Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
01-02-2008
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Dnes se společně vydáme do Mostu, kde pracují romští terénní pracovníci,
řekneme vám zprávy ze života Romů a pozveme vás například na Čínský
festival.
Mangav tumenge bacht the sastipen – Akana - šaj šunen romani relacia „O Roma
vakeren“. Šunena romane giľa the nevimata - andalo romano dživipen.
=[ Reportáž ]=
O službách Občanské poradny v Berouně
V Berouně pomáhá sociálně slabším lidem Občanská poradna, která je
bezplatná. Ve Středočeském kraji jsou zatím taková zařízení jen dvě. Proč
poradna vznikla a jakou pomoc nabízí, to už Marii Vrábelové řekla ředitelka
Milana Richtrová.
„Posláním je pomáhat lidem, kteří jsou sociálně slabí a nemohou si dovolit
platit např. právníka.“
V čem konkrétně můžete poradit těmto lidem?
„Jedná se většinou o rodinné spory, jako rozvodové řízení, svěření dětí,
ochrana spotřebitele, životní prostředí, pracovně-právní či majetkové
spory.“
Máte šanci ještě pomoci těmto lidem?
„80 procent lidí chodí většinou ve fázi, kdy je ta pomoc obtížná, ale jsou i
uživatelé této služby, kteří chodí včas a spíš tedy, než se rozhodnou k
nějakému kroku, např. darovat dětem majetek nebo převést na ně nemovitost,
tak se přijdou poradit o veškerých důsledcích.“
Když jste začínali, tak asi tolik klientů nebylo. Jak se o vás dozvěděli?
„Dozvěděli se povětšinou z letáků a protože Beroun je přeci jenom poměrně
malé město, tak nejvíc z referencí, že si to lidé mezi sebou řeknou. Měli
jsme v informačním středisku města letáky, pak na sociálním úřadě jsme
nechávali letáky a až po nějaké době jsme zřídili i webové stránky.“
Jak jste si prosadili občanskou poradnu? Přispělo vám město, nebo jste se
museli postarat od A až do Z o vše vy?
„Museli jsme se postarat od A až po Z, to je pravda. Ze začátku město nějak
nemělo zájem, poté jsme se zapojili do komunitního plánování.“
Jaká je spolupráce s úředníky z Berouna, určitě s nimi spolupracujete?
„Spolupracujeme se sociálním úřadem.“
S jakým problémem k vám většinou Romové přicházejí? Mají k vám důvěru?
„No, jak kteří. My vlastně zaměstnáváme také z tohoto důvodu paní
Grunziovou, to je takový zprostředkovatel a pomáhá tam někdy tu nedůvěru
překonat.“
Zachránili jste některé lidi před tzv. vystěhováním z bytu?
„Myslím si, že jsme určitě hodně lidem pomohli a dokonce přesto, že dnes
lidé již moc vděk neprojevují, tak se stává dost často, že kolegům zavolají,
nebo jim přijdou osobně poděkovat, že jim hodně pomohli.“
Snažíte se o větší emancipaci romských žen? Jak vám to vychází? Kde jsou
problémy?
„Když jsme projekt s koordinátorkou psaly, tak jsme opravdu měly na mysli
nejenom rasovou diskriminaci, ale i ten opačný případ, to znamená
diskriminaci uvnitř komunity a že i naše terénní pracovnice, když jsme o
tomto tématu začaly, tak o tom příliš mluvit nechtěly a rozebírat to, kdy se
stalo, že jim nebyla povolena komunikace s ženami. Je to nějaké téma, které
je zřejmě poměrně stále tabu.“
Budete pokračovat v té práci?
„V rámci tohoto projektu jako ze strany Romů byly problémy celkem, ale
nebylo to zrovna problém vzdělávání, ale spíče problémy mezi dětmi a
učiteli.“
A jak se snažíte to řešit?
„My řešíme případy ze strany poradny jen tehdy, když jako uživatel přijde
opravdu sám a poradnu o to požádá. Bylo hodně kauz, které jsme potom
neuváděli, protože jme je dál neřešili, vzhledem k tomu, že klientka nakonec
nechtěla, abychom to nějak ventilovali, abychom o tom vůbec mluvili. Nevím,
jestli se bála nebo si to nechala projít hlavou a v konečné fázi nás k tomu
nezmocnila.“
A ty které jste dotáhli do konečné fáze, tak ty měli dobrý výsledek? Jak
je to v současné době? Fungují?
„Fungují. Je to určitě o té dobré praxi, o tom dobrém příkladu.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Občanská poradna Beroun monitorovala situaci romských žen
Občanská poradna Beroun monitorovala sociální situaci a případy
diskriminace romských žen v tomto okrese. Podrobnosti nám řekla
koordinátorka projektu Tereza Netopilíková.
„No tak zásadní v našem regionu je asi diskriminace ohledně zaměstnání a
bydlení. To je asi nejčastější problém, se kterým se na nás ženy obracely, a
s tím související samozřejmě ještě vzdělání romských žen. My jsme zjistili,
že 93 procent žen tady má pouze základní vzdělání, ale z tohoto velkého
balíku je ještě určitý počet žen, které mají to vzdělání nedokončené,
dokonce i to základní, což nám bohužel ve většině případů nesdělily.“
Také je problém s emancipací romských žen, v čem je ten největší problém?
„On ten problém vlastně je ve smýšlení té vlastní romské komunity, protože
přeci jenom u nich převládá to, že muž většinou pracuje, vydělává peníze a
měl by určitým způsobem zabezpečit tu rodinu, žena by se měla starat o
domácnost a výchovu dětí. To si myslím, že tam ve větší míře ještě
přetrvává. I když ještě jsou i případy jiné, že ty ženy se potom starají o
maminku, babičku nebo o tu starší generaci, takže pokud už dorostou děti a
žena sama by mohla začít pracovat nebo se zpátky zařadit do pracovního trhu,
tak zase jsou tady jejich starší příbuzní, o které se starají, protože
Romové si ctí svých starších a ti většinou umírají doma a starají se o ně
tímto způsobem a tuto funkci opět přijímají ženy.“
Dělali jste monitoring, jaký je rozdíl mezi integrovanými Romy ve městě a
ve vyloučené lokalitě. Jaký je tam markantní rozdíl?
„Tak ten markantní rozdíl, si myslím, je především v jejich přístupu k
životu. Lidé, kteří jsou v těch sociálně vyloučených komunitách nebo menších
lokalitách, se více odevzdávají té komunitě. Snadněji se nechají přimět k
nějakým krádežím k nějaké té liknavosti, přeci jenom je tady problém, že
hůře získávají práci a mají i menší zájem tu práci získávat. A lidé, kteří
už tu práci mají, dokáží si sehnat byt, postarat se o svojí rodinu, tak už
přeci jenom jejich život je jiný a z té sociálně vyloučené lokality jsou
někam pryč. Především je to na venkově, ani na sídlištích se moc nezdržují,
ale jsou právě ve vesnicích a tam je i to okolí přijímá báječně a jsou plně
integrováni v té společnosti.“
Takže je rozdíl mezi integrovanými Romy ve městě a na venkově, je to tak?
„Samozřejmě, protože ani v tom městě už ta komunita není taková. Na vesnici
se to pořád udržuje, přeci jenom na té vesnici jsou si lidé mnohem blíž,
blíže se znají, přátelí se spolu, určitým způsobem spolu spolupracují, ale
tady ve městě nebo na těch velkých sídlištích se prakticky neznají ani lidé,
kteří spolu žijí v jednom panelovém domě. Nezajímají se o sebe, nestarají
se, nepomáhají si.“
Z tohoto monitoringu potom vzniknou výstupy, které by mohly k něčemu
pomoci. Jaké výstupy to budou?
„My se teď snažíme rozeslat CD-ROM, kde je souhrnná monitorovací zpráva, kde
jsou jak všechny výsledky, jak vůbec ta celá naše práce probíhala, tak jsou
tam především ještě doporučení. Chtěli bychom, aby se tato doporučení
dostala i do rukou lidí, kteří s tím skutečně mohou něco dělat, což znamená
jak do rukou městských úřadů, do rukou neziskových organizací, tak i přímo
do té politické sféry, na ministerstva. Máme na tyto lidi kontakty, máme
dost možností, jak to k nim dostat. Jestli si to oni přečtou a budou s tím
něco dělat, to už bohužel záleží jen na nich.“
Myslíte si, že už některé ty výstupy jsou řešeny v realitě?
„Já si myslím, že určitě. Určitě existují rekvalifikační kurzy, existuje
spousta neziskových organizací, které se snaží, a i je tady velká snaha
města řešit tuto situaci, ale myslím si, že i Evropská unie dává velké
peníze, ale bohužel všechny ty finanční prostředky nejsou vždy vynakládány
efektivně.“
Půjdou výsledky třeba i k agenturám, které začínají pracovat?
„My doufáme, že ano a původně jsme to tak i plánovali při psaní tohoto
projektu, že by mohlo být dalším efektem, aby tento projekt převzaly i jiné
organizace, nebo jiná města. Já vím, že i Asociace občanských poraden dělala
celorepublikový monitoring, ale byl zaměřen pouze na diskriminaci ohledně
zaměstnávání. Byla bych velice ráda, kdyby někdo tento projekt pojal jako
vzor nebo jako pomoc, jak by se toto mohlo dělat a přijmout ho i jiných
regionech.“
Jaké máte zkušenosti s přijetím u úředníků právě v Berouně?
„Tak já osobně mám zkušenosti velmi dobré jak v Berouně, tak například v
Hořovicích, kde když jsme řešili několik případů. Vyšli nám ochotně vstříc a
spolupracovali s námi a sami nám potom telefonovali a zajímali se o to.
Takže já mám zkušenosti výborné.“
Cesta do vyloučeného prostředí je lehká cesta, ven už je horší. Vidíte tu
možnost, jak by se lidé mohli vůbec dostat z vyloučené lokality?
„Já si myslím, že tady by měli zafungovat tři věci. První je snaha nějakého
nadřízeného orgánu města, potom snaha samotných těch lidí a potom někdo, kdo
jim zprostředkuje tu práci. Já si myslím, že ideální by byla práce romského
terénního pracovníka, někoho, kdo by zprostředkoval komunikaci mezi těmito
dvěma subjekty a který by těm lidem řekl, na co mají právo, co by měli
dělat, který by zajistil nějakou lepší komunikaci mezi nimi a vysvětlil jim
to.“
Takže většinou v té vyloučené lokalitě nejsou nitě na tu realitu, taková
jaká je mimo ně.
„Bohužel nejsou, žijí tam jakoby v uzavřeném prostředí a už se příliš
nezajímají o to, co se děje venku. Neví o tom, že existují rekvalifikační
kurzy, ví tedy o tom, že jednou za čas musí dojít na úřad práce, aby dostali
dávky, ale o víc už se ani nezajímají, protože to vidí, tou sociální
nápodobou ve svém nejbližším okolí a to je pro ně to prvotní.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
S Občanskou poradnou v Berouně spolupracují i dvě romské terénní pracovnice
S Občanskou poradnou v Berouně spolupracují i dvě romské terénní
pracovnice, se kterými také hovořila Marie Vrábelová.
Zdenka Grundziová, terénní pracovnice - vy jste si vzala na pomoc ještě
jednu mladou sílu…
„Ano, vzala jsem si Veroniku Krokovou, dělá se mnou v této práci sociální
terénní pracovnici a zdála se mi úspěšná.“
Jste mladá, co vás nejvíce překvapilo v terénu?
„Tak na těch vesnicích mě překvapilo, jak nás přivítali, že to brali jako
návštěvu, chtěli nás pohostit, bylo to úplně jiné, než tady v těch ghettech,
je to velký rozdíl. Velký rozdíl je v Berouně a někde, kde nežijí v tak
velkém seskupení.“
Vy jste procházely rodinami, proč?
„Nabízeli jsme jim občanskou poradnu, která je zdarma a vím, že to není
všude, a také jsme se chtěly seznámit s tím, jak ti lidé žijí a jaké mají
problémy.“
Co jste zjistily?
„Tak určitě jde o bydlení, jde o placení, protože mají většinou půjčky,
které si nabrali a nemají to z čeho splatit, protože přišli o práci.“
Vidíte možnost, že by další generace mohla být úspěšná, když bude mít
vzdělání?
„Určitě, je to velký rozdíl, když má Rom vzdělání a když ho nemá. Je velký
rozdíl, když má základní školu a když má střední. Je to úspěch i v práci a
jinak ta společnost ho bere úplně jinak.“
Jak jste byla vychovaná vy?
„Moje máma má také výuční list, nějak mě k tomu přímo nenutili, ale vedli mě
spíš k tomu, abych se začlenila.“
A vy? Pokud vím, tak studujete, takže chcete na sobě dále pracovat. Je to
cesta toho vzdělání, abyste se lépe uplatnila?
„Určitě, abych se uplatnila. Ta práce, kterou dělám, mě baví a chci také
něco dokázat tady pro okres Beroun a Králův Dvůr. A hlavně vedu i svou
dceru, které je 12 let a chci, aby také něco dokázala. Já už od dětství jsem
také chodila do různých kroužků a tak nějak jsem pořád něco dělala a pořád
jsem chtěla víc a víc něčeho dokázat.“
Mají šanci ve vyloučených lokalitách děti ke vzdělání?
„Určitě ano, ale záleží na rodičích.“
Jaké jsou u vás zkušenosti právě z těchto vyloučených lokalit a jaký je
rozdíl mezi městem, třeba tady v Berouně na sídlišti, mezi integrovanými
Romy a vyloučenými lokalitami?
„No, je tam rozdíl, je tam určitě rozdíl, protože ti žijí normálním životem,
mají práci, mají bydlení a ti druzí se táhnou z místa na místo a protože
přišli o bydlení a také nemůžou nikam to dítě dát, aby mělo nějaké vzdělání,
protože nevědí, na jakém místě budou.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Čínský festival přispěje ke sbližování kultur
Právě v těchto chvílích se v pražském Divadle Archa koná první ročník
Čínského festivalu, který začal ve středu v Českém Krumlově. V neděli
poputuje do Nymburka a ve čtvrtek 7. února vyvrcholí v Hradci Králové.
Čínský festival je spojen s oslavami příchodu čínského Nového roku. Ten
slaví Číňané jindy než my, protože kromě gregoriánského kalendáře používají
i lunární kalendář, který se řídí pohybem Měsíce. Čínský festival má
podtitul Sblížení kultur a právě na toto téma se Jana Šustová zeptala jeho
organizátorky Feng-yűn Song.
„Sama o sobě věřím, že určitě Čínský festival přinese pozitivní význam pro
sblížení kultur, protože koncepce a idea Čínského festivalu je sbližování
kultur. Sice nikdo nemůže slibovat nebo očekávat, že to přinese něco
zásadního do politického života, ale rozhodně bude o jeden prostor navíc,
kde se ty odlišné kultury mohou v pohodě setkat.“
Jak dlouho už vy sama žijete v České republice?
„Žiji v České republice už pomalu přes dvacet let, jsem také česká občanka i
když s čínskými kořeny. Prošla jsem také kusem historie této země.“
Když se vrátíme zpět k festivalu, můžete říct, kdy přesně proběhne a v
jakých městech?
„Čínský festival proběhne ve 4 městech v České republice, 30. ledna v
Městském divadle v Českém Krumlově a dále pokračuje do Prahy 1. února v
Paláci Akropolis na Žižkově a dále pokračuje do Městského divadla v Nymburce
2. února, a potom vyvrcholí v Hradci Králové, ve Filharmonii Hradec
Králové.“
Co bude jeho náplní?
„První ročník Čínského festivalu se zaměřuje na staré rituály a obřady,
zařadili jsme jeden program do večerního programu, což bude. rituální tance
a bubny, které předvedou výborná tanečnice a choreografka Rena Milgrom a
multiinstrumentalista Alan Vitouš. Na závěrečném koncertu ve Filharmonii
Hradec Králové bude můj společný koncert, tedy novoroční koncert, s
Filharmonií Hradec Králové a tam v tomto hudebním projektu se vlastně
setkám, nebo to bude můj první dotek s evropskou klasikou hudební tvorbou a
bude tam repertoár společný s filharmonií. Ten repertoár se skládá třeba z
Dvořáka, Martinů, Mozarta a z moravského a čínského folkloru.“
Ale určitě tam bude ještě spousta dalších akcí, kde budou mít diváci
možnost seznámit se s čínskou kulturou - co tam bude ještě dalšího? Bude tam
třeba něco, co se týká čínského čaje, který je výborný?
„Rozhodně můžu pozvat posluchače na originální čínský čajový obřad, čajové
ukázky a výborné kvalitní čínské čaje a čaje z celého světa. V každém
festivalovém městě bude čajovna, která bude otevřená pro celý festival
zdarma a také v rámci večerního koncertního programu budou i čínské tradiční
pochoutky a také samozřejmě také u toho nesmí chybět kvalitní čínské čaje.“
Jak dlouho trvá takový čajový obřad?
„Standardně 20 minut, ale to víceméně záleží i na tom čajovém mistrovi,
každý má své specifické umění.“
Ten čínský nový rok bude rokem myši, co to je za symboliku?
„Každé zvíře je jen živý tvor, bytost, tak jako my lidé, a nemůžeme říci,
že tohle zvíře je dobré a tohle zvíře je špatné. Každé zvíře nebo člověk je
živá bytost, nosí v sobě i tu stranu světlou i tu stranu temnou a záleží na
tom, kde, jak a kdy se ukáže, v jakém světle.“
Foto: Jana Šustová
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V Senátu proběhlo slavnostní setkání ke Dni památky obětí holocaustu
V neděli 27. ledna uplynulo 63 let od osvobození koncentračního a
vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka, od osvobození místa, které pro celý
svět ztělesňuje a symbolizuje hrůzy holocaustu. Proto na 27. ledna připadá
Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Více
Jana Šustová.
U příležitosti Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti
lidskosti se minulý pátek na půdě Senátu Parlamentu České republiky konalo
slavnostní shromáždění, na kterém se svým proslovem vystoupil prezident
Václav Klaus, zástupci Židů, Romů a důležitých organizací. Všichni řečníci
se shodli na tom, že je potřeba si události holocaustu připomínat nejen
kvůli minulosti, ale také kvůli budoucnosti, aby se podobné zlo už
neopakovalo. Zdůraznili, že velký význam má výchova mladých lidí, zvláště v
dnešní době, kdy ve světě sílí antisemitismus a neonacismus. Viceprezident
Mezinárodního osvětimského výboru Christoph Heubner uvedl:
„V tuto hodinu se nacházíme ve zvláštním spojení mezi Prahou a Berlínem. To
protože v tuto chvíli se v německém Spolkovém sněmu koná pamětní akce nad
událostmi holocaustu a jejich středobodem je vynikající pražská spisovatelka
Lenka Reinerová. Stejně tak jsme v tuto chvíli spojeni se světem – se
Ženevou, s New Yorkem, s Bruselem, kde Organizace spojených národů a
Evropský parlament vzpomínají na oběti holocaustu. Přišli jsme sem, abychom
si připomněli mrtvé, abychom ocenili přeživší a abychom jim poděkovali za
práci, kterou provádějí s mládeží. Neboť zkušenosti, které předávají mladým
lidem, vytvářejí pravdu a dávají naději. Přeživší z České republiky mají
veliké zásluhy na vzdělávání mladých lidí v celé Evropě. Německo potřebuje
vzpomínku! Evropa potřebuje vzpomínku! Vzpomínka vytváří naději a naděje je
předpokladem pro každé politické angažmá. Stejně tak to řekla Lenka
Reinerová: ‚Vzpomínejte na naději a nenechte naději padnout.’“
Velvyslanec Warren L. Miller, předseda Americké komise pro zachování amerického dědictví
v zahraničí, ve svém proslovu ocenil občany České republiky, kteří za války
pomáhali židům. A ocenil také ty, kteří vloni v listopadu uspořádali mohutné
protesty proti pochodu neonacistů Prahou. Dále uvedl:
„Holocaust se stal, protože někteří to dopustili – a bylo příliš mnoho těch,
kteří nebyli ochotni se proti nacistickému zlu postavit. Český národ, který
hrozně trpěl, protože jiní nebyli ochotni se proti tomuto zlu postavit, si
tuto lekci zapamatoval. I dnes se musíme ozvat a bojovat za pravdu a proti
zlům antisemitismu a xenofobie, které opět nabývají v Evropě na síle. Vím,
že se můžeme spolehnout na sílu a dobrotu českého národa, který tuto morální
povinnost převezme. Jménem vlády Spojených států a amerického lidu chci
poděkovat České republice za její vzdělávání dětí o holocaustu a za
připomínání si obětí mnoha různými způsoby. Bůh žehnej přeživším šoa a Bůh
žehnej lidu České republiky!“
Rovněž prezident Václav Klaus ve svém projevu uvedl, že v dnešní době, ve
které se objevují tendence minulost přepisovat a zaměňovat viníky a oběti,
je velmi významné památku obětí holocaustu připomínat. Podle něj je to možná
významnější než před pár desetiletími.
„Jsem velmi rád, že tento úkol necítí pouze židovské obce či organizace
sdružující oběti holocaustu. Považuji za zásadní, že v roce 2003 byl 27.
leden uznán naším Parlamentem jako významný den České republiky a že se to
pro nás všechny stalo příležitostí připomínat a v paměti naší společnosti
udržovat poučení z tragédie nacistického, tzv. konečného řešení židovské
otázky v Evropě. Neděláme to pouze pro historickou pietu, děláme to pro naši
budoucnost. Děláme to pro to, aby se podobně obludné zločiny proti lidskosti
již nikdy nemohly opakovat.“
Foto: Jana Šustová
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
 |
Související články | Datum | Nadpis | Rubrika |
01.08.2017 | Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září | Zprávy ze života Romů |
06.08.2016 | Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského
holocaustu | Zprávy ze života Romů |
28.05.2016 | Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupení | O Roma Vakeren |
12.03.2016 | Holocaust přežila jen desetina českých a moravských Romů | O Roma Vakeren |
12.03.2016 | Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad Váhom | O Roma Vakeren |
12.03.2016 | Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna Trollmanna | O Roma Vakeren |
30.01.2016 | Krátký dokument o romském holocaustu najdete na webu Moderní dějiny a na DVD
ke knize Holocaust a jiné genocidy | O Roma Vakeren |
16.01.2016 | Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického
tábora v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
15.08.2015 | Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust Romů | O Roma Vakeren |
08.08.2015 | V Německu zemřel významný romský svědek holocaustu Hugo Höllenreiner | O Roma Vakeren |
08.08.2015 | Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
01.08.2015 | Rozdílné osudy českých a slovenských Romů za 2. světové války | O Roma Vakeren |
13.06.2015 | Přeživší holocaustu Arnošt Vintr vzpomíná na dobu po skočení války | O Roma Vakeren |
23.05.2015 | Povstání romských vězňů v Osvětimi aspoň některým zachránilo život | O Roma Vakeren |
23.05.2015 | Vzpomínky Arnošta Vintra na dětství v Letech u Písku a v Osvětimi | O Roma Vakeren |
16.05.2015 | Před 20 lety prezident Václav Havel odhalil památník v Letech u
Písku | O Roma Vakeren |
16.05.2015 | Za 2. světové války prošly koncentračním táborem v Hodoníně u Kunštátu tisíce lidí | O Roma Vakeren |
05.05.2015 | V Letech u Písku se 13. května uskuteční pietní akt | O Roma Vakeren |
05.05.2015 | Vzpomínky paní Boženy na 2. světovou válku | O Roma Vakeren |
14.03.2015 | Od prvního hromadného transportu Romů z Brna do Osvětimi uplynulo 72 let | O Roma Vakeren |
07.03.2015 | Pietní akt v Muzeu romské kultury připomená první hromadný transport
protektorátních Romů z Brna do Osvětimi | O Roma Vakeren |
14.02.2015 | Jaké byly návraty přeživších holocaustu do jejich dřívějších domovů, mohou v
rámci soutěže reflektovat žáci základních a středních škol | O Roma Vakeren |
31.01.2015 | Málo známý romský holocaust | Zprávy ze života Romů |
31.01.2015 | V soutěži pro školy o holocaustu jsou vítány i romské příspěvky, inspirací
může být např. vyprávění Čeňka Růžičky | O Roma Vakeren |
31.01.2015 | O hrůzách továrny na smrt | O Roma Vakeren |
31.01.2015 | Na pietním aktu v Terezíně jen 14 lidí připomnělo oběti romského
holocaustu | O Roma Vakeren |
03.01.2015 | Za holocaustu nacisté vyvraždili asi půl milionu Romů | O Roma Vakeren |
30.08.2014 | Většina Romů z transportu z Hodonína u Kunštátu zahynula v Osvětimi | O Roma Vakeren |
23.08.2014 | Památný den romského holokaustu | O Roma Vakeren |
09.08.2014 | Za holocaustu zahynulo půl milionu Romů | O Roma Vakeren |
09.08.2014 | Sdružení In minorita se zabývá holocaustem Romů | O Roma Vakeren |
04.08.2014 | Pietní shromáždění k uctění obětí holocaustu Romů v Hodoníně u Kunštátu | Zprávy ze života Romů |
02.08.2014 | Projekt Ma bisteren připomíná Památný den romského holocaustu | O Roma Vakeren |
02.08.2014 | Uplynulo 70 let od vyvraždění tzv. cikánského tábora v Osvětimi-Březince | O Roma Vakeren |
31.05.2014 | Den romského odboje | O Roma Vakeren |
10.05.2014 | V Letech u Písku lidé uctili památku romských obětí holocaustu | O Roma Vakeren |
03.05.2014 | Při Jom ha-šoa se vzpomínalo nejen na židovské oběti holocaustu, ale i na
romské | O Roma Vakeren |
06.03.2014 | Nový ministr kultury Daniel Herman uctí v Muzeu romské kultury památku
obětí romského holocaustu | Zprávy ze života Romů |
24.08.2013 | Vzpomínky Karla Holomka na úniky před nacistickými transporty | O Roma Vakeren |
24.08.2013 | Postavení Romů za druhé světové války | O Roma Vakeren |
17.08.2013 | Pietní shromáždění k uctění obětí holocaustu Romů | Zprávy ze života Romů |
10.08.2013 | Uplynulo 69 let od vyvraždění romských vězňů v Osvětimi | O Roma Vakeren |
01.08.2013 | Oběti romského holocaustu v Letech u Písku připomene pietní shromáždění | Zprávy ze života Romů |
11.05.2013 | Romská dívka Settela Steinbach se stala symbolem dětského holocaustu | O Roma Vakeren |
04.05.2013 | Letos uplynulo 70 let od hromadných transportů českých a moravských Romů do
Osvětimi | O Roma Vakeren |
09.03.2013 | Před sedmdesáti lety začaly transporty českých a moravských Romů do Osvětimi | O Roma Vakeren |
19.02.2013 | V budově ombudsmana se uskuteční pietní shromáždění k 70. výročí
transportu Romů z Brna do Osvětimi | Zprávy ze života Romů |
19.02.2013 | Před sedmdesáti lety došlo k prvnímu hromadnému transportu protektorátních
Romů do KT Osvětim-Březinka | Zprávy ze života Romů |
30.01.2013 | Holocaust přestává být tabu. Staří lidé se i kvůli sílícímu neonacismu
rozhodli promluvit a vyprávějí svá svědectví | Zprávy ze života Romů |
26.01.2013 | Hugo Höllenreiner se kvůli romskému původu dostal s celou rodinou do
koncentračního tábora | O Roma Vakeren |
29.12.2012 | Židovská malířka na příkaz dr. Mengeleho v Osvětimi malovala portréty
romských vězňů | O Roma Vakeren |
19.11.2012 | V Praze a Brně bude představena kniha Vodové barvy pojednávající o romském
holocaustu | Zprávy ze života Romů |
03.11.2012 | Málo známý romský holocaust | Zprávy ze života Romů |
15.09.2012 | Vzpomínky na válku: Transport Romů do Osvětimi | O Roma Vakeren |
08.09.2012 | Romský holocaust byl až do pádu komunismu tabu | O Roma Vakeren |
01.09.2012 | Osudy českých Romů za druhé světové války | O Roma Vakeren |
25.08.2012 | Hodonínem u Kunštátu prošlo během války přibližně 1400 osob | O Roma Vakeren |
02.08.2012 | Romové si připomněli 66. výročí likvidace tzv. Cikánského tábora v Osvětimi | O Roma Vakeren |
31.07.2012 | Ve čtvrtek uplyne 70 let od založení „Cikánského tábora Lety“ | Zprávy ze života Romů |
30.07.2012 | Pietní shromáždění v Hodoníně u Kunštátu připomene holocaust Romů | Zprávy ze života Romů |
19.05.2012 | Romové, zástupci parlamentu i diplomaté uctili památku obětí romského
holocaustu | O Roma Vakeren |
17.10.2011 | Richard Seemann: 70 let zahájení transportů do lodžského ghetta | Zprávy ze života Romů |
22.08.2011 | Ministr Dobeš: centrum o romském holocaustu bude skromnější | Zprávy ze života Romů |
17.08.2011 | Pietní shromáždění k připomenutí holocaustu Romů 21.8. 2011 | Zprávy ze života Romů |
16.08.2011 | Neviditelný holocaust | Zprávy ze života Romů |
16.08.2011 | Historie areálu Hodonín u Kunštátu | Zprávy ze života Romů |
06.08.2011 | V Osvětimi si lidé připomněli památku obětí romského holocaustu | O Roma Vakeren |
06.08.2011 | Vzpomínky Emílie Machálkové na dobu holocaustu | O Roma Vakeren |
14.06.2011 | Česko připomíná pomocí pamětních kamenů své oběti holokaustu | Zprávy ze života Romů |
13.06.2011 | 81 nových pamětních kamenů bude v Praze připomínat oběti holocaustu | Zprávy ze života Romů |
21.05.2011 | Účastníci pietního aktu v Letech u Písku opět volali po odstranění vepřína | O Roma Vakeren |
14.05.2011 | Výstava Cesta paměti představuje každoroční putování po místech romského
holocaustu | O Roma Vakeren |
13.05.2011 | Účastníci pietního aktu v Letech volali po odstranění vepřína | Zprávy ze života Romů |
