Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

„Co mě motivovalo, bylo to, že jsem se vlastně vnitřně ztotožnil s koncepcí té agentury, neboť se domnívám, že do současné doby byla vynaložena spousta peněz jenom na tzv. projekty pro projekty, kdy lidi z úřadů práce prošly nějakými motivačními kurzy a po skončení projektu na úřadu práce opět byli. Koncepce agentury je založena na řešení všech problémů současně, což vidím jako jedinou cestu, jak pomoci lidem, kteří žijí v těchto vyloučených lokalitách.“

Podle toho, co říkáte máte určitě nějaké zkušenosti. Jaké konkrétní s prací s Romy?

„Já vlastně v současné době ukončuji práci ředitele obecně prospěšné společnosti Upre Roma a podílel jsem se na vytvoření několika projektů, které řešily otázku sociálního vyloučení romské komunity. Moje zkušenosti jsou na základě napsání, realizace a řízení projektů, které řešily sociální vyloučení romské komunity.“

Měl jste možnost sledovat to, jak klienti nastoupili do práce, pracovali déle, jestli se jim dařilo v práci nebo ne. Měl jste možnost vidět, jak se zvedá úroveň života těch lidí?

„Tu možnost jsem měl, protože náš projekt řešil situaci na Prostějovsku a od prvního setkání, od prvních myšlenek našeho projektu, se ho zúčastnilo 75 Romů. Reakce byla velmi negativní. Dalo nám dost práce, než se nám podařilo ze všech těchto lidí vybrat 15, z nichž jsme potom 10 nejlepších zaměstnali a neuplynul ani půl rok a hodně dalších lidí, kteří se účastnili našich akcí, za námi začali chodit a žádali o práci, projevili zájem být účastníci našeho projektu, protože my jsme se snažili těch 10 lidí, kterým jsme dali práci, vybrat z několika vesnic tak, aby ten dopad toho, že lidi mají dobře placenou práci, byl viditelný všude a nejenom v jedné lokalitě.

Vysvětlete prosím ten pilotní projekt?

„Pilotní fáze této agentury spočívá v tom, že na základě Gabalovy analýzy bylo určeno 12 lokalit. Těch dvanáct lokalit je vlastně po celé republice a každá lokalita má svá specifika a my chceme v těchto dvanácti lokalitách zavést a aplikovat naše know how v úzké spolupráci s neziskovým sektorem, se státní správou, s obcemi, s romskou komunitou a jelikož tyto lokality byly vybrány z celé ČR, tak se domníváme a je to našim záměrem, abychom jsme na základě těchto zkušeností v těchto lokalitách vymysleli něco, nějaký systém, způsob, který by poté bylo možné použít po celé republice, neboť teď vlastně řešíme problém 12 lokalit.“

Jsou si něčím ty lokality podobné nebo jsou rozdílné?

„Dá se říct, že jsou podobné, ale problémy v každé lokalitě jsou velmi specifické. Já se vlastně teď chystám všechny ty lokality navštívit a seznámit se.“

Takže by se to mělo zpracovat tak, že byste jeli do té lokality, zjistili potřeby té lokality a pak by se měl de facto ušít projekt práce na míru.

„Jedná se o to, že každá ta lokalita má své jedinečné neopakovatelné problémy a v současné době nemůžeme říct: ‘Jde to tady, tak to půjde i všude jinde.‘ Takže přesně, jak jste řekla, provedeme hloubkovou analýzu problému v dané lokalitě a ušití projektu přímo na míru.“

A jak dlouho bude trvat tato pilotní fáze?

„Pilotní fáze by měla být ukončena do 31. 12. 2009, to znamená, že potrvá 2 roky.“

Co bude následovat?

„Následovat by mělo to, že když bude práce s agenturou úspěšná, tak by měla agentura získat svou vlastní právní subjektivitu a měla by aplikovat zkušenosti z této pilotní fáze po celé republice. To znamená, že by měla vyřešit problémy ve všech zbývajících vyloučených lokalitách.“

Pracovat by se mělo ve všech 12 oblastech, jsou do této práce zapojeni také Romové a neziskové organizace?

„Ano, sice v současné době ještě nejsou zapojeni, ale práce agentury spočívá v úzké spolupráci a v navazování partnerství jak s komunitami, tak s neziskovým sektorem a se státní správou.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
09.01.2016	Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letech	O Roma Vakeren
19.12.2015	Agentura pro sociální začleňování bude spolupracovat s dalšími devíti městy a obcemi	O Roma Vakeren
28.11.2015	Město Žlutice zlepšilo sociální situaci svých obyvatel	O Roma Vakeren
14.11.2015	Obec Velké Hamry u Tanvaldu ukázkově využívá spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování	O Roma Vakeren
06.06.2015	Ředitelem Agentury pro sociální začleňování se stal Radek Jiránek	O Roma Vakeren
27.05.2015	Agenturu pro sociální začleňování má vést Radek Jiránek	Zprávy ze života Romů
19.05.2015	Premiér se sejde s nespokojenými úředníky Agentury pro sociální začleňování	Zprávy ze života Romů
19.05.2015	Situaci ve vládní Agentuře pro sociální začleňování řešil premiér	Zprávy ze života Romů
15.05.2015	Na post ředitele Agentury pro sociální začleňování kandiduje 7 zájemců	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„Především musíme nabídnout samosprávám možnost jednak připravit komplexní program prevence sociálního vyloučení v obci a jednak pomoci programu dosáhnout na evropské peníze, zkoordinovat tu politiku v centru, aby se ta obec nepotýkala s problémy. A pochopitelně je třeba to průběžně hodnotit. Ta první fáze, která se rozbíhá, spočívá v mapování situace v jednotlivých lokalitách, jednání se samosprávami s tím, že do poloviny tohoto roku by měly být připraveny výsledky z té analýzy a zároveň stejně poběží příprava komplexních strategií pro tuto lokalitu. To znamená, že již v polovině tohoto roku obce budou vědět, na co mohou dosáhnout, co by chtěly ve své obci provést a schválily tu spolupráci s agenturou i v zastupitelstvu.“

To znamená, že když budou s tou spoluprácí souhlasit, tak potom se této lokalitě budou především věnovat oni.

„Oni už souhlasili. Všechny tyto lokality se už přihlásily, s většinou samospráv jsme již jednali a pochopitelně veškeré plány, které budou v obci probíhat, nemohou proběhnout bez schválení vedení obce. Takže záleží na tom. Jsou obce velmi silné, sebevědomé, mají vlastní projekty a potřebují podporu jen v té koordinaci a v tom, abychom jim pomohli nastavit ty podmínky k dosažení na prostředky. Ale také jsou obce, které to zcela ponechají na nás, to jsou menší obce, kde starostové mají jiné problémy. Řeší kanalizaci, řeší dopravu a nemohou psát nějaké super projekty do Unie, aby dosáhli na peníze. Takže vždy je to na obci, jakou mírou do toho tu agenturu pustí a jakou pomoc budou chtít.“

Kdy reálně by měla být rozšířena agentura celoplošně?

„Do dvou let.“

Potom její fungování bude pokračovat dál?

„Pokud bude úspěch, tak to bude pokračovat dál. Jak to bude běžet dál, to je běh na dlouhou trať. Toto je pouze vykročení prvního kroku s tím, že musí následovat ty systémové změny. Ať už v oblasti sociálních dávek, které jsou nastaveny příliš velkoryse a celoplošně či v oblasti sociálního bydlení, které se také musí řešit koncepčně.“

Je možné, že podle vyústění těch zkušeností agentury by šlo změnit některé zákony?

„Bezesporu, výstupy z té analýzy by měly ukázat to proudění peněz a jakým způsobem jsou rozdělované v té obci, včetně peněz ze státních sociálních dávek. Třeba v řadě obcí se setkáváme s tím, že prostředky končí v herních automatech nebo již po týdnu ty rodiny již nemají na živobytí. Takže bezesporu jedním z výstupů té agentury budou právě expertní stanoviska a návrhy ke změnám v legislativě, ovšem už je to na jednání s Ministerstvem práce a sociálních věcí, protože my můžeme přicházet s podněty a pak je to na ministrovi práce a sociálních věcí a na celé vládě, jakým způsobem k tomu přistoupí.“

Takže na působení agentury budete jako státní orgán dohlížet, je to tak?

