Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

„Pořádá to občanské sdružení Athinganoi společně s Úřadem vlády, má to vlastně pod záštitou ministryně Džamila Stehlíková. Témata konference jsou aktivizace romské mládeže, aktuální problémy sociálního vyloučení Romů, informace o možnostech získání stipendií, odborné praxe v zahraničí, zahraniční stáže během studia na středních nebo vysokých školách a zdokonalení jazykových dovedností.“

Co se očekává od takovýchto podobných akcí?

„Hlavně zveřejnění romských studentů, protože o nich se prakticky nic neví a pořád se ukazuje jakoby jenom to špatné. Tak chceme, aby veřejnost viděla, že ti romští studenti tady jsou, že nejsou jenom na učilištích, ale že jsou i na středních a vysokých školách, a že mezi Romy je každý rok více studentů na vysokých školách.“

Čemu můžeme děkovat za to, že romští studenti chodí na vysoké školy, čím myslíte, že to je?

„Teď je určitě jiná doba než dříve, než ve které žili naši rodiče a prarodiče, více je k tomu vedou na základních školách, mají nějaký vzor společnosti, kde jsou vzdělaní lidé. Takže k tomu mají asi blízko a určitě je to láká, chtějí být vystudovaní a ukázat, že Romové nejsou tak špatní, jak se všude říká.“

Proč jste dneska na první romské studentské konferenci, proč jste přišli?

„Přišla jsem hlavně prezentovat nebo zveřejnit to, že jsou i Romové, kteří nepatří do té skupiny, kam nás Češi a ostatní zařazují. Jmenuji je Monika Tekeliová, studuji ekonomii a management a jsem tady proto, abych podpořila nás všechny a řekla, že jsme tady.“

Jak se na vás lidé dívají, jak vás berou?

„Já vám to řeknu takto: já se tam cítím strašně dobře, nemám žádný pocit, že jsem jiná, cítím se tam skvěle.“

„Jsme tady proto, abychom se seznámili s těmi projekty, které tu jsou tento rok, aby se seznámili studenti z Ústí s neziskovými organizacemi, abychom také podpořili nějak studenty u nás v Ústí nad Labem, abychom ukázali, že je tady i dost studentů, kteří jsou na vysokých školách, na vysokých postech.“

„Proč jsme tady? Protože nás zajímá problematika mladých Romů.“

„Abych se dozvěděla něco o stipendiích.“

„Mám ten samý názor, abych podpořila Romy.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

„Já jsem tady ráda, pozvali mě s tím, že hledáme společně způsob, jak nejen pomoci schopným, nadějným lidem získat vzdělání, jak už zde či v Evropě, ale jakým způsobem obnovit romskou identitu v pozitivním slova smyslu. Myslím si, že mladá generace úspěšných lidí je pro ni jako stvořená a těší mě, že mají tu ambici ukázat společnosti, že něco dokáží, že mají odvahu a sebedůvěru a mohou být příkladem pro celý zbytek komunity.“

Můžete dát konkrétní příklad, jak toto chcete dokázat?

„To je otázka především na ty mladé aktivisty. Ta má účast spočívá v tom, že se budu podílet na kampani a budu romskou mládež prezentovat ve společnosti v širším rozsahu a pochopitelně z hlediska umožnění rovných příležitostí pro vzdělání. Nicméně ty pozitivní vzory úspěchu, vědomostí a odvahy je opravdu na této mladé komunitě, která ty lidi má. Pokud se podíváte, kdo se dneska zúčastnil této konference, nejsou tu všichni, tak jsou to lidé, kteří již jsou příkladem pro mnoho a mnoho desítek, stovek a tisíc mladých romských kluků a holek a to nejenom romských.“

Dejme tmu, že tito lidé měli většinou i podporu rodičů? Co děti, které tu podporu nemají?

