Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes vás nejdříve pozveme na Evropsk7 týden proti rasismu, řekneme vám o pilotním projektu, který umožní úspěšně řešit spory mezi spotřebiteli a podnikateli mimosoudní cestou a o dalším projektu Březen – měsíc internetu.

Mangav tumenge bacht the sastipen – Akana - šaj šunen romani relacia „O Roma vakeren“. Šunena romane giľa the nevimata - andalo romano dživipen.

To je jenom namátkový výběr z programové nabídky.

Příští týden bude Evropským týdnem proti rasismu. V České republice připravuje jeho program Multikulturní centrum Praha ve spolupráci s koalicí občanských sdružení. Více řekla Janě Šustové koordinátorka projektu Anna Činčerová.

„Nejdůležitějším bodem celého toho evropského týdne bude pondělí 17. března, kdy v Praze a v dalším 8 městech po České republice proběhne informační kampaň Oranžová stužka. Jedná se o informační kampaň, kdy se budou rozdávat letáky a samolepky se symbolem oranžové stužky, která má představovat odmítnutí všech forem rasové diskriminace. To je vlastně nejdůležitější akcí toho celého týdne, je to jakási osvěta a snaha oživit veřejnou debatu o problematice rasismu a upozornit tak na projevy rasismu v České republice.“

Informační kampaň oranžová stužka proběhne v pondělí v devíti městech České republiky, jaká města to budou?

„Tak kromě Prahy to bude ještě Brno, České Budějovice, Liberec, Nové Město pod Smrkem, Olomouc, Ostrava, Strakonice a Ústí nad Labem.“

Stejně jako v uplynulém roce pořádá i letos Multikulturní centrum Praha Koncert proti rasismu. Kdy a kde proběhne nám řekne Šárka Maroušková.

„Náš koncert proti rasismu se uskuteční ve středu 19. března od 19 hodin a stejně jako v loňském roce to bude v pražském klubu Abaton. Takovým hlavním cílem tohoto koncertu je upozornit na stále přetrvávající rasové projevy tady v České republice a upozornit na to hudbou. Proto jsme pro letošní rok sezvali takovou pestrou skladbu skupin, které hrají něco jako world music, zastupují různá etnika, která jsou tady v České republice zastoupena. Takže abych mluvila konkrétně, vystoupí romská kapela Bengas, dále to bude Trombenik, který hraje židovský klezmer, dále Ekvator, což je jeden z nejzajímavějších multikulturních hudebních počinů tady v České republice a hraje takovou směsici alžírské a irácké hudby a posledním členem na programu našeho koncertu bude latinskoamerická hudba skupiny Atarés. Takže určitě zveme všechny, důležité ještě je říci, že vstup na tento koncert je volný, takže zváni jsou naprosto všichni a my budeme rádi za co největší účast.“

V rámci Evropského týdne proti rasismu bude také zahájena výstava obrazů a fotografií. Více Anna Činčerová

Výstava obrazů dětí z azylového zařízení Zastávka u Brna (Foto: Jana Šustová)

„Výstava bude probíhat 14 dní od 17. března až do konce měsíce v přízemí informačního centra OSN v Praze. Je to výstava obrazů a fotografií z azylového zařízení Zastávka u Brna a jsou to fotografie a obrazy z projektu studentů katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Je to dlouhodobý projekt, kdy oni v azylových zařízeních a v různých ústavech pro mentálně a fyzicky postižené lidi dělají různé workshopy, malbu, fotografii a tak.“

Ty akce v rámci Týdne proti rasismu nebudou probíhat jenom v Praze, budou i v dalších městech. Co se týče Romů, tak důležitým městem v tomto je Ostrava, co tam proběhne za akce?

