Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Dnes se společně vydáme na Světový romský festival Khamoro, jehož dějištěm
je naše metropole. Řekneme vám o výstavě Ztracený ráj a o defilé romských
souborů, které je pravidelnou součástí programu festivalu Khamoro.
Mangav tumenge bacht the sastipen – Akana - šaj šunen romani relacia "O Roma
vakeren". Šunena romane giľa the nevimata - andalo romano dživipen.
To je jenom namátkový výběr z programové nabídky.
=[ Reportáž ]=
Romští hudebníci a tanečníci vystupovali i v ulicích Prahy
Centrem Prahy včera v poledne zněly romské písně v podání účastníků
světového romského festivalu Khamoro, který se letos v metropoli koná už
podesáté. Defilé romských souborů je pravidelnou součástí jeho programu. V
čele průvodu, který přilákal pozornost řady turistů, šly romské děti nesoucí
vlajky zemí, z nichž účastníci festivalu přijeli. Následovala řada
hudebních skupin a pestrobarevně oděných tanečníků, kteří předváděli své
umění. V čele jel krokem kočár tažený párem koní a za ním několik stovek
lidí, průvod uzavírala hlučná dechovka. Romští umělci prošli Starým Městem
na Staroměstské náměstí. Na defilé se vydal s mikrofonem také Marek Polák.
Líbí se vám romská hudba?
„Ano.“
Znáte třeba nějaké romské interprety?
„Bengas, Gitanes.“
Kteří se vám líbí nejvíce?
„Tak asi Gitanes, Bengas, a dobří jsou i ti rumunští, a i další jsou tady
dobří.“
Khamoro, co to pro vás znamená?
„Festival romský, dobrý, nejlepší.“
Znamená to pro vás, že se třeba sejdete s Romy, zatancujete si?
„Sejdeme se, pobavíme se, poznáme jiné Romy z jiných zemí, vidíme, co oni
dělají ve svých zemích, jak se mají, co dělají atd.“
Líbí se vám romská hudba?
„Moc, líbí se mi.“
Znáte nějaké romské interprety?
„Tak skoro z celého světa.“
Na Khamoru jste poprvé?
„Ne, už jsem byla asi třikrát.“
Myslíte si, že romský festival Khamoro může přispět k multikulturnímu
soužití mezi Romy a ne-Romy tady v České republice?
„To si určitě myslím, že může.“
Líbí se vám romská hudba?
„Líbí, ale já si myslím, že to není jen o té hudbě, že když tam lidi přijdou
mezi ně, že čím déle vás ta menšina obklopuje, tak si k ní najdete
přirozenou vazbu a cítíte se mezi ní pohodlně, než když se ty skupiny
vzájemně separují. Vzniká tam potom odstup a nepochopení.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
 Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Výstava Ztracený ráj prezentuje v Muzeu Kampa díla romských výtvarných umělců
V rámci festivalu Khamoro byla v pondělí v Muzeu Kampa zahájena výstava
Ztracený ráj, která představuje díla romských malířů a sochařů z několika
zemí Evropy. Dále je na ní k vidění série fotografií Chada Wyatta s názvem
Romské obrození, která představuje portréty úspěšných Romů z České
republiky. Na další detaily se Medy Mládkové zeptala Jana Šustová.
Jak se vůbec zrodila ta myšlenka uspořádat výstavu Ztracený ráj u vás v
muzeu?
„Když jsem přišla do Prahy po 19ti letech, tak jsem byla šokovaná, jak se
tady lidé chovali k Romům. Já jsem ten problém dost dobře neznala, ale znala
jsem ten americký problém s černochy. Ono to je podobné, jenže Američané se
s tím fantasticky vyrovnali - dnes možná jeden z nich bude prezidentem.
Takže já si myslím, že toto je takový smutný začátek v Evropě s těmi Romy,
ale že musíme dělat, co se dá, abychom to změnili. A myslím si, že tou
výstavou pomůžu, protože to je v našem krásném muzeu, je to poprvé oficiálně
v muzeu, protože, jak víte, Knížák prohlásil, že Romové ještě nejsou tak
daleko, aby mohli v nějakém muzeu být. Kdežto teď se uvidí, že mohou. Tak já
si myslím, že to bude dobrý začátek.“
Výstava ztracený ráj navazuje na předešlou výstavu romského umění, která
byla poprvé uvedena v roce 2007 na Bienále v Benátkách.
