Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Blíží se den Romů, jak vy se na tento den připravujete? Oslavujete to, co pro vás znamená tento svátek?

„Tak pro mě osobně to je nový svátek, protože sama jsem o něm v minulosti nevěděla. Je to pro mě takový svátek, kdy si připomínám to, že jsem Romka a že tento den by se měl věnovat i nějakému zamyšlení, co vůbec Romové jsou, jaký je smysl být tady, tak vůbec s čím se potýkám. Všeobecně by tento svátek neměl být pouze jen romským nebo jen pro Romy, ale měl by být veřejným, pro všechny občany této republiky a pokud se tedy nějaké aktivity dělají, mám tedy na mysli třeba i kulturní akce, nebo akce nějakého jiného typu, pak by neměli být zaměřeny pouze na Romy. Je to sice svátek romský, ale jinde není řečeno, že to je jen pro Romy. Takže v Pardubicích se třeba připravuje oslava Mezinárodního dne Romů, připravuje se v jedné romské lokalitě, bude probíhat jakýsi den soutěží, bude tam i vystoupení, proběhne tam basketbalový souboj s místními pardubickými basketbalisty. Taktéž tam proběhne tisková konference, jelikož v Praze bylo před 14 dny setkání neziskových organizací, na kterém se shodly, že si připomenou tento den jako úctu k obětem rasových činů. Tak teď je jednotná strategie pro Mezinárodní den Romů, kdy se připomenou v rámci těchto oslav i oběti těchto činů. Takže v rámci tohoto dne i v Pardubicích proběhne zmínka o obětech rasových činů.“

Zaslechl jsem, že studujete, co přesně studujete?

„Já studuji v Pardubicích na univerzitě, obor sociální antropologie a mým hlavním zaměřením jsou Romové.“

Mino školu věnujete se ještě něčemu?

„Pracuji v Praze jako externí pracovnice pro Úřad vlády, konkrétně pracuji v kabinetu paní ministryně a v minulém i v letošním roce pracuji pro Evropský rok rovných příležitostí 2007. Tento rok je věnovaný převážně zprávám a ukončení tohoto programu.“

Co je náplní Vaší práce?

„Tak mojí náplní byla hlavně koordinace těch projektů, který se realizovaly v rámci projektů. V rámci tohoto programu bylo podpořeno sedm projektů, který se zaměřovaly na diskriminaci na základě pohlaví, rasy, náboženského vyznání, sexuální orientace“.

Jak Vy sama vnímáte situaci Romů v Čechách?

„Celkově si myslím, že situace se v určitém směru zlepšuje, ale jenom pro určitou skupinu Romů, protože nemůžeme hovořit o Romech jako o jedné homogenní skupině, na kterou platí úplně všechno stejně, jako pro tu skupinu. Tudíž si myslím, že se Romové jako skupina hodně stratifikuje, to znamená, že se vytvářejí vyšší vrstvy, nižší vrstvy, a tím pádem samozřejmě pro ty, kteří vidí prioritně jenom to špatné, tak vidí jenom sociálně vyloučené lokality. A zase ti Romové, který vnímají tu situaci pozitivně, vidí vysokoškoláky a čím dál tím se zlepšující situaci třeba v zaměstnání, i když je opravdu minimální. Prostě získat zaměstnání v některých částech republiky pro Romy už není takovým problémem“.

