Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

„Začíná koncertem romské hudby, která není úplně tradiční a snaží se spojovat i moderní prvky. Vystoupí tam skupiny Gulo čar a Le Čhavendar. V pondělí začíná série tří koncertů gypsy jazzu v klubu Reduta. Co se týče doprovodného programu, tak bych všechny pozvala na vernisáž výstavy Ztracený ráj, což je výstava moderního evropského romského umění. A v úterý také začíná filmový maratón, který se koná v kině Aero. Filmy budou za snížené vstupné, protože jsme se snažili, aby se na ně mohlo dostat co nejvíce lidí. Ve čtvrtek je defilé, již tradičně ve dvanáct hodin se jde z Můstku na Staroměstské náměstí.“

Jedná se o desátý rok festivalu Khamoro. Bude to něčím výjimečné, něčím jiné?

„Výjimečné je to už jenom tím prodloužením o jeden den a koncertem v Rock Café. A také hudební program je sestaven tak, aby se zde objevili ti nejlepší umělci, kteří tu vystupovali za posledních 10 let. Potom ještě další novinkou je doprovodný program, kde je možnost zapojit se do workshopu flamenca, kde vyučuje přímo Francesca Grima ze skupiny Puerto Flameco. A také se koná týdenní etnomuzikologická konference, která se koná v Čechách úplně poprvé. A je to celosvětová prestiž, hostit zde tuto konferenci.“

Jaká je návštěvnost festivalu Khamoro?

„Já si myslím že festival Khamoro má relativně velkou návštěvnost, určitě hrozně oblíbené je defilé, kdy se připojují turisté, zkrátka všichni, kdo se v tu chvíli vyskytují v centru Prahy, a jdou s defilé až na Staroměstské náměstí. Na druhou stranu si myslíme, že by festival mohl mít návštěvnost ještě větší, protože vystupující mají opravdu nesporné kvality, patří mezi uměleckou špičku a trochu nás všechny mrzí, že festival je prezentován, že to je festival pro Romy. Je to festival toho nejlepšího z romské kultury a je pro všechny lidi. Tímto tam všechny ráda zvu, nikdo nemusí mít žádný ostych a rozhodně ať se přijdou podívat.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
29.05.2019	Khamoro se letos zařadilo mezi deset nejlepších evropských festivalů	Zprávy ze života Romů
30.05.2015	Letošní festival Khamoro uctil památku zesnulého hudebníka Jožky Feča	O Roma Vakeren
30.05.2015	Jan Bendig zpíval při zahájení i zakončení festivalu Khamoro	O Roma Vakeren
25.05.2015	Festival Khamoro letos míří nejen do Prahy, ale i do Plzně	Zprávy ze života Romů
23.05.2015	Festival Khamoro nabídne romskou hudbu, vyprávění pamětníků, výstavy i odborné semináře	O Roma Vakeren
14.06.2014	Festival Khamoro se koncem června představí i v Plzni	O Roma Vakeren
10.06.2014	Festival Khamoro se letos představí i v Plzni	O Roma Vakeren
31.05.2014	V rámci festivalu Khamoro se představilo i Divadlo utlačovaných	O Roma Vakeren
26.05.2014	Khamoro pokračuje druhým dnem – těšit se můžete na divadlo utlačovaných i první koncert gypsy jazzu!	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„Mám ráda kytičky, přírodu a navíc jsem zjistila, že s věcmi, s kameny, přírodními záležitostmi se dají dělat nádherné věci, tak se o to pokouším a doufám, že se mi to podaří. Hodně se snažím, dělám to i pro sebe, je to taková práce, kterou bych chtěla dělat, samozřejmě bych chtěla i vydělávat nějaké peníze.“

Zatím asi nevyděláváte moc.

„Zatím ne, jsem zadlužená, tak uvidíme, jak to půjde dál.“

Je to vlastně první romské květinářství v Praze. Dáváte do toho svého ducha?

„Myslím, že ano, uvidíme, to je začátek, a ty začátky jsou velmi těžké. Baví mě to, dávám do toho celé moje srdce.“

Co byste chtěla, aby z toho jednou bylo? Co je vaše představa?

