Vyhledávání
6.10.2022
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes vám nejdříve představíme soubor Merci, který vystoupil na Světové romském festivalu Khamoro. Řekneme vám také o výstavách Romská socha a romské odívání a připravili jsme pro vás právní poradnu, jejíž téma je zaměřeno na antidiskriminační zákon.

Mangav tumenge bacht the sastipen – Akana - šaj šunen romani relacia „O Roma vakeren“. Šunena romane giľa the nevimata - andalo romano dživipen.

To je jenom namátkový výběr z programové nabídky.


=[ Reportáž ]=
Soubor Merci zatančil v ulicích Prahy
Tradiční součástí festivalu Khamoro, který minulý týden už podesáté hostila Praha, je defilé hudebníků a tanečníků v pražských ulicích. Své umění na defilé předvedly i děti z brněnského tanečního souboru Merci. Uměleckou vedoucí tohoto souboru Moniku Balogovou oslovila Jana Šustová.

Taneční soubor Merci na vernisáži výstavy Co to máš na sobě? (Foto: Jana Šustová) Jste tady se souborem Merci, vystoupili jste na defilé festivalu Khamoro, jak se vám tady líbí? Je to poprvé, co jste tady?

„Ano, poprvé, my jsme se o to snažili sedm let a myslím, že letos děti dospěly, abychom tady mohli být a je to tady krásné, je tu krásná atmosféra.“

Budete také vystupovat na nějakém tom večerním koncertu?

Taneční soubor Merci na vernisáži výstavy Co to máš na sobě? (Foto: Jana Šustová) „Ne, ale budeme se snažit být v kostýmech a tančit alespoň pod pódiem a podporovat takhle.“

Kdy váš soubor vznikl?

Taneční soubor Merci na vernisáži výstavy Co to máš na sobě? (Foto: Jana Šustová) „Děti jsou z Brna a soubor vznikl v roce 2001, takže vlastně už jej vedu sedmým rokem.“

Kolik dětí máte a jak jsou zhruba staré?

Taneční soubor Merci na vernisáži výstavy Co to máš na sobě? (Foto: Jana Šustová) „V souboru jich je 34, ale momentálně jich přijelo jen 20, a jsou staré od tří do patnácti, šestnácti let, potom se to tak nějak rozlítne.“

Jaká lákáte děti do souboru? Přicházejí samy?

„My jsme nízkoprahová organizace Ratolest Brno a máme nízkoprahové kluby, takže děti docházejí tam. A už nás znají i z internetu a tak, takže dochází i z okolí, líbí se jim, jakou práci děláme a mají zájem.“

Kde vystupujete?

Taneční soubor Merci na vernisáži výstavy Co to máš na sobě? (Foto: Jana Šustová) „Snažíme se jezdit hodně do Prahy, kde jsme třikrát vyhráli Romský talent roku, a jinak jsme byli ve Strážnici, v Jičíně, jezdíme na setkání s národnostními menšinami a tak, co se naskytne. Já se snažím s dětmi jezdit všude.“

Jak dlouho už děláte tuto práci?

„Už sedm let.“

Máte na to nějaké vzdělání? Nebo jste se naučila tančit úplně sama? Jak jste vůbec přišla k tanci?

„Já jsem napůl Romka, vlastně jsem to cítila už odmalička, ale u nás to nějak nešlo. A vlastně až jsem se provdala, tak ta romská krev ve mně vypukla více a začala jsem pracovat jako dobrovolnice a v tom dobrovolnictví pokračuji, jsou tam i moje tři děti a snažím se spíš v tom dobrovolnictví, nechci na tom nějak vydělávat, spíše to je pro radost.“

A máte nějaké jiné civilní zaměstnání?

„Ano, dělám asistentku ředitelky právě pod touto organizací.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.07.2011Malí brněnští Romové reprezentují Česko na prestižním festivalu Brave ve VratislaviZprávy ze života Romů
30.05.2008Romští hudebníci a tanečníci vystupovali i v ulicích PrahyO Roma Vakeren
30.05.2008Výstava Ztracený ráj prezentuje v Muzeu Kampa díla romských výtvarných umělcůO Roma Vakeren
30.05.2008Marta Hudečková oceňuje rostoucí počet návštěvníků festivalu KhamoroO Roma Vakeren
30.05.2008Festival Khamoro je zajímavý pro Romy i ne-RomyO Roma Vakeren
30.05.2008Z českých skupin na letošním Khamoru vystupovala kapela BengasO Roma Vakeren
23.05.2008Praha ožije festivalem KhamoroO Roma Vakeren
15.05.2008Za pár dní začne Světový romský festival Khamoro 2008Zprávy ze života Romů
25.04.2008Blíží se 10. ročník festivalu KhamoroO Roma Vakeren
16.04.2008Jubilejní 10. ročník festivalu Khamoro potrvá o den déleZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Výstava Romská socha
Poslední květnovou sobotu proběhla v moravské metropoli Brněnská muzejní noc. Jako obvykle se k ní s pestrým programem přidalo také Muzeum romské kultury. Kromě hudby, tanců a ochutnávek romské kuchyně na návštěvníky čekala také vernisáž výstavy Romská socha. Podrobnosti řekla Janě Šustové ředitelka muzea doktorka Jana Horváthová.

Výstava Romská socha (Foto: Jana Šustová) „Už tradičně zahajujeme Brněnskou muzejní noc v Muzeu romské kultury vernisáží nové výstavy, tentokrát je to výstava Romská socha 2008, čili historicky poprvé prezentujeme samostatnou výstavu sochařů, romských autorů. Je zde prezentováno 21 autorů, kteří tvoří z nejrůznějších materiálů - od těch obvyklých, jako je dřevo, kov, kámen, až k těm neobvyklým jako je třeba chlebová střídka, siporex, nebo kovové vršky od pivních lahví, kovové nábojnice z 2. světové války a podobně.“

Proč autoři používají takovéto zvláštní materiály?

Výstava Romská socha (Foto: Jana Šustová) „To souvisí s tím, z jakého prostředí pocházejí. Jsou to Romové, kteří zpravidla přišli brzy po roce 1990 o práci, takže jsou dosti často nezaměstnaní anebo mají taková povolání, při kterých si toho moc nevydělají, takže mají velmi hluboko do kapsy. Ale ta touha tvořit je silnější, takže hledají levné materiály, prostřednictvím kterých se mohou vyjádřit. A tak používají třeba i ty stavební kvádry siporex, které jsme opravdu nikde jinde neviděli, že by z toho nějaký výtvarník tvořil. A u nás jsou k vidění opravdu nádherná díla z tohoto materiálu, pracuje s ním Daniel Kováč, opravdu velmi nadaný autor za Sborova u Bardějova, který pochází z velmi chudobných poměrů. Je to typické lidové umění, které má obrovský půvab a sílu.“

Z jakých zemí pochází ti autoři?

