Vyhledávání
3.10.2023
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
22-02-2008
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes vám řekneme o projektu Znalostmi proti diskriminaci, vydáme se do občanského sdružení Český západ a pozveme vás na výstavu plakátů s romskou tématikou.

Mangav tumenge bacht the sastipen – Akana - šaj šunen romani relacia „O Roma vakeren“. Šunena romane giľa the nevimata - andalo romano dživipen.

To je jenom namátkový výběr z programové nabídky.


=[ Reportáž ]=
Členové Komise pro bezpečnost a spolupráci v Evropě se zabývali situací Romů v ČR
Tento týden navštívili Českou republiku a Slovensko američtí kongresmani a senátoři - členové Komise pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Při své návštěvě se zabývali i romskou problematikou a postojem České a Slovenské republiky k menšinám. Více Jana Šustová.

Kongresman Alcee Hastings a senátor Benjamin Cardin (Foto: Jana Šustová) Komise pro bezpečnost a spolupráci v Evropě je známá také pod názvem Helsinský výbor Spojených států amerických. Jeho členové v úterý zavítali do Prahy, kde se setkali s předsedou Senátu Přemyslem Sobotkou, s ministryní pro lidská práva a národnostní menšiny Džamilou Stehlíkovou a se zástupci romské a židovské komunity. Spolupředseda amerického Helsinského výboru, senátor Benjamin Cardin, vyjádřil znepokojení nad podmínkami života Romů v České republice.

„Romská populace v České republice nám dělá starosti. A starosti nám dělá i romská populace v Evropě. Jsme přesvědčeni, že to je evropský problém a že Česká republika má před sebou otázky, jež je třeba řešit. Proto jsme se sešli se zástupci nevládních organizací a na základě naší vlastní zprávy, kterou vypracoval americký Helsinský výbor, se obáváme, zda je romská menšina schopna zabezpečit vzdělání svých dětí ve zdejším školním systému a zda dokáže řešit bytové problémy. Také se potvrdily nedávné zprávy o nucených sterilizacích romských žen. Využili jsme tedy příležitost, abychom zjistili, jak se v této věci postupovalo, zda oběti dostaly kompenzace a zda byly odpovědné osoby volány k odpovědnosti.“

Delegaci amerických kongresmanů a senátorů vedl předseda amerického Helsinského výboru Alcee Hastings. A co je podle něj největším problémem Romů v České republice?

Kongresman Alcee Hastings a senátor Benjamin Cardin na tiskové konferenci (Foto: Jana Šustová) „Největší problém pro Romy je převaha nevyhovujících zaměstnání, nevyhovujícího ubytování a nevyhovujících příležitostí ke vzdělání. Samozřejmě, když se vyskytl případ nucených sterilizací, je to vážná věc. Ale kdybych se měl vyjádřit k otázce řešení problému, určitě bych doporučil věnovat zvýšenou pozornost především vzdělání dětí. Je třeba to učinit rychle a důsledně.“

Členové Komise pro bezpečnost a spolupráci v Evropě se zabývali také nárůstem projevů antisemitismu. Pokračuje senátor Benjamin Cardin:

„Také jsme měli příležitost sejít se s židovskou komunitou. Helsinský výbor dává vysokou prioritu programu boje proti antisemitismu. Můj kolega kongresman Hastings byl jedním z představitelů mezinárodního hnutí v rámci OBSE, jehož cílem bylo přimět všechny členské státy, aby přišly s vlastními strategiemi, jak se postavit proti růstu antisemitismu. Takže jsme měli příležitost setkat se s židovskou komunitou, mluvili jsme s vládními představiteli o otázkách restitucí a také jsme se dotkli otázky protestů na výročí křišťálové noci. Uznáváme samozřejmě právo občanů na pokojné demonstrace, ale českým představitelům jsme zdůraznili, že mohou existovat závažné okolnosti, týkající se těchto protestů. Je důležité uvědomovat si citlivost místa a času, na který místní úřady vydaly povolení. Tento druh protestů samozřejmě velmi pozorně monitorujeme a podporujeme postoj české vlády, co se týče ochrany práv všech občanů.“

Podle slov senátora Benjamina Cardina americký Helsinský výbor také neopomenul, že v České republice dosud nebyl přijat antidiskriminační zákon.

„Vyzvali jsme také český parlament, aby se co nejdříve věnoval antidiskriminačnímu zákonu, který navrhuje vláda. Ten vyhovuje požadavkům, stanoveným Evropskou unií. Byli jsme zklamáni, že nebyl přijat vloni, ale doufáme, že bude rychle projednán.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Romové v Ústeckém kraji se často setkávají s diskriminací
Romové v Ústeckém kraji jsou velice často vystaveni diskriminaci. Anketu v této lokalitě provedla redaktorka Ivana Solničková.

Velký problém je v oblasti pracovních příležitostí. Romové totiž tvrdí, že práci neseženou už jen proto, že nemají vzdělání. Končí pak velmi často na sociálních dávkách, které jsou velmi nízké. Potvrdila mi to paní Cibriková, podle které nesežene práci žádný člen její rodiny.

"Za 13 000 nás osm lidí nebude živo. Prostě mi řekla: Tak se starejte a najděte si práci. Jenomže mně je 50 let, manželovi taky, a to už se nehrabeme nikam."

Podle terenních pracovníků začíná problém už v dětství. Romské děti končí velmi často ve speciálních školách a tím pádem nemají šanci na dostatečné vzdělání. To by se ale podle Jana Černého z ústecké společnosti Člověk v tísni mělo změnit.

"Ti lidé z našeho pohledu žijí v trošku jiném světě, jsou nekvalifikovaní, dlouhodobě nezaměstnaní a závislí na sociálních dávkách. Tento vzorec se mezigeneračně přenáší na děti, které v tom prostředí vyrůstají. My jim nabízíme jiný pohled na tyto věci, snažíme se jim dodat kompetence, které jim chybí, jak dospělým tak mladým lidem."

Dalším problémem je bydlení. Romské rodiny jsou velmi často sestěhovávány do jedné lokality, říká Miroslav Brož, který se dostal přímo do romských rodin.

"Ti lidé končí v sociálně vyloučených lokalitách, jsou diskriminováni na trhu s bydlením, tzn. realitní kanceláře jedenáctičlenné romské rodině nepronajmou byt, takže oni končí v ghettech. Například v Předlicích jsou nejvyšší nájmy z celého Ústí. Za byt 1+0 čtvrté kategorie se tam platí až 9 000 korun měsíčně beze služeb. Výsledkem takového soužití je pak nepořádek a hluk, na který si ale nestěžují pouze starousedlíci, ale i samotní Romové. Říká za všechny Rozálie Tamášová:

"Tady bydlí takový lidi, co tady nemají bydlet, plno lidí."

Lidé si taky stěžují na nepořádek, jak to tady je?

"Nepořádek, přesně tak paní, tady nikdo nezamete, když neuklidíme my. Chodbu i zvenku uklidíme, ale je tady plno dětí a dělají tady hodně bordel, házejí papíry a všechno možný.“

Jak tedy tyto problémy řešit? V Ústí nad Labem vsadili magistrát a společnost Člověk v tísni na práci s dětmi, školákům se věnují studenti a po večerech je doučují, pořádají pro ně i zájmové kroužky a snaží se děti vyvézt i mimo město. Magistrát do odstranění problémů mezi Romy a takzvanými ostatními Ústečany zapojil i městskou policii. Potvrdil mi to mluvčí města Milan Knotek.

„Městská policie v rámci města začala s výukou právního vědomí, v Termické tzv. romské škole už od roku 1997 na závěr výukového školního roku je dětem předkládán test znalostí z této problematiky a nejlepší děti pak jedou s městskou policií na letní dětský tábor v jihočeských Dobronicích.“

Díky aktivitě města by mohlo být Ústí nad Labem vzorem pro další aktivity, kde tyto problémy už mají nebo se teprve objevují. Dodává Miroslav Brož jeden z terénních pracovníků pro práci s Romy. Dá se říct, že Ústí je v tom řešení nejdál. Takže ty kroky, které Ústí podnikalo třeba před pěti lety, tak teď aktuálně v rozhodování o nich stojí Plzeň a Liberec o nich bude třeba rozhodovat až za pět let.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
27.02.2016Vláda chce snížit počet ghett v ČeskuO Roma Vakeren
17.10.2015Premiér se sešel se starosty obcí, kde jsou sociálně vyloučené lokalityO Roma Vakeren
13.06.2015Nová Analýza sociálně vyloučených lokalit zaznamenala 606 místO Roma Vakeren
27.05.2015Počet ghett se od roku 2006 zdvojnásobil, žije v nich až 115 tisíc lidíZprávy ze života Romů
28.11.201330 tisíc Romů v Moravskoslezském kraji žije ve vyloučených lokalitáchZprávy ze života Romů
21.04.2013Studentský recept proti chudoběZprávy ze života Romů
10.12.2011Jak se pozná sociálně vyloučená lokalitaO Roma Vakeren
05.11.2011Fotografická výstava Proměny v Moravskoslezském krajiO Roma Vakeren
21.09.2011Šimůnková: Předkládaný materiál řeší sociální vyloučení jako takovéZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Jaký bude další osud vepřína v Letech u Písku?
Lety U Písku, kde byl za války koncentrační tábor pro Romy a kde dodnes je na tomto pietním místě velkovýkrmna vepřů, má další jednání. Z Evropského parlamentu přišla zpráva či dotaz, jak budou Lety řešeny,aby pozůstalí po obětech, mohli na důstojném místě uctít jejich památku. Marie Vrábelová se zeptala ministryně Džamily Stehlíkové, která se Lety zabývá, a ta také potvrdila, že rozhodnutí nepadlo, ale je ve vyjednávání...

Vepřín v Letech u Písku (Foto: Jana Šustová) „Stanovisko pozůstalých Výboru pro odškodnění obětí romského holocaustu je totožné se stanoviskem Evropského parlamentu. To stanovisko je už dlouhodobé a neměnné. Jedná se o dlouhodobý cíl, nicméně nic nám nebrání tomu, abychom jednali a činili kroky, které jsou zapotřebí a jsou možné již v stávající variantě dohody mezi jihočeskými Romy, kteří jsou také velmi silným hráčem a mají jinou představu, samosprávou obce Lety, Jihočeským krajem a jednotlivými resorty, kdy už činíme kroky k tomu, abychom upravili infrastrukturu, upravili to místo, které je místem piety, jakým způsobem a kdo se o ten pomníček bude starat a pečovat o něj. To jsou všechno otázky, které řešíme. V nejbližších dnech proběhnou další jednání a není vyloučeno, že z toho definitivního stanoviska odstranění bude vyčleněna nějaká část, mluvilo se už o konverzi výroby za evropské prostředky, ale také stále je tu ve hře varianta eventuálního založení fondu, kam by mohli přispívat mimo jiné omezené národní organizace s tím, že by výhledově mohlo dojít ke kompenzaci té firmě. Jsou ve hře varianty, které počítají s tím, že tato otázka vepřína bude projednávaná a taky i na vládě mohou vzejít další možnosti postupu. A myslím si, že klíčovým je to, že jednání běží, že do toho jednání vstoupili i majitelé. Ta situace je na té pracovní skupině velice konstruktivní, velice vstřícná a dokonce nezrcadlí tu klasickou debatu, která je daleko vyostřenější, což je dáno pochopitelně usnesením Evropského parlamentu vůbec nelichotivým pro nás. Ale já jsem přesvědčena, že shodu najdeme, ale to definitivní řešení, to musí rozhodnout vláda.“

Myslíte si, že by k tomu jednání došlo, kdyby Evropská komise na náš stát neapelovala?

„K tomu jednání došlo už předtím. Podívejte se, každá vláda si ho předsevzala. Tady to usnesení Evropského parlamentu nemá nic společného s naším harmonogramem, protože ta pracovní skupina už funguje půl roku a pouze pokračuje v činnosti. Když bylo to usnesení, tak jsme vlastně referovali, kde jsme, ptali se nás, v jaké jsme situaci atd.“

Každá vláda se o to zasazovala, ale potom to utichlo a vlastně během té doby tam stoupla i ta cena toho pozemku.

„V žádném případě, to musím popřít, žádná cena pozemku nestoupala. Tam je těžké, že tento problém má složité technické řešení, protože se zauzlovala vlastnická práva, zájmy jednotlivých skupin, představy kraje, představy jednotlivých romských sdružení. A nechceme se nikoho dotknout, nechceme postupovat silovou cestou tak, aby se vláda usnesla na něčem, s čím někdo nebude spokojený, takže to je hlavní výstup.“

Stát se bude podílet na některých investicích a zbytek si udělají Romové samy, je to tak?

„Kraj provede nezbytné úpravy infrastruktury v této oblasti, ale ty nesouvisí s odstraněním nebo nějakým definitivním řešením. Je tam víc variant, to rozhodnutí nepadlo.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
28.05.2016Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupeníO Roma Vakeren
23.01.2016ReportážO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
08.08.2015Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u PískuO Roma Vakeren
23.05.2015Vzpomínky Arnošta Vintra na dětství v Letech u Písku a v OsvětimiO Roma Vakeren
16.05.2015Před 20 lety prezident Václav Havel odhalil památník v Letech u PískuO Roma Vakeren
11.05.2015Ve středu se v Letech u Písku uskuteční pietní aktZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Česká republika je podle studie německé Bertelsmannovy nadace díky rozvoji ekonomiky a konsolidaci demokratického systému nejúspěšnějším transformačním státem světa. Nadace hodnotila 125 zemí, ale kriticky hodnotí vzrůstající pocit rozčarování Čechů vůči politikům. Studie také uvádí, že Romové v Česku neustále zažívají zjevné ekonomické vyčlenění a další napětí panuje ohledně rozsahu ekonomických reforem a jejich akceptace občany.

Problémy většiny ze zhruba 18ti tisíc Romů žijících v Brně pálí město čím dál víc. Proto členové komise pro národnostní menšiny, sociální pracovnice magistrátu a odborníci z organizací IQ Roma servis a Drom dali dohromady projekt, jehož stěžejním bodem je romské bydlení. S výběrem rodin, které chtějí skončit se sociálním vyloučením, by městu pomohly jeho jednotlivé části. Šlo by o rodiny, které jsou integrace schopné.

Počátky jedné z nejznámějších romských kapel Terne Čhave – Mladí kluci – sahají až do poloviny 80. let. Pokud si chcete poslechnout jejich skladby, můžete navštívit jejich koncert, který se uskuteční v Brně 26. února v Kulturním domě Rubín.

A ještě jedna pozvánka na nevšední hudební zážitek. 31. března přivítá od 20ti hodin pražské Kongresové centrum světoznámého skladatele Gorana Bregoviče a jeho Svatební a pohřební orchestr. Bregovič je jedním z nejznámějších balkánských hudebníků, který se proslavil zejména hudbou k filmům známého režiséra Emira Kusturici.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Plány občanského sdružení Český západ v roce 2008
Teď se vypravíme na návštěvu do vesničky Dobrá Voda u Toužimi, kde od roku 2002 v romské komunitě působí Občanské sdružení Český západ. Sdružení místním obyvatelům poskytuje sociální služby, pořádá vzdělávací a rekvalifikační programy, nebo pomáhá s organizací oprav panelového domu, ve kterém Romové bydlí. A jaké má Český západ plány pro letošní rok? To řekla Janě Šustové Eva Haunerová.

Budova špýcharu před rekonstrukcí (Foto: Jana Šustová) Vy máte určitě řadu plánů do budoucna jak tady ty prostory nějak rozvíjet, ale nejprve bych se zeptala vůbec na dům, ve kterém sídlí Český Západ, jaké s ním máte plány? Přeci jen je vás tu už hodně zaměstnanců, nevejdete se do tak malého domečku, co chystáte?

„Přesně tak, sídlo Českého Západu je jeden domeček, kde pracuje 9 lidí, kteří by měli mít nějakou svojí kancelář nebo své zázemí. A samozřejmě se tady odehrávají veškeré programy, které v zimě prostě nikde jinde dělat nejdou, takže tady jsou různé tvořivé dílny, vzdělávací aktivity, setkávání komunity a v současném sídle Českého Západu prostor pro setkávání celé komunity nejsou a komunita se vlastně tímto způsobem může setkávat jenom v létě. A tak naše vize je, že bychom rádi zrekonstruovali dům, který stojí vedle našeho sídla, kterému říkáme špýchar.“

A co by pak v tom opraveném špýcharu mělo být?

„Z tohoto domu by mělo vzniknout komunitní centrum, které by sloužilo nejen Českému západu, ale samotným obyvatelům z Dobré Vody, případně okolí. Rádi bychom zde pořádali i různé vzdělávací aktivity, tvořivé dílny, měla by tam vzniknout keramická dílna, kde by se lidé mohli učit, jak pracovat s hlínou a tímto zajímavým způsobem trávit svůj volný čas.“

A co se týče potom rozvoje zdejší komunity a oprav panelového domu, té bytovky, máte nějaké plány?

„My bychom rádi získali peníze na opravu fasády a dokončili ještě nějaké další opravy samotného panelového domu. Ten dům byl z větší části opraven, když jsme získali dotaci na odstranění havarijního stavu. V rámci této dotace byly odstraněny všechny závažné nedostatky tohoto domu, byla vyměněna okna, opravily se komíny, opravily se rozvody elektřiny, vody. Ale pořád jsou v domě věci, které by mohly vypadat lépe anebo mít lepší funkčnost, takže ta práce tam ještě je a budeme se snažit to nějak směřovat k zdárnému cíli.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
15.08.2015Jana Siváková: Je už taková motivace, že si člověk navykne ráno vstávat, jít do práce – i ten rok přispějeO Roma Vakeren
11.07.2015Zrekonstruovaná budova Českého západu poskytne lepší zázemí pro sociální službyO Roma Vakeren
03.02.2014Český západ nabízí dětem a mládeži taneční kroužek i výlety za poznánímZprávy ze života Romů
17.01.2014Český západ dává práci lidem na Tepelsku a ToužimskuZprávy ze života Romů
16.01.2014Organizace Český západ změnila svoji právní formuZprávy ze života Romů
16.12.2013Český západ zve veřejnost na putování k živému Betlému v Dobré VoděZprávy ze života Romů
26.09.2013Šest žen se rekvalifikuje na šičku, čtyři z nich získají práciZprávy ze života Romů
30.08.2013Český západ zve veřejnost na besedu o rizicích podomního prodejeZprávy ze života Romů
11.07.2013Český západ spolu s partnery vydal metodiku komunitní práceZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
O uzavírání pracovní smlouvy
Po našem odvysílání příběhu pana Ridaje, který přišel po třech měsících ve zkušební době o práci a byl ze dne na den postaven nové realitě - Marie Vrábelová zjišťovala na Ministerstvu práce a sociálních věcí, jak je to s nárokem na sociální podporu. Odpověď našla u Štěpána Černouška z tiskového oddělení.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (Foto: Jana Šustová) „Vše záleží na tom, jaký plat ten dotyčný pobíral v posledním zaměstnání, protože výše podpory v nezaměstnanosti se stanovuje podle průměrného měsíčního čistého výdělku dosaženého u posledního zaměstnavatele.“

A co když se on pak ze dne na den octne bez práce, jak se to počítá? Může žádat o nějakou podporu v hmotné nouzi, když má děti?

„Záleží na tom, kolik pobíral peněz u toho posledního zaměstnavatele, ten je povinen mu dát potvrzení o výši jeho příjmu, s tím on se prokáže na úřadu práce a podle toho je mu stanovena podpora v nezaměstnanosti a samozřejmě pokud ta podpora není natolik veliká, že by stačila k zajištění normálního fungování jeho rodiny, pokud má třeba více dětí, pak samozřejmě je možnost zažádat o nějaké dávky v hmotné nouzi nebo další dávky ze sociálního systému.“

Jak je to potom, musí odpracovat nějakou dobu, aby dostával potom podporu, co musí splňovat?

„Podmínkou pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti je trvání zaměstnání po dobu alespoň dvanácti měsíců v posledních třech letech předtím, než je ten uchazeč zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání. A jednotlivé kratší doby zaměstnání se sčítají, tudíž to nemusí být těch 12 měsíců vcelku, ale doba musí dát dohromady 12 měsíců za uplynulé při roky. A ta podpora v nezaměstnanosti, pokud splní ten žadatel tuto podmínku, že byl 12 měsíců zaměstnán za poslední 3 roky, tak se poskytuje po tzv. podpůrčí dobu a ta činí u osob do padesáti let věku šest měsíců a ve věku od padesáti do věku 55 let 9 měsíců a u starších osob potom je ta podpůrčí doba 12 měsíců.“

Když nedostane podporu v nezaměstnanosti, tak o co může potom tedy žádat? Na co má tedy nárok? Jaká je změna od nového roku pro lidi, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní?

„Co se týče podpory v nezaměstnanosti, tak tam žádná velká zásadní změna nebyla, pouze ta, že uchazečům o zaměstnání, s nimiž zaměstnavatel zrušil pracovní poměr pro zvláště hrubé porušení pracovních povinností, potom nevznikne nárok na podporu v nezaměstnanosti. Obecně platí to, že pokud člověk je nezaměstnaný a aktivně si hledá zaměstnání, tak potom samozřejmě má nárok na různé rekvalifikační kurzy a bude mu ta podpora v nezaměstnanosti vyplácena v plné výši, naopak když nebude projevovat zájem o nové zaměstnání, nebo nebude akceptovat nabídky k práci, tak potom podle toho, co bude zavedeno, by mohl přijít i o ty dávky v nezaměstnanosti.“

Jak může prokázat, že se aktivně uchází o pracovní místo?

„Pokud je v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadu práce, tak s ním samozřejmě pravidelně komunikují pracovníci úřadu práce, nabízejí mu různé rekvalifikační kurzy, nabízejí mu volná pracovní místa, a záleží na tom, jak ten nezaměstnaný na to reaguje. Pokud má zájem o rekvalifikační kurzy, má zájem o ta pracovní místa, tak potom se dá říci, že je aktivní.“

Jak dokáže, že pracoval třeba nějakou tu dobu, to má mít potvrzení tedy z té práce, že byl propuštěn toho a toho dne?

„Samozřejmě, to musí mít takovéto potvrzení, to je zaměstnavatel povinen mu vydat.“

Jak se hlídá nabídka na pracovním trhu u nás? Je to nějakým způsobem ohlídáno?

„Tak situace je taková, že pokud nějakou práci provádí zaměstnanec ze zahraničí, např. z Ukrajiny nebo Vietnamu, tak to může být pouze pozice, o kterou nemá prokazatelně zájem žádný z českých pracovníků, to znamená, že pouze tehdy, že ten zájem není o tu pozici ze strany českých zaměstnanců, tak poté může firma nabídnout tu pozici zahraničnímu pracovníkovi. A je potřeba říct, že v současné době v České republice je rekordně nízká nezaměstnanost - okolo 6-ti procent a zároveň je zde okolo 140 tisíc volných pracovních míst, o které nemají čeští pracovníci zájem, takže těch míst je opravdu poměrně dost. A pokud zde pracují lidé ze zahraničí, tak se rozhodně nedá říct, že by brali práci Čechům, tak to není. Naopak ti berou práci, o kterou Češi nemají zájem a těch pracovních míst je čím dál tím více a dá se obecně říci, že jsou Češi trošku vybíravější v hledání zaměstnání a nevezmou každou práci a tu, kterou nevezmou, tak tu teprve berou lidé ze zahraničí.“

Ta mzda musí být větší, než je minimum?

