Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
29-02-2008
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Dnes se společně vydáme na zahájení Evropského roku mezikulturního dialogu
2008 v České republice a do pražské Galerie u zlatého kohouta. Řekneme vám
také, na co si musíte dát pozor při nástupu do zaměstnání.
Mangav tumenge bacht the sastipen – Akana - šaj šunen romaňi relacia „O Roma
vakeren“. Šunena romane giľa the nevimata - andalo romano dživipen.
To je jenom namátkový výběr z programové nabídky.
=[ Reportáž ]=
Rok 2008 je Evropským rokem mezikulturního dialogu
V pondělí byl v pražském divadle Archa oficiálně zahájen Evropský rok
mezikulturního dialogu 2008 v České republice. V jeho rámci bude po
následující měsíce probíhat množství akcí a projektů, jejichž cílem je
podpora kulturní různorodosti a pestrosti Evropy. Podrobnosti má Jana
Šustová.
„Rok mezikulturního dialogu je projektem, který je společný všem evropským
institucím, nejenom tedy Evropské komisi, ale i Evropskému parlamentu.
Společně s národními státy volně navazuje už na téma loňského roku, kterým
byly rovné příležitosti pro všechny. Evropský rok rovných příležitostí pro
všechny byl rovněž vyhlášen společně všemi evropskými institucemi. A oba
tyto projekty, které na sebe navazují, si kladou za cíl umožnit občanům
všech členských států projevovat se ve své přirozenosti, což znamenalo jak v
minulém roce mít možnost podílet se na všech výdobytcích všech členských
států, i koneckonců Evropské unie, a požívat přitom stejných práv, tak v
letošním roce poukázat na to, jak inspirující, jak významný je přínos
dialogu mezi jednotlivými kulturami.“
Důležitou součástí Evropského roku mezikulturního dialogu jsou projekty
neziskových organizací, které získaly dotace z evropských a rozpočtových
zdrojů.
„V rámci Evropského roku mezikulturního dialogu Evropská komise odměnila
granty 27 národních projektů a 7 panevropských projektů, to je na té
centrální úrovni. A my jako zastoupení Evropské komise v České republice
chystáme ve spolupráci s národními institucemi celou řadu dalších projektů,
kterými chceme přispět a posílit tu možnost dialogu jednotlivých kultur,
náboženských, etnických skupin, menšin, se zaměřením především na mladé, na
osoby handicapované atd. Takže si myslím, že ta škála projektů bude velice
široká, bude mít možnost oslovit celé spektrum českých občanů, respektive i
našich spoluobčanů z jiných menšin, případně z jiných etnik žijících s námi
v České republice a především se snaží přispět k tomu, aby byla zrušena
omezení a bariery, ať už se jedná o bariery byrokratické, tak abychom mohli
snížit ta omezení, která se spíše projevují v našich myslích.“
A proč je zrovna mezikulturní dialog tak důležitý? Nad tím se zamýšlel
první náměstek ministra kultury Jaromír Talíř.
„Evropská unie vyhlásila rok 2008 Rokem mezikulturního dialogu. Když jsem
přemýšlel, co to je dialog, tak jsem si říkal, že jeho nejjednodušší
charakteristika je, že to je rozhovor, rozhovor mezi někým. A lidé si pro
vedení dialogu vymysleli nástroj, kterému říkají řeč. A Antoine de
Saint-Exupéri k lidské řeči poznamenal trefně, že se stala pramenem
nedorozumění mezi lidmi. A já jsem přesvědčen, že kultura v celistvosti
významu tohoto slova právě může být takovým dobrým nástrojem komunikace,
který nepotřebuje řeč - hudba nepotřebuje řeč, tanec nepotřebuje řeč,
výtvarné umění nepotřebuje řeč, takže kultura může být krásným nástrojem
dialogu mezi těmi, kteří by si třeba pomocí řeči nerozuměli.“
Ale kultura má podle Jaromíra Talíře i jiný význam.
„Zároveň má kultura další velký význam, a to je identifikace - identifikuje
v globalizovaném světě nás jako národ, nás jako skupinu a pomáhá nám se
někde zakotvit a zprostředkovávat naše hodnoty.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Sdružení Romodrom provedlo výzkum o diskriminaci v Ústeckém kraji
Sedm z deseti Romů v Ústeckém kraji se setkalo s diskriminací. Alespoň
takový je závěr projektu s názvem Znalostmi proti diskriminaci, který
proběhl na Chomutovsku, Mostecku a Teplicku. Občanské sdružení Romodrom,
ukončilo tento projekt po 12 měsících a projekt měl pomoci zejména romským
občanům řešit jejich diskriminační problémy. Robert Ferko se zeptal
koordinátorky tohoto projektu Mileny Adamové, zda splnil její očekávání:
Bylo vyškoleno celkem 6 terénních pracovníků včetně vás, jakým způsobem
jste pomáhali romským občanům s jejich problémy?
„Naši terénní sociální pracovníci právě lidem předávali v terénu informace o
tom, co je diskriminace, co diskriminace není, protože jsme se často
setkávali s tím, že za diskriminaci bylo považováno naprosto cokoliv, nebo
naopak někdo tu diskriminaci odmítal naprosto absolutně, takže jsme právě
získané informace předávali klientům, samozřejmě takovou formou, aby to pro
ty lidi bylo zajímavé. Nejednalo se o žádné přednášky, ale formou rozhovorů
v rodině, kdy terénní sociální pracovník pracoval s tou rodinou a snažil se
vysvětlit lidem, co ta diskriminace je. A oni se potom samozřejmě svěřovali
s různými situacemi, kterým byli vystaveni, a terénní sociální pracovník
formou toho srovnávání pomocí konkrétních případů jim vysvětloval, co
diskriminace byla a co nebyla.“
Byla pro ně vypracována nějaká brožura, podle které by se řídili a která
by jim pomáhala s jejich problémy i v budoucnu?