„Chtěla bych mít takové pohádkové, kouzelné květinářství, romantické, krásné a potom třeba ještě nějaká luxusnější. A kdyby mi to vyšlo, to už nějaké nápady mám, něco bych vymyslela, co tady ještě vůbec není, já už to mám všechno v hlavě. Ono je to taky tím, že já mám čtyři děti, já jsem byla většinou doma, nepracovala jsem. A teď konečně, jak jsou ty děti větší, tak jsem nabitá. Předtím jsem na sebe neměla ani čas, a ani jsem netušila, že bych něco zvládla. Najednou cítím, že mám moc fantazie, výborné nápady a já bych to všechno chtěla ještě využít a sama sobě i dětem něco dokázat, něco tu nechat a potěšit i lidi okolo.“

Jste ovlivněna nějakým stylem, nějakou kulturou?

„Ne, vůbec ne. Já toto vůbec nevnímám, já to cítím, sama sebe.“

Už jste připravovala někomu kytici k svatbě, k svátku, narozeninám nebo k nějaké akci?

„To byly růže, nebylo jich moc, bylo jich patnáct, šestnáct. Já si myslím, že kdo umí uvázat růže, víc růží, tak může být dobrý květinář. Růže jsou většinou nejtěžší. A ty se mi tak povedly, krásně jsem je uvázala, že vypadaly jako z nějakého nádherného obrázku. Bylo to moc hezké a měla jsme radost. Takže vím, že už můžu uvázat klidně třicet růží.“

Když vás někdo pozve na akci, že by chtěl vyzdobit místnost, to také zvládnete?

„Samozřejmě, moc bych se těšila, ale potřebovala bych na to aspoň dva dny, musela bych se jít podívat, jak to tam vypadá, jací to jsou lidé, jak vypadá ten prostor a podle toho bych to dělala. Ten člověk by to musel nechat na mě, já už bych si něco vymyslela. To by mě bavilo, myslím že bych to zvládla.“

Co tady většinou zákazníci kupují?

„Protože jsou tu ty Nusle, tak většinou karafiáty, květiny na balkony, hrnkové kytky, muškáty, i růže, jarní kytky – tulipány, narcisy, petrklíče, i slunečnice. A růže, když chtějí někomu udělat radost.“

Jaké máte ráda květiny vy?

„Třeba ty luční kytky, v dětství jsem chodila do lesa, tak konvalinky, sněženky, fialky, potom i orientální. Ale vrátila jsem se zpátky k růžím, to je nejvíce ženská kytka.“

Máte i umělé květiny?

„Tím, že začínám, si tady i suším květiny, to vidíte. Sama si suším. Jsem tu necelé dva měsíce, takže určitě bych chtěla i spaciální, vázané sušené. To by vše mělo přijít časem.“

Věříte si, že ještě postoupíte dál a dál?

„Kdybych toto neměla, tak bych to nezvládla. Já věřím sobě, i ve vyšší sféry. Toto mi, myslím, dost pomáhá.“

Už chodí stálí zákazníci, kteří vás i pochválí, nebo se jim to tu líbí a řeknou vám to?

„Určitě, říkají. Tak tři lidé mi řekli, že to mám jakoby ve francouzském stylu, že to je něco podobného.“

Tady visí ze stropu háček…

„Tam dám takovou krásnou kovovou židli, tu bych chtěla zavěsit na strop, to už je připravené, natřeli jsme ji, je taková bronzová, krásná barva, a chtěla bych tam dát hroznové víno, umělé, nějaké ty mandarinky okolo, listy, květy z mandarinek, jsem na to sama zvědavá.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

„Tyto děti mají problémy ve škole, nebo s rodiči, nemají zázemí jako neromské děti.“

Pomáháte jim tedy řešit problémy všedního dne?

„Určitě, chodí s problémy právě s rodiči – nechtějí je pouštět do školy nebo ani jim tu možnost nikdy nedají. Pak zase ty, co mají možnost, ty se zase nemůžou začlenit do skupinky neromských dětí.“

Trápí je tedy diskriminace?

„Myslím si že ano.“

Chodí k vám i neromské děti?

„Chodí k nám i neromské děti.“

Jsou nastavena nějaká pravidla, aby nebyl nastaven ten pocit diskriminace?

