Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
04-01-2008
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Opět po týdnu se setkáváme u pravidelného pořadu „O Roma vakeren“ čili
Romové hovoří“. V našem prvním O Roma vakeren v roce 2008 se společně
ohlédneme za uplynulým rokem. Vydáme se například do brněnského občanského
sdružení Drom a do ostravské Vesničky soužití.
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben „O Roma vakeren“!
Tolik namátkou programová nabídka a teď už vám nerušený poslech přejí
Jaroslav Sezemský a Anna Poláková.
=[ Reportáž ]=
Občanské sdružení Z§vůle práva pomáhá v sociálně vyloučených romských lokalitách
Češi by podle novoročního projevu prezidenta Václava Klause neměli zapomínat
ani na potřebu řešit problémy rodin s dětmi, zdravotně postižených, sociálně
znevýhodněných nebo romské populace. I samotní Romové si uvědomují svoji
situaci ve společnosti a snaží se najít řešení, jako třeba vystudovaná
politoložka a romistka Edita Stejskalová z občanského sdružení Z§vůle práva.
„Naše občanské sdružení Z§vůle práva bylo registrováno v říjnu 2006, takže
jsme poměrně mladá organizace, ale i já i Kateřina máme dlouholeté
zkušenosti s prací se sociálně vyloučenými lidmi a převážně romského etnika.
To znamená, že bychom chtěli vyhledávat v terénu za pomoci neziskových
organizací a monitoringu médií případy, o kterých my budeme přesvědčeni, že
tam dochází k diskriminaci na základě etnické příslušnosti, protože naší
cílovou skupinou jsou převážně Romové. Vybrali jsme si dvě oblasti, které my
považujeme za zásadní, které celkově situaci Romů žití v České republice
zhoršují.“
Máme 80 000 lidí v ghettech. Jak Vy jste sledovala tu situaci?
„Tak já ji sleduji systematicky a velice dlouho. Já si myslím, že ta situace
Romů ve smyslu i integrace Romů do společnosti a v přístupu ke společenským
zdrojům, ať už Romů co by produktovatelů tady těch společenských zdrojů nebo
naopak ti, kteří je budou odebírat, se spíš bude zhoršovat, protože ten
fenomén ghettoizace stále postupuje a stále více Romů je v něm odkázáno žít.
Už tam vyrůstají nové generace, které jiný způsob ani jiný systém ani
neznají, nemají žádný kontakt s majoritní společností, takže si myslím, že
se to bude jen zhoršovat. Ale to, co je na tom velice nebezpečné celkově pro
společnost, je, že tato ghetta nebo tyto lokality mají vlastní pravidla,
které jsou mimo majoritní společenský hodnotový proud. Ti lidé přemýšlejí
úplně jiným způsobem než lidé, kteří žijí jinde, protože oni v tom systému
musí přežít. Takže odpověď je, že se to bude stále zhoršovat a musí se to
řešit.“
Řada organizací na tento problém poukazuje už řadu let. Myslíte si, že
tento trend byl cílený?
„Když se vrátíme zpátky do minulosti, tak je možné vysledovat tendence české
společnosti romské občany oddělit. Jako příklad obrovského porušení
občanských a lidských práv považuji způsob, jakým se nabývalo a pozbývalo
české státní občanství po rozpadu Československa. To skutečně tehdy
největším dílem padlo na Romy. Tehdejší politici dokonce tvrdili, že s tímto
počítali, takže věděli o tom, co znamená nemít občanství, jakési
bezdomovectví. A lidé, kteří se tady narodili, pracovali, tady měli vazby,
tady to považovali za svou zemi, svou vlast, se najednou stali cizinci ve
vlastní zemi a to mělo obrovský dopad na jejich možnosti. Důsledky tohoto
činu se projevují až dodnes, stačí aby jeden člen ze společně posuzované
domácnosti nesplňoval podmínku českého státního občanství a okamžitě se
dávky odebírají celé rodině. Některé akce Českého státu byly řízeny na
romské etnikum, dalším znakem je postupný vznik sociálně vyloučených
lokalit, které jsou etnicky homogenní, kde opět z 90 procent žijí Romové.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Situace Romů v oblasti diskriminace a porušování práv se vloni zhoršila
V minulém roce se situace Romů v oblasti diskriminace a porušování práv
sociálně vyloučených skupin zhoršila. Je o tom přesvědčena také právnička
občanského sdružení Z§vůle práva Kateřina Hrubá.
„My jsme se za poslední rok věnovali této problematice na mnoha frontách.
Snažíme se nalézt tu naši roli, ve které můžeme nejvíce a nejefektivněji
nabídnout naše síly a naši odbornost. Rozdělujeme to do několika oblastí.
První z nich je vzdělávání – podnikli jsme mnoho vzdělávacích seminářů jak
pro terénní sociální pracovníky tak pro uchazeče o tuto pozici, pro studenty
středních škol a to jak v problematice diskriminace, o tom, jak se lze
diskriminaci bránit, jak ji poznat, jak postupovat. Dále v problematice
ochrany práv nezletilých dětí v ČR a také jsme se začali hodně intenzivně
zabývat právě problematikou zadlužování. Další sférou, které se věnujeme je
analytická činnost této oblasti. Například na objednávku Ministerstva vnitra
ČR jsme vypracovali podrobnou analýzu, která se zaměřuje právě na fenomén
destruktivního zadlužování sociálně vyloučených u finančních institucí.
Jedním z poselství této analýzy je nejen ukázat, že právní řešení existuje,
ale i to, jak intenzivně je to potřeba řešit, že to je třeba problém těch
lidí, kteří jsou nějakým způsobem neopatrní, sami se do toho dostávají. Je
to naprosto zcestný pohled, protože jednak jde o nelegální postupy a jednak
je to potom problém celé společnosti a není to takhle bohužel vnímáno. Už
jenom ten aspekt, že pokud se lidé dostanou do cyklu celoživotního
zadlužování, jsou jim exekučně odebírány sociální dávky, jsou to prostředky,
které jdou ze státního rozpočtu, jdou jinak a ne tam, kde jsou určeny na
potřeby potřebných rodin a jejich dětí, ale do zisku komerčních institucí.
Takže se snažíme nabízet i tady zatím netradiční pohledy, aby si každý
uvědomil, že se ho to zprostředkovaně týká.“
Myslíte si, že ty společnosti se cíleně zaměřují na lidi, kteří žijí ve
vyloučených lokalitách?
„Já jsem o tom přesvědčená, já jsem se tím zabývala hodně do hloubky, takže
vím, že v Evropě už existuje tzv. Evropská koalice pro zodpovědné úvěrování.
Je to aktivita, do které je zapojeno několik zemí a nejen z Evropy, ale i
Spojené státy, Japonsko a vlastně ten fenomén tzv. predátorského úvěrování,
zaměřené na vyloučené skupiny, už je známý a intenzivně se s ním pracuje. Co
se týče toho cíleného zaměření, tak v médiích jsem se setkala s výroky
bývalých zaměstnanců těchto institucí, kteří se nepokrytě vyjadřují k tomu,
že opravdu byli úkolováni, aby se zaměřovali i vyloženě na romské rodiny,
protože samozřejmě ty finanční instituce vědí, proč to dělají, a že se jim
to vyplatí a v tomto podnikatelském uvažování nijak nezohledňují ty dopady,
které to na životy těch lidí má.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
S Fedorem Gálem o sociálně vyloučených lokalitách
Za posledních deset let se situace Romů zhoršila natolik, že jich dnes žije
ve vyloučených lokalitách na 80 000. Jak hodnotí jejich situaci sociolog
Fedor Gál?
