Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

„Děti by měly vidět, co se tady děje. Doufám, že policie nedovolí, aby se sem kdokoli dostal, ale pokud ano, budeme se snažit děti ochránit a zmizet. Nejsme žádní šílenci.“

„Chceme zabránit tomu, aby tady byli zlí lidé, nacisti!“

Pane Veselý, vy jste sem přišel a máte na prsou hvězdu s označením Žid. Za koho tady jste?

„Já jsem v podstatě Rom, ale dnes jsem tady za Židy, protože si myslím, že nikdo nemá právo hanobit památku vyhlazování Židů ani Romů. Nikdo nemá právo zpochybňovat holocaust nebo vyhrožovat dalším holocaustem.“

„Šedesát let po válce se děje něco takového! Já jsem ročník 1968, ale nedokážu si představit, když Němci tu jezdili po Židovském městě, sbírali lidi a vraždili je.“

„Přišla jsem podpořit Židovskou obec. Je to potřeba z důvodu nacistické hrozby.“

„My jsme přišli tady s kolegou z Kyjeva, z Ukrajiny. Jsme tu kvůli rasismu, který se obrací proti menšinám, jako jsou Romové a migranti, kterých tu bude asi stále více. Takže to nebezpečí bude asi stále větší.“

„Nelíbí se nám, co se děje a chtěli bychom, aby to skončilo jednou provždy. Tohle by se mělo tvrdě potírat.“

„Ten nacismus stejně jako komunismus je bohužel pro spoustu lidí přitažlivý, protože nabízí jednoduchá řešení. Lidé si myslí, že to nějak vyřeší jejich stávající situaci. Vůbec nechápu, jak je možné o tom nějak diskutovat, jestli povolit nebo nepovolit. Jasně, že nepovolit. Tohle už není demokracie, to je v tomto případě anarchie.“

„Žiji v Bratislavě a v Praze. Musel jsem přijít a svou přítomností se proti tomu vyjádřit.“

Foto: Jana Šustová

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
20.10.2013	Ostravská policie obvinila čtyři účastníky nepovoleného protiromského protestu	Zprávy ze života Romů
19.10.2013	Ostravou prošlo bez povolení na 250 radikálů. Policisté zadrželi 15 lidí	Zprávy ze života Romů
02.09.2013	Stop předsudkům! Stop Čechům!	Zprávy ze života Romů
26.08.2013	V Ostravě padla obvinění kvůli sobotním výtržnostem a útokům na policisty	Zprávy ze života Romů
26.08.2013	V ČR sílí 'anticikanismus' a přibývá aktivit radikálů, říká ředitel Agentury pro sociální začleňování	Zprávy ze života Romů
26.08.2013	Martin Šimáček: Hlavním cílem radikálů je posouvat hranice o kousek dál	Zprávy ze života Romů
25.08.2013	Protiromské pochody prošly i Duchcovem. Policie zasahovat nemusela	Zprávy ze života Romů
05.08.2013	Lída Rakušanová: Tolerance rasismu je živnou půdou extremismu	Zprávy ze života Romů
15.03.2012	Pozvánka na výstavu fotografií z rasistických a neonacistických demonstrací v ČR	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Z Maiselovy ulice se lidé přemístili na Staroměstské náměstí, kde na podiu vystoupili pamětníci holocaustu. Jedním z nich byl Arnošt Lustig.

„Dámy a pánové, bratři a sestry. Dívám se před sebe a vidím nádherné lidi, pro které je spravedlnost, čest a touha být čistí v tuto chvíli to hlavní. Pamatuji si smrtící lhostejnost, když nás odváželi jako jateční dobytek do koncentračních táborů, kde nás jako jateční dobytek zabíjeli. Pamatuji si, že po vyhubení Židů měli být na řadě Češi. Zabít nebo zotročit, to byl program nacistů pro Čechy. Obracím se na ty zmoudření schopné mladé lidi, kteří se dnes k nacismu hlásí. Jistě nechcete být hloupí, zbabělí a ubozí. Zamyslete se nad tím, co chcete udělat se svým životem. Nebrušte si zuby na mrtvých. Nezabíjejte je podruhé, potřetí, do nekonečna! Vzpamatujte se! Nechtějte, aby z vás lidé měli strach a aby vámi opovrhovali.“

Podpořit svou písní přišel i Svatopluk Karásek. Mezi účastníky byla poslankyně z Bruselu Jana Hybášková.

