Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28-03-2008
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Dnes vás nejdříve pozveme na filmový festival Febiofest a na koncert
světoznámého skladatele Gorana Bregoviče a představíme vám pracovního
poradce, kterému se daří zaměstnávat Romy v Sokolově.
Mangav tumenge bacht the sastipen – Akana - šaj šunen romani relacia „O Roma
vakeren“. Šunena romane giľa the nevimata - andalo romano dživipen.
To je jenom namátkový výběr z programové nabídky.
=[ Reportáž ]=
Film Guča! a romská hudba na festivalu Febiofest
Včera byl v Praze slavnostně zahájen 15. ročník Mezinárodního filmového
festivalu Febiofest, který divákům představí 249 filmů ze 64 zemí. Jeden z
filmů se odehrává v romském prostředí a podrobnosti o něm má Jana Šustová.
Film Guča! vypráví o lásce dcery nejlepšího srbského trumpetisty Satchmo
Trandafiloviće, která se zamiluje do nadějného muzikanta romského orchestru
Sandokhan’s Tigers. Jejímu otci se však nezamlouvá chlapcův romský původ a
proto se vehementně snaží oba milence rozdělit. Další informace o filmu nám
sdělila programová ředitelka Febiofestu Hana Cielová.
„Je to vlastně taková balkánská komedie. Pro ty, kteří mají rádi filmy Emira
Kusturici, bych řekla, že je to něco v takovém duchu. Dokonce je tam přesně
ten typ hudby, protože tam hraje velice slavný orchestr, která se jmenuje
Boban ans Marko Marković Orchestra, je to taková ta typická balkánská
dechovka. Ale v tomto filmu to není jenom jako kulisa, ale hudba hraje
velice dramatickou a významnou roli z hlediska příběhu, protože Guča je
městečko, kde se každoročně koná soutěž těch nejlepších trumpetistů. A
historka je trošku variace na Romea a Julii, protože romský kluk, který se i
jmenuje Romeo, a dívka srbského muzikanta Julie se zamilují. Samozřejmě
rodiče z toho nejsou úplně nadšení, ale Juliin táta prohlásí, že pokud ho
Romeo porazí v té soutěži v Guči, tak mu dceru dá. A pak je to vlastně celé
o tom.“
Film Guča! vznikl v koprodukci Srbska a Černé Hory, Bulharska, Rakouska a
Německa. V roce 2006 ho natočil režisér Dušan Milić, který spolupracuje s
Emirem Kusturicou. Atmosféra Milićových filmů se podobá dílům Kusturici,
neboť mladý srbský režisér také nachází těžiště svých filmů v prostředí
temperamentních Romů a v jejich energické hudbě. Ke stylové podobnosti
těchto dvou tvůrců přispívá volba stejného kameramana Petara Popoviće. O
filmu Guča! ještě programová ředitelka Febiofestu Hana Cielová uvedla:
„Je to film u nás úplně neznámý, ale je velice populární ve světě, protože
projel už spoustu festivalů. A je to asi díky i té nakažlivosti a té
exotičnosti, že se velice líbí nejen v Evropě, ale opravdu na celém
světě.“
Film Guča! můžete zhlédnout příští týden, a to v pondělí 31. března a v
pátek 4. dubna v pražském kině Village Cinemas Anděl.
Ale Febiofest
neprezentuje jen filmy. Filmový program festivalu totiž doprovodí Febiofest
Music Festival, na který je vstup zdarma a na kterém vystoupí také několik
romských skupin. Zrovna v těchto chvílích hraje ve Village Cinemas kapela
Bengas. V neděli 30. března se od 21 hodin můžete těšit na koncert
rokycanské skupiny Le Chavendar. A největší zahraniční hvězdou Febiofest
Music Festivalu budou jihofrancouzští Mango Gadzi. Tato skupina uchvacuje
svým osobitým pojetím gypsy music, které těží z různorodosti hudebního
zázemí jednotlivých členů kapely. Osm muzikantů totiž rozehrává směsici
hudební poezie v imaginárním jazyce se španělskými, arabskými či romskými
názvuky za použití rozličných akustických nástrojů. Jako instrumentalisté
vás uchvátí hrou na flamenco kytaru, saz, housle, flétnu, basu, bicí,
darbuku či arabskou loutnu ud. Po vizuální stránce jejich vystoupení
obohacuje tanečník flamenca. Skupina Mango Gadzi vystoupí v pátek 4. dubna
od 20 hodin.