„Ghetto, kde žijí vyloučení lidé, to znamená ghetto, které si člověk sám
nevybral. Existují i ghetta pro bohaté, ale ghetta, o kterých mluvíme, jsou
zavřené dveře ven. Když tam jednou člověk přijde, je to samostatný svět,
svět s úplnou nezaměstnaností, svět bez škol, svět bez lékařů, svět bez
komunikace, svět pro sebe. A v takovém světě děti vidí, že rodiče nedělají,
vnoučata vidí, že ani staří rodiče ani rodiče nedělají. Vidí, že den se
tráví posedáváním, poleháváním.“
Nemá to vliv na lidi, kteří tam žijí, že jsou takzvaně vymknuti z
reality?
„Pro ně je realita to, co kolem sebe vidí. Realita je alkohol, realita jsou
drogy, realita jsou nízké hygienické standardy, reality je plná
nezaměstnanost, realita je analfabetismus. Toto je prostředí, kde skutečně
není cesta ven.“
A existuje něco, co by pomohlo té cestě ven?
„Samozřejmě, že existuje, ale nejsou rychlá a krátká řešení. Není pravdou,
že materiální bída je základní pilíř, na kterém existují ghetta. Oni jsou na
dně také duchovně, jsou to lidé, kteří ztratili víru, jsou to lidé, kteří
ztratili spiritualitu, duchovní rozměr, jsou to lidé, kteří ztratili naději.
A častokrát nemají ani pozitivní hodnoty. Jejich hlavní problém není to, že
nemají na chleba, jejich hlavním problémem je to, že jejich duše strádají. Z
toho existuje jediná cesta, nakrmit jejich duše. Problém číslo dvě je
dokázat, aby dveře ven z ghetta nebyly zamčeny. Otevřít dveře z ghetta
znamená, že děti chodí do smíšené školy, že jezdí na normální prázdniny, na
tábory, kde jsou i jiné děti z jiného prostředí, a že tam přijde člověk,
který má ambici podnikat a zaměstnávat lidi, kteří žijí v ghettu. To je
práce pro nadšence a na dlouhou trať. U nás na to všichni kašlou.“
Můžou si za to samotní ti lidé? Nebo se na tom podílí i společnost?
„Hodit všechno na společnost je holý nesmysl a očekávat, že stát bude učitel
a farář a duchovní vůdce, je nesmysl. Můžou za to lidé, kteří své děti
hodily do ghettoidního prostředí a ponechali ho v něm. Můžou za to rodiče
těchto dětí a staří rodiče těchto dětí. Může za to i majoritní společnost,
která si myslí, že když odklidí problémovou populaci do ghett, tak přestane
existovat, je to naše společná odpovědnost, ale já osobně si myslím, že
největší odpovědnost je zkrátka odpovědnost rodičů za děti.“
Často se říká, že ti lidé mnohdy nechtějí z těch ghett vyjít, protože už
si zvykli na tu společnost, vzájemně si pomáhají a vůbec si nedokáží
představit, jak by uspěli, když by byli včleněni do normální společnosti.
„Oni především nevědí, co je normální společnost, a že je zapotřebí, aby
měli šanci to zkusit, kdyby to zkusili, tak by pak mohli oni sami
rozhodnout. To, co bychom měli dělat, je otevírat dveře z ghetta ven.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Slovenská policie obvinila další dva české občany z podpory a propagace
hnutí směřujících k potlačení základních práv a svobod. Oba muže zadrželi po
novoročním útoku extrémistů na skupinu Romů v Krupině na středním Slovensku.
Nejsou obviněni z přímé účasti na napadení, ale veřejně nosili prsteny s
nacistickými symboly.
