Před 40 lety byl zavražděn Martin Luther King
V těchto dnech uplynulo 40 let od zavraždění Martina Luthera Kinga - právě v
době, kdy sen zesnulého baptistického kazatele o občanských právech znovu
oživuje černošský kandidát na prezidenta Spojených států amerických, píše
agentura AFP. Reverend King byl zastřelen 4. dubna 1968 jedinou střelou do
hlavy, když stál na balkoně motelu v Memphisu v jižanském státě Tennessee.
Letos v lednu by se byl dožil 79 let.
Záhady obestírající jeho smrt nebyly dodnes vyřešeny. Za vraždu byl odsouzen
uprchlý trestanec James Earl Ray k 99 letům vězení. Ray se k činu nejprve
doznal, ale potom jej popřel a mnozí dodnes zpochybňují oficiální verzi
vyšetřovacích orgánů, podle které jednal na vlastní pěst. Řada lidí odmítá
uvěřit, že by neznámý trestanec dokázal bez cizí pomoci uprchnout ze státní
káznice, naplánovat vraždu a obelstít Kingovu ochranku.
King se stal po smrti mučedníkem v boji za občanská práva, ale už za svého
života byl charismatickým hrdinou boje za rasovou rovnoprávnost. Jeho dráha
začala černošským bojkotem cestování v autobusech v Montgomery v jižanské
Alabamě v roce 1956, vedla přes nenásilné protestní pochody a vyvrcholila
slavným projevem ve Washingtonu v roce 1963. "Mám sen, že jednoho dne tento
národ povstane a bude skutečně žít podle svého kréda: ,Pokládáme za
samozřejmé pravdy, že všichni lidé byli stvořeni jako sobě rovni'," řekl
King čtvrt milionu lidí shromážděných ve Washingtonu. Jeho slova "mám sen"
se v Americe stala symbolem boje za rasovou rovnoprávnost.
Po čtyřiceti letech zkouší jeho pojetí v praxi demokratický kandidát na
prezidenta Spojených států Barack Obama, který je zároveň jediným
Afroameričanem v Senátu. Nedávný průzkum univerzity v Ohiu zjistil, že 52%
Američanů je dodnes přesvědčeno, že reverend King měl obrovský vliv na
rozvoj občanských práv ve Spojených státech, ale 39% oslovených černochů se
domnívá, že země má k rasové rovnoprávnosti ještě velmi daleko, píše AFP.
|