Vyhledávání
7.6.2023
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28-12-2007
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben „O Roma vakeren“!

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo amenca džana Prahate andro studio Citadela, kaj dikľam bajišagos palo romano dživipen. Tiž amenca džana andro jekhetaniben pro Karlovarsko, kaj keren lačhi buťi predalo Roma.

Nejdříve se společně vydáme do pražského studia Citadela na předpremiéru inscenace Cikánská suita – sociální performance. Také vám řekneme o práci sdružení Český západ, které působí na Karlovarsku. Tolik namátkou programová nabídka a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jan Mišurec.


=[ Reportáž ]=
Nová sociální performance Cikánská suita
V závěru roku se společně ohlédneme za jednou zajímavou akcí, na kterou jsme se vydali po pozvání našeho kolegy Richarda Samka a byly jsme mile překvapeny. V pražském Studiu Citadela byla předpremiéra inscenace Cikánská suita – sociální performance v režii Ivany Hessové.

„Já jsem chtěla spojit dva světy, dvě etnika, která žijí na stejném území. A hlavně jsem chtěla pro sebe i pro diváky ukázat, kdo je etnikum, které s námi tady žije a to jsou Romové, protože mě hrozně zajímají. Jejich muzika se mi strašně líbí a chytá mě za srdce. Já vím, že se opírám o svého praotce Čecha, a vždycky jsem chtěla vědět, o co se opírá Rom, který tady žije. Jakou má svou identitu, kdo vlastně je, ale kdo jsem taky já s ním. A právě toto spojení jsem chtěla ukázat divákům. Všechny aspekty, které jsme tady spolu prožili - od příchodu z Indie až do Evropy. Chtěla jsme, aby diváci dostali nějaké vzdělání přes to, co oběma etnikům je blízké i vzdálené.“

Byl tam i holocaust Romů za války a končí to útoky na Romy.

„Já jsem zkrátka nechtěla končit happyendem jako každý americký film, protože si myslím, že život je takový, že je pořád mezi námi skrytý rasismus, pořád, i když lidé o sobě tvrdí, že nejsou rasisté, tak je slyším říkat větu: ‘Je špinavej jako cikán‘. Takže ani já jsem nechtěla končit happyendem, že jsme na svatbě a tam tančíme a všichni jsme v pohodě, protože to tak prostě není, ten všední život nám ukazuje, že to tak není.“

Ten nápad vznikl kde a kdy?

„Já tančím indický tanec Katakh a ten tanec spojuji s různými etniky a Romové jsou etnikum, které je mi nejbližší, protože žijí vedle mě a já vždycky, když s někým pracuji, tak chci poznat jeho historii. Takže já jsem divadelně a tanečně zachytila všechny momenty indické kultury, bílé kultury, romské kultury, chtěla jsem to spojit v jeden celek, kterému by divák rozuměl, kde by plakal a zároveň se smál, prožil by vášeň, smutek radost. Je tam hudba, tanec, slovo, všechny aspekty, které máte v divadle.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
11.04.2013Tanečně-divadelní inscenace Cikánská suita je inspirována dějinami RomůO Roma Vakeren
30.11.2010Tanečně divadelní projekt Cikánská suita v Divadle KampaZprávy ze života Romů
17.10.2008Strašnické divadlo uvádí taneční inscenaci „Cikánská suita“O Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Co si myslí o inscenaci Cikánská suita herci
V pražském studiu Citadela inscenaci Cikánská suita – sociální performance si zahrál Marek Balogh, který vystudoval Státní konzervatoř v Košicích a AMU v Bratislavě. Dnes žije v Praze.

Přeci jenom jste hudebník a vystoupil jste tady. Co to pro Vás znamená? Je to těžké téma - vše čím Romové prošli, je tam vidět holocaust, současná doba, napadání, zmiňování se o vzniku Národní gardy. Co to pro Vás znamená a jaké je to pro Vás poselství?

„Je to určitě velké posílení identity.“

Jak jste to cítil, když za Vámi přišli a řekli, že byste tu mohl vystupovat a viděl jste to? My třeba, když jsme to vystoupení viděli, tak ve mně se prostě svíralo srdce, protože i přesto všechno, že tím procházíme a víme o tom, tak když to vidíme, tak je to hrozně těžká situace. Co to bylo pro Vás, když jste to začali zkoušet? Jak jste to vnímal?

„Nejdříve, když jsem dostal pozvání, jsem úplně nevěděl, jak to bude vypadat. Věděl jsem, že půjde o inscenaci, nevěděl jsem jakou, kterým tématem se bude zabývat. Nejprve mě zajímala hudba, pak choreografie a když jsem zjistil, o co jde, tak je nutné říci, že každého Roma se minulost týká ještě dnes, protože 50 let není tak daleká doba, aby se nemohla ještě vrátit a zopakovat a to ještě v horším.“

Odkud Vy pocházíte?

„Pocházím ze středního Slovenska, z městečka Lučenec na jihu položeného, je to dvacet kilometrů od maďarských hranic a města Salgótarján. Je dost známo tím, že zde působil světoznámý skladatel Franz Lehár.“

Říká Marek Balogh. V inscenaci si zahráli i manželé Angelika a Richard Samkovi.

Richard: „Myslím si, že Ivaně Hessové a Janu Ačovi Slepčíkovi se podařila jedna věc: skloubit romství. Kde je jednak historie Romů – kočování, holocaust, bída, ale i láska, svatba, štěstí a radost s takovými dávnými kořeny, jako je Indie. A Ivaně a Ačovi se podařilo toto skloubit dohromady a myslím si, že je to velké poselství, protože je to jedno z prvních představení, kde se snaží opravdu říct, kdo jsou Romové, kde je jejich podstata a kde je ta historie.“

Angelika: „Tak pro mě ten indický a romský tanec znamená hodně, protože se mi líbí a oba jsou vlastně naše národní. A bylo to strašně zvláštní tím, že jsme oba spojili dohromady - i ten indický i ten romský a je vidět, že ten tanec má něco společného, že opravdu pocházíme z Indie.“

Byly tam různé scény o tom, jak Romové kočovali, o tom jak prošli holocaust, nakonec se hovořilo i o tom, kolik lidí i v dnešní době zemřelo kvůli tomu, že jsou jiní a zaznělo tam i to, že vzniká jakási Národní garda. Jak Vy to cítíte? Jste žena, jednou jistě budete i matka. Žijeme v té společnosti, prošli jsme tou historií. Jak to cítíte?

Angelika: „No já si myslím, že díky tomu příběhu, díky tomu, jak je udělaný a jak je vymyšlený, hodně lidí pochopí, že na tom světě by to nemělo být tak, jak to je, že se lidé nenávidí a proti sobě bojují. Ten příběh je zajímavý tím, že se ti lidé spojí a do budoucna by to pro hodně lidí mohlo dát takovou vizi, že by se dalo žít pohromadě a nemusely by být žádné války, skinheadi a tak.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
11.04.2013Tanečně-divadelní inscenace Cikánská suita je inspirována dějinami RomůO Roma Vakeren
30.11.2010Tanečně divadelní projekt Cikánská suita v Divadle KampaZprávy ze života Romů
17.10.2008Strašnické divadlo uvádí taneční inscenaci „Cikánská suita“O Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Předpremiéru inscenace Cikánská suita navštívila řada významných osobností
Do pražského studia Citadela se na předpremiéru inscenace Cikánská suita – sociální performance vypravila i řada osobností mezi nimi i Milena Černá z Výboru dobré vůle nadace Olgy Havlové.

„Já jsem nadšená, protože pro mne jsou taková představení jako nabíječka. Je tam úžasně mnoho energie, překrásná muzika, pohybové vyjádření. Indický tanec, který bych zde dnes večer vůbec nečekala, ale ty dívky tančily, jako kdyby vystoupily samy ze sebe a byly Indií. Já jsem velmi nadšená tím, věřím, že je to jenom část velkého představení a přeji mu velký úspěch.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
11.04.2013Tanečně-divadelní inscenace Cikánská suita je inspirována dějinami RomůO Roma Vakeren
30.11.2010Tanečně divadelní projekt Cikánská suita v Divadle KampaZprávy ze života Romů
17.10.2008Strašnické divadlo uvádí taneční inscenaci „Cikánská suita“O Roma Vakeren

=[ Zprávy ]=

S řešením problematické situace Romů v roudnické Masarykově ulici pomůže Džamila Stehlíková a jí zřízená Agentura pro odstraňování sociálního vyloučení v rámci pilotního projektu na odstranění romských ghett. Roudnice byla vybrána vzhledem k početné komunitě olašských Romů, která je pro svoje specifika pro tento projekt zajímavá, uvedl tiskový mluvčí roudnické radnice.

Břeclavský zastupitel Tomáš Nepraš za svoje výroky, že Romové jsou černá lůza a další, které Nepraš vyslovil v červenci v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz, nebude potrestán. Nebyly zjištěny takové skutečnosti , které by zakládaly podnět ke stíhání, řekl Milan Janůvka z policejního ředitelství v Břeclavi a dodal, že se nepodařilo hodnověrně doložit, že by Nepraš urážel Romy. Zástupkyně Forstová si nyní po upozornění Aktuálně.cz nechala poslat policejní spis a doporučila znovu prověřit všechny okolnosti případu.

Čechy letos v politice nejvíce zklamal předseda křesťanských demokratů Jiří Čunek. Může za to jeho charakter. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median pro MF Dnes. Vítězem v kategorii Zklamání roku 2007 ho prohlásila téměř třetina dotazovaných.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Sdružení Český západ změnilo romské ghetto v českém zapadákově
"Romské ghetto v českém zapadákově" - asi tak by se ještě před pár lety dala nazvat romská komunita ve vesničce Dobrá Voda u Toužimi. Romové zde žili v chátrajícím panelovém domě a téměř všichni byli nezaměstnaní. Ale že i z takovéto lokality se dá udělat pěkné místo k bydlení, to za několik let své činnosti v Dobré Vodě dokázalo občanské sdružení Český západ. Panelový dům se postupně opravuje, Romové zvelebují veřejné prostranství a mnozí z nich získali zaměstnání. A kolik lidí celkově v Dobré Vodě žije a kolik z nich je Romů, na to se Jana Šustová zeptala magistry Lenky Kuřátkové z občanského sdružení Český západ.

Panelový dům v Dobré Vodě u Toužimi „V Dobré Vodě je asi kolem devadesáti, necelá stovka, obyvatel a z toho převážnou část tvoří právě romské rodiny, které bydlí v panelovém domě. Pak je tam asi deset obyvatel, kteří tam bydlí trvale v takových domcích a pak je tam pár domků, které jsou většinou prázdné. Jsou to domky lidí, kteří tam jezdí třeba na chalupu, na chatu, zkrátka příležitostně. A co se týká dětí, to zhruba romských obyvatel i s dětmi je dohromady tak přes osmdesát a děti jsou tak polovička, takže je tam přes 40 dětí.“

Samozřejmě velmi důležitá je zaměstnanost lidí. Jak na tom byli a jsou obyvatelé Dobré Vody nám řekne Mgr. Eva Haunerová, tisková mluvčí občanského sdružení Český Západ.

„Před příchodem Českého Západu byla v Dobré Vodě téměř stoprocentní nezaměstnanost, pracovalo tady pouze několik lidí. To bylo dáno stavem po revoluci, kdy mnoho lidí bylo propuštěno. A v dnešní době pracuje v Dobré Vodě už přes šedesát procent obyvatel. Pracují jednak v Českém Západě, který zaměstnává 11 Romů z Dobré Vody, 8 z nich pracuje na veřejně prospěšných pracích a tato místa byla vytvořena ve spolupráci s úřadem práce v Karlových Varech a další tři pracovníci pracují přímo v týmu o. s. Český Západ. Další lidé pracují například v Lesích ČR nebo na volném pracovním trhu.“

Potom tady máte krejčovskou dílnu, co všechno v ní vyrábíte a jak dlouho už tady existuje?

Ubrusy z produkce krejčovské dílny (Foto: www.cesky-zapad.cz) „Krejčovská dílna funguje víceméně od počátku Českého Západu. Všechny výrobky v dílně vyrábějí romské ženy přímo z Dobré Vody, které pro tuto práci získaly rekvalifikaci a dnes již v dílně pracují již pátým rokem. V současné době se v ní šijí hlavně lněné tašky, tašky z jutové tkaniny, šijeme ubrusy, prostírání, tuniky, kapsáře a to je asi všechno.“

Kde pak ty výrobky prodáváte? Jakým způsobem?

Výrobky krejčovské dílny „Výrobky z naší krejčovské dílny prodáváme jednak na našich příležitostných trzích v Karlovarském a Plzeňském kraji a potom máme i samostatný internetový obchůdek, který je k nalezení na našich webových stránkách na adrese www.cesky-zapad.cz, kde si lidé mohou naše výrobky objednat pomocí jednoduchého formuláře a ty jim pak přijdou domů.“

Máte také nějaké studenty? Našli jste někoho z romské komunity, třeba i ze starších lidí, kteří si nějakým způsobem doplňují vzdělání?

„Dva naši zaměstnanci, Anna a Tomáš, se rozhodli si doplnit vzdělání a nyní už druhým rokem studují na Evangelické akademii v Praze dálkové studium, a pak ještě máme studentku v Sokolově, která začala letos prvním rokem studovat.“

A co se týče vzdělávacích aktivit, určitě jich tu máte také hodně, co konkrétně?

Kurz práce s počítačem (Foto: www.cesky-zapad.cz) „Vzdělávání je naší velkou prioritou, kdy se vlastně snažíme reagovat na potřeby lidí z místní komunity. Máme tady kurz českého jazyka, který se hodí studentům, kteří si dodělávají středoškolské vzdělání a mají problémy třeba s českým jazykem, ale zájemci jsou i ze zbytku komunity. Máme tady kurz anglického jazyka, ten je určen pro děti i pro dospělé. Pořádáme kurzy pracovně právního povědomí, aby lidé věděli, co po nich může chtít zaměstnavatel nebo naopak znali svá práva v práci. Máme kurz základů práce na počítači, protože dnes již v zaměstnání zaměstnavatelé tyto znalosti a dovednosti vyžadují, takže se snažíme pracovat i v této oblasti. A potom tady máme mnoho dalších aktivit, které většinou vznikají na základě konkrétních potřeb nebo žádostí komunity, jako třeba kurz komunikativních dovedností apod.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
15.08.2015Jana Siváková: Je už taková motivace, že si člověk navykne ráno vstávat, jít do práce – i ten rok přispějeO Roma Vakeren
11.07.2015Zrekonstruovaná budova Českého západu poskytne lepší zázemí pro sociální službyO Roma Vakeren
03.02.2014Český západ nabízí dětem a mládeži taneční kroužek i výlety za poznánímZprávy ze života Romů
17.01.2014Český západ dává práci lidem na Tepelsku a ToužimskuZprávy ze života Romů
16.01.2014Organizace Český západ změnila svoji právní formuZprávy ze života Romů
16.12.2013Český západ zve veřejnost na putování k živému Betlému v Dobré VoděZprávy ze života Romů
26.09.2013Šest žen se rekvalifikuje na šičku, čtyři z nich získají práciZprávy ze života Romů
30.08.2013Český západ zve veřejnost na besedu o rizicích podomního prodejeZprávy ze života Romů
11.07.2013Český západ spolu s partnery vydal metodiku komunitní práceZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Díky odpolednímu klub v Toužimi mohou děti z Dobré Vody smysluplně trávit čas
Děti z Dobré Vody chodí do školy do Toužimi, která je vzdálená 10 kilometrů. Avšak autobus mezi oběma lokalitami jezdí pouze 2x denně, a tak děti musí v Toužimi po skončení školy čekat na spoj, který jede až v půl čtvrté odpoledne. A tak pro ně sdružení Český západ založilo v Toužimi odpolední klub, aby tento čas měly kde smysluplně trávit. Dětem se v klubu věnuje magistra Lenka Kuřátková.

Odpolední klub v Toužimi Vy tady máte odpolední klub pro děti, které chodí do Toužimi do školy a po skončení výuky musí čekat na autobus, který jim jede až v půl čtvrté. Kolik sem tak chodí dětí?

„Ze začátku byl tento klub zřízen jen pro děti z Dobré Vody a ten počet byl kolem deseti až patnácti dětí. Někdy tu třeba zbyly jen čtyři děti, záleželo na tom, kolik jich ten den bylo ve škole a nebo třeba, jaké je počasí, protože když je hezky, tak radši běhají někde venku. A teď od září tohoto roku 2007 jsme nabídly našim dětem, že když budou chtít, tak si s sebou mohou přivézt kamarády ze školy, spolužáky kvůli tomu, aby ten klub nebyl uzavřený jen pro děti z Dobré Vody. A tak se někdy stane, že je tu třeba 17 dětí a to už je opravdu hodně. Oni jsou i věkově hodně rozmanité, protože sem chodí děti ze třetí třídy, nebo také z osmé nebo deváté třídy.“

Co tady je za program a jaké aktivity tu s dětmi děláte?

„Ten náš klub je, bych řekla, takové nízkoprahové zařízení, takže sem když ty děti přijdou, tak je to pro ně především místo, kde ten čas mohou trávit. Pak taky záleží na tom, jak ony samy se ten den cítí, takže někdy můžou přijít a jen si třeba lehnout na koberec a poslouchat nějaký písničky. Pak tady máme velmi oblíbenou věc a to jsou počítače. Máme tady pravidlo, že se po dvaceti minutách děti u počítače střídají. Oblíbená věc je taky někdy kreslení nebo nějaké výtvarné aktivity.“

Vy máte na nástěnce takový rozpis, jak se kupují svačiny. Co to znamená? Učíte ty děti tímto rozpisem něco?

Nástěnka s rozpisem nákupů svačin „Ty svačiny vznikly z toho, že některé děti nemají například zaplacené obědy ve škole a protože autobus domů jim jede až o půl čtvrté, tak mívaly často tyto děti hlad. Takže my jsme se rozhodli, že zkusíme udělat takový jednoduchý program svačin, takže ty děti se střídají, mají za úkol se nějak mezi sebou domluvit, co by mělo být ke svačině, většinou jsou to jednoduchá jídla, například chleba s máslem, chleba se salámem. Někdy, když se vyšetří peníze, tak je to třeba jogurt nebo nějaká sladká buchta. A ten, kdo jde na nákup, tak má za úkol spočítat si, kolik dětí je v klubu, takže trénujeme trochu násobilku. Ta svačina se musí vejít do nějakého finančního limitu, tak musí vypočítat částku, kterou by na tu svačinu měl dostat. A má za úkol naplánovat tu svačinu tak, aby se do té částky s tou svačinou vešel. No a potom to ještě píšeme většinou sem na nástěnku, aby se vědělo, kdo byl nakupovat včera, kdo předevčírem, pro kolik dětí a jestli se ušetřily penízky nebo jestli se ten limit nějak překročil.“

To financujete vy jako občanské sdružení Český západ?

„My získáváme peníze pomocí projektů, už když ty projekty píšeme, tak dodáváme, že žádáme jako jednu z položek nějakou finanční částku právě na ty svačiny, na ty potraviny.“

A jak dlouho už tento klub pro děti v Toužimi funguje?

„My jsme začínali v roce 2002, kdy tady byly převážně starší děti. Chtěli jsme vytvořit nějaké útočiště hlavně pro děti z druhého stupně, které už nemohly chodit třeba do družiny a musely čekat 2 hodiny na autobus, který jim jel do Dobré Vody. A ta prvotní myšlenka byla, vytvořit prostor, kde bude i nějaká prevence patologických jevů, jako je potulování se po ulici, vytváření nějakých part, kouření a podobně.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
15.08.2015Jana Siváková: Je už taková motivace, že si člověk navykne ráno vstávat, jít do práce – i ten rok přispějeO Roma Vakeren
11.07.2015Zrekonstruovaná budova Českého západu poskytne lepší zázemí pro sociální službyO Roma Vakeren
03.02.2014Český západ nabízí dětem a mládeži taneční kroužek i výlety za poznánímZprávy ze života Romů
17.01.2014Český západ dává práci lidem na Tepelsku a ToužimskuZprávy ze života Romů
16.01.2014Organizace Český západ změnila svoji právní formuZprávy ze života Romů
16.12.2013Český západ zve veřejnost na putování k živému Betlému v Dobré VoděZprávy ze života Romů
26.09.2013Šest žen se rekvalifikuje na šičku, čtyři z nich získají práciZprávy ze života Romů
30.08.2013Český západ zve veřejnost na besedu o rizicích podomního prodejeZprávy ze života Romů
11.07.2013Český západ spolu s partnery vydal metodiku komunitní práceZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Pracovníci sdružení Český západ nabízejí dětem program i o prázdninách a o víkendech
Nástěnka v odpoledním klubu pro děti v Toužimi je plná fotografií z různých výletů, aktivit a akcí v Dobré Vodě i mimo ni. Jana Šustová se zeptala Lenky Kuřátkové z občanského sdružení Český západ, zda a kdy s dětmi jezdí na výlety.

Foto: www.cesky-zapad.cz „Většinou to bývá o prázdninách, když není škola. Teď vlastně poslední větší výlet s dětmi byl během podzimních prázdnin v říjnu. S těmi staršími dětmi jsme byli v Plzni v muzeu, kde byla v tu dobu zajímavá výstava Dinosauři z Patagonie a s těmi menšími dětmi jsme jeli do bazénu do Mariánských lázní a pak ještě jedna skupinka menších dětí jela do zoologické zahrady.“

Jak tráví vlastně prázdniny děti z Dobré vody, jezdí někam nebo jsou spíš tady doma?