„Samozřejmě, byla vydána brožura formou letáku, kde jsou popsány konkrétní
případy a návody na řešení, protože my jsme se samozřejmě nezabývali jenom
tím, že bychom klientům řekli, že to, co se jim stalo, byla diskriminace,
ale také jsme se snažili tu diskriminaci s nimi řešit, pokud oni to sami
chtěli, řekli jsme jim co bude následovat, protože ten proces je strašně
zdlouhavý a vzhledem k tomu, že nemáme antidiskriminační zákon, tak to
řešení těch situací je hrozně obtížné. Takže jsme se snažili ty kauzy dovést
do konce a také jim samozřejmě zprostředkovat informace, jak mají
postupovat, pokud se ocitnou znovu v situaci, která by byla diskriminační.“
Jaká věková kategorie lidí žádala o pomoc nejvíce?
„Nejvíce případů diskriminace bylo detekováno mezi lidmi mezi 20-30 lety a
pak kolem 50ti let.“
Můžete mi říct nějaký konkrétní případ, s kterým se terénní pracovník
setkal?
„Stalo se nám několikrát, že terénní sociální pracovník nebyl konkrétně
vpuštěn do určitých zábavních podniků tady u nás v Chomutově, takže jsme
provedli testy, kdy šli Romové, kteří nebyli vpuštěni a po nich šli
ne-Romové, kteří byli vpuštěni. Byla přivolána policie, řeší se to všechno
pomocí přestupkových komisí a stížností na Českou obchodní inspekci, takže
čekáme, jak se to všechno vyvine. Také nejvíce těch problémů bylo detekováno
v oblasti zaměstnávání, kdy Romové nebyli přijímáni do zaměstnání, ačkoliv
splnili všechny podmínky, nebyli přizváni na výběrová řízení, ačkoliv
ne-Romové, kteří podávali stejné přihlášky, dotazníky, přizváni byli. Takže
všechny tyto situace řešíme, ale vzhledem k tomu, že i když projekt skončil
k 31. lednu, naši pracovníci se rozhodli, že to nenecháme, ty kauzy běží dál
a řekla bych, že velký kus práce máme před sebou. Je třeba dotáhnou s lidmi
ty kauzy do konce a ty informace předávat dál. “
Vy jste se s tímto projektem zaměřili spíše na ústecký kraj, plánujete
rozšíření terénních pracovníků i na další kraje?
„Občanské sdružení Romodrom chce tento projekt rozšířit i do ostatních
lokalit, teď všechno záleží na tom, zda budou podpořeny projekty a uvidíme.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
 |
Související články | Datum | Nadpis | Rubrika |
06.06.2015 | Jak se bránit diskriminaci | O Roma Vakeren |
21.02.2013 | Rada Evropy tvrdě kritizuje Česko za údajnou diskriminaci Romů | Zprávy ze života Romů |
14.11.2012 | Situací Romů se bude zabývat vláda, soužití v problémových lokalitách se
nezlepšilo | Zprávy ze života Romů |
12.05.2012 | Řada evropských zemí se k Romům chová macešsky | O Roma Vakeren |
13.09.2011 | Ombudsman kritizuje růst případů cenové diskriminace | Zprávy ze života Romů |
20.06.2011 | V dodržování základních práv má Evropa rezervy | Zprávy ze života Romů |
06.08.2010 | Prohlížení tašek v obchodě | O Roma Vakeren |
21.05.2010 | V dodržování lidských práv máme rezervy | Zprávy ze života Romů |
12.03.2010 | Nejen diskriminaci Romů, ale i korupci či obchod s lidmi vytkly Česku
Spojené státy | Zprávy ze života Romů |
11.03.2010 | Spojené státy kritizují postavení Romů v České republice | Zprávy ze života Romů |
04.03.2010 | Podle OSN se situace Romů v Česku zhoršuje | Zprávy ze života Romů |
05.02.2010 | Jsou čeští Romové nejdiskriminovanější menšinou v EU? | O Roma Vakeren |
25.01.2010 | Romové nejsou podle vlády nejdiskriminovanější menšinou EU | Zprávy ze života Romů |
26.04.2009 | Česko podle eurokomisaře Špidly nejvíce diskriminuje Romy | Zprávy ze života Romů |
03.10.2008 | Jsou u nás Romové opravdu diskriminováni? | O Roma Vakeren |
23.05.2008 | Diskriminace se může projevovat i v přístupu k bankovním a
telekomunikačním službám | O Roma Vakeren |
15.02.2008 | Analýzu projevů diskriminace z pohledu občanského poradenství | O Roma Vakeren |
14.11.2007 | Romové porazili stát | Zprávy ze života Romů |
14.09.2007 | Projekt Co je a co není diskriminace | O Roma Vakeren |
23.05.2007 | AI: Rasismus a policejní násilí jsou tradiční problémy Česka | Zprávy ze života Romů |
18.05.2007 | Film "Díky, že se ptáte" hovoří o diskriminací Romů v ČR | O Roma Vakeren |
07.04.2007 | Jak v USA bojovali proti diskriminaci Afroameričanů | O Roma Vakeren |
23.03.2007 | Publikace "Jsme přece lidé, ne?" představuje příběhy lidí, kteří se setkávají s diskriminací | O Roma Vakeren |
30.01.2007 | Berlín hostí první evropský "summit rovnosti" | Zprávy ze života Romů |
17.11.2006 | Na antidiskriminační linku sdružení Romea se může obrátit každý, kdo se stal obětí diskriminace | O Roma Vakeren |
26.10.2006 | ROMEA uvedla do provozu Antidiskriminační linku | Zprávy ze života Romů |
29.09.2006 | Cílem projektu "Díky, že se ptáte" je vypracování
odborné analýzy diskriminace | O Roma Vakeren |
19.09.2006 | Zprávy ze života Romů | Zprávy ze života Romů |
03.02.2006 | Jen málokdo, kdo se setká s diskriminací, se dokáže bránit | O Roma Vakeren |
04.02.2005 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
17.01.2005 | Za diskriminaci Romů musí švédský hotel draho zaplatit | Zprávy ze zahraničí |