Další podrobnosti o promítání filmů i o koncertech najdete na internetových
stránkách www.febiofest.cz.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
 Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Pražský koncert Gorana Bregoviće
Máme tu pro Vás ještě jednu pozvánku. Světoznámý skladatel Goran Bregović
vystoupí v pondělí v pražském Kongresovém centru. Tento balkánský hudebník se
také proslavil tvorbou hudby k filmům. Více informací řekla Erice Janičové
Olga Wieczorková z pořádající organizace.
„Goran Bregović je nejpopulárnější balkánský skladatel, který se proslavil
už na celém světě. Začínal jako rockový hudebník v rockové kapele. Dnes je
už významný také jako filmový skladatel a skládá i folkovou hudbu, která se
opírá o balkánské folkové motivy a romské motivy.“
Pan Bregović by měl vystoupit 31. března u nás v Kongresové centru.
„Vystoupí, začíná se v 8 hodin a umělec vystoupí se svým Svatebním a
pohřebním orchestrem, takže tam bude více než 50 účinkujících.“
Mohla byste nám ještě říci, jak vystupuje ve světě?
„Je to docela známý skladatel, začínal v Sarajevu před válkou, takže byla to
tedy úplně neznámá hudební oblast pro Evropu a celý svět, takže díky jeho
tvorbě se balkánská hudba vůbec proslavila poprvé.“
Jaká si myslíte, že je obliba v České republice?
„Bregović tady není poprvé, jeho koncerty v minulosti byly docela úspěšné.
Češi, myslím si, že mají rádi takovou energickou hudbu, taneční, a i
Bregović sám často říká, že se tady cítí dobře.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Je etické vybírat poplatky u lékaře?
Stále více se diskutuje o poplatcích u lékaře. Je etické vybírat
platby od lidí, kteří mají nízké příjmy a nebo žijí na hranici
chudoby? Jak Janu Mišurcovi řekla radní Prahy 5 Jitka Matoušková,
pacienti by se měli o pomoc obrátit na své příslušné sociální
referáty.
„Poplatky u lékaře mi přijdou takové podivné, lidé jsou pojištěni u svých
pojišťoven a toto mi přijde jako placení navíc.“
Setkáváte se i vy sama, že by lidé neměli na poplatky?
„Asi ten poplatek zaplatí, ale velmi neradi, přijde jim to nespravedlivé.“
Jak by se měli zachovat lidé, kteří opravdu nemají peníze navíc na
lékařské poplatky?
„Jestli je opravdu nemají, tak bych jim poradila, aby se stavili na svém
sociálním odboru a tam to se sociálními pracovnicemi řešili.“
Jak se díváte na placení poplatků třeba ze stran maminek v porodnici?
Platí se i za kojence nemalé částky.
„Je to i problém etický, protože maminky nejsou nemocné, porod je velmi
fyziologická věc a úžasná věc. A když se narodí miminko, tak je to také
zpráva do světa o té rodině a myslím, že tyto lidi v uvozovkách trestat za
toto je velmi, velmi nehezké. Takže bych maminkám poradila, ať se začnou
také zajímat o alternativní porody, ať zůstávají doma a tento krásný okamžik
si užijí v okruhu svých blízkých. Asi by ti lidé měli opravdu vědět, za co
platí a proč platí, tak potom se lépe rozhodují.“
Když je třeba maminka samoživitelka, opravdu nemá na zaplacení faktury za
sebe a za dítě za pobyt v nemocnici, může jí být třeba odpuštěn tento
poplatek?
„No, tak bylo by to velice velkorysé i od té nemocnice, ale ta asi nebude
tyto věci zkoumat. Asi to maminka zase bude muset řešit v místě svého
trvalého bydliště, nebo tam, kde jí znají, vědí o ní a kde se může domluvit.
Asi zase na tom sociálním odboru, to bude takové i pro ní velmi vstřícné,
než to tase někde vysvětlovat v nemocnici, kde nikoho nezná. Bude to pro ni
lepší, tam kde se cítí lépe.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Diskriminace v zaměstnání
Diskriminace v zaměstnání, to je téma, s kterým se Marie
Vrábelová obrátila na Miroslava Dvořáka z Poradny pro občanství
a lidská práva.
„Diskriminace znamená určité rozlišení, vydělení určitých kategorií
zaměstnanců podle konkrétních znaků. Jsou to jednak ženy, jednak zaměstnanci
z určitých etnických nebo rasových menšinových skupin, jsou to lidé staršího
věku, zdravotně postižení, lidé s menšinovou sexuální orientací a mohou to
být i lidé, i když to asi nebude v České republice dominantní problém, s
určitým náboženským vyznáním.“
Jaké jsou ty základní indicie, kdy dochází k té diskriminaci nebo šikaně?
„Správně jste řekla, že za diskriminaci se považuje i ponižování, šikana. Za
diskriminaci se považuje i navádění k diskriminaci nebo postih toho, kdo si
stěžuje na to, že byl diskriminován. Pakliže si tedy podám podnět na
inspekci práce pro nedodržování zásad rovného zacházení a můj zaměstnavatel
se mnou rozváže pracovní poměr, tak pak samozřejmě nejen, že mohu napadnout
platnost výpovědi, ale mohu ho také žalovat za diskriminaci.“
Co bývá takovým stěžejním momentem, kdy mohu tvrdit, že jsem
diskriminován?
„Vždy musím vycházet z určitého srovnání. Musím mít skupinu zaměstnanců,
kteří nesplňují stejný diskriminační důvod jako já, tedy nejsou to Romové, a
je s nimi zacházeno ve stejné situaci, ve stejném zaměstnání, na stejných
pozicích, příznivěji než se mnou. To znamená, že mají třeba vyšší příjem,
vyšší odměny, ačkoli pracují stejně jako já. To by byla typická
diskriminace. Nebo nedostanu práci, protože se vyznačuji nějakým osobnostním
rysem, diskriminačním důvodem, který je mimo moji kontrolu.“
Jak mohu prokázat diskriminaci?
„Když se budeme bavit o diskriminační žalobě, tak tam vycházíme z toho, že
pokud tomu soudu prokážeme nebo alespoň hodnověrně potvrdíme, že v rámci
toho srovnání došlo k nevýhodnému zacházení a zároveň označíme ty osoby,
které oproti nám byly v té situaci zvýhodněny, tak v podstatě celá ta
důkazní tíže v celém následném procesu leží na straně žalované, v tomto
případě by to bylo na tom zaměstnavateli. Pokud by zaměstnavatel legitimitu
svých rozhodnutí neprokázal, soud by potvrdil, že došlo k diskriminaci.
Pokud není srovnání, není nikdy možné mluvit o diskriminačním sporu. Pokud
bych byl v té situaci, zašel bych za vedoucím pracovníkem a podal bych mu
svou stížnost, případně bych ji sepsal, kdybych pracoval ve velké firmě.