Pokud chcete oslavit Mezinárodní cen Romů s námi, tak přijďte 8. dubna od 14 do 17 hodin na Náměstí Míru v Praze. Letos se tam ale nebude tančit, zpívat, ani vařit. Od 14 hodin si každý může prohlédnout výstavu věnovanou více než třem desítkám obětí rasově a ideologicky motivovaných vražd, které se v ČR staly během posledních 20 let. Od 16 do 17 hodin se zapálí svíčky- na uctění památky obětí ale i na znamení naděje v lepší budoucnost, kterou bereme do vlastních rukou.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
02.04.2016	Oslavy Mezinárodního dne Romů budou na různých místech naší vlasti	O Roma Vakeren
31.03.2016	Největší oslavy Mezinárodního dne Romů budou letos opět v Brně	Zprávy ze života Romů
13.02.2016	Přípravy na Mezinárodní den Romů jsou v plném proudu	O Roma Vakeren
18.04.2015	V Brně se uskutečnil Týden romské hrdosti	O Roma Vakeren
08.04.2015	Společné vyjádření sedmi velvyslanectví k Mezinárodnímu dni Romů	Zprávy ze života Romů
04.04.2015	Poselství amerického velvyslance k Mezinárodnímu dni Romů	O Roma Vakeren
04.04.2015	Oslavy Mezinárodního dne Romů v Praze	O Roma Vakeren
31.03.2015	Mezinárodní den Romů v pražském klubu Meet Factory	Zprávy ze života Romů
28.03.2015	Přípravy na oslavy Mezinárodního dne Romů vrcholí	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„Především bych chtěl upozornit na malé drobnosti, které je nutno si při čtení Gabalova výzkumu uvědomit, velice dobře si je uvědomit. Za prvé Gabal říká, že Češi a Češky nevěří v integraci. To, že v integraci nevěří respondenti Gabalova výzkumu, říká jenom to, že oni nevěří. Ale tahle jejich nevíra může být v pozadí toho, že Romové jsou odsouváni někam na bok. Toto je děsně důležitý. Druhá věc, která z toho výzkumu vyplývá, je, že si myslí respondenti Gabalova výzkumu, že si za svou situaci můžou Romové sami. To, že si to myslí respondenti tohoto výzkumu, to neznamená, že si za svou situaci mohou Romové sami. Třetí věc, na kterou chci poukázat je, že Gabal říká, anebo výzkum, který uskutečnila jeho agentura říká, že 77 % Čechů věří, že nová vládní garnitura přinese změny. Proboha, odkud pramení taková víra? Tato vládní garnitura není ani první ani poslední, a situace Romů se přesto, že tady osm let vládla Sociální demokracie, nezměnila. Kde pramení ta víra?, opakuji. Čtete-li výzkumy tohoto typu, pořád myslete na to, že tohle je veřejné mínění, tohle si lidé myslí. Skutečná situace Romů závisí na něčem úplně jiném, než na tom, co si myslí většinová společnost. Titíž lidé, kteří si myslí, že si Romové za svou situaci můžou sami, jsou ti, kteří je neberou do zaměstnání, jsou ti, kteří se od nich stranní v dopravních prostředcích, jsou ti, kteří se na ně dívají přes prsty. Má-li se změnit situace Romů v České republice, musejí na tom stejně tak makat představitelé, lidé, občané z většinové společnosti, jako Romové samotní. Všichni vědí, že to, co může pomoci Romům, je vzdělání dětí a práce pro dospělé. Jinou cestu já neznám, jenomže jak to vypadá v našich školách? Jaká je pozice na základních školách malých Romů? Chovají se k nim učitelé stejně jako k ostatním, mají stejné šance? Přicházejí z prostředí, které je úměrné prostředí, z kterého přicházejí i děti z minoritní společnosti, měli šanci naučit se jazyk, systematičtěji „sedět na zadku“ a koukat do knihy jako jejich generační druhové na základních školách? Čili, ano vzdělání, ale také vyrovnávání šancí. Mluvím-li o vyrovnávání šancí pro děti, které vstupují do vzdělávacího systému, myslím teda především na to, že tady je zapotřebí pomoct“.

Dalo se předejít vyloučeným romským lokalitám?

„Především my pořád mluvíme o Romech jako o nějakých chudáčcích v koutku. Já znám spoustu Romů, kteří jsou naprosto integrováni. Mluvit o tom, že Romové nejsou integrováni, je nesmysl. Můžeme mluvit o tom, že zhruba 1/3 z nich žije na dně. Kdybychom se tomu věnovali před padesáti, čtyřiceti, třiceti, dvaceti lety, tak by třetina Romů nemusela být na dně. Jestli by to bylo pětina nebo šestina, to já neumím říct. Ale, že ten problém je vleklý a že se na něj kašlalo, a že se řešil způsoby, které byly naprosto nepřiměřené, že se řešily uplácením nebo nějakými sociálními dávkami, tak to je naše odpovědnost“.

Romové, kteří opustili naší republiku, jsou v jiných zemích zaměstnáni. Tady patřili do vyloučených lokalit, ale tam mají zaměstnání, stačí uživit děti a děti chodí do škol. Jak to, že jinde to jde a u nás to nejde?

„Takových konkrétních příkladů já bych mohl uvést hodně, opravdu hodně. V životě Romů, které jsem potkal v Londýně, se změnilo něco naprosto podstatného, jejich děti nastoupily do školy, kde je nikdo nešikanoval a nikdo je nesunul do poslední lavice nebo do koutku. Byly stejní a obrovskou rychlostí se naučily anglicky, obrovskou rychlostí začaly cítit, že jsou rovní mezi rovnými, a tenhle pocit je naprosto dominantní. My jsme pořád monokulturní, homogenní společnost, pro kterou je jinakost něco odsouzeníhodného, a to je prostě náš problém a ne romský problém. Mluvili jsme o integraci a je zapotřebí ji opakovat do nekonečna. Nejde o to, aby se někomu vzal jeho jazyk, jeho kultura, jeho styl, jeho nahlížení na svět. Mluví se o tom, že musím vytvořit šanci pro toho, aby se v pracovním, vzdělávacím, profesním prostě cítil stejně jako všichni ostatní bez toho, aby se musel něčeho podstatného ze své identity vzdát.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
27.02.2016	Vláda chce snížit počet ghett v Česku	O Roma Vakeren
17.10.2015	Premiér se sešel se starosty obcí, kde jsou sociálně vyloučené lokality	O Roma Vakeren
13.06.2015	Nová Analýza sociálně vyloučených lokalit zaznamenala 606 míst	O Roma Vakeren
27.05.2015	Počet ghett se od roku 2006 zdvojnásobil, žije v nich až 115 tisíc lidí	Zprávy ze života Romů
28.11.2013	30 tisíc Romů v Moravskoslezském kraji žije ve vyloučených lokalitách	Zprávy ze života Romů
21.04.2013	Studentský recept proti chudobě	Zprávy ze života Romů
10.12.2011	Jak se pozná sociálně vyloučená lokalita	O Roma Vakeren
05.11.2011	Fotografická výstava Proměny v Moravskoslezském kraji	O Roma Vakeren
21.09.2011	Šimůnková: Předkládaný materiál řeší sociální vyloučení jako takové	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„Od března jsou v agentuře zaměstnáni první zaměstnanci s tím, že experti nejsou k dispozici okamžitě. Takže pokud jsme usilovali o osoby, které jsou opravdu odborníky, tak jsme museli respektovat to, že je jejich stávající zaměstnavatel neuvolní okamžitě, proto někteří z nich nastoupí třeba až v průběhu května nebo června, takže ten finální stav, kompletní naplnění, bude pravděpodobně ještě nějaký měsíc trvat. Nicméně agentura už má svého ředitele, stal se jím pan inženýr Marek Podlaha, je to člověk, který má zkušenosti se zaměstnáváním příslušníků romského etnika.“

A máte informace o tom, že pan ředitel už navštívil lokality, které jste vybrali a už tam zhodnotil situaci?

„Vím o tom, že pan ředitel Podlaha ve spolupráci s paní ministryní, zahájili návštěvu všech pilotních lokalit, kterých je celkem 12. Nicméně těch skutečných lokalit nebo obcí je 10 a dvě lokality jsou tvořeny mikroregiony, kdy každý mikroregion se skládá z několika malých obcí. Takže to postupné navštěvování bude trvat ještě nějakou dobu a bude pokračovat další konkrétní prací v lokalitách.“

Myslíte si, že agentura skutečně napomůže tomu, aby se Romové integrovali do společnosti, aby ubývalo těchto sociálně vyloučených lokalit?

„Je velkou ambicí agentury, aby vytvořila metody sociální integrace, které by měly napomoci začleňování příslušníků romského etnika. Věřím že takové metody se zcela jistě objeví. Nicméně je potřeba počítat s tím, že ty výsledky budou velmi pomalé, protože zkušenost je taková. Pokud se osahuje výsledků velmi rychle, tak většinou nejsou udržitelné. Takže s agenturou je potřeba mít trpělivost a vyčkat, jakých metod se dočkáme s tím, že by to měly být metody, které by měly být aplikovatelné i v dalších lokalitách, kterých je v České republice přes 300.“

Máte informace o tom, v jakých krajích dobře pracují neziskové organizace, nebo jaká je ta spolupráce?

„Vím o tom, že jsou zcela jistě obce, kde jsou neziskové organizace nepominutelným partnerem agentury, tam také asi agentura zahájí svou činnost nejdříve, protože tam má partnera vedle obce, která je samozřejmě tou klíčovou právnickou osobou. Neziskový sektor je zcela jistě dalším klíčovým hráčem, takže určitě minimálně v Ústí, v Přerově, v Brně jsou organizace, které dokáží být agentuře partnerem a budou zcela jistě zapojeny do místního partnerství.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
09.01.2016	Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letech	O Roma Vakeren
19.12.2015	Agentura pro sociální začleňování bude spolupracovat s dalšími devíti městy a obcemi	O Roma Vakeren
28.11.2015	Město Žlutice zlepšilo sociální situaci svých obyvatel	O Roma Vakeren
14.11.2015	Obec Velké Hamry u Tanvaldu ukázkově využívá spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování	O Roma Vakeren
06.06.2015	Ředitelem Agentury pro sociální začleňování se stal Radek Jiránek	O Roma Vakeren
27.05.2015	Agenturu pro sociální začleňování má vést Radek Jiránek	Zprávy ze života Romů
19.05.2015	Premiér se sejde s nespokojenými úředníky Agentury pro sociální začleňování	Zprávy ze života Romů
19.05.2015	Situaci ve vládní Agentuře pro sociální začleňování řešil premiér	Zprávy ze života Romů
15.05.2015	Na post ředitele Agentury pro sociální začleňování kandiduje 7 zájemců	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

„Je tam velmi známé kino Alfa, kde bydlí stovky Romů.“

To je uvnitř města?

„Je to ve středu města. Je to několik paneláků.“

V čem vy vidíte problém?

„Problém je v tom, jak se mnozí Romové dívají třeba na to, co se momentálně děje, příliš tomu nerozumí, nechápou to a neuvědomují si že nyní je skutečně čas zamyslet se nad svým způsobem života a nad tím, jestli ten život nevzít do svých vlastních rukou. Byli zvyklí, že se o ně stát stará, ale v současné době, kdy přišli o několik tisíc korun na dávkách, tak se jejich postoj mění.“

Většinou jejich děti vidí, jak rodina žije, a nemají základní návyky. Dělá se u vás něco s těmito dětmi?

„Určitě. Jsou terénní sociální pracovníci a je i koordinátor vzdělávání, který v současné době má asi dvacet dobrovolných pracovníků, kteří navštěvují pravidelně rodiny a snaží se do každé z nich vnést myšlenku vzdělání, aby mu rodina přikládala opravdovou důležitost, aby se mohli sami o sebe do budoucna postarat. Navíc je tam nový pracovník, který bude pracovat s věkovou skupinou 15 - 26 let, ale zaměří se především na skupinu 15 - 18 let, protože to je skupina, kdy mladí opustí základní školy a nepokračují v dalším vzdělávání. To období třech let, si myslíme, je období, kdy potřebují nějakou motivaci, podporu, aby svůj život někam směřovali, vedli. Aby si nevzali za vzor rodiče, kteří jsou dlouhodobě bez práce a na dávkách hmotné nouze. Já se v těch lokalitách pohybuji, a mohl bych vyprávět o desítky životních příběhů. Jsou lidi, kteří by byli rádi, aby jejich děti studovaly, ale ty podmínky jsou takové, že to nelze.“

Jaké většinou byly důvody k tomu, že se lidé ocitli ve vyloučených lokalitách? Co k tomu vedlo?

„Většinou to byla tragická událost v rodině. Většinou úmrtí. Z mé zkušenosti vím, že při pohřbu se vzala rychlá půjčka, najednou nebylo z čeho to platit, tak se přestal platit nájem, nezaplatily se tři nájmy, najednou se rodina ocitla v holobytě. Tam byla taková situace, že to nájemné bylo minimální, třeba tisíc korun, ale byly tam elektrické přímotopy atd., takže byl zas dluh na elektrice, přišlo roční vyúčtování přes 20 000. Samozřejmě ti lidé neměli na to, aby zaplatili, tak najednou byli bez elektriky, což nebylo možné například v zimním období, takže se dostali ještě hlouběji a nakonec skončili třeba někde u své rodiny, která právě už bydlela v té vyloučené lokalitě.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
27.02.2016	Vláda chce snížit počet ghett v Česku	O Roma Vakeren
17.10.2015	Premiér se sešel se starosty obcí, kde jsou sociálně vyloučené lokality	O Roma Vakeren
13.06.2015	Nová Analýza sociálně vyloučených lokalit zaznamenala 606 míst	O Roma Vakeren
27.05.2015	Počet ghett se od roku 2006 zdvojnásobil, žije v nich až 115 tisíc lidí	Zprávy ze života Romů
28.11.2013	30 tisíc Romů v Moravskoslezském kraji žije ve vyloučených lokalitách	Zprávy ze života Romů
21.04.2013	Studentský recept proti chudobě	Zprávy ze života Romů
10.12.2011	Jak se pozná sociálně vyloučená lokalita	O Roma Vakeren
05.11.2011	Fotografická výstava Proměny v Moravskoslezském kraji	O Roma Vakeren
21.09.2011	Šimůnková: Předkládaný materiál řeší sociální vyloučení jako takové	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„Občanské sdružení Slovo 21 existuje od roku 1999, takže v tomto roce 2008 slavíme už desáté výročí. Zabýváme se jednak projekty na podporu romské vzdělanosti a také pořádáme romský světový festival Khamoro, který určitě posluchači znají. A kromě těch projektů zaměřených na Romy realizujeme ještě projekty, které podporují integraci cizinců do české společnosti.“

Letos budete pořádat přípravný kurs na vysoké školy. Mohla byte nám říct o tom něco bližšího?

„To je už pátý ročník, letos se celý projekt jmenuje Džadu reder, neboli ‚pokračuj‘. Jsou to bezplatné přípravné kurzy po celé České republice pro romské zájemce o vysoké školy.“

Kdo se může zúčastnit?

„Zúčastnit se mohou naprosto všichni, kteří mají maturitu a chtěli by studovat vysokou školu, nebo kteří v tomto roce skládají maturitu. A do kurzu se mohou zapojit i studenti třetích ročníků, kteří by se už nyní chtěli začít připravovat na přijímací zkoušky.“

Kde bude kurz probíhat?

„Kurzy zatím probíhají v Ústí nad Labem, v Karlových Varech, v Plzni, v Olomouci a v Ostravě. Ale pro letošek máme novinku, nejsme omezeni pouze na tato města, ale kurzy můžeme realizovat po celé republice.“

Kdy začne tento kurz?

„Tak některé kurzy už běží vzhledem k tomu, že termín přijímacích zkoušek se blíží, tak pro samotné studenty by bylo nejlépe začít co nejdříve, což je samozřejmě v našem projektu možné, protože, jak už jsem říkala, projekt již běží.“

Budou studentům poskytovány nějaké studijní materiály?

„Kurzy jsou úplně zdarma, poskytujeme zdarma také učební materiály. A dokonce jsme schopni pokrýt i cestovní náklady, pokud student potřebuje dojíždět do místa kurzu.“

Jaká je úspěšnost studentů?

„Tak za ty 4 roky, pokud uděláme průměr, tak úspěšnost studentů u přijímacího řízení se nám pohybuje kolem 60 %.“

Věková kategorie rozhoduje?

„Kurzy nejsou vůbec věkově omezeny, měli jsem účastníky ze 3. ročníku, kterým bylo 17 nebo 18 let, ale měli jsme zároveň i třeba padesátileté účastníky. Takže vůbec žádné věkové omezení neklademe.“

Kam nebo na koho se mohou studenti obrátit?

„Tak nejlépe udělají, když zavolají na telefonní číslo 222 511 434 a obrátí se na Denisu Mikovou a nebo napíšou e-mail slovo21@centrum.cz.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
09.04.2016	Díky projektu Jileha se romské ženy dozvídají o svých právech a možnostech	O Roma Vakeren
20.02.2016	Projekt Barvalipe: Roma Leadership Program se zaměřil na to, jak být vůdčí osobností	O Roma Vakeren
21.11.2015	Neziskové organizace Slovo 21 a Romea letos pomohly najít práci 25 nezaměstnaným Romům z Prahy	O Roma Vakeren
16.05.2015	Ženská romská skupina Manushe připravuje nový projekt Jileha – Srdcem	O Roma Vakeren
18.04.2015	Projekt Barvalipen Roma Leadership Program aneb Bez elit to nepůjde!	O Roma Vakeren
22.11.2014	Mladé Romky mají za sebou roční politický výcvik	O Roma Vakeren
13.09.2014	Romské vysokoškolské studentky se připravují na politickou kariéru	O Roma Vakeren
17.07.2014	Mami, tati, já chci do školy!	Zprávy ze života Romů
29.03.2014	Projekt Rom-Act prostřednictvím vzdělávání zlepšuje situaci romských žen	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„Na Praze 5 je mnoho neziskových organizací a také je tam teď velmi příznivé období, kdy se s neziskovkami velmi spolupracuje. I kolegy zastupitele jsme získali pro to, že ten neziskový sektor je důležitý a v těch věcech třeba, jako je teď nový sociální zákon nebo další věci, nám ty neziskové organizace velmi pomáhají. Samozřejmě to jsou organizace, které se zabývají sociální problematikou, ale máme i organizace, které se zabývají ochranou přírody, kulturou, volným časem dětí a mládeže, potom je to Člověk v tísni, který nám moc pomáhá s terénní prací na Praze 5, kde máme velkou romskou skupinu spoluobčanů. Takže to jsou takové úžasné organizace, které pro nás moc dělají.“

Vy jste vzpomněla Romy, spadají do spolupráce i romské organizace?

„Určitě. Máme sice maličkou, ale velmi aktivní organizaci Romano Dives, která sídlí v Plzeňské ulici. A právě ty terénní pracovnice z Člověka v tísni jsou takové naše stěžejní body, od kterých získáváme informace o té naší etnické skupině.“

Často neziskové organizace naříkají, že je nedostatek peněz? Jaká podpora plyne z Městské části Prahy 5 právě těmto organizacím?

„Je to několikastupňová pomoc. Třeba ty organizace, které měly štěstí, tak jsou v prostorách, které vlastní Městská část Praha 5, podle toho se s Městskou částí domlouvají na výši nájmu, což je pro ně určitě výhodné. A potom máme grantový systém, kam se mohou přihlásit, takže spolupráce je. Potom ještě spolupracujeme při takových slavnostech, jako jsou třeba Vánoční a Velikonoční trhy. My využíváme toho, že lidé se zajímají o tyto akce a je tam umístěn stánek s neziskovými organizacemi, kde se mohou setkat přímo s pracovníky neziskových organizací, získat materiály. A už mají konkrétní kontakt. Už to není anonymní organizace, ale už mu ten a ten řekne, že se to tak a tak dělá.“

Setkáváte se pravidelně s neziskovkami?

„Setkáváme se pravidelně. S těmi velkými jednou za čtvrt roku, to máme čtyřikrát za rok. S těmi menšími při různých oslavách, jako je oslava Dne země, Mezinárodního dne dětí.“

Jaké peníze jste třeba letos rozdali?

„Městská část Praha 5 má skoro miliardový rozpočet. Na městské části Praha 5 žije 80 000 obyvatel a občané se zajímají o věci veřejné. Takže možná i tam je vstřícnost oboustranná. A také městská část v letošním roce uvolnila téměř 8 milionů grantovým systémem, to je asi velká podpora.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
19.09.2003	Jak žijí Romové v Praze 5	O Roma Vakeren

V Muzeu romské kultury teď probíhá výstava vašich fotografií s názvem Neviditelní. Co všechno zahrnují ty fotografie, z jakých pocházejí zemí?

„Pocházejí ze 4 evropských zemí, a to z České republiky, z několika míst Slovenska, z Ukrajiny a z Francie.“

Můžete říct nějaké porobnosti o těch jednotlivých zemích, třeba o Francii. Jakou romskou komunitu jste tam našel, jakou jste fotografoval?

„Já jsem původně jel do Francie se záměrem studovat život tamních Romů, a nalezl jsem tam komunitu v nechvalně proslulé čtvrti Saint Denis, což je předměstí Paříže, kde byly slavné nepokoje, nebo spíš méně slavné nepokoje. Tam jsem nalezl komunitu Romů z Rumunska, kteří tam přišli za lepším životem, ale v tom se spletli a ten jejich život se ještě mnohem více propadl a ocitli se v bludném kruhu.“

Čím se živí tito Romové ve Francii?

„Tak především žebrotou, potom sběrem kovů, prodejem ve sběrnách.“

Kdy jste byl ve Francii?

„Já jsem ve Francii byl v prosinci 2006. O měsíc později Rumunsko vstoupilo do Evropské unie, takže se ty podmínky trošku změnily, a ti Romové také vstup do Evropské unie očekávali s velkým nadšením a očekáváním. Na kolik se ta situace změnila, nevím. Mám informace, že se ještě dramaticky zhoršila díky politice Francie a celkově Paříže.“

Potom další zemí, kterou jste dokumentoval, je Ukrajina. Kde jste přesně byl, v jaké komunitě, a co na ní bylo zvláštního, čím Vás zaujala?

„Na Ukrajině jsem navštívil komunitu Romů v Užhorodu. Je jich tam několik, asi čtyři nebo pět, ale já jsem navštívil komunitu Radvanka, což je asi největší komunita, čítající až několik tisíc Romů. A zvláštní je v tom, že tam je hodně cítit náboženský duch, protože všichni Romové jsou tam v církvi zvané Džido Del, což znamená Živý Bůh, a ta jejich víra jim dává určitou naději do života, všechno berou pozitivně a s rezervou, a je to tam strašně cítit. A navíc ta víra jim pomohla z určitých závislostí a problémů s drogami. Takže v některých ohledech život tam vypadá až ideálně. I když ti Romové žijí v hodně špatných podmínkách, přesto se tváří velice pozitivně a je tomu jinak než třeba na Slovensku.“

Tím se dostáváme na Slovensko, které jste také fotografoval. Jaké tam máte zkušenosti s Romy?

„Tak ty zkušenosti jsou různé, protože já jsem navštívil komunit několik, hlavně na Východním Slovensku. Chmiňanské Jakubovany, které jsou trošku problematickou komunitou, kde jsou špatné vztahy s majoritní společností, potom nedalekou Červenici, kde je ten stav takový ideální, kde Romové žijí mezi ne-Romy, mají spolu přátelské vztahy, děti chodí do školy, takže to je až taková ukázková vesnice. Všichni Romové pracují. No a potom tam jsou tuším fotografie z Telgártu, kde jsem dělal jazykový výzkum, a tam je ta situace trošku složitější, i mezi samotnými Romy, kteří se proti sobě vydělují a nemají se navzájem moc rádi.“

A potom zbývající zemí je naše Česká republika. V jakých místech jste se pohyboval s fotoaparátem tady u nás?

„Já jsem se několik let pohyboval v Matiční ulici v Ústí nad Labem, kde jsem dělal mezinárodní projekty pro romské děti. Byly to dobrovolnické projekty, kam jezdili cizinci, aby dětem naplňovali volný čas o prázdninách. A právě tam jsem dokumentoval tamní život i osudy tamních dětí. A odkaz této výstavy jsem věnoval Marianovi, což byl romský chlapec, který zahynul pod koly automobilu, který ho srazil přímo u jeho bytovky, když si šel koupit zmrzlinu do obchodu. Takže jsem mapoval osudy určitých lidí tam. A další lokalitou je Praha. Tam jsem nedokumentoval život Romů, ale protest Romů proti politice Jiřího Čunka, který byl před úřadem vlády v dubnu roku 2007.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
07.12.2013	Nakladatelství Kher vydalo metodickou příručku Rozumění pro učitele pracující s romskými žáky	O Roma Vakeren
10.08.2012	Galerie NoD zahajuje v rámci týdne Prague Pride výstavy Laďi Gažiové a Lukáše Houdka	Zprávy ze života Romů
30.06.2012	Vzniklo nové e-nakladatelství romské literatury Kher	O Roma Vakeren
24.03.2012	Výstavy prezentují mladé i starší romské literáty	O Roma Vakeren
08.10.2011	Humanistická a dokumentární fotografie Lukáše Houdka	O Roma Vakeren
18.04.2011	Výstava "Dobré slovo je jako chleba" předtaví 15 romských spisovatelů	Zprávy ze života Romů
27.11.2009	Výstava fotografií Lukáše Houdka D/ROMové míří do Stříbra	Zprávy ze života Romů
09.04.2008	Výstava Žiji v poušti představí hledání indicko-romských paralel	Zprávy ze života Romů
13.02.2008	Romský plakát a Fotografie z evropských „ghett“ nově v Muzeu romské kultury	Zprávy ze života Romů