Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Cena Prix Irene je pojmenována po britské psychoanalytičce a skupinové analytičce Irene Bloomfieldové. Tato žena mimo jiné šest let v Praze vedla odborný seminář pro psychoterapeuty a sociální pracovníky, kteří se zabývají terapií traumatu holocaustu. Nositeli a dalšími kandidáty Prix Irene jsou ti, kdo také napomáhají vyrovnávat se s traumatem. Na další podrobnosti jsem se zeptala koordinátorky Prix Irene Heleny Klímové.

"Cenu Prix Irene uděluje tzv. Výbor pro péči o Prix Irene a to je skupina lidí při občanském sdružení Tolerance a občanská společnost."

Tuto cenu obdržel letos romský aktivista Karel Holomek. Proč jste vybrali zrovna jeho? Jak jste přišli na jeho jméno?

"Tak my jsme pana inženýra Holomka znali už hodně dlouho, ještě z dob disentu, kdy byl jedním z těch, kteří disidentům pomáhali. Na jeho chalupě, která je blízko Brna, se konaly občas tajné schůzky, o které se jinak zajímala komunistická Státní bezpečnost, a pan inženýr Holomek byl natolik statečný, že riskoval sám sebe a svojí rodinu a tyhle schůzky umožňoval. A potom, když komunisté odešli po Sametové revoluci, tak se stal předsedou Sdružení Romů na Moravě, protože on sám pochází z romské rodiny. A je to taková romská rodina, která už po několik generací vydává vynikající lidi, vynikající občany občanské společnosti."

Karel Holomek je svým vzděláním strojní inženýr, a po studiích se jeho kariéra začala slibně rozvíjet. Na předávání Prix Irene vyprávěl, co však nastalo po roce 1968.

"Přišel rok 68, já jsem byl učitelem na Vojenské technické akademii, byl jsem tehdy v hodnosti majora, byl jsem člověk, který měl rozdělanou kandidátskou práci, byl jsem ambiciózní mladý muž, který si myslel, že je chytrý, a že přes něho 'nejede vlak'. A teprve tehdy, v roce 68, to si vzpomínám, byly prověrky, a prověřující komise se zeptaly: 'Tak, soudruhu inženýre, co říkáte na vstup vojsk?' A já tak jako teď jsem se hloupě zasmál, a řekl: 'To myslíte vážně? Vždyť to je sprostá agrese!' 'Aha!' A od toho okamžiku se datuje dalších 20 let života, které jsem strávil v kotrmelcích. To bylo v roce 69, kdy jsem náhle ztratil zaměstnání, nebyl jsem schopen škrtnout si o jakékoliv zaměstnání, přestože si myslím, že jsem měl skvělou kvalifikaci, ale nic. Až potom jsem se uchytil jako řidič těžkých nákladních vozidel. Tam jsem začal svou dělnickou kariéru, kterou jsem ukončil až v listopadu 89, nebo v lednu roku 90, kdy přišla Sametová revoluce."

V době komunismu Karel Holomek pomáhal disidentům a také byl zatčen v kauze Šiklová a společníci. Disidentům často půjčoval svou chatu u Brna a jak vypráví disidentka Jiřina Šiklová, právě v ní vznikal český překlad knihy 1984 od George Orwella.

"Karel jim propůjčoval chatu, aby překládali Orwellovu knihu 1984. A tam taky StB našlo zbytky Newsweek, protože tam nějaká kopie zůstala, když se to překládalo. Navíc Karel trpěl tím, že ostatní lidi se dostali do vězení a on ne, tak sám sobě dal takový závazek, takové pokání, že bude opisovat Orwella - tenkrát se to dělalo na průklepáky. A víte, co to bylo narvat 16 kopíráků do psacího stroje? To byla největší otrava! A on toho Orwella opsal asi desetkrát. Je to takový zajímavý způsob pokání, který člověk sám sobě dá. A navíc tím vstoupil do Guinessovy knihy rekordů, protože neznám jiného Cikána, který by tolikrát opsal na průklepák Orwella."

