Verdikt přijali soudci poměrem hlasů 13:4, přičemž mezi těmi čtyřmi byli soudci z Česka a Slovenska. Podle rozsudku Česká republika porušila článek evropské úmluvy o lidských právech o zákazu diskriminace a článek protokolu k úmluvě, který se týká práva na vzdělání. Každému z Romů by tak měl stát zaplatit náhradu za morální újmu ve výši 4000 eur, dohromady jim stát má pak ještě zaplatit 10.000 eur za soudní výdaje.

Romské rodiny, které si u Evropského soudu pro lidská práva stěžovaly po předchozích neúspěších u českého Ústavního soudu i nižších instancí štrasburského soudu, verdikt uvítaly. "Jsme rádi, že to tak dopadlo. Čekáme na rozhodnutí devět let. Vůbec jsme nepočítali s tím, že vyhrajeme," řekla matka jednoho ze stěžovatelů Marcela Miková. Berta Červeňáková z Ostravy-Heřmanic v České televizi vyjádřila přesvědčení, že její dceru zařazení do zvláštní školy poškodilo:

"Ona nastoupila na základní školu, pak ji po půl roce dali na zvláštní školu. Tam chodila normálně. Po opravných zkouškách, než se do toho dostala, zase propadla. Čili myslím, že to bylo v tom systému."

Romský aktivista Kumar Viswanathan k celé situaci dodává:

"Já jsem přesvědčen, že tady je velmi moc dětí, které jsou zbytečně zařazeny jako málo vzdělavatelné, mentálně retardované a podobně do systému zvláštních škol."

Právní zástupce Romů David Strupek, který stížnost do Štrasburku poslal, soudí, že verdikt soudu může mít velký význam do budoucna:

"Rozhodnutí je precedentem už proto, že ani Evropský soud pro lidská práva takto zásadní záležitost v otázce tzv. nepřímé diskriminace ještě neřešil. Pochopitelně ten rozsudek může mít dopad nejen v České republice, ale i v jiných zemích."

Podle právního zástupce státu Víta Schorma je rozhodnutí Velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva překvapivé:

"Jsem překvapen, ale na druhou stranu právo není tak jednoduché, abychom mohli tvrdit, že věci jsou černé nebo bílé."

Odvolání proti nynějšímu verdiktu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku už není možné. Velký senát v rozsudku uvedl, že podklady prezentované stěžovateli obsahují údaje o počtu romských dětí ve zvláštních školách. Lze je považovat za dostatečně věrohodné na to, aby zakládaly silnou presumpci nepřímé diskriminace. Soud také připomněl údaje některých mezinárodních organizací i samotné české vlády o vysokém počtu romských dětí ve zvláštních školách. Konstatoval, že sdílí znepokojení jiných orgánů Rady Evropy nad nižší úrovní programů zvláštních škol a zejména nad segregací, která je důsledkem tohoto systému. Soud na druhé straně pochválil Českou republiku za to, že se na rozdíl od některých zemí rozhodla pustit do řešení tohoto problému.

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
06.12.2014	Ministr školství navrhuje povinnou docházku do školky v posledním roce před nástupem do školy	O Roma Vakeren
29.11.2014	Česko se ohradilo proti obvinění Evropské komise, že ve školách diskriminuje Romy	O Roma Vakeren
29.11.2014	Výstava Jak ztratit další generaci představuje fotografie Romů, kteří se postavili proti diskriminaci ve vzdělávacím systému	O Roma Vakeren
13.11.2014	Smutné výročí rozsudku D. H. připomíná, že se situace Romů v Česku ani po sedmi letech nezměnila	Zprávy ze života Romů
06.09.2014	Budoucí školský ombudsman nepovažuje fungování praktických škol za problém	O Roma Vakeren
25.01.2014	Pracovníci sdružení Vzájemné soužití doprovázeli romské děti k zápisu do základních škol	O Roma Vakeren
16.11.2013	Uplynulo šest let od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva v případu D. H.	O Roma Vakeren
08.11.2013	Mami, tati, já chci do školy	Zprávy ze života Romů
13.10.2013	Výstava Jak ztratit další generaci upozorňuje na diskriminaci Romů ve školách a na šikanu	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)