10.12.2004 | Britové přiznali: kontroly na ruzyňském letišti byly diskriminační | Zprávy ze života Romů |
10.10.2003 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
05.09.2003 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
11.07.2003 | Ozvěny mezinárodní konference Romové v rozšiřující se Evropě - výzvy do budoucnosti | O Roma Vakeren |
27.06.2003 | Zprávy O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
30.05.2003 | Žena, kterou odmítli zaměstnat kvůli romskému původu, se obrátí na soud | O Roma Vakeren |
25.04.2003 | Problematické zvláštní školy | O Roma Vakeren |
14.03.2003 | Zprávy | O Roma Vakeren |
28.02.2003 | V ústecké Matiční ulici budou místní a dobrovolníci opět uklízet odpad | Fotoaktuality |
26.02.2003 | Rodiče dvou romských školáků napadli ředitele základní školy v Jihlavě | Fotoaktuality |
14.02.2003 | Diskriminace Romů na trhu práce | O Roma Vakeren |
17.01.2003 | Majitel restaurace, v níž číšník nechtěl obsloužit Romy, se musí veřejně omluvit | Fotoaktuality |
25.10.2002 | Zprávy | O Roma Vakeren |
11.10.2002 | Zprávy | O Roma Vakeren |
09.08.2002 | Ředitel sdružení Dženo Ivan Veselý o aktuální situaci Romů v ČR | O Roma Vakeren |
09.08.2002 | Zprávy | O Roma Vakeren |
07.06.2002 | Zprávy | O Roma Vakeren |
24.05.2002 | Zprávy | O Roma Vakeren |
13.05.2002 | Český helsinský výbor kritizuje situaci Romů | Zprávy ze života Romů |
03.05.2002 | Zprávy | O Roma Vakeren |
29.03.2002 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
15.02.2002 | Právní poradna | O Roma Vakeren |
16.11.2001 | Štrasburk | O Roma Vakeren |
07.09.2001 | Odbornice na Romy Castle Kaněrová: Vláda propásla zlatou příležitost | Zprávy ze života Romů |
30.08.2001 | Meziresortní komise chce po vládě, aby nepřipustila diskriminaci | Zprávy ze života Romů |
30.08.2001 | Výbor OSN pro lidská práva kritizuje ČR především za diskriminaci Romů | Zprávy ze života Romů |
17.08.2001 | Vzdělávání romských dětí | O Roma Vakeren |
03.08.2001 | Zprávy | O Roma Vakeren |
03.08.2001 | Britští imigrační úředníci jsou stále na ruzyňském letišti | O Roma Vakeren |
03.08.2001 | V Ostravě začaly pracovat romské občanské hlídky | O Roma Vakeren |
20.07.2001 | Přehled českého tisku s datem 20. července 2001 | Zprávy ze života Romů |
20.07.2001 | Kavan: Přítomnost Britů v Ruzyni není projevem diskriminace | Zprávy ze života Romů |
19.07.2001 | Britové zavedli kontrolu cestujících z Prahy do Británie | Zprávy ze života Romů |
06.07.2001 | Londýn | O Roma Vakeren |
25.05.2001 | Výbor OSN kritizuje ČR za diskriminaci menšin | Zprávy ze života Romů |
27.04.2001 | Petr Pithart nemá rád výraz "pozitivní diskriminace" | O Roma Vakeren |
05.04.2001 | Květen | Historie |
05.01.2001 | Veřejnost je nejvíce tolerantní k invalidům a k mládeži | Zprávy ze života Romů |
12.12.2000 | V ústecké Matiční ulici bylo otevřeno komunitní centrum | Zprávy ze života Romů |
08.11.2000 | Zpráva expertů OBSE kritizuje životní podmínky Romů v Evropě | Zprávy ze života Romů |
09.07.2000 | Žaloba na české školství splnila podle Romů účel | Zprávy ze života Romů |
09.07.2000 | Vystěhování novopackých Romů je podle ústecké starostky etnickou čistkou | Zprávy ze života Romů |
09.07.2000 | Helsinský výbor Kongresu USA chce zákony proti diskriminaci Romů | Zprávy ze života Romů |
09.07.2000 | Rokycanská radnice bude jednat s nově vzniklým romským sdružením | Zprávy ze života Romů |
11.06.2000 | Konzultant RE: Žádné zvláštní špatné vztahy s Romy v Ústí nejsou | Zprávy ze života Romů |
11.06.2000 | Rychetský představil sedm cílů koncepce romské integrace | Zprávy ze života Romů |
11.06.2000 | Předličtí obyvatelé nechtějí početnou romskou rodinu z Nové Paky | Zprávy ze života Romů |
11.06.2000 | Iniciativa Globea si stěžuje na diskriminaci Romů ve školách | Zprávy ze života Romů |
05.05.2000 | Podle Amnesty International Romové nemají v České republice před útoky dostatečnou ochranu | Zprávy ze života Romů |
14.03.2000 | Žádost Romů o finanční kompenzaci za emigraci je prý poslední možnost řešení situace Romů | Zprávy ze života Romů |
28.02.2000 | Mostečtí Romové si stěžují na restauratéry | Zprávy ze života Romů |
26.02.2000 | Červen | Historie |
26.02.2000 | ROK 1996 | Historie |
26.02.2000 | Úřady práce si už řadu let v evidenci označují zvlášť Romy | Zprávy ze života Romů |
26.02.2000 | Červenec | Historie |
26.02.2000 | Eva Šotolová | Anketa |
26.02.2000 | Srpen | Historie |
26.02.2000 | Romové v České republice - cizinci ve vlastní zemi | Racism and Discrimination |
26.02.2000 | Odchod Romu do Kanady | Historie |
26.02.2000 | Listopad | Historie |
26.02.2000 | Prosinec | Historie |
26.02.2000 | Klára Samková - Veselá | Anketa |
26.02.2000 | Plzeňské podniky nevpustily na své diskotéky romské studentky | Zprávy ze života Romů |
26.02.2000 | Ostravští Romové stále opouštějí Českou republiku | Zprávy ze života Romů |
26.02.2000 | Čechoameričan na demonstraci Romů v Matiční rozřezal vlajku ČR | Zprávy ze života Romů |
26.02.2000 | Odchod Rómů z České republiky | Emigrace Romů |
26.02.2000 | Vladimír Mlynář | Anketa |
26.02.2000 | Čechoameričan na demonstraci Romů v Matiční rozřezal vlajku ČR | Zprávy ze života Romů |
26.02.2000 | Zpráva Ministerstva zahraničí USA za rok 1993 | Historie |
26.02.2000 | Historie | Historie |
26.02.2000 | Ostravští Romové žalující školský systém se obrátí na Evropský soud | Zprávy ze života Romů |
26.02.2000 | ZPRÁVA MINISTERSTVA ZAHRANIČÍ USA ZA ROK 1994 | Historie |
26.02.2000 | Romové protestující v Matiční vidí východisko v emigraci | Zprávy ze života Romů |
26.02.2000 | Květen | Historie |
26.02.2000 | ZPRÁVA MINISTERSTVA ZAHRANČÍ USA ZA ROK 1995 | Historie |
26.02.2000 | Podle poslanců je třeba vědět, proč úřady práce Romy označovaly | Zprávy ze života Romů |
26.02.2000 | Romské grémium zahájilo protestní akci v Matiční ulici | Zprávy ze života Romů |
23.02.2000 | Odborníci Rady Evropy na romskou problematiku ocenili Ústí | Zprávy ze života Romů |
15.02.2000 | Romové v Kosovu jsou podle mezinárodních organizací stále diskriminováni | Zprávy ze života Romů |
11.02.2000 | Rasově diskriminovaní zřejmě dostanou novou možnost obrany | Zprávy ze života Romů |
10.02.2000 | Romové podají žalobu k Evropskému soudu kvůli údajné diskriminaci | Zprávy ze života Romů |
01.02.2000 | Němci nepustili některé slovenské Romy na své území | Zprávy ze života Romů |
29.01.2000 | Romové neodcházejí podle Čechů do Británie kvůli diskriminaci | Aktuality |
25.01.2000 | Zeď z Matiční ulice je k mání za 210.000 korun | Zprávy ze života Romů |
28.12.1999 | Desetina lidí připouští diskriminaci Romů | Zprávy ze života Romů |
20.09.1999 | Redaktor chce žalovat restauraci, kde odmítají Romy | Zprávy ze života Romů |
20.09.1999 | Obyvatelé Vsetína chtěli oddělit Romy zdí, radnice jejich návrh odmítla | Zprávy ze života Romů |
03.09.1999 | Romové, jejichž děti opustily zvláštní školu, trvají na žalobě | Zprávy ze života Romů |
31.08.1999 | Ústecký okresní úřad zastavil stavbu plotu v Matiční ulici | Zprávy ze života Romů |
12.08.1999 | Za odchodem Romů není podle romského časopisu rasová diskriminace | Zprávy ze života Romů |
11.08.1999 | Rada pro lidská práva nesouhlasí s tvrzením o diskriminaci Romů | Zprávy ze života Romů |
08.08.1999 | Starosta Neštěmic požádal Uhla, aby se přestal zabývat Matiční ulicí | Zprávy ze života Romů |
05.08.1999 | Kauza Matiční ulice se dočká knižního vydání | Zprávy ze života Romů |
19.06.1999 | Romští rodiče měli být před podáním ústavní žaloby zastrašováni | Zprávy ze života Romů |
08.05.1999 | Uhl doporučil vládě, aby otázku Matiční řešil ústecký magistrát | Zprávy ze života Romů |
10.03.1999 | Program Dživas Jekthetane podpoří nejen projekty výchovy Romů | Zprávy ze života Romů |
01.03.1999 | ČR dodržuje lidská práva, problémy jsou s romskou menšinou | Zprávy ze života Romů |
23.10.1998 | Brno | Zprávy ze života Romů |
14.08.1998 | Ústí nad Labem | Zprávy ze života Romů |
14.08.1998 | Praha | Zprávy ze života Romů |
26.06.1998 | Praha | Zprávy ze života Romů |
12.06.1998 | Zprávy ze života Romů | Zprávy ze života Romů |
12.06.1998 | Brusel | Aktuality |
15.05.1998 | Ústí nad Labem | Zprávy ze života Romů |
15.05.1998 | Ústí nad Labem | Zprávy ze života Romů |
17.04.1998 | Olbramov | Zprávy ze života Romů |
17.04.1998 | Bukurešť | Zprávy ze života Romů |
06.02.1998 | Strasburk | Zprávy ze života Romů |
06.02.1998 | Praha | Zprávy ze života Romů |
07.11.1997 | Praha | Zprávy ze života Romů |
18.09.1997 | Praha | Zprávy ze života Romů |
01.09.1997 | Projekt Tolerance: Kampaň proti předsudkům vůči Romům v roce 1997 | Kampaně proti rasismu |
25.07.1997 | Praha | Zprávy ze života Romů |
| Fotografie | Fotografie |
=[ Reportáž ]=
Galerie U zlatého kohouta vystavuje i díla romských autorů
Galerie U zlatého kohouta dýchá nejen gotickou historií v centru Prahy, ale
také uměním. A to uměním opravdu multikulturním. Sama majitelka je původem
Polka a u nás v Praze si zrealizovala svůj sen. Do galerie v Michalské ulici
se vypravila Marie Vrábelová, aby se více dověděla od samotné Mirely Zukal.
„Galerie existuje už devátým rokem, byla to pěkná ruina, zaujalo mě to, mám
ráda staré věci, tak jsem přišla na to, že budu rekonstruovat a to byl
začátek, rok rekonstrukcí a teď vidíte výsledek, krásné prostory.“
Co všechno vystavujete?
„Vystavuji od akademických umělců, přes amatéry, studenty a umělce, kteří
začínají malovat a nevědí, kterou cestou se mají vydat. Vystavuji naprosto
každého.“
Takže to může být jejich první výstava, kterou mají?
„Ano, mám hodně mladých umělců, pro které je to takový start v mojí galerii
a posléze už mají větší sebevědomí, důvěru v sebe a pokračují v malování a
dostávají nabídky vystavovat dále.“
Byl tady někdo ze známějších osobností?
„Vystavuje se hodně keramika, keramika například od Alžběty Grossové. Šárka
Rádová, pan Bartoš tu maj9 své práce, spolupracuji samozřejmě i s
akademickými malíři, s akademickými sochaři.“
Vy tady budete vystavovat i romské umělce. Proč jste se rozhodla pro
Romy?
„Romské umělce budu vystavovat, budu je tu vystavovat v dubnu a pak v
červnu. Proč? Tak to je dlouhá historie, já s nimi spolupracuji několik let,
mám velice vřelý vztah k Romům, k jejich kultuře, a proto jsem velice ráda,
že je tady můžu vystavovat v galerii. A velice ráda s nimi spolupracuji a
těším se na ně tady v galerii.“
Máte mezi nimi i kamarády?
„Mám, mám hodně kamarádů, některé mám už velice dlouho, přibývají mi
kamarádi. A kdo je nejbližší mému srdci a s kým spolupracuji, to je Olinka
Fečová a její celá rodina.“
Kdo vám sem chodí? Jsou to cizinci nebo jsou to lidé, kteří mají zájem o
umění?
„Všichni, musím vám říct. Cizinců je nejvíce v létě, protože galerie se
nachází ve dvorku v centru Prahy v Michalské ulici, ale už za tu dobu mám
svoje návštěvníky. Myslím si, že jsem se opravdu dopracovala k tomu, že lidé
nejenom z Prahy, z okrajů Prahy přijíždějí navštěvovat galerii, ale mám i
návštěvníky z celé České republiky. A musím vám také říct, že jsem na to
pyšná a protože poslední léta obyčejně Češi do centra Prahy málo chodí,
nemají na to, že by se v centru zastavili, šli do kavárny na kávu, nebo
babička s dědečkem že by šli do cukrárny, ale našli si cestu tady ke mně do
galerie a jsem za to velice ráda.“
Na co vzpomínáte ještě jako na velikou zajímavost, co jste tady měla?
„Vystavování pestrých obrázků z Japonka, z Thajska, z Mongolska. Měla jsem
tady zajímavou výstavu z Itálie - Italka vystavovala keramiku raků. Pak tu
byla výstava čínského umělce, jeho jemné práce a také sochy dovezené z
Polska a od polských umělců. Vystavovala jsem samozřejmě díla z Anglie, z
Ameriky, no, musím říct, že tu bylo hodně umělců z celého světa, co se u mě
vystavovalo.“
Galerie je v historickém domě, znáte historii tohoto domu?
„Samozřejmě. Po půl roce, co jsem otevřela galerii, mě začala zajímat i
historie budovy. První zprávy, které jsou uvedené v historických záznamech
Prahy 1, tak datují ten dům na rok 1400, takže posléze je tam uvedena
historie tohoto domu, jsou to dva domy dohromady a je to, jak vidíte,
gotický sklep, toto je gotický dům a historie tohoto domu je velice dlouhá.“
Splnila jste si svůj životní sen, protože pochybuji, že by vám galerie
tak vydělávala, aby jste z toho zbohatla?
„To máte pravdu, kolikrát tady sedím a přemýšlím, jestli budu pokračovat,
nebo to mám zavřít. Ale kdykoliv sem přijde nějaký umělec a já vidím, že
neví, jestli je na správném místě, neví, jestli dobře dělá, že maluje,
jestli má v dnešní době cenu živit se uměním, tak vím, že jsem na správném
místě a myslím si, že jsem si splnila svůj životní sen a doufám, že v tom
budu pokračovat. Neříkám, že to dělám na úkor rodiny, ale díky rodině.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Ministerstvo školství vyhlásilo dva programy na podporu integrace a
vzdělávání romské komunity. Dohromady je na ně pro tento rok vyčleněno 25
milionů korun. Prostředky jsou určené na úhradu školného v soukromých
středních školách a vyšších odborných školách, školního stravování,
ubytování ve školském zařízení a cestovné. O dotaci může žádat žák do 26
let, který je v denní formě vzdělávání.
Tisíc policistů bude v sobotu v ulicích Plzně při pochodu neonacistů centrem
města. Cílem policejního opatření je zabránit případným střetům mezi
účastníky pochodu a jejich odpůrců zejména z řad levicových extrémistů.
Podle Sdružení Romů a národnostních menšin Plzeňského kraje je pochod
neonacistů nehorázným popíráním holocaustu a je zásadně proti tomuto
pochodu.
Romský poradce Městského úřadu v Bruntále Jozef Baláž získal cenu Sociálně
prospěšný podnikatel roku 2007 od uznávané společnosti Ernst & Young.
Jozef Baláž je z ocenění velice potěšen a zároveň si uvědomuje, že je to
prestiž i pro tým lidí, se kterými spolupracuje, i pro samotné město
Bruntál.
Módní průmysl jedná o tom, jak zavést na mola rasovou rozmanitost. Rasismus
v módě existoval vždy, ale nyní se o tomto problému začalo diskutovat .
Podle bývalé modelky Bethannn Hardisonové je hodně návrhářů, kteří neví, že
je to problém, a doufá, že když se o tom bude hovořit, otevřou se jim oči.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Jak si ohlídat pracovní smlouvu
A jsou tu užitečné rady Miroslava Dvořáka z Poradny pro občanská a lidská
práva, na co si musíme dát pozor při nástupu do zaměstnání a jak si ohlídat
pracovní smlouvu...
„Především pracovní smlouva nemůže být uzavřena po nástupu do zaměstnání, a
tudíž jestliže si zaměstnavatel je vědom této povinnosti, tak by si měl být
také zaměstnanec vědom toho, že toto nerespektování zákoníku práce může být
oznámeno inspektorátu práce jakožto závažné potušení na úseku sjednávání
pracovního poměru. A v tomto případě by hrozila velice vysoká pokuta pro
toho zaměstnavatele, takže potom je otázka zvážení všech rizik, i toho
zaměstnavatele, zda-li stojí to vnutit jakousi písemnou pracovní smlouvu po
dvou měsících, co ten člověk už pracuje v tom zaměstnání a riskovat tu
vysokou pokutu od inspektorátu práce, eventuálně problémy s odbory. Nehledě
na to, že tam samozřejmě nastupují i určité možnosti z hlediska podání
žaloby na toho zaměstnavatele právě proto, že zaměstnanec byl propuštěn tzv.
ve zkušební době, ale která nikdy vlastně nemohla nastat, protože nebyla
sjednána v té písemné pracovní smlouvě před nástupem do zaměstnání.“
Nemůže ale ten zaměstnavatel zaměstnance tedy propustit tak, že řekne,
tak vy toto podepíšete a nebo my vás prostě propustíme a třeba ho ani
nezaplatí? Je to možné?
„Jistě, samozřejmě to může, ale pak riskuje ty dvě věci, o kterých jsem
hovořil. To znamená, že tam přijde inspektorát práce, začne se o tu situaci
zajímat. Důkazně to bude zcela jednoznačné, pracovní smlouva podepsaná
zaměstnancem neexistuje, tudíž došlo k jednoznačnému porušení ustanovení
zákoníku práce, nastupuje sankce až do výše 300 tisíc korun. A zároveň
riskuje žalobu, v tomto případě ze strany toho zaměstnance na
zaměstnavatele, v které bude napadena neplatnost takovéto výpovědi,
neplatnost jednak z kogentního porušení zákona a jednak z jednání v rozporu
s dobrými mravy. Domnívám se, že takovýto zaměstnavatel neunese u soudu v
této zemi důkazní břemeno a soud prohraje.“
Jak se dá ta zkušební doba ještě zneužít?
„Je tam ta písemná podmínka - zkušební lhůta musí být zaznamenána v písemné
pracovní smlouvě. Není-li zapsána, dokazování na straně zaměstnavatele, že
byla sjednána ústně, je velice obtížné a jeho naděje u soudu jsou téměř
mizivé k tomu, aby prokázal, že se skutečně se zaměstnancem dohodl na tom,
že bude sjednána zkušební lhůta. Setkáváme se s něčím jiným, setkáváme se
často s tím, že zaměstnanci jsou najímáni, to je úplně jedno, jestli na
pracovní poměr na dobu určitou nebo neurčitou, ale u téhož subjektu s tím,
že ta pracovní smlouva je potom třeba z oboustranného zájmu zrušena.
Zaměstnanec nastupuje třeba po měsíci na další pracovní poměr k tomu
zaměstnavateli a je tam nová tříměsíční zkušební doba. V tomto případě je
potřeba říct, že zákon to přímo neřeší, nicméně toto je podle mě klasické
obcházení zákona, to znamená nepříčí se to zákonu samotnému, ale jde to
proti vůli zákonodárce. Zde opět v tomto konkrétním případě, kdyby si
zaměstnanec stěžoval, že už absolvoval zkušební dobu pro tentýž subjekt, pro
téhož zaměstnavatele v dřívějším povolání, tam není důležitý druh práce,
tady je důležitý ten subjekt, který to zaměstnání nabízí, to znamená ta
určitá společnost, firma, nebo fyzická osoba, která to zaměstnání nabízí.
Pokud je to jedna a tatáž, a chce opětovně zařadit do pracovní smlouvy již
podruhé, byť na jinou práci, tu zkušební dobu, tak pak se domnívám, že je to
obcházení zákona, že je to také porušení toho ustanovení o dobrých mravech,
které nám zákoník práce jednoznačně přikazuje a v tomto případě bych opět
napadl neplatnost ne celé smlouvy, to by asi nemělo smysl, a bylo by to při
našemu zájmu, když máme zaměstnání, ale neplatnost v případě, že by došlo
samozřejmě na straně toho zaměstnavatele k využití toho ustanovení o té
zkušební době a zase by s námi ten pracovní poměr končil v té zkušební době,
tak v tom případě bych napadl neplatnost této klauzule, to znamená zbytek
pracovní smlouvy by zůstal v platnosti, to znamená já bych dál pracoval, ale
kdyby se někdo rozhodl takto v opakovaně sjednané zkušební lhůtě se mnou
rozvázat pracovní poměr, nebo ukončit pracovní poměr, tak bych to napadl a s
velkou mírou pravděpodobnosti bych opět u toho soudu vyhrál.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Zaměstnávání Romů
V následujících minutách se společně s kolegou Robertem Ferkem zaměříme na
zaměstnávání Romů.
V současné době je přibližně 80 procent romské komunity bez práce,
nalezení místa jim komplikuje nízké vzdělání a také diskriminace ze strany
zaměstnavatelů. V tuto chvíli už mám u mikrofonu náborového pracovníka jedné
ze společností, která se zabývá telemarketingem, pana Jiřího Křivánka. Jaký
je váš názor na to, že většina zaměstnavatelů nemá zájem přijmout do svých
řad pracovníků právě lidi z romského etnika? V čem je podle vás příčina?
„Tak upřímně, já si myslím, že v této společnosti je těžká adaptabilita,
proto dochází k tomu, že zaměstnavatelé si uvědomují, že chtějí nabrat
už od pohledu kvalitní zaměstnance a zkušenosti jsou bohužel špatné.“
Ve vaší společnosti zaměstnáváte několik romských občanů, jak jste
spokojen s jejich prací?
„Jsme s nimi spokojeni. K nám příliš moc Romů nechodí, ani na nábory a
nábory máme celkem velké. Ti co přijdou, tak určitě jsou kvalitní lidé,
proto pojďte všichni k nám.“
Nebráníte se tedy přijmou romské pracovníky a na co by měli být vůbec
připraveni k těm pohovorům?
„U nás na pohovoru se zaměřujeme především na komunikaci, to znamená nejdřív
si zjistit jakoby kam jsou, nejet to, že jsou někam hledat práci, ale
nejdříve si jakoby zjistit, co jsme za firmu, co přesně nabízíme a přijít s
tím, že vědí, co jsme schopni nabídnout a chtít mluvit k věci a nejenom
čekat, že jim dáme někde nějakou příležitost, někde je posadíme a někde si
jim automaticky otevřou dveře.“
Jak byste se bránil vy jako Rom, který by šel žádat o práci a byl by
diskriminován ze strany zaměstnavatele?
„Kdybych cítil diskriminaci, tak bych se jednak s tím snažil něco dělat,
nějak se změnit, připravit se na každý pohovor svědomitě, snažit se tam
prodat své znalosti, to co umím. Takže kdyby mě potom stále někdo
diskriminoval, tak to už bych byl asi naštvaný.“
U mikrofonu už mám Michala Macka, který pracuje jako operátor v call
centru. Michale, jak ses dostal k této práci?
„Já jsem se k této práci dostal tím, že jsem si koupil inzerát, sháněl jsem
nějaké zaměstnání, takže se mi povedla tato práce.“
Je Ti 33 let, toto určitě není tvé první zaměstnání. Setkal si se už
dříve s diskriminací při hledání pracovního místa?
„Ano, setkal jsem se, byly tam nějaké náznaky, musel jsem opravdu čekat
trochu déle, než budu přijat. Byl tam takový odstup, prostě mají odstup ode
mě, ano, je to pravda, ta diskriminace tam prostě probíhá.“
Nyní tedy pracuješ v call centru jako operátor, jak vycházíš s
kolektivem? Vzali tě vůbec lidi do svého týmu?
„Když mě poznali, tak jsem na ně udělal dobrý dojem, já si myslím, že ty
problémy tady prostě nejsou.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
 |
Související články | Datum | Nadpis | Rubrika |
03.01.2015 | Rubikon Centrum pomáhá s hledáním práce | O Roma Vakeren |
20.12.2014 | Dlouhodobě nezaměstnaní se v Jablonci nad Nisou mohli zapojit do veřejně
prospěšných prací | O Roma Vakeren |
16.08.2014 | Nezaměstnaní Romové mohou vyvěsit své životopisy na web IQ Roma servisu | O Roma Vakeren |
14.06.2014 | Žižkovská radnice, občanské sdružení Buči a úřad práce společně bojují s
nezaměstnaností | O Roma Vakeren |
09.12.2013 | Rekvalifikace pomohou dlouhodobě nezaměstnaným získat práci | Zprávy ze života Romů |
02.08.2012 | Startuje kampaň proti předsudkům při zaměstnávání Romů | Zprávy ze života Romů |
21.07.2012 | Na co je třeba dát si pozor, hledáte-li práci na internetu | O Roma Vakeren |
07.07.2012 | Občanské sdružení Buči pomáhá nezaměstnaným | O Roma Vakeren |
04.02.2012 | Job Cluby pomáhají nezaměstnaným najít práci | O Roma Vakeren |
26.09.2011 | Varnsdorfský starosta: Situace v regionu může dál eskalovat | Zprávy ze života Romů |
17.09.2011 | Příběh Jana Kory | O Roma Vakeren |
03.09.2011 | Díky rekvalifikačním kurzům lze získat práci, ne ale vždy | O Roma Vakeren |
06.01.2011 | Někteří mostečtí Romové nechodí na úřad práce, prý neumějí česky | Zprávy ze života Romů |
20.08.2010 | Rekvalifikační kurzy pro nezaměstnané pořádá sdružení Velká ohrada zdarma | O Roma Vakeren |
16.07.2010 | Ztráta zaměstnání | O Roma Vakeren |
16.07.2010 | Zprávy | O Roma Vakeren |
26.03.2010 | Sdružení Velká ohrada bude pokračovat v podpoře zaměstnanosti Romů | O Roma Vakeren |
21.08.2009 | Rekvalifikační kurzy pomáhají lidem uplatnit se v novém zaměstnání | O Roma Vakeren |
03.06.2008 | Studie: Mezi nezaměstnanými mladými lidmi převažují Romové | Zprávy ze života Romů |
14.03.2008 | Jak postupovat při uzavírání pracovní smlouvy | O Roma Vakeren |
22.02.2008 | O uzavírání pracovní smlouvy | O Roma Vakeren |
15.02.2008 | Jak uzavírat pracovní smlouvy | O Roma Vakeren |
25.01.2008 | Pracovní zkušenosti člověka ze sociálně vyloučené lokality | O Roma Vakeren |
25.01.2008 | Co dělat v případě další nezaměstnanosti | O Roma Vakeren |
10.08.2007 | O nezaměstnanosti Romů | O Roma Vakeren |
10.08.2007 | Ve Středočeském kraji mají Romové větší šanci získat práci | O Roma Vakeren |
10.08.2007 | Míra nezaměstnanosti Romů u nás je velmi vysoká | O Roma Vakeren |
10.08.2007 | Romové na Kladensku těžko shánějí práci | O Roma Vakeren |
10.08.2007 | Nezaměstnaní se nezřídka živí sběrem železného odpadu | O Roma Vakeren |
10.08.2007 | Poptávka po práci převyšuje nabídku Úřadu práce v Kladně | O Roma Vakeren |
02.02.2007 | Skupina Manushe připravila školení pro nezaměstnané ženy | O Roma Vakeren |
12.01.2007 | Sdružení Romea školí budoucí zprostředkovatele práce | O Roma Vakeren |
03.11.2006 | Sdružení Slovo 21 nabízí motivační kurz pro romské nezaměstnané ženy | O Roma Vakeren |
12.10.2006 | Brněnské středisko Drom rozšířilo služby pro Romy hledající práci | Zprávy ze života Romů |
29.09.2006 | Projekt EQUAL bude přispívat ke zvyšování kvalifikace nezaměstnaných Romů | O Roma Vakeren |
23.06.2006 | Na internetu začala fungovat burza práce, určená hlavně Romům | Zprávy ze života Romů |
09.01.2006 | Vláda startuje monitoring romských komunit | Zprávy ze života Romů |
08.07.2005 | Nezaměstnaní Romové z Brna mají šanci získat práci i v zahraničí | O Roma Vakeren |
25.03.2005 | V Ústí nad Labem proběhla konference Romové v českých městech a obcích -
zaměstnanost | O Roma Vakeren |
22.03.2005 | Britové chtějí Čechům ukázat, jak snížit nezaměstnanost Romů | Zprávy ze života Romů |
18.03.2005 | Most zaměstná několik Romů jako domovníky, přispěje Evropská unie | Zprávy ze života Romů |
11.03.2005 | V Postoloprtech křesťané pomáhají občanům v tísni | O Roma Vakeren |
11.02.2005 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
11.02.2005 | Zmatky na úřadu práce | O Roma Vakeren |
09.02.2005 | Vláda schválila projekt pomoci nezaměstnaným ve středním věku | Zprávy ze života Romů |
07.02.2005 | Projekt má letos u 40.000 nezaměstnaných zvýšit šanci na práci | Zprávy ze života Romů |
27.01.2005 | Konzultantka: Romy při hledání práce demotivuje systém dávek | Zprávy ze života Romů |
10.01.2005 | Zpráva: Stát dává víc peněz, nezaměstnanost Romů ale neklesá | Zprávy ze života Romů |
08.10.2004 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
27.08.2004 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
06.08.2004 | V Lounech působí pouze jedna romská terénní pracovnice | O Roma Vakeren |
16.07.2004 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
16.07.2004 | Z dlouhodobě nezaměstnané se stala podnikatelka | O Roma Vakeren |
09.01.2004 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
14.11.2003 | Dom Job pomáhá mladým nezaměstnaným lidem | O Roma Vakeren |
26.09.2003 | Romská zaměstnanecká agentura pomáhá ostravským Romům najít práci | O Roma Vakeren |
15.08.2003 | Sociální problémy ostravských Romů | O Roma Vakeren |
13.06.2003 | Největším problémem Romů z Chebu je nezaměstnanost | O Roma Vakeren |
06.06.2003 | Nová pracovní místa pro Romy | O Roma Vakeren |
29.11.2002 | Konference o zaměstnanosti, vzdělávání a podnikání | O Roma Vakeren |
15.11.2002 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
13.09.2002 | Zprávy | O Roma Vakeren |
30.08.2002 | Zprávy | O Roma Vakeren |
09.08.2002 | Zprávy | O Roma Vakeren |
19.07.2002 | Zprávy | O Roma Vakeren |
12.07.2002 | Zprávy | O Roma Vakeren |
12.07.2002 | Za jakých podmínek můžete dostat výpověď? | O Roma Vakeren |
19.04.2002 | Projekt EU v oblasti zaměstnanosti | O Roma Vakeren |
22.02.2002 | Jaká je nezaměstnanost Romů na Přerovsku? | O Roma Vakeren |
01.02.2002 | Společnost Kerav bude zajišťovat práci nezaměstnaným Romům | O Roma Vakeren |
05.10.2001 | Brno | O Roma Vakeren |
04.05.2001 | Praha | O Roma Vakeren |
11.06.2000 | Konzultant RE: Žádné zvláštní špatné vztahy s Romy v Ústí nejsou | Zprávy ze života Romů |
24.03.2000 | Ministři jednali o koncepci politiky vůči Romům | Zprávy ze života Romů |
22.03.2000 | Romové požadují vlastní úřad | Zprávy ze života Romů |
26.02.2000 | Historie | Historie |
26.02.2000 | Podle poslanců je třeba vědět, proč úřady práce Romy označovaly | Zprávy ze života Romů |
26.02.2000 | Úřady práce si už řadu let v evidenci označují zvlášť Romy | Zprávy ze života Romů |
26.02.2000 | Klára Samková - Veselá | Anketa |
26.02.2000 | Listopad | Historie |
23.02.2000 | Odborníci Rady Evropy na romskou problematiku ocenili Ústí | Zprávy ze života Romů |
10.03.1999 | Společnost Rovné šance chce zprostředkovávat práci Romům | Zprávy ze života Romů |
18.09.1997 | Usti nad Labem | Zprávy ze života Romů |
11.09.1997 | Romske aktuality | Zprávy ze života Romů |
=[ Reportáž ]=
Můžete využít Antidiskriminační linku Sdružení obrany spotřebitelů
www.spotrebitele.info/diskriminace.
Více Janu Mišurcovi řekla právnička SOS Eva Petlachová.
SOS – Sdružení obrany spotřebitelů provozuje horkou antidiskriminační linku,
na niž se spotřebitelé mohou obracet tehdy, setkají-li se s diskriminačním
jednáním. Linka s telefonním číslem 222 762 222 funguje formou záznamníku a
je v provozu nonstop za cenu běžného tarifu. Informace k lince najdete na:
www.spotrebitele.info/diskriminace.
Více Janu Mišurcovi řekla právnička SOS Eva Petlachová.
„Tato linka vznikla v rámci projektu Co je a co není diskriminace, a jejím
cílem je, aby se spotřebitelé, kteří se při poskytování zboží a služeb
setkají s diskriminací, mohli na tuto linku zavolat, nechat nám vzkaz,
vylíčit, co se jim přesně stalo, nechat na sebe kontaktní údaje. A my v
případě, že vyhodnotíme, že skutečně mohlo jít o diskriminaci, tak je zpětně
zkontaktujeme a navrhneme adekvátní právní řešení tohoto jejich problému.“
Volají lidé na tuto linku? Případně jaké jsou jejich dotazy?
„Lidé na tuto linku volají, ale ne tak, jak jsme předpokládali. Není jich
mnoho, volají hlavně lidé, kteří si myslí, že byli diskriminováni, ale není
tomu tak, ale jsou i lidé, kteří opravdu diskriminováni byli. Je to
například jeden pán, kterému byla zamítnuta reklamace, pravděpodobně
neoprávněně, a on se domníval, že to je proto, že je Rom a jednak že je
zdravotně postižený. My jsem se s tímto pánem spojili, komunikovali,
vysvětlili jsme mu jeho práva s tím, že tedy má toho podnikatele znovu
navštívit a trvat si na svých právech a bránit se. A ze zpětné vazby se
spotřebitelem víme, že se mu opravdu podařilo ten jeho problém vyřešit.“
Nově mohou volat na tuto linku také cizinci, linka je v angličtině
namluvena. V čem se na vás mohou cizinci obrátit?
„Ano, linka je nově namluvená i v anglickém jazyce, protože se často
setkáváme s diskriminací cizinců, ať už je to ve směnárenské činnosti,
různým poskytováním nevýhodnějších kurzů, v turistickém ruchu, v
telekomunikačních službách, kdy třeba cizincům jsou nuceny vyšší volací
jistiny, zálohy na nejrůznější paušální tarify atd. Takže cizinci nám
samozřejmě mohou vylíčit svůj problém, podat podnět s tím, že opět my
navrhneme nějaké řešení, případně podáme podnět k řešení České obchodní
inspekci.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
„O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 29. února je u konce. Ale
naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého
rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií.
Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Jaroslav Sezemský
a Jan Mišurec.
Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen
andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge
bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.
|
|