Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
22-02-2008
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Dnes vám řekneme o projektu Znalostmi proti diskriminaci, vydáme se do
občanského sdružení Český západ a pozveme vás na výstavu plakátů s romskou
tématikou.
Mangav tumenge bacht the sastipen – Akana - šaj šunen romani relacia „O Roma
vakeren“. Šunena romane giľa the nevimata - andalo romano dživipen.
To je jenom namátkový výběr z programové nabídky.
=[ Reportáž ]=
Členové Komise pro bezpečnost a spolupráci v Evropě se zabývali situací Romů v ČR
Tento týden navštívili Českou republiku a Slovensko američtí kongresmani a
senátoři - členové Komise pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Při své
návštěvě se zabývali i romskou problematikou a postojem České a Slovenské
republiky k menšinám. Více Jana Šustová.
Komise pro bezpečnost a spolupráci v Evropě je známá také pod názvem
Helsinský výbor Spojených států amerických. Jeho členové v úterý zavítali do
Prahy, kde se setkali s předsedou Senátu Přemyslem Sobotkou, s ministryní
pro lidská práva a národnostní menšiny Džamilou Stehlíkovou a se zástupci
romské a židovské komunity. Spolupředseda amerického Helsinského výboru,
senátor Benjamin Cardin, vyjádřil znepokojení nad podmínkami života Romů v
České republice.
„Romská populace v České republice nám dělá starosti. A starosti nám dělá i
romská populace v Evropě. Jsme přesvědčeni, že to je evropský problém a že
Česká republika má před sebou otázky, jež je třeba řešit. Proto jsme se
sešli se zástupci nevládních organizací a na základě naší vlastní zprávy,
kterou vypracoval americký Helsinský výbor, se obáváme, zda je romská
menšina schopna zabezpečit vzdělání svých dětí ve zdejším školním systému a
zda dokáže řešit bytové problémy. Také se potvrdily nedávné zprávy o
nucených sterilizacích romských žen. Využili jsme tedy příležitost, abychom
zjistili, jak se v této věci postupovalo, zda oběti dostaly kompenzace a zda
byly odpovědné osoby volány k odpovědnosti.“
Delegaci amerických kongresmanů a senátorů vedl předseda amerického
Helsinského výboru Alcee Hastings. A co je podle něj největším problémem
Romů v České republice?
„Největší problém pro Romy je převaha nevyhovujících zaměstnání,
nevyhovujícího ubytování a nevyhovujících příležitostí ke vzdělání.
Samozřejmě, když se vyskytl případ nucených sterilizací, je to vážná věc.
Ale kdybych se měl vyjádřit k otázce řešení problému, určitě bych doporučil
věnovat zvýšenou pozornost především vzdělání dětí. Je třeba to učinit
rychle a důsledně.“
Členové Komise pro bezpečnost a spolupráci v Evropě se zabývali také
nárůstem projevů antisemitismu. Pokračuje senátor Benjamin Cardin:
„Také jsme měli příležitost sejít se s židovskou komunitou. Helsinský výbor
dává vysokou prioritu programu boje proti antisemitismu. Můj kolega
kongresman Hastings byl jedním z představitelů mezinárodního hnutí v rámci
OBSE, jehož cílem bylo přimět všechny členské státy, aby přišly s vlastními
strategiemi, jak se postavit proti růstu antisemitismu. Takže jsme měli
příležitost setkat se s židovskou komunitou, mluvili jsme s vládními
představiteli o otázkách restitucí a také jsme se dotkli otázky protestů na
výročí křišťálové noci. Uznáváme samozřejmě právo občanů na pokojné
demonstrace, ale českým představitelům jsme zdůraznili, že mohou existovat
závažné okolnosti, týkající se těchto protestů. Je důležité uvědomovat si
citlivost místa a času, na který místní úřady vydaly povolení. Tento druh
protestů samozřejmě velmi pozorně monitorujeme a podporujeme postoj české
vlády, co se týče ochrany práv všech občanů.“
Podle slov senátora Benjamina Cardina americký Helsinský výbor také
neopomenul, že v České republice dosud nebyl přijat antidiskriminační zákon.
„Vyzvali jsme také český parlament, aby se co nejdříve věnoval
antidiskriminačnímu zákonu, který navrhuje vláda. Ten vyhovuje požadavkům,
stanoveným Evropskou unií. Byli jsme zklamáni, že nebyl přijat vloni, ale
doufáme, že bude rychle projednán.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Romové v Ústeckém kraji se často setkávají s diskriminací
Romové v Ústeckém kraji jsou velice často vystaveni diskriminaci.
Anketu v této lokalitě provedla redaktorka Ivana Solničková.
Velký problém je v oblasti pracovních příležitostí. Romové totiž
tvrdí, že práci neseženou už jen proto, že nemají vzdělání. Končí pak velmi
často na sociálních dávkách, které jsou velmi nízké. Potvrdila mi to paní
Cibriková, podle které nesežene práci žádný člen její rodiny.
"Za 13 000 nás osm lidí nebude živo. Prostě mi řekla: Tak se starejte a
najděte si práci. Jenomže mně je 50 let, manželovi taky, a to už se
nehrabeme nikam."
Podle terenních pracovníků začíná problém už v dětství. Romské děti končí
velmi často ve speciálních školách a tím pádem nemají šanci na dostatečné
vzdělání. To by se ale podle Jana Černého z ústecké společnosti Člověk v
tísni mělo změnit.
"Ti lidé z našeho pohledu žijí v trošku jiném světě, jsou nekvalifikovaní,
dlouhodobě nezaměstnaní a závislí na sociálních dávkách. Tento vzorec se
mezigeneračně přenáší na děti, které v tom prostředí vyrůstají. My jim
nabízíme jiný pohled na tyto věci, snažíme se jim dodat kompetence, které
jim chybí, jak dospělým tak mladým lidem."
Dalším problémem je bydlení. Romské rodiny jsou velmi často sestěhovávány do
jedné lokality, říká Miroslav Brož, který se dostal přímo do romských rodin.
"Ti lidé končí v sociálně vyloučených lokalitách, jsou diskriminováni na
trhu s bydlením, tzn. realitní kanceláře jedenáctičlenné romské rodině
nepronajmou byt, takže oni končí v ghettech. Například v Předlicích jsou
nejvyšší nájmy z celého Ústí. Za byt 1+0 čtvrté kategorie se tam platí až 9
000 korun měsíčně beze služeb. Výsledkem takového soužití je pak nepořádek a
hluk, na který si ale nestěžují pouze starousedlíci, ale i samotní Romové.
Říká za všechny Rozálie Tamášová:
"Tady bydlí takový lidi, co tady nemají bydlet, plno lidí."
Lidé si taky stěžují na nepořádek, jak to tady je?
"Nepořádek, přesně tak paní, tady nikdo nezamete, když neuklidíme my. Chodbu
i zvenku uklidíme, ale je tady plno dětí a dělají tady hodně bordel, házejí
papíry a všechno možný.“
Jak tedy tyto problémy řešit? V Ústí nad Labem vsadili magistrát a
společnost Člověk v tísni na práci s dětmi, školákům se věnují studenti a po
večerech je doučují, pořádají pro ně i zájmové kroužky a snaží se děti
vyvézt i mimo město. Magistrát do odstranění problémů mezi Romy a takzvanými
ostatními Ústečany zapojil i městskou policii. Potvrdil mi to mluvčí města
Milan Knotek.
„Městská policie v rámci města začala s výukou právního vědomí, v Termické
tzv. romské škole už od roku 1997 na závěr výukového školního roku je dětem
předkládán test znalostí z této problematiky a nejlepší děti pak jedou s
městskou policií na letní dětský tábor v jihočeských Dobronicích.“
Díky aktivitě města by mohlo být Ústí nad Labem vzorem pro další aktivity,
kde tyto problémy už mají nebo se teprve objevují. Dodává Miroslav Brož
jeden z terénních pracovníků pro práci s Romy. Dá se říct, že Ústí je v tom
řešení nejdál. Takže ty kroky, které Ústí podnikalo třeba před pěti lety,
tak teď aktuálně v rozhodování o nich stojí Plzeň a Liberec o nich bude
třeba rozhodovat až za pět let.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Jaký bude další osud vepřína v Letech u Písku?
Lety U Písku, kde byl za války koncentrační tábor pro Romy a kde dodnes je
na tomto pietním místě velkovýkrmna vepřů, má další jednání. Z Evropského
parlamentu přišla zpráva či dotaz, jak budou Lety řešeny,aby pozůstalí po
obětech, mohli na důstojném místě uctít jejich památku. Marie Vrábelová se
zeptala ministryně Džamily Stehlíkové, která se Lety zabývá, a ta také
potvrdila, že rozhodnutí nepadlo, ale je ve vyjednávání...
„Stanovisko pozůstalých Výboru pro odškodnění obětí romského holocaustu je
totožné se stanoviskem Evropského parlamentu. To stanovisko je už dlouhodobé
a neměnné. Jedná se o dlouhodobý cíl, nicméně nic nám nebrání tomu, abychom
jednali a činili kroky, které jsou zapotřebí a jsou možné již v stávající
variantě dohody mezi jihočeskými Romy, kteří jsou také velmi silným hráčem a
mají jinou představu, samosprávou obce Lety, Jihočeským krajem a
jednotlivými resorty, kdy už činíme kroky k tomu, abychom upravili
infrastrukturu, upravili to místo, které je místem piety, jakým způsobem a
kdo se o ten pomníček bude starat a pečovat o něj. To jsou všechno otázky,
které řešíme. V nejbližších dnech proběhnou další jednání a není vyloučeno,
že z toho definitivního stanoviska odstranění bude vyčleněna nějaká část,
mluvilo se už o konverzi výroby za evropské prostředky, ale také stále je tu
ve hře varianta eventuálního založení fondu, kam by mohli přispívat mimo
jiné omezené národní organizace s tím, že by výhledově mohlo dojít ke
kompenzaci té firmě. Jsou ve hře varianty, které počítají s tím, že tato
otázka vepřína bude projednávaná a taky i na vládě mohou vzejít další
možnosti postupu. A myslím si, že klíčovým je to, že jednání běží, že do
toho jednání vstoupili i majitelé. Ta situace je na té pracovní skupině
velice konstruktivní, velice vstřícná a dokonce nezrcadlí tu klasickou
debatu, která je daleko vyostřenější, což je dáno pochopitelně usnesením
Evropského parlamentu vůbec nelichotivým pro nás. Ale já jsem přesvědčena,
že shodu najdeme, ale to definitivní řešení, to musí rozhodnout vláda.“
Myslíte si, že by k tomu jednání došlo, kdyby Evropská komise na náš stát
neapelovala?
„K tomu jednání došlo už předtím. Podívejte se, každá vláda si ho
předsevzala. Tady to usnesení Evropského parlamentu nemá nic společného s
naším harmonogramem, protože ta pracovní skupina už funguje půl roku a pouze
pokračuje v činnosti. Když bylo to usnesení, tak jsme vlastně referovali,
kde jsme, ptali se nás, v jaké jsme situaci atd.“
Každá vláda se o to zasazovala, ale potom to utichlo a vlastně během té
doby tam stoupla i ta cena toho pozemku.
„V žádném případě, to musím popřít, žádná cena pozemku nestoupala. Tam je
těžké, že tento problém má složité technické řešení, protože se zauzlovala
vlastnická práva, zájmy jednotlivých skupin, představy kraje, představy
jednotlivých romských sdružení. A nechceme se nikoho dotknout, nechceme
postupovat silovou cestou tak, aby se vláda usnesla na něčem, s čím někdo
nebude spokojený, takže to je hlavní výstup.“
Stát se bude podílet na některých investicích a zbytek si udělají Romové
samy, je to tak?
„Kraj provede nezbytné úpravy infrastruktury v této oblasti, ale ty
nesouvisí s odstraněním nebo nějakým definitivním řešením. Je tam víc
variant, to rozhodnutí nepadlo.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Česká republika je podle studie německé Bertelsmannovy nadace díky rozvoji
ekonomiky a konsolidaci demokratického systému nejúspěšnějším transformačním
státem světa. Nadace hodnotila 125 zemí, ale kriticky hodnotí vzrůstající
pocit rozčarování Čechů vůči politikům. Studie také uvádí, že Romové v Česku
neustále zažívají zjevné ekonomické vyčlenění a další napětí panuje ohledně
rozsahu ekonomických reforem a jejich akceptace občany.
Problémy většiny ze zhruba 18ti tisíc Romů žijících v Brně pálí město čím
dál víc. Proto členové komise pro národnostní menšiny, sociální pracovnice
magistrátu a odborníci z organizací IQ Roma servis a Drom dali dohromady
projekt, jehož stěžejním bodem je romské bydlení. S výběrem rodin, které
chtějí skončit se sociálním vyloučením, by městu pomohly jeho jednotlivé
části. Šlo by o rodiny, které jsou integrace schopné.
Počátky jedné z nejznámějších romských kapel Terne Čhave – Mladí kluci –
sahají až do poloviny 80. let. Pokud si chcete poslechnout jejich skladby,
můžete navštívit jejich koncert, který se uskuteční v Brně 26. února v
Kulturním domě Rubín.
A ještě jedna pozvánka na nevšední hudební zážitek. 31. března přivítá od
20ti hodin pražské Kongresové centrum světoznámého skladatele Gorana
Bregoviče a jeho Svatební a pohřební orchestr. Bregovič je jedním z
nejznámějších balkánských hudebníků, který se proslavil zejména hudbou k
filmům známého režiséra Emira Kusturici.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Plány občanského sdružení Český západ v roce 2008
Teď se vypravíme na návštěvu do vesničky Dobrá Voda u Toužimi, kde od roku
2002 v romské komunitě působí Občanské sdružení Český západ. Sdružení
místním obyvatelům poskytuje sociální služby, pořádá vzdělávací a
rekvalifikační programy, nebo pomáhá s organizací oprav panelového domu, ve
kterém Romové bydlí. A jaké má Český západ plány pro letošní rok? To řekla
Janě Šustové Eva Haunerová.
Vy máte určitě řadu plánů do budoucna jak tady ty prostory nějak
rozvíjet, ale nejprve bych se zeptala vůbec na dům, ve kterém sídlí Český
Západ, jaké s ním máte plány? Přeci jen je vás tu už hodně zaměstnanců,
nevejdete se do tak malého domečku, co chystáte?
„Přesně tak, sídlo Českého Západu je jeden domeček, kde pracuje 9 lidí,
kteří by měli mít nějakou svojí kancelář nebo své zázemí. A samozřejmě se
tady odehrávají veškeré programy, které v zimě prostě nikde jinde dělat
nejdou, takže tady jsou různé tvořivé dílny, vzdělávací aktivity, setkávání
komunity a v současném sídle Českého Západu prostor pro setkávání celé
komunity nejsou a komunita se vlastně tímto způsobem může setkávat jenom v
létě. A tak naše vize je, že bychom rádi zrekonstruovali dům, který stojí
vedle našeho sídla, kterému říkáme špýchar.“
A co by pak v tom opraveném špýcharu mělo být?
„Z tohoto domu by mělo vzniknout komunitní centrum, které by sloužilo nejen
Českému západu, ale samotným obyvatelům z Dobré Vody, případně okolí. Rádi
bychom zde pořádali i různé vzdělávací aktivity, tvořivé dílny, měla by tam
vzniknout keramická dílna, kde by se lidé mohli učit, jak pracovat s hlínou
a tímto zajímavým způsobem trávit svůj volný čas.“
A co se týče potom rozvoje zdejší komunity a oprav panelového domu, té
bytovky, máte nějaké plány?
„My bychom rádi získali peníze na opravu fasády a dokončili ještě nějaké
další opravy samotného panelového domu. Ten dům byl z větší části opraven,
když jsme získali dotaci na odstranění havarijního stavu. V rámci této
dotace byly odstraněny všechny závažné nedostatky tohoto domu, byla vyměněna
okna, opravily se komíny, opravily se rozvody elektřiny, vody. Ale pořád
jsou v domě věci, které by mohly vypadat lépe anebo mít lepší funkčnost,
takže ta práce tam ještě je a budeme se snažit to nějak směřovat k zdárnému
cíli.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
O uzavírání pracovní smlouvy
Po našem odvysílání příběhu pana Ridaje, který přišel po třech měsících ve
zkušební době o práci a byl ze dne na den postaven nové realitě - Marie
Vrábelová zjišťovala na Ministerstvu práce a sociálních věcí, jak je to s
nárokem na sociální podporu. Odpověď našla u Štěpána Černouška z tiskového
oddělení.
„Vše záleží na tom, jaký plat ten dotyčný pobíral v posledním zaměstnání,
protože výše podpory v nezaměstnanosti se stanovuje podle průměrného
měsíčního čistého výdělku dosaženého u posledního zaměstnavatele.“
A co když se on pak ze dne na den octne bez práce, jak se to počítá? Může
žádat o nějakou podporu v hmotné nouzi, když má děti?
„Záleží na tom, kolik pobíral peněz u toho posledního zaměstnavatele, ten je
povinen mu dát potvrzení o výši jeho příjmu, s tím on se prokáže na úřadu
práce a podle toho je mu stanovena podpora v nezaměstnanosti a samozřejmě
pokud ta podpora není natolik veliká, že by stačila k zajištění normálního
fungování jeho rodiny, pokud má třeba více dětí, pak samozřejmě je možnost
zažádat o nějaké dávky v hmotné nouzi nebo další dávky ze sociálního
systému.“
Jak je to potom, musí odpracovat nějakou dobu, aby dostával potom
podporu, co musí splňovat?
„Podmínkou pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti je trvání
zaměstnání po dobu alespoň dvanácti měsíců v posledních třech letech
předtím, než je ten uchazeč zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání. A
jednotlivé kratší doby zaměstnání se sčítají, tudíž to nemusí být těch 12
měsíců vcelku, ale doba musí dát dohromady 12 měsíců za uplynulé při roky. A
ta podpora v nezaměstnanosti, pokud splní ten žadatel tuto podmínku, že byl
12 měsíců zaměstnán za poslední 3 roky, tak se poskytuje po tzv. podpůrčí
dobu a ta činí u osob do padesáti let věku šest měsíců a ve věku od padesáti
do věku 55 let 9 měsíců a u starších osob potom je ta podpůrčí doba 12
měsíců.“
Když nedostane podporu v nezaměstnanosti, tak o co může potom tedy žádat?
Na co má tedy nárok? Jaká je změna od nového roku pro lidi, kteří jsou
dlouhodobě nezaměstnaní?
„Co se týče podpory v nezaměstnanosti, tak tam žádná velká zásadní změna
nebyla, pouze ta, že uchazečům o zaměstnání, s nimiž zaměstnavatel zrušil
pracovní poměr pro zvláště hrubé porušení pracovních povinností, potom
nevznikne nárok na podporu v nezaměstnanosti. Obecně platí to, že pokud
člověk je nezaměstnaný a aktivně si hledá zaměstnání, tak potom samozřejmě
má nárok na různé rekvalifikační kurzy a bude mu ta podpora v
nezaměstnanosti vyplácena v plné výši, naopak když nebude projevovat zájem o
nové zaměstnání, nebo nebude akceptovat nabídky k práci, tak potom podle
toho, co bude zavedeno, by mohl přijít i o ty dávky v nezaměstnanosti.“
Jak může prokázat, že se aktivně uchází o pracovní místo?
„Pokud je v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadu práce, tak s ním
samozřejmě pravidelně komunikují pracovníci úřadu práce, nabízejí mu různé
rekvalifikační kurzy, nabízejí mu volná pracovní místa, a záleží na tom, jak
ten nezaměstnaný na to reaguje. Pokud má zájem o rekvalifikační kurzy, má
zájem o ta pracovní místa, tak potom se dá říci, že je aktivní.“
Jak dokáže, že pracoval třeba nějakou tu dobu, to má mít potvrzení tedy z
té práce, že byl propuštěn toho a toho dne?
„Samozřejmě, to musí mít takovéto potvrzení, to je zaměstnavatel povinen mu
vydat.“
Jak se hlídá nabídka na pracovním trhu u nás? Je to nějakým způsobem
ohlídáno?
„Tak situace je taková, že pokud nějakou práci provádí zaměstnanec ze
zahraničí, např. z Ukrajiny nebo Vietnamu, tak to může být pouze pozice, o
kterou nemá prokazatelně zájem žádný z českých pracovníků, to znamená, že
pouze tehdy, že ten zájem není o tu pozici ze strany českých zaměstnanců,
tak poté může firma nabídnout tu pozici zahraničnímu pracovníkovi. A je
potřeba říct, že v současné době v České republice je rekordně nízká
nezaměstnanost - okolo 6-ti procent a zároveň je zde okolo 140 tisíc volných
pracovních míst, o které nemají čeští pracovníci zájem, takže těch míst je
opravdu poměrně dost. A pokud zde pracují lidé ze zahraničí, tak se rozhodně
nedá říct, že by brali práci Čechům, tak to není. Naopak ti berou práci, o
kterou Češi nemají zájem a těch pracovních míst je čím dál tím více a dá se
obecně říci, že jsou Češi trošku vybíravější v hledání zaměstnání a nevezmou
každou práci a tu, kterou nevezmou, tak tu teprve berou lidé ze zahraničí.“
Ta mzda musí být větší, než je minimum?
„Základní sazba minimální mzdy pro týdenní pracovní dobu, počítám-li 40
hodin, tak je stanovena na 8000 korun měsíčně, případně se dá říct, že to je
48,10 korun za hodinu, to je minimální mzda.“
A to platí i pro cizince?
„Ano, minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v
pracovně-právním vztahu, a vztahuje se na všechny zaměstnance v pracovním
poměru nebo právním vztahu založeném na dohodami o pracích provedených mimo
pracovní poměr, jako je například dohoda o provedení práce a dohoda o
pracovní činnosti.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Výstava „Cigán sa ně prevelice lúbí...“ představuje plakáty s romskou tematikou
V Muzeu romské kultury v Brně můžete do 13. května navštívit výstavu plakátů
s romskou tematikou. Každý plakát má svůj vlastní příběh a otevírá okno do
minulosti, protože předkládá svědectví o kulturním a společenském životě a
postavení Romů. Dokonce i neexistence romských plakátů v určitém období má
svou vypovídací hodnotu. Více řekl Janě Šustové kurátor výstavy Michal
Schuster.
Odkud ty plakáty na výstavě pocházejí? Kolik jich je vystavených?
„Vystavených je něco přes 60 plakátů, také je součástí té výstavy ukázka
několika pozvánek na akce a několik kalendářů. Jinak celá ta sbírka plakátů
čítá zhruba 3000 ks a jsou získávány nejrůznější cestou, ať už sběrem, to
znamená, že když se koná nějaký koncert, tak se snažíme získat ten plakát k
tomuto koncertu, nebo je získáváme darem od nejrůznějších našich
spolupracovníků a některé významné plakáty i zakupujeme.“
Co bylo důvodem, že jste se zrovna rozhodli uspořádat výstavu plakátů?
Odrážejí něco ze života Romů, z jejich historie?
„Tím důvodem jednak bylo to, že jsme chtěli představit veřejnosti další z
fondů, který tady v muzeu máme, a plakát je jedním z těch, o kterém se moc
neví, nejsou v muzeu moc prezentovány. A tak jsme se rozhodli, že uděláme
takovouto výstavu. A druhým důvodem bylo také to, že jsme si uvědomili, že
když se na tu sbírku člověk dívá a je tady vlastně tvořena od počátku
existence muzea, od počátku 90. let, tak se ukázalo, že opravdu ty
jednotlivé plakáty odráží nejrůznější situaci politickou, společenskou,
vůbec nálady ve společnosti, které se objevují v souvislosti s Romy.“
Jaký nejstarší plakát je zastoupen ve vašich sbírkách?
„Tak nejstarším plakátem je reklamní plakát, který pochází někdy z období
kolem roku 1914, a je to reklama na zubní pastu značky Libuše. Byl vytvořen
Emilem Kosou a je to vlastně ohlasový plakát, který nepochází od Romů, není
určen ani pro Romy, ale vztahuje se k tomu romskému tématu a to tím
způsobem, že zobrazuje, jak v tehdejší době bylo běžné Romy vidět - v jakési
romantické podobě, kdy Romové jsou svobodní, krásní, mají krásné bílé zuby,
krásné kadeřavé vlasy a toho právě využili autoři této reklamy.“
Jak se celá výstava jmenuje a z čeho pochází ten název?
„Název je – Cigán sa ně prevelice lúbí, a je to právě jeden z těch sloganů,
který se objevuje na tom reklamním plakátu z období kolem roku 1914. A tento
slogan pochází z moravské lidové písně, která byla a doposud je, jak jsem
zjistil, velice oblíbená lidová píseň, která také vychází z těchto
romantických motivů a představ o Romech.“
My jsme tedy začali povídání v roce 1914, ze kterého pochází nejstarší
plakát. Šly ty plakáty potom průběžně historií, nebo bylo třeba bylo nějaké
období, kdy takovéto plakáty s romskou tematikou vymizely?
„Tento plakát z toho období počátku století a jeho druhá varianta, kterou
tady máme také vystavenou, tak to opravdu ojedinělá věc, protože Romové sami
žádné plakáty nevydávali, nemohli vydávat, protože ani nebyli sdruženi v
nějakých organizacích a to se týká první republiky. Samozřejmě druhá světová
válka je období, kdy zase Romové byli perzekuováni a souvisí to s romským
holocaustem, tak tady už vůbec samozřejmě nemůžeme očekávat vznik nějakého
romského plakátu. Pak 50. léta, kdy tady v Československu komunistický režim
zahájil tvrdou asimilaci, to znamená potlačení všeho romského, romských
tradic - také nemůžeme hovořit tím pádem o žádném romském plakátu. A s
romský plakátem se setkáváme opět až na konci 60. let a to se vznikem velice
důležité společenské i politické organizace, která vznikla u nás – Svaz
Cikánů - Romů. Takže právě i z této doby, a to z roku 1970, pochází další
plakát. Ta doba mezitím je opravdu naplněna mezerou.“
Změnila se ta romská tematika plakátové tvorby nějak po nástupu svobody
po roce 1989?
„Ano, a to velice, protože to období Svazu Cikánů - Romů bylo jenom
krátkodobé, potom byl tento svaz zakázán a zase až do roku 1989 se s romským
plakátem u nás moc nesetkáváme. Je to ojedinělé a máme tady zastoupeny
plakáty z této doby především ze zahraničí. Ale s nástupem svobody v roce
1989, to znamená obrovský přelom a obrat, protože Romové svobodně mohou
zakládat politické organizace, společenské organizace, pořádají nejrůznější
kulturní a společenské akce, ať už je to první Romfest, který se konal v
Mariánském údolí tady v Brně, nebo je to Miss Roma, nebo jsou to různé další
festivaly hudební, taneční, divadelní, to vše je právě zastoupeno právě na
naší výstavě, a to je jeden z důvodů, proč plakátů z období po roce 1989 je
na naší výstavě nejvíc, to je protože opravdu ten boom po tomto roce byl
největší.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
„O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 22. února je u konce. Ale
naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého
rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií.
Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Jan Mišurec a
Jaroslav Sezemský.
Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen
andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge
bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.
|