Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Komise pro bezpečnost a spolupráci v Evropě je známá také pod názvem Helsinský výbor Spojených států amerických. Jeho členové v úterý zavítali do Prahy, kde se setkali s předsedou Senátu Přemyslem Sobotkou, s ministryní pro lidská práva a národnostní menšiny Džamilou Stehlíkovou a se zástupci romské a židovské komunity. Spolupředseda amerického Helsinského výboru, senátor Benjamin Cardin, vyjádřil znepokojení nad podmínkami života Romů v České republice.

„Romská populace v České republice nám dělá starosti. A starosti nám dělá i romská populace v Evropě. Jsme přesvědčeni, že to je evropský problém a že Česká republika má před sebou otázky, jež je třeba řešit. Proto jsme se sešli se zástupci nevládních organizací a na základě naší vlastní zprávy, kterou vypracoval americký Helsinský výbor, se obáváme, zda je romská menšina schopna zabezpečit vzdělání svých dětí ve zdejším školním systému a zda dokáže řešit bytové problémy. Také se potvrdily nedávné zprávy o nucených sterilizacích romských žen. Využili jsme tedy příležitost, abychom zjistili, jak se v této věci postupovalo, zda oběti dostaly kompenzace a zda byly odpovědné osoby volány k odpovědnosti.“

Delegaci amerických kongresmanů a senátorů vedl předseda amerického Helsinského výboru Alcee Hastings. A co je podle něj největším problémem Romů v České republice?

„Největší problém pro Romy je převaha nevyhovujících zaměstnání, nevyhovujícího ubytování a nevyhovujících příležitostí ke vzdělání. Samozřejmě, když se vyskytl případ nucených sterilizací, je to vážná věc. Ale kdybych se měl vyjádřit k otázce řešení problému, určitě bych doporučil věnovat zvýšenou pozornost především vzdělání dětí. Je třeba to učinit rychle a důsledně.“

Členové Komise pro bezpečnost a spolupráci v Evropě se zabývali také nárůstem projevů antisemitismu. Pokračuje senátor Benjamin Cardin:

„Také jsme měli příležitost sejít se s židovskou komunitou. Helsinský výbor dává vysokou prioritu programu boje proti antisemitismu. Můj kolega kongresman Hastings byl jedním z představitelů mezinárodního hnutí v rámci OBSE, jehož cílem bylo přimět všechny členské státy, aby přišly s vlastními strategiemi, jak se postavit proti růstu antisemitismu. Takže jsme měli příležitost setkat se s židovskou komunitou, mluvili jsme s vládními představiteli o otázkách restitucí a také jsme se dotkli otázky protestů na výročí křišťálové noci. Uznáváme samozřejmě právo občanů na pokojné demonstrace, ale českým představitelům jsme zdůraznili, že mohou existovat závažné okolnosti, týkající se těchto protestů. Je důležité uvědomovat si citlivost místa a času, na který místní úřady vydaly povolení. Tento druh protestů samozřejmě velmi pozorně monitorujeme a podporujeme postoj české vlády, co se týče ochrany práv všech občanů.“

Podle slov senátora Benjamina Cardina americký Helsinský výbor také neopomenul, že v České republice dosud nebyl přijat antidiskriminační zákon.

„Vyzvali jsme také český parlament, aby se co nejdříve věnoval antidiskriminačnímu zákonu, který navrhuje vláda. Ten vyhovuje požadavkům, stanoveným Evropskou unií. Byli jsme zklamáni, že nebyl přijat vloni, ale doufáme, že bude rychle projednán.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Velký problém je v oblasti pracovních příležitostí. Romové totiž tvrdí, že práci neseženou už jen proto, že nemají vzdělání. Končí pak velmi často na sociálních dávkách, které jsou velmi nízké. Potvrdila mi to paní Cibriková, podle které nesežene práci žádný člen její rodiny.

"Za 13 000 nás osm lidí nebude živo. Prostě mi řekla: Tak se starejte a najděte si práci. Jenomže mně je 50 let, manželovi taky, a to už se nehrabeme nikam."

Podle terenních pracovníků začíná problém už v dětství. Romské děti končí velmi často ve speciálních školách a tím pádem nemají šanci na dostatečné vzdělání. To by se ale podle Jana Černého z ústecké společnosti Člověk v tísni mělo změnit.

"Ti lidé z našeho pohledu žijí v trošku jiném světě, jsou nekvalifikovaní, dlouhodobě nezaměstnaní a závislí na sociálních dávkách. Tento vzorec se mezigeneračně přenáší na děti, které v tom prostředí vyrůstají. My jim nabízíme jiný pohled na tyto věci, snažíme se jim dodat kompetence, které jim chybí, jak dospělým tak mladým lidem."

Dalším problémem je bydlení. Romské rodiny jsou velmi často sestěhovávány do jedné lokality, říká Miroslav Brož, který se dostal přímo do romských rodin.

"Ti lidé končí v sociálně vyloučených lokalitách, jsou diskriminováni na trhu s bydlením, tzn. realitní kanceláře jedenáctičlenné romské rodině nepronajmou byt, takže oni končí v ghettech. Například v Předlicích jsou nejvyšší nájmy z celého Ústí. Za byt 1+0 čtvrté kategorie se tam platí až 9 000 korun měsíčně beze služeb. Výsledkem takového soužití je pak nepořádek a hluk, na který si ale nestěžují pouze starousedlíci, ale i samotní Romové. Říká za všechny Rozálie Tamášová:

"Tady bydlí takový lidi, co tady nemají bydlet, plno lidí."

Lidé si taky stěžují na nepořádek, jak to tady je?

"Nepořádek, přesně tak paní, tady nikdo nezamete, když neuklidíme my. Chodbu i zvenku uklidíme, ale je tady plno dětí a dělají tady hodně bordel, házejí papíry a všechno možný.“

Jak tedy tyto problémy řešit? V Ústí nad Labem vsadili magistrát a společnost Člověk v tísni na práci s dětmi, školákům se věnují studenti a po večerech je doučují, pořádají pro ně i zájmové kroužky a snaží se děti vyvézt i mimo město. Magistrát do odstranění problémů mezi Romy a takzvanými ostatními Ústečany zapojil i městskou policii. Potvrdil mi to mluvčí města Milan Knotek.

„Městská policie v rámci města začala s výukou právního vědomí, v Termické tzv. romské škole už od roku 1997 na závěr výukového školního roku je dětem předkládán test znalostí z této problematiky a nejlepší děti pak jedou s městskou policií na letní dětský tábor v jihočeských Dobronicích.“

Díky aktivitě města by mohlo být Ústí nad Labem vzorem pro další aktivity, kde tyto problémy už mají nebo se teprve objevují. Dodává Miroslav Brož jeden z terénních pracovníků pro práci s Romy. Dá se říct, že Ústí je v tom řešení nejdál. Takže ty kroky, které Ústí podnikalo třeba před pěti lety, tak teď aktuálně v rozhodování o nich stojí Plzeň a Liberec o nich bude třeba rozhodovat až za pět let.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
27.02.2016	Vláda chce snížit počet ghett v Česku	O Roma Vakeren
17.10.2015	Premiér se sešel se starosty obcí, kde jsou sociálně vyloučené lokality	O Roma Vakeren
13.06.2015	Nová Analýza sociálně vyloučených lokalit zaznamenala 606 míst	O Roma Vakeren
27.05.2015	Počet ghett se od roku 2006 zdvojnásobil, žije v nich až 115 tisíc lidí	Zprávy ze života Romů
28.11.2013	30 tisíc Romů v Moravskoslezském kraji žije ve vyloučených lokalitách	Zprávy ze života Romů
21.04.2013	Studentský recept proti chudobě	Zprávy ze života Romů
10.12.2011	Jak se pozná sociálně vyloučená lokalita	O Roma Vakeren
05.11.2011	Fotografická výstava Proměny v Moravskoslezském kraji	O Roma Vakeren
21.09.2011	Šimůnková: Předkládaný materiál řeší sociální vyloučení jako takové	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„Stanovisko pozůstalých Výboru pro odškodnění obětí romského holocaustu je totožné se stanoviskem Evropského parlamentu. To stanovisko je už dlouhodobé a neměnné. Jedná se o dlouhodobý cíl, nicméně nic nám nebrání tomu, abychom jednali a činili kroky, které jsou zapotřebí a jsou možné již v stávající variantě dohody mezi jihočeskými Romy, kteří jsou také velmi silným hráčem a mají jinou představu, samosprávou obce Lety, Jihočeským krajem a jednotlivými resorty, kdy už činíme kroky k tomu, abychom upravili infrastrukturu, upravili to místo, které je místem piety, jakým způsobem a kdo se o ten pomníček bude starat a pečovat o něj. To jsou všechno otázky, které řešíme. V nejbližších dnech proběhnou další jednání a není vyloučeno, že z toho definitivního stanoviska odstranění bude vyčleněna nějaká část, mluvilo se už o konverzi výroby za evropské prostředky, ale také stále je tu ve hře varianta eventuálního založení fondu, kam by mohli přispívat mimo jiné omezené národní organizace s tím, že by výhledově mohlo dojít ke kompenzaci té firmě. Jsou ve hře varianty, které počítají s tím, že tato otázka vepřína bude projednávaná a taky i na vládě mohou vzejít další možnosti postupu. A myslím si, že klíčovým je to, že jednání běží, že do toho jednání vstoupili i majitelé. Ta situace je na té pracovní skupině velice konstruktivní, velice vstřícná a dokonce nezrcadlí tu klasickou debatu, která je daleko vyostřenější, což je dáno pochopitelně usnesením Evropského parlamentu vůbec nelichotivým pro nás. Ale já jsem přesvědčena, že shodu najdeme, ale to definitivní řešení, to musí rozhodnout vláda.“

Myslíte si, že by k tomu jednání došlo, kdyby Evropská komise na náš stát neapelovala?

„K tomu jednání došlo už předtím. Podívejte se, každá vláda si ho předsevzala. Tady to usnesení Evropského parlamentu nemá nic společného s naším harmonogramem, protože ta pracovní skupina už funguje půl roku a pouze pokračuje v činnosti. Když bylo to usnesení, tak jsme vlastně referovali, kde jsme, ptali se nás, v jaké jsme situaci atd.“

Každá vláda se o to zasazovala, ale potom to utichlo a vlastně během té doby tam stoupla i ta cena toho pozemku.

„V žádném případě, to musím popřít, žádná cena pozemku nestoupala. Tam je těžké, že tento problém má složité technické řešení, protože se zauzlovala vlastnická práva, zájmy jednotlivých skupin, představy kraje, představy jednotlivých romských sdružení. A nechceme se nikoho dotknout, nechceme postupovat silovou cestou tak, aby se vláda usnesla na něčem, s čím někdo nebude spokojený, takže to je hlavní výstup.“

Stát se bude podílet na některých investicích a zbytek si udělají Romové samy, je to tak?

„Kraj provede nezbytné úpravy infrastruktury v této oblasti, ale ty nesouvisí s odstraněním nebo nějakým definitivním řešením. Je tam víc variant, to rozhodnutí nepadlo.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
01.08.2017	Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září	Zprávy ze života Romů
06.08.2016	Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustu	Zprávy ze života Romů
28.05.2016	Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupení	O Roma Vakeren
23.01.2016	Reportáž	O Roma Vakeren
16.01.2016	Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u Písku	O Roma Vakeren
08.08.2015	Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u Písku	O Roma Vakeren
23.05.2015	Vzpomínky Arnošta Vintra na dětství v Letech u Písku a v Osvětimi	O Roma Vakeren
16.05.2015	Před 20 lety prezident Václav Havel odhalil památník v Letech u Písku	O Roma Vakeren
11.05.2015	Ve středu se v Letech u Písku uskuteční pietní akt	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Česká republika je podle studie německé Bertelsmannovy nadace díky rozvoji ekonomiky a konsolidaci demokratického systému nejúspěšnějším transformačním státem světa. Nadace hodnotila 125 zemí, ale kriticky hodnotí vzrůstající pocit rozčarování Čechů vůči politikům. Studie také uvádí, že Romové v Česku neustále zažívají zjevné ekonomické vyčlenění a další napětí panuje ohledně rozsahu ekonomických reforem a jejich akceptace občany.

Problémy většiny ze zhruba 18ti tisíc Romů žijících v Brně pálí město čím dál víc. Proto členové komise pro národnostní menšiny, sociální pracovnice magistrátu a odborníci z organizací IQ Roma servis a Drom dali dohromady projekt, jehož stěžejním bodem je romské bydlení. S výběrem rodin, které chtějí skončit se sociálním vyloučením, by městu pomohly jeho jednotlivé části. Šlo by o rodiny, které jsou integrace schopné.

Počátky jedné z nejznámějších romských kapel Terne Čhave – Mladí kluci – sahají až do poloviny 80. let. Pokud si chcete poslechnout jejich skladby, můžete navštívit jejich koncert, který se uskuteční v Brně 26. února v Kulturním domě Rubín.

A ještě jedna pozvánka na nevšední hudební zážitek. 31. března přivítá od 20ti hodin pražské Kongresové centrum světoznámého skladatele Gorana Bregoviče a jeho Svatební a pohřební orchestr. Bregovič je jedním z nejznámějších balkánských hudebníků, který se proslavil zejména hudbou k filmům známého režiséra Emira Kusturici.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Vy máte určitě řadu plánů do budoucna jak tady ty prostory nějak rozvíjet, ale nejprve bych se zeptala vůbec na dům, ve kterém sídlí Český Západ, jaké s ním máte plány? Přeci jen je vás tu už hodně zaměstnanců, nevejdete se do tak malého domečku, co chystáte?

„Přesně tak, sídlo Českého Západu je jeden domeček, kde pracuje 9 lidí, kteří by měli mít nějakou svojí kancelář nebo své zázemí. A samozřejmě se tady odehrávají veškeré programy, které v zimě prostě nikde jinde dělat nejdou, takže tady jsou různé tvořivé dílny, vzdělávací aktivity, setkávání komunity a v současném sídle Českého Západu prostor pro setkávání celé komunity nejsou a komunita se vlastně tímto způsobem může setkávat jenom v létě. A tak naše vize je, že bychom rádi zrekonstruovali dům, který stojí vedle našeho sídla, kterému říkáme špýchar.“

A co by pak v tom opraveném špýcharu mělo být?

„Z tohoto domu by mělo vzniknout komunitní centrum, které by sloužilo nejen Českému západu, ale samotným obyvatelům z Dobré Vody, případně okolí. Rádi bychom zde pořádali i různé vzdělávací aktivity, tvořivé dílny, měla by tam vzniknout keramická dílna, kde by se lidé mohli učit, jak pracovat s hlínou a tímto zajímavým způsobem trávit svůj volný čas.“

A co se týče potom rozvoje zdejší komunity a oprav panelového domu, té bytovky, máte nějaké plány?

„My bychom rádi získali peníze na opravu fasády a dokončili ještě nějaké další opravy samotného panelového domu. Ten dům byl z větší části opraven, když jsme získali dotaci na odstranění havarijního stavu. V rámci této dotace byly odstraněny všechny závažné nedostatky tohoto domu, byla vyměněna okna, opravily se komíny, opravily se rozvody elektřiny, vody. Ale pořád jsou v domě věci, které by mohly vypadat lépe anebo mít lepší funkčnost, takže ta práce tam ještě je a budeme se snažit to nějak směřovat k zdárnému cíli.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
15.08.2015	Jana Siváková: Je už taková motivace, že si člověk navykne ráno vstávat, jít do práce – i ten rok přispěje	O Roma Vakeren
11.07.2015	Zrekonstruovaná budova Českého západu poskytne lepší zázemí pro sociální služby	O Roma Vakeren
03.02.2014	Český západ nabízí dětem a mládeži taneční kroužek i výlety za poznáním	Zprávy ze života Romů
17.01.2014	Český západ dává práci lidem na Tepelsku a Toužimsku	Zprávy ze života Romů
16.01.2014	Organizace Český západ změnila svoji právní formu	Zprávy ze života Romů
16.12.2013	Český západ zve veřejnost na putování k živému Betlému v Dobré Vodě	Zprávy ze života Romů
26.09.2013	Šest žen se rekvalifikuje na šičku, čtyři z nich získají práci	Zprávy ze života Romů
30.08.2013	Český západ zve veřejnost na besedu o rizicích podomního prodeje	Zprávy ze života Romů
11.07.2013	Český západ spolu s partnery vydal metodiku komunitní práce	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„Vše záleží na tom, jaký plat ten dotyčný pobíral v posledním zaměstnání, protože výše podpory v nezaměstnanosti se stanovuje podle průměrného měsíčního čistého výdělku dosaženého u posledního zaměstnavatele.“

A co když se on pak ze dne na den octne bez práce, jak se to počítá? Může žádat o nějakou podporu v hmotné nouzi, když má děti?

„Záleží na tom, kolik pobíral peněz u toho posledního zaměstnavatele, ten je povinen mu dát potvrzení o výši jeho příjmu, s tím on se prokáže na úřadu práce a podle toho je mu stanovena podpora v nezaměstnanosti a samozřejmě pokud ta podpora není natolik veliká, že by stačila k zajištění normálního fungování jeho rodiny, pokud má třeba více dětí, pak samozřejmě je možnost zažádat o nějaké dávky v hmotné nouzi nebo další dávky ze sociálního systému.“

Jak je to potom, musí odpracovat nějakou dobu, aby dostával potom podporu, co musí splňovat?

„Podmínkou pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti je trvání zaměstnání po dobu alespoň dvanácti měsíců v posledních třech letech předtím, než je ten uchazeč zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání. A jednotlivé kratší doby zaměstnání se sčítají, tudíž to nemusí být těch 12 měsíců vcelku, ale doba musí dát dohromady 12 měsíců za uplynulé při roky. A ta podpora v nezaměstnanosti, pokud splní ten žadatel tuto podmínku, že byl 12 měsíců zaměstnán za poslední 3 roky, tak se poskytuje po tzv. podpůrčí dobu a ta činí u osob do padesáti let věku šest měsíců a ve věku od padesáti do věku 55 let 9 měsíců a u starších osob potom je ta podpůrčí doba 12 měsíců.“

Když nedostane podporu v nezaměstnanosti, tak o co může potom tedy žádat? Na co má tedy nárok? Jaká je změna od nového roku pro lidi, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní?

„Co se týče podpory v nezaměstnanosti, tak tam žádná velká zásadní změna nebyla, pouze ta, že uchazečům o zaměstnání, s nimiž zaměstnavatel zrušil pracovní poměr pro zvláště hrubé porušení pracovních povinností, potom nevznikne nárok na podporu v nezaměstnanosti. Obecně platí to, že pokud člověk je nezaměstnaný a aktivně si hledá zaměstnání, tak potom samozřejmě má nárok na různé rekvalifikační kurzy a bude mu ta podpora v nezaměstnanosti vyplácena v plné výši, naopak když nebude projevovat zájem o nové zaměstnání, nebo nebude akceptovat nabídky k práci, tak potom podle toho, co bude zavedeno, by mohl přijít i o ty dávky v nezaměstnanosti.“

Jak může prokázat, že se aktivně uchází o pracovní místo?

„Pokud je v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadu práce, tak s ním samozřejmě pravidelně komunikují pracovníci úřadu práce, nabízejí mu různé rekvalifikační kurzy, nabízejí mu volná pracovní místa, a záleží na tom, jak ten nezaměstnaný na to reaguje. Pokud má zájem o rekvalifikační kurzy, má zájem o ta pracovní místa, tak potom se dá říci, že je aktivní.“

Jak dokáže, že pracoval třeba nějakou tu dobu, to má mít potvrzení tedy z té práce, že byl propuštěn toho a toho dne?

„Samozřejmě, to musí mít takovéto potvrzení, to je zaměstnavatel povinen mu vydat.“

Jak se hlídá nabídka na pracovním trhu u nás? Je to nějakým způsobem ohlídáno?

„Tak situace je taková, že pokud nějakou práci provádí zaměstnanec ze zahraničí, např. z Ukrajiny nebo Vietnamu, tak to může být pouze pozice, o kterou nemá prokazatelně zájem žádný z českých pracovníků, to znamená, že pouze tehdy, že ten zájem není o tu pozici ze strany českých zaměstnanců, tak poté může firma nabídnout tu pozici zahraničnímu pracovníkovi. A je potřeba říct, že v současné době v České republice je rekordně nízká nezaměstnanost - okolo 6-ti procent a zároveň je zde okolo 140 tisíc volných pracovních míst, o které nemají čeští pracovníci zájem, takže těch míst je opravdu poměrně dost. A pokud zde pracují lidé ze zahraničí, tak se rozhodně nedá říct, že by brali práci Čechům, tak to není. Naopak ti berou práci, o kterou Češi nemají zájem a těch pracovních míst je čím dál tím více a dá se obecně říci, že jsou Češi trošku vybíravější v hledání zaměstnání a nevezmou každou práci a tu, kterou nevezmou, tak tu teprve berou lidé ze zahraničí.“

Ta mzda musí být větší, než je minimum?

„Základní sazba minimální mzdy pro týdenní pracovní dobu, počítám-li 40 hodin, tak je stanovena na 8000 korun měsíčně, případně se dá říct, že to je 48,10 korun za hodinu, to je minimální mzda.“

A to platí i pro cizince?

„Ano, minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v pracovně-právním vztahu, a vztahuje se na všechny zaměstnance v pracovním poměru nebo právním vztahu založeném na dohodami o pracích provedených mimo pracovní poměr, jako je například dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
03.01.2015	Rubikon Centrum pomáhá s hledáním práce	O Roma Vakeren
20.12.2014	Dlouhodobě nezaměstnaní se v Jablonci nad Nisou mohli zapojit do veřejně prospěšných prací	O Roma Vakeren
16.08.2014	Nezaměstnaní Romové mohou vyvěsit své životopisy na web IQ Roma servisu	O Roma Vakeren
14.06.2014	Žižkovská radnice, občanské sdružení Buči a úřad práce společně bojují s nezaměstnaností	O Roma Vakeren
09.12.2013	Rekvalifikace pomohou dlouhodobě nezaměstnaným získat práci	Zprávy ze života Romů
02.08.2012	Startuje kampaň proti předsudkům při zaměstnávání Romů	Zprávy ze života Romů
21.07.2012	Na co je třeba dát si pozor, hledáte-li práci na internetu	O Roma Vakeren
07.07.2012	Občanské sdružení Buči pomáhá nezaměstnaným	O Roma Vakeren
04.02.2012	Job Cluby pomáhají nezaměstnaným najít práci	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Odkud ty plakáty na výstavě pocházejí? Kolik jich je vystavených?

„Vystavených je něco přes 60 plakátů, také je součástí té výstavy ukázka několika pozvánek na akce a několik kalendářů. Jinak celá ta sbírka plakátů čítá zhruba 3000 ks a jsou získávány nejrůznější cestou, ať už sběrem, to znamená, že když se koná nějaký koncert, tak se snažíme získat ten plakát k tomuto koncertu, nebo je získáváme darem od nejrůznějších našich spolupracovníků a některé významné plakáty i zakupujeme.“

Co bylo důvodem, že jste se zrovna rozhodli uspořádat výstavu plakátů? Odrážejí něco ze života Romů, z jejich historie?

„Tím důvodem jednak bylo to, že jsme chtěli představit veřejnosti další z fondů, který tady v muzeu máme, a plakát je jedním z těch, o kterém se moc neví, nejsou v muzeu moc prezentovány. A tak jsme se rozhodli, že uděláme takovouto výstavu. A druhým důvodem bylo také to, že jsme si uvědomili, že když se na tu sbírku člověk dívá a je tady vlastně tvořena od počátku existence muzea, od počátku 90. let, tak se ukázalo, že opravdu ty jednotlivé plakáty odráží nejrůznější situaci politickou, společenskou, vůbec nálady ve společnosti, které se objevují v souvislosti s Romy.“

Jaký nejstarší plakát je zastoupen ve vašich sbírkách?

„Tak nejstarším plakátem je reklamní plakát, který pochází někdy z období kolem roku 1914, a je to reklama na zubní pastu značky Libuše. Byl vytvořen Emilem Kosou a je to vlastně ohlasový plakát, který nepochází od Romů, není určen ani pro Romy, ale vztahuje se k tomu romskému tématu a to tím způsobem, že zobrazuje, jak v tehdejší době bylo běžné Romy vidět - v jakési romantické podobě, kdy Romové jsou svobodní, krásní, mají krásné bílé zuby, krásné kadeřavé vlasy a toho právě využili autoři této reklamy.“

Jak se celá výstava jmenuje a z čeho pochází ten název?

„Název je – Cigán sa ně prevelice lúbí, a je to právě jeden z těch sloganů, který se objevuje na tom reklamním plakátu z období kolem roku 1914. A tento slogan pochází z moravské lidové písně, která byla a doposud je, jak jsem zjistil, velice oblíbená lidová píseň, která také vychází z těchto romantických motivů a představ o Romech.“

My jsme tedy začali povídání v roce 1914, ze kterého pochází nejstarší plakát. Šly ty plakáty potom průběžně historií, nebo bylo třeba bylo nějaké období, kdy takovéto plakáty s romskou tematikou vymizely?

„Tento plakát z toho období počátku století a jeho druhá varianta, kterou tady máme také vystavenou, tak to opravdu ojedinělá věc, protože Romové sami žádné plakáty nevydávali, nemohli vydávat, protože ani nebyli sdruženi v nějakých organizacích a to se týká první republiky. Samozřejmě druhá světová válka je období, kdy zase Romové byli perzekuováni a souvisí to s romským holocaustem, tak tady už vůbec samozřejmě nemůžeme očekávat vznik nějakého romského plakátu. Pak 50. léta, kdy tady v Československu komunistický režim zahájil tvrdou asimilaci, to znamená potlačení všeho romského, romských tradic - také nemůžeme hovořit tím pádem o žádném romském plakátu. A s romský plakátem se setkáváme opět až na konci 60. let a to se vznikem velice důležité společenské i politické organizace, která vznikla u nás – Svaz Cikánů - Romů. Takže právě i z této doby, a to z roku 1970, pochází další plakát. Ta doba mezitím je opravdu naplněna mezerou.“

Změnila se ta romská tematika plakátové tvorby nějak po nástupu svobody po roce 1989?

„Ano, a to velice, protože to období Svazu Cikánů - Romů bylo jenom krátkodobé, potom byl tento svaz zakázán a zase až do roku 1989 se s romským plakátem u nás moc nesetkáváme. Je to ojedinělé a máme tady zastoupeny plakáty z této doby především ze zahraničí. Ale s nástupem svobody v roce 1989, to znamená obrovský přelom a obrat, protože Romové svobodně mohou zakládat politické organizace, společenské organizace, pořádají nejrůznější kulturní a společenské akce, ať už je to první Romfest, který se konal v Mariánském údolí tady v Brně, nebo je to Miss Roma, nebo jsou to různé další festivaly hudební, taneční, divadelní, to vše je právě zastoupeno právě na naší výstavě, a to je jeden z důvodů, proč plakátů z období po roce 1989 je na naší výstavě nejvíc, to je protože opravdu ten boom po tomto roce byl největší.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
13.02.2008	Romský plakát a Fotografie z evropských „ghett“ nově v Muzeu romské kultury	Zprávy ze života Romů