tzv. svátkem hudby, který se slaví na
celém světě a doufáme, že ho budeme oslavovat i v Praze. Druhý důvod je, že
to je termín, kdy ještě Pražané neodjíždějí na dovolenou a naopak studenti v
Evropě už mají prázdniny, takže můžou do Prahy přijet. Co je stejné jako
loni: festival probíhá zdarma, je přístupný komukoliv, bez jakýchkoli bariér
zadarmo.“
Kde všude mohou posluchači festival navštívit?
„Festival se bude konat letos na tradičních místech, jako je Střelecký
ostrov a uzavřené Janáčkovo nábřeží, ale tento rok navíc na Kampě, uzavíráme
část Mostu Legií, abychom uzavřeli ten areál do kompaktní zóny. Nově
spolupracujeme také v MeetFactory, což je multikulturní centrum, které
otevřeli David Černý s Davidem Kollerem a tam se budou konat po všechny tři
dny, tj. 19., 20. a 21. června, after party.“
Jaké máte zkušenosti se zájmem publika?
„My máme zkušenosti dobré. Na rozdíl od většiny českých festivalů jsme se
vydali cestou spíše představovat nové projekty a ne to, co je zrovna v první
stovce v hitparádě. Přesto, nebo právě díky tomu, že festival se koná zdarma
a je tak přístupný celé široké veřejnosti, tak se nám daří docela masová
návštěvnost. To znamená, že vloni bylo na festivalu 15 tisíc lidí a my
doufáme, že letos se festivalu zúčastní 20 tisíc.“
Kolik kapel na festivalu vystoupí a jaké žánry se objeví?
„Letos na United Islands vystoupí stovka kapel zhruba z jedenácti zemí.
Žánrově to je velice pestré, od folku přes rock až po hip hop a funky a
taneční hudbu, máme také hodně kapel z oblasti world music.“
Na jaké hlavní hvězdy se můžeme těšit?
„Já předpokládám, že díky pestrosti toho programu si každý najde své vlastní
hvězdy. Pro mě osobně je hlavní hvězdou La Shica, Španělka, která fúzuje
flamengo s hiphopem. Další hlavní hvězdou je pro mě česká kapela Toxique,
takový nový projekt, který spojuje taneční muziku, je to takový nusoul dejme
tomu. Další třeba Bauklang, beatboxový projekt z Rakouska. Co se týká etno
scény, tak jsou to No Blues, kteří propojili blues a blízkovýchodní hudbu.“
Vystoupí na tomto festivalu také nějaká romská skupina?
„Mezi romské kapely, které letos vystoupí na festivalu určitě je nutné
započítat pražské Gitans, což je zatím spíše klubový projekt, tradičně hrají
v Popokafepetlu a jejich koncerty mají úspěch.“
Potom také máte soutěž United Island of Talents, kolik kapel se do ní
přihlásilo? A je mezi nimi také nějaká romská kapela?
„Nám se letos přihlásilo neuvěřitelných tisíc kapel. O postupu do dalšího
kola, což jsou živá vystoupení v rámci svátku hudby, rozhodují diváci
prvního dne, tj. 19. června, a abych se přiznal, tak já jsem si stihnul
poslechnout tak stovku kapel, romskou jsem tam neobjevil, ale předpokládám,
že tam budou.“
Ještě bych se vrátila ke skupině Gitans, kdy přesně vystoupí?
„Gitans vystoupí 21.června na world music a folkové scéně na Střeleckém
ostrově, bude to v odpoledních hodinách zhruba mezi 16 a 18 hodin.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Právní poradna ]=
Kdy můžeme změnit svého lékaře?
Marie Vrábelová navštívila s mikrofonem právníka Miroslava Dvořáka z
Poradny pro občanství a lidská práva a zeptala se ho, za jakých podmínek
mohou lidé změnit svého lékaře.
„Když mluvíme o změně lékaře, máme patrně na mysli změnu svého ošetřujícího
lékaře, tzn. svého praktického lékaře, svého zubního lékaře, svého ženského
lékaře, tzn. lékaře, u kterého jsme registrováni. Nebudeme se bavit o
ambulantních lékařích, specialistech, za kterými můžeme dojít, které můžeme
vyměnit během roku i několikrát podle druhu onemocnění, které nás trápí.
Volbu tohoto lékaře, který nás registruje jakožto pacienta, můžeme provést
nejvýše 4krát do roka s tím, že ten lékař, ke kterému bychom chtěli jít, nás
nemusí vždy zaregistrovat.“
Ale když já opravdu nejsem spokojena a nemohu běhat po doktorech, kdo mě
vezme, kdo mi dá doporučení, kam bych se mohla obrátit, jak změnit toho
lékaře?
