Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
07-03-2008
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Dnes se nejdříve vydáme do jedné pražské školy, kde vznikl dětský soubor,
který nese název Cikáni jdou do nebe, řekneme vám o pilotním projektu, který
umožní úspěšně řešit spory mezi spotřebiteli a podnikateli mimosoudní
cestou.
Mangav tumenge bacht the sastipen – Akana - šaj šunen romani relacia „O Roma
vakeren“. Šunena romane giľa the nevimata - andalo romano dživipen.
To je jenom namátkový výběr z programové nabídky.
=[ Zprávy ]=
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Na základní škole v pražské Grafické ulici je taneční soubor Cikáni jdou do
nebe
Na základní škole v Grafické ulici v Praze 5 před několika lety vznikl
romský taneční soubor s názvem Cikáni jdou do nebe. Zrovna dnes vystupoval
na Smíchově, ale kdo toto představení promeškal, může se těšit na 23. dubna,
kdy soubor zatančí na festivalu devíti základních škol, které mají převážně
romské žáky. S vedoucí souboru Věrou Kroščenovou hovořila Jana Šustová.
Jak vznikl název souboru Cikáni jdou do nebe?
„Ten název vznikl tak jakoby sám od sebe. Když jsme šli poprvé vystupovat,
tak jsme tancovali právě na hudbu z filmu Cikáni jdou do nebe, ale pořád
jsme nemohli vymyslet ten název, jak se bude ten náš soubor jmenovat. A
jedna paní učitelka, když nás ohlašovala přímo před tím vystoupením,
nevěděla, jak nás má ohlásit, tak řekla soubor Cikáni jsou do nebe. Pak jsme
si říkali, jestli to přejmenovat, dlouho jsme o tom spekulovali, jak bychom
se mohli jmenovat, pak jsme to tedy už nechali, protože už jsme byli pod
tímto názvem i známí, takže nám vlastně přišel sám ten název. “
Co vás inspirovalo ke vzniku tohoto souboru?
„Tak byl to právě film Cikáni jsou do nebe, kde se mi strašně líbila ta
hudba, to oblečení, ta kultura, ono je to sice hodně podobné s naší českou
romskou kulturou, ale jsou tam trošičku rozdíly a to se mi hodně líbilo.“
V čem jsou třeba rozdíly?
„Tak třeba trošku jinačí taneční kroky, romština je také trošku jiná, jinak
ale ten temperament je stejný.“
Kolik dětí účinkuje na vašich představeních?
„To je různé. Soubor se skládá z 19ti dětí, ale ta vystoupení jsou různá, v
jednom tanci třeba tancuje 10 dětí, v jednom třeba jenom tři děti, takže to
je různé.“
Jak dlouho už kroužek funguje a co v něm všechno děláte?
„Kroužek tady funguje od té doby, co tady pracuji, nastoupila jsem sem v
roce 2004, takže už to bude vlastně čtvrtý rok letos v září. A většinou se
soustřeďujeme na různé formace tanců, dáváme dohromady romské i různé
neromské tance, což se můžou diváci potom i podívat.“
Co používáte za hudbu? Máte nějaké vlastní muzikanty, kteří hrají, nebo
spíš pouštíte něco z magnetofonu?
„Taneční hudba je většinou z magnetofonu a na zpěv máme většinou vlastní
muzikanty, ne děti ze školy, ale využíváme naše známé.“
Jak se děti přihlašují do toho kroužku? Chodí sem rády?
„No, tak určitě sem chodí rády, to by jinak do toho souboru nechodily.
Soubor máme věčně plný a přihlašují se tím způsobem, že přijdou, zeptají se,
a když mám zrovna volno, tak naberu. A je to také spíš o tom, že ty děti
vlastně přijdou, protože tady pracuji na té škole, tak mám k těm dětem stálý
přístup, protože tady také vedu klub, a když máme třeba volnou chvilku
zrovna v tom klubu, tak ty děti romské většinou převážně mají rádi hudbu,
tanec, že rádi tančí, tak si s nimi třeba zatancujeme a když vidím, že se v
nějakém tom dítěti něco projeví, tak si ho vezmu do parády a začnu s ním
pracovat.“
Jak často se scházíte v tomto kroužku?