Foto: Jana Šustová

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
01.08.2015	Rozdílné osudy českých a slovenských Romů za 2. světové války	O Roma Vakeren
18.04.2015	Karel Holomek získal od romských studentů ocenění za svou práci v médiích	O Roma Vakeren
08.11.2014	Tajemník Rady vlády pro národnostní menšiny Milan Pospíšil získal Cenu Prix Irene	O Roma Vakeren
24.08.2013	Vzpomínky Karla Holomka na úniky před nacistickými transporty	O Roma Vakeren
19.05.2011	Lidská práva na vedlejší koleji	Zprávy ze života Romů
19.02.2011	Kniha Dávné vzpomínky popisuje osudy rodu Holomků	O Roma Vakeren
01.01.2011	Karel Holomek získal Cenu Gypsy Spirit	O Roma Vakeren
13.11.2009	Listopad 1989 změnil také život Romů	O Roma Vakeren
02.01.2009	Jaký byl rok 2008 pro bojovníky proti rasismu?	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"Přijede asi 200 lidí, krajanů, nejvíc asi z východních zemí, úplně nejpočetněji je zastoupena Ukrajina. A podle osobních zkušeností s ukrajinskými krajany musím říct, že to jsou velmi aktivní vlastenci, kteří po generace svůj jazyk přenášejí na děti a vnuky, zpívají české písně, vyšívají a šijí české kroje."

To jsou tak zhruba kteří krajané? Ti kteří emigrovali před válkou nebo až po válce?

"Vesměs to jsou lidé, kteří šli někde v polovině 19. století. Co se týče té Ukrajiny, tak to jsou lidé, kteří odešli po roce 1860, šli za půdou, vlastně tak, jako se chodilo do Ameriky. Ale protože tohle bylo snazší - tady nemuseli po moři, šli pěšky, nebo s vozy nebo s koníky - tak jich šlo samozřejmě více."

Kdo ještě přijede?

"Přijedou ještě 2 soubory z Rumunska, přijedou Bulhaři, Chorvati a Srbové. To, s čím oni přijedou, to je výsledkem jejich dlouholeté práce a dokonce práce celých generací, protože oni vlastně tu češtinu a český folklor už mají zprostředkovaně od svých rodičů a prarodičů. Přesto je to pro ně taková srdeční záležitost. Takže oni nacvičili písně a tance a to všechno nám předvedou."

Vy jste hovořila o tom, že přijedou krajané z východu. A co krajané ze západu?

"Původně se přihlásily 3 soubory, ale 2 se posléze odhlásily."

Krajané z východu mají peníze nebo jsou na tom špatně?

"O co více mají nadšení a takového toho vlasteneckého zápalu, tak o to méně mají peněz. Je to pro ně opravdu strašný zásah do rozpočtu. Vůbec to, že se vypravili na tu cestu; a samozřejmě už není v jejich silách, aby si tady platili pobyt, takže my jsme jim zajistili pobyt v těch úplně nejjednodušších a nejlevnějších hostelech."

Přihlásili se sponzoři na takovou akci, že podpoří ty naše krajany?

"Máme sponzory v tom smyslu, že jsou firmy, které nám darují jídlo nebo nápoje. To je skvělé, protože budeme pro ně mít během toho festivalového dění pohoštění. Bohužel horší je to se sponzory finančními. My jsme hrozně doufali, psali jsme žádosti na všechny strany."

A sponzoři ze západu nepodpoří své krajany z východu?

"Přestože vyšlo mnoho článků na toto téma v západních krajanských listech, my jsme prostě přišli s takovou myšlenkou, že když se nemohou zúčastnit, že by alespoň podpořili třeba jednoho krajana. Jeden krajan nás vyjde asi tak na 1000 Kč. Ale nakonec z toho sešlo."

Může ten festival navštívit i veřejnost?

"Mohou přijít přímo do Salesiánského divadla, v úterý začíná přehlídka od půl čtvrté, a ve středu a ve čtvrtek od deseti hodin ráno."

Foto: Martina Stejskalová

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
15.06.2007	Občanské sdružení Sedm paprsků pomáhá lidem z ohrožených sociálních skupin	O Roma Vakeren

Zeptala bych se na úvod, kolik má celkově Zetor zaměstnanců?

"Tak Zetor má k dnešnímu dni 1200 zaměstnanců. A co se týče podílu, řekněme, etnických zaměstnanců, když bych mezi ně započítal i Slováky, kterých zaměstnáváme poměrně hodně, tak bych řekl, že je to něco mezi 10-15 procenty."

Jaké další národnosti u vás pracují?

"Samozřejmě zaměstnáváme i Poláky, je u nás hodně Ukrajinců, a také Romů, i když ty nějak speciálně nevyčleňujeme."

Jaké funkce zastávají Romové ve vaší firmě?

"V podstatě to jsou výrobní profese, na kterých u nás pracuje několik desítek Romů."

Jak jste se dozvěděli o tomto certifikátu Ethnic Friendly zaměstnavatel?