„Tak takové doporučení vám nikdo nedá, ten úsudek si vždy ve svobodné
společnosti musíte udělat sama.“
Za jakých okolností nebo kdy toho lékaře nemohu změnit?
„Obecně svobodná volba lékaře platí téměř pro všechny, ale je několik
kategorií občanů, kteří toto právo nemohou uskutečnit. Jednak to jsou lidé
umístění ve výkonu trestu ve věznicích, kde je jejich příslušným lékařem ten
vězeňský lékař, totéž se týká lidí umístěných ve výkonu vazby. Zrovna tak
některá speciální povolání, jako třeba vojáci, nebo studenti vojenských škol
mají rovněž svého lékaře, který je jim příkazem určen. Zároveň existuje
ještě řada výjimek v případě, že pracujeme v nějakém podniku a v tom podniku
funguje ten starý systém, který známe ještě z dob minula a to je závodní
preventivní péče, tak tam jsme také účastni bez toho, že bychom si zvolili
toho preventivního závodního lékaře. A pak samozřejmě to právo nevolby
lékaře je v případě, že jsme např. zaregistrováni v evidenci na úřadu práce
jako uchazeč o zaměstnání a jako závažnou překážku v práci uvádíme nějaký
náš zdravotní handicap nebo problém. A pak samozřejmě ten úřad práce nám
přidělí svého revizního lékaře, který zkontroluje, zda-li skutečně ta
překážka v práci je taková, aby nám bránila v pracování.“
Jak je to s lékaři odbornými, když mě třeba bolí ucho, mohu jít rovnou k
ušnímu a nemusím mít doporučení praktického lékaře?
„Samozřejmě zatím je to tak, že nepotřebujete doporučení praktika a
samozřejmě vždy platíte ten minimální poplatek 30 korun za vyšetření tím
tzv. ambulantním specialistou, jak se mu v té hantýrce říká.“
Jedu-li do jiného města na návštěvu s dítětem, mohu se tam obrátit na
praktického lékaře, musí mě vzít?
„Určitě se můžete obrátit, to se můžete obrátit kdekoliv na kohokoliv, v
případě, že byste byla někde na návštěvě a onemocnělo by vám dítě nebo jste
měla podezření, že nabíhá nějaké onemocnění, tak samozřejmě asi první, na
koho se obrátíte je dětský lékař. Dětský lékař vám z 90ti procent, pokud
uzná, že to dítě je skutečně nemocné nebo to onemocnění začíná, tak to
zdravotní ošetření asi poskytne. Nicméně není to jeho povinnost, pokud by
ten dětský lékař byl skutečně natolik vytížený, že byste se mu zkrátka
nevešla do těch jeho ordinačních hodin a nebyl ochoten vám poskytnout tu
zdravotní péči mimo své ordinační hodiny, tak potom byste musela zkusit
jiného praktického lékaře a nebo potom počkat na dobu pohotovosti.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V Muzeu romské kultury v Brně bude Sympozium sochařů
Jak už jsme Vás před týdnem informovali, v brněnském Muzeu romské kultury
probíhá zajímavá výstava Romská socha. Navíc se koncem června budou moci
lidé seznámit s romskými sochaři přímo při práci. Jana Šustová se zeptala
ředitelky muzea, doktorky Jany Horváthové, které romské sochaře považuje za
významné.
„V podstatě můžu říct, že každý z těch prezentovaných autorů je zajímavá
osobnost. Určitě bych ale ráda vyzvedla Josefa Branda, to je autor, kterého
známe teprve druhý rok. Není vůbec v širší veřejnosti nijak známý, přesto je
to autor velice talentovaný, který vyrábí sošky z chlebové střídky. Ale
velmi těžce se protlouká životem, vyrostl v dětské domově, takže podstatnou
část života strávil v ústavní výchově. A život těchto dětí a potom jejich
vyrovnání se s běžným životem je velmi těžké, takže i u něj tomu tak je.“
A tak pracovníci Muzea romské kultury chtějí panu Brandovi pomoci tím, že
mu umožní, aby se naučil pracovat s jiným sochařským materiálem.
