Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Dnes vás nejdříve pozveme na oslavy Mezinárodního dne Romů. Představíme vám
také trenéra boxu Jana Baloga a studentku Vysoké školy Denisu Berouskovou.
Nebude chybět ani právní poradenství.
Mangav tumenge bacht the sastipen – Akana - šaj šunen romani relacia „O Roma
vakeren“. Šunena romane giľa the nevimata - andalo romano dživipen.
To je jen namátkový výběr z programové nabídky.
=[ Reportáž ]=
O Mezinárodním dni Romů v Praze a o pojmu anticikanismus
Výstavou o obětech rasově a ideologicky motivovaných útoků si s na pražském
náměstí Míru někteří romští aktivisté připomněli Mezinárodní den Romů. U
panelů se 27 jmény lidí, které násilníci od roku 1990 zabili kvůli jejich
jiné barvě kůže či jinému názoru, zapálili svíčky. Na panelech si
kolemjdoucí mohli přečíst jména a informace například o případech Tibora
Daniela, Tibora Berkiho či Filipa Venclíka. Akce se zúčastnila i Gabriela
Hrabaňová z Úřadu vlády, kterou pozval k mikrofonu Marek Polák.
„Studuji na Angloamerické univerzitě, magisterský obor mezinárodní vztahy a
diplomacie. Jsem zaměstnaná na Úřadu vlády jako manažerka pro Dekádu romské
inkluze a zapojila jsem se zpátky do aktivit Athinganoi.“
V poslední době je znám termín anticikanismus. Můžete nám vysvětlit, co
to znamená?
„Anticikanismus je něco, co jde za rasismus. Lidé dnes říkají: ‚Já nejsem
rasista, ale cikány nemusím.‘ Nechtěli by, aby jejich dcera přinvedla domů
manžela Roma, cikána, jak se říká.
A proto tento nový termín přesně vystihuje podstatu. A proč slovo cikán?
Protože tady se najednou do jednoho pytle házejí všechny různé skupiny,
nemusí to být jen Romové, ale jsou i tací, o kterých se říká, že jsou Romové
nebo cikáni, jen díky nějakému životnímu stylu.“
Co se proti tomu dá dělat?
„Je důležité zamyslet se na obou dvou stranách. Je potřeba podporovat
studium Romů. Musí se ukazovat, že jsou tu dnes Romové, kteří zastávají
dobré pozice, mají vychozené školy, nebo v současné době studují na
středních a vysokých školách a snaží se přispět této společnosti jako
rovnoprávní občané.“
Proč si myslíte, že lidé vnímají Romy tak, že většina jich je sociálně
slabých?
„Já si každopádně myslím, že média většinou ukazují právě negativní obraz
Romů. Ukazují se jako sociálně patologické jevy, nepřizpůsobiví občané. A
tento názor zastává většina společnosti. Vlastně se nemluví o čistém
rasismu, ale o anticikanismu.“
Dobré zprávy, co tím myslíte?
„Nedávno obletěla internety zpráva o policistovi původem z Čech, českém
Romovi, který uspěl v Anglii. Myslím, že takováto zpráva je jedna z těch
pozitivních, která ukáže zaměstnaného člověka. Proč se tady má používat
slovo Rom? Ano, v tomto případě, když budeme prezentovat Roma v pozitivním
smyslu slova, bude to ovlivňovat i veřejné mínění.“
Konal se mezinárodní den Romů. Athinganoi byl jedním z pořadatelů této
akce. Kdo ještě pořádal tuto akci a za jakým účelem?
„Akce na Náměstí Míru spolupořádalo občanské sdružení Dženo s Athinganoi.
Nápad vznikl na základě setkání přibližně 27 neziskových organizací 19.
března. Setkání přineslo nové nápady v tom, jak organizovat Mezinárodní dny
Romů, že to není pouze den o tanci, radosti, o zpěvu, že tento den by měl
ukazovat to, co se opravdu děje, to, že na situaci, na řešení, na nějakých
pozitivních systémových změnách by se mělo pracovat. A chtěli jsme taky
ukázat, že Romové jsou oběťmi rasově a ideologicky motivovaného násilí, že
nejsou taky jediné oběti, že v České republice se stalo 27 rasově a
ideologicky motivovaných vražd, a že mezi nimi bylo 15 Romů.“
Jakou formou jste toto prezentovali?
„Měli jsme výstavu na mobilních panelech na Náměstí Míru. Ve čtyři hodiny
jsme pietně zapálili svíčky. A nebyli jsme jediní. Takovouto podobnou akci
organizovali například v Pardubicích, Plzni a určitě ještě v jiných městech,
přímo i s tímto speciálním podtextem.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
 Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Veřejnost oslovily portréty obětí rasových útoků
Marie Vrábelová na pražském Náměstí míru oslovila ministryni Džamilu
Stehlíkovou, která také přišla oslavit Mezinárodní den Romů.
„Já si myslím, že to je nápad, kterým se prohlubuje význam tohoto svátku. Je
to opravdu svátek, svátek jara, svátek naděje, tance, hudby, vaření,
tradiční kultury. A nyní přišlo varování, což je myslím velmi účinný způsob
oslovení veřejnosti aktuální problematikou, protože když se tu znázorní
konkrétní osudy, je to lepší než obecná informace, že obětí rasismus
přibývá. Když vidíte jméno člověka, jak se to stalo, tak si k tomu vytváříte
lidský vztah, a přenáší se to na lidskou úroveň, do lidské dimenze, to
myslím lidi osloví. A jak jsem tu půl hodiny, na té výstavě, vidím, že lidé
se zastavují, čtou si to, a je na nich vidět, že o tom přemýšlí. Že to není
něco, kolem čeho projdou, jako projdou kolem nějaké obtěžující reklamy.
Zasáhne je to, přečtou si jeden příběh, čtou si další a je vidět, že dnes o
tom budou přemýšlet. A v tom je ten význam, i význam Mezinárodního dne Romů,
přimět lidi zamyslet se.“
Myslíte si, že by tady mělo být více politiků?
„Rozhodně. Ale já si myslím, že na příštím Mezinárodním dni Romů bude
politiků více, protože akce bude probíhat nejenom v Praze, ale na místě
činů, v rodišti obětí, kdy bude i možnost vyjádřit pietu i na hřbitově,
uctěním památky. A myslím si, že rozhodně přibude i místních politiků,
protože dnes je to poprvé, proto je zde politiků poskrovnu.“
O jiných mezinárodních dnech veřejnost ví. O tomto dni moc neví. Čím si
myslíte, že to je? Je to málo medializované?
„Já si myslím, že medializované je to dostatečně, přiměřeně. Problém je v
tom, že tento den je poměrně nový. Teprve se zapisuje do paměti. Každým
rokem bude přibývat lidí, kteří si na něj vzpomenou a připojí se třeba i k
nějaké pietní akci.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Brno velkolepě oslavilo Mezinárodní den Romů
V Brně se v úterý uskutečnil bohatý projekt pod názvem Brno slaví
Mezinárodní den Romů. V jeho rámci prostřednictvím hudby, tance, fotografií,
obrazů a ochutnávek jídla měli Romové šanci ukázat lidem z majoritní
společnosti pestrost a výjimečnost své kultury a svých tradic. Jednoho z
organizátorů akce, Michala Kročila, oslovila
Jana Šustová.
Brno slaví Mezinárodní den Romů, a to ve velkém. Co všechno jste
připravili k těmto oslavám?
„Ty letošní oslavy jsou poměrně bohaté, ve srovnání s minulostí. My jsme se
už v loňském roce domluvili mezi organizacemi, které pracují s Romy nebo
jsou romsky zaměřené. Takže budeme Mezinárodní den Romů slavit společně, co
se stalo loni poprvé. Letos jsme to stejným způsobem vymysleli znovu s tím,
že jsme se začali připravovat dříve, začali jsme se setkávat už v říjnu
loňského roku, sehnali jsme i dotace a dnes se půlroční práce zúročuje."
Jaký scénář oslav jste vymysleli?
„Začátek těch oslav byl na faře v Zábrdovicích, kde se už tradičně váží
pantličky v barvách romské vlajky na Strom tolerance. Strom tu zasadil v
roce 2003 pan inženýr Karel Holomek, zakladatel Muzea romské kultury,
Společenství Romů na Moravě a novin Romana Hangos. Po tom zahájení na faře
šel průvod přes celé město na Náměstí Svobody a odtud potom sem na Vaňkovku,
kde teď v odpoledních a večerních hodinách probíhá ten hlavní kulturní
program.
Co je všechno součástí toho kulturního programu?
„Vystupují tady soubory buď jednotlivých základních škol, anebo soubory,
které nějakým způsobem spadají pod jednotlivé organizace, o nichž byla
zmínka, nebo soubory, které fungují třeba úplně samostatně. Jenom pro
ilustraci jsou to soubory Jagory, Ludinky and dance, a další. Budou tady
vystupovat i hudební kapely dospělých lidí.“
Jak jste slavil Mezinárodní den Romů v Brně v minulosti? Přece jenom to
dříve nebylo tak spojené...
„Ano, v České Republice se tento den slaví od roku 2001, a v Brně tomu bylo
tak, že ty počáteční léta si každá organizace tu oslavu nějak připravila po
svém. Třeba my, jako Společenství Romů na Moravě, jsme v kooperaci s farou
Zábrdovice udělali vystoupení na faře, kde svůj program měl Drops, svůj
program mělo IQ Roma Servis, a protože se nám zdálo, že je to zbytečně
roztříštěné, tak jsme se domluvili a ten loňský ročník už jsme skutečně
udělali v kooperaci těch hlavních organizací, které s Romy pracují. Já je
tady i konkrétně zmínit, jsou to Společenství Romů na Moravě, Drom romské
středisko, IQ Roma servis, Muzeum Romské kultury, Občanské sdružení Petrov,
Nízkoprahové zařízení Pavlač a Středisko integrace menšin.. A na přípravě se
podílela také romská poradkyně Magistrátu města Brna Helena Kryštofová.“
Oslav Mezinárodního dne Romů se zúčastnil také hejtman Jihomoravského
kraje Stanislav Juránek.
„Dnes, když je ten den, kdy si máme připomenout den Romů, tak já si ještě
obzvlášť vzpomínám na to, že v Brně byla velká romská menšina, která odsud
musela odjet přes brněnské nádraží do koncentračních táborů. A dnes ten
pochod, který je, tak půjde z velké části stejnou trasou, kterou šli v té
době 2. světové války Romové. A já myslím, že je strašně důležité, aby se
dnes něco takového připomínalo a abychom hledali cestu ke vzájemnému
porozumění a abychom ji našli.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Mezinárodní den Romů v Muzeu romské kultury v Brně
K oslavám Mezinárodního dne Romů v Brně se připojilo i Muzeum romské
kultury. Na podrobnosti o tomto dni i o akcích v muzeu se jeho ředitelky
Jany Horváthové zeptala Jana Šustová.
Od kdy se slaví Mezinárodní den Romů ve světě?
„To, že se bude slavit 8. dubna, bylo rozhodnuto na 4. kongresu Mezinárodní
romské unie v roce 1990 ve Varšavě. A tím byla vyzdvižena tradice z roku
1971, kdy se konal první kongres pozdější Mezinárodní romské unie v Londýně
a konal se právě v těchto dubnových dnech. Přesně probíhal od 4. do 12.
dubna a toho 8. dubna bylo asi nějaké zásadní jednání o společné vlajce, o
hymně a o názvu Rom, takže byl ustanoven 8. duben jako Mezinárodní den Romů.
Pokud vím, tak u nás se slaví až od roku 2001.“
Co je typické pro jeho oslavy, když se podíváme mezi Romy do různých
zemí? Jsou nějaké typické společné znaky pro ty oslavy?
„Je to den, kdy se slaví spolupráce a přátelství Romů v různých zemích
světa, protože víme, že Romové dnes žijí roztroušeně po celém světě.
Zpravidla bývá součástí oslav nějaký obřad, který chce ty Romy propojit. U
nás to zase tak často vidět není, ale v zahraničí a i v Indii to indičtí
Romové slaví tak, že hází květiny do řeky, čímž se chtějí spojit s těmi
Romy, kteří žijí mnohem dál, protože ta voda tekoucí v řece je propojí. Také
při tom dni bývá vázání stužek na strom přátelství, ale bývá to také minuta
ticha za oběti rasového násilí, protože to se bohužel nevyhýbá žádné
evropské zemi. A také balkánští a kosovští Romové s velkou iniciativou
udělali hodně proto, aby se ten 8. duben slavil ve více evropských zemích,
než tomu bývalo dříve.“
A když se dnes, 8. dubna, podíváme k Vám do muzea, co jste připravili pro
návštěvníky?
„Tak především máme vstup zdarma, takže doufáme, že přijde co nejvíce lidí.
A dopoledne to vypadalo tak, že se lidé opravdu nechali volným vstupným
nalákat. Kromě toho máme tvořivé dílny, které jsou doprovodnými programy k
našim výstavám. Je tam dílna drátkování, kde si lidé mohou odrátkovat nějaký
předmět, a potom je dílna, ve které si mohou vyrobit sypané obrázky. Ty
dílny jsou volně přístupné od 15 hodin až do 17 hodin, takže může kdokoliv
přijít.“
V tvořivé dílně, kde se z drátků vyráběly prstýnky, nebo kde si lidé
mohli odrátkovat oblázky či jiné předměty, jsem zastihla několik malých
děvčátek: Tak můžu se zeptat, Kačenko, ty jsi dostala něco od paní v této
dílně, která pro Tebe něco vyrobila z drátků – copak jsi dostala?
„Prstýnek.“
A jak se Ti líbí?
„Líbí se mi moc“.
A kam ten prstýnek budeš nosit?
„Do divadla.“
A co ty dostaneš?
„Také prstýnek?“
A už jste něco vyráběly?
„Budeme dělat obrázky z písku.“
A jak se na to těšíš?
„Dobře.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Boxerský klub Palaestra
Na pražských Vinohradech už několik let působí boxerský klub Palaestra, jehož
svěřenci sklízí řadu úspěchů, a tak si Marek Polák pozval k mikrofonu
trenéra Jana Baloga.
„Občanské sdružení Palaestra bylo založeno, tuším, na podzim 1999 a jeho
náplní je práce s dětmi z ulice.“
Jedná se o sportovní záležitosti?
„Jedná se v podstatě o sportovní a vzdělávací aktivity. Snažíme se dostat
děti z ulice do našich prostor, kde se jim snažíme nabídnout naše sportovní
aktivity, konkrétně box a ještě jiné, které s tím souvisí, máme také
vzdělávací aktivity.“
Jaké vlastnosti získávají děti?
„Víceméně si osvojí pravidla slušného chování, sebekázně a jisté disciplíny.
Můžou si v podstatě u nás, když tedy dosáhnou nějakých úspěchů, osahat i to,
jak to vypadá ve vrcholovém sportu. Potom, když vědí, že by to chtěli dělat
opravdu naplno, mohou k tomu všemu ještě získat jiné služby, které souvisí
ať už s doprovodem do školy, nebo se sociálními aktivitami, které máme. Je
toho strašně moc, co můžeme nabídnout tomu jednotlivci, pokud opravdu chce
sportovat na vrcholovém prostředí.“
Jaké máte úspěchy?
„Nám se podařilo vychovat několik mistrů Republiky, vyhráváme nebo jsme na
prvních třech místech ve středočeské oblasti v kategorii žáků, kadetů a
juniorů, takže ty první místa máme vždycky.“
Kdy jste Vy sám začal boxovat?
„Já jsem začal se sportem, s boxem, někdy kolem dvanáctého roku a vrcholově
jsem ho dělal do jednadvaceti.“
Proč box?
„Ten sport je strašně levný, jde o to jenom chtít a podřídit se.“
Můžete vyjmenovat některé Vaše úspěchy?
„Já sám jsem vyhrál několikanásobně mistra republiky, tehdy ještě
Československa, byl jsem v československé reprezentaci juniorské, kadetské a
byl jsem nominován na Mistrovství Evropy.“
Měl jste potíže jako Rom?
Tak v tomhle sportu to tak moc nefunguje, protože se jedná o sport jeden
proti jednomu. Samozřejmě je tam také lidský faktor, ale když je ten
sportovec lepší, tak se to nedá žádným způsobem oklamat.“
Dočetl jsem se, že se věnujete také sociální oblasti. Můžete vyjmenovat
některé Vaše projekty a cíle?
„Nedá se prostě to dítě vytrhnout z té rodiny a říci, tak a teď budeš
sportovat a vzdělávat se. Ono to tak nefunguje, to dítě se vrací domů do své
lokality, do své rodiny, ta rodina má jisté problémy a handicapy. My se
snažíme tohle celé skloubit a nabídnou jakousi službu, ať už je to náš
klient. Čili jde o to skloubit dítě, nás a rodiče, aby to bylo ku prospěchu
všem třem subjektům.“
Jedná se vysloveně o romské děti nebo i neromské?
„My jsme otevřený klub a u nás nesportují jenom Romové. Nejsme také
uzavření. Naopak my jsme hluboce otevřené a multifunkční a multikulturní
centrum.“
A jak se Vám podařilo zrealizovat takovýto projekt?
„Musíme hlavně poděkovat městské části Praha 2, která nám vyšla vstříc. Máme
vlastní nízkoprahové centrum, tedy boxérnu, která sídlí v Americké 6.
Posléze máme ještě doučovací centrum, a to sídlí v Tůních 11, a to dohromady
je pro nás jakoby uzavřený prostor, kde můžeme realizovat ten svůj program.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
„O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 11. dubna je u konce. Ale
naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého
rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních
studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.
Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen
andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge
bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Jaroslav Sezemský a
Jan Mišurec.
| 
„Studuji na Angloamerické univerzitě, magisterský obor mezinárodní vztahy a
diplomacie. Jsem zaměstnaná na Úřadu vlády jako manažerka pro Dekádu romské
inkluze a zapojila jsem se zpátky do aktivit Athinganoi.“
Poslech:
Související články
„Já si myslím, že to je nápad, kterým se prohlubuje význam tohoto svátku. Je
to opravdu svátek, svátek jara, svátek naděje, tance, hudby, vaření,
tradiční kultury. A nyní přišlo varování, což je myslím velmi účinný způsob
oslovení veřejnosti aktuální problematikou, protože když se tu znázorní
konkrétní osudy, je to lepší než obecná informace, že obětí rasismus
přibývá. Když vidíte jméno člověka, jak se to stalo, tak si k tomu vytváříte
lidský vztah, a přenáší se to na lidskou úroveň, do lidské dimenze, to
myslím lidi osloví. A jak jsem tu půl hodiny, na té výstavě, vidím, že lidé
se zastavují, čtou si to, a je na nich vidět, že o tom přemýšlí. Že to není
něco, kolem čeho projdou, jako projdou kolem nějaké obtěžující reklamy.
Zasáhne je to, přečtou si jeden příběh, čtou si další a je vidět, že dnes o
tom budou přemýšlet. A v tom je ten význam, i význam Mezinárodního dne Romů,
přimět lidi zamyslet se.“
„Rozhodně. Ale já si myslím, že na příštím Mezinárodním dni Romů bude
politiků více, protože akce bude probíhat nejenom v Praze, ale na místě
činů, v rodišti obětí, kdy bude i možnost vyjádřit pietu i na hřbitově,
uctěním památky. A myslím si, že rozhodně přibude i místních politiků,
protože dnes je to poprvé, proto je zde politiků poskrovnu.“
Brno slaví Mezinárodní den Romů, a to ve velkém. Co všechno jste
připravili k těmto oslavám?
„Začátek těch oslav byl na faře v Zábrdovicích, kde se už tradičně váží
pantličky v barvách romské vlajky na Strom tolerance. Strom tu zasadil v
roce 2003 pan inženýr Karel Holomek, zakladatel Muzea romské kultury,
Společenství Romů na Moravě a novin Romana Hangos. Po tom zahájení na faře
šel průvod přes celé město na Náměstí Svobody a odtud potom sem na Vaňkovku,
kde teď v odpoledních a večerních hodinách probíhá ten hlavní kulturní
program.
„Vystupují tady soubory buď jednotlivých základních škol, anebo soubory,
které nějakým způsobem spadají pod jednotlivé organizace, o nichž byla
zmínka, nebo soubory, které fungují třeba úplně samostatně. Jenom pro
ilustraci jsou to soubory Jagory, Ludinky and dance, a další. Budou tady
vystupovat i hudební kapely dospělých lidí.“
„Ano, v České Republice se tento den slaví od roku 2001, a v Brně tomu bylo
tak, že ty počáteční léta si každá organizace tu oslavu nějak připravila po
svém. Třeba my, jako Společenství Romů na Moravě, jsme v kooperaci s farou
Zábrdovice udělali vystoupení na faře, kde svůj program měl Drops, svůj
program mělo IQ Roma Servis, a protože se nám zdálo, že je to zbytečně
roztříštěné, tak jsme se domluvili a ten loňský ročník už jsme skutečně
udělali v kooperaci těch hlavních organizací, které s Romy pracují. Já je
tady i konkrétně zmínit, jsou to Společenství Romů na Moravě, Drom romské
středisko, IQ Roma servis, Muzeum Romské kultury, Občanské sdružení Petrov,
Nízkoprahové zařízení Pavlač a Středisko integrace menšin.. A na přípravě se
podílela také romská poradkyně Magistrátu města Brna Helena Kryštofová.“
„Dnes, když je ten den, kdy si máme připomenout den Romů, tak já si ještě
obzvlášť vzpomínám na to, že v Brně byla velká romská menšina, která odsud
musela odjet přes brněnské nádraží do koncentračních táborů. A dnes ten
pochod, který je, tak půjde z velké části stejnou trasou, kterou šli v té
době 2. světové války Romové. A já myslím, že je strašně důležité, aby se
dnes něco takového připomínalo a abychom hledali cestu ke vzájemnému
porozumění a abychom ji našli.“
Od kdy se slaví Mezinárodní den Romů ve světě?
„Je to den, kdy se slaví spolupráce a přátelství Romů v různých zemích
světa, protože víme, že Romové dnes žijí roztroušeně po celém světě.
Zpravidla bývá součástí oslav nějaký obřad, který chce ty Romy propojit. U
nás to zase tak často vidět není, ale v zahraničí a i v Indii to indičtí
Romové slaví tak, že hází květiny do řeky, čímž se chtějí spojit s těmi
Romy, kteří žijí mnohem dál, protože ta voda tekoucí v řece je propojí. Také
při tom dni bývá vázání stužek na strom přátelství, ale bývá to také minuta
ticha za oběti rasového násilí, protože to se bohužel nevyhýbá žádné
evropské zemi. A také balkánští a kosovští Romové s velkou iniciativou
udělali hodně proto, aby se ten 8. duben slavil ve více evropských zemích,
než tomu bývalo dříve.“
„Tak především máme vstup zdarma, takže doufáme, že přijde co nejvíce lidí.
A dopoledne to vypadalo tak, že se lidé opravdu nechali volným vstupným
nalákat. Kromě toho máme tvořivé dílny, které jsou doprovodnými programy k
našim výstavám. Je tam dílna drátkování, kde si lidé mohou odrátkovat nějaký
předmět, a potom je dílna, ve které si mohou vyrobit sypané obrázky. Ty
dílny jsou volně přístupné od 15 hodin až do 17 hodin, takže může kdokoliv
přijít.“
„Prstýnek.“
A už jste něco vyráběly?
„Občanské sdružení Palaestra bylo založeno, tuším, na podzim 1999 a jeho
náplní je práce s dětmi z ulice.“
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články