Řada velkých firem už má své ombudsmany, kteří tuto situaci řeší. Kdybych
byl ve firmě, která má odbory, zašel bych za odborovou organizací. Pokud by
nic z toho nepomohlo, je na řadě podnět inspektorátu práce. Nejlépe písemně,
i když to není nutné, ale ta písemná forma je vždy lepší. Tedy podat
stížnost na nedodržování zásad rovného zacházení v zaměstnání.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Do sborníku Čalo voďi přispěl i hudebník Gejza Horváth
Milovníky romské literatury jistě potěší, že Muzeum romské kultury vydalo
ojedinělý výbor romské prózy s názvem Čalo voďi / Sytá duše. Kniha obsahuje
padesát povídek dvaceti autorů a je publikována v romštině s paralelním
českým překladem. Křest antologie Čalo voďi se uskuteční v pondělí 31.
března od 16.30 hodin v brněnském knihkupectví Spolek v Orlí ulici 22. Ale
kniha měla nedávno křest i v Praze a jednoho z jejích spoluautorů, Gejzu
Horvátha, pozvala k mikrofonu Jana Šustová.
Vy jste muzikant, zároveň je vaše tvorba publikovaná ve sborníku romské
literatury Čalo voďi. Kde berete inspiraci pro své dílo, hudební i
literární?
„Určitě vás zajímá víc ta literární tvorba. Já jsem žil v romské osadě, kde
mě vychovávali moji rodiče. Bydleli tam i moji prarodiče, můj děda byl
významný kovář, byla tam i další moje široká rodina. Nemohu si na ten život
stěžovat, tedy dokud nám do něj nevstoupili Slováci, gádžové. Pokud jsme
byli jen my sami Romové, byl to krásný život, žili jsme v přírodě, měli jsme
se rádi, nebyla tam závist ani zášť. Všichni jsme si byli rovni. Ale abych
vám odpověděl na vaši otázku – čerpám inspiraci ze života v té osadě.
Nechtěl jsem psát o rasismu a diskriminaci, chtěl jsem psát o tom, že jsme
žili v té osadě a byli jsme normální lidé, kteří měli svoje problémy. Lidé
smilnili, měli se rádi, měli problémy se zákonem, s placením dluhů. Byli
jsme úplně normální lidé. Ve své knize jsem chtěl na tyto věci poukázat.
Vůbec jsem nechtěl psát o rasismu.“
Kde žijete teď?
„Teď žiji v Brně.“
Co vás přimělo k tomu, že jste začal psát?
„Než jsem šel na vojnu, měl jsem svojí holku, asi jako každý kluk v tom
věku. Asi to byla má první láska. A protože jsem šel na vojnu a ona tam se
mnou nemohla být, tak jsem psal. Psal jsem jí do těch svých povídek, chtěl
jsem, aby se mi tak přiblížila, aby byla se mnou. Tak jsem psal a psal. Ale
pak jsem to četl a čím víc jsem to četl, tím víc se mi to nelíbilo. Byla tam
nějaká pointa o té mé lásce, ale nelíbil se mi styl psaní. Všech těch sto
stránek jsem vyhodil do koše. Takže jsem začal psát v devatenácti letech.“
Psal jste v češtině nebo v romštině?
„Psal jsem česky.“
Píšete teď romsky?
„Pracoval jsem jako novinář v romském periodiku Romano hangos a tam jsem
začal publikovat dvojjazyčné povídky, i v češtině i v romštině. Pro mě není
problém psát v romštině, je mi ta řeč bližší, ale víc vyjádřím česky. Ten
jazyk není tak bohatý a vyspělý, abych toho mohl vyjádřit tolik romsky,
kolik toho řeknu česku.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
O setkání aktivistů z romských organizací
Na pracovní poradě se sešli aktivisté z řad romských organizací,
aby se domluvili, jak postupovat společně v názorech, které je
trápí a jak některá stanoviska ve společnosti změnit. Marii
Vrábelové řekl více informací Ivan Veselý ze sdružení "Dženo":
„My jsme se dnes setkali na pracovním setkání a diskutovali jsme o oslavách
Mezinárodního dne Romů, který připadá na 8. dubna, a také jsme diskutovali o
vzniku Národních gard v České republice. Co se týče 8. dubna, tak jsme se
rozhodli, že my jako sdružená Dženo a partnerské organizace nebudeme
organizovat žádné oslavy, ale že ten den uctíme jako den obětí rasistických
útoků po roce 1989. Co se týče vzniku Národních gard, tak důležitá informace
pro romskou veřejnost je to, že jako organizace zveřejníme seznam styčných
důstojníku, kteří mají na starosti menšiny a boj s extremismem v krajích a
zřídíme antiextremistickou linku, kam budou mít lidé možnost zavolat v
případě napadení nebo pocitu ohrožení.“
Jak vidíte třeba to, že dříve Romové drželi pohromadě, drželi spolu a že
v poslední době se to všechno roztříštilo?