„Základní sazba minimální mzdy pro týdenní pracovní dobu, počítám-li 40 hodin, tak je stanovena na 8000 korun měsíčně, případně se dá říct, že to je 48,10 korun za hodinu, to je minimální mzda.“

A to platí i pro cizince?

„Ano, minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v pracovně-právním vztahu, a vztahuje se na všechny zaměstnance v pracovním poměru nebo právním vztahu založeném na dohodami o pracích provedených mimo pracovní poměr, jako je například dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
03.01.2015Rubikon Centrum pomáhá s hledáním práceO Roma Vakeren
20.12.2014Dlouhodobě nezaměstnaní se v Jablonci nad Nisou mohli zapojit do veřejně prospěšných pracíO Roma Vakeren
16.08.2014Nezaměstnaní Romové mohou vyvěsit své životopisy na web IQ Roma servisuO Roma Vakeren
14.06.2014Žižkovská radnice, občanské sdružení Buči a úřad práce společně bojují s nezaměstnanostíO Roma Vakeren
09.12.2013Rekvalifikace pomohou dlouhodobě nezaměstnaným získat práciZprávy ze života Romů
02.08.2012Startuje kampaň proti předsudkům při zaměstnávání RomůZprávy ze života Romů
21.07.2012Na co je třeba dát si pozor, hledáte-li práci na internetuO Roma Vakeren
07.07.2012Občanské sdružení Buči pomáhá nezaměstnanýmO Roma Vakeren
04.02.2012Job Cluby pomáhají nezaměstnaným najít práciO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Výstava „Cigán sa ně prevelice lúbí...“ představuje plakáty s romskou tematikou
V Muzeu romské kultury v Brně můžete do 13. května navštívit výstavu plakátů s romskou tematikou. Každý plakát má svůj vlastní příběh a otevírá okno do minulosti, protože předkládá svědectví o kulturním a společenském životě a postavení Romů. Dokonce i neexistence romských plakátů v určitém období má svou vypovídací hodnotu. Více řekl Janě Šustové kurátor výstavy Michal Schuster.

Výstava plakátů v Muzeu romské kultury (Foto: Jana Šustová) Odkud ty plakáty na výstavě pocházejí? Kolik jich je vystavených?

„Vystavených je něco přes 60 plakátů, také je součástí té výstavy ukázka několika pozvánek na akce a několik kalendářů. Jinak celá ta sbírka plakátů čítá zhruba 3000 ks a jsou získávány nejrůznější cestou, ať už sběrem, to znamená, že když se koná nějaký koncert, tak se snažíme získat ten plakát k tomuto koncertu, nebo je získáváme darem od nejrůznějších našich spolupracovníků a některé významné plakáty i zakupujeme.“

Co bylo důvodem, že jste se zrovna rozhodli uspořádat výstavu plakátů? Odrážejí něco ze života Romů, z jejich historie?

Výstava plakátů v Muzeu romské kultury (Foto: Jana Šustová) „Tím důvodem jednak bylo to, že jsme chtěli představit veřejnosti další z fondů, který tady v muzeu máme, a plakát je jedním z těch, o kterém se moc neví, nejsou v muzeu moc prezentovány. A tak jsme se rozhodli, že uděláme takovouto výstavu. A druhým důvodem bylo také to, že jsme si uvědomili, že když se na tu sbírku člověk dívá a je tady vlastně tvořena od počátku existence muzea, od počátku 90. let, tak se ukázalo, že opravdu ty jednotlivé plakáty odráží nejrůznější situaci politickou, společenskou, vůbec nálady ve společnosti, které se objevují v souvislosti s Romy.“

Jaký nejstarší plakát je zastoupen ve vašich sbírkách?

