Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
21-03-2008
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Dnes se dozvíte, o akcích spojených s oslavami Mezinárodního dne za
odstranění rasové diskriminace a řekneme vám o konferenci Spravedlivá
společnost, které se zúčastnila celá řada zajímavých osobností.
Mangav tumenge bacht the sastipen – Akana - šaj šunen romani relacia „O Roma
vakeren“. Šunena romane giľa the nevimata - andalo romano dživipen.
To je jenom namátkový výběr z programové nabídky.
=[ Reportáž ]=
Mezinárodní den za odstranění rasové diskriminace
Na dnešek připadá Mezinárodní den za odstranění rasové diskriminace, který
vyhlásilo Valné shromáždění OSN. Při této příležitosti po celý týden
probíhala v naší republice řada akcí, které uspořádalo Multikulturní centrum
Praha ve spolupráci s koalicí občanských sdružení v rámci Evropského týdne
proti rasismu. Danielu Richterovou z pražského centra OSN pozvala k
mikrofonu Jana Šustová.
Co Vás jako OSN vedlo k tomu, že jste se připojili ke kampani Evropský
týden proti rasismu?
„My jsme se ke kampani připojili, protože 21. března je Mezinárodní den za
odstranění rasové diskriminace. Tento den vyhlásilo Valné shromáždění OSN v
roce 1966 a byla to taková reakce na incident, který se stal v roce 1960 v
jihoafrickém Sharpenville. Policie zde postřílela 69 účastníků pokojné
demonstrace proti Apartheidu. OSN se na základě tohoto incidentu rozhodla
aktivněji vystupovat proti těmto incidentům a proti rasismu obecně, a proto
vyhlásila ten Mezinárodní den, který spadá na 21. března. Takže nám to
připadá jako součást všeobecnějšího boje proti rasismu, který OSN vede.“
Je letos ještě nějaké výročí, které by se dalo s týdnem proti rasismu
dát do souvislosti?
„Letos slavíme velmi důležité výročí od vyhlášení Všeobecné deklarace
lidských práv, což je legislativní dokument, který vznikl na půdě OSN v
roce 1948. Je to takový základní kodex, soupis lidských práv, kterých by
měl každý člověk na světě bezpodmínečně užívat. Ono se tak samozřejmě
neděje, nicméně tento kodex existuje a většina legislativních
lidskoprávních dokumentů z různých států světa ze Všeobecné deklarace
lidských práv vychází a uznává ji. Je to vlastně jeden z nejznámějších a
nejcitovanějších lidskoprávních dokumentů. Byl přeložen asi do 350 jazyků a
nářečí, což také ukazuje jeho velikou významnost. My se budeme snažit si
letos to šedesáté výročí připomenout a nějak aktivně ho připomínat i v
České republice.“
Záštitu nad Evropským týdnem proti rasismu převzala herečka a bývalá
poslankyně Táňa Fischerová.
„Kdysi jsem s Markem Ebenem namluvila animovaný film o lidských právech,
myslím že pro OSN. Znovu jsem si uvědomila všechny ty obsahy a zjistila
jsem, že je to krásný ideál, který samozřejmě nikde není zcela naplňován, a
to ani ve vyspělých kulturních zemích. K těm ideálům se vztahujeme a pořád
se musíme snažit o to, abychom se jim alespoň trochu přibližovali. Musíme
si uvědomit, že jsme na cestě, že zdaleka nejsme u cíle. Pokud jde o
rasismu, ten je také spíše skrytý, lidé si neuvědomují, že je to ‘ono‘.
Každý vám řekne: ‚Já nejsem rasista, ale tenhle člověk je mi hrozně
nepříjemný, protože křičí a vyhazuje odpadky.‘ Problém je v tom, že by to
bylo v pořádku, kdyby šlo o toho jednotlivého člověka. Ale lidé uplatňují
princip kolektivní viny. Každá skupina má ty svoje nepřizpůsobivé, kteří
musí podléhat nějakým jiným principům, trestním zákonům a tak, ale problém
je v tom, že se to pak vždy projektuje do celé skupiny. O Romech jako o
skupině a o různých skupinách se mluví jako o celcích, tím se ta
individuální odpovědnost a individuální člověk ztratí. To je právě strašně
nebezpečné a je to podporováno i některými našimi zastupiteli. To je ten
problém.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Na konferenci "Spravedlivá společnost" se hodně mluvilo o
antidiskriminačním zákoně
Občanské sdružení Slovo 21 zorganizovalo Mezinárodní konferenci v Praze s
názvem "Spravedlivá společnost". Většina účastníků a přednášejících se
vyjadřovala k antidiskriminačnímu zákonu a antidiskriminační politice u nás
i v Evropské unii. Více řekla Anně Polákové ředitelka Slova 21 Jelena
Silajdžič.