„Já jsem tady samozřejmě sama za sebe, jsem tu za své dvě dcery, ale jsem tu i jako vedoucí delegace Izrael Evropského parlamentu. Jsem tu za nás za všechny, slušné demokraty. A to poselství, které je třeba tu dnes říci, je, že není jen potřeba demokracii hájit a obhajovat, ale podle slov sv. Augustina ’Kdo nekoná dobro, koná již zlo‘. Mým poselstvím z toho dneška je, abychom v těchto dnes nejen hájili demokracii, ale abychom se skutečně aktivně snažili všude dělat dobro tak, aby se ty věci, o kterých tu dnes mluvíme a které si ani nechceme připomínat, už nikdy neděly.“

Proč si myslíte, že v dnešní době nacisté vystupují a proč byl původně pochod povolen?

„Jestliže někdo, ať už úředník nebo soudce, může připustit, že by se právo mohlo vykládat tak, že je politicky korektní i vůči těm, kteří poškozují demokracii, tak je to hrozně špatná věc. Nemůžeme zabránit proliferaci jejich literatury do naší země, nedokážeme zabránit tomu, aby mnichovské neonacistické centrály posílaly peníze, nedokážeme zabránit ani pohybu osob. Bránit jim fyzicky, pomocí policistů v ulicích, to je až poslední možnost. Myslím si, že bychom se měli hluboce zamyslet nad tím, jak bojujeme s extremismem. Nemyslím tím islámský extremismus, ale právě ten nacistický extremismus, který k nám proudí z Německa. Měli bychom se snažit užívat sofistikovanějších prostředků, než je fyzická síla našich policistů. Máme je v moderní době k dispozici.“

Kde si myslíte, že se v těch mladých lidech bere tolik nenávisti?

„Extremismus vzniká jako nedostatečný výklad demokracie. Právě proto, že demokracii vnímáme jen jako jakési pasivní právo všech říci vše. To je špatné pojetí, demokracie je něco, co se musí každý den budovat, na čem musíme všichni spolupracovat.“

O názor jsem požádala i sociologa Fedora Gála.

„Já jsem tam byl a pak jsem ještě večer koukal na zpravodajství o této události v médiích - našich i zahraničních. To, co jsem zažil a viděl na vlastní oči, bylo velice spontánní vystoupení občanů České republiky. Nebyli tam jen Pražané, ale i lidé z Brna nebo ze severu Čech. Bylo jich strašně moc a byli velice ukáznění, důstojní, odhodlaní. Z celého toho náměstí i z Maiselovy ulice vyzařovala pozitivní energie. To, co jsem viděl v noci v médiích, to byly rvačky, excesy, které vůbec nebyly pro ten den typické. To nebylo vystoupení Židovské náboženské obce. Večer, po skončení šabatu, byl v jídelně židovské náboženské obce koncert následovaný diskuzí. Ten koncert byl pro mě fascinující. Vystoupila tam romská skupina Bengas, byli nádherní, vyzařovala z nich energie, vitalita. Všichni to tak cítili a chápali. Máme listopad. Já tento týden jedu do Bratislavy na setkání lidí, kteří zakládali Veřejnost proti násilí a Maďarskou nezávislou iniciativu, protagonistů listopadu 1989 na Slovensku. Chci tam říct, že 10. listopadu jsem v Praze zažil étos listopadu 89.“

Foto: Jana Šustová

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
20.10.2013	Ostravská policie obvinila čtyři účastníky nepovoleného protiromského protestu	Zprávy ze života Romů
19.10.2013	Ostravou prošlo bez povolení na 250 radikálů. Policisté zadrželi 15 lidí	Zprávy ze života Romů
02.09.2013	Stop předsudkům! Stop Čechům!	Zprávy ze života Romů
26.08.2013	V Ostravě padla obvinění kvůli sobotním výtržnostem a útokům na policisty	Zprávy ze života Romů
26.08.2013	V ČR sílí 'anticikanismus' a přibývá aktivit radikálů, říká ředitel Agentury pro sociální začleňování	Zprávy ze života Romů
26.08.2013	Martin Šimáček: Hlavním cílem radikálů je posouvat hranice o kousek dál	Zprávy ze života Romů
25.08.2013	Protiromské pochody prošly i Duchcovem. Policie zasahovat nemusela	Zprávy ze života Romů
05.08.2013	Lída Rakušanová: Tolerance rasismu je živnou půdou extremismu	Zprávy ze života Romů
15.03.2012	Pozvánka na výstavu fotografií z rasistických a neonacistických demonstrací v ČR	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Děti, který minulou sobotu navštívily Karneval rozmanitosti v pražské Lucerně, se dozvěděly o tom, jak se slaví židovské a muslimské svátky, poznaly kazašské tradice a naučily se některé romské písně a tance. Dílnu s názvem Romský rytmus a písničky vedla Petra Gelbartová, Romka, která v současné době studuje na Harvardské univerzitě.