„Z toho jsem vybrala nějaká díla. Vadilo mi, že tam jsou zastoupení jenom
Maďaři a prakticky Romové z Berlína, Londýna, z Paříže (myslím). A tak jsem
pozvala kritičku, Noemi Smolikovou, přítelkyni, a dlouho jsme přemýšleli,
vyndaly jsme některé věci, které se nám zdály slabší, a rozhodli jsme se, že
tam přidáme Čechy, což jsme také udělaly.“
Kurátorky výstavy, Noemi Smolikové, jsem se zeptala, jaký je rozdíl mezi
původní výstavou prezentovanou na benátském Bienále a výstavou Ztracený ráj.
„Jeden rozdíl je, že my jsme se chtěli koncentrovat opravdu na romské umění.
Samozřejmě já jsem mluvila o tom, že je to velice těžké, podle jakých
kritérií se orientovat. Ale co nás zajímalo, bylo umění, které je prostě
zvláštní, které je nějak osobité a na té benátské výstavě byli umělci, u
kterých jsme měli pocit, že takové umění by mohl produkovat kdokoliv, kdo
žije v Americe nebo ve Francii, nebo kdekoliv a je součástí toho současného
dění. Takoví umělci nás nezajímali, nás zajímali umělci, kteří jsou osobití,
kde u nich vidíte ten původ. To nás zajímalo, protože jsme si mysleli, když
romské umění může něčemu prospět, tak přispěje právě touto osobitostí, a ne
tím, že dělá umění, které může dělat každý Američan.“
Výstavu Ztracený ráj můžete v pražském muzeu Kampa navštívit až do 6.
července.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Marta Hudečková oceňuje rostoucí počet návštěvníků festivalu Khamoro
Celá řada Romů si nenechá ujít ani jeden ročník Světového romského festivalu
Khamoro, který se už po desáté koná v Praze. Tato kulturní událost je pro
mnohé oslavou romského umění. Mezi ně patří i Marta Hudečková.
„Má to pořád tu dynamiku, pořád mi naskakuje husí kůže, když slyším ty
krásné melodie, ty krásné zpěvy a vidím ty krásné tance. Myslím si, že to je
velký postup, vidíte sám, kolik je tu diváků, což na těch prvních ročnících
nebylo. A musím podotknout, že mě osobně velice těší, že je tady spousta
Romů.“
Myslíte, že propagovat romskou kulturu, tím mám na mysli hudbu, tanec, je
dostatečné k tomu, aby Romové mohli žít pokojně mezi ne-Romy?
„Je to jeden z kroků, možná, k porozumění, k soužití, ale pochopitelně to
není všechno. Slyšela jsem od spousty muzikantů, že hudba spojuje lidi, tak
snad bude spojovat nás všechny.“
Vy jste jedna z pořadatelů romského festivalu Khamora, jak jste vybírali
kapely, podle jakých kritérií?
„Kritéria tam prakticky žádná nebyla, to se přiznám, protože jsou vybrány
soubory ze všech ročníků a to ty nejlepší. Takže jsou tady z celého světa
opravdu ty jedničky.“
Vy jste s těmi kapelami? v kontaktu. Jakým jazykem se bavíte?
„No, samozřejmě, že jsme v kontaktu, to je to nejkrásnější, co může být.
Moje rodná řeč stejně jako muzikantů je romština, takže se domlouváme
romsky.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Festival Khamoro je zajímavý pro Romy i ne-Romy
Na festival Khamoro přichází i mnoho mladých Romů, kteří tak mají možnost
vidět řadu tradičních romských souborů, výstav a seminářů. To jim umožňuje
poznávat své romské kořeny. Marek Polák pozval k mikrofonu studentku
Anglo-americké vysoké školy Darinu Batiovou.
„Já se tedy zúčastňuji každoročně a je to neuvěřitelný zážitek. Já si
myslím, že je to zajímavé pro lidi, jak ne-Romy tak Romy. Je to tu skvělé,
je skvělá muzika, skvělá atmosféra.“
K čemu podle vás přispěje romský festival?
„Co se týká ne-Romů, tak si myslím, že je to natolik velká akce, že si toho
všimnou. Jak je teď to defilé, které prochází centrem Prahy, tak je to něco,
co opravdu nemůžou přehlédnout a doufám, že to i naláká hodně lidí na
romskou muziku a možná nejenom na muziku, ale že se začnou zajímat více o
historii a kulturu Romů.“
Jsme na Staroměstském náměstí, vidíte tady spoustu lidí, ať už Romy nebo
ne-Romomy, kteří se připojí k tomu defilé.