„To vidím jako krizi leaderů. Nejenom v České republice ale i na mezinárodní
úrovni. Já si myslím, že do toho léta se řada věcí v této oblasti vyřeší.“
Dříve byli leadeři, kteří táhli ostatní Romy. Jak je to tedy v současné
situaci? Je mezi vámi někdo, kdo by mohl táhnout a být vůdčí osobností?
„Lidé mě přesvědčují, že bych se měl chopit vůdcovství Romů v České
republice při řešení jejich problémů. Ale do léta se rozhodne, kdo tu bude
vůdčí osobností v rámci republiky a v rámci krajů.“
Jak vnímají Romové a vy to, že u nás roste extremismus a neonacistické
hnutí?
„Na to je velice jednoduchá odpověď. Nárůst nacionalismu a extremistických
hnutí není jen záležitost České republiky, to je záležitost všech členských
zemí Evropské unie. A tady vidíme, jak státy s tím nedokážou bojovat a
vidíme i impotentnost Evropské komise účinně nastartovat politiku vůči
tomuto extremismu v jednotlivých zemích a na území Evropské unie.“
Zřizujete linku – znamená to třeba, že se na vás obrátí více Romů, kteří
byli napadeni a neměli odvahu to nahlásit? Že si budete třeba dělat svou
dokumentaci?
„Samozřejmě v okamžiku, kdy bude tato linka zřízena, tak je naší povinností
vést tuto dokumentaci a případně komunikovat s orgány Policie České
republiky, které to mají na starosti.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
„O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 28. března je u konce. Ale
naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého
rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních
studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.
Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen
andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge
bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.
Mišurec. Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Jaroslav
Sezemský a Jan Mišurec.
| 
Film Guča! vypráví o lásce dcery nejlepšího srbského trumpetisty Satchmo
Trandafiloviće, která se zamiluje do nadějného muzikanta romského orchestru
Sandokhan’s Tigers. Jejímu otci se však nezamlouvá chlapcův romský původ a
proto se vehementně snaží oba milence rozdělit. Další informace o filmu nám
sdělila programová ředitelka Febiofestu Hana Cielová.