„Tak my jsme organizace, která se diskriminaci věnuje už několik let. Přímo
v naší hlavní organizaci pracuje spousta Romů, žen a cizinců. Každodenně se
i ve svých osobních zkušenostech s diskriminací setkáváme. Zdálo se nám, že
spousta organizací, která v tomto oboru pracuje, má tak nějak zúžený pohled
na tuto problematiku. Některé se věnují jen menšinám, jiné jen zdravotně
handicapovaným. Jsme rozdělení. Právě ve chvíli, kdy se konečně připravuje
antidiskriminační zákon, je vhodné, aby se všechny tyto skupiny sešly a
řekly, co si myslí, jak to vidí a jak si představují implementaci zákona.
Protože ten zákon může být dokonalý, ale důležitější je praxe. Také jsme si
chtěli ještě jednou ověřit, jak to funguje v ostatních státech Evropské
unie. Na základě těchto informací bychom rádi pracovali dále. Nejdůležitější
je ale navázat kontakty mezi těmi, kdo hájí znevýhodněné a diskriminované
skupiny v celé České republice.“
Tento dnešní projekt je součástí dlouhodobého projektu. Do jakých částí
je projekt rozdělen?
„Ten projekt se jmenuje Spravedlivá společnost. Je to idea, zatím bohužel na
celé zeměkouli jen utopie. Snažíme se přispět k tomu, abychom se po
troškách, milimetr za milimetrem, blížili spravedlivé společnosti. Ten
projekt obsahoval několik částí. Ta konference je poslední. Před tím jsme
dělali po celé republice workshopy, také hodiny na školách o diskriminaci, v
několika krajích. Průběžně jsme poskytovali informační servis. Zdá se, že je
v České republice zájem o těchto věcech mluvit. Myslím, že se ukázalo, že ty
cesty, které vedly do těch škol, byly ty správné. Mělo by se na tom pracovat
dále. Je třeba učit ty děti, jak by měl vypadat svět, v tom nejmladším věku,
aby potom ten svět stavěly na nějakých zdravých základech. Je důležité
ukazovat jim, jak ten svět může být bohatší, aby nevnímaly přítomnost všech
těch skupin, které jsou zpravidla diskriminovány, jako mínus, ale naopak
jako veliké plus.“
Jak budou tyto výstupy využity, dostane se k nim běžný občan?
„Samozřejmě, všechny výstupy budou uvedeny na webových stránkách
www.slovo21.cz.
My doufáme, že budeme moci pokračovat i nadále s takovými
nebo podobnými aktivitami. Právě teď připravujeme projekty, které jsou
zaměřeny na žáky a studenty základních a středních škol a na učitele. Mám z
toho radost. V rámci kulturní výchovy se bude mluvit o diskriminaci, o
multikulturalismu, a to živým způsobem. Doufáme, že bychom mohli zaujmout
jak ty děti, tak jejich učitele.“
Existují nějaké publikace, kde by se mohli lidé o těchto výstupech
dočíst?
„My máme několik publikací, které se tomu věnují. Myslím, že velmi povedená
je publikace ‘Díky, že se ptáte‘, která vznikla na základě ankety mezi
zástupci romské komunity v České republiky. Otázky se týkaly toho, jaké
projevy diskriminace zažívají, jaké je být Romem v České republice. Zjistili
jsme, co se potvrzuje pokaždé: že to je velmi těžká pozice. Zájem o tuto
publikaci byl velký, měla ohromný úspěch. Instituce, školy, organizace, ale
i běžní lidé se o tyhle věci zajímají a sdílejí s námi své dojmy. Je čím dál
tím více lidí, kteří to vnímají správným způsobem, i když je to stále
vzdálené od toho, co by mělo být.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Anketa o antidiskriminačním zákoně
Anketa mezi zúčastněnými posluchači konference Spravedlivá společnost nám
řekne, co si o antidisktriminačním zákonu myslí.