„Ano, pochopitelně, je to vládní agentura, takže je to součást Úřadu vlády.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
09.01.2016	Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letech	O Roma Vakeren
19.12.2015	Agentura pro sociální začleňování bude spolupracovat s dalšími devíti městy a obcemi	O Roma Vakeren
28.11.2015	Město Žlutice zlepšilo sociální situaci svých obyvatel	O Roma Vakeren
14.11.2015	Obec Velké Hamry u Tanvaldu ukázkově využívá spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování	O Roma Vakeren
06.06.2015	Ředitelem Agentury pro sociální začleňování se stal Radek Jiránek	O Roma Vakeren
27.05.2015	Agenturu pro sociální začleňování má vést Radek Jiránek	Zprávy ze života Romů
19.05.2015	Premiér se sejde s nespokojenými úředníky Agentury pro sociální začleňování	Zprávy ze života Romů
19.05.2015	Situaci ve vládní Agentuře pro sociální začleňování řešil premiér	Zprávy ze života Romů
15.05.2015	Na post ředitele Agentury pro sociální začleňování kandiduje 7 zájemců	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

V kolika místech České republiky jsou občanské poradny a zhruba jaké služby nabízejí?

„Občanské poradny jsou na 54 místech, to znamená v 54 městech České republiky. Mají zastoupení ve všech krajích a nabízejí poradenství v různých oblastech - od pracovního práva, přes bydlení, sociální pomoc, sociální dávky až po právo EU. Zabývají se také například oblastí školství nebo vzděláváním vůbec, zdravotnictvím a dalšími oblastmi.“

Vy jste dělali v poslední době výzkum týkající se diskriminace. Jak tento výzkum probíhal a v čem spočíval?

„Byl to vlastně monitoring projevu diskriminace v ČR z pohledu občanského poradenství, což znamená, že občanské poradny nám poskytovaly informace o tom, kolik je lidí, kteří si chodí do poraden stěžovat na to, že byli diskriminovaní. V úvahu byli bráni jednak ti lidé, kteří svědčili o opravdové diskriminaci, to znamená o diskriminaci podle některého ze zákonů, ale brali jsme v úvahu i případy, kdy člověk danou situaci považoval za diskriminační sám, i když podle legislativy ČR to diskriminace není.“

Kdo byl tou nejvíce diskriminovanou skupinou lidí?

„Z případových studií nám vyplynulo, že nejvíce diskriminovaní jsou Romové a dále jsou to ženy nebo muži, kteří se chtějí vrátit po mateřské dovolené, respektive po rodičovské dovolené, do zaměstnání. Další byli zdravotně postižení nebo jsme se setkali i s diskriminací kvůli sexuální orientaci.“

Když se zastavíme u Romů, tak s jakou diskriminací se nejčastěji setkávali?

„Nejčastěji ta diskriminace, nejen u Romů, byla v oblasti zaměstnání, tedy při přijímání do zaměstnání. Tedy tehdy, kdy se vlastně ti Romové setkají s diskriminací už na začátku, kdy se přijdou o danou práci zajímat. Jsou často odmítání ještě dříve, než by mohli předvést, co umí nebo to, co znají.“

Co pak konkrétně občanské poradny dělají, když přijde klient romský s takovým problémem?

„Občanské poradny mohou udělat několik věcí. Vždy je kladen důraz na samostatnost toho klienta, takže mu radí jak postupovat, pomáhají mu například sepsat stížnost třeba k nadřízenému toho člověka, na kterého si chtějí stěžovat nebo mu mohou pomoct se sepsáním žaloby, což je vlastně ten poslední nástroj, který mohou ti lidé využít na obranu.“

Vy v té analýze diskriminace v ČR z hlediska občanského poradenství uvádíte i jeden konkrétní případ, který se Romů týká. Co to bylo za případ a z jaké občanské poradny pochází?

„Jde o případ občanské poradny Děčín, která měla jeden projekt zaměřený na Romy. Jmenoval se ‚Romové chtějí pracovat‘ a v jeho rámci jim občanská poradna pomáhala s životopisy, hledat si práci a tak dále. Mimo jiné našli inzerci, která nabízela pracovní místa v obchodním řetězci Lidl. Ty klienty to zaujalo, takže si poslali životopisy na ředitelství tohoto obchodního řetězce. K tomu životopisu byla podmínka, že musí zaslat fotografii. Mnoho z těch Romů ani nebylo přizváno na žádný pohovor ani nebyli vyrozuměni o výsledku, zda byli nebo nebyli přijati a to i přesto, že spousta z nich jinak těm požadavkům vyhovovala, měla i dostatečnou kvalifikaci, ale žádná odezva z té druhé strany tam nebyla.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
06.06.2015	Jak se bránit diskriminaci	O Roma Vakeren
21.02.2013	Rada Evropy tvrdě kritizuje Česko za údajnou diskriminaci Romů	Zprávy ze života Romů
14.11.2012	Situací Romů se bude zabývat vláda, soužití v problémových lokalitách se nezlepšilo	Zprávy ze života Romů
12.05.2012	Řada evropských zemí se k Romům chová macešsky	O Roma Vakeren
13.09.2011	Ombudsman kritizuje růst případů cenové diskriminace	Zprávy ze života Romů
20.06.2011	V dodržování základních práv má Evropa rezervy	Zprávy ze života Romů
06.08.2010	Prohlížení tašek v obchodě	O Roma Vakeren
21.05.2010	V dodržování lidských práv máme rezervy	Zprávy ze života Romů
07.05.2010	Stydíš se o tom mluvit? Napiš to!	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Výzva směrem k většinové společnosti, aby se nedržela předsudků o Romech, byla hlavním poselstvím včerejšího odborného semináře v Chomutově . Prezentace se zaměřila na možnosti prevence kriminality u sociálně vyloučených lidí. Takzvaná romská problematika je podle pořádající obecně prospěšné společnosti Člověk v tísni velmi složitá a její řešení neméně komplikované.

Sídliště Chanov u Mostu, nechvalně známé ghetto, kde žijí převážně sociálně slabí a vyčlenění Romové, se už týden pilně uklízí. Dvacítka místních obyvatel se snaží zbavit ulice a okolí domů tun odpadu, kterými byly zavaleny. Chtějí se ale o vzhled panelákových slamů starat i dál. Mostečtí radní budou rozhodovat o tom, zda podpoří firmu Tonkostav, která chce chanovské zaměstnat jako údržbáře a uklízeče.

Občanské sdružení Český západ učí Romy z osady Dobrá Voda u Toužimi, jak si najít zaměstnání. Jejich šance na trhu práce mají zvýšit specializované kurzy, které budou zaměřeny například na přijímací pohovory, stylizaci životopisu, nebo pracovně – právní vztahy. V Dobré Vodě žije zhruba 86 lidí, z toho je 78 Romů.

V neděli 17. února můžete od 15ti hodin shlédnout v Divadle v Celené představení Paramisa. Příběh v podání Divadla Líšeň vypráví o romském chlapci, který našel svou životní lásku a utkal se o ni s drakem. Na scéně spolu s líšeňskými a romskými herci vystupuje cikánská kapela, starý žebřiňák, proutění koně a ohromný železný drak. Pohádka je vhodná pro děti, ale i dospělé.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Za jeden z největších problémů současnosti považuje Evropská unie chudobu. Ta je ovšem přímo závislá na úrovni vzdělání. Nejchudší jsou lidé bez jakékoli kvalifikace. A proto je potřeba vzdělání těch nejchudších vrstev věnovat největší pozornost. V případě České republiky se tento problém týká nejvíce romské populace. A tak chce Brusel právě do vzdělání Romů investovat velké peníze.

„Náš program, který je zaměřený na podporu mimoškolního vzdělávání romských dětí, si potřeboval ověřit, zda ta témata, které jsme zvolili, přinesou nějaké efektivní, pozitivní výsledky“, vysvětluje ředitelka Nadace rozvoje občanské společnosti, Hana Šilhánová.

„Analýza přinesla ještě mnohem zajímavější pole dalších možností, co je možné podporovat, tak jak to nadace dělávají, je to určitý předvoj, určitý náznak cesty, kterou můžeme jít a který by měl potom následovat, nějaký další vývoj v oblasti státní politiky, zejména v oblasti politiky ministerstva školství.“

„Prohlédli jsme si detailně devět škol, z hlediska okolností, které ovlivňují úspěšnost, nebo šance těch dětí ukončit základní docházku v třídě, v které začaly,“ 5íká Ivan Gabal, ředitel agentury GAC, která samotný průzkum prováděla.

„Myslím si, že by bylo dobré, kdyby se ministerstvo školství podívalo na výsledky té analýzy a pokusilo se získat reprezentativnější obrázek z většího počtu základních škol.“

Tato analýza se totiž zabývala situací pouze na devíti školách. I když se jednalo o školy různě veliké a v různých oblastech - od Mostecka, přes Prahu až po severní Moravu, nedá se mluvit o skutečně reprezentativním vzorku.

Ve stručnosti se dají závěry shrnout několika slovy: „Dívky mají zhruba asi poloviční šanci ve srovnání se svými neromskými vrstevnicemi dokončit základní školu ve stejné třídě. To znamená neodejít do speciální školy nebo nepropadnout. Chlapci jenom asi třetinovou. To znamená, neromské děti mají třikrát větší šanci dokončit běžnou základní školu.“

Nejvíce romské děti propadají nebo odcházejí na speciální školu po první, třetí a šesté třídě. Kde je podle vás příčina takovéhoto drastického stavu?

„Základní škola, byť nezáměrně přenáší sociální vyloučení z generace rodičů na generaci dětí. Škola má diskriminující efekt, respektive není si schopná poradit s dětmi ze sociálně vyloučeného prostředí a v zásadě není schopná nahradit deficit přípravy z rodiny.“

Jedním z pracovníků, kteří přímo samotný výzkum ve školách prováděli, byl Jan Snopek.

Jak jste vůbec určovali kdo je a kdo není Rom?

„My jsme vycházeli z toho, že za Roma budeme považovat toho, koho nám jako Roma označili pracovníci těch základních škol. K našemu překvapení s tím školy neměly větší problém.“

A vyplývá z vašeho rozboru, jaký je vztah romské populace ke vzdělání?

„Těžko říct, jaký je vztah celkově romské populace ke vzdělání, my jsme ten výzkum prováděli jen ve školách, které se nacházejí poblíž tzv. sociálně vyloučených lokalit, kde lze předpokládat, že ten vztah ke vzdělání nebude tak dobrý jako u Romů, kteří žijí integrovaně mezi majoritní společností. Navíc jsme neměli možnost se ptát se samotných rodičů, ale dotazovali jsme se pouze učitelů a řiditelů těch škol a ti většinou konstatovali, že ten vztah není příliš dobrý. Na začátku docházky určitý zájem je, ale s věkem dětí postupně klesá.“

A jak se ke vzdělání staví děti samotné?

„Překvapilo nás, že vzdělanostní aspirace těch dětí byly velice nízké. Většinou uváděly povolání, na která stačí získat nějaké vyučení, jako automechanik, kadeřnice, vizážistka, zedník, a jenom v několika málo případech uvedly povolání, na které je potřeba získat maturitu nebo dokonce vysokou školu. Ten daný žák či žákyně by chtěla být učitelkou, asistentem pedagoga nebo terénním sociálním pracovníkem, což je dáno, tím, že s těmito typy pracovníků přicházejí děti poměrně často do styku.“

Rozbor ukázal na problémy, které romské děti mají. Největší ze všeho je znalost češtiny, od které se pak odvíjejí potíže v dalších předmětech, především potom v matematice. Další překážkou je poměrně vysoká absence, která navíc narůstá tím víc, čím jsou děti starší. Co ale bude s výsledkem analýzy dál?

„My jsme se už domlouvali s panem Gabalem, že bychom tuto celou prezentaci předvedli na ministerstvu“, říká Jiřina Tichá, pracovnice ministerstva školství. „Počítáme s technickou pomocí, kam jsme zadali dva typy analýzy, kromě jiných, protože my nemáme na starosti jenom vzdělávaní Romů, ale chtěli bychom právě pro ten individuální projekt ostatní mít nějaké podklady k tomu, abychom mohli i v tomto projektu specifikovat zadání blíže k tomu, co je potřeba pro ten terén.“

Je ale pravdou, že rozbor nepřinesl výrazně nové informace. Ten, kdo se o vzdělávání romských dětí aspoň trochu zajímá, může ze své praxe tyto údaje jen potvrdit.

„Pro mě třeba bylo hodně šokující, jaké vzdělávací šance děti mají. Předpokládala jsem, že jsou vyšší, takže pro mě to převratné je,“ přiznává další pracovnice ministerstva školství, Iveta Němečková. „Co si sama myslím, že by se mělo dělat, je v této chvíli pokračovat v takovýchto analýzách, a udělat je podstatně podrobnější, aby se mohly školy, ministerstva nebo kdokoli, kdo se vzděláváním zabývá, pouštět už do cílených aktivit, které budou děti podporovat ve zlomových okamžicích.

V hodnocení zazněla poměrně ostrá kritika českého školství, které není příliš připraveno na děti z menšin a sociálně problémových rodin.

„Osobně si myslím, že ti, kteří děti vzdělávají, bývají velmi často ve svých postojích hodně stereotypizovaní. Myslím si, že příprava učitelů, pedagogů v oblasti stereotypů a předsudků je nesmírně potřebná.“

Analýza postojů a vzdělávání potřeb romských dětí a mládeže sice nepřinesla převratně nové poznatky, ale na druhou stranu by se mohla a měla stát odrazovým můstkem pro další podrobné rozbory, které potom přinesou konkrétní pomoc romským dětem ve školách.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
30.11.2013	Občanské sdružení IQ Roma servis získalo cenu Neziskovka roku	O Roma Vakeren
14.05.2010	O vzdělávání romských dětí s Martinem Šimáčkem	O Roma Vakeren
26.11.2009	MŠMT představilo opatření proti diskriminaci romských žáků	Zprávy ze života Romů
14.11.2008	Přístup romských dětí ke vzdělání	O Roma Vakeren
15.12.2006	Vzdělávací záložky a skládačky pomáhají předávat informace o národnostních menšinách	O Roma Vakeren
15.12.2006	Vzdělávání Romů je podle Heleny Danielové lepší v ČR než ve Francii	O Roma Vakeren
06.10.2006	"Evropa je dnes domem pro všechny", říká poslankyně Evropského Parlamentu Jana Hybášková	O Roma Vakeren
06.10.2006	Romský vzdělávací fond usiluje o lepší vzdělávání romských dětí	O Roma Vakeren
06.10.2006	Závěry konference o vzdělávání Romů v České republice	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„Tak zejména by měl dbát, aby ta pracovní smlouva měla všechny náležitosti, které zákoník práce požaduje. To znamená aby v té smlouvě, pokud budeme hovořit o písemné formě pracovní smlouvy, byl druh práce, na kterou je člověk přijímán do zaměstnání, to znamená jaká bude jeho pracovní činnost, eventuelně, v jaké bude pozici. Zadruhé by si měl dát pozor, aby v pracovní smlouvě bylo také přesně uvedeno místo výkonu práce, to znamená obec, město nebo organizace a zároveň, a to je to nejdůležitější, aby tam bylo konkrétní, nejspíše kalendářní datum nástupu do zaměstnání, protože pracovní smlouva nám zakládá pracovní poměr. Ale ten vzniká až tehdy, kdy poprvé nastoupíme do zaměstnání.“

Co když nastoupí do zaměstnání a smlouva ještě není? Má pracovat nebo má počkat na smlouvu?

„Zaměstnavatel má povinnost vyhotovit písemnou pracovní smlouvu. Ale někdy se stává, že tato písemná pracovní smlouva neexistuje. Pokud člověk do zaměstnání na určitou dobu na konkrétní práci nastoupil a práci již vykonává, tak sankční povinnost, která může nastoupit, z hlediska orgánů státní správy, jako je třeba inspektorát práce, se vztahuje jenom na zaměstnavatele. Ten může být pokutován buď pro správní delikt nebo přestupek na úseku sjednávání pracovního poměru. Ale to neznamená, že ten zaměstnanec pracuje mimo režim pracovní smlouvy. Protože tam nastupuje domněnka, že pracovní smlouva byla uzavřena buď ústně nebo mlčky, tzv. konkludentně, to znamená, že všechny práva a povinnosti z takto uzavřené smlouvy přetrvávají. Druhá věc je samozřejmě, pokud pracuji na smlouvu, která nemá písemnou formu, jaké je potom v případě důkazní břemeno. V případě, že žaluje na neplatnost, musí si zajistit svědky, kteří by mě pomohli v tom, kdybych musel dokazovat, že jsem opravdu do zaměstnání chodil. Jinak, pokud uzavřeme tu písemnou pracovní smlouvu po tom, co už jsme do zaměstnání dorazili, pak z právního hlediska má smlouva charakter jakéhosi osvědčení o obsahu pracovní smlouvy, kterou jsme uzavřeli předtím ústně.“

Co když se stane, že pracuje třeba týden, čtrnáct dní a propustí ho a řeknou – no, vždyť nemáte ani pracovní smlouvu. Může být takový případ?

„Určitě může. Tady se nabízí spousta možností. Podat podnět inspektorátu práce pro nedodržení povinnosti písemné pracovní smlouvy, znovu opakuji, tato povinnost je na straně zaměstnavatele. Nicméně mělo by být v zájmu každého zaměstnance, aby ještě před nástupem do zaměstnání nebo nejpozději v den nástupu práce písemnou pracovní smlouvu podepsal.“

Když nemá zkušební dobu tři měsíce, tak co to znamená pro zaměstnance?

„Tam je podstatné si uvědomit, že zkušební doba právně neexistuje, tzn. je absolutně neplatná, pokud není sjednána písemnou formou v písemné pracovní smlouvě. Na rozdíl od pracovní smlouvy, která nemusí mít písemnou formu, byť je to přestupek, ale pro zaměstnavatele, tudíž pokud se někdo odvolává na propouštění zaměstnance ve zkušební době a neexistuje písemná pracovní smlouva, mohu kdykoli napadnout toto propuštění u soudu pro jeho neplatnost. A domnívám se, že s velikou mírou pravděpodobnosti uspěje. Neexistuje-li písemná forma o ujednání mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem o tom, že byla zavedena zkušební doba maximálně ve výši tří měsíců, a to ujednání musí být ještě před nástupem do zaměstnání, nebo nejpozději v den nástupu, když je to později, je to taktéž absolutně neplatné. A když říkám absolutně neplatné, tak z hlediska práva to znamená, že to nemá žádné právní závazky, pro tu stranu, které by to šlo k tíži.“

To znamená, že když má v pracovní smlouvě nástup napsaný v den kdy nastoupil, ale smlouvu dostane po dvou měsících, a během tří měsíců je propuštěn?

„Já bych v takovém případě tomu zaměstnanci absolutně nedoporučoval, aby jakoukoli pracovní smlouvu podepisoval, protože on už v podstatě pracovní smlouvu má tím, že tu práci vykonává, že má lidi, kteří vidí, že tu práci vykonává, čili potenciální svědky. Tak není důvod, aby cokoli podepisoval, zvlášť má-li nová pracovní smlouva jít k jeho tíži. A pokud v té nové pracovní smlouvě bude mít uvedenu klauzuli o zkušební době, která není povinná, a řada zaměstnavatelů ji nepoužívá, tak v tomto konkrétním případě, o kterém mluvíte vy, bych klientům, zaměstnancům doporučoval nic nepodepisovat. Protože pracovní smlouvu máme, máme ji uzavřenou ústně, všechny právní následky se řídí z pracovní smlouvy, takto uzavřené, tzn. ústně, konkludentně. Jednotlivými ustanoveními zákoníku práce.“

Takže nemusí na tuto smlouvu přistoupit?

„Může upozornit zaměstnavatele, že to nepodepíše. Písemná pracovní smlouva nemůže být uzavřena po nástupu do zaměstnání. Toto nerespektování zákoníku práce může být oznámeno inspektorátu práce, jakožto závažné porušení na úseku sjednávání pracovního poměru. A v tomto případě by hrozila velice vysoká pokuta pro zaměstnavatele, právě proto, že byl propuštěn tzv. ve zkušební době, ale která vlastně nikdy nemohla nastat, protože nebyla sjednána v pracovní písemné smlouvě před nástupem do zaměstnání.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
03.01.2015	Rubikon Centrum pomáhá s hledáním práce	O Roma Vakeren
20.12.2014	Dlouhodobě nezaměstnaní se v Jablonci nad Nisou mohli zapojit do veřejně prospěšných prací	O Roma Vakeren
16.08.2014	Nezaměstnaní Romové mohou vyvěsit své životopisy na web IQ Roma servisu	O Roma Vakeren
14.06.2014	Žižkovská radnice, občanské sdružení Buči a úřad práce společně bojují s nezaměstnaností	O Roma Vakeren
09.12.2013	Rekvalifikace pomohou dlouhodobě nezaměstnaným získat práci	Zprávy ze života Romů
02.08.2012	Startuje kampaň proti předsudkům při zaměstnávání Romů	Zprávy ze života Romů
21.07.2012	Na co je třeba dát si pozor, hledáte-li práci na internetu	O Roma Vakeren
07.07.2012	Občanské sdružení Buči pomáhá nezaměstnaným	O Roma Vakeren
04.02.2012	Job Cluby pomáhají nezaměstnaným najít práci	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)