„Tady bych při této příležitosti zmínila, že poslední týden v červnu budeme
tady v muzeu mít jako doprovodnou akci k výstavě sochařské symposium. Pan
Brand by měl být jeden z těch, kteří se toho symposia zúčastnit. Výtvarníci
zde dostanou materiál k tvorbě, bude to dřevo, kámen, ale třeba právě i
vosk, protože chceme panu Brandovi pomoci najít vhodnější materiál k jeho
tvorbě. Ona ta chlebová střídka je sice zajímavá, ale je za prvé velmi
křehká a za druhé ohrožená biologickými škůdci. Takže mi mu chceme pomoci,
aby se naučil dělat z vosku, což je podobný materiál jako to těsto, a
technikou odlévání do ztraceného vosku pak je možno vytvořit takové dílo v
bronzu, čili ve velmi trvanlivém materiálu. Tak jenom doufáme, že se to
všechno podaří. Symposia, kromě jiných autorů, by se měla zúčastnit i
nevidomá brněnská sochařka Božena Přikrylová, která právě kromě toho, že
pracuje s hlínou, pracuje i s voskem a ta by právě pana Branda měla tuto
techniku naučit.“
Sochařského symposia se zúčastní i řada jiných zajímavých osobností.
„Potom se sympozia patrně zúčastní pan Ondrej Gadžor z Košic, který pracuje
především se dřevem, ale i s netradičními materiály, řeže třeba do rohoviny
nebo do mušlí nebo i do vepřové kosti - to jsou právě velmi zajímavá dílka,
která jsou u nás vystavena. Ale tentokrát na symposiu bude dělat ze dřeva. A
potom pan Jaroslav Cicko, ten si dokonce sám doveze kámen, a uvidíme, jestli
přijede i pan Daniel Kováč, který to má tedy velmi daleko a žádné auto k
dispozici nemá. Takže to jsou takové ty problémy, které my pak budeme muset
s výtvarníky řešit, abychom je sem tedy dopravili, abychom je sem dostali.“
Kdy přesně bude to symposium?
„Bude to právě poslední červnový týden, od pondělí 23. do pátku 27. června.
Je to poslední červnový týden z toho důvodu, že to symposium bude veřejně
přístupné, bude doprovázet tu sochařskou výstavu a chceme, aby se na něj
mohli přijít podívat právě i školní skupiny, aby i školáci viděli výtvarníky
při práci, aby měli možnost si s nimi popovídat. A to je důležité i proto,
že kolikrát děti majoritní společnosti nemají třeba nějaké lepší zkušenosti
s Romy, možná i proto, že je vlastně nekontaktují, pokud to není nějaká
nutnost, takže tady by byla i příležitost dětem umožnit takové pěkné setkání
s Romy, na které je radost pohledět, abych tak řekla, při práci.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
„O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 13. června je u konce. Ale
naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého
rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních
studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.
Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen
andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge
bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Durdoňová a
Jaroslav Sezemský.
|
|
„Snažíme se společně s našimi zaměstnanci na tomto problému pracovat.
Samozřejmě, že my jako zaměstnavatel můžeme vytvořit nějaké lepší podmínky,
můžeme to i platově určitým způsobem ohodnotit, pokud se někdo vzdělává, ale
myslím si, že to nejdůležitější je, že Romodrom má představu o tom, aby ty
služby byly poskytovány profesionálně, takže je to i niterní rozhodnutí
Romodromu zvyšovat kvalifikovanost a zvyšovat vzdělání.“
Poslech:
Je konec školního roku a podávají se přihlášky na střední školu, podal
sis někam přihlášku?
„Festival se koná od 18. do 21. září letošního roku a uskuteční se v Praze.
Je to krajanský festival, na který přijedou krajané ze všech koutů naší
zeměkoule. Letos přivítáme naše krajany ze Spojených států Amerických, ze
Švýcarska, ale i z Ukrajiny. Dnešním dnem registrujeme už necelých 300
účastníků a další už tedy musíme odmítat, protože kapacita festivalu je
omezená, jak kdy, tak samozřejmě i finančními prostředky. Tento festival se
koná pod záštitou prvního místopředsedy Senátu pana doktora Petra Pitharta.
Bude slavnostní přivítání v Senátu hned první den, čehož se zúčastní všichni
krajané, kteří přijedou, a slavnostní hosté. Festival bude probíhat na Praze
8, v Salesiánském divadle první den, další dny bude probíhat v Martinském
paláci, kde bude určitě krásná atmosféra, na to se všichni moc těšíme.“
„Loňský rok byl opravdu šílený, kdy jsme museli mít umístěny návštěvníky v
různých církevním diecézích, v ubytovnách atd. Ale hlavně v minulém roce
přijeli převážně krajané z východní Evropy, takže takovéto ubytování pro ně
není takovým problémem. Ale letos přijedou krajané ze západní Evropy, a v
daný okamžik máme velké finanční problémy, jak tyto krajany ubytovat,
protože na to nejsou prostředky, což je tedy velmi špatné, protože tito lidé
často opustili republiku za velice krušných chvil, a když odcházeli, tak
třeba museli odejít jen s kufrem, museli někde spát na zemi. A proto my,
jako Česká republika, je chceme přivítat pěkně, ale bohužel nikde na to
žádné úřady nereagují, ačkoliv je to už druhý ročník a my opravdu nechceme,
aby naši krajané tady u nás spali tak, jak odsud kdysi odcházeli, někde na
zemi v tělocvičně, protože to není žádná uzavřená akce, je to prestižní akce
naší země, je to mezinárodní akce a každý, kdo nám pomůže, ať už finančně
nebo materiálně, je vítán.“
V jaké termínu letos proběhne už pátý ročník United Islands of Prague?