„Převážná většina autorů je z prostoru bývalé Česko-slovenské federace, jednoho autora máme z Rakouska, z Vídně.“

Jak se jmenuje tento autor z Rakouska?

Kobra z pivních zátek (Foto: Jana Šustová) „Je to Karl Stojka, on je vlastně z rodiny Kalderarů, která byla za 2. světové války celá vězněna v Osvětimi, takže on má dvě základní polohy svého díla: jedna je velmi smutná a věnuje se právě zážitkům z tohoto věznění a druhá je velmi pestrá a velmi barevná a reflektuje krásy života. Skulptura není v jeho díle příliš obvyklá, on je především malíř, ale je takový všeuměl a kutil a tím navazuje i na tradici rodu. Kalderaši byli typičtí měditepci, takže vyráběl i měděné kotle, nádoby, dělal hodně z kovu a přitom dělal i skulpturu. Mluvím o něm v minulém čase, protože bohužel už není mezi námi. Jeho sestra Ceija Stojka je známou malířkou, působí ve Vídni a věnuje se výhradně malbě. U ní přesně jako u bratra sledujeme ty dvě základní polohy díla - jednu, která reflektuje věznění, a druhou, která srší radostí ze života.“

Kdybych se teď vrátila do prostor výstavy, jaké motivy se na těch různých sochařských dílech nejčastěji objevují?

Sochy od Dezidera Fertö (Foto: Jana Šustová) „Na těch sochařských dílech je velmi častá náboženská tématika, zejména křesťanská, potom zase, dá se říct, takové ty krásy života, které se objevují především v malbě, v sochařství to je například krása ženského těla, čili nějaké akty, a objevují se i figurky z pohádkové říše a takové lidové rázovité typy, jako různí řemeslníci, nebo ženy zpracovávající nějaký materiál, nebo věnující se nějakým domácím pracím. A pak velmi časté jsou náměty typické pro Romy, a ty jsou z oblasti hudby - tedy hudebníci. Jeden autor - Ján Bartoš Biskup je civilním povoláním kopáč, takže ten třeba zpracoval svoji partu kopáčů. Občas se objevuje i takové sociální téma jako třeba žebrák, což je pro Romy také blízké téma, Romové si zažili dosti bídy. Samozřejmě se objevuje téma mateřství - matka s dítětem, vlastně téma, které prolíná jak křesťanstvím, tak i běžným lidským životem. Takže toto téma se také objevuje dost často.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
11.09.2014V Muzeu romské kultury se uskuteční 4. sochařské sympoziumZprávy ze života Romů
05.09.20123. Sochařské sympozium: Socha pro CejlZprávy ze života Romů
03.09.2010VEŘEJNÉ SOCHAŘSKÉ SYMPOZIUM V MUZEU ROMSKÉ KULTURYZprávy ze života Romů
30.01.2009Ondrej Gadžor - tvůrce štíhlých a ladných sošekO Roma Vakeren
17.10.2008Jaroslav Cicko a jeho náhodná cesta k sochařstvíO Roma Vakeren
13.06.2008V Muzeu romské kultury v Brně bude Sympozium sochařůO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Chcete si vyzkoušet, jak Vám sluší romské oděvy? Zajděte na výstavu "Co to máš na sobě?!"
V rámci festivalu Khamoro byla minulý týden zahájena výstava „S´oda pre tute?! / Co to máš na sobě?!“, která je věnována odívání, šperkům a doplňkům Romů nejen z České republiky, ale i ze vzdáleného zahraničí. Tuto zajímavou expozici můžete navštívit do 28. června v pražském Paláci Aventin v Purkyňově ulici. Kurátorkou výstavy je Helena Danielová z Muzea romské kultury v Brně, kterou k mikrofonu pozvala Jana Šustová.

Tady v Praze je nová výstava otevřená v rámci festivalu Khamoro – má název Co to máš na sobě?. Co všechno je na ní možné vidět?

„Tak ona až tak nová není, protože premiéru zažila v roce 2006 u nás v Muzeu romské kultury. Nicméně jsme velmi rádi, že jsme vlastně ji mohli uspořádat tady v paláci Aventin v Praze, protože se tím i více přiblížíme pražské veřejnosti. Jinak výstava samozřejmě zahrnuje a ukazuje veřejnosti oděvy nejen Romů z České republiky, ale i ze zahraničí, takže návštěvníci zde mohou vidět jak tradiční oděv olašských Romů, tak usedlých Romů, což jsou například slovenští Romové, pak také mohou vidět oděv rumunských Romů, pak oděv ze skupiny Kalderarů, pak finských Romů, oděv polských a ruských Romů.“

Jsou tady vystaveny i jiné věci, nejenom oděvy.

Destičky krosienka „K těm oděvům potom samozřejmě musí být i šperky a doplňky v podobě bižuterních předmětů, takže návštěvníci zde mohou zhlédnout právě i tyto sbírky a předměty z Muzea romské kultury. A výstavu doplňují ještě ruční práce, které se zahrnují také do fondu textilu v Muzeu romské kultury, a to jsou třeba výšivky, nebo destičky krosienka, na kterých se ručně tkaly tzv. cikánské tkanice. Jinak jsme nezapomněli ani na návštěvníky, kteří by si chtěli něco vyzkoušet, takže zde máme takový koutek, já tomu říkám koutek gipsy style, kde si návštěvníci mohou vyzkoušet oděvy, které jsou nesbírkové a mohou se v tom i fotit, prostě si to vyzkoušet, jestli by se v tom cítili dobře.“

K vidění je tady třeba oděv vajdy, co je typické pro tento oděv?

Vajdovská vesta „Tak tento oděv je velmi zajímavý. Je fakt, že to je funkce, která se dodnes již formálně nedochovala a zanikla, tak i ten oděv je těžko získatelný. Dá se říci, že v té vitríně, kterou zde návštěvníci mohou vidět, jsou originální předměty úplně minimálně. Většina těch předmětů jsou repliky, které jsme si nechali zhotovit na zakázku, anebo jsou to věci, které jsou velmi podobné těm originálním předmětům. Takže určitě musím zmínit, že stojí vidět vajdovskou vestu, protože ta pochází skutečně z konce 19. století, je přímo z Rumunska a je nádherná, takže toto je exponát úplně výjimečný. Jinak postava vajdy byla v romské komunitě velmi důležitá, protože to byl člověk, který byl velmi zkušený, zvládal třeba i řeč majoritní společnosti, byl to člověk chytrý, moudrý, musel tu funkci vykonávat jenom muž, žena nemohla být vajdou. Ale je fakt, že tato role byla v romské komunitě velmi důležitá a mě třeba osobně dnes hrozně chybí.“

Samozřejmě asi nejvíc do očí člověku padne dámské oblečení, je mu něco společného pro ty různé skupiny - Vy jste zmínila třeba finské Romy, rumunské, olašské a různé další, je něco typicky společného pro všechny?

„Jako kurátorka fondu textilu v tom shledávám určitý společný prvek a hlavně ten, že ty sukně jsou nařasené, že jsou volánové, že jsou takové poschoďovitě volánové, jsou hlavně barevné, oblíbené jsou motivy květů. A pak červená barva, ta hraje důležitou roli nejen na oděvu, ale třeba i na nějakých doplňcích, takže v tomto ty oděvy společnou linii mají. Jinak samozřejmě vypadá oděv finských Romů, to je vlastně oděv, který se skládá z bohatě řasené sukně, která je většinou jednobarevná, ale zase váží třeba 15 kilo, takže je to skutečně nařasená látka na té sukni, která má třeba 15 metrů, takže toto třeba může být výjimečné, nebo to nespadá do té barevnosti, ale spadá to tou okázalostí, tím, že je to takové honosné, takové, že na první dojem to budí pozornost.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
09.02.2007Jak se Romové odívaliO Roma Vakeren
29.12.2006Výstava Co to máš na sobě? představuje romské odíváníO Roma Vakeren
30.10.2006V Muzeu romské kultury v Brně je nová výstava o romském odíváníZprávy ze života Romů
17.10.2006"Co to máš na sobě?!" je název nové výstavy o romském odívání v Muzeu romské kulturyZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
ČR je poslední zemí EU, která nemá antidiskriminační zákon
V Evropské unii jsme poslední a jediní, kteří nemají schválený antidiskriminační zákon. Sněmovnou v březnu prošel, ale prezident Václav Klaus ho vetoval a tak se vrací zpět do sněmovny, kde by mohl být přehlasován a následně uveden do praxe. Více už pověděl Marii Vrábelové právník Miroslav Dvořák z Poradny pro občanství a lidská práva.

„Zákon projednal parlament, je schválen jak v Poslanecké sněmovně, tak v Aenátu České republiky, ale ten návrh se zastavil u prezidenta republiky, který využil svého ústavního práva a zákon vrátil Poslanecké sněmovně.“

Víte, jaké byly důvody a že byly správné?

„Byly to důvody prezidenta republiky, z hlediska ústavy k tomu svému kroku měl zmocnění, řekněme, že ty důvody odpovídaly jeho smýšlení a jako demokrat je jako každý občan České republiky musí respektovat. A demokratická vůle se nyní ukáže v Poslanecké sněmovně. Poslanecká sněmovna tento bod, to znamená veto prezidenta republiky a návrat antidiskriminačního zákona, a tam se s konečnou platností rozhodne o osudu tohoto zákona.“

Myslíte si, že důvody pana prezidenta, které uváděl, že je tady plno jiných zákonů, které vlastně ochraňují všechny tyto diskriminované skupiny a t9m nahrazují tento zákon?

„Máme určité oblasti, kde řekněme ta antidiskriminační ochrana je dle mého názoru upravena dobře. To ještě donedávna byla oblast pracovního práva, my jsme měli v zákoníku práce jednoznačné ustanovení ohledně antidiskriminační ochrany, máme jí dodneška v zákoně o zaměstnanosti, takže třeba v této sféře ta ochrana je dostatečná. Ovšem naopak třeba ve sféře poskytování služeb, prodeje výrobků atd., ta ochrana prakticky neexistovala. Měli jsme v zákoně o ochraně spotřebitele takové kaučukové ustanovení o tom, že diskriminace je nepřípustná, ovšem nikde nebylo stanoveno, co ta diskriminace v právním slova smyslu je A je strašně důležité si uvědomit, že něco jiného může být diskriminace, to co my považujeme za diskriminaci, a něco jiného je, co nám říká zákon. Tak to tam třeba upraveno nebylo, takže právě proto, že tam nebyla definice, tak se člověk teoreticky mohl cítit diskriminovaný za cokoliv a jako příslušník jakékoliv skupiny.“

Nemysleli si třeba odpůrci tohoto zákona, že bude příliš zastřešovat a chránit lidi nepřizpůsobivé a problémové?