„Tak ten kroužek máme dvakrát týdně. Soubor je rozdělený na malý a velký,
protože tam mám víc těch dětí, aby se to lépe učilo, takže se vlastně
scházíme dvakrát týdně. Když máme před vystoupením, tak to beru tak často,
jak to jde.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Spory mezi spotřebiteli a podnikateli bude možné řešit mimosoudní cestou
V dubnu získají občané nový způsob řešení svých právních sporů. Ministerstvo
průmyslu a obchodu ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR a
spotřebitelskými organizacemi odstartuje pilotní projekt, který umožní
úspěšně řešit spory mezi spotřebiteli a podnikateli mimosoudní cestou.
Ministerstvo předpokládá, že pomocí mediace a arbitráže se tak ročně vyřeší
zhruba tři tisícovky sporů. Jaké výhody tento projekt přináší, to už Janu
Mišurcovi řekla právnička Sdružení obrany spotřebitelů Jana Teplá.
„Cílem projektu je zlepšení přístupu spotřebitelské veřejnosti ke
spravedlnosti. Specifikem spotřebitelských smluv je zejména to, že se jedná
o spory nikoliv vysoké hodnoty, ale nákladnost a zdlouhavost toho soudního
řízení mnohé spotřebitele od vymožení svých práv odrazuje.“
Co může být spotřebitelským sporem?
„Spotřebitelské spory jsou obecně takové, kde na jedné straně vystupuje
podnikatel jakožto profesionál, osoba, která jedná v rámci své podnikatelské
činnosti, a na druhé straně spotřebitel, který nejedná v rámci své činnosti,
nemá dostatek zkušeností, je slabší stranou a proto je ho třeba chránit.
Typicky jsou to kupní smlouvy na věci osobní potřeby, smlouvy o dílo a
další.“
Na koho se tady spotřebitel může obrátit, když bude chtít o tuto službu
požádat?
„Spotřebitel se může obrátit v první řadě na kontaktní místa. Kontaktními
místy jsou jednak informační místa Hospodářské komory, které je možné
naleznout ve všech krajských městech, a dále jsou to kontaktní místa
spotřebitelských organizací – Sdružení obrany spotřebitelů, Sdružení českých
spotřebitelů a ekologické poradny.“
Musí spotřebitel něco platit, nebo je tato služba zdarma?
„Proto je tento systém novinkou, měl by být přitažlivý, neboť náklady jsou
minimální, první fáze u kontaktního místa a druhá fáze mediační řízení je
zcela zdarma, rozhodčí řízení je pak zpoplatněno poplatkem 800 korun.“
Jak tedy vypadá proces této pomoci v praxi?
„V první fázi přichází stěžovatel, ať už to je spotřebitel či podnikatel na
kontaktní místo, na kontaktním místě jsou mu předány informace o jeho
právech, možnostech tohoto alternativního způsobu řešení. V případě, že se
nepodaří spor ujednat tam pouhým informováním, předám mu seznam mediátorů,
ze kterého si může vybrat svého mediátora, Pokud proběhne mediace, tak
výsledkem by mělo být uzavření dohody – smlouvy, která by později byla
soudně vykonatelná. Pokud ani mediační řízení nepovede k úspěchu, probíhá
rozhodčí řízení a rozhodčí nález je opět je opět soudně vykonatelný. “
A kdybychom měli shrnout klady této služby na závěr.
„Je to zejména zrychlení procesu, neboť se předpokládá, že nejdéle by toto
řízení mělo trvat do dvou měsíců, dále je to zjednodušení řízení a určitě je
to snížení nákladů na vymožení práva.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V Berouně je možné využít služeb Občanské poradny
V Berouně pomáhá sociálně slabším lidem Občanská poradna, která je
bezplatná. Ve Středočeském kraji jsou zatím taková zařízení jen dvě. Proč
poradna vznikla a jakou pomoc nabízí, to už Anně Polákové řekl Radko Richter.
„Kromě obchodního práva nabízíme veškeré věci, kromě nějakých komplikovaných
záležitostí trestního práva. Ale jinak jsou to věci rodinného práva,
občanského, spotřebitelské dotazy, věci ohledně bydlení, takže celé toto
spektrum.“
Jaké služby klienti využívají nejvíce?