„Jsou určitá pravidla, a ty platí pro všechny stejně. Musí se navzájem tolerovat.“

Jaké děti k vám chodí, v jaké věkové kategorii?

„Od 12 do 21 let.“

Převážně jsou tam mladší děti, nebo spíše starší?

„Je to tak půl na půl, většinou ale spíše tak kolem 15 let.“

Co s vámi probírají za problémy patnáctileté děti?

„Ty většinou přijdou se školou nebo s láskami, řešíme spoustu takovýchto problémů. Hlavně s těmi patnáctiletými.“

Čím se zabýváte ve vašem domě?

„Jsou to volnočasové aktivity, zájmové kroužky, doučování, výtvarné kroužky, keramika, hudební výchova atd.“

Do jakých kroužků chodí děti nejraději, čím se nejraději zabývají?

„Nejraději se zabývají hudbou, hodně rády zpívají.“

Co učení?

„Učení, to jim jde taky dobře, jsou spousty takových, které chodí sami, a chtějí se učit, mají zájem o učení.“

Jaký rozdíl vidíte mezi romskými a neromskými dětmi?

„Romské děti nemají pevné cíle, musí se trošku popostrčit.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

„Policie má celou strategii, existuje projekt Policie pro všechny holešovské Střední policejní školy atd. A zároveň musím říct, že cítíme velkou vstřícnost, my reprezentanti nevládního sektoru, ze strany Ministerstva vnitra k různým antidiskriminačním aktivitám uvnitř policejního sboru.“

Jak konkrétně to tedy je?

„My konkrétně vykonáváme šestnáctiměsíční projekt, který bude končit letos v květnu. Probíhá v rámci projektu, který se jmenuje Antidiskriminační vzdělávání příslušníků PČR. Když říkám my, myslím Poradnu pro občanství, občanská a lidská práva a organizaci Člověk v tísni. Cílem projektu je naučit policisty rozpoznávat diskriminaci, osvojit si zásady nediskriminovat a zároveň chránit potencionální oběti diskriminace. A dohromady už jsme proškolili 1100 policistů. Řešíme různé modelové situace. Modelové situace z denní agendy policisty, kdy je zatčen třeba příslušník etnické menšiny nebo cizí státní příslušník, situace, kdy je zatčen občan na vozíku a není umístitelný do policejní cely. Zároveň se zabýváme takovými otázkami, jako je přístup nemajetných občanů k právní pomoci. Zabýváme se otázkami přístupu ke zdravotnímu ošetření.“

Můžete nám přiblížit, jak to v té praxi vypadá, jaké příklady třeba uvádíte?

„Třeba v příkladu vozíčkáře, my ho máme nazvaného jako pan Barnabáš, je to konkrétní případ ze severních Čech. Pan Barnabáš byl podezřen ze spáchání trestného činu rvačky, ještě spolu se svým kolegou a dalším člověkem. Byl zraněný, byl zavezen na místní policejní stanici, žádal si ošetření od svého praktického lékaře. Praxe na té policejní stanici byla taková, že policie měla smlouvu s ošetřujícím lékařem z nejbližší polikliniky, který vždy přišel a zadrženou osobu ošetřil, poskytl jí základní pomoc. V případě komplikací byl zadržený převezen k ošetření do blízké okresní nemocnice. Policisté dlouho setrvávali v této praxi a mysleli si, že tato praxe je zcela v pořádku, protože je to praxe zvyková a nikdo si nestěžoval. Ovšem na těch seminářích my policistům v tomto konkrétním případě poskytujeme právní komfort. Protože zde existují nějaké mezinárodní úmluvy, které například v této situaci, která je nezákonná, ačkoliv policisté toto netušily, jednoznačně říkají, že ten, kdo nemá právo volby lékaře, je osoba ve výkonu vazby, nebo ve výkonu trestu, jinak všichni ostatní mohou žádat ošetření svým praktickým lékařem. Zároveň to byla osoba invalidní, byla na invalidním vozíku. A praxe v České republice je taková, že tyto osoby jsou neumístitelné do klasických policejních cel, protože se tam prostě nevejdou. Takže policista v tomto konkrétním případě pana Barnabáše, který byl zraněný, a těžko tedy mohl utéci, tak přesto ho přikoval k topení na chodbě. Čímž páchal trestný čin, překročil svou pravomoc veřejného činitele. Poté to řešila inspekce. Já bych ještě nechtěl zapomenout na jednu věc, že kromě vztahu policie a rozeznávání diskriminace směrem ke třetím osobám se zabýváme i rozeznáváním diskriminace i uvnitř policejního sboru. Protože policie, jako jedna z mála složek v této zemi má antidiskriminační ochranu přímo ve svém služebním zákoně, což bych chtěl vysoce ocenit. Ale přesto musím říct, že i v této části máme příklad starších policistů, kteří se kvůli vyššímu věku se nedostali na zajímavé služební místo v rámci služebního poměru Policie ČR.“