Myslíte si, že v praxi pomůže antidiskriminační zákon?
„Já si myslím, že pomůže. Je tam to důkazní břemeno, které (jak doufám) bude
povinností toho obžalovaného, nikoliv toho žalobce. Kdyby to mělo být
obráceně, tak je to prostě absolutně špatně. Čili já si myslím, že
antidiskriminační zákon je třeba, že nebude formální záležitostí, že nebude
jenom střechovým zákonem a že pomůže.“
„Já si myslím, že ano, že by mohl nám všem lidem pomoci u nás v České
republice.“
„Třeba jako u nás u Romů, že to vystěhování, jak teď bylo za pana Čunka, co
udělal, to se nám nelíbilo. Potom také nepouštění našich mladých lidí do
restaurací nebo do barů, pak také práce.“
„Měl by, určitě v některých těch věcech, bodech, které jsou v těch zákonech
nedokončené, nejasné, tak to by měl ten antidiskriminační zákon v některých
věcech vyjasnit.“
„Já si myslím, že kdyby tam se opravdu prosadily základní definice toho, aby
to bylo nápomocný nástroj k odstranění diskriminace v určitých oblastech,
tak si myslím, že určitě by to byl pozitivní krok k nějakému řešení tady v
České republice.“
„Tak já hlavně doufám, že bude přijat, to znamená s tím důkazním břemenem
tak, jak má být. Tak abychom měli nějakou oporu v zákoně, aby byla nějaká
páka na ty diskriminující, abychom se konečně zařadili mezi ty státy, které
považují diskriminaci za špatnou, kdežto naše republika ji za to zřejmě
nepovažuje. Mám za sebou roční diskriminační projekt, kde jsme zjistili, že
ta diskriminace je velmi obsáhlým problémem, spousta Romů se s tou
diskriminací potýká. Potřebujeme prostě mít něco, o co se můžeme opřít, aby
i ti lidé měli důvěru, že se konečně bude něco dít.“
„Myslím si, že lidé očekávají hlavně to, aby se konečně něco změnilo v tom
systému, který je nastaven teď v České republice.“
„Tak já bych ráda věřila, že antidiskriminační zákon pomůže, ale vím, že se
také říká, že to není úplně jednostranná pomoc, že to nebude znamenat
automatické vyřešení všech konfliktů nebo všech diskriminačních případů. Že
to nebude tak jednoduché, jak si každý představuje.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Prostějovský státní zástupce Ivo Černík zvažuje, zda postaví před soud
Mariana Budínského, který vsetínským Romům Tulejovým pronajal dům v Čechách
pod Kosířem. Neplatil ale za elektřinu, i když peníze od Tulejových dostal.
Trestní oznámení podala advokátka rodiny Tulejových Tamara Vránová.
Potvrdila také, že dům už patří prostřednictvím investiční správní
společnosti městu Vsetín, nikoliv Budínského realitní kanceláři.
Sněmovna České republiky schválila návrh antidiskriminačního zákona. Norma
má zajistit rovný přístup ke vzdělání či práci bez ohledu na věk, rasu,
národnost, nebo sexuální orientaci. Předlohu zákona teď posoudí senát a
prezident republiky.
Kanada zaznamenala nárůst počtu Romů z České republiky, kteří žádají o azyl
poté, co byla před pěti měsíci pro Čechy zrušena vízová povinnost. Podle
listu Toronto Star se dá očekávat, že tento trend se dále prohloubí vzhledem
k tomu, že víza byla nedávno zrušena také pro občany dalších čtyř
východoevropských zemí.
Ve středu 19. března odpoledne vyprovodily desítky truchlících v náchodském
kostele svatého Jana Křtitele na poslední cestu romského muzikanta Jána
„Ačo“ Slepčíka. Slepčík se narodil v roce 1950 v Pardubicích a jeho hudební
začátky jsou spojeny s Košicemi. Založil také kapelu Terne Čhave a od roku
2000 spolupracoval s pražským Multikulturním centrem.
Ve středu 26. března vystoupí od 20ti hodin v pražském Lucerna Music Baru
kapela Gipsy.cz. Při této příležitosti převezme Zlatou desku, kterou získala
za své debutové album Romano Hip Hop.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
O antidiskriminačním zákoně s Janem Jařabem
V následujících minutách se společně vrátíme na konferenci Spravedlivá
společnost, kterou pořádalo sdružení Slovo 21. Marie Vrábelová se zeptala,
jaký názor má Jan Jařab, člen kabinetu Evropského komisaře pro zaměstnanost,
sociální věci a rovné příležitosti v Evropské unii.
„Ta otázka ochrany před diskriminací, ta je velmi významná pro Evropskou
komisi. Proti řadě zemí je vedeno řízení, že ne zcela splnily ty požadavky
dané směrnicemi, a Česká republika je jedna z nich a může se tím, že ten
zákon přijme, byť i se zpožděním, dostat do pozice, že bude mít své
povinnosti v tomto směru splněny. A to nejsou povinnosti jen vůči Evropské
komisi, jsou to především povinnosti vůči vlastním občanům. “
Speciální školy, myslíte si, že dojde na to, že se opravdu ten systém
změní a speciální školy pro Romy už nebudou?
„To je pochopitelně neštěstí, protože ty děti nemají velmi dobré šance na
to, že dosáhnou nějakého lepšího stupně vzdělání a vede to pak k opakování v
podstatě chudoby z generace na generaci. Přičemž si musíme uvědomit, že
vzdělání má stále rostoucí význam pro uplatnění člověka ve společnosti.
Jestliže před nějakými 20ti, 30ti lety ten platový rozdíl třeba mezi
člověkem s vysokoškolským vzděláním a člověkem s pouhým základním vzděláním
byl jakýsi, ale nebyl úplně dramatický, tak dnes a v budoucnu se obávám, že
to bude ještě více. Takže investice do vzdělání romských dětí je nutná a
Komise se domnívá, že se musí začít od předškolního vzdělávání, od toho, aby
ty děti chodily do školky, aby případně chodily do přípravných ročníků, tzn.
aby přicházely lépe připraveny a vyhnuly se tedy tomu, že budou potřebovat
péči nějakých zvláštních tříd poté, co do toho procesu vstoupí.“
U nás byl zveřejněn Gabalův sociální výzkum, a zjistilo se, že
vyloučených lokalit s Romy přibývá. Jednalo se o tom?
„Ta zpráva je nesmírně důležitá, já si jí velice vážím, má určitě velkou
cenu i pro evropskou úroveň. A my se pokusíme ji uvést a Ivana Gabala jako
jejího autora na konferenci, která se bude konat v září na romské téma, bude
to konference přímo Evropské unie, což si myslím, že to ještě nebylo, že by
Komise jako taková pořádala konferenci na romské téma. A myslíme si, že to
je nesmírně varovné, že tady vznikají jakási socio-ekonomická ghetta a že to
je v rozporu se základními evropskými zásadami toho, čemu se říká sociální
koheze, soudržnost, aby se společnost začala takto vyčleňovat, třeba i
spontánně, třeba i bez toho, že by k tomu někde přispívali starostové, či
jiné orgány státní nebo veřejné zprávy. Tak to je varující a není možné
podle našeho názoru nad tím mávnout rukou a říct si: nechme to být, život
si to zařídí sám. To se bude trvale zhoršovat. Teď jsem tady mluvil se
zástupci neziskové organizace Z vůle práva a dostal jsem od nich informace z
terénu, které opravdu jsou stále horší, ta chudoba a sociální vyloučení
těchto lidí se stále zhoršuje.“
Kdybyste srovnal jiné země s Českou republikou, jak jsme na tom?
„Zdá se, že v Evropě existují některé země, kde ten postoj k menšinám, k
odlišným etnickým skupinám je velmi pozitivní, nejen k Romům, ale i k jiným
přistěhovalcům, kde ta společnost vyvíjí velké úsilí jejich integraci.
Takovou zemí je například Finsko. Ve Velké Británii bylo v tomto směru už
mnohé učiněno a mnohé skupiny, které začínaly jako znevýhodněné, dnes po
20ti, 30ti letech jsou na průměru nebo nad průměrem příjmů britské populace.