„Multikulturní centrum Praha celý ten týden pořádá s velkým množstvím občanských sdružení a proto i v dalších různých městech se budou konat kulturní aktivity a proběhne tam také ta informační kampaň. V Ostravě nám s tou organizací pomáhá občanské sdružení Vzájemné soužití a oni naplánovali takovou zajímavou přednášku na téma historie Romů, jejich zvyky a tradice pro studenty středních škol, která bude spojena s vystoupením tanečního souboru tohoto občanského sdružení a určitě ten program bude velmi zajímavý. A v Olomouci ve čtvrtek 20. března proběhne další koncert proti rasismu, kde vystoupí romská kapela Imperio.“

Tento měsíc si připomínáme 65. výročí ode dne, kdy z Brna odjel první masový transport Romů z protektorátu Čechy a Morava do vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Většina z nich nepřežila. Tuto událost si v Muzeu romské kultury připomněli pamětníci, osobnosti brněnského veřejného života i žáci jedné z místních škol. Pietního aktu se zúčastnila i Vlasta Gajdošíková.

Celé rodiny Romů z Brna a širokého okolí byly od prvních březnových dnů roku 1943 násilně shromažďovány v areálu jatek v brněnské Masné ulici, připomíná historik muzea Michal Schuster.

„Ti lidé zde museli vydržet do toho transportu ve velice špatných hygienických podmínkách, bez potravy. A pak přišel i ten transport, kdy několik dní museli ve vagónech - dobytčácích přežívat tu cestu.“

Na území protektorátu před válkou žilo přes 6500 Romů, ve zmíněném transportu jich odjelo asi tisíc. Šlo tedy o obrovský zásah do populace. Pokračuje Michal Schuster.

„Ty osoby, které měly světlejší pleť a byly uznány za ne-Romy, mohly ten transport opustit. Ovšem docházelo k tomu, že třeba jeden člen té rodiny byl uznán za ne-Roma, mohl opustit rodinu, ale zbytek rodiny byl odsouzen k transportu. Takže ten jedinec měl opravdu velké dilema zda opustit rodinu a zachránit se a nebo zůstat s rodinou. Většinou docházelo k tomu, že opravdu zůstali s rodinou a byli transportováni jako celá rodina.“

Jednou z těch, kteří do transportu nemuseli, byla Emílie Machálková. Přežila díky ojedinělé pomoci starosty Nesovic na Vyškovsku. Celý zbytek její více než 30ti členné rodiny zahynul v koncentračních táborech.

„Když jsme dostali zprávu, že máme jet sem do Brna na ta jatka, tak náš pan starosta a vrchní četnický strážmistr jeli sem do Brna na Gestapo a tři dny za nás bojovali. Vybojovali to, že jsme byli vyjmuti z transportu, ale byli jsme silně perzekuováni. Předtím než přišli Němci a začala válka, jsme studovali, ale za války jsme byli vyhozeni ze školy. Bratr byl na gymnáziu, už jsme nesměli chodit do školy, byli jsme totálně nasazeni a museli jsme pracovat. Já jsem pracovala od 14ti let. Nedostávali jsme potravinové lístky, nesměli jsme se vzdalovat 20 kilometrů od obce, byli jsme pod silným dohledem brněnského Gestapa, ale v obci byli takoví lidé, že nás nenechali umřít hlady, takže jsme to přežili.“

Předseda Společenství Romů na Moravě Karel Holomek vnímá jako velký problém, že holocaust Romů je stále málo známý.

„Holocaust Romů společnost vnímá jako interní záležitost Romů, není to záležitostí celé společnosti. Jako by bylo možno vytahovat oběti, které trpěly v důsledku nacistické zvůle a zákonů stejně jako Židé. A to je naše společná historie, celého českého národa, nebo když to rozšíříme do toho odboje, který proti tomu nacismu byl, to jsou oběti, které musí vnímat všichni lidé dobré vůle. A to je právě ten handicap, který já v naší společnosti vidím a dost mě to rozčiluje, když někdo říká, že to je vaše záležitost. To prostě nelze přijmout, to by bylo popřeno všechno, co vyplývá z těch událostí ve 2. světové válce.“

Devadesát procent původní předválečné populace Romů bylo nacisty vyvražděno. Do osvobozeného Československa se jich vrátilo 583.