"My jsme byli oslovení společností IQ Roma servis s nabídkou, zda bychom se nechtěli zúčastnit certifikace. Samozřejmě jsme se té certifikace zúčastnili velmi rádi, protože je pro nás velmi důležité, aby se u nás zaměstnanci cítili na pracovišti dobře, a necítili se diskriminovaní z jakéhokoliv důvodu. A tím, že zaměstnáváme poměrně vysoké procento i jinonárodnostních zaměstnanců, tak o to důležitější to pro nás bylo."

Můžete říct pár slov o tom, jak probíhal proces certifikace? Určitě k vám přicházeli na pozorování zaměstnanci IQ Roma servisu. Jak zkoumali, jestli opravdu zacházíte rovně se všemi zaměstnanci?

"V první řadě jsme dostali nějaké propozice, a po prvním auditu, který vykonali zaměstnanci IQ Roma servisu, nám byly uvedeny některé připomínky, anebo řekněme výtky, které jsme museli splnit, tzn. na určité místo umístit tzv. Schránky důvěry, do kterých mohou zaměstnanci vhazovat své podněty v případě, že se cítí diskriminováni. Navíc jsme museli vypsat na nástěnky různé výňatky z kolektivní smlouvy a podobné věci, a po splnění těchto podmínek jsme je pozvali na další audit, kterým jsme už úspěšně prošli. A samozřejmě lidé z IQ Roma servisu u nás i mluvili s lidmi, a byli spokojení. Tak jsme úspěšně získali certifikát, za což jsme velice rádi."

Dalším oceněným zaměstnavatelem byla firma Inventec. Vedoucí personálního oddělení, Terezy Dvořákové, jsem se zeptala, čím se firma zabývá a kolik má zaměstnanců.

"Firma se zabývá výrobou serverů a momentálně máme asi kolem 1000 zaměstnanců."

Kolik z nich jsou příslušníci etnických, národnostních nebo jiných menšin?

"To nejsem schopná říct, protože takováto data si nevedeme (z jasného hlediska). Ale odhadem bych to tipla na takových 25 procent."

Dá se říci, kolik zhruba zaměstnáváte Romů?

"Tak pravda, z těch 25 procent bych tipla takových 18 - 20 procent romské národnosti."

A co konkrétně u vás Romové dělají?

"Většinou začínají na pozici dělníka ve výrobě, a máme tam několik případů lidí, kteří velmi rychle postoupili na vedoucí místo na těchto výrobách. Většinou je to výroba - dělník, a potom velmi rychle postupují, pokud jsou schopní."

Proč jste se začali zajímat o tuto značku Ethnic Friendly zaměstnavatel? Nabídl vám to někdo, nebo jste na to přišli sami?

"My jsme byli osloveni občanským sdružením IQ Roma servis na základě toho, že jejich klienti byli většinou umisťováni v naší firmě a zpětnou vazbou dali tomu svému občanskému sdružení najevo, že Inventec nediskriminuje. A na základě toho jsme vlastně pomohli IQ Roma servisu vytvořit tu základní koncepci auditování firem a sestavit požadavky, které by měli mít na ty firmy."

Foto: Jana Šustová

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
21.10.2013	Příklad kvalitní spolupráce s držitelem značky Ethnic Friendly zaměstnavatel	Zprávy ze života Romů
18.10.2013	Ocenění zaměstnavatelů, kteří se nebojí zaměstnat etnické menšiny	Zprávy ze života Romů
03.11.2012	Certifikát Ethnic Friendly zaměstnavatel získala i firma J+J školní jídelny	O Roma Vakeren
20.10.2012	Mezi sedm nových Ethnic Friendly zaměstnavatelů patří i firma Strabag	O Roma Vakeren
01.08.2012	"Cikán mi vybílil byt" - hlásá nová kampaň	Zprávy ze života Romů
25.02.2012	Ve firmě Trutnovská zeleň vedle sebe pracují Romové i bývalí skinheadi	O Roma Vakeren
28.01.2012	Malá činorodá firma na třídění odpadu získala certifikát Ethnic Friendly zaměstnavatel	O Roma Vakeren
19.10.2011	Firmy zaměstnávající pracovníky z jiných etnik převzaly ocenění	Zprávy ze života Romů
30.07.2011	Spot Neviditelní poukazuje na to, že Romové pracují a pracovat chtějí	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Romka Claudie Laburdová podala ústavní stížnost proti rozhodnutí policie, která odložila trestní oznámení na vícepremiéra Jiřího Čunka za jeho výroky na adresu Romů. Hromadné oznámení podalo na jaře čtrnáct romských organizací a zhruba stovka jednotlivců. Podle nich Čunek svým výrokem, že kvůli získání peněz od státu by se člověk musel opálit a dělat binec a ohně na náměstích, mohl podněcovat k nenávisti k romské menšině a k omezování jejích práv a svobod. Cílem Laburdové je, aby byl Čunek postaven před soud.

Čeští turisté už nebudou potřebovat víza pro cestu do Kanady. Kanada zrušila vízovou povinnost pro Čechy, kteří budou v zemi pobývat krátkodobě do 90-ti dnů. Také je odhodlána docílit bezvízového statusu pro všechny členské státy EU.

Před Krajským soudem v Brně pokračoval soud se skinheady, kteří upálili v Hodoníně Roma. Šestadvacetiletého Jana Tótha napadla letos v květnu čtveřice obžalovaných. Kopali ho, bili pěstmi, kovovým obuškem a nakonec ho polili toluenem a zapálili. Útok je hodnocen jako zvlášť brutální. O trestu bude rozhodovat soud znovu v listopadu. Jednomu z útočících Valovi hrozí i doživotí a ostatním třem zatím jen dva roky vězení za výtržnictví.

Dům hrůzy v českobudějovické Vrbenské ulici se bude měnit. Bývalá ubytovna Jihočeských tiskáren na lukrativním místě s historickou minulostí je v havarijním stavu. Pro šestatřicet městských bytů s nájemníky je takové místo poslední šancí na střechu nad hlavou. Nejvíce je tu dětí. Místní Romové tu vytvořili samosprávu a chtějí prostředí zlepšit. Nápad samotných Romů vítá i ředitel správy domů.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

"Z 1100 Romů, kteří se tohoto projektu účastnili, jich 100 pracuje, dalších minimálně 500 získalo jakousi rekvalifikaci. Myslím si, že vzdělanost je jeden z hlavních pilířů boje proti chudobě. Tím, že absolvovali tyto kurzy, se jim samozřejmě do budoucna zvyšuje šance získat zaměstnání. Možná, že by tento projekt byl daleko úspěšnější, kdyby nebyly tak velké příspěvky z nezaměstnanosti."

Vy jste řekl, že budete řešit i bytový problém, jakým způsobem?

"My se samozřejmě snažíme tyto občany motivovat tím, že se jim zvyšuje šance na získání přechodného bydlení, třeba na dva roky, jeho stabilizaci. A dáme jim šanci, aby si našli dobrou práci a tím získali finanční prostředky na svoje soukromé bydlení."

Jakým způsobem vyhledáváte zaměstnání pro Romy nebo pro tyto ohrožené skupiny lidí?

"My jsme oslovili celkem zhruba asi 50 firem, takže se celkem povedlo zaměstnat přes 100 Romů."

Vy sami dáváte požadavek na určitou rekvalifikaci nebo je to už předem naplánováno?

"My jsme právě opustili tu myšlenku, že to je předem naplánováno a rekvalifikujeme pouze na profese, kterých je nedostatek. To, že se Rom zaměstná, má samozřejmě výchovné efekty pro jeho děti, pro jeho rodinu jako takovou. Ty děti najednou vidí určitou zodpovědnost, kterou za ně tento rodič samozřejmě má."

Víte i vy o tom, že by se ta situace skutečně lepšila? Viděl jste na vlastní oči už takovou rodinu?

"Viděl jsem rodinu, která se dostala z opravdu velmi složité finanční situace, dlužila, kam se podívala a tím, že došlo k rekvalifikaci, k zaměstnání, tak se tato rodina tzv. nakopla."

Máte zprávy o tom, která část Prahy je na tom zatím nejhůře?

"Tím, že mezi sebou městské části spolupracují velmi dobře, tak si myslím, že rozdíly se smazaly."

Jak to vypadá v oblasti studia romských dětí?

"My jsme zavedli nulté ročníky jak v mateřských školkách, tak při základních školách, ale i při středních školách. Tzn. Romové mají šanci se na toto studium předem připravit. Bude probíhat jakási analýza nejvíce postižených oblastí v Praze, abychom zjistili, jaké problémy tíží tamní lokalitu a pokud možno je co nejrychleji vyřešili."

O těchto lokalitách máte zprávy?

"Tak to je všeobecně známo, že je to Praha 5, Praha 8, a jiné části města, Praha 3."

A až zanalyzujete situaci, budete konkrétně pomáhat nebo budete přispívat na konkrétní pomoc?

"Hl. m. Praha už dlouhodobě přispívá pomocí grantové politiky na neziskové organizace, které se touto problematikou zabývají. My si akorát i sami pro sebe potřebujeme zanalyzovat, jak tyto granty využít a na jakou službu."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
20.06.2008	Slovo 21 a Projekt Podpora Romů v Praze	O Roma Vakeren
20.06.2008	Jaké překvapení přináší kampaně Skin Fashion	O Roma Vakeren
20.06.2008	Španělská organizace Fundación Secretariado Gitano se stala poradním orgánem španělské vlády	O Roma Vakeren
20.06.2008	Romea byla jedním z partnerů projektu Podpora Romů v Praze	O Roma Vakeren
20.06.2008	Jana Cardová: Díky rekvalifikaci v rámci projektu Podpora Romů jsem si splnila svůj sen	O Roma Vakeren
20.06.2008	Nadějný novinář Tomáš Bystrý	O Roma Vakeren
20.06.2008	Tomáš Ščuka - student Policejní akademie v Praze	O Roma Vakeren
20.06.2008	Základní škola na Havlíčkově náměstí v Praze 3 umožňila zájemcům doplnit si základní vzdělání	O Roma Vakeren
17.06.2008	Vzdělávání a zaměstnávání Romů v Praze	Zprávy ze života Romů

Zažila jste někdy mezi svými blízkými nebo známými to, jak si Romové připomínají památku zesnulých kolem 2. listopadu?

"Já mohu mluvit jen o praxi, kterou užíváme u nás v rodině. Je to čas, kdy se na toho zemřelého nebo na ty zemřelé v té rodině hodně vzpomíná, obzvlášť na ty nejbližší příbuzné. A takový základ je samozřejmě to zapálení svíček. Co my u nás v rodině ještě děláme, tak vlastně u nás ty svíčky nehoří jen na Dušičky, ale hoří skutečně po celý rok. Dnes kdybyste došla k nám domů, tak uvidíte zapálenou svíčku, protože u nás se prostě vzpomíná stále, obzvlášť když je například výročí narození toho zesnulého nebo úmrtí, nebo když má třeba svátek. Takže u nás jsou svíčky základ."

A co se u Vás děje přímo na Dušičky?

"Co se potom týče Dušiček tak tam se snažíme, abychom vždycky navštívili hroby, takže se předem nakupují věnce, kytičky a další ozdoby. Všichni jsme úplně pobláznění stejně jako ostatní tím nákupem tím shonem. Po nákupu se jde na hřbitov, na ty hroby položit tyto předměty."

A co když je hrob vašich příbuzných někde hodně daleko od místa, kde bydlíte?

"Když je to někdo, kdo je pohřbený někde dál od našeho bydliště, tak v tom případě se většinou u nás v rodině domluví 2 až 3 lidi, kteří jedou na to místo, položí tam ty věnce a zase se vrátí domů. Takové to vzpomínání, když se vzpomínalo doma, to se u nás dělo dřív, když jsme byli ještě hodně velká rodina, když moji sourozenci byli ještě svobodní, nebo když si to ta rodina mohla dovolit i z finančních důvodů, kdy vlastně i ta rodina jako taková, byla dost pospolu. Je fakt, že jsme se v té době hodně navštěvovali, obzvlášť při dušičkách se dojelo k tetě nebo teta dojela k nám. Shromáždili jsme se všichni a pak jsme také všichni šli spolu na ten hřbitov. Buď to bylo hned toho 2. listopadu nebo den před či po. Tenhle čas jsme využívali nebo využíváme k tomu, že se setkáváme. Takže je u toho klasika - pohoštění se vším všudy, bavíme se, vzpomínáme. Je fakt, že pravidlo je, že se má vzpomínat vždycky v dobrém, v žádném případě se o tom člověku nemá mluvit ve zlém. Takže se říkají takové historky, které se buď staly, nebo si prostě jen tak vzpomeneme."

Udržely se tyto zvyky ve Vaší rodině až doposud?

"No to bylo dřív, teď už vlastně, protože v té rodině převážná většina starších lidí už nežije, takže ono se to ztrácí a dnes už to udržuje maximálně jen ten, kdo je nejstarší v té rodině, takže mladí dneska třeba vůbec. To i já osobně mám problém k tomuto svátku takto přistupovat."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
29.10.2010	Památka zesnulých u Romů	O Roma Vakeren
21.12.2007	Štědrý den začíná v mnoha romských rodinách návštěvou hřbitova	O Roma Vakeren
	Stáří	Tradiční život Romů