Nová italská vláda bojuje proti zločinu, což tvrdě postihne i běžné
italské domácnosti
O tom, že velká politika se záhy může promítnout do starostí a způsobu
života běžných lidí, je článek na stránkách agentury Reuters. Týká se
italské domácností, jež mají strach, že přijdou o pomocníky ze zahraničí.
Mnozí lidé si opožděně uvědomují, že hlasy, které dali v dubnových
parlamentních volbách pravici vedené Silviem Berlusconim, je mohou připravit
o pomocníky s úklidem a s dalšími pracemi, jako je hlídání dětí nebo péče
staré příbuzné. Problém se týká imigrantů, kteří přišli do Itálie ze
zahraničí.
Berlusconiho tábor se před volbami o těchto pracovních silách nezmiňoval.
Důraz položil především na boj proti kriminalitě, za jejíž zvýšenou míru
italská veřejnost obviňuje imigranty; právě ty chce Berlusconiho kabinet
dostat ze země. Teď Italové na vládě požadují, aby ze svých záměrů vyjmula
imigranty, kteří jim pomáhají v domácnostech. "Proč by měl mít domácí
personál nějaká práva a zedník ne?" odpovídá ministr vnitra Roberto Maroni,
který je architektem tvrdých protiimigračních zákonů, jež už vláda
předložila parlamentu.
A tam zřejmě Maroniho snaha nenarazí na žádné problémy, protože pravice má v
obou komorách dostatečnou většinu. V Evropské unii ovšem tato aktivita Říma
vyvolává otazníky a obavy, že Berlusconiho vláda podněcuje rasismus. Také
Amnesty International varuje italskou vládu, politiky a sdělovací
prostředky, aby se vyvarovaly "rasistického jazyka". AI má za to, že "Itálie
se může stát nebezpečnou zemí nejen pro Romy a Rumuny, ale pro všechny." Z
nejčerstvějších údajů vyplývá, že loni přišel do Itálie rekordní počet
migrantů. V zemi, která má 58 milionů obyvatel, žije teď kolem tří a půl
milionu přistěhovalců - a půl milionu jich přišlo právě v roce 2007.
Největší skupinu přitom tvoří osoby rumunské národnosti, především Romové.
Pokud jde o imigranty pracující v italských domácnostech, jen v Římě pomáhá
pečovat o staré a nemohoucí osoby asi 100.000 cizinců. V Itálii nyní žije
odhadem více než jeden a půl miliónu imigrantů, ale jen zhruba polovina z
nich je v zemi legálně a má příslušná povolení. Někteří domácí pracovníci
přitom vegetují ve velmi svízelných podmínkách, musejí být k dispozici 24
hodin denně. A za to dostávají měsíčně od 600 do 800 eur, tedy v přepočtu
nejvýš 20.000 korun. To je na hranici italského životního minima.
Většina těchto pomocníků pochází z mimoevropských zemí jako je Peru, Ekvádor
či Filipíny, hodně jich ale přišlo i z Rumunska. Teď mají obavy i o to málo,
co si vydělají, protože nevěří, že by protiimigrační zákony prosazované
Berlusconiho vládou parlament odmítl. Nová opatření namířená proti migraci
do Itálie počítají s nekompromisním postupem. Ilegální vstup do země se má
stát trestným činem, který bude možné potrestat až čtyřmi roky vězení. Má se
také výrazně urychlit řízení spojené s vypovězením imigrantů ze země a
prodloužit doba, po kterou mohou být internováni v zadržovacích střediscích.
Počítá se ale i s tresty pro Italy - pokud někdo pronajme byt ilegálnímu
imigrantovi, pak může o tento byt přijít. Levicová opozice už předem
prohlásila, že její poslanci zvednou ruku proti Maroniho zákonům, ten ale
ujišťuje, že "nemá v úmyslu poslat půl milionu lidí za mříže".
|
|