Diskriminovaní lidé na jihu Čech většinou mají strach svoji situaci řešit. Novinářům to řekli zástupci občanského sdružení ICOS Český Krumlov, které ve městě provozuje bezplatnou právní poradnu, jež se na problematiku diskriminace zaměřuje. Služeb poradny loni využilo 480 lidí. Desetina z nich řešila diskriminaci, nejčastěji problémy v zaměstnání. Mimosoudní dohodou skončilo 20 sporů, dva případy budou řešit soudy.

Ubytovnu Dukelská chce radnice v Ústí nad Orlicí přestavět na hotel pro sportovce. Téměř vybydlený panelový objekt využívají převážně romské rodiny, kterých je odhadem kolem 30ti a přespává tam nejméně 100 lidí. Starosta Ústí nad Orlicí Richard Pešek řekl, že to není nic, co by se mělo srovnávat se Vsetínem. „Chápeme to jako sociální problém, hledáme řešení a radíme se. Máme na to půl roku a celou věc nemíníme podcenit,“ uvedl.

Podle deníku Právo policie obvinila z trestného činu hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení bývalého místostarostu ostravského městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky a současného radního Jiřího Jezerského. Stejné obvinění hrozí i starostce a nezávislé senátorce Lianě Janáčkové. Na Janáčkovou a Jezerského podalo trestní oznámení devět organizací včetně sdružení Romea.

27. června se v Kulturním domě Vltavská v sedmém pražském obvodu bude konat už tradiční soutěž o nejkrásnější pražskou Romku. Podmínkou účasti je trvalé bydliště v Praze a dovršení věku 15ti let. Přihlášky doručte nejpozději do 15. dubna letošního roku na adresu Úřadu Městské části Praha 7, asistentce pro činnost národnostních menšin.

I dnes vás seznámíme, jak postupovat při uzavírání pracovní smlouvy a na co si dát pozor. Marie Vrábelová navštívila Poradnu pro občanství - Občanská a lidská práva a zeptala se Miroslava Dvořáka, co dělat při nástupu do zaměstnání.

„Tak předně bych poradil: trvejte na písemné pracovní smlouvě, je to pro vás vždy lepší. Trvejte na tom, aby mohla být pracovní smlouva, měla všechny záležitosti, které zákon předepisuje, to znamená, aby v ní byl uveden druh práce, na kterou vás někdo najímá, aby tam bylo uvedeno místo práce, kde budete to zaměstnání vykonávat, aby tam byl uveden den nástupu do zaměstnání, ale to je všechno málo. Toto jsou ty tři obligatorní záležitosti, bez kterých nemůžeme mluvit o této smlouvě jako o smlouvě pracovní. Ale trvejte na tom, abyste tam měli ujednání o výpočtu vaší mzdy, v případě, že zaměstnavatelův vnitřní předpis umožňuje odměny, abyste tam měli jednoznačně deklarováno, za jakých podmínek vám bude odměna nebo nějaký osobní příplatek vyplácen. Nezapomínejte při tom, že v pracovní smlouvě byste měli mít uveden index pro výpočet dovolené. Nezapomínejte, že pokud pracujete ve směnném provozu, aby ten směnný provoz v té pracovní smlouvě byl nějakým způsobem popsán, tzn. jak to funguje, jak funguje ta vnitřní organizace, hierarchie té práce, kam nastoupíte. Samozřejmě pokud zaměstnavatel bude trvat na zkušební době, pak nezapomínejte, že nesmí být nikdy delší než tři měsíce a pokud v té pracovní smlouvě tato klauzule o sjednání té zkušební doby, pod kterou se samozřejmě podepíšete, nebude, pak nikdy nebude moci v budoucnu operovat s tím, že existuje jakási zkušební doba a v ní vás může po dobu tří měsíců kdykoliv z té práce vyhodit.“

A v té zkušební době, když tam je uvedená, tak musí mít tu smlouvu v den nástupu.