Pak existují státy, kde jeto někde mezi, všichni jsme viděli, co se dělo ve
Francii a víme, že za rouškou nerozlišování se v tom francouzském systému
přeci jen rozlišuje, často velmi nepěkně rozlišuje, že ta diskriminace lidí,
jejichž jména zní arabsky, je tam dost rozšířená. Je tam taky taková ta
diskriminace podle místa bydliště. Na druhé straně Francie má velkou tradici
v úsilí o efektivní rovnost a sociálních programů a určitě je tam i řada
zajímavých věcí, na které se navazovat dá. Je tam teď taková charta
rozmanitosti, k níž se připojují francouzské podniky, takže ten obraz je
takový mnohovrstevnatý, to by se dalo říct o mnoha jiných zemí. O Španělsku
se dá říct, že má velmi pozitivní výsledky při integraci španělských Romů.
Ty, které jsou o něco horší, tak ty z taktických důvodů třeba jmenovat
nemusím.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Policie a menšiny
Proti diskriminaci vykročilo i Ministerstvo vnitra. Chystá se i nový
policejní zákon. Shrnutí práce policie poskytla Anně Polákové Barbora
Holušová z Ministerstva vnitra, oddělení pro lidská práva.
„Zaměřuje se na transformaci policie v moderní tvar, který by byl právě
službou veřejnosti. Jsou samozřejmě nově, lépe upravena práva osob omezených
na svobodě, osob, které mohou být zajištěny policií, dále se mění postavení
Inspekce ministerstva vnitra.“
Policie už několik let pracuje s menšinami, jde o projekt, který je
dlouhodobý, rozdělený do tří etap, představte nám jej.
„Ministerstvo vnitra je zpracovatelem několika materiálů, jsou to tři
dokumenty. Prvním z nich je národní strategie policie ve vztahu k
národnostním a etnickým menšinám, která byla přijata v roce 2003. Následně
je to vlastně aktuálně probíhající národní strategie na roky 2006 – 2007 a
teď v současné době se připravuje nová strategie, aktualizovaná strategie na
roky 2008 až 2011. Ty dokumenty popisují činnost policie ve vztahu k
menšinám, zabývají se úkoly, opatřeními, které mohou zlepšovat tu práci,
vztah policie k menšinovým skupinám, k osobám v sociálně vyloučených
lokalitách.“
Adaptace funkce styčného důstojníka pro menšiny - jakým způsobem se to
využívá, nebo co to je za projekt?
„Je to vlastně institut, který byl zaveden právě na základě té první
strategie. Byl postupně adaptován do českého prostředí tím způsobem, že na
krajských policejních správách byli vybráni specialisté, policisté, kteří se
zabývají problematikou menšin. Jsou tedy konkrétně ustaveni a snaží se tedy
pomoci policii v komunikaci mezi policií a menšinou, nebo tou menšinovou
komunitou. A ten institut se poměrně velmi dobře osvědčil v několika
krajích, je to například Západočeský kraj, Severomoravský kraj, nebo hlavní
město Praha.“
Zaměřili jste se také na antidiskriminační vzdělávání policie. Jaké jsou
výsledky, jaký byl zájem o tento projekt? Jak se vůbec vzdělávali?
„Tento projekt byl realizován občanským sdružením Poradna pro občanství,
občanská a lidská práva a Člověkem v tísni ve spolupráci s Ministerstvem
vnitra. Pprobíhalo několik seminářů pro policisty z různých složek, včetně
managementu, včetně řadových policistů. Projekt byl velmi úspěšný, protože
se ho účastnilo kolem 900 policistů a tím, že ještě pokračuje, tak si
myslím, že ta práce určitě nebyla nazmar.“
A víte o tom projektu něco, třeba co jim tam říkali, o čem se učili, nebo
o čem diskutovali? Jak to bylo zaměřené?
„Bylo to zaměřeno na to, jak může policie pracovat s tou menšinovou
komunitou, jak ji vnímat. Během té doby byly realizovány výzkumy, které
ukázaly, jak policie ty osoby vnímá.“
Pokud bude v březnu schválena ta třetí etapa, jak bude vypadat, jak
dlouho potrvá?
„Třetí národní strategie, která bude na léta 2008 až 2011, by měla být
předložena do března tohoto roku, následně schválena vládou a realizována.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Mají poslanci zásadní výhrady k antidiskriminačnímu zákonu?
Mají poslanci zásadní výhrady k antidiskriminačnímu zákonu? To je otázka
Marie Vrábelové pro Danu Římanovou z Ministerstva spravedlnosti.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
„O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 8. února je u konce. Ale
naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého
rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních
studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a
Jaroslav Sezemský.
Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen
andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge
bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.
|