„To je velký problém, protože se musí pracovat s celou rodinou, aby hodnota vzdělání nabyla většího důrazu. Ale když se v té rodině rodičům vysvětlí, že vzdělání je cesta k blahobytu, cesta k úspěchu, k naplnění životních snů, tak pak si myslím, že se to zlomí. A je to také otázka odvahy. Já jsem slyšela již několik příběhů, kdy student zůstal na škole i když neměl podporu rodiny, ale je to spíše výjimka. Většinou když student nemá podporu rodiny, tak skončí na té střední škole. Jsou mezi námi i ti, kdo už dokáží stát na vlastních nohou a dokáží jít za vlastním snem i bez podpory rodiny, ovšem ta rodina to zpětně ocení, pokud bude úspěšný.“

A to se děje ve výjimečných případech, nebylo by lepší nejdříve zajistit práci?

„Pochopitelně, ta práce je bezesporu velice důležitá, ale k té práci se v dnešní globalizující se společnosti bez vzdělání nedostanete. Vzděláním by měla projít celá rodina, i když u dospělých je to už většinou rekvalifikace, obnovení pracovních návyků v případě dlouhodobé nezaměstnanosti. Nicméně ta šance mladých lidí je naprosto jiná, je unikátní, protože jsme v celoevropském prostoru, kde je vzdělávání Romů věnována obrovská pozornost a každý účastník dnešní konference má například šanci, že pokud bude chtít, může studovat i mimo Českou republiku, získávat kontakty a vzdělání venku a tyto možnosti jeho rodiče neměli.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

„Máme zkušenosti s tím, že narůstá počet lidí, kteří se dostanou do problémů v souvislosti s dluhy. Tento počet je rok od roku vyšší a my se tedy chceme snažit i v rámci dalších návazných projektů o to, aby lidé, pokud přemýšlí, že si půjčí, přišli, pokud si neví sami rady s nějakou nabídkou nebo smlouvou, prostě se svojí vlastní rozvahou. Chceme, aby se přišli poradit do našich členských poraden o tom, jestli je to pro ně třeba vhodná cesta. A pokud v souvislosti s dluhy, které mohou pocházet ať z částek vypůjčených od fyzických osob, nebankovních subjektů nebo bankovních subjektů, tak pokud se setkají třeba s prvním problémem, kdy cítí, že nemohou splácet, aby se snažili tu situaci aktivně řešit, třeba ve spolupráci s našimi poradnami, kdy se přijdou zeptat, jak komunikovat s věřitelem.“

Jak komunikace s věřitelem většinou v praxi vypadá?

„Řada našich klientů často komunikuje s věřitelem ve chvíli, kdy už je velmi pozdě i z pohledu věřitele, z jejich vlastního pohledu byl už třeba exekuován nějaký majetek nebo mají dluhy na různých místech, protože se snaží jeden dluh vytloukat druhým a podobně. Takže už je velmi těžké potom s tou situací něco dělat, a my bychom byli rádi, aby lidé k nám chodili, jakmile pocítí, že se u nich objeví první problém, který nedokáží řešit sami, s pomocí příbuzných nebo jiných přátel a tak podobně.“

Setkal jste se také někdy s případem lichvy?

„Tak k nám do poradny chodí i klienti, kteří si třeba půjčili většinou od nějaké fyzické osoby a dalo by se hovořit o tom, že to je lichva. Pak se naši poradci snaží pomáhat klientům i s takovouto problematikou.“

V této oblasti poradenství v dluzích využíváte jen své zkušenosti z ČR, nebo jste přebírali i nějaké zkušenosti ze zahraničí?

„Přebírali jsme zkušenosti ze zahraničí, protože tam to téma dluhového poradenství, šířeji finanční gramotnosti, je tématem dlouhodobě řešeným. My jsme tedy konkrétně přebírali některé zkušenosti z Anglie, ze Skotska, tedy z Velké Británie, kde se tamní občanské poradny zabývají tou problematikou déle než my, třeba i 30 let. Mají vypracovány různé materiály, pomůcky pro poradce i pak třeba pro klienty, takže jsme vycházeli z některých jejich materiálů, které je potřeba aplikovat na české podmínky a dále je zpracovat. V současné době realizujeme takový projekt na finanční gramotnost, který je podpořený v té první fázi ČSOB a Poštovní spořitelnou a jehož cílem je snažit se zlepšit finanční gramotnost obyvatel ČR.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
27.04.2013	Když nás navštíví vymahač dluhů...	O Roma Vakeren
06.04.2013	Vyhlášení osobního bankrotu	O Roma Vakeren
23.02.2013	Pozor na půjčky!	O Roma Vakeren
07.08.2012	Nový web Dluhový labyrint nabízí informace z oblasti dluhů	Zprávy ze života Romů
31.08.2011	Obyvatelé osady Liščina vybudovali svépomocí sportovní hřiště	Zprávy ze života Romů
22.10.2010	Jak jednat s exekutory	O Roma Vakeren
03.09.2010	Právní poradna: Dluhy	O Roma Vakeren
13.08.2010	Prohraný soudní spor	O Roma Vakeren
30.07.2010	Jak nepodlehnout klamavé reklamě	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

„Důchodci, to je klíčová priorita vlády a moje také. Nejedná se jenom o důchodce, ale o všechny seniory, kterým je nad 50 let, kteří jsou diskriminovaní na trhu práce, zejména ženy. A musíme naleznout cestu, jak umožnit těmto lidem být aktivní co nejdéle, zůstat ve vlastním sociálním prostředí, tzn. pro aktivní práci. A pro ty, kteří z nějakých důvodů pracovat nemohou nebo trpí nějakými potížemi, by měla existovat mobilní síť sociálních služeb, aby jedinou perspektivou nezůstal domov pro seniory.“

Co třeba důchodci v léčebnách dlouhodobě nemocných, to se také řeší?

„Musí se řešit sociálně-zdravotní rozhraní, což je velký problém, který zatím nenalezl konsenzus, ale je to rovněž jedna z priorit.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
06.09.2014	Centrum sociální a ošetřovatelské pomoci Praha 5 zajišťuje řadu služeb pro seniory	O Roma Vakeren
26.05.2013	Dokument Šmejdi odhalil šokující praktiky na předváděcích akcích, jak se ale bránit?	O Roma Vakeren
21.05.2011	Diakonie Českobratrské církve evangelické zahájila kampaň na podporu seniorů	O Roma Vakeren
26.02.2010	O bydlení seniorů v České republice	O Roma Vakeren
04.06.2004	V Olomouci působí klub pro romské důchodce	O Roma Vakeren

„V roce 2008 pořádáme tento festival 17. a 18. května. A proč právě v tomto termínu? Protože v roce 2003, kdy jsme pořádali první festival, jsme vybrali datum, které se shoduje s padesátým výročím smrti Django Reinhardta, což bylo 16. května. Takže už tradičně pořádáme tento festival v polovině května.“

Co všechno se děje během tohoto festivalu?

„Jsou to především dva dny plné hudby, protože Django Reinhardt byl výjimečný a celosvětově známý muzikant, který způsobil revoluci v jazzu. A tak festival je především hudební. Ale vedle toho jsme také chtěli přidat i další kulturní aktivity, takže tady máme také ateliéry pro děti, jsou tu kurzy, kde se děti mohou učit hrát na kytaru, jsou tu kreativní dílny, pouliční umělci a pak také výrobci strunných hudebních nástrojů, kteří předvádějí své umění při výrobě jazzových kytar. A tato vesnice opravdu během dvou festivalových dnů vibruje hudbou a swingem.“

A vystupují tady pouze romští muzikanti, anebo tady hrají také gádžové?

„Ne, hraje tady víc gádžů než Romů, protože například ve Francii a v Belgii hudební scéna swingu doslova exploduje. Je tady opravdu strašně moc umělců, kteří se inspirují Djangem. Například letos tady budeme mít dvě skupiny, které jsou z romské subetnické skupiny Manuše, ale zbytek umělců jsou Francouzi, Belgičané anebo Kanaďané, kteří jsou uznáváni pro svou hudební úroveň. Takže většina těch umělců jsou gádžové.“

A kolik skupin tady vystupuje a kolik diváků přibližně přichází?

„Na hlavní scéně máme devět koncertů plus dvacítku jiných vedlejších aktivit na vedlejší scéně. A míváme tak mezi pěti až osmi tisíci návštěvníky, kteří sem do Liberchies přijíždí na obě odpoledne a večery a užívají si hudby. Je to událost, která se odehrává pod širým nebem, takže když prší, účast je menší.“

Na jakém místě pod širým nebem se festival odehrává?