„Nejpozději v den nástupu, jakmile je to později, je to pod sankcí absolutní neplatnosti, to znamená absolutně se k tomu nepřihlíží.“

„K té stížnosti bych jen řekl, že dokonce nemusí být ani písemná, i když zase všechno je lepší mít podchyceno nějakou důkazní formou. Tak samozřejmě i ty inspektoráty přijímají podněty třeba telefonickou formou, nebo tam můžete zajít, ale doporučuji samozřejmě tu písemnou formu a zároveň doporučuji, když už ten podnět dáváme, tak abychom ten inspektorát požádali, aby nás vyrozuměl o tom, jak dopadlo to správní řízení nebo přestupkové řízení. Protože nezapomínejme, že inspektorát funguje jednosměrně, to znamená směrem k zaměstnavateli a toho zaměstnance už vyrozumět nemusí, protože s ním nevede žádné řízení. Čili doporučuji požádat, aby zaměstnanec byl vyrozuměn o výsledku toho správního, přestupkového řízení. Pokud se rozhodneme podat žalobu, žalobu na neplatnost výpovědi, tak pak bychom si měli uvědomit tu věcnou příslušnost konkrétního soudu, když budeme dávat tu žalobu tak nezapomenout na zákonné lhůty, které jsou 60ti denní, a zároveň si uvědomit, že ten místně příslušný okresní soud je vždy soud, v jehož okrese, má sídlo ta konkrétní firma nebo má trvalé bydliště ten podnikatel, fyzická osoba, živnostník, který to zaměstnání poskytoval.“

Když je smlouva na dobu určitou, po té době se určitě musí obnovit, jak to probíhá?

„Tak samozřejmě obměňovat se, vždy záleží na nabídce a poptávce, ale pro naše posluchače bychom mohli říct, že pokud máme v pracovní smlouvě datum nástupu do toho zaměstnání a nemáme tam uvedený konec toho zaměstnání, tzn. nemáme smlouvu na nějakou pevně stanovenou kalendářní dobu, tak vycházíme z fikce, že ta smlouva je uzavřena na dobu neurčitou a to zcela kogentně, tzn. přes to vlak nejede, kdybychom to řekli lidsky.“

Když je na tu dobu určitou a je tam datum, tak musím potom dál požadovat, aby mi obnovili na tu dobu neurčitou?

„V podstatě v pracovním poměru vždy můžete žádat zlepšení vaší pracovní smlouvy, zrovna tam, jako samozřejmě protistrana může přijít s nějakou určitou nabídkou z hlediska vašeho se zhoršením třeba mzdových odměn, které máte, ale vždy je to záležitost oboustranné shody. Obecně, jakákoliv změna pracovní smlouvy je dvoustranným právním úkonem, tzn. nikdy nemůže být provedena jednostranně.

Když pracuji na dobu určitou, ta se mi prodlouží ještě o jednu dobu určitou, tak kdy já mohu žádat, aby to bylo prodlouženo na dobu neurčitou?

„Je tady jen jedno jediné omezení ve prospěch zaměstnanců a to omezení vychází z toho, že nemůžete pracovat pro zaměstnavatele po období delší než dva roky na smlouvu na dobu určitou, dále už by se pak jednalo vždy o pracovní poměr uzavřený na dobu neurčitou.“

Měsíc březen mají mnozí z nás v povědomí jako měsíc knihy. Ale březen je zároveň také měsícem internetu. Tento projekt organizuje sdružení BMI a už druhým rokem ho zaměřuje zejména na osoby se zdravotním postižením, seniory, matky na mateřské dovolené a na nezaměstnané. Další podrobnosti řekl Janě Šustové Jaroslav Winter.

„Letos máme už jedenáctý ročník, poprvé jsme startovali v roce 1998, kdy u nás o internetu téměř nikdo nic nevěděl. Za ty roky se samozřejmě situace podstatně zlepšila, rok od roku přibývá uživatelů a proto jsme pro letošní rok zvolili téma, které trochu zužuje tu problematiku, a sice Internet – výhoda pro znevýhodněné. Chceme upozornit na to, že internet může být a taky je velmi důležitým nástrojem pro skupiny lidí s určitým znevýhodněním, že jim ten jejich handicap může částečně nebo také hodně pomoci odstranit. A to mohou být lidé se zdravotním znevýhodněním, zdravotním postižením, ale zrovna tak se sociálním, geografickým znevýhodněním. Takže v knihovnách, které jsou takovým našim největším partnerem, nejdůležitějším protagonistou, se letos na mnoha místech republiky uskuteční aktivity, které budou zacílené právě na tyto skupiny znevýhodněných lidí.“