„Když mluvíme o změně lékaře, máme patrně na mysli změnu svého ošetřujícího
lékaře, tzn. svého praktického lékaře, svého zubního lékaře, svého ženského
lékaře, tzn. lékaře, u kterého jsme registrováni. Nebudeme se bavit o
ambulantních lékařích, specialistech, za kterými můžeme dojít, které můžeme
vyměnit během roku i několikrát podle druhu onemocnění, které nás trápí.
Volbu tohoto lékaře, který nás registruje jakožto pacienta, můžeme provést
nejvýše 4krát do roka s tím, že ten lékař, ke kterému bychom chtěli jít, nás
nemusí vždy zaregistrovat.“
„V podstatě můžu říct, že každý z těch prezentovaných autorů je zajímavá
osobnost. Určitě bych ale ráda vyzvedla Josefa Branda, to je autor, kterého
známe teprve druhý rok. Není vůbec v širší veřejnosti nijak známý, přesto je
to autor velice talentovaný, který vyrábí sošky z chlebové střídky. Ale
velmi těžce se protlouká životem, vyrostl v dětské domově, takže podstatnou
část života strávil v ústavní výchově. A život těchto dětí a potom jejich
vyrovnání se s běžným životem je velmi těžké, takže i u něj tomu tak je.“
„Tady bych při této příležitosti zmínila, že poslední týden v červnu budeme
tady v muzeu mít jako doprovodnou akci k výstavě sochařské symposium. Pan
Brand by měl být jeden z těch, kteří se toho symposia zúčastnit. Výtvarníci
zde dostanou materiál k tvorbě, bude to dřevo, kámen, ale třeba právě i
vosk, protože chceme panu Brandovi pomoci najít vhodnější materiál k jeho
tvorbě. Ona ta chlebová střídka je sice zajímavá, ale je za prvé velmi
křehká a za druhé ohrožená biologickými škůdci. Takže mi mu chceme pomoci,
aby se naučil dělat z vosku, což je podobný materiál jako to těsto, a
technikou odlévání do ztraceného vosku pak je možno vytvořit takové dílo v
bronzu, čili ve velmi trvanlivém materiálu. Tak jenom doufáme, že se to
všechno podaří. Symposia, kromě jiných autorů, by se měla zúčastnit i
nevidomá brněnská sochařka Božena Přikrylová, která právě kromě toho, že
pracuje s hlínou, pracuje i s voskem a ta by právě pana Branda měla tuto
techniku naučit.“
„Potom se sympozia patrně zúčastní pan Ondrej Gadžor z Košic, který pracuje
především se dřevem, ale i s netradičními materiály, řeže třeba do rohoviny
nebo do mušlí nebo i do vepřové kosti - to jsou právě velmi zajímavá dílka,
která jsou u nás vystavena. Ale tentokrát na symposiu bude dělat ze dřeva. A
potom pan Jaroslav Cicko, ten si dokonce sám doveze kámen, a uvidíme, jestli
přijede i pan Daniel Kováč, který to má tedy velmi daleko a žádné auto k
dispozici nemá. Takže to jsou takové ty problémy, které my pak budeme muset
s výtvarníky řešit, abychom je sem tedy dopravili, abychom je sem dostali.“
„Bude to právě poslední červnový týden, od pondělí 23. do pátku 27. června.
Je to poslední červnový týden z toho důvodu, že to symposium bude veřejně
přístupné, bude doprovázet tu sochařskou výstavu a chceme, aby se na něj
mohli přijít podívat právě i školní skupiny, aby i školáci viděli výtvarníky
při práci, aby měli možnost si s nimi popovídat. A to je důležité i proto,
že kolikrát děti majoritní společnosti nemají třeba nějaké lepší zkušenosti
s Romy, možná i proto, že je vlastně nekontaktují, pokud to není nějaká
nutnost, takže tady by byla i příležitost dětem umožnit takové pěkné setkání
s Romy, na které je radost pohledět, abych tak řekla, při práci.“
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články