„Po celém městě - na náměstí v Liberchies a ve dvou hlavních ulicích této vesnice. Je to malá vesnice, která má 500 obyvatel, a během festivalu je uzavřena pro automobily, promění se v pěší zónu, takže po celý tento víkend se rodiny mohou procházet po vesnici.“

Z jakého důvodu se festival Django Reinhardta koná právě ve vesnici Liberchies?

„Z jednoduchého důvodu: protože Django Reinhardt se tady v roce 1910 narodil. Jeho rodiče, tehdy zastavili svou maringotka dvě stě metrů od náměstí v Liberchies. Django se tedy narodil v maringotce v Liberchies a obec Liberchies zapsala jeho narození do matriky. Takže když se tady narodil, připadalo nám dobré založit při příležitosti 50. výročí jeho úmrtí festival k jeho poctě. A teď do Liberchies přijíždějí na festivalový víkend lidé z celého světa. Ale přijíždějí i během roku, aby navštívili místo, kde se narodil mistr.“

Na náměstí je socha k poctě Django Reinhardta, kdo ji vytvořil?

„Vytvořil ji francouzský umělec Valentin, který pochází se skupiny kočovných Romů. Ta v roce 2003 věnovala památník na náměstí v Liberchies u příležitosti 50. výročí Djangovy smrti. A socha je tu také proto, aby na Djanga byla fyzicky nějaká upomínka, protože po Djangovi nemáme žádné hmotné památky, nezůstalo po něm moc stop, existuje o něm jen velmi málo dokumentů – tedy kromě nahrávek. Takže tato socha na náměstí má připomenout, že tady se narodil Django Reinhardt.“

V Liberchies máte muzeum, v němž je jedna místnost věnovaná památce Django Reinhardta. Co všechno je v ní k vidění?

„Muzeum je asi příliš vznosné označení. Je to spíše interpretační centrum, jehož cílem je zmapovat život Django Reinhardta a jeho velkou hudební dobu. Druhá část sálu je věnována festivalu a třetí část je věnována Romům ze subetnické skupiny Manuše. Ale máme tam i několik předmětů po Djangovi, vydané desky, ale je toho hrozně málo. Jak už jsem řekl, máme hrozně málo materiálních památek po Djangovi. Ale na letošní festival k nám zavítá jeden belgický sběratel, který přiveze několik významných předmětů. Očekáváme malby, které vytvořil Django a kterých je po celém světě asi desítka, takže to doplní naši sbírku.“

Z jakého důvodu nezůstalo po Djangovi moc materiálních památek?

„Nezůstalo jich moc, protože žil v maringotce a měl tedy jen málo věcí. Navíc jeho maringotka vyhořela, takže hodně věcí bylo při požáru zničeno. A také zemřel dost mladý, neměl moc dlouhý život.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
22.01.2010	Před sto lety se narodil legendární Django Reinhardt	O Roma Vakeren
09.05.2003	Zprávy	O Roma Vakeren

„Mají na starosti opečovávat naše město, uklízet ho od odpadků, hrabat listí a starat se to, aby bylo bezpečno na dětských hřištích, třeba vyměňovat písek na hřištích, opravovat lavičky, natírat je, abychom to tady prostě měli hezké.“

Jak jste je přijímali, co museli splňovat?

„Museli být nějakou dobu na úřadu práce, takže to byla taková první podmínka. Máme obrovský štos uchazečů o tuto práci, nejedná se jen o Romy. My jsme chtěli zaměstnat Romy, protože jsou to lidé, kteří byli dlouhodobě nezaměstnaní, nebo třeba nikdy nepracovali. Takže jsme chtěli přispět k zaměstnanosti, také jsme chtěli, aby to město bylo hezké a abychom přispěli ke spokojenosti všech, že Romové pracují.“

Jaké možnosti se jim tím otevírají?

„Když člověk pracuje, může si vzít půjčku, může se pochlubit tím, že někde pracuje.“

Ale je to asi krátkodobá smlouva? Můžou potom dál někde pracovat, umožníte jim něco, aby mohli pracovat dál?