„Budou pozváni třeba jeden den v týdnu, pozvou seniory, aby se seznámili s internetem. Další den třeba maminky na mateřské. Dnes existuje řada knihoven, které se už nějakou dobu věnují i lidem se zdravotním postižením. Asi 50 knihoven u nás umožňuje práci s internetem i nevidomým, mají na to technické pomůcky, takže v průběhu března osloví knihovny především tyto skupiny. Ale ty akce jsou samozřejmě přístupné pro všechny zájemce.“

Do toho března – měsíce internetu s letos zapojily i České dráhy s projektem NetVlak. Co to je za projekt a kudy tento vláček pojede?

„Ano, je to novinka měsíce internetu, uskuteční se to poprvé. Jde o takový internetový vlak, který vyjede 10. března z Brna a v průběhu 12-ti dnů navštíví 7 měst. Bude tam Blansko, Svitavy, Praha – Libeň, Hradec Králové, Pardubice a zakončí to v Boskovicích, protože z Boskovic pocházejí lektoři, kteří budou v tom internetovém vlaku. Jsou to vesměs lidé se zdravotním handicapem, kteří ale perfektně ovládají práci s počítačem a internetem a jsou schopni taky předvést a poradit jiným, kteří ještě nemají ty zkušenosti s internetem. Čili jsou schopni jim ukázat, jaké existují pomůcky, které umožňují pracovat s počítačem například lidem s tělesným postižením nebo nevidomým a dalším.“

„Pokud někdo má zájem dozvědět se více o celém projektu Březen - měsíc internetu, tak komplexní informace jsou na stránkách www.brezen.cz.“

Máte také nějaké odezvy od lidí s různým zdravotním postižením nebo třeba i nějak sociálně vyloučených a podobně, o tom, jakou roli v jejich životě hraje internet a jak jim pomáhá?

„Určitě, my jsme v minulosti už třikrát, letos počtvrté vyhlásili také literární soutěž Internet a můj handicap, kde přesně na toto téma ti autoři píší a popisují, co pro ně internet znamená. A shodou okolností před několika dny jsem uzavíral tu letošní soutěž, do které nám přišlo rekordních 42 příspěvků. A ať už šlo o nevidomé, neslyšící, vozíčkáře, lidi s různými chorobami, tak všichni tam popisovali, jak pro ně je ten internet skutečně nenahraditelným pomocníkem, který jim umožňuje dělat věci, které by kvůli tomu svému handicapu jinak vůbec dělat nemohli. Dostanou se, kam by se nedostali, mohou si zařídit sami bez pomoci jiných přes internet cokoliv, získávat informace, takže je to pro ně nesmírně cenný nástroj a dokonce by se dalo říct, že čím těžší postižení, tím lepší, tím fantastičtější věc pro ně internet je.“

Poukázkový systém pro lidi v hmotné nouzi místo vyplácení sociálních dávek pro dlouhodobě nezaměstnané. To je projekt podporovaný Ministerstvem práce a sociálních věcí. Více informací pověděl Marii Vrábelové Pavel Holomek z Accor Servisu.

„Poukázky se používají pro výplatu příspěvku na živobytí, v případech, kdy existuje riziko, anebo prokazatelně dochází k zneužívání příspěvku na živobytí, tzn. dávky, kterou dostávají osoby v hmotné nouzi.“

„Tento projekt vychází ze řady zkušeností ze zahraničí. Ve Francii existuje podobný systém a podobně i v Německu, v Německu je tento systém zaměřený specificky na azylanty.“

Systém poukázek je pouze v některých městech, nebo po celé České republice?

„V současné době existuje po celé České republice, ale aktivně ho provozuje zhruba 40 obcí v ČR.“

Kam si mohou dojít pro zboží ti dotyční? Je to v blízkosti jejich bydliště?