„Já bych řekla, že mám určitě dobrý pocit, protože je to hrozně hezké, když
jsou pohromadě Romové i ne-Romové a je to akce, na které se baví obě dvě
strany. Takže je to dobré, doufám v to, že takový pocit zažijí Romové i
ne-Romové i při jiných akcích, nejenom při festivalech a při zábavě.“
Vy sama jste Romka, jste na to hrdá?
„Určitě.“
Umíte romsky?
„Rozumím romsky, ale nemluvím, bohužel.“
Proč nemluvíte, co si myslíte, že za tím stojí, že nemluvíte romsky?
„Myslím si, že za tím stojí to, že se ten jazyk obecně vytrácí a že dnešní
mládež je už natolik integrovaná, že si ho nějak neudržuje, což je škoda,
samozřejmě.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Podle výroční zprávy Amnesty International se loni Romové v Česku potýkali s
diskriminací. Pozornost této mezinárodní organizace na ochranu lidských práv
vzbudily i výroky vicepremiéra Jiřího Čunka na adresu Romů. Aktivisté měli
výhrady i k péči o duševně nemocné a k práci české policie. Také Romové na
Slovensku čelili diskriminaci v přístupu ke vzdělání, bydlení, zdravotní
péči a dalším službám, jakož i přetrvávajícím předsudkům a nepřátelství.
Organizace IQ Roma servis získala v poslední době hned dvě prestižní
ocenění. Na udílení Ceny Olgy Havlové sdružení obdrželo už podruhé významné
„Ocenění za vynikající realizaci projektů“. Další cenou byla prestižní „Cena
kvality v sociální péči za rok 2007“ v kategorii Poskytovatelé sociálních
služeb pro osoby ohrožené sociálním vyloučením.
Nadace Forum 2000 pořádá v úterý 10. června od 9ti do 18ti hodin v
prostorách New York University of Prague a Polského institutu na Malém
náměstí v Praze 1 už devátý ročník Veletrhu neziskových organizací. Akce s
podtitulem „Pomáhat nemusí nikdo, někdo ale chce“ bude opět pod záštitou
Václava Havla a primátora hlavního města Pavla Béma.
V těchto dnech vyšel první český překlad románu slavného romského
spisovatele Mateo Maximoffa Sudba Ursitorů. Maximoff pochází ze skupiny
Kalderašů a v současné době žije ve Francii. Ve svém díle zpracoval romskou
legendu do košaté historie osvětlující mnohé z pověr a zákonitostí vlastního
lidu.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V Itálii žháři opět podpálili romský tábor
Už dva týdny prázdný romský tábor na předměstí italské Neapole
opět podpálili neznámí žháři. Jeho obyvatelé ho ze strachu
opustili poté, co byl jiný tábor Romů v blízkosti také vypálen.
Rumunští Romové se setkávají se silným odporem Italů, kteří je
považují za příčinu zvýšené zločinnosti. Marie Vrbelová se
zeptala na názor ředitele občanského sdružení Dženo Ivana
Veselého.
„To, co se v současné době vláda premiéra Berlusconiho snaží uplatňovat, je
princip kolektivní viny. To bortí principy Evropské unie, na kterých
Evropská unie byla vlastně postavena.“
Jak se to mělo řešit, protože se proslýchá, že v tomto táboře se zvýšila
kriminalita, že ohrožovali občany?
„Tak nemám tady policejní svodku toho města, abych říkal, jestli se zvýšila
nebo snížila kriminalita. Ale tento argument je v tomto momentě vysloveně
účelový, protože ti Rumuni tam chodili průběžně, to není záležitost
posledního měsíce nebo posledních dvou měsíců a pokud se tam opravdu
vyskytovaly problémy tohoto rázu, tak je nemístné omlouvat to napadení nebo
ten pogrom tímto argumentem, protože to jasně ukazuje, že pokud se tam
opravdu zvyšovala kriminalita, tak policie měla konat v těch případech, kde
došlo k porušení italského zákona, a nenechat to dorůst až do pogromu.“
Myslíte si, že jak jedná vláda, tak vlastně jednají i občané? Je to pro
ně příkladné?