„Chtěli bychom, aby šli z práce někam jinam do práce, aby se nevrátili zpátky na úřad práce.“

Co konkrétně děláte třeba vy?

„Spolupracujeme s technickými službami a ředitel technických služeb jim tam už po krátké době, po měsíci, nabídl práci. Takže to je pro nás úspěch a jsme rádi, že ti lidé tam půjdou a fandíme jim. A máme štos těch dalších lidí, budeme rádi, když zavoláme dalším a zaměstnáme je.“

Víte i o nějakých dalších pracích, kde by mohli pracovat? Máte smlouvy nebo přehled, kde koho shánějí?

„Samozřejmě, když vidíme někde nějaký inzerát, tak si opíšeme číslo a předáme jim to a záleží jen na nich, jestli tam zavolají nebo i my jim tam zavoláme. Takže pomáháme jim všemožně a sledujeme, kde je co volného, ale i ti lidé samotní chtějí najít jinou práci. Ne že by se jim tady nelíbilo, ale pracují na sobě, na tom, aby měli pevné zaměstnání.“

Už vidíte výsledky, že si opravdu někdo přilepšil?

„Finančně si určitě přilepšili všichni. A výsledky? Já si myslím, že jsou všichni spokojení. Výsledek je to, že když půjdou do jiné práce, nebo když nám tady vydrží, to je pro nás dobrý výsledek.“

Chodí pravidelně nebo mají nějakou fluktuaci?

„Musím je hodně pochválit, chodí pravidelně.“

Takže jste s nimi spokojeni?

„Jsme s nimi spokojení, jak to všechno šlape, je to fajn. Do budoucna bychom chtěli zaměstnat třeba víc lidí než pět, ale zatím se na to ještě necítíme. Je to začátek projektu, takže trošku tápeme, vychytáváme ještě nějaké drobné vady, které to má.“

Zřejmě spolupracujete i s úřadem práce, jak ti to vnímají?

„Úřad práce nás chválí a já bych řekla, že se nikdy nesetkali s tím, aby někdo vymyslel takovýto projekt, aby někdo takto přispěl k zaměstnanosti. Takže nám říkají, že jsou spokojení.“

Kolik pracovníků se vám tady už vyměnilo?

„Z této pětky nám teď úspěšně jeden odchází jinam do práce, takže to je úspěch, z toho máme radost. A místo něj jsme hned přijali paní, takže se zatím vyměnil jeden pracovník.“

Vy pracujete v pracovní skupině, řekněte mi, co vám to přináší, co se změnilo?

„Tak mám práci a mám radost z práce.“

Co konkrétně děláte?

„Tak všechno, co je potřeba. Teď upravujeme park, čistili jsem základní uměleckou školu, technicky jim pomáháme. Prostě co je potřeba, to uděláme.“

Co když prší, nevadí vám to?

„Někdy jo, ale nějak se to skousnout musí. S tím se musíme smířit.“

Jak dlouho jste byl na úřadu práce?

„Půl roku.“

Hledáte si práci dál?

„Hledáme, chodíme se ptát, jestli to vyjde, tak třeba půjdeme do lepšího.“

Co vám tedy konkrétně přinesla ta práce?

„Určitě mi pomohla, teď jsem dostal nabídku jako popelář.“

Přijmete to?

„Určitě to přijmu.“

„Určitě hledám nějakou stálou práci, tady je to jen na půl roku, a stále peníze, protože jednou nezaplatíte nájem a jste na ulici.“

Vidíte ten efekt?

„Určitě vidím, my jsme toho udělali dost za tu dobu, co tady pracujeme. Je to sice jen měsíc, ale myslím si, že jsme odvedli slušný výkon: vyčistit pískoviště, vytvořit nové pískoviště, celou lidušku, technickým chodíme pomáhat, je toho dost.“

Ocenil někdo vaši práci?

„Nevím, jestli to někdo ocení, ale já sám si toho cením, když se podívám, co jsem všechno udělal, je to pečlivě udělané a byli jsme pochváleni od vedoucího. Chválí nás venku, že nám to jde, tak doufám, že to takhle půjde nadále.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download