Dá se při příjmu k policii už vytěsnit i to, že ten člověk smýšlí rasisticky?

„Vím, že policie v rámci náboru zkoumá i psychologickou stránku jednotlivých uchazečů a pokud já vím, tak tito lidé by měli být v maximální míře eliminováni. Ale samozřejmě že nikdy žádné síto není stoprocentní a i takoví lidé tam zůstávají. Dřív nebo později budou odměňováni i za to, jak budou zvládat moderovat konflikty s nejrůznějšími etnickými a národnostními menšinami. Ten hlad po tom tady je. Pokud pracujete u Policie ČR, musíte mít jednu náležitost, a to je státní občanství České republiky. Takže pro všechny Čechy, ať už jsou hnědí, černí, zelení, platí stejná pravidla.“

Teď školíte u policie, přijdou na řadu i další profese? Já myslím, třeba jestli to také není nutné u úředníků nebo učitelů v základních školách a podobně?

„Určitě. Poradna pro občanská lidská práva školí od státní zprávy po právnické profese, zkrátka pro všechny ty oblasti, povolání a zaměstnání, kde na jedné straně vyžadujeme perfektní profesionální výkon státní zprávy a na druhé straně předpokládáme kontakt s elementem národnostní menšiny. Takže to určitě. A co se týče policejního projektu, tak my jsme narazili na určité kapacitní možnosti. My jsme zatím na čísle 1100 proškolených policistů, kteří dostanou osvědčení, které ministerstvo vnitra uznává jako osvědčení o přidané profesní způsobilosti, čili jim to jde do papírů. A oni potom na základě výběrového řízení mohou být na základě tohoto kurzu zvýhodněni. Ale když se zmiňuji o kapacitních možnostech, tak nezapomínejme, že policistů je v této republice 47 000, a my jsme zvládli jenom 1100. Čili pokračování tohoto projektu je namířeno tak, aby se nám podařilo v té příští vlně podchytit zejména školitele a instruktory na školních policejních střediscích, které je vždy jedno v každém kraji. A na všech 5ti středních policejních školách Ministerstva vnitra České republiky. Zkrátka tak, aby každý nastupující policista jednoho dne prošel tímto kurzem, aby ten kurz byl časem zařazen do tzv. základní odborné přípravy, to je příprava, kterou každý policista musí projít, než nastoupí svůj výkon funkce. A aby ti, kteří už v policii jsou, si tento kurz mohli doplnit v rámci nějakého profesního terciárního vzdělávání a byl jim započten do služebních papírů.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
09.04.2016	Policejní specialista pro práci v sociálně vyloučených lokalitách: praxe, empatie, komunikace	Zprávy ze života Romů
01.11.2011	V Novém Boru začnou kvůli útokům hlídkovat policejní posily	Zprávy ze života Romů
01.11.2011	Do Nového Boru se vrátí těžkooděnci ze Šluknovska	Zprávy ze života Romů
31.10.2011	Nový Bor žádá po víkendových útocích další policejní posily	Zprávy ze života Romů
31.10.2011	Nový Bor jedná s policií o navýšení počtu strážců zákona	Zprávy ze života Romů
31.10.2011	V Novém Boru začnou znovu hlídkovat policejní těžkooděnci	Zprávy ze života Romů
02.09.2011	V Holešově vychovávají policisty z řad národnostních menšin	Zprávy ze života Romů
29.08.2011	Na Šluknovsku je po demonstracích klid, napětí však nepolevuje	Zprávy ze života Romů
24.08.2011	Těžkooděnci mají přinést klid	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„Jmenuji se Sonila Dharma a pocházím z Albánie. Studuji tu na Anglo-americké vysoké škole obor mezinárodní vztahy a jsem tu už 7 měsíců.“

Co se vám zde líbí?