„Tak to byla také jedna z těch nejčastějších výtek, které jsme tu a tam hlasitěji, tu a tam šepotem zaslýchali.V globále má tato koncepce jednu zásadní chybu, že tento zákon platí pro všechny, přizpůsobivé i nepřizpůsobivé, pro všechny stejně a ta gilotina tohoto zákona také na všechny stejně dopadne, bude-li to třeba. A navíc si myslím, že nelze kvalifikovat nějakou skupinu ve smyslu nepřizpůsobiví. Nepřizpůsobiví jsou pouze ti nebo oni, může být, že v nějaké komunitě slýcháme, že nepřizpůsobiví jsou právě ti Romové, ale mezi Romy je celá řada lidí, kteří z nejrůznějších důvodů musí bydlet v nějaké vyloučené lokalitě. Na základě toho, že tam musí bydlet, tak samozřejmě nemají takový přístup k lepšímu bydlení nebo k lepšímu zaměstnání, protože bydlí na nějaké adrese a tato adresa sama o sobě je pro ty budoucí zaměstnavatele v uvozovkách důkazem toho, že s nimi v tom zaměstnání nemohou počítat, že nedostanou ani tu příležitost. Co říká antidiskriminační zákon? Antidiskriminační zákon neříká nerozlišujme ve společnosti, dejme všem to stejné, to, že každý jsme jiný, někdo je pracovitý, někdo je líný, někdo je krásný, někdo méně krásný, někdo je zdravý, někdo je méně zdravý, někdo je mužem, někdo ženou a to je úplně přirozené. Zrovna tak je přirozené, že někdo bude bohatší, že někdo bude mít lepší zaměstnání a někdo horší, ale říká, suďme je podle toho, co jsou schopni nám nabídnout, bez ohledu na to, jestli jsou černí nebo bílí, bez ohledu na to, jestli jim je těch báječných třicet nebo těch nebezpečných padesát, máme tady ve společnosti určitá kritéria, která jsou podezřelá a která nesmí být za žádných okolností tím zásadním důvodem pro přijetí do zaměstnání, s určitými výjimkami, kdy samozřejmě to pohlaví by mohlo hrát roli z hlediska těch podstatných požadavků. Čili i ten zákon sám o sobě stanovuje celou řadu výjimek z těch zásad rovného zacházení.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.09.2009V Česku začal platit antidiskriminační zákonZprávy ze života Romů
07.07.2009Hrozba víz do Kanady se musí vyřešit domaZprávy ze života Romů
03.07.2009O dopadu antidiskriminačního zákonaO Roma Vakeren
18.06.2009Česko má antidiskriminační zákon, vyhne se tak sankcím Evropské komiseZprávy ze života Romů
17.06.2009Sněmovna by měla rozhodnout o antiskriminačním zákonuZprávy ze života Romů
17.06.2009Sněmovna přehlasovala veto a schválila antidiskriminační zákonZprávy ze života Romů
28.05.2009AI kritizuje ČR za přístup k Romům a prezidenta za veto antidiskriminačního zákonaZprávy ze života Romů
27.03.2009Antidiskriminační zákon odložen na neurčitoO Roma Vakeren
04.12.2008Ministryně Stehlíková: Bez antidiskriminačního zákona hrozí ČR další žalobyZprávy ze života Romů
22.10.2008Antidiskriminační zákonZprávy ze života Romů
20.05.2008Úskalí zákona proti diskriminaciZprávy ze života Romů
16.05.2008Prezident Klaus vetoval antidiskriminační zákonZprávy ze života Romů
18.04.2008Jak v praxi využít antidiskriminační zákon?O Roma Vakeren
09.04.2008Kdo se bojí antidiskriminačního zákonaZprávy ze života Romů
21.03.2008Na konferenci "Spravedlivá společnost" se hodně mluvilo o antidiskriminačním zákoně O Roma Vakeren
21.03.2008Anketa o antidiskriminačním zákoně O Roma Vakeren
21.03.2008O antidiskriminačním zákoně s Janem Jařabem O Roma Vakeren
21.03.2008Policie a menšiny O Roma Vakeren
21.03.2008Mají poslanci zásadní výhrady k antidiskriminačnímu zákonu? O Roma Vakeren
19.03.2008Poslanci odhlasovali antidiskriminační zákon Zprávy ze života Romů
14.03.2008Poslanci dnes podruhé posoudí antidiskriminační zákon Zprávy ze života Romů
14.03.2008Zákonodárci poslali antidiskriminační zákon k zavěrečnému schvalování Zprávy ze života Romů
07.12.2007Antidiskriminační zákon má šanci na přijetíO Roma Vakeren
05.10.2007Zatím není jisté, zda bude odsouhlasen antidiskriminační zákonO Roma Vakeren
11.06.2007Vláda schválila antidiskriminační zákonZprávy ze života Romů
30.05.2007Česko by od příštího roku mohlo mít antidiskriminační zákonZprávy ze života Romů
30.05.2007Ministři zatím antidiskriminační zákon neschváliliZprávy ze života Romů
30.05.2007Ministři zatím antidiskriminační zákon neschváliliZprávy ze života Romů
09.09.2005Romští studenti by uvítali antidiskriminační zákonO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Je správné zasílat kreditní karty poštou?
Někteří lidé nyní do svých poštovních schránek dostávají kreditní karty, které si ale neobjednali. Různé společnosti tak klientům nabízejí ne vždy výhodné úvěry. Navíc samotné zasílání karet obyčejnou poštou může vést k jejich krádežím a zneužití. Zdali je tento způsob dodání kreditek v pořádku, nejen na to se Jan Mišurec zeptal finančního analytika SOS Michala Keborta.

„V pořádku to podle zákona bohužel je, samozřejmě z věcného hlediska to v pořádku není. Ta kreditní karta je zneužitelná, chipová karta hůře, pokud je zabezpečena pouze magnetickým páskem, tak to dekódování je snažší a mohlo by se stát, že by někdo z kreditní karty peníze odčerpal.“

Jak se díváte na zasílání pinu, který je spotřebitelům zasílán doporučenou poštou, je to v pořádku?

„Opět ze zákona je to v pořádku, ovšem pokud to bereme věcně, z prostého lidského hlediska, tak to úplně v pořádku není. Ty obálky by se sice měly dostat pouze do vlastních rukou, ale musíme si uvědomit, že nejdříve projdou poštovním úřadem a takřka každá ta obálka jde prosvítit, i když jsou začerněny, jak to známe z bank, že mají to černé tečkování, tak aby nebyl čitelný text uvnitř, i přes to, to prosvítit jde a z velkou úspěšností ty kódy získat.“

Jaký finanční limit tyto karty nabízejí?

„Běžně to bývá několik desítek tisíc, řekněme, že standardem je do 20ti tisíc, ale bývá to i více, tam už bude záležet i na našem příjmu.“

Jaká je úroková sazba při čerpání tohoto úvěru a kdy je možné hodnotit úvěr jako předražený?

„Úvěry z kreditních karet obecně bývají velmi drahé, řekněme že ta úroková míra se pohybuje na stejné úrovni nebo jen o něco málo nižší, než jsou spotřebitelské úvěry u nebankovních subjektů, což je velmi drahý typ úvěrování a je cirka o padesát až sto procent vyšší, než je u spotřebitelských úvěrů od bank. Ovšem u kreditní karty musíme rozlišovat úrokovou míru jako takovou a skutečnou úrokovou míru, protože ta se nám bude odlišovat podle bezúročného období, kde na kreditní kartě většinou máme možnost do určitého data v měsíci čerpat a potom patnáct dní na to, abychom to splatili, takže teoreticky 45 dní bezúročného období od začátku měsíce do konce té patnácti denní lhůty. Pokud bychom do 45 dnů všechno splatili, neplatíme úrok žádný. Jestliže s kreditní kartou umíme dobře zacházet, může tam ten úrok být prakticky nulový.“

Zjišťují si firmy, které tyto karty lidem zasílají, zda-li jsou jejich klienti vůbec zaměstnáni, případně jaká je jejich bonita?