„No, samozřejmě tím získává Berlusconi a ti aktéři popularitu nejenom v
rámci Itálie, ale i v rámci Evropské unie u určitých skupin nacionalisticky
smýšlejících lidí.“
A myslíte si, že v době, kdy Romové se dali trošku do pohybu a migrují,
že to na to bude mít vliv i v jiných zemích Evropy?
„Nedokážu to posoudit, jak by to řešily jiné země. Já si myslím, že státy
Evropské unie jsou natolik civilizované, že doby pogromů jsme zanechali na
počátku 19. století.“
Mají Romové pocit, že jsou ohroženi v Evropě?
„Tak samozřejmě, že tady určité obavy bezpečnostního rázu jsou. Ta obava o
bezpečnost, nebo ten pocit, že ten fašismus tady zvedá hlavu, tak není jenom
v České republice, ale to je opravdu i v jiných státech, v Maďarsku, na
Slovensku, pokud vezmu jen tu střední Evropu, ale i třeba Balkán, Rumunko,
Bulharsko. Vznikají nacionalistická a fašistická uskupení, která se nám
znovu snaží hlásat konečné řešení romské otázky.“
Zvolil byste Itálii pro svou dovolenou?
„Určitě ne. Tak zaprvé to moře tam je takové nic moc, zadruhé Italové mluví
zásadně jenom italsky a zatřetí, protože se mi tam nelíbí. Byl jsem tam už
několikrát a Itálie se mi jako země nelíbí. Znám kolegy Romy, kteří
pravidelně jezdí do Bilione a už se mě ptali, jestli tam mají jet i letos. A
já jsem jim doporučil, aby tam raději v této situaci nešli. Oni
argumentovali tím, že oni nejsou z Rumunska, ani z Bulharska, že oni jsou z
České republiky, ale já jim říkám, to je sice fajn, ale až se dozvědí, že
jste Romové, tak vás prostě zahrnou do jedné skupiny a nikdo se vás nebude
ptát, že tady v Čechách jste v podstatě normální lidi.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
S Fedorem Gálem o vzrůstající nenávisti vůči rumunským Romům v Itálii
Jak jsme informovali, v Itálii roste nenávist především k
rumunským Romům. Je to politická záležitost? Na to se zeptala Marie
Vrábelová sociologa Fedora Gála.
„Především je to hrozně nebezpečný incident, protože to byl incident
nepřijatelný, ale incident. Je hrozně nebezpečné, když se takovéto incidenty
politizují, pak to vypadá, jako kdyby to bylo celospolečensky a politicky
motivováno. Naopak, když se toho politici chytnou, tak to začne být opravdu
celospolečenské a politicky motivované. Základem tohoto incidentu, jako
mnoha dalších incidentů, jsou špatné vztahy lidí navzájem, agrese,
xenofobie, rasismus, netolerance, to jsou lidské vlastnosti a řeknu to
upřímně, nejenom gádžovské. Má-li se takovýto problém řešit, musí se řešit
na místě, musí se řešit tvrdě, musí se řešit okamžitě, ale nesmí se z toho
stát agenda žádné politické strany, to pak nemá konce.“
Myslíte si, že takové incidenty mohou nastat i u nás?
„K takovýmto incidentům dochází velice často po celé Evropě a nejenom po
celé Evropě, vždyť se podívejte do Afriky, do Asie, kam chcete. Svět je
narvaný averzemi, nenávistí, emocemi, a je zapotřebí jí čelit ne z pozic
politické soutěže. Podle mého názoru je modelem řešení takovýchto problémů
například postoj tibetského dalajlámy, který vystoupil nedávno v Berlíně a
vzdal pietu všem čínským dětem, které zahynuly v průběhu zemětřesení. Řekl
jasně a otevřeně, že Tibet se nechce odtrhnout od Číny, chce jenom více
svobody a autonomie. A představte si, že by na jeho místě stál nějaký
politik, jak je my tady známe, zvednul by okamžitě zástavu do boje.“
Myslíte si, že by měla reagovat naše vláda nebo naši politici na událost
v Itálii?
„Ale oni budou reagovat, bez ohledu na to, co si já myslím nebo nemyslím.
Ale podstatné je to, že je hrozně nebezpečné myslet si, že bez politiků se
lístek na stromě nepohne, to je úplná blbost. Úplně klíčový je problém
občanského postoje, úplně klíčový je postoj občanské společnosti. Pokud
budou lidé čekat na to, že jim nějaký ministerský předseda, nebo nějaký
ministr pro minority vyřeší problém vztahů k jiným lidem, tak potom to vidím
velice černě do budoucna. Kdyby se u nás stalo něco podobného, jako se stalo
v Itálii, tak vám garantuji, že na druhý den bude tiskovka sociální
demokracie, kde napadnou ODS, ODS napadne sociální demokracii, doktor Ráth
bude mít plamenný projev pro televizi, Džamila Stehlíková začne mluvit o
agentuře a na situaci Romů se nezmění vůbec nic. Pokud lidé nebudou cítit
motivaci zevnitř, pokud nebudou chtít, tak tato politická gesta nemají vůbec
žádný smysl.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Z českých skupin na letošním Khamoru vystupovala kapela Bengas
Právě v těchto chvílích - stejně jako včera - vystupují v pražském klubu
Roxy kapely hrající tradiční romskou hudbu, které do Prahy přijely z mnoha
zemí na festival Khamoro. Ještě zítra máte možnost všech osm kapel slyšet od
20 hodin na galakoncertu v Kongresovém centru. Sekci tradiční romské hudby
na Khamoru tradičně zahájilo
Defilé účinkujících centrem Prahy. Nechyběla na něm ani skupina Bengas a
jejího člena Milana Horváta oslovila Jana Šustová.
Je to poprvé, co hrajete na tomto defilé?
„Ne, já jsem tady asi počtvrté, protože jsem dříve hrál ještě v roce 2001 s
folklorním souborem Perumos, pak jsme hráli s Láďou Žabákem, když jsme
začínali jako Bengas, pak jsme tu vystupovali už jako Bengas, a teď jsem tu
už asi počtvrté.“
Tentokrát vystupuje Bengas i na těch večerních koncertech tradiční
romské hudby, v jakém složení vystoupíte, protože jste se měnili hodně
během doby své existence?
„Hodně jsme se proměnili, tak hraji tam já jako Migel, pak Bingáč, Milan
Demeter, na hosle s námi hraje Josef Šenki. A potom Šíša, původní člen
kapely, který přijel až ze Šumavy, po nějakých třech až čtyřech letech. Pak
samozřejmě Radek Sivák, který hraje na perkusy, a Šani Gadžor na basu.“
Takže se dá říct, že jste v původním složení?
„Mimo basisty jsme prakticky v původním složení, jen chybí Láďa Žabák, ale
ten má velké pracovní vytížení a nemůže přijít na Khamoro, velice rád by
přišel, ale nepustí ho z práce.“
Jaké máte pocity, když takto hrajete mezi kapelami z celého světa, jak
se vám tu líbí?
„Tak jako my jsme na to docela zvyklí, my se s těmi kapelami stýkáme docela
často na festivalech, protože jezdíme po světě. V Holandsku je také jeden
takový velký festival, stýkáme se s Makedonci, s Bulhary, s různými
kulturami, s ruskými soubory, teď jedeme do Srbska, takže uvidíme spoustu
takovýchto kapel. My jsme na to zvyklí, ale jsem rád, že to takhle funguje,
že Praha má také takový festival, aby se ukázalo majoritní společnosti, že
jsme velký a silný národ, hudební národ a jsem rád, že to takto funguje, je
to vlastně už deset let.“
Když takhle jezdíte po festivalech, jak se domlouváte s těmi ostatními
skupinami?
„Určitě romsky, samozřejmě, romština je univerzální jazyk, na celém světě
se s ní domluvíte. Já jsem byl v Americe a domluvil jsem se tam s Romy
romsky, v New Yorku, bylo to super. Byl tam také nějaký filmový festival,
byli tam Romové z Finska, tam jsme se domluvili krásně, funguje to.“
A říkáte, že jedete do Srbska, kdy to bude a na co tam jedete?
„Bude to velký festival, také mezinárodní, a bude to od 30. července až do
2. srpna.“
A jsou takhle velké romské festivaly, jako je Khamoro, někde po světě?
„Jsou, právě jak jsem byli v Holandsku, pak je samozřejmě Gipsyfest v New
Yorku, kde jsme hráli, potom v Polsku jsou velké festivaly, také v
Sokolovu, tam jsme hráli minulý rok, jsou velké festivaly. Ale tady na
Khamoru jsou skutečně ty špičky, z každé země ta největší špička je tady,
to je opravdu super. “
Na co se mohou posluchači těšit, když přijdou do Kongresového centra v
sobotu? Co budete hrát?
„Tak my jsme kapela z České republiky, takže budeme hrát naše původní věci,
buď budeme hrát z desky nebo nějaké lidovky. Potom samozřejmě se můžete
těšit na řadu kapel - ze Španělska, Francie, Ukrajiny, Makedonie. Jsou to
opravdu výborné kapely, známe se s nimi, jsou super.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
„O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 30. května je u konce. Ale
naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého
rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních
studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.
Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen
andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge
bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Durdoňová a
Jaroslav Sezemský.
| 
Líbí se vám romská hudba?
Poslech:
Související články
„Když jsem přišla do Prahy po 19ti letech, tak jsem byla šokovaná, jak se
tady lidé chovali k Romům. Já jsem ten problém dost dobře neznala, ale znala
jsem ten americký problém s černochy. Ono to je podobné, jenže Američané se
s tím fantasticky vyrovnali - dnes možná jeden z nich bude prezidentem.
Takže já si myslím, že toto je takový smutný začátek v Evropě s těmi Romy,
ale že musíme dělat, co se dá, abychom to změnili. A myslím si, že tou
výstavou pomůžu, protože to je v našem krásném muzeu, je to poprvé oficiálně
v muzeu, protože, jak víte, Knížák prohlásil, že Romové ještě nejsou tak
daleko, aby mohli v nějakém muzeu být. Kdežto teď se uvidí, že mohou. Tak já
si myslím, že to bude dobrý začátek.“
„Z toho jsem vybrala nějaká díla. Vadilo mi, že tam jsou zastoupení jenom
Maďaři a prakticky Romové z Berlína, Londýna, z Paříže (myslím). A tak jsem
pozvala kritičku, Noemi Smolikovou, přítelkyni, a dlouho jsme přemýšleli,
vyndaly jsme některé věci, které se nám zdály slabší, a rozhodli jsme se, že
tam přidáme Čechy, což jsme také udělaly.“
„Jeden rozdíl je, že my jsme se chtěli koncentrovat opravdu na romské umění.
Samozřejmě já jsem mluvila o tom, že je to velice těžké, podle jakých
kritérií se orientovat. Ale co nás zajímalo, bylo umění, které je prostě
zvláštní, které je nějak osobité a na té benátské výstavě byli umělci, u
kterých jsme měli pocit, že takové umění by mohl produkovat kdokoliv, kdo
žije v Americe nebo ve Francii, nebo kdekoliv a je součástí toho současného
dění. Takoví umělci nás nezajímali, nás zajímali umělci, kteří jsou osobití,
kde u nich vidíte ten původ. To nás zajímalo, protože jsme si mysleli, když
romské umění může něčemu prospět, tak přispěje právě touto osobitostí, a ne
tím, že dělá umění, které může dělat každý Američan.“
„Má to pořád tu dynamiku, pořád mi naskakuje husí kůže, když slyším ty
krásné melodie, ty krásné zpěvy a vidím ty krásné tance. Myslím si, že to je
velký postup, vidíte sám, kolik je tu diváků, což na těch prvních ročnících
nebylo. A musím podotknout, že mě osobně velice těší, že je tady spousta
Romů.“
„To, co se v současné době vláda premiéra Berlusconiho snaží uplatňovat, je
princip kolektivní viny. To bortí principy Evropské unie, na kterých
Evropská unie byla vlastně postavena.“
„Především je to hrozně nebezpečný incident, protože to byl incident
nepřijatelný, ale incident. Je hrozně nebezpečné, když se takovéto incidenty
politizují, pak to vypadá, jako kdyby to bylo celospolečensky a politicky
motivováno. Naopak, když se toho politici chytnou, tak to začne být opravdu
celospolečenské a politicky motivované. Základem tohoto incidentu, jako
mnoha dalších incidentů, jsou špatné vztahy lidí navzájem, agrese,
xenofobie, rasismus, netolerance, to jsou lidské vlastnosti a řeknu to
upřímně, nejenom gádžovské. Má-li se takovýto problém řešit, musí se řešit
na místě, musí se řešit tvrdě, musí se řešit okamžitě, ale nesmí se z toho
stát agenda žádné politické strany, to pak nemá konce.“
Je to poprvé, co hrajete na tomto defilé?
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články