„Velmi se mi líbí zdejší architektura, ale nelíbí se mi česká mentalita, lidé jsou zde příliš studení. Myslím, že je to tím, že tato země je postkomunistická a lidé jsou sobečtí a příliš se nezajímají o ostatní.“

Žijí v Albánii Romové?

„Ano, žijí, stejně jako v každé evropské zemi.“

V jakých podmínkách?

„Většina z nich nežije v moc dobrých podmínkách, jsou chudí, nicméně někteří dosáhli vyššího postavení. Např. znám některé Romy, kteří pracují v neziskových organizacích, ale většinou jsou chudí.“

Co s tím dělá vláda?

„Evropská vláda ve svém programu slibuje Romům lepší bydlení nebo že jim zajistí lepší místa pro svoje obchody s oblečením, ale pravda je taková, že z toho, co slíbili, nic neudělali.“

Jsou diskriminováni?

„Ano, jsou, například když Rom něco ukradne, tak se tomu přikládá větší důležitost, než kdyby to ukradl Albánec.“

Myslíte si, že Romům v České republice se žije lépe než Romům v Albánii?

„Tím si nejsem jista, protože životní standard v České republice je mnohem vyšší než v Albánii, nicméně si stejně myslím, že je to všude podobné.“

Už jste v České republice potkala Roma?

„Ano, jsou milí, nejsou jako Češi, jsou více přátelští a nejsou tak chladní, více se baví a podle mě jim více záleží na lidech.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
15.10.2012	Obyvatelům Balkánu hrozí znovuzavedení víz pro cesty do zemí Evropské unie	Zprávy ze života Romů

„Velmi zajímavé novinky se objevily na konferenci INSPO, to je konference o internetu pro zdravotně postižené, kde např. liberečtí výzkumníci představili nový program MyDictate, který umožňuje diktovat text do počítače. To je výborné pro ty uživatele počítače, kteří nemohou ovládat klávesnici rukama, takže mohou prostřednictvím toho programu diktovat a šlo vlastně o čerstvou novinku, která měla na té konferenci premiéru. Potom zase výzkumníci ze Západočeské univerzity v Plzni předváděli několik aplikací řečových technologií, např. pro převod řeči do televizních titulků, což je zase velmi důležitá věc pro neslyšící.“

Přímo i ta konference byla v letošním roce dostupnější pro sluchově postižené občany, čím to bylo způsobeno?

„My sami jsme také pro neslyšící účastníky konference přišli s jednou novinkou a sice doposud jsme vždy - a na podobných konferencích to tak bývá pravidlem - že se zajišťuje tlumočení do znakového jazyka. Ovšem existuje hodně neslyšících, kteří neznají znakový jazyk, třeba ti, kteří ohluchnou až později a už se nestačí naučit znakový jazyk. Tak ti jsou vlastně z účasti na takových akcích vyloučeni. Proto jsme zajistili přepis toho jednání do textu, který se promítal na plátno a díky tomu jsme měli letos velmi početnou účast právě neslyšících, kteří z toho byli velmi nadšeni.“

Co znamená zkratka té konference INSPO, jaký je celý název?

„Je to od internet a informační systémy pro osoby se specifickými potřebami, není to úplně přesná zkratka, ale přibližná.“

Jak dlouho už tato konference probíhá? Po kolikáté už byla?

„Ta konference se konala už po osmé, má už pěknou tradici. Pokaždé probíhá v Kongresovém centru v Praze. Letos byl o ní takový zájem, že jsme už dokonce museli pronajmout větší prostory než v minulosti, což nás samozřejmě těšilo.“

Kolik tak má účastníků? Jak to bylo v minulosti a jak to bylo letos při tom enormním zájmu?

„Dříve se účast pohybovala od 120, maximum jsme měli 170, letos jsme měli 211 účastníků.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
14.03.2008	Internet – výhoda pro znevýhodněné	O Roma Vakeren
06.03.2008	Březen zdůrazní výhody internetu pro znevýhodněné osoby	Zprávy ze života Romů