„Tam SOS spatřuje velký problém, protože ta bonita klienta v těchto případech není tak důkladně prověřována. Je to jednak díky tomu, že ty úvěry jsou relativně malé, je to několik desítek tisíc, nejsou to hypotéky. Na druhou stranu, vezmeme-li v potaz, že někdo může takto zcela jednoduše získat třeba 40 tisíc disponibilního úvěru na kreditní kartě, k tomu může mít například 20 tisíc kontokorent ke svému běžnému účtu, již je to 60 tisíc a v případě, že by ten člověk ztratil zaměstnání, tak je to částka, kterou by mohl splácet jen velmi těžko, zvláště vzhledem k úrokům, které na tyto úvěry jsou účtovány.“

Co byste tedy spotřebitelům poradil?

„Zdravý selský rozum, počítat s tím, že mám-li kreditní kartu v peněžence, utrácí se velmi snadno, hůře už se potom splácí.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Pochodu živých Auschwitz–Birkenau se zúčastňují lidé z celého světa
Mladí sionisté, Romové a přeživší holocaust šli minulý měsíc v Polsku "Pochod živých"- Auschwitz-Birkenau. V tomto táboře se schází pravidelně lidé a politici z celého světa, aby nesli poselství živých a pietu pro ty, kteří zahynuli zplynováním z rukou nacistů. Je důležité si připomínat tyto dějiny, aby se to již více neopakovalo. Marie Vrábelová oslovila dokumentaristu a kameramana Olivera Malinu Morgensterna.

„Pochod živých Auschwitz–Birkenau má takovou tendenci, že se tam sjíždí celý svět, který poukazuje na to, co to Auschwitz–Birkenau bylo.“

Byli tam lidé i z jiných zemí?

„Byli tam lidé z celého světa, protože se tam sjíždějí z celého světa osobnosti, politici, všichni, na koho si vzpomenete.“

A od nás z těch osobností tam byl kdo?

„Právě že to je trošku takový smutek, že z našich politiků a z našich osobností, jestliže nemyslíme pana Oldřicha Stránského, přeživšího, který tam byl uvězněný v rodinném táboře, tak z našich politiků ani noha.“

Dozvěděl jste se, proč, nebo máte informace, proč tam nikdo od nás nebyl?

„Samozřejmě netuším, neboť tam jezdí mládež z celého světa, vlastně tam potkáte lidi z Argentiny, ze Severní Ameriky, z Jižní Ameriky, z Asie, bylo tam asi 17 tisíc lidí.“

Byli tam i od nás Romové?

„Byli tam Romové, které jsem tam potkal. Myslím, že byli z Moravy.“

Mluvil jste s nimi?

„Mluvil jsem s nimi a ten jeden z těch přeživších Romů my říkal: ‘Víte, Cikáni a Židé měli jedno společné – koncentrák.’ To si dnes už lidé ani moc neuvědomují a pak ještě dodal takovou moudrou větu, kde říkal: ‘Jestli si ostatní mysleli, třeba Češi, jestli si mysleli, že to bude potom jinak, že zabijou nás a Židy a že nedojde na Čechy, tak jsou všichni vedle, došlo by i na ně.’“

Vy točíte i neonacistické skupiny, co bylo poslední, co jste točil?

„Tak samozřejmě touto tématikou se zaobírám už asi dva, nebo tři roky. Mám spoustu zajímavých věcí, točil jsem Afghánistánu, v Iránu, v Pákistánu, v těchto zemích centrální Asie, kde vznikají velké problémy řekněme antisemitské. A točím to i u nás v České republice a zároveň jsem naposledy natáčel 1. 3. v Plzni, kdy tam byl ten povolený pochod neonacistů, který směřoval od Škodových závodů kolem Nové synagogy na náměstí s tím, že jako jedinému se mi podařilo zachytit, jak tam neonacisté jsou kolem Nové synagogy a řvou tam ‘Židi do plynu, už jsme tady zase‘ a u toho hajlují. A když jsem s tím šel za tím zasahujícím policistou, že by na základě tohohle to mělo být okamžitě zakázáno, tak on mi řekl, že když jsem tak chytrej a umím je identifikovat, tak na ně mám pak podat trestné oznámení. Já jsem ho tedy nepodal, ale podal ho Svaz židovských obcí a jsem zvědavý, jak to dopadne.“

Myslíte si, že neonacistické skupiny u nás sílí?

„Nemyslím si jenom, že sílí, ony u nás jsou už hodně silné a jsou silné v celé centrální Evropě, v Maďarsku, v Rusku, v Polsku.“

Vůči komu oni mají největší averzi u nás?

„Jsou to menšiny, Cikáni, Židé. V Maďarsku vznikají národní gardy, které jsou vlastně povoleny státem a je to vojenská skupina. U nás jsou národní gardy úplně stejné a je to polovojenská skupina, která je zaregistrovaná na Ministerstvu vnitra, polovojenská skupina, která se nesmí ozbrojovat. Kde je ten krůček od toho, aby se mohla začít ozbrojovat?“

Co teď chystáte? Je o vaše dokumenty zájem?