„Je to vlastně taková balkánská komedie. Pro ty, kteří mají rádi filmy Emira
Kusturici, bych řekla, že je to něco v takovém duchu. Dokonce je tam přesně
ten typ hudby, protože tam hraje velice slavný orchestr, která se jmenuje
Boban ans Marko Marković Orchestra, je to taková ta typická balkánská
dechovka. Ale v tomto filmu to není jenom jako kulisa, ale hudba hraje
velice dramatickou a významnou roli z hlediska příběhu, protože Guča je
městečko, kde se každoročně koná soutěž těch nejlepších trumpetistů. A
historka je trošku variace na Romea a Julii, protože romský kluk, který se i
jmenuje Romeo, a dívka srbského muzikanta Julie se zamilují. Samozřejmě
rodiče z toho nejsou úplně nadšení, ale Juliin táta prohlásí, že pokud ho
Romeo porazí v té soutěži v Guči, tak mu dceru dá. A pak je to vlastně celé
o tom.“
Film Guča! vznikl v koprodukci Srbska a Černé Hory, Bulharska, Rakouska a
Německa. V roce 2006 ho natočil režisér Dušan Milić, který spolupracuje s
Emirem Kusturicou. Atmosféra Milićových filmů se podobá dílům Kusturici,
neboť mladý srbský režisér také nachází těžiště svých filmů v prostředí
temperamentních Romů a v jejich energické hudbě. Ke stylové podobnosti
těchto dvou tvůrců přispívá volba stejného kameramana Petara Popoviće. O
filmu Guča! ještě programová ředitelka Febiofestu Hana Cielová uvedla:
Ale Febiofest
neprezentuje jen filmy. Filmový program festivalu totiž doprovodí Febiofest
Music Festival, na který je vstup zdarma a na kterém vystoupí také několik
romských skupin. Zrovna v těchto chvílích hraje ve Village Cinemas kapela
Bengas. V neděli 30. března se od 21 hodin můžete těšit na koncert
rokycanské skupiny Le Chavendar. A největší zahraniční hvězdou Febiofest
Music Festivalu budou jihofrancouzští Mango Gadzi. Tato skupina uchvacuje
svým osobitým pojetím gypsy music, které těží z různorodosti hudebního
zázemí jednotlivých členů kapely. Osm muzikantů totiž rozehrává směsici
hudební poezie v imaginárním jazyce se španělskými, arabskými či romskými
názvuky za použití rozličných akustických nástrojů. Jako instrumentalisté
vás uchvátí hrou na flamenco kytaru, saz, housle, flétnu, basu, bicí,
darbuku či arabskou loutnu ud. Po vizuální stránce jejich vystoupení
obohacuje tanečník flamenca. Skupina Mango Gadzi vystoupí v pátek 4. dubna
od 20 hodin.
Poslech:
Související články
„Goran Bregović je nejpopulárnější balkánský skladatel, který se proslavil
už na celém světě. Začínal jako rockový hudebník v rockové kapele. Dnes je
už významný také jako filmový skladatel a skládá i folkovou hudbu, která se
opírá o balkánské folkové motivy a romské motivy.“
„Je to docela známý skladatel, začínal v Sarajevu před válkou, takže byla to
tedy úplně neznámá hudební oblast pro Evropu a celý svět, takže díky jeho
tvorbě se balkánská hudba vůbec proslavila poprvé.“
„Poplatky u lékaře mi přijdou takové podivné, lidé jsou pojištěni u svých
pojišťoven a toto mi přijde jako placení navíc.“
„Diskriminace znamená určité rozlišení, vydělení určitých kategorií
zaměstnanců podle konkrétních znaků. Jsou to jednak ženy, jednak zaměstnanci
z určitých etnických nebo rasových menšinových skupin, jsou to lidé staršího
věku, zdravotně postižení, lidé s menšinovou sexuální orientací a mohou to
být i lidé, i když to asi nebude v České republice dominantní problém, s
určitým náboženským vyznáním.“
Vy jste muzikant, zároveň je vaše tvorba publikovaná ve sborníku romské
literatury Čalo voďi. Kde berete inspiraci pro své dílo, hudební i
literární?
Kde žijete teď?
Psal jste v češtině nebo v romštině?
„My jsme se dnes setkali na pracovním setkání a diskutovali jsme o oslavách
Mezinárodního dne Romů, který připadá na 8. dubna, a také jsme diskutovali o
vzniku Národních gard v České republice. Co se týče 8. dubna, tak jsme se
rozhodli, že my jako sdružená Dženo a partnerské organizace nebudeme
organizovat žádné oslavy, ale že ten den uctíme jako den obětí rasistických
útoků po roce 1989. Co se týče vzniku Národních gard, tak důležitá informace
pro romskou veřejnost je to, že jako organizace zveřejníme seznam styčných
důstojníku, kteří mají na starosti menšiny a boj s extremismem v krajích a
zřídíme antiextremistickou linku, kam budou mít lidé možnost zavolat v
případě napadení nebo pocitu ohrožení.“
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články