Z Itálie přicházejí znepokojivé zprávy o růstu násilí, jehož pachateli jsou často imigranti. O co jde? Giovanna Reggiani byla pochována v sobotu 3. listopadu v Římě. Jejím údajným vrahem je rumunský občan, Nicolae Romulus Mailat. Večer předtím zaútočila u obchodního střediska na okraji Říma skupina osob s tyčemi a noži na čtyři Rumuny. Ti byli převezeni do nemocnice v těžkém stavu. Ve stejné době vstoupil v platnost urychleně schválený dekret umožňující vyhošťovat bez soudu občany ze zemí Evropské unie, kteří se prohřešili proti lidské důstojnosti, proti základním lidským právům nebo proti veřejné bezpečnosti.

Ministr vnitra Giuliano Amato vysvětlil pro list La Repubblica, že právě z toho důvodu, aby se zabránilo výbuchům xenofobie, onoho "tygra, který hrozí rozlomit svou klec", se italská vláda rozhodla jednat rychle a rázně, napsal francouzský deník Le Monde. V tisku za Alpami se slovo Rumun stalo synonymem slova Rom. Neochota označovat toto etnikum je pochopitelná. Ale přece jen jde právě o Romy. Je pravda, že v EU jsou Romové problémem. Žebrají, seskupují se na předměstích a někteří z nich provozují celou škálu trestné činnosti. Znepokojují a jsou na obtíž.

Nicméně tento problém začlenění do společnosti, byť velmi zřetelný, nemá společného jmenovatele s problémy, kterým musí značná většina těchto Evropanů, jimž se vyhnul pokrok, čelit: hluboká bída, vyčlenění ze společnosti, diskriminace pokud jde o bydlení, zdraví, vzdělání, práci. Rozhořčení Italové -ale mohli by to být například i Francouzi- , kteří volají "Musejí se vrátit domů", by měli vědět, že ti, jimž se už neříká Cikáni, nejsou o nic více doma v Rumunsku, Bulharsku nebo na Slovensku, kde se narodili, než zde. Zde se jimi často ještě více opovrhuje a ještě hůře se s nimi zachází. Evropský parlament v roce 2005 přijal rezoluci o postavení Romů. Odhaduje se, že jich je na kontinentu 12 až 15 milionů, z toho v EU mezi sedmi a devíti miliony. Europoslanci připomněli pronásledování, jemuž byli v historii vystaveni - počínaje otroctvím v Rumunsku a konče vyhlazováním nacisty - a "romafobií", tedy nenávistí k Romům, kterou trpí stále, a vyhlásili sérii sociálních, kulturních, vzdělávacích i symbolických opatření.

Požadovali zejména, aby byli Romové uznáni jako evropská menšina. Maďarské poslankyně v Evropském parlamentu Livia Jaroková a Viktoria Mohacsiová svou zdejší přítomností dokazují, co někteří Romové dokážou. Je jich stále více a přispívá k tomu i iniciativa Desetiletí začleňování Romů, kterou v roce 2005 přijalo devět zemí střední Evropy. Je to dobrá cesta. Romský problém se zmírní jen tehdy, pustíme-li se do problémů Romů. A nikoli do nich samých - podotýká ve svém komentáři francouzský deník Le Monde.

Tento příspěvek byl převzat z pořadu Svět viděný internetem, který vysílá Český rozhlas 6.

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
21.11.2012	Romové vyhoštění z Francie se chtějí vrátit zpět. V Rumunsku prý zemřou hlady	Zprávy ze života Romů
21.11.2012	Romové musí změnit mentalitu, tvrdí v exkluzivním rozhovoru pro ČRo poradce rumunského premiéra	Zprávy ze života Romů
11.11.2012	Rumunští herci hrají v romštině. Dočkali se i výhrůžek	Zprávy ze života Romů
24.09.2011	Dny romské kultury a tradiční pouť v Rumunsku	O Roma Vakeren
10.12.2010	S kapelníkem skupiny Mahala Rai Banda o hudebních tradicích, bídě i drogách	O Roma Vakeren
15.10.2010	Romové v Rumunsku: Přínosy Dekády romské inkluze pro rumunské Romy	O Roma Vakeren
01.10.2010	Romové v Rumunsku: Rozhovor se Stano Danielem	O Roma Vakeren
17.09.2010	Ondřej Houska: Hádka o Romech místo řešení podstatných věcí	Zprávy ze života Romů
10.09.2010	S Gabrielou Hrabaňovou o postoji Francie k rumunským Romům	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)