„Kolem rozvodových záležitostí, s tím spojené otázky výživného a vypořádání
společného jmění manželů.“
Do poradny přicházejí i romští klienti. Jaké služby poskytujete
nejčastěji?
„Specificky romská tématika neexistuje, ale Romové řeší nejčastěji otázky
kolem bydlení, vystěhovávání z bytů, to je jeden okruh. A druhý okruh je
zadluženost.“
Zmiňoval jste se o tom, že jste narazil na jisté praktiky, kdy Romové
podepíší smlouvu na dobu určitou.
„V případě privatizovaných domů se ten majitel snaží nájemníky, kteří mají
uzavřeny smlouvy na dobu neurčitou, nějakým způsobem motivovat, aby změnili
tyto smlouvy a uzavřely je na dobu určitou. Samozřejmě ta doba určitá skončí
a on se je snaží vystěhovat, vyklidit ten byt.“
Pokud se klient dostane do podobné situace a ještě nemá žádnou smlouvu
podepsanou, co má udělat? Má se obrátit na právníka, nebo jak takový člověk
má postupovat, pokud si neumí přečíst smlouvu?
„Pokud nemá uzavřenou vůbec žádnou smlouvu, tak se předpokládá, že nějakým
způsobem je uzavřena smlouva s bývalým majitelem, třeba s městem. Nebo jsou
státní byty nebo podnikové byty, tak by pochopitelně neměl uzavírat žádnou
smlouvu, která je na dobu určitou, protože tím si vlastně zkracuje ten svůj
akční rádius, jednoho dne ta smlouva vyprší a on se bude muset vystěhovat.
To znamená, v případě, že mu je vůbec k podpisu předložena nějaká smlouva,
asi bych doporučoval, aby jí šel zkonzultovat, nemusí jít nutně za
advokátem, protože to je poměrně drahá záležitost, ale může se obrátit na
kteroukoliv z občanských poraden, kterých je v ČR kolem čtyřiceti. Tam mu
bezplatně poradí a přečtou si tu smlouvu a řeknou mu, co ta smlouva říká a
doporučí mu nějaký postup.“
Podařilo se vám už někomu takovým způsobem pomoci?
„Určitě, jde o to, jestli potom ti klienti postupují podle toho návrhu,
který mi mu dáváme, jestli si to třeba potom nerozmyslí a pod dojmem vidiny
nějaké konkrétní nabídky odstupného nepřistoupí tomu nové mu majiteli na ty
jeho podmínky. To bych řekl, že je hlavní problém.“
Jak je to s tím odstupným?
„V případě že existuje legálně uzavřená smlouva na dobu neurčitou pro toho
nájemníka, tak tam jsou případy, kdy majitel nabízí určité odstupné. Je
problém ten, že ten nájemník si vždycky neuvědomí, že vlastně to, že
akceptuje tu nabídku toho majitele, tak vlastně ten byt jakoby dává k
dispozici tomu majiteli a ten majitel potom s ním může normálně tržním
způsobem dále zacházet, to znamená může ho prodávat, nebo pronajímat za
neregulované nájemné, za podstatně vyšší nájemné, takže se mu ten byt
nepoměrně více zhodnotí.“
Takže modelová situace – majitel dá odstupné třeba 80 tisíc a může ho
prodat za 500 tisíc.
„Může se to stát, není to problém, může to být, že to odstupné je často
daleko nižší než 80 tisíc a ten zisk je potom nepoměrně vyšší.“
Lidé tím neztratí jen střechu nad hlavou, ale i majetek.
„Ten byt není v jejich majetku, oni to vždy mají pronajaté. Když by to bylo
privatizované a byla nabídka třeba za strany toho, co to privatizuje tomu
nájemníkovi, tak pochopitelně v případě, kdy ten na to bude rezignovat,
nebude si ho chtít koupit, tak ztrácí potenciální majetek, takto se to dá
říct, kdyby třeba získal nějakou hypotéku na ten byt, koupil si ho sám, tak
pochopitelně ten byt neztrácí.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
„O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 7. března je u konce. Ale
naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého
rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních
studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a
Jaroslav Sezemský.
Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen
andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge
bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.
|