Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Kapela Gipsy.cz v Jižní Koreji vystupovala například na týdnu české kultury Czech It Out - Zkuste Česko, který připravilo české velvyslanectví, a také ve městě Ulsan na mezinárodním hudebním festivalu zaměřeném na world music. Vzbudila také zájem japonských filmařů, kteří o ní natočili televizní dokument. Hlavní osobností skupiny je rapper Gipsy, vlastním jménem Radoslav Banga, a o hudební doprovod se starají následující muzikanti:

Jak jste se dostal k hudbě?

"To je těžké říct, já jsem z muzikální rodiny, tak jako většina Romů, otec měl vlastní kapelu, máma hrála na housle. Oni si mysleli, že já budu hudební antitalent, já jsem po hudbě moc neprahl. Mysleli si, že budu spíš právník, ale nakonec brácha přinesl úplnou náhodou klávesy, a už jsem věděl, že patřím k hudbě."

Studujete nějak hudbu?

"Teď se momentálně učím hrát na klasikou kytaru, studuji, ale že bych vysloveně studoval ve škole, to ne. Já jsem spíše samouk a učím se od ostatních klasických kytaristů."

Dalšího člen kapely, houslista Vojta Lavička, vypráví o své cestě k hudbě takto:

"Jsem z muzikantské rodiny, ale není to tak, že by mě doma učili hrát. Já jsem od osmi let chodil do hudební školy a až do svých patnácti jsem hrál jenom klasiku. Pak jsem hrál moravský folklor, slovenský folklor, až potom jsem začal teprve někdy v devatenácti letech hrát romský folklor. Takže s romskou muzikou nemám zase až tak veliké zkušenosti, jak by se mohlo zdát vzhledem k mému věku. To jsou moje začátky - klasika, folklor, a až potom jsem začal hrát v Deep Sweden, což byl vlastně bigbít, a Alom, což už byla cimbálovka, ale s neromskými kluky, která tady byla docela úspěšná. Zároveň jsem pracoval na nějakých dalších hudebních projektech, ať to byl dokumentární cyklus Obrázky z dějin Romů pro Českou televizi, k čemuž jsem dělal hudbu, nebo k divadelním představením. Takže jenom nehraji, ale skládám i muziku."

K mikrofonu jsem pozvala také kontrabasistu Jana Surmaje, který ve skupině vystupuje se svým bratrem Petrem.

Jak jste spolu začali spolupracovat?

"Je to přes Vojtu Lavičku, on znal bráchu, potom jsem přišel já."

Jak jste začal s hudbou?

"Skoro odmalička jsme začali hrát. Jsme muzikální rodina, takže odmala."

A chodil jste někam do hudební školy? Kontrabas není úplně jednoduchý nástroj, jak jste se na něj naučil?

"Naučil jsem se sám, bez nějakých teorií a bez školy."

Nejbližší koncert skupiny Gipsy.cz můžete navštívit zítra v Brně od 18 hodin v klubu Fléda, kde bude probíhat festival Django fest. V listopadu se kapela vydá na turné po českých městech, vystoupí v Hradci Králové, v Litomyšli, v Kolíně, v Ostravě a Šumperku. 6. listopadu vystoupí v pražském Lucerna Music Baru, kde představí několik nových písní.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
21.09.2013	Skupina Gipsy.cz vydala nové album Upgrade	O Roma Vakeren
11.12.2012	Vánoční koncert Gipsy.cz bude v Lucerna baru i s nadílkou	Zprávy ze života Romů
16.06.2011	Radoslav Banga jde příkladem mladým Romům	Zprávy ze života Romů
07.05.2011	Novinky skupiny Gipsy.cz: album Desperado a plánovaná svatba	O Roma Vakeren
25.06.2010	Nový singl Gipsy.cz: Aha!	O Roma Vakeren
29.08.2008	Gipsy.cz, romská identita a patálie s "bílou paní"	O Roma Vakeren
15.08.2008	Skupina Gipsy.cz roztančila rumunské publikum	O Roma Vakeren
19.06.2008	Česká streetparty v Bruselu	Zprávy ze života Romů
13.06.2008	Česko se představuje v Bruselu - po včerejší streetparty dnes vystoupí skupina Gipsy.cz	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Vy jste měli celé turné po Spojených státech, kdo vás pozval?

"Pozvalo nás České centrum v Americe, ve Washingtonu a v New Yorku, takže jsme tam byli 8 dní a bylo to úplně skvělý."

Kde všude jste hráli?

"Tak nejdřív jsme přiletěli do New Yorku, do JFK, potom jsme autobusem jeli do Washingtonu D. C., kde nás ubytovali, a druhý den jsme hráli v tom prestižním Kennedyho centru ve Washingtonu, jako první romská kapela vůbec na světě, která tam hrála, tak to jsme byli my."

Jak vás vůbec přijali?

"Přijali nás úplně perfektně, vřele. To Kennedyho centrum je obrovský památník, já bych to přirovnal k našemu Národnímu divadlu, lidi si podupávali, tleskali, strašně se jim to líbilo, dostali jsme hodně kontaktů od lidí, abychom se ozvali přes stránky a tak, že by nás chtěli pozvat. My jsme rozdali spoustu kontaktů, prodali jsme skoro všechna cédéčka, takže to bylo úplně super."

Byli tam i naši krajané?

"V tom Washingtonu ne. Ale v New Yorku, kam jsme dojeli třetí den, jsme hráli k Czech Street festivalu, ke státnímu svátku (to tam pořádají asi osm nebo devět let), a my jsme tam byli pozváni jako první romská kapela. A tam bylo Čechů neuvěřitelně, za ten den se jich tam vystřídalo prý 4000."

Byli tam i Romové?

"Romy jsme neviděli... ale jeden Rom tam byl, byl z Finska, a byl to nějaký filmař. Bavil jsem se s nim, mluvil normálně romsky perfektně, a byl to člověk, který tam v Americe pracuje v showbyznysu, žije tam, je z Finska, ale žije v New Yorku. Je to výborný člověk, vzal si kontakty, chtěl by nás pozvat na nějaký filmový festival, abychom mu tam přišli zahrát."

Bavili jste se i s krajany?

"Samozřejmě, bavili jsme se, bylo tam hodně Čechů, kteří říkali: .Jo, vy jste takový Gipsy Kings, ale trošku živější. My známe Gipsy kings, taky jezdí do Ameriky, ale vy jste takoví živější!' Tak asi to bude tím věkem, protože Gipsy Kings jsou o generaci starší, ale třeba budeme potom taky takoví jako oni, jako umělci, a ne takoví draví. Ale líbilo se jim to, byli jsme rádi."

Měli jste taky nějaký program připravený pro vás specielně?

"My jsme chtěli chodit sami, chtěli jsme poznávat, jako když jsme v Evropě, nebo když jsme v Paříži, nebo ve Finsku, tak si jdeme sami. Vyrazíme z hotelu a chodíme celý den po tom městě, abychom ho poznali. Nejenom ten vrchol, ty špičky, ale i ty ghetta. Byli jsme se podívat v Brooklynu, v Bronxu. Úžasný, a my jsme bydleli v Queensu, takže tam jsou samí Mexičani, Portorikánci... A to je právě ta Amerika, není to jedna skupina lidí, ale je jich tam strašně moc, různý kultury, národy, na ulici se hraje celý den od rána do večera."

Neměli jste obavu jít do Bronxu?

"Oni nám říkali: .Tam vás neodvezeme." Tak jsme jeli metrem, báli se, ale bylo to úplně v pohodě. Malý Radek od nás z kapely se tam s nimi normálně zdravil tím černošským pozdravem, rukama, a nakupovali jsme tam, sháněli jsme nějaké kytary, chtěli jsme se na ně podívat, a to bylo právě tam. A já měl na sobě takovou mikinu, kde bylo na zádech napsáno Czech Republic, takže se ptali co to je to Czech Republic a ptali se, jestli jsme z Evropy. Bylo to dobrý, úplně v pohodě."

Vy jste tam vystupovali sami nebo s vámi vystupovala nějaká česká nebo slovenská kapela?

"Na tom Newyorském českém festivalu českém byla Lenka Dusilová a Support Lesbiens. A pak jsme hráli ještě na Gipsy festu, který tam byl, je celosvětový, a hráli jsme v klubu Hills a Joe´s bar, tam jsme hráli sami."

Když jste vlastně reprezentovali Českou republiku, jaký to byl pro vás pocit?

"Tak my už jsme takhle reprezentovali mnohokrát, hráli jsme v Paříži... Já pořád říkám Paříž, protože jsme nejvíc hráli v Paříži, ve Francii, tam jsme byli asi 4x nebo 5x, ale byli jsme i ve Finsku, ve Švýcarsku, v Lucembursku..."

No, ale takovéhle vystoupení v Americe by vám leckterá z našich kapel záviděla, tak jaký to pro vás byl pocit, že právě vy jste reprezentovali Českou republiku?

"Tak úžasný... protože jsme byli poprvé v životě v Americe a byli jsme rádi, protože jsme Romové a že jsme se tam vůbec dostali! Protože letenku si může koupit každý a jet tam v dnešní době, ale my, Romové, jsme na letištích měli vždycky problémy... Už jsme tam vlastně měli být před dvěma roky, ale nedostali jsme víza... Takže tento rok se to podařilo a ty víza jsme dostali a to jsme byli úplně šťastní, protože jsme tomu nevěřili. Najednou jsme seděli v letadle a bylo to úplný horko, super to bylo."

A kdybyste vlastně srovnal Ameriku... Co byste chtěl aby z ní bylo u nás v Česku?

"Chtěl bych, aby to tady bylo taky takové... Protože když třeba jdete po ulici, tak se lidé zdraví na přechodu, vůbec se neznají a pozdraví se: 'Hello, jak se máte' a tak. Cizí lidi... ptají se. Něco se zeptáte a každý je vstřícný... tady to takové není. Tady se musíte nějak protloukat, že... a tak. Ale v Americe je to multikulturní, je tam hodně národů, tak k sobě musí být slušní. Je tam svoboda, velká, opravdická demokracie, váží si jeden druhého, jedna kultura si váží té druhé a právě vědí, že ta zem není jejich původní zemí, ale je jejich. Takže tam bydlí dohromady a váží si toho. A u nás, my jsme jako Romové pořád trošku níž, i když jsme se tady narodili. Ale snad to tak doufám v budoucnosti bude, až ta další generace vyroste, těch mladých lidí, kteří jsou už světoví a evropští."

Samotní Romové byli na vás hrdí, že jste v Americe a reprezentujete je. Co byste jim vzkázal?

"No, aby se drželi a aby to zkoušeli taky, hlavně mladí aby nezahazovali flintu do žita. My jsme na to čekali celý život. Dneska nám je 35, 36, a dokázali jsme to. Hrajeme od 15, od 16 let. Hlavní je vydržet jako kapela a hrát, i když nejsou peníze. Ono to jednou přijde."

Často se říká, že Romové, kteří něco dokázali, se potom k Romům nehlásí. U vás je to ale právě naopak, vy Romům pomáháte.

"Tak to je samozřejmé, protože my jsme Romové, tak se od nich nemůžeme distancovat, musíme jim pomáhat a to buď formou charity, nebo v práci, kterou děláme."

Myslíte si, že je důležité pozvednout Romům sebevědomí?

"Já myslím, že ano, protože Romové si sami musí uvědomit, že nejsou něco míň."

Během rozhovoru vám tady zvoní telefony. Dostáváte víc pozvánek k tomu, aby kapela někde hrála?

"Zájem je pořád, já si nemůžu stěžovat. Protože na to, jak hrajeme dlouho, vlastně hrajeme dvakrát třikrát týdně a lidé si nás objednávají soukromě i na veřejné koncerty."

Teď se nabídka zvýšila nebo ne?

"Trošku jo. Ale my to bereme normálně, ozvaly se nějaké agentury, které by nás chtěly zastupovat, tak rozmýšlíme... Já říkám, že když jsme to vydrželi těch 6 let sami, tak někomu se upisovat... Uvidíme."

Budete mít čas připravovat i nové písně?

"Samozřejmě. Skládáme nové písničky, akorát musíme sehnat vydavatele, který to všechno vydá. A pak máme agentury, které se ozvaly, že by nám natočily cédéčko, ale museli bychom se jim upsat, takže uvidíme."

Chcete být svobodní...

"Zatím chceme být svobodní, protože bychom nemohli hrát třeba na různých charitativních koncertech, pro Romy, když pořádají nějaký ples, nebo na romských festivalech - tam by nám to asi nepovolili. Oni mají nějakou lajnu, kde se hraje, kšefty shánějí oni a my bychom si nemohli vybírat."

Vy hrajete často také ve věznici. Jak tam Vás přijímají?

"Tam je úplně jiná atmosféra. Když vidíte ty lidi, kteří tam jsou zavření... A my jsme tím prostředníkem ke svobodě přes ty písničky, protože oni ty písničky skoro všechny znají a zpívají je spolu s námi. A nakonec nás pak objímají, protože je tam také hodně Romů."

Chystáte další turné?

"Už jsme se domluvili s Českým centrem v Americe, že dohodne i s Českým centrem v Kanadě, že bychom příští rok udělali turné po celé Americe a Kanadě, takže by to trvalo asi měsíc. Uvidíme, jak to dopadne."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
09.01.2016	Už 15 let hraje svým příznivcům kapela Bengas	O Roma Vakeren
23.04.2010	Skupina Bengas připravuje své třetí album	O Roma Vakeren
20.02.2009	Zprávy	O Roma Vakeren
09.01.2009	O změnách v kapele Bengas a jejich připravovaném albu	O Roma Vakeren
23.12.2008	Skupina Bengas nahrála vánoční píseň	Zprávy ze života Romů
22.08.2008	Pozvánka na pietní akt a na koncert	O Roma Vakeren
19.08.2008	Na interkulturním koncertu vystoupí Romové i potomci Sudetských Němců	Zprávy ze života Romů
30.05.2008	Z českých skupin na letošním Khamoru vystupovala kapela Bengas	O Roma Vakeren
27.03.2008	Festival Febiofest a Romové	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

V Česku, na Slovensku a v některých dalších evropských zemích je podle poznatků Rady Evropy a OSN porušováno právo na bydlení u Romů.Vlády těchto států by měly přijmout opatření k lepší ochraně tohoto základního práva obyvatel. V poslední době se totiž zvýšil počet stížností ohledně ubytování Romů. Většinou se jedná o úřední vystěhování romských skupin a rodin.

Bývalí policisté Marek Vraštil a Karel Berousek se musejí omluvit za napadení dvěma členům romské rodiny Danišových z Popovic na Jičínsku. Nemusejí ale rodině zaplatit odškodné 300 tisíc korun, které požadovala. Rozhodl o tom krajský soud v Hradci Králové. Bývalí policisté podle soudu v roce 2003 společně s dalším neznámým mužem vnikli do bytu rodiny a napadli některé její členy.

Zhruba deset lidí dosud absolvovalo větší část dlouhodobého vzdělávacího programu pro pracovníky romských neziskových organizací a sdružení, poskytujících Romům sociální služby. Za peníze Evropského sociálního fondu se v něm učí, jak zlepšit práci svých organizací.

Romské divadlo Romathan ze Slovenska nebo Dočasná shakespearovská společnost Jedličkova ústavu se představí divákům Festivalu integrace Slunce. Od 2. do 10. listopadu se akce už tradičně koná v bezbariérovém prostoru Paláce Akropolis na pražském Žižkově. Romský soubor z Košic vystoupí na festivalu po pěti letech a to při příležitosti 15. výroční vzniku divadelního spolku.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Vaše sdružení IQ Roma servis pořádá projekt Ethnic Friendly zaměstnavatel. Je to váš projekt, nebo jste se k němu přidali na základě nějakého doporučení, třeba Evropské unie a podobně?

"Tento projekt je čistě náš, kdy občanské sdružení IQ Roma servis zahájilo oslovování zaměstnavatelů. Cílem je motivovat a trošku podpořit myšlenku rovného zacházení se všemi, ale tento projekt je zaměřen přímo na etnické menšiny, na Romy, na cizince, a na viditelné etnické menšiny. Projekt spočívá v tom, že zaměstnavatelé v regionu Jihomoravského kraje jsou oslovováni, zda by nechtěli být oceněni značkou Ethnic Friendly zaměstnavatel, a je ověřováno, zda dodržují zásadu rovného zacházení, případně jak by mohli podpořit rovné zacházení na pracovišti a vztahy k uchazečům o práci. Je jim doporučeno, jak by měli tyto kroky dělat, a následně, pokud tato opatření přijmou, tak mohou být oceněni značkou Ethnic Friendly zaměstnavatel."

Hlásí se vám zaměstnavatelé sami, nebo je nějak oslovujete vy přímo?

"Zaměstnavatelé se nám hlásí sami, pokud zachytí, že tady ta značka je, stalo se tak například na základě konference, která se uskutečnila v červnu. Na základě této konference potom zaměstnavatelé žádali o formuláře, posílali vyplněné formuláře, vyplněnou žádost o tuto značku. Žádost, abychom u nich provedli šetření, zjistili, jestli u nich je jejich jednání v pořádku a v souladu se zásadou rovného zacházení. A dále jsou zaměstnavatelé námi oslovováni a je jim nabízena tato značka."

Kdy jste začali s tímto projektem?

"S projektem jsme začali v únoru tohoto roku, kdy byla vytvářena koncepce, byla mapována práce v Brně, v Jihomoravském kraji, a od července 2007 jsou označováni značkou první zaměstnavatelé."

Takže už jsou ocenění zaměstnavatelé, kolik jich asi je?

"V současné době jsou to 4 zaměstnavatelé, takže to vychází prakticky na jeden měsíc jeden zaměstnavatel, pokud si to vezmeme na časové ose. Mezi tyto zaměstnavatele patří např. Inventec Czech, to je společnost, která vyrábí počítačové komponenty a sídlí v Modřicích. Zetor Tractors je další společností, pak strojírenská společnost Audacio, s. r. o. Dalším zaměstnavatelem, který se rozhodl podpořit tuto myšlenku, je Úřad práce Brno - město, který se zapojil jako zaměstnavatel, ne jako zprostředkovatel práce."

Kdy bude probíhat vyhlášení těchto oceněných zaměstnavatelů a kde to bude?

"Tito zaměstnavatelé, které jsem jmenoval, tu značku mají, jsou nositeli značky, ale bude slavnostní první certifikace oceněných zaměstnavatelů, a ta se uskuteční 31. 10 v budově Krajského úřadu v Brně, a uskuteční se formou předání certifikátu, slavnostní tiskové konference a poblahopřání těmto zaměstnavatelům, jelikož jsou jakýmisi vzory a průkopníky v tomto projektu."

A může se do budoucna přihlásit i zaměstnavatel, který sídli v jiném kraji než v Jihomoravském?

"Do budoucna o tom uvažujeme, ale v současné době se snažíme, aby tato značka zakořenila v jednom kraji, nechceme aby se to rozplizlo po České republice a značka zanikla. Chceme, aby to opravdu podpořilo tu myšlenku rovného zacházení se všemi etniky, a proto se snažíme to prozatím koncentrovat na Jihomoravský kraj."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
21.10.2013	Příklad kvalitní spolupráce s držitelem značky Ethnic Friendly zaměstnavatel	Zprávy ze života Romů
18.10.2013	Ocenění zaměstnavatelů, kteří se nebojí zaměstnat etnické menšiny	Zprávy ze života Romů
03.11.2012	Certifikát Ethnic Friendly zaměstnavatel získala i firma J+J školní jídelny	O Roma Vakeren
20.10.2012	Mezi sedm nových Ethnic Friendly zaměstnavatelů patří i firma Strabag	O Roma Vakeren
01.08.2012	"Cikán mi vybílil byt" - hlásá nová kampaň	Zprávy ze života Romů
25.02.2012	Ve firmě Trutnovská zeleň vedle sebe pracují Romové i bývalí skinheadi	O Roma Vakeren
28.01.2012	Malá činorodá firma na třídění odpadu získala certifikát Ethnic Friendly zaměstnavatel	O Roma Vakeren
19.10.2011	Firmy zaměstnávající pracovníky z jiných etnik převzaly ocenění	Zprávy ze života Romů
30.07.2011	Spot Neviditelní poukazuje na to, že Romové pracují a pracovat chtějí	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"Osoby kolem Národního odporu ohlásili demonstraci Židovským městem, účel shromáždění je demonstrace proti válce v Iráku. Soud už dvakrát zrušení magistrátu, který jim tento pochod zakázal, zrušil, a oni mají v současné době ten pochod legálně hlášen, a s největší pravděpodobností se setkají a budou chtít tím židovským městem projít."

Budou moci i občané v této věci vyjádřit svůj názor v ten den?

"Určitě budou moci, jako vždycky mají možnost vyjádřit svůj názor. A teď je důležité, aby tam přišlo co nejvíc lidí a vyjádřilo svůj názor s tím, že nesouhlasí, aby neonacisti provokovali v této části města, kde naprostá většina lidí byla odvezena do koncentračních táborů."

Kam mohou přijít lidé a co tam bude?

"Naprostá většina těch lidí přijde podle mě do okruhu synagog, tzn. ulice Maiselova, U starého hřbitova, a tyto lokality. Tam je místo, kudy chtějí neonacisté projít. Záleží, jestli policie nebo úředníci to na místě znovu zakáží, pokud ne, tak neonacisté budou mít legální možnost projít tímto prostorem."

Kdy se očekává pochod neonacistů?

"Bude to v rozmezí od dvou hodina do deseti do večera. Přesný čas nevíme."

To znamená, že občané mohou přijít mezi druhou a desátou na místa kolem Maiselovy ulice... Bude tam nějaký program, vystoupí tam někdo?

"Podle mě tam bude program, který bude bez politiků a bude s hudebním doprovodem a s vystoupení lidí, kteří přežili holocaust a jsou posledními přeživšími."

Co znamená takzvaná Křišťálová noc, říká sociolog Fedor Gál...

"Z devátého na desátého listopadu 1938 došlo v Německu k masivním protižidovským atakům. 7000 židovských obchodů, stovky mrtvých, desetitisíce deportovaných, znásilněné ženy, zavraždění muži. Říkalo se, že šlo o spontánní vystoupení německého lidu proti Židům. Všechna historická fakta, která jsou dnes k dispozici ale ukazují, že to bylo velice pečlivě připraveno, např. v Buchenwaldu už byla místa pro 20 000 lidí do tohoto koncentráku, a podobně jinde. Bylo to organizováno z centra, byl to začátek holocaustu, byl to začátek pogromu nejenom na Židy, ale i na Romy a ostatní menšiny."

Veřejnost na to trošku pozapomíná, myslíte si, že se to týká jenom Židů nebo Romů?

"Je velice zkreslující, když se v souvislosti s genocidou, s holocaustem, mluví jenom o Židech. Ano, Židů bylo 6 milionů obětí, ale holocaust se týkal také Romů, sexuálních menšin a byly připravovány genocidní opatření například proti Slovanům. Čili to, že se nacisté někde zastavili, ještě neznamená, že své dílo ukončili, a to, že se někde zastavili, není jejich zásluha, ale zásluha protinacistického odporu. A to, že prvními obětmi byli Židé, neznamená, že Židé byli něco zvláštního v jejich programu tzv. Čisté rasy, to je to konečné řešení jejich otázky."

Tento rok si aktivně připomínají neonacisté. Jaký je váš pohled na věc, je to nebezpečné?

"Já si myslím, že je zapotřebí udělat veliký oblouk od roku 1938 k dnešku. Podívejte se do střední Evropy. V Maďarsku se organizují národní gardy. V Polsku proběhly volby, které byly svým způsobem referendum proti nacionalismu, xenofobii a populismu. Na Slovensku vládne Slovenská národní strana s naprosto suverénním nacionalistickým programem. Hrozba nacionalismu a národního socialismu a neonacismu není žádná uzavřená minulost. Lidé, kteří by si to rádi zopakovali v současném historickém a civilizačním kontextu, jsou tady."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Můžete říct na úvod, jaká všechna řemesla jsou tady zastoupena? Vidím, že tady to máte rozděleno do různých kategorií...

"Snažili jsme se tady představit romská řemesla jak tradiční tak současná. Úvodní část je věnována řemeslům, která jsou spojena s kočovným způsobem života, lépe řečeno řemeslům a způsobům obživy. Jsou to takové ty klasické, jako je například obchod s koňmi, takzvané hausírování, což je podomní prodej, jako třeba brusičství nebo opravy deštníků, ale potom i taková ta řemesla, která dnes už vůbec neznáme, například předvádění cvičené zvěře atd. Jde o způsoby obživy, které v podstatě se zákazem kočování zanikly nebo se nějak transformovaly, přeměnily se a jejich provozovatelé je nějak přizpůsobili té okamžité situaci.

Tady je například jedna celá vitrína věnovaná drátenictví...

"Představujeme tady i drátenictví, což není přímo tradiční romské řemeslo, ale podle našich informací se tím někteří Romové zabývali. Návštěvníci si tady mohou prohlédnout jednotlivé výrobky, což nebyly pouze sdrátované kameninové nádoby, ale třeba i pastičky na myši nebo nádobí vyrobené z drátů. Ale návštěvník se tu může podívat i na krosničku, kterou ti dráteníci nosili a ve které měli veškeré nářadí a materiál k práci."

Hned naproti vidíme koňské postroje a jiné věci spojené s koňmi. Můžete o nich něco říct?

"Jsou tady koňské chomouty, které jsou potřeba při zapřažení koně k nějakému povozu, ale také takové drobnosti, které jsou pro lidi, kteří se starají o koně, nezbytné, např. kartáč na hřebelcování, ohlávka, bič nebo třeba i pouta, která používali obchodníci s koňmi, když byli na trhu, aby ten kůň stál na místě. Hodně těch věcí si romští obchodníci s koňmi vyráběli sami, takže je tady třeba ohlávka vyrobená z provazu nebo bič, který je celý z lískového prutu a je na něm přivázaný jen kousek kůže."

Tady vidíme různě rozbité deštníky, jak ty jsou spojeny právě s Romy?

"Opravováním deštníků, broušením apod. se zabývali Romové, kteří kočovali z místa na místo. Ženy většinou prodávaly po domech třeba galanterii, látky, některé ženy, které v pozdější době šily nebo vyšívaly, prodávaly tyto své výrobky. A muži, pokud neobchodovali s koňmi, tak se zabývali opravováním deštníků, broušením nůžek a nožů. Samozřejmě s těmito způsoby obživy se ruku v ruce táhly takové ty drobné krádeže a žebrota. Ta řemesla jsem rozdělila mezi ženu a muže, ale děti měly také určité zaměstnání - ony právě většinou chodily po té žebrotě."

Foto: Jana Šustová

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
20.09.2014	Romská řemesla 3: Profese romských žen	O Roma Vakeren
13.09.2014	Romská řemesla 2: Koňské handlířství	O Roma Vakeren
06.09.2014	Tradiční romská řemesla 1: Kovářství	O Roma Vakeren
21.09.2013	Čím si romské ženy vydělávaly na obživu	O Roma Vakeren
07.09.2013	Kovářství patří k typickým romským řemeslům	O Roma Vakeren
09.04.2010	Život jako vyšitý	O Roma Vakeren
29.05.2009	Muzeum romské kultury vydalo unikátní monografii o romských řemeslech, profesích a zaměstnáních	O Roma Vakeren
03.11.2007	Kovozpracující řemesla na výstavě Řemesla našich předků	Zprávy ze života Romů
13.07.2007	Jan Rác už 30 let sbírá předměty dokumentující život Romů	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)