Jaký je cíl projektu, řekla Veronika Vendlová z Otevřené společnosti.

"Cílem projektu je přispět ke zlepšení situace v oblasti lidských práv a boje proti diskriminaci a rasismu, prostřednictvím pozitivního působení na kvalitu rozhodování veřejné správy v oblasti integrace romské minority do české společnosti."

Cílovou skupinou projektu jsou zastupitelé a úředníci místních samospráv. Proč právě oni?

"Jasným důvodem zvolení těchto cílových skupin byl fakt, že jejich rozhodování a vůle k řešení existujících problémů jsou klíčové pro nastartování pozitivních změn v oblasti boje s diskriminací a mobilitních procesů u skupin ohrožených sociálním vyloučením."

Aby se zastupitelé a úředníci místních samospráv názory a očekáváním veřejnosti seznámili budou pro ně pořádány speciální semináře. Sociolog Ivan Gabal říká, že se řada politiků obává veřejného mínění.

"A proto se jim nechce do té problematiky sáhnout. Je ale potřeba tu temnou komoru zmapovat a prosvítit. Máme-li vytvořit pozitivní etnické klima potřebujeme, aby to klima bylo nejen mezi těmi, kteří ty problémy kvalifikovaně řeší, ale také mezi těmi, a za jejichž prostředky, podpory a veřejného zájmu se to bude odehrávat."

Za problém, který by se měl začít okamžitě řešit, považuje sociálně vyloučené romské lokality asi 90% občanů. Jeden z autorů analýzy Karel Čada říká, že bylo důležité zjistit, co považují Češi za příčiny vzniku sociálně vyloučených lokalit.

"Obecně se dá říci, že rozhodující díl odpovědnosti za vznik vyloučených lokalit česká společnost vidí na straně Romů. Říkají si, oni si za to můžou a zároveň také říkají, že oni by měli být ti, kteří by si tento problém měli dominantně řešit. Řádově výrazně menší odpovědnost je pak spojena s českou společností a institucemi. Dominantní pohled je, že ty kořeny vyloučení české společnost shledává v jejich etnické a kulturní odlišnosti. Převládá názor, že Romové jsou jiná rasa, která se nikdy nemůže změnit a nikdy se nepřizpůsobí."

Autoři analýzy míní, že ačkoli postoj české společnosti k romským obyvatelům není pozitivní, nelze říci, že by společnost integrační aktivity paušálně odmítala. Za klíčové nástroje řešení problémů považuje většinová společnost kroky proti neplatičům a zneužívání sociálních dávek. Hned na druhém místě je považována za důležitou investice do dětí a jejich vzdělávání, týká se to např. podpory romských pedagogických asistentů. Většina společnosti také souhlasí s podporou romských poradců na místních úřadech nebo s podporou aktivit, které by usilovaly o návrat obyvatel sociálně vyloučených lokalit na trh práce. Většinovou společností nejméně podporovanou oblastí integračních politik je bydlení, pokud by se ale Romové zapojili do výstavby nebo finančně přispěli na své bydlení, našli by u veřejnosti podporu. S řešením problémů by podle veřejnosti měli začít sami obyvatelé sociálně vyloučených lokalit. Značná část dotázaných se domnívá, že by problémy měla řešit nově vznikající specializovaná vládní agentura.

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
29.05.2019	Khamoro se letos zařadilo mezi deset nejlepších evropských festivalů	Zprávy ze života Romů
06.08.2016	Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustu	Zprávy ze života Romů
28.06.2015	Ida Kelarová po osmi letech obnovuje letní hudební festival Romale	Zprávy ze života Romů
15.11.2014	Česká studentská filharmonie a romský sbor Čhavorenge s Idou Kelarovou vystoupí na společném Koncertu ke Dni studentstva	Zprávy ze života Romů
06.08.2012	Lidé z ostravského ghetta Přednádraží stěhování odmítají	Zprávy ze života Romů
12.06.2012	Vládní zmocněnec pro Romy	Zprávy ze života Romů
07.06.2012	Ombudsman kritizuje počet romských dětí ve speciálních školách	Zprávy ze života Romů
05.06.2012	Středoškoláci rigidnější dospělých	Zprávy ze života Romů
21.03.2012	Mezinárodní den proti rasismu si připomíná i Praha	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)