„Poukázky jsou akceptovány v předem stanovené síti prodejen. Výběr prodejen navrhuje obec, respektive sociální odbor a na základě tohoto návrhu my se snažíme sjednat s příslušnými prodejnami akceptaci našich poukázek.“

Jak třeba lze zamezit tomu, aby lidé opravdu na ty poukázky nebrali alkohol a nebrali cigarety?

„Myslím si, že je důležitá jakási fair-play těch článků celého toho systému, tzn. jak obec, tak příjemce poukázek, tak prodejna, tak my se musíme snažit, aby ten systém fungoval, tak jak má a aby poukázky nebyly zneužívány. Stejně tak ze strany příjemců těch dávek musí existovat snaha, aby ta dávka nebyla zneužita. Provádíme pravidelné kontroly v akceptační síti a snažíme se tím zajistit to, aby nedocházelo k zneužívání dávek.“

„Poukázky akceptují jednak prodejny, které jsou specializované na určitý druh zboží, nejčastěji to bude drogerie, nebo to můžou být oděvy, nebo prodejny obuvi, ale stejně tak se snažíme mít v síti supermarkety, kde můžeme nabídnou celý široký sortiment zboží.“

„Myslíme si, že ne, a věříme, že díky poukázkám naopak nedochází k nákupu zboží, na které ta dávka není určena. Tak nakonec by ti příjemci těch dávek měli získat více toho zboží základní životní potřeby, než kdyby dávku dostali vyplacenou v penězích.“

Měli jste již možnost vyhodnotit, jestli to někde mělo opravdu kladný efekt?

„V pilotním projektu, do kterého jsme zapojili necelých 20 obcí v celé ČR a který probíhal od dubna loňského roku do února tohoto roku, jsme zjistili, že ten efekt těch poukázek je měřitelný a je poměrně jasný. Odhadujeme, že zhruba 15 procent prostředků určených na dávky hmotné nouze byly ušetřeny.“

Lidé dostanou asi nějakou částku v hotovosti a zbytek v těch poukázkách nebo jak by to fungovalo v lékárnách, u lékařů a v nemocnicích?

„Samozřejmě příjemce té dávky nemůže dostat celou dávku v poukázkách, část té dávky dostane v hotovosti, protože jsou oblasti jako například jízdné na městskou hromadnou dopravu, kde poukázky nejsou akceptovány a kde je velice obtížné zajistit akceptaci poukázek.“

Dají se tyto poukázky zneužít třeba tím, že je budu prodávat někomu jinému?

„Každý systém je samozřejmě možné zneužít, ale snažíme se působit na to, aby to zneužití bylo minimální. Samotný fakt, že se část dávky vyplatí příjemci v poukázkách, motivuje ty příjemce k tomu, aby legalizovali svůj příjem. Poukázku totiž dostávají pouze ti příjemci, kteří dlouhodobě žijí na dávkách a u kterých existuje riziko, že ty dávky zneužívají k nákupu zboží, na které ty dávky nejsou určeny. Pokud těmto příjemcům přestaneme vyplácet dávku v penězích, v hotovosti a dáme jim poukázky, tak velká část z nich změní svoje chování.“

„Poměrně velké množství informací už díky pilotním projektům, které realizujeme v necelých 40-ti obcích v celé ČR, ale pokaždé, když úřad chce zavést poukázky, tak ještě informuje svoje občany a informuje všechny své příjemce dávek. Snažíme se připravit pro ně vždy takové informační materiály, ve kterých jim vysvětlujeme jednak, na co je poukázka určena, a jakým způsobem jí můžou využít a samozřejmě jim k tomu vždycky přikládáme i adresář provozoven, kde ty poukázky můžou konkrétně v té obci uplatnit.“

Když někdo vyšetří poukázky, je možné je potom vrátit, nebo proplatit za hotové peníze?

„Platnost poukázek je poměrně dlouhá. Poukázka je platná vždy jeden kalendářní rok a vzhledem k tomu, že ta dávka by měla být využita v tom měsíci, kdy je vyplacena, tak předpokládáme, že ta roční doba platnosti je dostatečná.“

„O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 14. března je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen . Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Jaroslav Sezemský a Jan Mišurec.