„Natočil jsem celovečerní dokumentární film a teď s tím odjíždím do Anglie, kde je nominovaný na nejlepší mezinárodní dokumentární film. Tak jsem zvědavý, jestli se mi to podaří proměnit, bylo by to zadostiučinění. A já se těším, jak dopadneme v Anglii.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
12.03.2016Holocaust přežila jen desetina českých a moravských RomůO Roma Vakeren
12.03.2016Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad VáhomO Roma Vakeren
12.03.2016Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna TrollmannaO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
15.08.2015Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust RomůO Roma Vakeren
08.08.2015V Německu zemřel významný romský svědek holocaustu Hugo HöllenreinerO Roma Vakeren
08.08.2015Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u PískuO Roma Vakeren
01.08.2015Rozdílné osudy českých a slovenských Romů za 2. světové válkyO Roma Vakeren
23.05.2015Povstání romských vězňů v Osvětimi aspoň některým zachránilo životO Roma Vakeren
23.05.2015Vzpomínky Arnošta Vintra na dětství v Letech u Písku a v OsvětimiO Roma Vakeren
16.05.2015Před 20 lety prezident Václav Havel odhalil památník v Letech u PískuO Roma Vakeren
16.05.2015Za 2. světové války prošly koncentračním táborem v Hodoníně u Kunštátu tisíce lidíO Roma Vakeren
05.05.2015V Letech u Písku se 13. května uskuteční pietní aktO Roma Vakeren
05.05.2015Vzpomínky paní Boženy na 2. světovou válkuO Roma Vakeren
14.03.2015Od prvního hromadného transportu Romů z Brna do Osvětimi uplynulo 72 letO Roma Vakeren
07.03.2015Pietní akt v Muzeu romské kultury připomená první hromadný transport protektorátních Romů z Brna do OsvětimiO Roma Vakeren
14.02.2015Jaké byly návraty přeživších holocaustu do jejich dřívějších domovů, mohou v rámci soutěže reflektovat žáci základních a středních školO Roma Vakeren
31.01.2015Málo známý romský holocaustZprávy ze života Romů
31.01.2015V soutěži pro školy o holocaustu jsou vítány i romské příspěvky, inspirací může být např. vyprávění Čeňka RůžičkyO Roma Vakeren
31.01.2015O hrůzách továrny na smrtO Roma Vakeren
31.01.2015Na pietním aktu v Terezíně jen 14 lidí připomnělo oběti romského holocaustuO Roma Vakeren
03.01.2015Za holocaustu nacisté vyvraždili asi půl milionu RomůO Roma Vakeren
30.08.2014Většina Romů z transportu z Hodonína u Kunštátu zahynula v OsvětimiO Roma Vakeren
23.08.2014Památný den romského holokaustuO Roma Vakeren
09.08.2014Za holocaustu zahynulo půl milionu RomůO Roma Vakeren
09.08.2014Sdružení In minorita se zabývá holocaustem RomůO Roma Vakeren
04.08.2014Pietní shromáždění k uctění obětí holocaustu Romů v Hodoníně u KunštátuZprávy ze života Romů
02.08.2014Projekt Ma bisteren připomíná Památný den romského holocaustuO Roma Vakeren
02.08.2014Uplynulo 70 let od vyvraždění tzv. cikánského tábora v Osvětimi-BřezinceO Roma Vakeren
31.05.2014Den romského odbojeO Roma Vakeren
10.05.2014V Letech u Písku lidé uctili památku romských obětí holocaustuO Roma Vakeren
03.05.2014Při Jom ha-šoa se vzpomínalo nejen na židovské oběti holocaustu, ale i na romskéO Roma Vakeren
24.08.2013Postavení Romů za druhé světové válkyO Roma Vakeren
10.08.2013Uplynulo 69 let od vyvraždění romských vězňů v OsvětimiO Roma Vakeren
09.03.2013Před sedmdesáti lety začaly transporty českých a moravských Romů do OsvětimiO Roma Vakeren
30.01.2013Holocaust přestává být tabu. Staří lidé se i kvůli sílícímu neonacismu rozhodli promluvit a vyprávějí svá svědectvíZprávy ze života Romů
26.01.2013Hugo Höllenreiner se kvůli romskému původu dostal s celou rodinou do koncentračního táboraO Roma Vakeren
26.01.2013Na příkaz Mengeleho portrétovala židovská malířka v Osvětimi RomyZprávy ze života Romů
29.12.2012Židovská malířka na příkaz dr. Mengeleho v Osvětimi malovala portréty romských vězňůO Roma Vakeren
19.11.2012V Praze a Brně bude představena kniha Vodové barvy pojednávající o romském holocaustuZprávy ze života Romů
03.11.2012Málo známý romský holocaustZprávy ze života Romů
22.09.2012Requiem za Osvětim zazní i v pražském RudolfinuO Roma Vakeren
15.09.2012Vzpomínky na válku: Transport Romů do OsvětimiO Roma Vakeren
25.08.2012Hodonínem u Kunštátu prošlo během války přibližně 1400 osobO Roma Vakeren
02.08.2012Romové si připomněli 66. výročí likvidace tzv. Cikánského tábora v OsvětimiO Roma Vakeren
19.05.2012Romové, zástupci parlamentu i diplomaté uctili památku obětí romského holocaustuO Roma Vakeren
21.03.2012Mezinárodní den proti rasismu si připomíná i PrahaZprávy ze života Romů
17.10.2011Richard Seemann: 70 let zahájení transportů do lodžského ghettaZprávy ze života Romů
06.08.2011V Osvětimi si lidé připomněli památku obětí romského holocaustuO Roma Vakeren
14.06.2011Česko připomíná pomocí pamětních kamenů své oběti holokaustuZprávy ze života Romů
13.06.201181 nových pamětních kamenů bude v Praze připomínat oběti holocaustuZprávy ze života Romů
07.05.2011Vzpomínáme ještě dnes na romské oběti holocaustu?O Roma Vakeren
05.02.2011Připomínat si nezměrné utrpení Židů a Romů za holocaustu je nezbytnéO Roma Vakeren
27.01.2011Politici a pamětníci zdůraznili význam Dne památky holocaustuZprávy ze života Romů
23.08.2010Výstava o romském holokaustu poputuje za žákyZprávy ze života Romů
13.08.2010Pietní akt k uctění památky obětí holokaustu v OsvětimiO Roma Vakeren
09.07.2010V Židovském muzeum proběhla vernisáž výstavy Jak viděli a vidí světO Roma Vakeren
18.06.2010Lety na Písecku mají nový památník obětem holocaustuZprávy ze života Romů
21.05.2010Připomenutí památky obětí holocaustu v TerezíněO Roma Vakeren
26.04.2010U pomníku pochodu smrti v Krupce zněla varování před extremismemZprávy ze života Romů
16.04.2010Pochod živých je odpovědí na pochody smrtiO Roma Vakeren
12.03.2010Uplynulo 67 let od prvního masového transportu brněnských Romů do OsvětimiO Roma Vakeren
03.03.2010Připomínka prvního hromadného transportu moravských Romů do koncentračního tábora v OsvětimiZprávy ze života Romů
17.02.2010Největší archiv dokazující hrůzy nacistických zločinů je druhým rokem otevřen veřejnostiZprávy ze života Romů
05.02.2010Centrum Malach zpřístupňuje výpovědi tisíců pamětníků hrůz 20. stoletíO Roma Vakeren
29.01.2010Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskostiO Roma Vakeren
27.01.2010Poselství generálního tajemníka OSN K Mezinárodnímu dni památky obětí holocaustuZprávy ze života Romů
26.01.2010Osvětim je připomínkou válečných hrůz i 65 let po osvobozeníZprávy ze života Romů
21.01.2010V Srbsku si připomněli fašistické pogromyZprávy ze života Romů
13.01.2010Odměna za informace o krádeži z Osvětimi nemůže být zatím vyplacenaZprávy ze života Romů
10.01.2010Polská veřejnost debatuje o způsobu uchování osvětimského muzeaZprávy ze života Romů
10.11.2009Nabídka materiálu k výuce o holocaustu Romů a SintůZprávy ze života Romů
06.11.2009Holocaust Romů a Sintů ve výuceO Roma Vakeren
05.07.2009Konference v Evianu a špatné svědomí světaZprávy ze života Romů
08.04.2009V Osvětimi vznikne Evropské romské centrumZprávy ze života Romů
06.03.2009Pietní akt připomněl památku prvního hromadného transportu moravských Romů do OsvětimiO Roma Vakeren
26.02.2009Pietní akt připomene první hromadný transport protektorátních Romů do OsvětimiZprávy ze života Romů
30.01.2009Ke Kocábovým prioritám patří vepřín v LetechZprávy ze života Romů
05.12.2008Výstava "Zaniklý svět" představuje předválečný život a kulturu RomůO Roma Vakeren
18.07.2008Pravda o holocaustu Romů vyplavala na povrch až po pádu komunismuO Roma Vakeren
01.02.2008V Senátu proběhlo slavnostní setkání ke Dni památky obětí holocaustu O Roma Vakeren
07.09.2007O zaniklém světe českých Romů a SintůZprávy ze života Romů
31.08.2007Výstava Zaniklý svět představuje dějiny původních Romů a Sintů v českých zemíchO Roma Vakeren
17.08.2007Pietní shromáždění v Hodoníně u Kunštátu připomínají utrpení RomůO Roma Vakeren
15.08.2007Na utrpení Romů upozorní 19. srpna pietní shromáždění v Hodoníně u KunštátuZprávy ze života Romů
18.05.2007V Letech u Písku si lidé připomněli památku obětí romského holocaustuO Roma Vakeren
23.04.2007Mezinárodní seminář o holocaustu RomůZprávy ze života Romů
06.04.2007Vláda pro nový památník v Letech u PískuZprávy ze života Romů
26.01.2007Zdenka Fantlová o holocaustuO Roma Vakeren
01.12.2006Židovští i romští pamětníci holocaustu besedovali v Muzeu romské kulturyO Roma Vakeren
28.07.2006O Roma VakerenO Roma Vakeren
21.07.2006Povídání s Věrou MaiselsO Roma Vakeren
26.05.2006Na počátku stála myšlenka o čistotě rasyZprávy ze života Romů
26.05.2006V Národní galerii probíhá výstava o romském holocaustuO Roma Vakeren
19.05.2006Romští aktivisté a někteří politikové si přejí vyřešení kauzy v Letech u PískuO Roma Vakeren
19.05.2006Studenti pražské Vyšší odborné školy publicistiky debatovali o romském holocaustuO Roma Vakeren
19.05.2006V Národní galerii v Praze bude výstava o genocidě Romů a Sintů a o rasismu v dnešní EvropěO Roma Vakeren
22.04.2006Kdyby byli v Letech vyvražděni Židé, vepřín by už dávno nestálZprávy ze života Romů
14.04.2006Nadační fond obětem holocaustu ukončil program OdškodněníO Roma Vakeren
23.01.2006Neúspěšný pokus o dialog v Letech u PískuZprávy ze života Romů
20.01.2006Národní strana umístila v Letech u Písku kontroverzní památníkO Roma Vakeren
20.01.2006Nacistické pronásledování Romů se dá srovnat s osudem židovské komunityO Roma Vakeren
20.01.2006Vzpomínky bývalé vězenkyně tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
20.01.2006O Roma VakerenO Roma Vakeren
13.01.2006Nové spory kolem památníku v Letech u PískuZprávy ze života Romů
04.11.2005Zprávy ze života RomůZprávy ze života Romů
12.08.2005Kauza Letů u Písku bude vyřešena asi až příští rokO Roma Vakeren
12.08.2005V Hodoníně u Kunštátu proběhne pietní aktO Roma Vakeren
05.08.2005Před 61 lety byl vyhlazen cikánský tábor v Osvětimi-BřezinceO Roma Vakeren
13.05.2005V Letech u Písku proběhl pietní akt k uctění památky zahynulých RomůO Roma Vakeren
10.03.2005V Brně si připomněli výročí transportu Romů do OsvětimiZprávy ze života Romů
07.03.2005Historici: České děti neví mnoho o utrpení Romů za válkyZprávy ze života Romů
04.03.2005O Roma VakerenO Roma Vakeren
04.03.2005V Muzeu romské kultury proběhne řada zajímavých akcíO Roma Vakeren
17.02.2005Romské muzeum připomene první válečný transport Romů z BrnaZprávy ze života Romů
28.01.2005Aktivista Miroslav Richter vzpomíná na svého dědečka, který zahynul v OsvětimiO Roma Vakeren
28.01.2005Brněnské Muzeum romské kultury se připojilo k oslavám 60. výročí osvobození OsvětimiO Roma Vakeren
26.01.2005HistorieHistorie
21.01.2005Letos si připomeneme 60. výročí osvobození koncentračního tábora OsvětimO Roma Vakeren
21.01.2005Profesor Hancock zastupoval Romy v Radě USA pro památku holocaustuO Roma Vakeren
17.01.2005Vláda asi kvůli oslavám 60. výročí osvobození zřídí komisiZprávy ze života Romů
17.01.2005Polsko se připravuje na oslavy 60. výročí osvobození OsvětimiZprávy ze života Romů
10.12.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren
21.08.2004Pietní akt připomněl utrpění Romů v internačním táboře HodonínZprávy ze života Romů
19.08.2004Romové, kteří přežili holocaust, začnou dostávat další balíčkyZprávy ze života Romů
06.08.2004Státní muzeum Osvětim-Březinka poskytuje informace o bývalých vězníchO Roma Vakeren
06.08.2004Uplynulo 60 let od vyvraždění tzv. "cikánského tábora" v Osvětimi-BřezinceO Roma Vakeren
04.08.2004Radiodokument Českého rozhlasu 3 - Vltava: S Romy do OsvětimiHistorie
03.08.200460. výročí vyvraždění "cikánského tábora" v Osvětimi-BřezinceZprávy ze života Romů
02.08.2004Na 500 lidí si připomnělo likvidaci romského tábora v OsvětimiZprávy ze života Romů
01.08.2004Holomek: Odškodnění Romů strádajících za války má tvrdá kritériaZprávy ze života Romů
27.07.2004Základní tábor Osvětim IHistorie
26.07.2004Základní tábor Osvětim IHistorie
16.07.2004Okolo padesáti příbuzných Antonína Lagrina bylo pronásledováno nacistyO Roma Vakeren
13.07.2004HistorieHistorie
09.07.2004Sdružení ADRA připravilo dar pro Romy, kteří přežili holocaustO Roma Vakeren
02.07.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren
02.07.2004Manželé Zimovi našli v Osvětimi fotografie své tetyO Roma Vakeren
30.06.2004Občanské sdružení ADRA připravuje dar pro 850 Romů, kteří přežili holokaustZprávy ze života Romů
30.06.2004Romové, kteří přežili holokaust, dostanou dárekZprávy ze života Romů
25.06.2004Romové z ČR v Osvětimi uctili památku obětí druhé světové válkyO Roma Vakeren
25.06.2004Český rozhlas se vypravil po stopách romského holocaustuFotoaktuality
25.06.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren
21.06.2004Archiv a expozice o romských vězních v OsvětimiHistorie
20.06.2004Expozice o vězních z českých zemí v OsvětimiHistorie
14.05.2004Seminář "Cesta ke zpietnění míst bývalých romských koncentračních táborů na území ČR"O Roma Vakeren
12.03.2004Hanin kufřík je vzpomínkou na holocaustO Roma Vakeren
09.03.2004V Muzeu romské kultury v Brně proběhl pietní akt k připomínce 61. výročí prvního transportu Romů z Brna do koncentračního tábora Osvětim-BřezinkaFotoaktuality
05.03.2004Pozvánka na výstavu a na pietní akt do Muzea romské kultury v BrněO Roma Vakeren
22.08.2003O Roma VakerenO Roma Vakeren
03.08.2003Evropští Romové uctili v Osvětimi-Březince památku Romů zavražděných během 2. světové válkyFotoaktuality
20.06.2003ZprávyO Roma Vakeren
06.06.2003ZprávyO Roma Vakeren
30.05.2003Seminář o holocaustu RomůO Roma Vakeren
16.05.2003Romové v Letech u Písku uctili památku obětí holocaustuO Roma Vakeren
04.04.2003ZprávyO Roma Vakeren
31.01.2003Den obětí holocaustuO Roma Vakeren
24.01.2003O Roma VakerenO Roma Vakeren
26.07.2002OstravaO Roma Vakeren
17.05.2002V Letech u Písku byl odhalen nový památníkO Roma Vakeren
03.05.2002ZprávyO Roma Vakeren
05.04.2002ZprávyO Roma Vakeren
29.03.2002O Roma VakerenO Roma Vakeren
22.03.2002ZprávyO Roma Vakeren
21.09.2001Prezident Havel přijal romské děti, které napsaly o holocaustu svých předkůZprávy ze života Romů
20.09.2001Prezident republiky se setkal s romskými dětmiZprávy ze života Romů
25.05.2001ZprávyO Roma Vakeren
18.05.2001Po tři dny Romové vartovali v Letech u PískuO Roma Vakeren
18.05.2001Vepřín tam stále stojíO Roma Vakeren
18.05.2001Pietního aktu v Letech se zúčastnila i řada významných osobnostíO Roma Vakeren
07.05.2001Romové stále usilují o obnovení pietního místa v Letech u PískuZprávy ze života Romů
07.05.2001Romové kritizují vládu kvůli stavu památníku v Letech na PíseckuZprávy ze života Romů
20.04.2001PrahaO Roma Vakeren
13.04.2001Pietní akt věnovaný památce romských obětí holocaustu v Letech u PískuO Roma Vakeren
05.04.2001LedenHistorie
05.04.2001ListopadHistorie
05.04.2001ProsinecHistorie
07.03.2001Pietní akt v Brně připomněl první transport Romů do OsvětimiZprávy ze života Romů
28.07.2000Účastníci Mezinárodního romského kongresu v Praze očekávají omluvu od německého státu za útrapy běhZprávy ze života Romů
26.07.2000V Praze začal pátý světový kongres Mezinárodní romské unieZprávy ze života Romů
11.06.2000Romové položili věnce k pomníku romským obětem války v LetechZprávy ze života Romů
11.06.2000Nepoučení z holocaustu může vést podle Romů k opakování minulostiZprávy ze života Romů
11.06.2000Výbor pro odškodnění romského holocaustu nevěří, že vepřín v Letech bude v dohledné době zbouránZprávy ze života Romů
05.05.2000V Muzeu holocaustu ve Washingtonu je k vidění celý archiv tábora v LetechZprávy ze života Romů
26.02.2000Vladimír MlynářAnketa
26.02.2000Závěrečný den konference "Fenomén holocaust" byl věnován genocidě RomůZprávy ze života Romů
26.02.2000The Washington Post: Češi nechtějí přiznat podíl na nacistickém vyhlazování RomůZprávy ze života Romů
23.02.2000Slovenské nevládní organizace chtějí upozornit na holocaust RomůZprávy ze života Romů
28.01.2000Prezidentská kancelář a ministerstvo školství vyhlásily soutěž o znalostech holocaustuZprávy ze života Romů
15.05.1999Rychetský: Vláda je pouze pro dokončení pietní úpravy v LetechZprávy ze života Romů
14.05.1999Mezinárodní protestní akce za odstranění vepřína v Letech na PíseckuZprávy ze života Romů
05.02.1999BruselZprávy ze života Romů
04.09.1998PrahaZprávy ze života Romů
14.08.1998PrahaZprávy ze života Romů
07.08.1998OsvětimZprávy ze života Romů
08.05.1998Maďarsko uctilo památku obětí romského holocaustuZprávy ze života Romů
05.05.1998PrahaZprávy ze života Romů
27.02.1998Odškodnění rumunských RomůAktuality
13.02.1998VatikanAktuality
05.12.1997LondynZprávy ze života Romů
07.08.1997Romové si v Budapešti připomněli oběti holocaustuZprávy ze života Romů
01.08.1997PrahaAktuality
25.07.1997OsvetimZprávy ze života Romů
Knihy Romů a o Romech: HolocaustKnihy
Tzv. cikánský tábor v Hodoníně u KunštátuHistorie

„O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 6. června je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Durdoňová a Jan Mišurec.

Obsah článku:
Reportáž:  Soubor Merci zatančil v ulicích Prahy
Reportáž:  Výstava Romská socha
Reportáž:  Chcete si vyzkoušet, jak Vám sluší romské oděvy? Zajděte na výstavu "Co to máš na sobě?!"
Reportáž:  ČR je poslední zemí EU, která nemá antidiskriminační zákon
Reportáž:  Je správné zasílat kreditní karty poštou?
Reportáž:  Pochodu živých Auschwitz–Birkenau se zúčastňují lidé z celého světa

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2022
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz