Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben „O Roma vakeren“!

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo amenca džana Brnate andro jekhetaniben IQ Roma servis. Tiž tumenge phenaha palo sgejľipen, jak avle nipi, so baraven romane čhavore.

Nejdříve se společně vydáme do brněnského sdružení IQ Roma servis a dozvíte se o setkání rodičů, kteří adoptovali romské děti nebo je mají v pěstounské či hostitelské péči.

Tiž vakeraha pale buči, pheneha tumenge pale konferencia, savi ela pre aver kurko Prahate.

Ve druhé polovině O Roma vakeren vám například řekneme o agentuře, která je zaměřena na zaměstnávání postižených a o Literárním matiné, na kterém se četla romská díla. Tolik namátkou programová nabídka a teď už vám nerušený poslech přejí Jaroslav Sezemský a Jan Mišurec.

Brněnské občanské sdružení IQ Roma servis získalo ocenění na závěrečné konferenci Evropského roku rovných příležitostí v Lisabonu. Další informace připravil zpravodaj Radiožurnálu v Brně Bohumil Mazáč.

Myšlenku krému vytvořil tým občanského sdružení IQ Roma Servis jako součást projektu, ve kterém se Brno připojilo ke kampani Evropského roku rovných příležitostí pro všechny. Proč si sdružení vybralo právě tento projekt, o tom více Ivona Parčiová, zástupkyně sdružení.

„Chtěli jsme nějaký produkt, který by byl snadno distribuovatelný, aby se lidem zalíbil a vlastně podpořil tu myšlenku rozmanitosti. Proto nás napadl krém pro všechny barvy kůže.“

Vy ten krém máte tady s sebou, můžete ho popsat, jak se ten krém má vůbec použít?

„Je to krém na ruce, lidé se nemusí bát ho používat, je to opravdu normovaný krém, takže se nemůže stát, že by se někdo osypal, klidně se může použít na ruce. Je to bílá krabička s oranžovým pruhem, na níž jsou postavičky různého tvaru a velikosti, tak aby opravdu podpořil tu rozmanitost.“

Krém pro všechny barvy kůže začali distribuovat zástupci sdružení 16. listopadu v centru města v rámci antidiskriminační kampaně.

Předávání cen v Lisabonu (Ivona Parčiová je 2. zleva)

„Krému bylo vyrobeno celkem 3000 kusů, již proběhla tři kola distribuce, většina už je rozdána, nicméně pokud ještě někdo bude chtít tento krém získat, může se stavit v IQ Roma servisu v Hybešově 41 a obrátit se přímo na mě. Krém byl distribuovaný přímo v centru města Brna, do distribuce se zapojili praktikanti, dobrovolníci i samotní zaměstnanci IQ Roma servisu a klienti.“

„Krém byl přijat velmi dobře. Řekla bych, že opravdu většina již je rozdána, neboť se krém zalíbil a doufáme, že i po vypotřebování krému zůstane krabička jako dekorace doma.“

I poté, co sdružení všechny krémy rozdá, chce podle Ivony Parčiová sdružení v podobných aktivitách pokračovat.

„Chtěli bychom oslovit výrobce krému, aby vlastně pokračovali v té myšlence krémy pro všechny barvy pleti, takže doufáme, že i příští rok nebo v dalších letech se občané můžou setkat s podobnou myšlenkou nebo s pokračováním této myšlenky.“

Pražský magistrát chce zmapovat stav romské menšiny v hlavním městě. Podle oficiálních údajů se k romské národnosti v Praze hlásí 653 lidí, podle magistrátu jich v metropoli ale žije zhruba 24 tisíc. Sčítání Romů souvisí s programy hlavního města i s žádáním o dotace z Evropské unie. Cílem mapování je najít příčiny vyloučených romských lokalit v metropoli, snížit dlouhodobou nezaměstnanost Romů, vytvořit síť potenciálních zaměstnavatelů a zvýšit úroveň vzdělávání romských klientů.

Občanské poradny v Česku řešily letos v prvním pololetí 129 případů diskriminace. Nejvíce z nich se týkalo zaměstnání a pracovních vztahů. Občanské poradny či jejich kontaktní místa fungují ve více než pěti desítkách měst v celé republice. Nejvíce se s nerovným přístupem setkávají Romové, druhou velkou skupinu tvoří rodiče po rodičovské dovolené.

Úřad vlády vyhlašuje výběrové řízení na ředitele Odboru pro romské záležitosti – Agentury pro odstraňování sociálního vyloučení. Podmínkou je ukončené vysokoškolské vzdělání, znalost angličtiny na pracovní úrovni včetně aktivního použití, minimálně dvouleté působení v řídících funkcích, nejlépe ve veřejné správě nebo nevládním sektoru. Vítána je znalost implementace národních dotačních programů a evropských fondů, projektového řízení a osobní zkušenost s romskou problematikou. Nabídky s motivačním dopisem a strukturovaným životopisem posílejte do 5. prosince na adresu Úřad vlády, Sekce pro lidská práva, nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01 Praha 1.

V Dobré Vodě u Toužimi na Karlovarsku se 19. prosince uskuteční tradiční vánoční putování k živému Betlému. Krátká cesta bude zahájena v 17 hodin u sídla sdružení Český západ a končit bude živým Betlémem, který připravují členové komunity a další dobrovodští obyvatelé.

Lidé se sluchových handicapem chtějí pracovat, míst je ale málo. Neslyšícím nedokáží sehnat práci ani Úřady práce. Postižení tak živoří z nízkých důchodů a zbytečně se ocitají na okraji společnosti. Těmto lidem pomáhá nezisková Agentura profesního poradenství pro neslyšící, a mnohým už také sehnala práci. Bohužel o fungování této organizace se stále na veřejnosti moc neví. Více Janu Mišurcovi řekla koordinátorka Marie Horáková.

„Nabízíme neslyšícím nejen podporované zaměstnávání, tzn. pomoc při zprostředkování práce, ale i pracovní asistenci, dále různé kurzy, počítačové i jazykové, a tam se hodně přizpůsobujeme jejich zájmům a potřebám.“

„Pravidelně publikujeme v časopisech, které jsou určeny pro neslyšící, například Gong nebo Unie, a také publikujeme v celoplošném tisku.“

„Zájem o neslyšící, i díky našemu vlivu, se čím dál tím zvyšuje, jen na začátku vždy narážíme na ty první obavy.“

Kolik lidí se vám podařilo uplatnit v pracovním procesu a jaká jsou ta odvětví?

„Tak v dnešní době je to už přes 90 zaměstnaných neslyšících – máme jednak hodně manuálně zručné neslyšící, máme počítačové experty, designéry apod.“

Kdyby neslyšící člověk chtěl uplatnit to, co umí a chtěl by se na vás obrátit, co musí všechno udělat? Kdy získá místo a zdali ho vůbec získá?

„Tohle je hodně individuální. Je potřeba, aby k nám přišel, na začátku jen vyplní informace o sobě a potom, když se uvolní místo pracovního konzultanta, když má volnou kapacitu, tak s ním začne pracovat podle jeho zájmu. Podařilo se nám najít místo během 14 dnů, máme neslyšící, s kterými pracujeme třeba půl roku. Je to hodně individuální.“

Michal Stulík, personální ředitel společnosti Letov. Zaměstnáváte 4 neslyšící, jak ta situace bude vypadat do budoucna? Přibude jich?

„My doufáme, že ano, protože se službami APPN jsme spokojeni. Servis ať už pro nás nebo pro jejich klienty je dostatečný, a doufáme, že spolupráce se bude jedině rozvíjet.“

„V současné době je máme na pozicích manuálního charakteru, nicméně tam je potřeba zdůraznit, že zde je požadavek opravdu na pečlivost a manuální zručnost, pracuje se s drahým materiálem. Nicméně podle informací od mých kolegů jsou s jejich prací velmi spokojeni, chválí si je, a je zde i výhoda, že v rámci komunikačních nebo možných komunikačních problémů zde pracují ve dvojicích, oni spolu komunikují tak, jak oni jsou zvyklí, a nedochází k těm problémům, k jakým by docházelo mezi slyšícími a neslyšícími.“

Sdružení Dženo chystá na příští týden odborný seminář "Romové v sociálních změnách" v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Marie Vrábelová se zeptala ředitele Džena Ivana Veselého, proč tento seminář pořádají.

My tento seminář v Parlamentu organizujeme z řady důvodů. Jako jeden z nejhlavnějších důvodů bych uvedl provádění sociální reformy. Od roku 2005 probíhala diskuse, která se týkala reforem nebo sociálních změn v romské komunitě. V rámci projektu Sintang (nesrozumitelné) a Romská dekáda byla vypracována řada materiálů, analýz, návrhů a opatření. A tyto studie chceme prezentovat Poslanecké sněmovně pro poslance, neziskový sektor a státní správu.

„Ona se zásadním způsobem nezměnila, ona se změní po 1. 1. 2008. Očekáváme větší propad romské komunity v České republice, a chceme těmto problémům předejít.“

Myslíte si, že bude více sociálně vyloučených Romů v naší společnosti?

„Ono jich je už v současné době dost. A po 1. 1. 2008 to už nebudou jenom Romové, kteří jsou sociálně vyloučeni, ale dotkne se to asi tak 30 procent české populace, která pocítí dopad těchto sociálních reforem. Protože se zvyšují ceny energie, zvyšuje se cena řada předmětů, služeb a potravin nutných k existenci. Platy v České republice v průměru nerostou. To všechno bude mít v důsledku dost velký dopad na život jedinců.“

„My mluvíme o vzdělávání jako o důležitém faktoru, pro integraci do společnosti, ale i do pracovního trhu, mluvíme o vzdělávání dětí, začínáme předškolní výchovou přes základní školu a střední školu a mluvíme také o vzdělávání dospělých, v kvalifikacích, rekvalifikacích.“

Od ledna budou také fungovat tzv. agentury, které by mohly napomoci právě k integraci Romů do společnosti a pomáhat v sociálně vyloučených lokalitách. Co si od toho slibujete vy?

„Od těchto agentur moc neslibuji, protože vzhledem k tomu, že to je pilotní projekt, tak v pilotu se řada věcí zkouší, takže neočekávám jakýsi výrazný posun ve zlepšení života Romů v České republice. Očekávám od toho sběr informací a analýzu, popř. návrh doporučení pro tu či onu lokalitu, kde ta agentura bude fungovat.“

V úterý se v Praze uskutečnilo Literární matiné, na kterém přečetli svá díla účastníci literární výzvy Cikáni – Romové, kterou vyhlásila Obec spisovatelů. Mezi autory byli jak Romové tak i ne-Romové. Podrobnosti zjišťovala Jana Šustová u předsedkyně Obce spisovatelů Evy Kantůrkové.

Zleva: Eva Kantůrková, Vladimír Fišer, p. Novotná a Džamila Stehlíková

Kolik autorů přispělo svými díly do této akce, pro niž jste vyhledávali literární díla s romskou tematikou?

„Celkem 24. Většinou to jsou povídky, ale jsou tam i verše. Některé romány už byly vydány, například panu Oláhovi, a tři romány jsou nevydané. Tam se jedná o jejich vydání a o to, jak se o ně postarat. Z těch nejlepších povídek, je jich asi 17, chceme vydat knížku za finanční pomoci ministerstva školství.“

„Devla, Devla. To je Bože, Bože z písničky o koncentračních táborech, o Březince o holocaustu.“

Překvapilo Vás něco na těch dílech? Co Vás nejvíc nadchlo či mile překvapilo?

„Jednak že jich přišlo tolik, že jsme se strefili do tématu, že to téma opravdu zaujalo i české i romské autory. A já sama si na tom nejvíc cením toho, že tím množstvím autorů a tím, jak jsou různorodí, jak mají různou zkušenost, se podařilo ten problém jinakosti menšiny uprostřed většiny vyjádřit literaturou, to znamená jednak jímavě, pro čtenáře zajímavě, a jednak mnohostranně, že tam není nějaký akcent na jedno řešení tak, jak je to třeba, když se o tom začne mluvit v politice. Díky tomu, že to je literární vyjádření problému, tak ten problém je nesmírně hluboký, nejednoznačný, přesvědčivý a myslím si, že nad jiné jasně dokazuje, že se musí pochopit obě strany – Čech Roma a Rom Čecha.“

Čí to byl nápad, udělat takovouto akci a takovýto sborník příspěvků?

Autoři příspěvků: Vlado Oláh, paní Machovcová a paní Bumbová

„My jsme šli z valné hromady jako nově zvolená rada Obce spisovatelů, a tak jsme si povídali. Nebyli jsme moc nadšení, že zase už máme na dva roky co dělat, a tak jsme si říkali, co si počneme. A já nevím, proč najednou se to téma objevilo. Já jsem předtím dělala nějaký materiál o Máchovi a ti Romové se prostě nabídli. Vyloženě jsme si řekli: ‘A proč ne takovéto téma?‘ My jsme to nikdy neudělali. Obec spisovatelů by si nedovolila členům zadávat nějakou práci, ale tady jsme si řekli: ‚A co z toho vzejde?‘. Také už v té době běžela Čunkova aféra. A teď jsem opravdu upřímně překvapená, že těch textů je tolik, že jsou tak kvalitní, že se mohou zveřejnit a vydat.“

Literární matiné, na němž se četly příspěvky na téma Cikáni – Romové, se konalo pod záštitou ministryně Džamily Stehlíkové. Paní ministryně se také velice zasloužila o to, že bude moc vyjít sborník příspěvků.

„Ta knížka bude vydána za tři měsíce a možná uděláme něco jako menší křest. Máme ještě nápad setkat se s autory jednotlivých děl, ale už nikoliv v Praze, ale v místech, odkud pocházejí, protože tam jsou známí. Tam můžeme udělat čtení, kde budou přítomni třeba i někteří hrdinové těch povídek. A myslím si, že je důležité v té komunitě, v té obci, vyvolat ten pocit sounáležitosti. A myslím si, že to bude zajímavé, protože to bude spojeno s debatami. Takže jakmile bude knížka, tak ještě projedeme ty kraje.“

„O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 30. listopadu je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně, klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.