Vedete dílnu o romské hudbě. Kde jste se naučila romské písničky?

„Zrovna tu, co jsem hrála, jsem se naučila z CD jako každý jiný, protože je od skupiny Bengas. Ale ty ostatní, které jsem měla připravené, jsem se asi naučila v rodině, nebo tak různě, možná od kamarádů. Asi jako každý průměrný Rom.“

Zpívalo se u vás doma hodně?

„Zpívalo a zpívá, už to asi není tolik romských písniček, ale já osobně se o ně hodně zajímám, takže si je vyhledávám, ať už v rodině nebo mimo ni.“

Když neromským dětem vysvětlujete, jaká je romská hudba, co jim říkáte? V čem je ta hudba odlišná od hudby většinové společnosti?

„Je tam hodně rytmu, který je obrácený. Důraz se klade, podobně jako u černošské hudby, na takzvané slabé doby, mezidoby. Je tam samozřejmě trošku jiný projev, více improvizace, kudrlinek v tom hlase. Hlavně k tomu hodně patří tanec. Byla bych moc ráda, kdyby se děti teď přidaly k tanci, protože dokud si to svým tělíčkem nezažijí, nemohou tu hudbu úplně pochopit.“

Čím se zabýváte ve svém profesním životě? Je vaše kariéra nějak spojena s hudbou?

„Já sice dělám doktorát z etnomuzikologie, ale úplně přesně hudbou se nezabývám. Zaměřuji se na otázku multikulturního vzdělání. Ta hudba, hudební výchova, do toho určitě patří, ale jde spíše o teorii toho, co ta hudba znamená a co to znamená v praxi.“

Co se týče židovských svátků, děti si na Karnevalu rozmanitosti mohly vyzdobit suku, což je stánek, ve kterém Židé slaví Svátek stánků zvaný Sukot. Více Zuzana Tlášková ze Vzdělávacího a kulturního centra Židovského muzea v Praze.

„Teď předvádíme svátek sukok, stavíme si suku. Ale protože tu žádnou suku nemáme, snažíme se tu suku alespoň zdobit. Dříve se totiž zdobily různými lístky, palmovými listy, ovocem.“

Koukám, že hodně vystřihujete, máte tady barvičky... Co bude tím výtvorem?

„Vystřihujeme různé tvary, rybičky, kytičky, hrušky, jablíčka, kterými tu suku chceme ozdobit, jak se dříve zdobívala. Ale bohužel je tu dost zima, takže musíme jen vystřihovat a ne používat barvy, protože tu nezasychají.“

Podobné programy pro děti děláte i ve vašem centru. Jak taková odpoledne probíhají?

„Děláme nedělní dílny pro veřejnost, mohou přijít děti od čtyř let. Slavíme svátky, připomínáme různé tradice. Během týdne děláme také programy pro učitele a pro školy.“

Když by tam chtěl někdo přijít se svým dítětem, jaký má čekat program?

„Nejdříve se seznámíme s tím svátkem a pak třeba hrajeme divadlo, když je to třeba Purim. Nebo vytváříme předměty, které se ke svátku váží nebo ochutnáváme tradiční jídla. Je to víceméně takové odpoledne jako tady.“

A nakonec jsem se zastavila v dílně, která představovala muslimské svátky. S dětmi si tam povídala Jana Al Oukla.

„Představujeme dva hlavní muslimské svátky: Velký svátek a Malý svátek. Velký svátek je těsně před Vánoci. Je to svátek, kdy probíhá pouť do Mekky a poutníci zde obětují zvířata. Muslimové na celém světě v ten den slaví Velký svátek. A Malý svátek je svátkem ukončení půstu v měsíci Ramadánu.“

Koukala jsem, že vystřihujete různé lampičky. Co je to za lucerničky a co v islámu znamenají?

„Ona je to spíš taková hra pro děti, protože ty tradice při oslavách jsou v různých zemích různé. Liší se to oblast od oblasti. Ta lucernička je symbolem světla a naděje, kterou nám Bůh dává. Děti s těmi lucerničkami chodí ven a v některých zemí se dokonce koleduje jako u nás.“

O ten váš stánek je mezi dětmi docela zájem. Přišly děti z muslimských rodin nebo spíš děti, které o islámu vůbec nic nevědí?

„Zatím spíš děti, které o islámu nic nevědí nebo se s tím ještě nesetkaly. Dnes sice už hodně dětí vycestovalo například do Tunisu nebo do Egypta, ale mají spíš takové turistické vědomí. Je to různé, možná se s tím ve školy setkaly, ale některé děti se stydí za to, že jsou muslimové a že slaví jiné svátky.“

Foto: Jana Šustová

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
30.09.2008	Dialog kultur 2008: Sousedé od vedle	Zprávy ze života Romů
30.08.2008	Adopce romských dětí	Zprávy ze života Romů
18.04.2008	Etnomuzikoložka Petra Gelbartová	O Roma Vakeren
07.12.2007	Jak předat adoptovaným dětem to nejlepší z romství	O Roma Vakeren
01.11.2007	Praha bude dějištěm Karnevalu rozmanitosti - Dialog kultur 2007	Zprávy ze života Romů

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

„Já jsem vlastně sledoval tu kauzu průběžně.“

Jaký jste toho měl dojem, když jste fotil?

„Z Kandráčových velmi pozitivní. Ale na druhou stranu jsem měl velmi negativní nebo nedobrý pocit z toho, co se jim stalo, jak to všechno proběhlo a jak to probíhá dál.“

Vlastně jste fotil bídu, to jste si uvědomoval?

„To jsem si uvědomoval, ale také jsem si uvědomoval to jejich pozitivní naladění, takže tam jsou v podstatě dvě roviny.“

Víte o jejich situaci teď v současné době?

„Stará Červená voda leží na hranicích s Polskem. V současné době je tam obrovská nezaměstnanost, neutěšená sociální situace. V domě Kandráčových je plíseň, a tak děti bývají často nemocné, protože je tam hrozná vlhkost. Takže nic moc.“

Když jste probíral fotografie, proč jste zvolil zrovna tyto a poslal je do soutěže?

„Já jsem původně vůbec neměl v úmyslu tuto soutěž obesílat, protože jsem se do toho pustil až v červenci a já nemám ve zvyku dělat projekty v rychlíku, takže tomu dávám čas až ta časosběrná kolekce dozraje. Ale pár dnů před uzávěrkou této soutěže mi to nedalo, sednul jsem k počítači a začal jsem se v nich probírat, a tak se mi tam vystrukturoval tento soubor. A když jsem si jej párkrát prohlížel, tak jsem uznal, že není až tak špatný, a tak jsem jej poslal a vyhrál.“

Postižená rodina se vernisáže také zúčastnila a Marie Vrábelová oslovila Žofii Kandráčovou.

„Když vidím tady ty naše fotografie, tak z toho mám špatný pocit. Stydím se za to, protože vidím, kam nás ten Čunek deportoval. A já nevidím důvod, proč bychom se neměli vrátit tam, odkud jsme přišli, tam, kam patří moje děti.“

Vy jste byli vystěhováni ze Vsetína už před rokem. Co se změnilo za ten rok?

„Za ten rok se nezměnilo vůbec nic. Je to čím dál tím horší. Děti jsou tam stále nemocné, nemůžou si tam zvyknout. My jsme také pořád nemocní. Ten celý barák je pro naše děti neobyvatelný a nehygienický.“

Co se na tom baráku změnilo? Je tam vlhkost, která jistě postupuje dál a dál.

„Ano, to se akorát zhoršilo, protože ta vlhkost postupuje dál a dál, víc a víc. V tom baráku natož v tom pokoji se zkrátka nedá žít. Ty děti tam nemůžou spát. Pro mě je ten barák zbořeniště.“

Chodí děti do školy?

„Dvě holčičky tam chodí do školky. Máme to daleko 1 nebo 2 kilometry, někdy jedeme autem, ale když manžel není doma, tak chodíme pěšky.“

A můžete investovat do oprav toho baráku?

„Ne, nemůžeme, protože na to nemáme finance.“

Lidé tady chodí kolem těch fotografií a třeba si řeknou, jak tady v tom můžou bydlet. Jaký je to pro Vás pocit?

„Ať to vidí celý svět, kam nás ten Čunek hodil, jak my žijeme. Všichni, celý okres, se za nás stydí. Tak ať s za to stydí i ten Čunek za to, kam nás dal.“

Foto: Jana Šustová

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
24.11.2013	Romové patří k nejvíce ohroženým lidem naší společnosti	Zprávy ze života Romů
18.09.2011	Segregace romské komunity ve Vsetíně	Zprávy ze života Romů
04.06.2011	Současná situace vsetínských Romů	O Roma Vakeren
19.10.2010	Jiří Čunek, senátor	Zprávy ze života Romů
13.10.2010	Vystěhovaní Romové ze Vsetína se budou znovu domáhat odškodného	Zprávy ze života Romů
05.06.2009	Výstava fotografií Romové ze Vsetína	O Roma Vakeren
30.09.2008	Dialog kultur 2008: Sousedé od vedle	Zprávy ze života Romů
01.11.2007	Praha bude dějištěm Karnevalu rozmanitosti - Dialog kultur 2007	Zprávy ze života Romů
19.07.2007	Rozhovor s ombudsmanem Otakarem Motejlem	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„Především Velký senát se podíval na celou situaci mnohem důkladněji, mnohem podrobněji. Více než ten sedmičlenný senát se ten Velký senát přiblížil řekněme trendům v posuzování diskriminace, které jsou běžné třeba v Evropské unii. Jednak pokud se týče vůbec pojetí nepřímé diskriminace, to je typ diskriminace, kde není důležitý záměr, ale výsledek, a také pojetí důkazního břemena, pojetí statistických důkazů. Čili v tomto směru k tomu Velký senát přistoupil jinak, přistoupil k tomu více podrobněji a jinak pojal i některá procesní pravidla a dospěl k jinému závěru.“

Jaké důkazy byly ve prospěch Romů?

„Dá se říct, že základním důkazem byla statistika, která ukázala tu obrovskou disproporci. Další důkazy už byly v zásadě podpůrné, byly to především správy různých organizací, které podporovaly tu statistiku, v zásadě i přiznání českého státu, které učinil před určitými mezinárodními institucemi. A poté byly přiloženy i další důkazy, jako například různé názory odborníků apod., ale ty už soud tolik v potaz nebral. Samotné spisy těch jednotlivých dětí nám až tolik nepomohly, protože z nich je poznat velmi málo. Určitě by nějaký odborník - psycholog dokázal rozebrat ty testy, říci, jestli jsou v pořádku, ale je známo, že i experti se v těchto otázkách ne zcela shodnou a že to je věc sporná. I to je důvod toho odlišného náhledu. Ten soud řekl: ‘Ten systém proti Romům fungoval diskriminačně a proto i těchto 18 bylo diskriminováno‘.“

Jaký dopad bude mít tento soud na Českou republiku a na školství obecně?

„Velmi důležité v tom rozsudku je, že soud řekl: ‚Není podstatné, jak se která škola nazývá, jak je definována v zákoně, ale podstatné je především to, jaké vzdělávání ty děti dostávají. Tedy pokud jsou dnes romské děti zařazovány do tříd v rámci ZŠ, které jsou nazývány jako třídy pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami, stále se může jednat o diskriminaci za předpokladu, že například ty učební osnovy neodpovídají jejich skutečným intelektovým schopnostem a že tyto osnovy nadále jsou tak špatné, s tak velkým zpožděním a propadem, jako byly původní osnovy zvláštních škol.“

Jaký dopad bude mít tento rozsudek na romské rodiny, romské rodiče?

„Co se týče Romů, myslím, že je důležité, že dostali signál, že se mohou bránit. Myslím, že je důležité, aby se Romové bránili již v tom samotném počátku a ne po několika letech, ale už přitom, kdy dochází k tomu zařazování, to znamená ve chvíli, kdy si je pozve učitel nebo ředitel školy a řekne: ‚Podívejte se, Váš syn nebo dcera by měli jít do třídy, kterou jsme otevřeli zvlášť, protože nezvládá učivo.‘ Tak v tuto chvíli se má rodič zeptat, co to znamená, jaké budou osnovy, jak moc bude pozadu, jaké bude mít šance, až to skončí. A po takové podrobné debatě by měl říct: ‚Tohle já nepodepíšu!‘ A to si myslím, že je ten hlavní signál pro rodiče.“

Myslíte si, že budou následovat i další žaloby?

„Já jsem samozřejmě už vyjádřil názor, že tento rozsudek otvírá určité možnosti dalším individuálním postupům, ale zároveň jsem řekl, že pochopitelně jakékoli další spory by byly obtížné z důkazního pohledu, byť to důkazní břemeno z velké části nese žalovaná strana. Tak ten žalobce by určitě musel přednést tvrzení týkající se statistických výsledků kvality učiva apod. A pro ty romské rodiny vést takový soudní spor by určitě jednoduché nebylo. Ale každopádně ten rozsudek otevírá takové možnosti, protože to právní hodnocení je velice silné a jednoznačné. Pokud by ta žalující strana už stáhla tu skutkovou část, tak potom ta právní část by měla být jednoznačně v jejich prospěch.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
06.12.2014	Ministr školství navrhuje povinnou docházku do školky v posledním roce před nástupem do školy	O Roma Vakeren
29.11.2014	Česko se ohradilo proti obvinění Evropské komise, že ve školách diskriminuje Romy	O Roma Vakeren
29.11.2014	Výstava Jak ztratit další generaci představuje fotografie Romů, kteří se postavili proti diskriminaci ve vzdělávacím systému	O Roma Vakeren
13.11.2014	Smutné výročí rozsudku D. H. připomíná, že se situace Romů v Česku ani po sedmi letech nezměnila	Zprávy ze života Romů
06.09.2014	Budoucí školský ombudsman nepovažuje fungování praktických škol za problém	O Roma Vakeren
25.01.2014	Pracovníci sdružení Vzájemné soužití doprovázeli romské děti k zápisu do základních škol	O Roma Vakeren
16.11.2013	Uplynulo šest let od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva v případu D. H.	O Roma Vakeren
08.11.2013	Mami, tati, já chci do školy	Zprávy ze života Romů
13.10.2013	Výstava Jak ztratit další generaci upozorňuje na diskriminaci Romů ve školách a na šikanu	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Vy hledáte dobrovolníky z řad Romů, kteří byli ochotni spolupracovat na projektu Živá knihovna. Můžete na úvod říct, v čem tento projekt Živé knihovny spočívá?

„Projekt Živá knihovna spočívá v tom, že místo knih jsou lidé, kteří jsou z různých menšin. A menšiny jsou to náboženské, etnické, s odlišnou sexuální orientací, názorového přesvědčení. Postatou je to, že člověk přijde a má možnost v rámci dialogu si s tím člověkem popovídat, zeptat se na takové otázky, na které třeba jednoduše nenajde odpověď, nebo na otázky na které nenajde odpověď ani v literatuře. A právě každý ten člověk se podělí o svůj příběh a o to, jaké to je být v menšině.“

Dalo by se říct, že Romové jsou u nás menšinou asi nejvíce diskriminovanou. S kým jste doposud spolupracovali s řad Romů? Kolik jste měli dobrovolníků?

„No právě bohužel jsme měli zatím jen jednoho dobrovolníka. A tímto bych chtěla vyzvat Romy, kteří by se do tohoto projektu chtěli zapojit a pomáhali by tak překonat předsudky a stereotypy, které v naší společnosti vůči Romům jsou, aby s námi spolupracovali.“

Jak je to asi časově náročné? Co to obnáší spolupracovat s vámi?

„Není povinnost účastnit se všech akcí. Živá knihovna proběhla tento rok třikrát, příští rok plánujeme tuto akci rozšířit i do škol a záleží jenom na člověku, na tom dobrovolníkovi, kolik svého času do toho investuje. A náročné časově je to tak, že knihovna je otevřená zhruba od 12,00 do 18.00 nebo 19,00 hodin. A ty rozhovory záleží na tom, kolik lidí přijde do knihovny a bude si chtít nějakou ‘knihu‘ půjčit, povídat si s ní. Rozhovory běží v nějakých 30 minutách.“

A kam by se ten člověk, v případě, že by se chtěl stát tou „knihou“, měl obrátit?

„Já bych doporučila se podívat na naše stránky www.opim.cz. Jsou to stránky Organizace na podporu integrace menšin, kde ten projekt je popsán. A pak nám může napsat e-mail, na který tam najde odkaz.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
16.06.2008	Živá knihovna na festivalu United Islands of Prague oslaví své první „narozeniny“	Zprávy ze života Romů
06.07.2007	Projekt Živá knihovna - Nesuď knihu podle obalu bojuje proti předsudkům	O Roma Vakeren
19.06.2007	V "Živé knihovně" si budete moci přečíst nejen romský příběh	Zprávy ze života Romů
13.08.2004	Zprávy ze života Romů	Zprávy ze života Romů
13.08.2004	Lidé z celé Evropy se sešli na Festivalu kultur ve Vršovicích	Zprávy ze života Romů