Nejstarší plakát na výstavě (Foto: Jana Šustová) „Tak nejstarším plakátem je reklamní plakát, který pochází někdy z období kolem roku 1914, a je to reklama na zubní pastu značky Libuše. Byl vytvořen Emilem Kosou a je to vlastně ohlasový plakát, který nepochází od Romů, není určen ani pro Romy, ale vztahuje se k tomu romskému tématu a to tím způsobem, že zobrazuje, jak v tehdejší době bylo běžné Romy vidět - v jakési romantické podobě, kdy Romové jsou svobodní, krásní, mají krásné bílé zuby, krásné kadeřavé vlasy a toho právě využili autoři této reklamy.“

Jak se celá výstava jmenuje a z čeho pochází ten název?

„Název je – Cigán sa ně prevelice lúbí, a je to právě jeden z těch sloganů, který se objevuje na tom reklamním plakátu z období kolem roku 1914. A tento slogan pochází z moravské lidové písně, která byla a doposud je, jak jsem zjistil, velice oblíbená lidová píseň, která také vychází z těchto romantických motivů a představ o Romech.“

My jsme tedy začali povídání v roce 1914, ze kterého pochází nejstarší plakát. Šly ty plakáty potom průběžně historií, nebo bylo třeba bylo nějaké období, kdy takovéto plakáty s romskou tematikou vymizely?

Výstava plakátů v Muzeu romské kultury (Foto: Jana Šustová) „Tento plakát z toho období počátku století a jeho druhá varianta, kterou tady máme také vystavenou, tak to opravdu ojedinělá věc, protože Romové sami žádné plakáty nevydávali, nemohli vydávat, protože ani nebyli sdruženi v nějakých organizacích a to se týká první republiky. Samozřejmě druhá světová válka je období, kdy zase Romové byli perzekuováni a souvisí to s romským holocaustem, tak tady už vůbec samozřejmě nemůžeme očekávat vznik nějakého romského plakátu. Pak 50. léta, kdy tady v Československu komunistický režim zahájil tvrdou asimilaci, to znamená potlačení všeho romského, romských tradic - také nemůžeme hovořit tím pádem o žádném romském plakátu. A s romský plakátem se setkáváme opět až na konci 60. let a to se vznikem velice důležité společenské i politické organizace, která vznikla u nás – Svaz Cikánů - Romů. Takže právě i z této doby, a to z roku 1970, pochází další plakát. Ta doba mezitím je opravdu naplněna mezerou.“

Změnila se ta romská tematika plakátové tvorby nějak po nástupu svobody po roce 1989?

Výstava plakátů v Muzeu romské kultury (Foto: Jana Šustová) „Ano, a to velice, protože to období Svazu Cikánů - Romů bylo jenom krátkodobé, potom byl tento svaz zakázán a zase až do roku 1989 se s romským plakátem u nás moc nesetkáváme. Je to ojedinělé a máme tady zastoupeny plakáty z této doby především ze zahraničí. Ale s nástupem svobody v roce 1989, to znamená obrovský přelom a obrat, protože Romové svobodně mohou zakládat politické organizace, společenské organizace, pořádají nejrůznější kulturní a společenské akce, ať už je to první Romfest, který se konal v Mariánském údolí tady v Brně, nebo je to Miss Roma, nebo jsou to různé další festivaly hudební, taneční, divadelní, to vše je právě zastoupeno právě na naší výstavě, a to je jeden z důvodů, proč plakátů z období po roce 1989 je na naší výstavě nejvíc, to je protože opravdu ten boom po tomto roce byl největší.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
13.02.2008Romský plakát a Fotografie z evropských „ghett“ nově v Muzeu romské kultury Zprávy ze života Romů

„O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 22. února je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Jan Mišurec a Jaroslav Sezemský.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  Členové Komise pro bezpečnost a spolupráci v Evropě se zabývali situací Romů v ČR
Reportáž:  Romové v Ústeckém kraji se často setkávají s diskriminací
Reportáž:  Jaký bude další osud vepřína v Letech u Písku?
Zprávy: 
Reportáž:  Plány občanského sdružení Český západ v roce 2008
Reportáž:  O uzavírání pracovní smlouvy
Reportáž:  Výstava „Cigán sa ně prevelice lúbí...“ představuje plakáty s romskou tematikou

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2023
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz