Neonacisty v Praze čekala mnohonásobná přesila jejich odpůrců
Jako neonacistické Waterloo hodnotí český tisk sobotní pokus
pravicových radikálů pochodovat pražským židovským městem na
výročí neblaze proslulé Křišťálové noci. Historická židovská
čtvrť zůstala skutečně nedotčena. Nicméně centrum české metropole
se na více než půl dne proměnilo v policejní zónu a ojedinělé
incidenty se v rozpětí několika hodin rozhořely v různých částech
Prahy.
Bezmála dva tisíce strážníků a policistů včetně težkooděnců,
mnoho desítek policejních aut, ale také obrněné transportéry a
monitorovací vrtulník neustále přelétávající nad Starým Městem
Pražským – tak vypadalo sobotní odpoledne a večer v centru české
metropole. V záloze bylo pak několik tisíc lidí: od menšího
shromáždění u židovské radnice v jinak nedostupné Maiselově ulici,
přes dobrovolné hlídky u restaurací a obchodů v širším okolí až
po účastníky pietního shromáždění na Staroměstském náměstí a
anarchisty, kteří vyšli vstříc předpokládanému pochodu neonacistů.
Ti nakonec dopadli jako izolovaná skupina, kterou hravě přečíslili už
jen samotní levicoví radikálové.
"V případě levicových anarchistů ty odhady se pohybují kolem
tisícovky, v případě neonacistů to mohou být řádově tři-čtyři
stovky." Tak v průběhu nejnapjatějších chvil porovnal počty
účastníků na dvou stranách barikády primátor hlavního města Pavel
Bém. Pražský policejní šéf Petr Želásko později v České televizi
uvedl, že část zahraničních posil svou šanci podpořit české
neonacisty v rozhodujících chvílích propásla: "Zbloudili a
nedostali se včas do Prahy. Ta skupina slovenská přijela vlakem, ti byli
včas, ale autobusy ze Saska dojely až se zpožděním. Ti se nám v Praze
objevili až kolem 21. hodiny." Podle ministra vnitra Ivana Langera se
snažila policie poznat potenciální účastníky neonacistického pochodu
už na hranicích "na a posléze potom od hranic až do Prahy
znepříjemnit život těm extrémistům, kteří přijížděli zejména
ze Saska tak, abychom je co nejvíc otrávili a pokud možno abychom je
odradili od toho, aby do města vůbec dojeli."
Mezi cizinci zadrženými policií dominovali Slováci. Čtyřem
desítkám z nich hrozilo oficiální vyhoštění, poté se policie
uspokojila s jejich posazením do vlaku směřujícího do Bratislavy. Ze
čtyř set předvedených osob policie asi polovinu ohodnotila jako
pachatele přestupků, ve třech případech kvalifikovala jednání jako
trestný čin útoku na veřejného činitele. I když policejní
statistiky nepopisovaly příslušnost těchto osob k jednotlivým
táborům, podle dostupných zpráv se z hlediska veřejného pořádku
větším problémem nakonec zřejmě stali anarchisté. Zatímco v jednom
případě reagovali zmlácením neonacisty, který po nich střílel z
plynové pistole, u některých potyček vyzněli levicoví radikálové
jako útočníci s početní převahou. V jednom případě dokonce
zaútočili na policejní vůz, v němž se před nimi ukrýval zraněný
skinhead.
Letos bezpochyby největší bezpečnostní akci, (podle policejního
vedení stejně nákladnou, jako bylo zajištění letošního pražského
pobytu amerického prezidenta), výjimečně pochválila i opozice.
"Já jsem byl přítomen v Maiselově ulici a potom ještě v
Pařížské ulici, takže jsem viděl některé zásahy, viděl jsme
opatření policie. Já se domnívám, že to bylo skutečně velmi dobře
provedeno," řekl například v České televizi bývalý ministr
vnitra František Bublan. Faktem je, že navzdory dramaticky
vyhlížející atmosféře v rukou lékařů skončilo pouze sedm lehce
zraněných lidí a shromáždění v Maiselově ulici i na Staroměstském
náměstí poklidně proběhla bez rušivých momentů.
|