Agentura proti sociálnímu vyloučení, která má na popud vlády od ledna ve
12-ti českých a moravských městech pomáhat Romům, vznikne na jihu Moravy
později. V Brně a Břeclavi začne působit patrně nejdříve v březnu. Ve
městech nebude mít své sídlo, ale nejspíš jen kancelář, kam bude několikrát
v týdnu dojíždět člověk z moravské centrální agentury. Ta má vzniknout v
Olomouckém nebo Moravskoslezském kraji.
Zvýšit šanci mladých lidí zaměstnat se po odchodu z dětského domova nebo
sociálně málo podnětného prostředí je cílem projektu doplňkového vzdělávání
mladých, který rozběhla banskobystrická Komunitní nadace zdravé město ve
spolupráci s občanským sdružením Úsměv jako dar. Skupina mladých lidí se
bude vzdělávat 10 měsíců, ukončení a vyhodnocení projektu je naplánováno na
listopad letošního roku.
O účast v mezinárodním finále pěvecké soutěže Evropské vysílací unie
nazvané Eurovision Song Contest, které se letos uskuteční v Bělehradě, bude
bojovat také deset českých kapel a interpretů. Stejně jako loni nebude mezi
účastníky domácího kola chybět skupina Gipsy.cz.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Romové a problémy s bydlením
Celé dnešní vysílání je zaměřeno na neutěšenou situaci romské populace u
nás. Často se zmiňuje otázka bydlení a vystěhovávání Romů. O názor jsme
požádali ministryni Džamilu Stehlíkovou.
„Co se týče práva na bydlení nebo problémů s vystěhováním, si myslím, že
jsou to opravdu velmi nešťastné příklady, pokud mluvíme o tom, že někdo
někoho vystěhoval dejme tomu mimo obec nebo na území jiného kraje. Pokud
mluvíme o vzniku ghett, je to bohužel proces, který má více příčin. Vznikl
po listopadu 1989, kdy víceméně částečně živelně a částečně vlivem
nepromyšlené bytové politiky jednotlivých obcí docházelo ke kumulaci
obyvatel jednoho etnika, například romského, v uzavřené komunitě. Já těch
komunit navštívila opravdu na desítky a mohu říci, že je tam ještě další
problém. Ta komunita se drží pohromadě a někdy se i brání tomu, aby se
nějakým způsobem rozvíjela, aby ti nejlepší byli vytrhávání ven. Každý tam
chce zůstat, protože opora toho okolí je velice důležitá. Proto našim úkolem
je zvýšit kvalitu života v těchto komunitách, aby se ta komunita zapojila do
aktivit obce, aby tam byla kvalitní infrastruktura, aby tam mohla jezdit
kola, a aby to nebylo zdrojem problémů a negativních jevů, ale naopak
vyjádřením toho pozitivního, co v romské komunitě je, což je soudružnost a
vzájemná pomoc.“
Nebylo by řešením třeba sociální bydlení pro ně?
„Sociální bydlení je součástí programového prohlášení vlády, je to na rok
2009, protože je zapotřebí změnit legislativu. V současné době zákon o
obcích velice vágně definuje povinnosti obce vůči občanům a v podstatě je
zapotřebí definovat dvě věci, kdo má nárok na sociální bydlení, tento nárok
nemá každý, ale jaká jsou tedy kritéria pro to získat sociální bydlení. To
zaprvé. A za druhé musíme definovat povinnost, kdo má toto sociální bydlení
poskytnout. Jakmile budou právní nástroje, tak nebude problém tyto situace
řešit. Nyní, když tato definice není, tak právě může docházet i k takovýmto
vystěhováním a my to pak řešíme. Je to porušení lidských práv? Není?
Pravděpodobně ano, ale velice špatně se dokazuje porušení zákona, když to
není zakotveno ani v antidiskriminačním zákoně ani v zákoně o sociálním
bydlení, takže proto tento smutný příklad odhaluje to, co my politici musíme
udělat pro to, abychom tento stav napravili.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V ostravské Vesničce soužití už několik let funguje projekt sociálního bydlení
Jak nám řekla ministryně Stehlíková, součástí programového prohlášení vlády
bude od roku 2009 sociální bydlení. Tyto projekty však už několik let
fungují v několika městech. Například v ostravské Vesničce soužití, kam se
vypravila kolegyně Silvie Mikulcová.
Najít Vesničku soužití ve Slezské Ostravě vůbec není jednoduché. Pokud
nevíte, kam jedete, zabloudíte. Třicítku rodinných domků doslova obklopují
průmyslové areály, proto máte pocit, že se rázem ocitáte v jiném světě.
Ještě před lety ale magistrátní pozemek zel prázdnotou. Jak to všechno
začalo, popisuje vedoucí Vesničky soužití, Miloslav Hodeček.
„Je to nápad Kumara Vishwanathana, který bydlel asi s třiceti (nevím přesně)
rodinami v provizorní ubytovně až do roku 2002. Pro tyto lidi se po celou
dobu nenašlo bydlení, takže v roce 2000 se začala stavět Vesnička soužití už
za partnerství Diecézní charity ostravsko-opavské.“
Vesnička soužití přišla na více než 66 milionů korun. Pomohla dotace z
Ministerstva pro místní rozvoj na výstavbu nájemního bydlení, která byla do
té doby určená jen pro obce. Další peníze šly z jiných resortů, přispěla
Ostrava-kraj i různé nadace. Co je důležité, Vesnička soužití je střediskem
ostravsko-opavské diecézní charity, která tam provozuje i komunitní centrum.
Soustředí se hlavně na děti, pomáhá se školou, a organizuje řadu odpoledních
kroužků.
Klára Adamová: „Mám nejradši vaření.“
„Já se jmenuju Simona Balešová a mám ráda tancování.“
„Já se jmenuju Dominik Kořínek a mám rád tancování.“
„Já se jmenuju Dominik Chromý a mám nejradši rap.“
„Já se jmenuju Kořínková a z kroužků mám nejradši diskotéku, pak keramiku a
kreslení.“
Vedoucí ostravské Vesničky soužití Miloslav Hodeček upřesňuje, že pomáhají
také dospělým. Třeba s tím, jak správně hospodařit. Když se rodiny před 5
lety stěhovaly, téměř všechny měly dluhy. Teď má problémy jen třetina.
„Z té třetiny možná polovina má ještě vážnější problémy finanční. Základní
výhodou, kterou vidím v tom, že my jsme zároveň majiteli toho bydlení a
zároveň provozujeme ty sociální služby tady, spočívá v tom, že když lidé
přestanou platit nájem, my okamžitě vidíme, že v té rodině se děje nějaký
problém a můžeme s ní začít pracovat.“
Přesto musely za 5 let fungování ostravskou Vesničku soužití opustit 4
rodiny, dodává Hodeček.
„Poslední rodina byla například taková: začali mít obrovské problémy s
elektřinou, s plynem, samozřejmě potom i s nájemným. Bylo to dáno tím, že
manžel začal žít nějak nezodpovědně. Snažili jsme se to vyřešit už kvůli
dětem, ale nepodařilo se nám to a ta rodina se poskládala. Banka jim
poskytla půjčku na ty dluhy a oni byli schopni tu půjčku zase nějakým
způsobem rozfofrovat.“
Bydlení ve vesničce rozhodně není levnou záležitostí. Samotný nájem stojí
bezmála 2000 Kč, na 3000 přijde vytápění a na další peníze pak zálohy za
vodu a elektřinu. Přidáte-li splátku případné komerční půjčky, je jasné, že
lidé bez zaměstnání mají problém vyjít se svými sociálními dávkami.
Ostravská Vesnička soužití je úspěšná právě proto, že tam působí Charita. Ta
dala šanci i Kateřině Morissiové se svým manželem, dvěma dětmi a tchýní,
která obývá dům číslo 3. Ve vesničce i pracuje - vede odpolední kroužek pro
děti.
„Dodělávám si střední školu.“
Jakou?
„Sociální. Ta motivace tady určitě byla. Díky práci, díky pracovní
příležitosti, díky lidem, kteří tu pracují, a tak mě motivovali k tomu
vzdělání.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Ohlédnutí za činností občanského sdružení Český západ v roce 2007
Hodně věcí se událo v loňském roce také v občanském sdružení Český západ,
které pracuje s romskou komunitou v Dobré Vodě u Toužimi. Koncem prosince
natáčela Jana Šustová s tiskovou mluvčí Českého západu Evou Haunerovou.
Stojíme před koncem roku 2007. Když se za ním ohlédnete, co se podařilo
tady v Dobré vodě díky sdružení Český západ udělat za důležité věci?
„Tak věcí bylo určitě spousta, jsou to mnohdy takové malé drobnosti, ale
které jsou tady pro lidi z komunity hodně důležité. Jako úplně nejčerstvější
věc je, že se nám podařilo svépomocí vybudovat novou autobusovou zastávku,
kde děti mohou čekat ráno na autobus, když jedou do školy. Na její stavbě se
podílely zaměstnanci Českého západ, lidi, které zaměstnáváme na veřejně
prospěšné práce. Bylo nutné udělat podlahu a potom samotný ten přístřešek.
Potom se v Dobré vodě podařilo vybudovat parkoviště, kde mohou před bytovkou
parkovat lidi své vozy, a je to nějaký prostor, který má trošku zkultivovat
místo mezi sídlem Českého západu a samotným panelovým domem.“
Vaší zásluhou se také v Dobré Vodě začal třídit odpad.
„Další důležitá věc je, že se nám konečně podařilo získat kontejnery na
plasty, který tady v Dobré vodě chyběl. Teď je naším velkým úkolem naučit
děti, jak se třídí odpad. Takže při různých dětských programech, které mají
ve své klubovně, se už učí jaký košík jsou plasty, jaký košík je pro papír a
jaký pro zbylý odpad.“
Potom tady byla taková akce, díky níž rozkvetla okna. Co to bylo?
„To byla moc hezká akce, kdy jsme vyhlásili soutěž o nejkrásnější rozkvetlé
okno v Dobré vodě. Z panelového domu se kromě jedné domácnosti zapojily
všechny byty a všechna okna na panelovém domě kromě jediných dvou rozkvetla
krásnou květinovou výzdobou. Potom bylo velice těžké vybírat to nejhezčí
okno. Takže místo 3 cen, které jsme plánovali, jsme rozdali asi 7 cen, kde
byly i ceny útěchy pro ta okna, která byla také krásná, ale nemohl to získat
každý.“
Také rozvíjíte sousedské vztahy. Jakým způsobem?
„Letos jsme se vůbec poprvé zapojili do Mezinárodního svátku sousedů, kdy
jsme všechny obyvatele Dobré vody pozvali k přátelskému posezení u ohně. A
vlastně jsme chtěli slavit to, že ti lidé tu spolu bydlí a rozvíjet jejich
dobré sousedské vztahy. A tak jsme pozvali lidi, aby si přinesli fotografie,
jak to tady v Dobré vodě vypadalo dřív, a připravili jsme si vědomostní kvíz
o Dobré vodě a o Toužimi. Lidé se rozdělili do dvou týmů, a soutěžili, kdo
bude vědět víc o místě, kde bydlí. Myslím, že celý ten den se moc povedl.
Celé to bylo zakončené opékáním buřtů, které myslím, nadchlo zvláště děti.
Bylo to moc pěkné.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
„O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 4. ledna je u konce. Ale
naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého
rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií.
Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Jaroslav Sezemský a
Anna Poláková. Mějte se pěkně.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro
O Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende. Romale but bacht
te sasťipen. Ačhen Devleha.
Mějte se moc pěkně, klidný víkend.
|