07.05.2011 | Vzpomínáme ještě dnes na romské oběti holocaustu? | O Roma Vakeren |
31.03.2011 | Památník Lidice zahájil novou návštěvnickou sezónu výstavou o genocidě Romů | Zprávy ze života Romů |
22.03.2011 | Výstava „Genocida Romů v době druhé světové války“ zahájí hlavní sezónu v
Památníku Lidice | Zprávy ze života Romů |
21.03.2011 | Pietní místo Lety na Písecku otevírá návštěvnickou sezónu | Zprávy ze života Romů |
12.03.2011 | Uplynulo 68 let od prvního hromadného transportu protektorátních Romů do
Osvětimi | O Roma Vakeren |
28.02.2011 | Pietní akt v Muzeu romské kultury bude spojen s vernisáží výstavy Cesta
paměti | Zprávy ze života Romů |
05.02.2011 | Připomínat si nezměrné utrpení Židů a Romů za holocaustu je nezbytné | O Roma Vakeren |
02.02.2011 | Výzva Evropského parlamentu k uznání genocidy Romů za druhé světové války | Zprávy ze života Romů |
27.01.2011 | Politici a pamětníci zdůraznili význam Dne památky holocaustu | Zprávy ze života Romů |
27.08.2010 | Pietní akt k uctění památky obětí holocaustu v Hodoníně u Kunštátu | O Roma Vakeren |
27.08.2010 | Při pietním aktu v Hodoníně u Kunštátu byl veřejnosti zpřístupně i původní
vězeňský barák | O Roma Vakeren |
23.08.2010 | Výstava o romském holokaustu poputuje za žáky | Zprávy ze života Romů |
22.08.2010 | Centrum romského holokaustu v Hodoníně otevřelo původní barák | Zprávy ze života Romů |
20.08.2010 | Pietní shromáždění k uctění památky obětí holocaustu v Hodoníně u Kunštátu | O Roma Vakeren |
17.08.2010 | PIETNÍ SHROMÁŽDĚNÍ K PŘIPOMENUTÍ HOLOCAUSTU ROMŮ 22. 8. 2010 | Zprávy ze života Romů |
13.08.2010 | Pietní akt k uctění památky obětí holokaustu v Osvětimi | O Roma Vakeren |
30.07.2010 | Na oběti romského holocaustu by se nemělo zapomínat | O Roma Vakeren |
09.07.2010 | V Židovském muzeum proběhla vernisáž výstavy Jak viděli a vidí svět | O Roma Vakeren |
18.06.2010 | Lety na Písecku mají nový památník obětem holocaustu | Zprávy ze života Romů |
28.05.2010 | Rumunská velvyslankyně Daniela Gitmanová v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
28.05.2010 | Výstava Genocida Romů v době druhé světové války | O Roma Vakeren |
26.05.2010 | Výstava fotografií ukáže genocidu Romů za války | Zprávy ze života Romů |
21.05.2010 | Připomenutí památky obětí holocaustu v Terezíně | O Roma Vakeren |
14.05.2010 | Pietní akt v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
26.04.2010 | U pomníku pochodu smrti v Krupce zněla varování před extremismem | Zprávy ze života Romů |
16.04.2010 | Pochod živých je odpovědí na pochody smrti | O Roma Vakeren |
12.03.2010 | Uplynulo 67 let od prvního masového transportu brněnských Romů do Osvětimi | O Roma Vakeren |
03.03.2010 | Připomínka prvního hromadného transportu moravských Romů do koncentračního
tábora v Osvětimi | Zprávy ze života Romů |
17.02.2010 | Největší archiv dokazující hrůzy nacistických zločinů je druhým rokem
otevřen veřejnosti | Zprávy ze života Romů |
05.02.2010 | Centrum Malach zpřístupňuje výpovědi tisíců pamětníků hrůz 20. století | O Roma Vakeren |
29.01.2010 | Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti | O Roma Vakeren |
27.01.2010 | Poselství generálního tajemníka OSN K Mezinárodnímu dni památky obětí
holocaustu | Zprávy ze života Romů |
26.01.2010 | Osvětim je připomínkou válečných hrůz i 65 let po osvobození | Zprávy ze života Romů |
21.01.2010 | V Srbsku si připomněli fašistické pogromy | Zprávy ze života Romů |
13.01.2010 | Odměna za informace o krádeži z Osvětimi nemůže být zatím vyplacena | Zprávy ze života Romů |
10.01.2010 | Polská veřejnost debatuje o způsobu uchování osvětimského muzea | Zprávy ze života Romů |
10.11.2009 | Nabídka materiálu k výuce o holocaustu Romů a Sintů | Zprávy ze života Romů |
06.11.2009 | Holocaust Romů a Sintů ve výuce | O Roma Vakeren |
05.07.2009 | Konference v Evianu a špatné svědomí světa | Zprávy ze života Romů |
06.03.2009 | Pietní akt připomněl památku prvního hromadného transportu moravských Romů
do Osvětimi | O Roma Vakeren |
26.02.2009 | Pietní akt připomene první hromadný transport protektorátních Romů do Osvětimi | Zprávy ze života Romů |
30.01.2009 | Ke Kocábovým prioritám patří vepřín v Letech | Zprávy ze života Romů |
05.12.2008 | Výstava "Zaniklý svět" představuje předválečný život a kulturu Romů | O Roma Vakeren |
18.07.2008 | Pravda o holocaustu Romů vyplavala na povrch až po pádu komunismu | O Roma Vakeren |
06.06.2008 | Pochodu živých Auschwitz–Birkenau se zúčastňují lidé z celého světa | O Roma Vakeren |
14.03.2008 | Uplynulo 65 let od prvního masového transportu českých a moravských Romů do Osvětimi | O Roma Vakeren |
26.01.2008 | Holocaust Romů | Zprávy ze života Romů |
07.09.2007 | O zaniklém světe českých Romů a Sintů | Zprávy ze života Romů |
31.08.2007 | Výstava Zaniklý svět představuje dějiny původních Romů a Sintů v českých zemích | O Roma Vakeren |
17.08.2007 | Pietní shromáždění v Hodoníně u Kunštátu připomínají utrpení Romů | O Roma Vakeren |
15.08.2007 | Na utrpení Romů upozorní 19. srpna pietní shromáždění v Hodoníně u Kunštátu | Zprávy ze života Romů |
18.05.2007 | V Letech u Písku si lidé připomněli památku obětí romského holocaustu | O Roma Vakeren |
23.04.2007 | Mezinárodní seminář o holocaustu Romů | Zprávy ze života Romů |
06.04.2007 | Vláda pro nový památník v Letech u Písku | Zprávy ze života Romů |
26.01.2007 | Zdenka Fantlová o holocaustu | O Roma Vakeren |
01.12.2006 | Židovští i romští pamětníci holocaustu besedovali v Muzeu romské kultury | O Roma Vakeren |
10.08.2006 | Slovenský premiér Fico odhalil první památník romského holocaustu | Zprávy ze života Romů |
28.07.2006 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
21.07.2006 | Povídání s Věrou Maisels | O Roma Vakeren |
21.07.2006 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
09.06.2006 | Romský holocaust si zaslouží důstojnou připomínku | O Roma Vakeren |
26.05.2006 | Na počátku stála myšlenka o čistotě rasy | Zprávy ze života Romů |
26.05.2006 | V Národní galerii probíhá výstava o romském holocaustu | O Roma Vakeren |
19.05.2006 | Romští aktivisté a někteří politikové si přejí vyřešení kauzy v Letech u
Písku | O Roma Vakeren |
19.05.2006 | Studenti pražské Vyšší odborné školy publicistiky debatovali o romském holocaustu | O Roma Vakeren |
19.05.2006 | V Národní galerii v Praze bude výstava o genocidě Romů a Sintů a o rasismu v dnešní Evropě | O Roma Vakeren |
18.05.2006 | V Národní galerii bude výstava o romském holocaustu | Zprávy ze života Romů |
22.04.2006 | Kdyby byli v Letech vyvražděni Židé, vepřín by už dávno nestál | Zprávy ze života Romů |
14.04.2006 | Nadační fond obětem holocaustu ukončil program Odškodnění | O Roma Vakeren |
23.01.2006 | Neúspěšný pokus o dialog v Letech u Písku | Zprávy ze života Romů |
20.01.2006 | Národní strana umístila v Letech u Písku kontroverzní památník | O Roma Vakeren |
20.01.2006 | Nacistické pronásledování Romů se dá srovnat s osudem židovské komunity | O Roma Vakeren |
20.01.2006 | Vzpomínky bývalé vězenkyně tábora v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
20.01.2006 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
13.01.2006 | Nové spory kolem památníku v Letech u Písku | Zprávy ze života Romů |
04.11.2005 | Zprávy ze života Romů | Zprávy ze života Romů |
12.08.2005 | Kauza Letů u Písku bude vyřešena asi až příští rok | O Roma Vakeren |
12.08.2005 | V Hodoníně u Kunštátu proběhne pietní akt | O Roma Vakeren |
05.08.2005 | Před 61 lety byl vyhlazen cikánský tábor v Osvětimi-Březince | O Roma Vakeren |
13.05.2005 | V Letech u Písku proběhl pietní akt k uctění památky zahynulých Romů | O Roma Vakeren |
10.03.2005 | V Brně si připomněli výročí transportu Romů do Osvětimi | Zprávy ze života Romů |
07.03.2005 | Historici: České děti neví mnoho o utrpení Romů za války | Zprávy ze života Romů |
04.03.2005 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
04.03.2005 | V Muzeu romské kultury proběhne řada zajímavých akcí | O Roma Vakeren |
17.02.2005 | Romské muzeum připomene první válečný transport Romů z Brna | Zprávy ze života Romů |
28.01.2005 | Brněnské Muzeum romské kultury se připojilo k oslavám 60. výročí osvobození Osvětimi | O Roma Vakeren |
28.01.2005 | Aktivista Miroslav Richter vzpomíná na svého dědečka, který zahynul v Osvětimi | O Roma Vakeren |
26.01.2005 | Historie | Historie |
21.01.2005 | Profesor Hancock zastupoval Romy v Radě USA pro památku holocaustu | O Roma Vakeren |
21.01.2005 | Letos si připomeneme 60. výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim | O Roma Vakeren |
17.01.2005 | Vláda asi kvůli oslavám 60. výročí osvobození zřídí komisi | Zprávy ze života Romů |
17.01.2005 | Polsko se připravuje na oslavy 60. výročí osvobození Osvětimi | Zprávy ze života Romů |
10.12.2004 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
21.08.2004 | Pietní akt připomněl utrpění Romů v internačním táboře Hodonín | Zprávy ze života Romů |
20.08.2004 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
19.08.2004 | Romové, kteří přežili holocaust, začnou dostávat další balíčky | Zprávy ze života Romů |
06.08.2004 | Uplynulo 60 let od vyvraždění tzv. "cikánského tábora" v Osvětimi-Březince | O Roma Vakeren |
06.08.2004 | Státní muzeum Osvětim-Březinka poskytuje informace o bývalých vězních | O Roma Vakeren |
04.08.2004 | Radiodokument Českého rozhlasu 3 - Vltava: S Romy do Osvětimi | Historie |
03.08.2004 | 60. výročí vyvraždění "cikánského tábora" v Osvětimi-Březince | Zprávy ze života Romů |
02.08.2004 | Na 500 lidí si připomnělo likvidaci romského tábora v Osvětimi | Zprávy ze života Romů |
01.08.2004 | Holomek: Odškodnění Romů strádajících za války má tvrdá kritéria | Zprávy ze života Romů |
27.07.2004 | Základní tábor Osvětim I | Historie |
26.07.2004 | Základní tábor Osvětim I | Historie |
16.07.2004 | Okolo padesáti příbuzných Antonína Lagrina bylo pronásledováno nacisty | O Roma Vakeren |
13.07.2004 | Historie | Historie |
09.07.2004 | Sdružení ADRA připravilo dar pro Romy, kteří přežili holocaust | O Roma Vakeren |
02.07.2004 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
02.07.2004 | Manželé Zimovi našli v Osvětimi fotografie své tety | O Roma Vakeren |
30.06.2004 | Romové, kteří přežili holokaust, dostanou dárek | Zprávy ze života Romů |
30.06.2004 | Občanské sdružení ADRA připravuje dar pro 850 Romů, kteří přežili holokaust | Zprávy ze života Romů |
25.06.2004 | Český rozhlas se vypravil po stopách romského holocaustu | Fotoaktuality |
25.06.2004 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
25.06.2004 | Romové z ČR v Osvětimi uctili památku obětí druhé světové války | O Roma Vakeren |
21.06.2004 | Archiv a expozice o romských vězních v Osvětimi | Historie |
20.06.2004 | Expozice o vězních z českých zemí v Osvětimi | Historie |
14.05.2004 | Seminář "Cesta ke zpietnění míst bývalých romských koncentračních táborů na území ČR" | O Roma Vakeren |
12.03.2004 | Hanin kufřík je vzpomínkou na holocaust | O Roma Vakeren |
09.03.2004 | V Muzeu romské kultury v Brně proběhl pietní akt k připomínce 61. výročí prvního transportu Romů z Brna do koncentračního tábora Osvětim-Březinka | Fotoaktuality |
05.03.2004 | Pozvánka na výstavu a na pietní akt do Muzea romské kultury v Brně | O Roma Vakeren |
22.08.2003 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
03.08.2003 | Evropští Romové uctili v Osvětimi-Březince památku Romů zavražděných během 2. světové války | Fotoaktuality |
20.06.2003 | Zprávy | O Roma Vakeren |
06.06.2003 | Zprávy | O Roma Vakeren |
30.05.2003 | Seminář o holocaustu Romů | O Roma Vakeren |
16.05.2003 | Romové v Letech u Písku uctili památku obětí holocaustu | O Roma Vakeren |
04.04.2003 | Zprávy | O Roma Vakeren |
24.01.2003 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
26.07.2002 | Ostrava | O Roma Vakeren |
17.05.2002 | V Letech u Písku byl odhalen nový památník | O Roma Vakeren |
03.05.2002 | Zprávy | O Roma Vakeren |
05.04.2002 | Zprávy | O Roma Vakeren |
29.03.2002 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
22.03.2002 | Zprávy | O Roma Vakeren |
21.09.2001 | Prezident Havel přijal romské děti, které napsaly o holocaustu svých předků | Zprávy ze života Romů |
20.09.2001 | Prezident republiky se setkal s romskými dětmi | Zprávy ze života Romů |
25.05.2001 | Zprávy | O Roma Vakeren |
18.05.2001 | Vepřín tam stále stojí | O Roma Vakeren |
18.05.2001 | Pietního aktu v Letech se zúčastnila i řada významných osobností | O Roma Vakeren |
18.05.2001 | Po tři dny Romové vartovali v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
07.05.2001 | Romové stále usilují o obnovení pietního místa v Letech u Písku | Zprávy ze života Romů |
07.05.2001 | Romové kritizují vládu kvůli stavu památníku v Letech na Písecku | Zprávy ze života Romů |
20.04.2001 | Praha | O Roma Vakeren |
13.04.2001 | Pietní akt věnovaný památce romských obětí holocaustu v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
05.04.2001 | Leden | Historie |
05.04.2001 | Listopad | Historie |
05.04.2001 | Prosinec | Historie |
07.03.2001 | Pietní akt v Brně připomněl první transport Romů do Osvětimi | Zprávy ze života Romů |
28.07.2000 | Účastníci Mezinárodního romského kongresu v Praze očekávají omluvu od německého státu za útrapy běh | Zprávy ze života Romů |
26.07.2000 | V Praze začal pátý světový kongres Mezinárodní romské unie | Zprávy ze života Romů |
11.06.2000 | Romové položili věnce k pomníku romským obětem války v Letech | Zprávy ze života Romů |
11.06.2000 | Nepoučení z holocaustu může vést podle Romů k opakování minulosti | Zprávy ze života Romů |
11.06.2000 | Výbor pro odškodnění romského holocaustu nevěří, že vepřín v Letech bude v dohledné době zbourán | Zprávy ze života Romů |
05.05.2000 | V Muzeu holocaustu ve Washingtonu je k vidění celý archiv tábora v Letech | Zprávy ze života Romů |
26.02.2000 | Závěrečný den konference "Fenomén holocaust" byl věnován genocidě Romů | Zprávy ze života Romů |
26.02.2000 | The Washington Post: Češi nechtějí přiznat podíl na nacistickém vyhlazování Romů | Zprávy ze života Romů |
26.02.2000 | Vladimír Mlynář | Anketa |
23.02.2000 | Slovenské nevládní organizace chtějí upozornit na holocaust Romů | Zprávy ze života Romů |
28.01.2000 | Prezidentská kancelář a ministerstvo školství vyhlásily soutěž o znalostech holocaustu | Zprávy ze života Romů |
15.05.1999 | Rychetský: Vláda je pouze pro dokončení pietní úpravy v Letech | Zprávy ze života Romů |
14.05.1999 | Mezinárodní protestní akce za odstranění vepřína v Letech na Písecku | Zprávy ze života Romů |
05.02.1999 | Brusel | Zprávy ze života Romů |
04.09.1998 | Praha | Zprávy ze života Romů |
14.08.1998 | Praha | Zprávy ze života Romů |
07.08.1998 | Osvětim | Zprávy ze života Romů |
08.05.1998 | Maďarsko uctilo památku obětí romského holocaustu | Zprávy ze života Romů |
05.05.1998 | Praha | Zprávy ze života Romů |
27.02.1998 | Odškodnění rumunských Romů | Aktuality |
13.02.1998 | Vatikan | Aktuality |
05.12.1997 | Londyn | Zprávy ze života Romů |
07.08.1997 | Romové si v Budapešti připomněli oběti holocaustu | Zprávy ze života Romů |
| Tzv. cikánský tábor v Hodoníně u Kunštátu | Historie |
| Památník Lidice zahájil novou návštěvnickou sezónu výstavou o genocidě Romů | Zprávy ze života Romů |
| Knihy Romů a o Romech: Holocaust | Knihy |
=[ Reportáž ]=
V Mostě čtyři terénní pracovnice z Klubu národnostních menšin pomáhají sociálně
slabým rodinám
Už čtvrtým rokem budou v Mostě pracovat čtyři terénní pracovnice, které
nabízí pomoc sociálně slabým rodinám. Lidé je najdou v Klubu národnostních
menšin na třídě Budovatelů, jedna pracovnice se přemístila k nové služebně
městské policie do ulice Františka Malíka. Jak potvrdil zpravodajce Evě Holé
náměstek mosteckého primátora Jiří Kurcin, s prací terénních pracovníků se v
Mostě počítá i do budoucna.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
„O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 1. února je u konce. Ale
naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého
rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií.
Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Jaroslav Sezemský a
Jan Mišurec.
Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen
andro O Roma vakeren. Adi giľi bičavas predalo Jan Mata Vinařicende.. Ada
šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen . Ačhen
Devleha.
|