„Právě že jsou spíš doma. Někdy můžou třeba na pár dní i na pár týdnů zajet třeba za svou starší sestrou, která už má svou rodinu, takže to je taková větší prázdninová návštěva, ale jinak jsou většinou právě v Dobré Vodě. Moc se nikam nedostanou.“

Takže ty výlety, které organizujete, jsou možná takovým zpestřením prázdnin těch dětí, dá se to tak říct?

„To určitě a hlavně to jsou pro děti velké zážitky. Také často, když jsme někde byli ať už v Plzni nebo někde, tak když se tam pak vrátíme, tak ty děti si to tam pořád pamatují nebo když to vidí na fotce, tak to mají hodně v živé paměti. I všechny tyto akci, kdy jsme někde byli, si to hodně pamatují, je to pro ně určitě významné.“

A jak jsou důležité tyto výlety pro děti z klubu v Toužimi, na to jsem se zeptala přímo jich. Jako první jsem v odpoledním klubu oslovila Gabrielu Berkiovou z páté třídy.

Ty jsi přímo z Dobré Vody, jak často chodíš sem do klubu?

„Každý den když přijdu ze školy, tak sem hned jdu.“

Co tady tak ráda děláš za program?

„No, to co chceme třeba s holkama, nebo si pouštíme rádio.“

A máš tu hodně kamarádek?

„Jo, třeba tady je jedna.“

A co třeba děláš o prázdninách, jsi tady v Dobré Vodě nebo někam jezdíš?

„No, jezdíme buď k babičce nebo tady s Lenkou do Nečtin. Buď jsme dělali pletené košíky nebo tak něco.“

Další chlapci, které jsem v klubu zastihla, sami z Dobré Vody nepochází, ale přišli kvůli kamarádům z této vesnice.

Jak často sem chodíš do klubu?

„No každý den.“

A ty jsi z Dobré Vody?

„Ne, z Kozlova.“

A jak jsi našel ten klub tady? Kdo ti o něm řekl?

„Tady kámoši.“

A kámoši jsou odkud?

„Z Dobré Vody.“

A odkud je znáš? Taky ze školy?

„Jo.“

A ty jsi odkud, taky z Kozlova?

„Jo. A tady kvůli němu jsem našel klub.“

A co tady děláte?

„Hrajeme, co se dá.“

Taky jsem koukala, že jste měli nějaké soutěže s činkami, hráli jste taky?

„Jo.“

A jak ta soutěž probíhala? Musel člověk tu činku uzvednout víckrát?

„No, jednou rukou, pak druhou no a takhle to bylo.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
15.08.2015Jana Siváková: Je už taková motivace, že si člověk navykne ráno vstávat, jít do práce – i ten rok přispějeO Roma Vakeren
11.07.2015Zrekonstruovaná budova Českého západu poskytne lepší zázemí pro sociální službyO Roma Vakeren
03.02.2014Český západ nabízí dětem a mládeži taneční kroužek i výlety za poznánímZprávy ze života Romů
17.01.2014Český západ dává práci lidem na Tepelsku a ToužimskuZprávy ze života Romů
16.01.2014Organizace Český západ změnila svoji právní formuZprávy ze života Romů
16.12.2013Český západ zve veřejnost na putování k živému Betlému v Dobré VoděZprávy ze života Romů
26.09.2013Šest žen se rekvalifikuje na šičku, čtyři z nich získají práciZprávy ze života Romů
30.08.2013Český západ zve veřejnost na besedu o rizicích podomního prodejeZprávy ze života Romů
11.07.2013Český západ spolu s partnery vydal metodiku komunitní práceZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 28. prosince je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jan Mišurec.

Sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Romale vinčinas tumenge bachtalo Nevo berš, mangas tumenge the tumare fameľienge bacht, zor the saťipen u kaj tumenca savorenca teel o Del. Romale irinen ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně a přejeme Vám hodně štěstí a zdraví do Nového roku.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  Nová sociální performance Cikánská suita
Reportáž:  Co si myslí o inscenaci Cikánská suita herci
Reportáž:  Předpremiéru inscenace Cikánská suita navštívila řada významných osobností
Zprávy: 
Reportáž:  Sdružení Český západ změnilo romské ghetto v českém zapadákově
Reportáž:  Díky odpolednímu klub v Toužimi mohou děti z Dobré Vody smysluplně trávit čas
Reportáž:  Pracovníci sdružení Český západ nabízejí dětem program i o prázdninách a o víkendech

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2023
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz